Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

DAEMON - Jonnyho putování za bájným vaultem

Díl 3.:

Po pár dnech, co Bess a Jonny opustili otrokářskou oblast, dorazili poprvé společně k prvnímu obydlenému městu.
"Má nějaký důvod, proč se zastavujem v Reddingu?" ptal se Jonny.
"Všechno má svůj důvod. Co víš o Reddingu?" odpověděla mu laxně Bess.
"No, bývali tu dvě důlní společnosti, ale Vyvolený jedné z nich prodal nějaký čip na stroje, který získal po boji o život proti hnusné havěti v podzemí! Ta společnost pak získala nad druhou převahu a pohltila jí."
"Ech, sakra, tuhle část sem zrovna nemyslela." Odpověděla Bess, následovala chvíle ticha a pak pokračovala "Po té co se tu rozjela důlní činnost naplno, město bohatlo a lákalo další lidi. Druhý největší výdělek tu mají zvířecí zápasy, které se tu kdysi konaly maximálně jednou za týden. Pak to ale koupil chlápek jménem Ramon Dirty a udělal z toho velkej business. Sice jsem slyšela, že je to pěknej parchant, ale to nám může bejt jedno, my se pouze zúčastníme několika zápasů. Teda spíš já, ty se sice pořád tváříš jak tele, ale do arény by tě stejně nepustili."
"Ty chceš bojovat?!" zeptal se překvapeně Jonny. Během rozhovoru už došli k ohradě, kde se zápasy konaly. Byl to prostě větší prostor uprostřed obehnán běžným plotem pro dobytek. V něm spolu zápasili dva krysoprasové na život a na smrt, zjevně už nějakou delší dobu, protože ani jeden z nich nebyl celý, kusy masa a hlavně chlupů se válely všude okolo. Kolem celé ohrady byli namačkaní lidé křičící něco jako "Zab ho!", "Chcípni!" nebo taky "Šmudlo bojuj!".
"A co ti tady asi celou dobu vysvětluju?!" reagovala Bess na Jonnyho otázku a jeho nechápavý výraz.
"Ale kdyť je to nebezpečné!" jen co to Jonny dořekl, ohodila je sprška krve od jednoho z bojujících krysoprasů - vítěz zasadil smrtící ránu.
"Já to zvládnu" prohlásila Bess a její výraz se zase jednou změnil na zvláštní úsměv, který umějí jen šílené brahmíny - šílený úsměv, nyní navíc umocněný krví, která ještě před chvílí patřila bojujícímu krysoprasovi a teď stékala Bess po obličeji. Při takovém pohledu si uvědomíte, že i brahmína dokáže zabít.
Jonny chtěl ještě něco namítnout, ale v tu chvíli se k nim donesla hádka: "Jak jako, že zmizel?!! To chceš říct, že nemáme soupeře na další zápas?!"
křičel jeden z organizátorů na jakého si krčícího se chlápka.
"No, a-a-asi tak" koktal ten chlápek "Někdo ho asi unes. Bych se vsadil, že to byl někdo z těch nadrženejch zoofilů!"
"To je naše šance! Rychle tady máš peníze, rychle mě přihlaš a vsaď všechno na mě!" šeptala Bess zatímco podávala v zubech Jonnymu několik dolarů.
"No dobře."souhlasil neochotně Jonny a vydal se za uřvaným pořadatelem:
"Ehm, pane"
"Sakra, nech si ty báchorky pro někoho koho to bude zajímat!! Já potřebuju nějaký zvíře proti tý vítězný kryse a ty mi můžeš poskytnout leda tak vši!! No co je?!" všimnul si konečně Jonnyho, který už mu nějakou chvíli urputně klepal na rameno.
"Já, já bych měl řešení vašeho problému."
"Ano?!"
"No měl bych někoho do arény."
"A to?"
Jonny se podíval na Bess, která stála vedle něho a ta mu pohled opětovala. "Tak se konečně vymáčkni!"
"No tady Bess"
"Ty máš na mysli tu brahmínu?"
"Ano"
Na Jonnyho odpověď propukl v jejich okolí srdečný smích. Smáli se všichni, kteří se zaposlouchali do rozhovoru, kromě samotných řečníků. Jonny se tvářil nešťastně, Bess samozřejmě naštvaně a onen pořadatel se jen znechuceně obrátil a promluvil k chlápkovi, s kterým se prve hádal:
"Co všechno uměj ty tvoje vši?"
