Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Saruman - Enclavani po Enclavě Díl 1. - Konec starých časů "*Zzzttt* Poslední kanystr naložen, pane! *Zzzttt*" hlásil muž oděný v lesklé energozbroji. Následovala krátká chvíle ticha, kdy velitel kontroloval poznatky svého podřízeného. Na jeho úsudky se totiž, bohužel, dalo jen málokdy spolehnout. Když se ujistil, že zde již doopravdy žádný kanystr s chemikáliemi není, rozhodl se akci ukončit. "*Zzzttt* Tady máte zbrojní kódy, přesně podle dohody.*Zzzttt*" řekl nahlas a položil kódy na kontejnery s laserovými pistolemi. "*Zzzttt* Mise ukončena." "Pane," zašeptal vojín. "Zapomněl jste na *Zzzttt*." "Drž hubu!" odsekl velitel. "A dělej, mizíme do lodi, snad si toho nevšimnou," dodal poněkud hlasitěji, než by sám chtěl. Rychlými kroky zamířili ke dveřím Vertbirdu, který již byl připraven k odletu. Užuž si chtěl velitel připsat další úspěšnou misi, když tu v dáli uslyšel hlas jednoho ze Salvátorových mužů. "Proč ten chlápek neřekl *Zzzttt*, co to jako má bejt?!" ptal se ostatních. Více však Enclavan nezaznamenal, ježto se ocelové dveře stroje zavřely a Vertbird vzlétl do bezoblačných výšin. Další zpackaná akce, pomyslel si zklamaně. V nákladovém prostoru stroje, nacházejícím se hned za pilotní kabinou, již vojáci opustili všechny starosti. Cohan si hrál s Pip Boyem, na něhož před nedávnem získal novou hru, zatímco vojín Peterson hladil krabice plné filmů, jejichž původ sahal až k pověstnému studiu Korsických bratrů. Jak se k zmíněným věcem, vzhledem k přísné disciplíně a velmi malému počtu vycházek, dostali, je záhadou. Také velitel už dokázal z hlavy vypustit neúspěšnou misi a rozhodl se projít mezi vojáky. S Cohanem, uvrženém ve víru nejnovějších games, kde malá potvora požírala drobné kuličky a unikala před podivnými duchy, vše vyvedeno v krásně zelené barvě, nebyla sice žádná řeč, avšak Peterson byl naopak hovorný více než dostatečně. "O čempak jsou ty filmy," zeptal se velitel, jménem Joel Snipes, čímž nechtěně spustil konverzaci pochybné úrovně. "Většinu jsem neviděl, pane, ale tenhle," začal nadšeně Peterson a vytáhl z jedné krabice objemný holodisk, "je vážně skvělej. Jednu divošku chytí při lovu otrokáři a pak jí porůznu znásilňujou, fakt paráda. Viděl jsem už něco podobnýho s nájezdníkama, ale tam nebyly ty úžasný otrokářský palice…" Zhnusený Snipes kroutil hlavou. "Kdyby ste viděl, co s nima ty chlápci umí, nechoval by ste se tak," nedal se Peterson odbýt. Snipes mechanicky přitakal, věda, že o hádku vážně nestojí, a raději zmizel. Krajně znechucen vojínovou perverzí, schoval se u robota Handyho, jehož měl ze všech členů posádky nejraději. Zde, objímaje úklidového robota, čekal v dřímotě na návrat do základny. Spánku ale moc dlouho neužil. Ani ne hodinku nato se totiž Vetbirdem začal rozléhat nepříjemně pisklavý hlas pilota Jakkyla, který velitele vrátil zpět do bolestně debilní reality. "To snad není možný," řval vojín. "Enclava… Enclava už není!" Snipes rychle vstal a děs ho ovládl natolik, že se mu najednou strašně chtělo na velkou. Bez dechu vlétl do pilotní kabiny, kde omylem srazil čerstvě příchozího Petersona k zemi - ono to teda bylo naschvál, ale takhle to vyzní líp - a rázem stál až u Jakkyla. "Co… co je s Enclavou?!" ptal se zadýchaně. "Někdo jí vybombardoval," řekl dramaticky pilot. "Plošina se potopila, s USA je konec." Velitel klesl na zem vedle Petersona. "Nééé!" zařval srdceryvně. "Néééé!" "No tak, pane" začal ho vtíravě utěšovat Peterson. "Mohlo to být i horší." "Jak horší?!" vybafl velitel. " Ty drž hubu, imbecile!" Rozplakal se. Chvíli se ozývaly pouze Snipesovy vzlyky, když tu nečekaně promluvil Jakkyl… "Ehm, pane" řekl pomalu. "Ona to vlastně byla jenom sranda. Nestalo se nic, vůbec nic." Následovalo trapné ticho. "Aha… vážně vtipný," řekl nakonec velitel. Snažil se zachovat si chlapskou důstojnost, nicméně plačtivé protahování mu tento pokus dost kazilo. "Za tohle ti ještě ukážu, Jakkyle." Když se Snipes s Petersonem postavili zpět na