# tenhle fajl přelouskal: Mýval (myval@writeme.com). Naposledy editováno: 01/06/1999
{100}{}{Vidíš vůdce Světloplachů.}
{101}{}{Vidíš Vegeira.}
{102}{}{Vysoký, statný muž. Jeho pohyby ti připomínají kočku číhající na svou kořist.}
{150}{}{Můžeš odejít padacími dveřmi v zadní části budovy.}
{151}{}{Prosím, předej vzkaz do Modocu.}
{152}{}{Modoc leží na jihu.}
{153}{}{Jih.}
{154}{}{Ne, ten jiný jih.}
{155}{}{Návštěvník, právě vhod. Uvažoval jsem o způsobu, jak kontaktovat lidi na povrchu, ale teď už se tím nemusím zabývat -- díky tvému příchodu. Vítej v sídle Světloplachů.}
{156}{}{Rád vidím tvůj návrat. Předpokládám, že zpráva byla doručena do Modocu. Jak byla přijata?}
{157}{}{Potřebují čas na rozmyšlenou.}
{158}{}{Mají nějaké výhrady.}
{159}{}{Chci vzít Jonnyho domů k rodičům.}
{160}{}{Chceš nám tedy pomoci?}
{161}{}{Nejprve mám pár otázek.}
{162}{}{Odpověď je stále NE.}
{163}{}{Moje rozhodnutí je, že vám pomohu.}
{165}{}{Díky za pomoc. Vždy tě tu rádi uvítáme. A za tvé služby ti nabízím tuto odměnu. [Vegeir ti podává samopal.]}
{166}{}{Díky za pomoc. Vždy tě tu rádi uvítáme.}
{167}{}{Mohl by se Jonny vrátit domů k rodičům?}
{168}{}{Omlouvám se za nepříjemné okolnosti, za kterých se potkáváme. Normálně by se tě snažili Ochránci zastrašit. Chřestění řetězů a zoufalý nářek většinou každého zažene pryč, ale teď mají příkazy, aby ke mně přivedli každého ze shora, na koho narazí.}
{169}{}{To je v pořádku. Já už půjdu.}
{170}{}{Co se mnou chcete udělat?}
{171}{}{Duchové?}
{172}{}{Půjdeš, až to dovolím. NE dřív.}
{173}{}{Je to jednoduché. Potřebujeme se spojit s městem na jihozápadě; domnívám se, že se jmenuje "Modoc". Uděláš to pro nás?}
{174}{}{Jak se odsud dostanu?}
{175}{}{Chci se ještě zeptat na mnoho věcí, než přijmu tento úkol.}
{176}{}{Dobrá tedy. Ani bych neočekával, že od cizince jen tak přijmeš úkol, a přitom o něm vlastně nic nevíš. Ptej se, povím ti všechno, co vím.}
{177}{}{Proč nepošlete někoho z vašich lidí, aby doručil zprávu?}
{178}{}{Pověz mi o vašich lidech.}
{179}{}{Jaká je vaše obrana?}
{180}{}{To už mi stačí. Mohu se rozhodnout.}
{181}{}{Ptej se.}
{190}{}{Proč se chcete vrátit na povrch?}
{191}{}{Proč ta velká maškaráda s duchy ???}
{192}{}{Co obsahuje ta vaše zpráva?}
{194}{}{Od UZAVŘENÍ jsme se změnili. Jen málo z nás může snést pobyt na povrchu, protože nejsme zvyklí mít nad sebou modročerné moře nicoty. Hrůza z pádu vzhůru je pro nás tak silná, že ležíme úplně přimrazení k zemi, neschopni pohybu. Ale to není hlavní důvod. Nikdo z nás nemůže vydržet to jasné světlo, které vy nazýváte Slunce; díky dlouhodobému životu pod zemí jsou naše oči příliš citlivé na světlo. Nemůžeme cestovat daleko od bezpečí našich domovů pod zemí.}
{195}{}{Mohu mít ještě další otázky?}
{197}{}{Kdysi dávno jsme byli jako lidé na povrchu. Také jsme žili nad zemí, dokud požár nezachvátil svět. Naši předci, jež byli součástí tajné domobrany, se uzavřeli se svými rodinami tady dole, aby se zachránili. Celé generace jsme žili zde, bezpečně skrytí v lůně Matky Země.}
{200}{}{Počet našich obyvatel od UZAVŘENÍ stále stoupal. Brzy bylo jasné, že nemůžeme dále přežít bez dalších zásob. Tak byla PEČEŤ rozlomena a my jsme se znovu vydali na povrch, abychom přežili.}
{203}{}{Před lety se někdo pokoušel převzít naše farmy, sklízet plodiny a krást naše zvířata. My nejsme násilníci, ale bylo nutné s tím něco udělat. Vždyť na těchto sklizních záleželo naše přežití. A tehdy jsme si vymysleli