"Ale jáááá na tom musím trvat." Nedal se Jonny.
"A to proč?" obrátil se zpátky na něj pořadatel. Jonny už chtěl říct "protože mi Bess stojí na noze" ale pořadatel ho předběhl:
"No to je jedno! Tak já to teda beru, stejně potřebujem jenom nějakou oběť, aby mohl vítěz postoupit do dalšího kola a nic lepšího nemáme. Tak si běž támhle vsadit a tvoje brahmína může zatím nastoupit na porážku…ehm, chtěl sem říct na souboj."
Jonny vsadil všechny peníze na Bess a když se vrátil k ohradě, stála už vevnitř naproti krysoprasovi, který vyhrál poslední souboj. Chyběli mu sice nějaké kousky masa, ale zase měl na sobě přilepené zbytky svého předchozího soupeře.
"Hehe, existujou lepší způsoby jak nadělat steaky z brahmíny." To na Jonnyho promluvil starý chlápek, jenž zaujal místo hned vedle něj. Bylo na něm vidět, že je to místní zkušený sázkař a evidentně měl veselou náladu. Jonny se na rozdíl od něj tvářil dost kysele.
"Ber to z tý lepší stránky" utěšoval ho stařík "aspoň mi vydělá nějaký prachy. Vsadil sem proti ní, asi jako každý rozumný člověk."
Bess ze všech těch řečí byla hodně rozladěná. Doslova byla NASRANÁ! A odnesl to chudák krysopras. Jeho první výpad směřoval po krku, hned po tom co si jeden vybral. Bess, ale rychle uhnula, jednou z hlav ho narazila na ohradu a pak už si na něm začala vylívat zlost - kopyty do slabin, tak dlouho až krysopras v sebeobranném reflexu raději zemřel, než by dál snášel bolest. "Ou, to je teda něco." řekl překvapeně stařík, ale dobrá náladu mu zůstala.
"Nevadí, ten krysopras už byl zraněnej z minulýho souboje. Stejně jsem na další zápas vsadil na nasazeného, teď bude ta tvoje brahmínka bojovat s radškorpionem."
Chtěl se ještě na Jonnyho zazubit vlastními špinavými zuby na znamení své převahy, ale Jonny už byl na cestě směrem k ringu rychle se prodírajíc davem. Věděl moc dobře, že radškorpioni jsou pro brahmíny velice nebezpeční, sám už jich několik zabil, když ochraňoval stádo na pastvě. Prodral se k ohradě ohraničující ring přímo k Bess na druhé straně a hned spustil:
"Musíš pryč, půjde proti tobě radškorpión!"
"Proč bych to dělala? Ty prachy potřebujem." odpověděla mu klidně Bess. Nikdo si jich totiž nevšímal, všichni teď sledovali tři muže jak dostávají radškorpiona do ohrady. A rozhodně to neměli snadné. Radškorpion byl chycen do lasa, které bylo na konci dlouhé tyče. Tyč držel jeden z mužů a popostrkoval tak radškorpiona dopředu. Zbylí dva stejným způsobem drželi jeho ocas, dlouhý skoro jako výška běžného člověka. Drželi se přitom co nejdál od konce ocasu, kde se nacházel obrovský jedový váček. Tolik jedu by mohlo zabít třeba…no třeba stádo brahmín.
"Dyť je to radškorpion! Osm noh a velkej jednovatej ocas! K čemu ti budou peníze, když budeš mrtvá?!" křičel dál Jonny.
"Že je to ale kus, co?!" prohodila Bess vesele.
"Sakra, copak ses zbláznila?! Jednou tě bodne a je po tobě!" řval vyděšeně Jonny.
"Neměj obavy."
"Ale já mám obavy! Velký obavy! Nemáš šanci!!"