nohy, rozhodl se pilot zavést mírně žoviální debatu. Věděl, že poklidnou diskusí o Enclavě si velitele zaručeně usmíří. "Pane, víte přece," spustil bodře. "Že Enclava je nejmocnější frakce na celém světě, dokonalá a všehoschopná. Nikdo by ji zničit nemohl… určitě." Snipes podrážděně přitakal. "To je pravda." "Když je nejmocnější, dokonalá a všehoschopná" chytil se náhle Peterson. "Proč potom potřebuje chemikálie z blbýho Rena?" "Ty hňupe," ožil velitel a na krutý žertík rázem zapomněl. "Je to proto, že, že…" zasekl se. Na tuto otázku odpověď neznal a to ho opět rozčililo. Ztrapnit se však nemohl, byl přece velitel, a jal se proto usilovně přemýšlet… "Tohle," řekl nakonec ztěžka. "Eh, tohle jsou tajné informace Enclavy, které vám nejsem oprávněn sdělit." Upřímně doufal, že jeho čerstvý výmysl nikdo neprokoukne. Jakkyl s Petersonem po sobě hodily rozpačitými pohledy, nicméně odpověď přijaly. Do pilotní kabiny mezitím dorazil i Cohan. Hru již nejspíš úspěšně dokončil. "Mi připomíná další slabůstku Enclavy," promluvil opět Jakkyl. "Znáte tu teorii, podle níž je každá čtvrtá energozbroj v našem arzenálu neefektivní šmejd?" "Kdyby jen teorii," ujelo Snipesovi. Když mu jeho chyba došla, bylo již příliš pozdě. "Cože?" vyjekl Peterson. O ničem nevěděl. "Prostě je naprosto k neužitku," vysvětloval Jakkyl. "Má nedostatečnou filtraci, odfláknuté samočištění, mizernou ochranu… a spoustu jiných nedostatků." "Chceš říct," zeptal se Cohan. "Že chcanky i hovna proměňuje na tekutinu… hmm, ne úplně nejlíp?" Peterson ztuhl. "Tak mě napadá," otočil se Jakkyl na Snipese. "Kdo z naší skupiny ten šmejd schytal?" Velitel Snipes, chápaje, že je na popření tohoto faktu již příliš pozdě, ukázal prstem na Petersona. "A já si myslel, že jsou to čokoládový kousky," zahuhlal Peterson smutně. Následovalo dlouhé, až na chod Vertbirdu ničím nerušené, ticho. Ani jeden člen posádky netušil, co říct. Nakonec, po významném odkašlání, promluvil Jakkyl. "Proč to vlastně dělají?" zeptal se s nepředstíranou zvědavostí. "Hmm," zamyslel se Snipes, aby nakonec znovu použil "Tohle jsou tajné informace Enclavy, které vám nejsem oprávněn sdělit." "Ale no tak," neudržel se pilot. "To už tady bylo, nic lepšího nemáte?" Velitel chtěl nejdříve opět zopakovat svojí repliku, teďka už by možná vyšla, zauvažoval, ale nakonec si usmyslel hrát chytrého. "Víte, Enclava má i nepřátele, dost hrozné, nuž a čím mocnější se bude zdát, tím méně opravdového nebezpečí ji hrozí. Rozumíte?" Tohle už ti blbci určitě zbaští, řekl sám sobě. Dle očekávání se ozvalo souhlasné zamručení. Jen vojín Peterson zůstal v truchlivém mlčení. "Docela zajímavý téma, ta Enclava," promluvil Cohan. "Nemáte ještě něco?" "Já jsem ještě slyšel…" začal Jakkyl, avšak náhle umlkl. "Enclava! Enclava už není!" zaskřehotal místo toho po chvíli a následně začal vydávat nesrozumitelné zvuky. "Jednou to stačilo, hňupe!" vyštěkl podrážděný Snipes. Pilot už mu vážně lezl na nervy. "Ale pane," ozval se Cohan. "On nelže, podívejte. Vojín ukázal do moře. A doopravdy, na místě, kde stávala hlavní základna, byly jen trosky. Plošina se rozdrolila na milióny kousků, které rozverně pluly oceánem. Enclava vážně skončila. Posádka výjev dlouho dobu sledovala, aby se jim mohl vrýt do paměti. Věděli totiž, že zde se píše historie. Nakonec se vojíni otočili na velitele v očekávání nových rozkazů - a také další vzlykavé scény - . Snipes však mlčel. "Co na to říkáte?" otázal se nakonec Cohan, kterého již čekání nudilo. Slova se ujal Jakkyl, který se již mezitím dal do pořádku. "Já říkám," navrhoval chtivě. "Využijme toho, dokud se dá. Rychle poletíme k základně Bratrstva oceli, naším "bývalým" nepřátelum, a prodáme těm hlupákům všechny tajné informace Enclavy dřív, než se o tomhle vůbec dověděj. Není lepšího způsobu, jak snadno vydělat." "Ty blbe!" zchladil ho Snipes. "Kdo myslíš, že tu základnu zničil, hmm?" "No, nemuselo to bejt zrovna Bratrstvo, pane," bránil se Jakkyl. "Mohl to udělat, hypoteticky řečeno, klidně nějakej jednotlivec, strašně