Minulý měsíc jsem slíbil, že jakmile se mi dostane do rukou Arcanum, napíšu o něm článek, kde vás s ním trochu blíže seznámím, ta chvíle nadešla. Nebudu vám popisovat úplně všechno ba ani se nějak víc rozepisovat o příběhu, pokud vás tyhle věci zajímají navštívili jste již určitě hodně stránek zabývajících se touto hrou a pročetli plno recenzí, takže vše již máte jistě v malíčku, budu se zde zabývat jen svými postřehy z hraní a samozřejmě srovnávat s Falloutem na jehož principech má být hra stavěna. (to má je tam oprávněně)Arcanum hraju teprve čtvrtým dnem, takže o nějakém tom hlubším prozkoumání nemůže být řeč, ale dá se říci, že ty nejpodstatnější věci jsem si osahal, takže vám teď o tom můžu podat zprávu.
Čím začít? Jak jistě víte, Arcanum vytvořili tvůrci Falloutu(někteří) a tak se od něj očekává, že bude stejně kvalitní a propracovaný, za tu chvíli, co jej hraju můžu říct: Ano, tohle se opravdu povedlo, hra je docela dobře udělaná, qestů je spousta a jsou celkem různorodé, boje můžete přepínat mezi real-time a tahovým režimem, potvor je pěkná řádka, ale to nejdůležitější je bezesporu postava. Pokud jste někdy hráli Baldur´s Gate máte představu, co to je opravdová volba charakteru, tady ji budete mít několikrát rozsáhlejší. Pro představu si spojte Baldur´s Gate s Falloutem okořeňte Diablem II a máte postavu v Arcanumu. Všechny Fallout maniaky musím zklamat: Volba postavy není tak přehledná jako ve Falloutech, všechny Baldur maniaky musím zklamat: Volba není tak rozčleňěná, všechny Diablo maniaky musím zklamat:Není to tak primitivní. Takže jak je to s tou postavou?Na začátku si vyberete jméno, pohlaví obrázek, rasu a jeho rys(dá se říct, že je to taková Traita) vyjadřující váš dosavadní život, můžete být třeba vychován elfy nebo mnichy, dostanene bonusy, ale také mínusy, ale je to vpodstatě jediný způsob jak do začátku utrhnou nějaký ty bodíky navíc. (i když navíc je relativní pojem, protože většinou se vám stejný ne-li vyšší počet bodů někde ubere). Na rozdíl od Falloutu, si zde nemůžete ubrat z jedné vlastnosti, aby jste přidali druhé, na začátku máte jen pět bodů, které můžete dát do čehokoliv, do vladtností, tech skillů, kouzel, abilit nebo si přidávat životy a výdrž o té bych se rád zmínil blíže. Je to pravděpodobně nejdůležitější věc, kterou má vaše postava, zobrazuje vaše vyčerpání, když klesne pod nulu, postava upadá do bezvědomí, což v drtivé většině případů konči smrtí (protože se to v drtivé většině případů stane v boji). Ale paradoxně se jejího přílišného úbytku nemusejí bát ani tak bojovníci, jako spíše mágové, pro které je výdrž vpodstatě mana. Orientace vaší postavy záleží jen a jen na vás, nevybíráte si předem žádné zaměření, ale postupně během hry se kloníte k té či oné specializaci. Pokud tedy budete investovat do kradení, páčení máte zloděje, pokud do tech-skillů a magie máte alchimistu (vezmete kus železa, pružinu bum a máte past), pokud budete investovat do bojových vlastností máte bojovníka v magii zase mága a to má samozřejmě ještě podspecializace, bojovníci mohou být archeři, barbaři atp. mág může být léčitel, nekromant nebo druid (samozřejmě že značení je jen obrazné a je jen podle kouzel/skillů na které se zaměříte) hra jde dokonce tak daleko, že pokud chcete mít přímo zaměřenou postavu můžete si vybrat nějaký skript a hra vám pak body při postupu na vyšší level rozdělí sama( pokud tedy chcete být druid, nemusíte při každém levelu zajíždět do menu postavy a rozdělit body do vlatností- hra to udělá za vás- pochopitelně jen pokud si to nastavíte). Úplně vpravo v menu postavy je ukazatel, který vás informuje, k jakému směru se kloníte : k technologii nebo k magii, jakmile dosáhnete 100% příklonu k nějakému směru bude pro vás ten druhý zakázané ovoce(technologie a magie se nesnáší). Ale samozřejmě nic vám nebrání balancovat mezi oběma těmito směry, taková byla i má první volba. Rozhodl jsem se, že si zahraju za Techno-mága, člověka mezi technologií a magií, naučil jsem ho léčitelská kouzla a dovednosti z puškami, jak jsem poznal později, nebyla to volba zrovna šťastná…