"Neboj, já ho zvládnu. Klid, pohodička." usmála se ještě na Jonnyho a pak se otočila směrem k radškorpionovi. Ten už byl zbaven tyčí s oprátkami a tedy také připraven k boji. Jonny už se nezmoh něco říct, jen tam tak stál bílý jak stěna a pozoroval co se bude dít. Lidé okolo křičeli, hučeli, prostě se snažili co nejvíc vyprovokovat zvířata v ringu. Všichni čekali, že radškorpion vymrští rychle ocas a jednou přesnou ranou usmrtí brahmínu, jenomže se stalo něco jiného. Brahmína rychle vymrštila nohu a jednou přesně mířenou ranou rozdrtila radškorpionovi hlavu. Jeho tělo pak ještě pár sekundu stálo nehnutě bez hlavy a pak se složilo na zem. Všichni najednou umlkly - tohle opravdu nečekali.

Bess se po té zúčastnila ještě několika soubojů a vždy snadno zvítězila. Nikdo z místních ještě neviděl zabijáckou brahmínu, ale snadno si zvykli, protože jim vydělávala peníze. Postupně na ní sázelo čím dál tím víc lidí a z Bess se stal favorit.
Už se stmívalo a zápasy pro tento den byly ukončeny. Jonny se snažil přepočítat všechny peníze a Bess měla evidentně dobrou náladu:
"Už dlouho jsem se tak nepobavila. A ještě za to dostanu peníze. Tohle město se mi začíná líbit. Zítra si to musíme zopakovat, potřebujem ještě víc peněz." povídala zrovna než si všimla, že se k nim blíží dva muži. Zmlkla proto a čekala, co se bude dít.
"Zdravím, jmenuji Chuan. Posílá mě za vámi pan Ramon Dirty, zaujal jste ho a byl by velice rád, kdyby jste s ním dnes povečeřel." povídá jeden z drsně vypadajících chlápků. Jeho schopnost mluvy byla obdivuhodná, dal si velice záležet, aby jméno pana Dirtyho pověděl přesně a uctivě a přestože v tónu řeči nebyl jediný náznak výhružky, nebylo pochyb, že nic jiného než souhlas s pozváním nepřijme.
"Super! Tak jdem?" zaradoval se upřímně Jonny.
Chuan se na chvíli zarazil, když viděl, že Jonny chce jít i s Bess, ale hned se vzpamatoval:
"Jistě chápete, že vaše brahmína nemůže jít s vámi a volně jí venku také nemůžete nechat. Pan Dirty vám laskavě nabízí zapůjčení jedné malé ohrady na svém pozemku zcela zdarma. Tady Pedro jí tam odvede." ukázal na svého společníka.
Bess se zatvářila dost nepříjemně, ale stejně jako Jonny pochopila, že jí nic jiného nezbývá, pokud nechtějí vzbudit zbytečně moc podezření a tak se nechala dobrovolně odvést. To jí však nezabránilo, aby si do Pedra alespoň jednou v nestřeženém okamžiku kopla.
Jonny šel spokojeně s Chuanem, těšil se, že si zase jednou popovídá u jídla s člověkem. Rád si povídal po večerech s Bess, ale někdy dokázala být až nepříjemně ukecaná obzvláště o věcech, které Jonnyho vůbec nezajímali. Dokonce i řeči o Vaultu Šílené Brahmíny ho občas nudily a to hlavně ve chvíli, kdy se Bess rozkecala o tom, jak moc je JaW úžasný až přímo dokonalý. Dům Ramona Dirtyho nepůsobil nijak okázale, jednopatrová stavba vynikala především svojí na zdejší poměry větší rozlohou. Interiér byl zařízen o něco okázaleji - sem tam bylo možné na stěně zahlédnout ušmudlaný obraz. Na stole, ke kterému byl Jonny posazen, ležel dokonce ubrus pochybné barvy, což na něj, jakožto chlapce z chudého Modocu, udělalo silný dojem. U stolu už seděl pan Ramon Dirty, černovlasý, svalnatý muž tmavší pleti. Vůbec nepůsobil dojem zbohatlíka, spíše zabijáka. Neobtěžoval se vlastním představováním, byl v Reddingu všemi známý a tak si už dávno odvykl představovat se. Spustil rovnou:
"Vítej v mém domě, jaké je tvé ctěné jméno?"
