Fallout |
Fallout 2 |
Fallout Tactics |
Fallout: New Vegas |
FOnline |
Společné |
Fallout projekty |
Příbuzné hry |
Hry naživo |
Soutěže |
Zábava |
Různé |
|
Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
Douglas Adams - STOPA��V PR�VODCE PO GALAXII
12. KAPITOLA
Hlasit� rand�l hudebn�ho gul�e zaplavil kabinu Srdce ze zlata. Zafod lovil v p�smech sub�terick�ch vln zpr�vy o sob�. Zach�zet s r�diem nebylo zrovna snadn�. Po cel� l�ta se r�dia ovl�dala ma�k�n�m knofl�k� a lad�n�m stanic. Potom s vysp�lej�� technikou p�i�ly senzory - sta�ilo lehce p�ejet prsty po panelu. V sou�asn� dob� nebylo zapot�eb� nic jin�ho ne� m�vnout rukou v p�ibli�n�m sm�ru lad�c�ch prvk� a doufat. U�et�ilo se t�m samoz�ejm� spousta svalov� n�mahy, ale tak� to znamenalo, �e �lov�k musel sed�t k zbl�zn�n� klidn�, pokud cht�l poslouchat st�le stejn� program.
Zafod m�vl rukou. Zase jin� stanice. Znovu hudebn� gul�, ale tentokr�t jen jako pozad� pro zpr�vy. Byly v�dycky p�izp�sobeny rytmu hudby.
"... a zpravodajstv�, kter� v�m p�in��me v p�smu sub�terick�ch vln po cel� Galaxii po cel�ch �ty�iadvacet hodin," zakd�kal hlas. "Tak tedy ahoj, v�echny inteligentn� formy �ivota, a� jste kdekoliv..., ahoj i v�ichni ostatn�, chce to jen po��dn� pro�ejkrovat p�r atom�, nic v�c, kamar�di. A hlavn� novinka dne�n�ho ve�era je ov�em senza�n� kr�de� nov�ho prototypu lodi poh�n�n� nekone�nou nepravd�podobnost�, sp�chan� k�m jin�m ne� prezidentem Galaxie Zafodem B�blbroxem! Ot�zka, kterou si v�ichni klademe, je... copak Velk�mu Z kone�n� p�esko�ilo? B�blbrox, mu�, kter� vynalezl slavn� Pangalaktick� megacloum�k, b�val� podvodn�k, jeho� Excentrica Gallumbits kdysi charakterizovala jako nejt�eskut�j�� ��slo od dob velk�ho t�esku a kter� byl ned�vno ji� posedm� prohl�en Nejh�� oble�en�m mysl�c�m stvo�en�m ve zn�m�m vesm�ru..., m��e snad tentokr�t n�jak vysv�tlit sv� chov�n�? Zeptali jsme se jeho soukrom�ho mozkov�ho specialisty Gaga Halfrunta..."
Hudba zav��ila a na chv�li umlkla. Ozval se dal�� hlas, patrn� Halfrunt�v. "No, f�te, Zafod je prost� takof� p��pad," ale d�l se nedostal, proto�e kabinou prol�tla elektrick� tu�ka a pro�ala prostor p�ed r�diem, citliv� na ovl�d�n�. Zafod se oto�il a za�karedil se na Trillian. To ona hodila tu�ku.
"Hele, pro� to d�l�?"
Trillian za�ukala prstem na obrazovku plnou ��sel: "Zrovna m� n�co napadlo."
"Jo? A stoj� to za to, abys kv�li tomu p�eru�ila zpravodajsk� po�ad o mn�?"
"Sly�� toho o sob� u� tak dost."
"Pot�ebuju uji��ov�n�. Oba to p�ece v�me."
"Mohli bychom na chv�li nechat tv� ego stranou? Tohle je d�le�it�."
"Jestli existuje n�co d�le�it�j��ho ne� moje ego, d�m to okam�it� chytit a zast�elit." Znovu se na ni za�karedil. Pak se zasm�l.
"Posly�," �ekla Trillian, "nabrali jsme ty dva kluky..."
"Jak� dva kluky?"
"Ty dva kluky, co jsme nabrali."
"Joaha, ty dva kluky."
"Nabrali jsme je v sektoru ZZ9 plur�l Z alfa."
"Jo?" Zafod zam�ikal.
"��k� ti to n�co?" zeptala se ti�e Trillian.
