#tento soubor přeložil Vachy - http://vachy.moje.cz {100}{}{Vidíš a kytku.} {101}{}{To je květina Seymour.} {102}{}{Vidíš květinu, ze které sem tam vyzařuje inteligence.} {103}{}{Ahoj! Dneska máme pěkné počasí,že?} {104}{}{Týýý mluvíííš?} {105}{}{RRR?} {106}{}{Promiňtee, ale není to náhodou ta mluvící květina?} {107}{}{Máš nějaké spojení s tamtím vědcem?} {108}{}{Nashledanou.} {109}{}{Ale ano, umím mluvit. Nejlíp mi to jde s lidmi. Usmála bych se na tebe, ale nemám žádná ústa. [směje se] Pověz, mohl bys pro mě něco udělat?} {110}{}{Ale jo.} {111}{}{Raději ne.} {112}{}{Hledám lepší místo pro živobytí. Tady je sice moc hezky, ale není tu s kým pokecat a já si hrozně ráda povídám. Myslela jsem na nějaké místo blízko budov, třeba támhle, kde jsou ti staří ghoulové... Můžeš mě přesadit?} {113}{}{Jo!} {114}{}{Ne!} {115}{}{Jistě.} {116}{}{Myslím, že ne.} {117}{}{Tak to je skvělé! Jediný co potřebuješ, je najít nějakou lopatu, vykopat mě a zasadit někde támhle. Když to uděláš, povím ti tajemství.} {118}{}{Tak jo!} {119}{}{A just ne.} {120}{}{V pohodě. Takže, um... Já tu na tebe počkám, stejně nemůžu dělat nic jiného. Naviděnou!} {121}{}{Sbohemmm!} {122}{}{Jestli náhodou změníš názor, víš kde mě najdeš. Zapustím tady kořeny. Ha ha ha! Jen trochu květinového humoru, tak nezapomeň na mě. Ahoj!} {123}{}{Nashledanou.} {124}{}{Dobře řečeno! Jak delikátně umí homo sapiens používat svůj mozek. Můj drahý příteli, chtěl bys pro mě něco udělat?} {125}{}{Jo.} {126}{}{Ne!} {127}{}{Co říkáš, vůbec ti není rozumět, zkus mluvit tak jak tě to učili ve škole, pěkně spisovně a tak aby ti bylo rozumět! Můj přechytralý kamaráde, nevadilo by ti, kdybys pro mě něco udělal?} {128}{}{Jistě.} {129}{}{Nemyslím.} {130}{}{Jak okouzlující! Jsem velmi potěšena. Nejdřív najdi sám sebe a pak lopatu a vrať se sem. Když to uděláš, možná ti povím tajemství. Doufám, že ti nebude vadit, takové malé přátelství s květinou.} {131}{}{Um, Tak jo. Naviděnou.} {132}{}{Změnil jsem názor.} {133}{}{Óoo ano, profesor. Vychoval a hýčkal mě od malého semínka... jenže od ranného věku jsem dělala chytřejší než ve skutečnosti jsem, a tak, aby mě zničil, mě chtěl rozsekat na malé kousky. A tak jsem raději hrála hloupou a skončila jsem tady. Je tu pěkně... ale chtěla bych se trochu víc rozrůst. Možná, kdybych byla někde jinde...} {134}{}{"Rozrůst." povídáš.} {135}{}{A co by sis přála?} {136}{}{Hmm...raději půjdu. Tak zas někdy.} {137}{}{Ještě má toho škorpióna? Ta věc docela obstojně ovládá šachy... je trochu vznětlivý a neumí prohrávat, jestli rozumíš o čem mluvím... ale vím jak ho porazit. Když po mě něco uděláš, řeknu ti jak.} {138}{}{Vážně? Jak?} {139}{}{To je úžasné. Kytka co hraje šachy. To jsem asi ve snu. Naviděnou.} {140}{}{Můj milý příteli, když mě zasadíš blízko támhletoho domu s ghoulama, budu šťastná a na oplátku ti svěřím svou nejtajnější šachovou taktiku.} {141}{}{Ujednáno.} {142}{}{Ne dík. Porazím ho i bez cizí pomoci.} {143}{}{O příteli, vrátil ses. Tohle místo je prostě skvělé. Ten stín je tu perfektní a společnost skvělá. Ten Typhon je obstojný vtipálek! Opravdu si tady zvýším svoje IQ!} {144}{}{Šachy?} {145}{}{A co ta tvoje zmínka o šachách?} {146}{}{Sbohem.} {147}{}{Dobrá, nyní si popovídáme o tom jak zdrtit profesorova škorpióna v šachách. Je ti jednoduché jako facka. Ten degenerovaný požírač brouků vždycky skočí na Útok letících jater - přímo do toho vpochoduje a pak se nemůže vyplést. Garantuju ti 100% úspěch.} {148}{}{Dík moc! Měj se!} {149}{}{Oceňuji tvé informace! Sbohem!} {150}{}{Příteli! Doufám že slunce svítí na každý tvůj krok? Není náhodou den květin? Jsi připraven na pochod? Já ano!} {151}{}{Jo!} {152}{}{Ne! Žádný pohyb!} {153}{}{Jdem.} {154}{}{Už ti nechci pomoct.} {155}{}{Jsem dokonale vzrušená, kdyby ses podíval blíž, viděl bys mrak semen kolem mě! Tak jdem!} {156}{}{-dále-} {157}{}{Tak to je docela smůla. Doufám, že někdy změníš svůj názor. Doufám, že se naše cesty někdy zase zkříží. Nashledanou.} {158}{}{Uf.} {159}{}{Dobrý den přeji.} {160}{}{Oooh... půda tady je taková... jiná. Čistší, nebo tak něco. Asi pro to, že jsem zde úplně sama. Ahhh. Málem bych zapomněla! Jestli se někdy utkáš s profesorovým škorpiónem, zapamatuj si tenhle šachový manévr: Jmenuje se Útok letících jater a on proti tomu neobstojí.} {161}{}{Dík!} {162}{}{Děkuji, to budu muset vyzkoušet. Nashledanou!} {163}{}{Možná by se ti líbilo, kdybych ti řekla že Typhon uvnitř téhle chajdy pořád plácá něco o nějakém pokladu. Možná by se ti to mohlo někdy hodit.} {164}{}{Děkuji, uvidíme se!} {165}{}{Už si se rozmyslel? Chceš mi tedy pomoct?} {166}{}{Jo!} {167}{}{Ne!} {168}{}{Jistě.} {169}{}{Nemyslím si.} {170}{}{Sbohem a šáteček, nezdá se mi, že máš u sebe lopatu. Neuděláme s tím nic, dokud nějakou nenajdeš. Budu čekat, až se vrátíš ze světa.} {171}{}{Sbohem.} {172}{}{Psst! Halo! Halo, příteli! Tady!} {173}{}{Pojď ke mně blíž! Slibuji, že ti neublížím.} {174}{}{Ale, takový velký chlapák a bál by se kytky?} {175}{}{Tady! Jdem na to!} {176}{}{Ano, jsem mluvící květina. Zkus to a promluv se mnou.} {177}{}{Příteli, momentíček. Dřív než začneš kopat, měli bychom upřesnit naší strategii.} {178}{}{Zasazuješ Seymour u ghoulského domova důchodců.} {179}{}{Lopata tady! Kytka tam!} {180}{}{No co se nestalo, jdu takhle po poušti a najednou vidím.. hele lopata. Tak jdem na to.}