"Jonny"
V místnosti zavládlo chvilkové ticho, Dirty očekával, že to jméno bude mít nějaké pokračovaní, ale když se nedočkal promluvil opět sám:
"Dobrá, tak tedy ahoj Jonny. Velice kvalitní pití, jen se pořádně napij." vyzval ho, když mu jeden z okolo stojících mužů nalil do sklenice jakýsi alkohol. Po té co se také napil, pokračoval:
"Tvoje brahmína je opravdu obdivuhodná, sledoval jsem jak bojuje. Já samozřejmě sleduji všechny zápasy a něco takového jsem ještě neviděl.
"Ehm, děkuji." nevěděl co víc říct Jonny a tak se raději znovu pořádně napil.
"Líbíš se mi, si správnej hoch, skoro jako já za mlada. Chceš vydělat peníze. Ne jako většina dnešní mládeže. Nějakej vesnickej balík u pasení brahmín zaslechne vyprávění o dobrodružstvích Vyvoleného a pak ještě zvěsti o smyšlených vaultech a už vyráží do pustiny hledat je. Všichni končí mrtví v poušti." Jonny se zakuckal "Nehltej to tak, je to silný pití" usmál se pan Dirty. Ještě půl hodiny takto klábosil o dnešní hloupé mládeži a Jonny během toho dojedl a vypil už několik skleniček.
"…a tak jsem toho blbce zastřelil. Co taky s bláznem, který pořád tvrdí, že slyšel říkat brahmíny Bů jsem řekla, že?" ukončoval zrovna další své vyprávění.
"Zabít je všechny!" vykřikl Jonny už v dost podnapilém stavu.
Ramon Dirty se pousmál a řekl:
"Mohli bychom tedy začít jednat obchodně. Jak moc věříš své brahmíně v boji?"
"Zabije všechny!" opět vykřikl.
"Výborně. Měl bych jednoduchý obchodní návrh. Vydělal jsi dnes hodně peněz, vsaď je všechny na jeden jediný zítřejší zápas tvé brahmíny proti o něco silnějšímu soupeři než je obvyklé. Na oplátku ti nabízím desetinásobek sázky, pokud vyhraje."
"To je…" Jonny se pokusil v duchu počítat, ale raději to po chvilce vzdal
"…hodně peněz!!"
"Ano, to je"
"A proti komu vlastně bude bojovat?"
"Všechno je v této smlouvě, dole prosím podepsat."
To už byl před Jonnyho strčen papír a pero. Chtěl si smlouvu přečíst, ale všechno viděl rozmlžené a dvojitě. Nechtěl přiznat, že už je jaksi mimo a tak smlouvu s obtížemi podepsal velkým "J" a ještě pro jistotu vykřikl "Zabije všechny!", hodil na stůl peníze a nakonec se ještě pokusil zvednout skleničku, aby si na to s Ramonem Dirtym připil, ale zmohla ho únava. Jak tam seděl, tak tam usnul s hlavou položenou na stole.
Jelikož Jonny už nějakou chvíli před tím pořádně nevnímal okolí, nevšiml si, že Chuan, který tam původně postával, v průběhu vyprávění pana Dirtyho opustil místnost. Když už se Jonny ocitnul ve stavu tvrdého spánku, Chuan se vrátil. Nyní měl potrhané oblečení, krvavou skvrnu na hlavě a kulhal. Při chůzi se snažil opírat o všechny předměty po cestě, jenomže se ještě motal a měl problém vůbec nějaký rukou trefit. Po asi pětiminutové kreaci, která by mohla být oslavována jako perfektní komediální číslo, se dostal blížeji k Dirtymu a začal ze sebe obtížně soukat slova:
"P..p…pane…ech…ta brahmína je opravdu nebezpečná." Musel se na chvíli odmlčet, aby se mohl soustředit na udržení rovnováhy. "Mám špatnou zprávu. Ten umírňovací prostředek, se mi nepodařilo apli..apli..kovat…" opět malá pauza "…na správné místo…ba ani na správné zvíře.
Nepředvíbabelně….eee…nepředeee…no prostě nečekaně se na mě vrhla a nevíím jak k tomu došlo, ale prostě všechna ta látka, kterééé" zamotal se dokola a až opět objevil správný směr kam má mluvit pokračoval "které už více nevlastníme se ocitla v mém těle, celá stříkačka. A jelikož to byla dávka na uklidnění brahmíny, počítám, že to se mnou sekne asi za pět…"
"Minut?" Otázal se Dirty.