velkej machr. Vystřílel základnu, vyhodil ji do vzduchu a odjel pryč, než jsme sem doletěli. To nezní úplně blbě…" "Taková píčovina," ulevil si Snipes. "Řeknu ti jedno, ta tvoje varianta má asi takovou pravděpodobnost, jako že se tady z Petersona stane novej prezident USA." Všichni až na Petersona se hlasitě zasmáli. "Tak jo, přiznávám," přiznal poté Jakkyl. "Trochu debilní no, ale co teda navrhujete jinýho?" "Do Navarra nemůžem, to je zničený už několik týdnu," konstatoval velitel Snipes posmutněle. "Takže Enclavu můžem vážně vyškrtnout nadobro…" "Možností je stále dost," promluvil Cohan. Můžem třeba prodat věci, který tu máme." "Jo, to by šlo," přitakal Jakkyl. "V takový jižní Kalifornii jedou po technickej věcech jako divý. A potom, potom můžem dělat žoldáky boháčům, nebo hledat jiný technologie… kupu krytů ještě nikdo neobjevil. Zle bych to rozhodně neviděl." "Dobrá," kývnul Snipes. "Uděláme to tak, jak právě Jakkyl řekl. Poletíme na jih." Celá posádka souhlasně přitakala a vypadalo to na rozchod, Peterson však zůstal stát. "Hele, Jakkyle, tak mě napadlo," ozval se nesměle. "Když už je s Enclavou a jejíma pravidlama konec, nemohl bych na chvíli převzít ovládání Vertbirdu?" "Ne," odsekl suše Jakkyl. To by chtělo hodně mastný úplatek, aby ho k pilotování pustil. "A pravidla v žádném případě nekončí," dodal naštvaně velitel Snipes. "Ale no tak," vložil se do diskuse Cohan. "Nechte mu ho na chvíli… vždyť to nemůže uškodit. Beztak na něj budete dohlížet." "Já… dal bych ti ten film s otrokářema, jak si ho vždycky chtěl," nabídl Peterson. Podle Jakkylova svižného trhnutí se dalo usoudit, že změnil názor. "Tak dobrá, klidně to na chvíli vezmi," souhlasil. "Jak řek Cohan, co se může stát?" Snipes nasadil naštvaný výraz, ale neřekl nic. Peterson usedl do pohodlného křesla a převzal řízení… "Do prdele, ty kreténe! Vždyť… vždyť tys to úplně posral!" řval Snipes a šokovaně zíral na plechové trosky něčeho, čemu se kdysi říkalo Vertbird. "Stroj je v hajzlu," konstatoval podstatně klidněji Cohan. "No, každopádně můžem bejt rádi, že jsme ve zdraví přežili," snažil se Peterson o trochu optimismu. "Teda, většina z nás," opravil se, jakmile mu pohled utkvěl na masovité kaši, která byla vším, co z Jakkyla zbylo. No, alespoň mu nebude muset dávat ten film… Snipes nebyl schopen slova. Hněv v něm opadl a přišlo stádium smutku. "To je vážně šťígro," souhlasil poněkud ironicky Cohan. "A co budem dělat teď?" "Já mám mapu!" vykřikl nadšeně Peterson. Doufal, že z místa havárie co nejdříve vypadnou. "Chudák Handy," zašeptal zborceně Snipes, nedbaje o vše ostatní. "Podle mapy jsme…" hlásil přehorlivě Peterson, usilovně přemýšlejíc a šátrajíc prstem po mapě. "Asi tři míle na sever od Vault city," dořekl nadšeně "Když vyrazíme hned, budeme tam ani ne za hodinu." "Dobrej nápad," souhlasil Cohan. Zdálo se, že ani katastrofa nedokáže ovlivnit jeho věčnou letargii. Poté, bez jakékoliv další konverzace, vyrazili na jih. Putovali hodinu, den, dva dny… po čtyřech dnech se před nimi objevilo ohromné město. Záře se z něj linula do všech stran, již zdálky byla slyšet střelba. "Hotový Vault city," poznamenal sarkasticky Snipes a vyčítavě sledoval vojínovu překvapenou tvář. "Ne, ne," nezmohl se Peterson na jediné slovo. "Ty nechápeš?" pokračoval Snipes. "Jsi prostě debil, proto nejsme ve Vault city… vlastně můžeme bejt rádi, že nejsme někde v Číně!" štěkal rozhořčeně. Smutek ze ztráty Handyho ho už sice přešel, vztek na Petersona však nikoliv. "To je New Reno," pověděl nezávisle na zbytku Cohan. "Dobrej postřeh," odsekl velitel Snipes. "Napadlo mě," nedal se Cohan. "Enclava už není, takže budeme potřebovat peníze… co začít makat pro jednu z rodin?" "To není špatnej nápad," řekl Peterson. Nápad se mu zamlouval a navíc v něm viděl možnost na ukončení hádky. "Vážně ne." Snipes chtěl opět odseknout, myšlenka se mu však zalíbila také. Reno, město postižené věčnými střety, by bylo pro bývalé vojáky takřka dokonalým místem. "Vlastně proč ne… zkusíme to."