#tento soubor přeložil Somnambulus...somnambulus@hotmail.com {100}{}{Vidíš Camerona, člena tvého kmene.} {101}{}{Vidíš Camerona.} {102}{}{Vidíš svalnatého mladíka. Vzduch okolo něj se přímo tetelí sebevědomím, které z něj vyzařuje.} {103}{}{Zdravím tě, } {104}{}{. Mám tu čest být tvou konečnou zkouškou. Chceš-li pokračovat v cestě, musíš mě nejdřív porazit v boji beze zbraně. Můžeme začít?} {105}{}{Já mít otázky.} {106}{}{JO! Boj, boj, boj!} {107}{}{Ne, já se muset nejdřív připravit.} {108}{}{Počkej. Nejdřív se tě chci na něco zeptat.} {109}{}{Jasná páka, tygře. Zatancujeme si.} {110}{}{Potřebuju trochu času na přípravu.} {111}{}{A co chceš vědět?} {112}{}{Proč my spolu bojovat?} {113}{}{Být to boj na smrt?} {114}{}{My bojovat beze zbraní?} {115}{}{Oukej, my teď bojovat.} {116}{}{Já se muset nejdřív připravit.} {117}{}{Proč spolu máme bojovat?} {118}{}{Má to být boj na život a na smrt?} {119}{}{Říkáš, že budeme bojovat beze zbraní?} {120}{}{Jdeme na to. Ať už to máme za sebou.} {121}{}{Potřebuju trochu času na přípravu.} {122}{}{Cesta Vyvoleného nebude žádná procházka růžovým sadem, } {123}{}{. Během svého putování budeš muset čelit mnoha zkouškám a mezi ty nejtěžší patří střetnutí s jinými lidmi. Mohou nastat situace, kdy ti diplomacie a takt nebudou k ničemu. A proto musí být silné i tvoje ruce. Tahle zkouška tě má připravit na to, dokázat se postavit svému protivníkovi, pohlédnout mu do očí a dát mu najevo, že když budeš muset, zabiješ ho.} {124}{}{Oukej.} {125}{}{Rozumím.} {126}{}{Ne, to ne. Musíš mě jen porazit. Až to bude nutné, včas boj ukončíme.} {127}{}{Já rozumět.} {128}{}{V pořádku.} {129}{}{Ano. Zbraň nutí člověka udržovat si odstup od svého protivníka a i samotný boj odosobňuje. Když s někým bojuješ jen za pomoci svých rukou a nohou, tak oba vnímáte bolest, kterou způsobujete i přijímáte. Boj se tak stává velmi osobním a reálným. Tuhle důležitou lekci si zapamatuj, } {130}{}{.} {131}{}{Já rozumět.} {132}{}{Rozumím.} {133}{}{Výtečně. Začneme tedy?} {134}{}{Vždy připraven.} {135}{}{Ne, já se muset nejdřív přichystat.} {136}{}{Můžeme začít.} {137}{}{Ne, ještě potřebuju trochu času na přípravu.} {138}{}{Dobře tedy. Až se připravíš, vrať se sem a dej mi vědět.} {139}{}{Můžeme začít s tvou zkouškou, } {140}{}{?} {141}{}{Já už chtít bojovat.} {142}{}{Ještě ne.} {143}{}{Už se nemůžu dočkat.} {144}{}{Ne. Dej mi ještě minutku.} {145}{}{Skvělé! Tvojí výstroj odložíme do truhly ve vedlejší místnosti. Po boji si jí můžeš zase vzít. A teď se do toho dáme! Ať ti štěstí přeje } {146}{}{.} {147}{}{Rád tě zase vidím, Vyvolený. Můžu ti nějak pomoci?} {148}{}{Já chtít znovu do kostel.} {149}{}{Chceš zase bojovat? Bojíš, bojíš?} {150}{}{Jen tebe pozdravit. Já hned zase jít.} {151}{}{Chci znovu navštívit chrám.