"tři, dva, jedna" odpověděl Chuan a hlučně sebou praštil na zem.
Ramona Dirtyho to příliš nepotěšilo, ale i přes to si uchoval dobrou náladu a jen tak pro sebe pronesl: "Nevadí, stejně nemá šanci."

Ráno Jonnyho jemně probudili a dali mu ještě napít, aby měl stále "dobrou náladu". Když se do nálady zase dostal, propustili ho s tím, ať jde k ringu, protože jeho brahmína už se tam chystá k boji. Došel tedy tam, prodral se davem natěšených lidí očekávající jasnou výhru, protože tentokrát vsadili na zabijáckou brahmínu. Došel až k Bess, která už stála připravená na druhé straně ohrady. Ta když ho zahlídla okamžitě šeptem spustila:
"Kde ses sakra flákal?! Zatímco sis v noci užíval, tak mě se pokusili nadrogovat!! Co si tam vůbec dělal a jak to, že už nastupuju??!!"
"Vsssadil jsem! Všechno na jeden zápas! Dostanem desetinásobek!" vysoukal ze sebe namáhavě Jonny.
"Si v pořádku?"
"Já? V naprostym!" odpověděl Jonny a doplnil ještě extrémně široký úsměv. "No to snad ne! Ty si vožralej! Jen doufám, že si neproved nějakou blbost!" začala se Bess vztekat. Jonny neodpovídal, jen stál, trochu se motal a hlavně se usmíval.
"No dobře, dobře," snažila se uklidnit Bess "tak proti komu mám bojovat?" Na druhé straně ringu se v tu chvíli rozevřel dav, všichni zmlkli a tak bylo slyšet jen dupání dvou silných nohou a chrastění řetězů. Asi 10 mužů se právě snažilo přinutit spoutaného supermutanta vejít do ringu. A měli s tím obrovské potíže, nakonec se jim to povedlo, hlavně díky elektrickému obušku, kterým stále rýpali mutanta do zad. Byl obrovský i na běžného supermutanta, dal by se jednoduše popsat jako hora pohybujících se svalů. Když ho zbavovali řetězů, dva z můžu si nedali pozor a zaplatili za to životem. Alespoň si před smrtí zalítali, supermutant je totiž jedním švihem odhodil kamsi do dálky. Bess hlasitě polkla. Zvuk z jejích krků se po ztichlém náměstí rozlehl jako rozsudek smrti.
"To je supermutant!! Musim pryč!!" začala panikařit Bess.
"Proč bys to dělala? Ty peníze přece potřebujem." Uklidňoval jí stále vysmátý Jonny.
"Doprdele, je to supermutant!!!" vztekala se hystericky Bess, ale zároveň co nejtišeji, aby jí nebylo slyšet. "Svaly, svaly, svaly a zase svaly a to jsem se teprve dostala k popisu jedné paže!! K čemu mi budou peníze, když budu mrtvá?!!"
"Že je to ale kus, co?!" prohodil vesele Jonny.
"Ty si zešílel!! Dá mi jednu ránu a bude ze mě mastnej flek!!"
"Neměj obavy, to zvládneš, já ti věřím"
"Nemám šanci! Zatraceně!! Za tohle tě budu chodit strašit." zabručela Bess a odklusala proti mutantovi.