Ze začátku šlo vše jako po másle, levely šly vzhůru, souboje byly lehké, dokonce jsem se stal učedníkem ve střelných zbraních, ale pak to přišlo, musel jsem odejít z prvního města a most hlídala skupinka zlodějů, chtěli 1000 zlatých nebo zničit prostředky na stavbu nového mostu, zlato nebylo a já chtěl být na poprvé hodnej, tak jsem zvolil souboj. Byl jsem tuhej, než bys řekl: Krysař. Nedokázal jsem zabít ani toho nejslabšího, vždycky bylo po mě do dvou kol, ať jsem dělal cokoliv, můj společník byl na tom ještě hůř, zařval už to první. Porazit je byl nadlidský úkol, tak jsem se musel přiklonit k špatné straně, ale po opuštění města to šlo se mnou z kopce, proto jsem zvolil jinou postavu. Tentokrát jsem si vytvořil čistokrevnýho mága, nevrážej jsem body do umění se zbraněmi, ale vše dal do magie. Asi mnozí z vás víte, že ve všech RPG platí: mág to má těžký na začátku , ale na konci je z něj bůh, tak to tady neplatí. Mág je na koni vždycky, tedy pokud mu nedojde "mana" (ta mu ale dochází často). Hned první rozdíl jsem viděl v městské bance, lupiči, kteří mě předtím málem zabili, teď leželi v krvi na zemi a to jen mou zásluhou a zlodějíčci u brány zhebly za 3 kola aniž by se mě dotkli, byla to pohoda. Mág má vcelku lehký život, ale musí dávat pozor aby výdrž neklesla pod nulu, jinak je sním amen. Bohužel jako mág zažívám těžkou diskriminaci, protože mě odmítají v polovině obchodů a nemůžu cestovat vlakem (prý by jim vysadily přístroje). Na druhou stranu jsem dnes zažil opravdu zajímavou věc: V jednom městě jsem potkal ženu, která mě požádala, abych našel jejího syna, do mapky mi zakreslila jeho dílnu a já z vidinou primitivního qestíku za pár zkušeností jsem vyrazil. Po příchodu na místo jsem našel jen opuštěnou chatku a v ní deník onoho muže, stálo v něm cosi o temném portálu a to, že se vypravil ho uzavřít, měl se nacházet někde v okolí dílny. Hledání mi trvalo asi 10 minut čistýho času, ale u portálu mě čekali pěkně tuhý potvory, tuhej po jedné ráně. Vrátil jsem se a vyvolal Guardiana, ale ten vydržel tak ze tři zásahy, naštěstí jsem měl ještě druhýho, tak mě čekali dvě kola v bezpečí, kde jsem kosil potvory útočnými kouzly. Naštěstí byly v malých skupinkách a po každém souboji jsem si dobíjel manu, takže po porážce asi čtyřech skupinek jsem měl cestu k portálu volnou, to už jsem byl na 10tém levelu a mohl jsem vyvolat démona. U portálu byla další tentokrát početnější skupinka nepřátel, s démonem jejich útoky ani nehly a já si mohl dát pauzu. Zavřel jsem portál a šel za si pro odměnu: celková bilance: postup z 8mého levelu na 13tý!!! Vsadím se, že bojovník by tohle qestík nezvládl ani na 25tém levelu!!!
Tak to by o mých toulkách stačilo, teď už budu jen a jen srovnávat. Z pohledu hráče Falloutu je Arcanum skutečně dosti podobná záležitost: máte tu pohybové body, karmu, stejné vlastnosti jako ve Falloutu, stejný pohled, najímání spolubojovníků , podobná skladba qestů, ale pořád se mi na tom něco nezdálo, nevím co, ale ti, co Fallout nepovažují za svou modlu nenajdou žádnou podobnost ani na Arcanu, proč? Řekl bych, že vše je dost obratně zamaskované a vylepšené, podobnost vidíte až se na ni zaměříte. Systém rozhovorů je poněkud "chaotický", v rozhovorech se nepřepnete do dialogové obrazovky, ale vše probíhá přímo ve hře, sice to nenarušuje atmosféru, ale podle mě je to trochu nepřehledné, když na vás někdo vybafne Hello a vy máte dvouslovnou odpověď, bude vám hodně dlouho trvat, než pochopíte, že se vám počítač nezasekl, ale jenom mluvíte. Inventář má své omezení a to co do nosnosti , tak i do velikosti (viz. Diablo). Na postavu můžete navléci spoustu věcí , nemáte k dispozici jen pravou a levou ruku a armor. Obchodování je extrémě nepřehledné (teda ve srovnání z Falloutem), obchod něco za něco tady neexistuje.
Co říct závěrem? Snad jen, že Arcanum je dobrá hra a pokud si chcete zahrát dobré RPG jako byl Fallout, není lepší volba, ale pokud do něj půjdete s vědomím, že se jedná o fantasy Fallout budete zklamáni.
RATMAN
PS. Doporučuji silnější mašinu, já se svým Celeronem 300Mhz, 128MB RAM sice hraju v pohodě, ale jakmile vlezu do velkýho města, začne se mi hra trhat.