} {152}{}{Nazdar, Camerone. Chceš si zase zatancovat?} {153}{}{Jen mě napadlo, že se tu zastavím a pozdravím tě. Tak zatím...} {154}{}{Dej se cestou po mé levici, Vyvolený. Vede do chrámu. A tím jeskynním vstupem za mnou se můžeš vrátit zpátky do poslední komnaty chrámu.} {155}{}{Dobře, já jít.} {156}{}{Bezva. Díky} {157}{}{Díky za laskavou nabídku, Vyvolený, ale raději ne. Z toho našeho posledního utkání mám pořád ještě jizvy a bude trvat dost dlouho, než se mi zahojí všechna zranění!} {158}{}{Sbohem, Camerone.} {159}{}{Hahaha! Přeju dobrý den, Camerone.} {160}{}{Vyvolený! Přísahám, že tě zabiju!} {161}{}{Jsem poražen! To už se mi nestalo, ani nepamatuju! To byl skvělý boj. Opravdu si zasloužíš nosit své jméno, Vyvolený.} {165}{}{Nesouhlasím s tebou. Myslím, že každý problém se dá vyřešit pokojnou cestou.} {166}{}{Možná máš pravdu, } {167}{}{, ale v naší momentální situaci to neplatí. Jestli chceš uspět ve zkoušce, musíš mě porazit.} {168}{}{Podívej, já neznám všechny tvoje přednosti a slabiny a ty zas neznáš ty moje. Vždycky se může přihodit nějaká nehoda. Co když jeden z nás v boji nechtěně zabije toho druhého? Raději toho necháme a nebudeme to riskovat, ano?} {169}{}{Hmm... chápu jak to myslíš. Nechtěl bych mít na svědomí tvoji smrt. Zvlášť když jediné, o co mi jde, je vyzkoušet tvojí odvahu. Dobře tedy -- můžeš projít, Vyvolený.} {170}{}{Hmm... chápu, jak to myslíš. Nicméně ten boj musí proběhnout. Ale neboj, dám pozor, abych tě příliš neporanil.} {171}{}{Děkuju! Uvidíme se ve vesnici.} {172}{}{Rozumím.} {200}{}{Moc si z toho našeho posledního souboje nepamatuju, Vyvolený. Asi se nikdy nepřestanu divit, jak jsem s tebou mohl prohrát.} {201}{}{Ty máš opravdu hbitý jazyk, Vyvolený. Tvoje umění zacházet se slovy ti pomůže otevřít hodně dveří.} {300}{}{Přeji ti mnoho štěstí, Vyvolený. Ať tě na tvé cestě provází přízeň bohů.} {301}{}{Díky, Camerone.} {302}{}{Neměl bych ti to říkat, Vyvolený, ale všiml jsem si, že postrádáš hlubší bojové znalosti. A mě moje zkušenosti naučily, že v životě nemůžeš vždycky spoléhat na svůj důvtip. A slova tě taky pokaždé neochrání. Pokud budeš chtít, naučím tě pár triků, které by se ti na tvé pouti mohly hodit.} {303}{}{Ano, ty učit mě.} {304}{}{Ne, já to nepotřebovat.} {305}{}{Ano. Nauč mě, prosím, všechno, co umíš.} {306}{}{Díky. Ale myslím, že se o sebe dokážu postarat docela dobře.} {307}{}{Šlo ti to dobře, Vyvolený. Myslím, že teď už se o sebe dokážeš v boji postarat. Ale zapamatuj si, že i ten nejlepší bojovník někdy prohraje. A že není žádná hanba padnout. Hanbou je zůstat příliš dlouho ležet.} {308}{}{Děkuju, Camerone.} {309}{}{Díky, Camerone. Zapamatuju si tvoje slova.} {310}{}{Jak myslíš. Pokud změníš názor, najdeš mě tady.} {311}{}{Já ti děkovat, Cameron.} {312}{}{Díky za nabídku, Camerone. Budu o tom přemýšlet.}