Diváci se jako obvykle rozeřvali. Někteří nejspíš ještě doufali, že Bess zvítězí a ostatní byli prostě rádi, že alespoň uvidí hodně krve, brahminí krve. Oba soutěžící nejdříve kroužili dokola stále hledíc navzájem na sebe, následně se k sobě přiblížili a někoho by snad mohlo napadnout, že si spolu povídají, ale to by vůbec muselo někoho napadnout, že si dokáže brahmína popovídat se supermutantem a Jonny ani pořádně nesledoval zápas. A pak se to stalo - Bess jemně strčila jednou hlavou do supermutanta a ten s obrovským žuchnutím spadnul na zem a už nevstal. Konec, všichni zmlkli. Lidský mozek nezpracovává snadno náhlé nečekané situace a tak chvíli trvalo než si diváci uvědomili, co se stalo. Asi 10 sekund tam všichni mlčky stáli a jen zírali na ležícího mutanta a pak jim konečně došlo, že vyhráli peníze. Bylo jim jedno, jak je to možné, většina vsadila na brahmínu a ta vyhrála a tak se s obrovským řevem rozeběhli ke stolku, kde se vypláceli výhry. Bess reagovala pohotově, všimla si Dirtových mužů snažících se přes dav dostat k Jonnymu a došlo jí, že Ramon Dirty určitě nebude příliš nadšený. Rozkopla na jednom místě ohradu, vyběhla ven, chytla jednou hlavou do zubů Jonnyho ruku a táhla ho směrem k výplatnímu stolku. Kdyby to někdo sledoval z výšky, viděl by názorný projev masového jednání. Masu lidí mačkajících se směr stůl, narušovalo pouze místo, kudy procházela Bess, táhnoucí za sebou zmateného Jonnyho. Lidí jí ustupovali z cesty, protože se nechtěli blížeji seznámit s rohy brahmíny, která dokáže zabít i supermutanta, zatímco Dirtovi muži se k ní snažili přes lidi marně dostat. Takto v klidu dovlekla Jonnyho před ženu rozdávající peníze, ten jenom tupě zíral, před kým se to najednou octnul. To ona se vyvést z míry nenechala, usmála se a spustila:
"Á, to jste vy. Gratuluji k vaší výhře." Podala mu peníze a ještě dodala: "Přijďte zas."
Jonny si prohlédnul sumu, kterou právě obdržel a s úsměvem řekl: "Moc rád."
To už ho ale Bess zase táhla pryč, než se vzpamatoval byli mimo město.

"Řekneš mi teda jak jsi dostala toho supermutanta?" ptal se už po několikáté Jonny. O moc víc toho nenamluvil, snažil se nebýt na Bess příliš hrubý, cítil se provinile. Navíc ho trochu bolela hlava, byl už večer a Bess ho přes den dost hrubě zbavila veselých projevů z alkoholu. Mít několikrát ponořenou hlavu v zablácené vodě neznámé kvality a jedovatosti není příliš příjemné. Také rychlý úprk z Reddingu nebyl příliš příjemný. O to víc se Jonny divil proč se tam teď za soumraku vracejí s lopatou, kterou musel koupit od potulného obchodníka.
"Ještě dnes večer se to dozvíš." Odpověděla mu Bess stejně jako několikrát před tím. "Pokud teda budeš kopat dostatečně rychle." Dodala teď navíc.
"Cože?" zeptal se nechápavě Jonny. Vysvětlení se mu dostalo až v Reddingu, kde se potichu připlížili ke hřbitovu a Bess ho nechala na jednom místě kopat. Vypadalo to jako čerstvý hrob větší velikosti bez náhrobku. Podle nakupené hlíny bylo možno rozeznat, že tu není víc jak den. Po několika hodinách a spousty prolitého potu Jonny zjistil, že vykopává tělo supermutanta. Když se ptal Bess proč, odsekla pouze ať kope dál a ještě mu pro jistou připomněla, že jakožto vlastník dvou hlav je zvýhodněna pro hlídaní, jestli někdo nejde, a on naopak s rukama ke kopání. Netrvalo dlouho co Jonny odkryl většinu hlíny z obrovského mutantího těla a když do něj v jednu chvíli dost nešikovně zaryl lopatu, ozvalo se najednou hlasité "Auuu" a mohutné tělo se zvedlo tak prudce, že odhodilo Jonnyho dobré dva metry daleko. Jonny se sotva vzpamatoval a už ho čekal další šok:
"T, t, to je ten supermutant!" zakoktal.
"Poznal tě! To je Jonny." Usmála se Bess.
"Ahoj, já Gorith." Odpověděl hlubokým hlasem supermutant.
"Zkus, prosím tě, mluvit trochu potichu, nerada bych, aby nás tu načapali."
"Gorith se pokusit." Nebyla to příliš velká změna, ale alespoň se už neotřásala zem.
"Ale, ale jak je to možné?!" klepal se na místě Jonny.
"Neboj se, Gorith je z klanu VSB." Uklidňovala ho Bess "Nebo alespoň byl.
Když jsem šla proti němu v ringu, byla jsem zoufalá, nevěděla jsem co mám dělat, tak jsem zkusila, jestli ho nepřekvapí mluvící brahmína. Překvapilo ho spíš, že má bojovat proti šílené brahmíně a nakonec z toho vyplynulo, že je z klanu. Dokonce si myslel, že je ještě pořád v klanu."