 duchy. Po natření se světélkujícími houbami jsme mohli krásně odstrašit zloděje a další slídivé sousedy. Bohužel to bylo až příliš účinné. Později, když jsme se chtěli kontaktovat s lidmi žijícími na povrchu, nikdo se k farmám nepřiblížil, protože - měl strach z duchů. Naštěstí jsi tu teď ty.}
{206}{}{Už dost. Žádné další otázky. Rozhodni se hned!}
{207}{}{Bohužel vám nemohu pomoci.}
{208}{}{Dobrá, nevidím v tom problém. Donesu vaši zprávu do Modocu.}
{209}{}{Mrzí mě to co slyším. Prosím, zatím ber na vědomí, že jsi host Světloplachů. Až se nám podaří navázat kontakt s lidmi na povrchu, budeš moci odejít. Do té doby se nepokoušej opustit jeskyně - následky by byly nepříjemné.}
{210}{}{S dokončením nových zavlažovacích systémů, produkce potravin překračuje naše potřeby. Přejeme si založit obchod s lidmi nahoře a vyměňovat přebytky potravin za mnohem potřebnější léky.}
{213}{}{Prosím, sděl nám své rozhodnutí.}
{216}{}{Věděl jsem, že nás pochopíš. Zde je zpráva obsahující naše požadavky. Prosím, doruč ji do Modocu a předej příslušné osobě. Až dokončíš úkol, vrať se zpět. Řeknu Ochráncům, aby očekávali tvůj návrat. Děkujeme ti za tuto službu.}
{217}{}{Jak typické pro lidi z povrchu. Nikdy neudělají nic pro druhého, jestliže z toho nemají osobní prospěch. Zřejmě nemůžeme věřit člověku, jako jsi ty. Najdeme tedy někoho jiného, kdo doručí zprávu. Ačkoliv nejsme násilné povahy, nepokoušej se opustit jeskyně, nebo toho budeš litovat.}
{218}{}{Hmm, chápu. Takové rozhodnutí není jednoduché. Informuj mě prosím o veškerém dalším postupu.}
{219}{}{Tak mě už neobtěžujte.}
{220}{}{Co?}
{221}{}{Oni vám nevěří. Přece jenom, zabíjíte kolemjdoucí a nabodáváte jejich těla na kůly před farmou.}
{222}{}{Chtějí vědět, co se stalo farmářovi, který zde žil.}
{223}{}{My jsme mírumilovní lidé a nikoho jsme nezabili. Ty těla jsou pouze loutky, které jsme vyrobili, abychom zastrašili zloděje. Když si pozorně prohlédneš ty těla, zjistíš, že to jsou jen slepičí vnitřnosti
 a figuríny.}
{224}{}{A co chudák Karl? Ten farmář, který žil na farmě?}
{225}{}{Tak se jmenoval, Karl? My jsme ho jen vystrnadili z farmy, nic víc. Předpokládám, že se vrátil domů, když zjistil, že na farmě straší. Ochránci zjistili, že odešel na západ. Můžeš ho tam zkusit hledat.}
{226}{}{Dobrá, budu vás informovat o dalším.}
{227}{}{My jsme ho jen vystrnadili z farmy, nic víc. Předpokládám, že se vrátil domů, když zjistil, že na farmě straší. Ochránci zjistili, že odešel na severozápad. Můžeš ho tam zkusit hledat.}
{231}{}{Vidím, že jsi potkal Jonnyho. Nalezli jsme ho, když bloudil v temnotách jednoho z našich nejhlubších tunelů. Říkal, že spadl do vyschlé studny u jejich domu a pak se ztratil v dlouhých tunelech a jeskyních. Postarali jsme se o něj jako o vlastního a všichni ho zde milují - pochop, že jsem obezřetný, když ho mám svěřit cizinci, který mi ještě nedokázal svoji důvěryhodnost. Vrátím Jonnyho, až se ujistím, že se může dostat bezpečně domů.}
{232}{}{Mám v tebe již plnou důvěru. Takže - přestože zde budeme malého Jonnyho velmi postrádat, připravili jsme pro tebe a Jonnyho doprovod do Modocu.}
{233}{}{Člověče! Žádný div, že tě naše malé triky nevyděsily. Jsi příliš tupý, než aby tě to vyděsilo. Jsem velmi nerad, že se musím spoléhat na takto racionálně založené individuum, ale potřebujeme tvoje služby. Doruč tuto
 zprávu do Modocu. Předej ji vůdci Modocu a pokus se při tom neztratit.}
{300}{}{Už půjdu.}
{301}{}{Co ode mně chcete?}
{302}{}{Sbohem.}
{303}{}{Eh, duchové?}
{400}{}{Zpráva byla přijata kladně. Obyvatelé Modocu chtějí obchodovat s vašimi lidmi.}