"Cože?!"
"Oni přiložit velká pistole co střílet světlo Gorith k hlavě a říct bojuj.
Gorith nerad velká pistole co střílí světlo u hlavy a tak bojovat. Gorith nevědět za koho."
"Laserová pistole." Překládala Bess.
"Pochopil jsem. To do klanu berou členy násilím?" divil se Jonny.
"Gorith jít dobrovolně, Gorith rád krysy a oni říct: Gorith ty můžeš sníst všechny krysy, co nachytáš. A v bunkru hodně krysy, dobré, vypasené."
"Krysy? A co na to Ratman?"
"To je dobrá otázka." Odpovídala tentokrát Bess "Ve Vaultu by si to s tebou Ratman vyřídil, kdyby si jen ublížil jediný kryse, ale v bunkru Daemon lovení krys povoluje ba přímo vítá. Zvláštní, že se ještě nepokusili jeden druhého zabít. Je to asi jedna ze záhad vesmíru, kterou nikdy nevysvětlíme Jenom si občas dělají takové naschvály, ale to jenom z legrace. Jako třeba, když několik hladových krys zcela náhodou nalezlo do energozbrojí jedné squadry nebo když likvidační jednotka klanu nedopatřením zlikvidovala jednu krysí kolonii místo předpokládané osady nájezdníků. No ale nepřerušuj Goritha, ať nám to hezky dopoví, slyšela jsem zatím jen zkrácenou verzi."
"No a Gorith si pochutnávat na krysa v bunkru když oni přijít, že Gorith muset bojovat. Gorith nechtít opustit chutná žvanec, ale oni přiložit pistole k hlavě a Gorith muset. Pak nechat Gorith jít v předu, pozice živý štít oni říkat. Gorith schytat hodně zásah a pak obrovský výbuch a Gorith usnout. Pak se probudit a být sám a když pak potkat lidi, oni zase přiložit velká pistole co střílet světlo k hlava a Gorith proto myslet, že zpátky v klanu. Jen krysa nebýt už tak vypasená."
"Ale vypadalo to, že se bráníš, když tě vlekli do ringu." Napadlo zrovna Bess.
"To oni po Gorith chtít. Gorith nevědět proč, ale dostat za to víc krysa a méně pistole."
"No to je teda něco. Takže jste se v ringu domluvili?" Ujistil se Jonny, jestli plně chápe situaci.
"Přesně, nic jinýho se dělat nedalo, ty si nebyl schopnej ani pořádně udržet rovnováhu, natož mi nějak pomoct. Když Gorith pochopil…" při poslednim slově se pořádně podívala na Goritha a následně se opravila "Když jsem Gorithovi dost náročně vysvětlila situaci, slíbila jsem mu, že ho dostanu zpátky do klanu, ale musí prohrát. Já vím, mohlo to vypadat přesvědčivějš, ale nechtěla jsem mu dávat větší ránu. Ještě bych si ublížila. A jak bylo pod zemí? Zdá se, že si to zvládnul v pohodě." otázala se ještě Goritha.
"Gorith být pohoda, Gorith tam jíst malá křupavá zvířátka s hodně noha, ne tak dobré jako krysa, ale Gorith jich sníst hodně."
"Ech, podrobností si nás moch ušetřit. Máš štěstí, že supermutantí maso je tak kontaminované, že ho nedávaj žrát zvířatům." Dodala Bess, pak mu řekla kam má jít a co dělat, aby se dostal ke kontaktu na klan VSB a nechala ho jít vlastní cestou. Sama se pak s Jonnym vydala z města přes temné uličky.

A to byla chyba. Když do jedné vešli, najednou před nimi stál Ramon Dirty s několika svými muži. Všichni byli po zuby ozbrojeni. Pan Dirty už tolik nevyřazoval dobrou náladu jako dřív, menší úsměv ale teď na tváři vykouzlil. Příliš přívětivý úsměv to nebyl.
"Věděl jsem, že se vrátíš. Zaplatíš za to, co si mi proved." Spustil.
"Co? Vyhrál jsem podle smlouvy!" Zarazil se Jonny.
"Ty hlupáku! Měl si prohrát! Bylo to tak potřeba, vsadil jsem na to příliš, kdo sakra mohl čekat, že blbá brahmína dokáže vyřídit supermutanta." Vztekal se Dirty a Bess měla co dělat, aby nespustila spršku nadávek.
"Počítal jsem s tím, že tvoje bramína skončí jako mastnej flek a já schrábnu všechny ty sázky na ní. Ale to by nebylo tak hrozné. Horší je, že jsem poradil jednomu muži ať vsadí naproti ní. Muži, kterému jsem takto chtěl splatit svůj dluh za jednu prácičku mimo město, kterou pro mě učinil. Bylo by to nádherné krytí. Teď ale po mě jde, protože si myslí, že jsem ho podvedl!" pronášel Dirty proslov, Jonny se mezi tím snažil co nejnápadněji domluvit s Bess:
"Tak co teď? Není náhodou někdo z nich taky z VSB?"
"Pochybuju, ale mám plán. Až zakřičím, zaběhneme rychle za roh a budeme zdrhat. Snad to stačíme než se vzpamatujou." Šeptala Bess. Jenže zrovna když to dořekla, objevila se na druhý straně uličky další skupinka zabijáků. Muž v jejich čele navázal na Dirtyho proslov:
"A to ti mám věřit, že si mě nechtěl podvést? Ostatně na tom nezáleží. Přišel jsem kvůli tobě o hodně peněz a musím chránit svojí pověst, připrav se na smrt."
Oba teď byli mezi dvěma skupinami zabijáků, kteří se chtěli navzájem postřílet a nejspíš postřílet i je a nebylo kam utéct. Bess tiše zhodnotila situaci "A do prdele."
"A kdo jste zase vy?!" zeptal se otráveně Jonny.
"Já jsem Ropucha Morton, určitě jsi už o mě slyšel. Nebo alespoň o mém bratrovi Žabáku Mortonovi. Dříve tu vládnul, ale pak přišel Vyvolený a zabil ho. Bez něho to tu jde k čertu, rozvalujou se tu takovýhle hovna." Ukázal na Ramona Dirtyho.
Na Jonnyho už toho bylo moc, bolela ho hlava, byl utahaný, za chvíli měl umřít a teď ještě musel snášet takováhle jména.
"No jasně, Žabák, Ropucha. A já jsem Jonny Pejsek, teší mě." Začal si z toho dělat otráveně legraci "Zrovna jsem na cestě k Ferdu Mravenci."
"Počkej, Jonny Pejsek?! Ty si syn starýho Johna Vlka? Jak se má to starý psisko?" zbystřil najednou Ropucha.
"Je mrtvej, zabil ho Šváb." Prohodil bez přemýšlení Jonny.
"Nojo, to je pěknej parchant. Ale počkej, já slyšel, že Ferdu Mravence zabil Škorpion Tarantino."
Jonny chtěl prohodit dalších deset jmen, když si najednou uvědomil, co se stalo:
"Ech…eee…to se jenom říkalo, ale on jenom někam zalez. Škorpion to rozšířil, taky, že ho za to zabil…eee…Geckon?"
"Charlie Geckon? No jasně! O tom jsem vlastně slyšel." Odpověděl Ropucha Morton "No bylo fajn se s tebou setkat, ale já tu mám nějakou neodkladnou práci. Ty můžeš jít, ber to jako splacení dluhu starýmu Vlkovi."
"Fajn, díky." Usmál se Jonny a pomalu s Bess odcházeli.
"A pozdravuj Ferdu Mravence." Zakřičel ještě za nimi Ropucha Morton.
"No sakra, víš o tom, že máš víc štěstí než rozumu?!" Rozdýchávala se Bess, odpověď zanikla v hluku střelby, která se ozvala z uličky. Přidali raději do kroku, aby byli co nejdřív z města.

Jonny a Bess byli zase na cestě pustinou. Od setkání v uličce Reddingu nepromluvili ani slovo, oba měli o čem přemýšlet. Ticho trvající už několik hodin prolomil nakonec Jonny:
"Teď mě teprve napadlo - K čemu vlastně potřebujeme tolik peněz?"
Bess se usmála "Jdeme do New Rena!"

[ DÍL ČTVRTÝ ]