"Mmmm. ZZ9 plur�l Z alfa. ZZ9 plur�l Z alfa?"
"No?"
"Ehm... co znamen� to Z?"
"Kter�?"
"Kter�koliv."
Jedna z nejobt�n�j��ch v�c�, s kter�mi se Trillian musela pot�kat ve vztahu se Zafodem, bylo nau�it se rozli�ovat, kdy p�edst�r� hloupost, jen aby si ostatn� p�estali d�vat pozor, kdy p�edst�r� hloupost prost� proto, �e se neobt�uje myslet a chce, aby to n�kdo ud�lal za n�ho, kdy p�edst�r� donebevolaj�c� hloupost, aby zakryl skute�nost, �e vlastn� nech�pe, co se d�je, a kdy je prost� doopravdy hloup�. Tvrdilo se o n�m, �e je neuv��iteln� chytr� a ur�it� taky byl - ale ne po��d, co� mu zjevn� d�lalo starosti, a proto ta komedie. Rad�j lidi m�tl, ne� aby �elil jejich pohrd�n�. To p�ipadalo Trillian �pln� ze v�eho nejhloup�j��, ale u� ji prost� p�estalo bavit o tom diskutovat.
S povzdechem nacvakala na obrazovku hv�zdnou mapu, aby mu to tedy zjednodu�ila, a� u� to tak cht�l z jak�chkoli d�vod�.
"Tady," uk�zala, "p��mo tady."
"Aha... nojo."
"No tak?"
"No tak co?"
Jist� partie vnit�ku jej� hlavy p��mo �valy na jin� partie vnit�ku jej� hlavy. �ekla velmi klidn�: "V tomhle sektoru jsi m� kdysi nabral."
Pohl�dl na ni a hned zase zp�t na obrazovku.
"Aha, jo. No to m� tedy podr�. M�li jsme to p�eci nap�lit p��mo doprost�ed mlhoviny Ko�sk� hlavy. Jak to, �e jsme tady? To je jako neb�t nikde."
P�e�la to bez odpov�di.
"Nekone�n� nepravd�podobnost," �ekla trp�liv�. "S�m jsi mi to vysv�tloval. Prol�t�me ka�d�m bodem ve vesm�ru, v�dy� p�ece v�."
"Nojo, to je ale stra�n� n�hoda."
"To je."
"Nabrat n�koho zrovna tady? Zrovna tady z cel�ho vesm�ru? To je p�ece jenom trochu... tomuhle mus�m p�ij�t na kloub. Po��ta�!"
Palubn� po��ta� firmy Sirius Cybernetics, kter� ovl�dal celou lo� a m�l ji do posledn� ��stice pod kontrolou, se zapnul na komunika�n� modus.
"Nazd�rek!" �ekl vesele a sou�asn� vyzvr�til nepatrnou stu�ku p�sky se z�znamem. Bylo na n� naps�no: Nazd�rek!
"Ach Bo�e," �ekl Zafod. Pracoval s po��ta�em teprve kr�tce, ale u� si ho sta�il dokonale zhnusit.
Po��ta� pokra�oval s veselou drzost�, jako by prod�val prac� pr�ek.
"Chci ti jen ��ct, �e a� m� jak�koliv probl�my, jsem tady od toho, abych ti je pomohl vy�e�it."
"Nojo, nojo. Koukni, j� si asi rad�i vezmu kus pap�ru."
"Zajist�." Po��ta� sou�asn� vyplivl sv� sd�len� do odpadkov�ho ko�e. "Ch�pu. Ale kdykoliv bude� cht�t..."
"Dr� hubu!" Zafod popadl tu�ku a posadil se vedle Trillian k ��d�c�mu pultu.
"No dob�e," �ekl po��ta� ura�en�m t�nem a zabouchl �e�ov� v�stup.
Zafod a Trillian se mo�ili s ��sly, kter� p�ed nimi ti�e rozsv�coval monitor nepravd�podobn� letov� dr�hy.
"D� se vypo��tat nepravd�podobnost jejich z�chrany z jejich hlediska?" zeptal se Zafod.
"Ano, ta je konstantn�. Jedna ku dv�ma na dv� st� sedmdes�ti �esti tis�c� sedmi stou dev�tou."
"To je dobr�. To m�li tedy hodn� velkou kliku."
"To jo."
"Ale ve vztahu k tomu, co se pr�v� d�lo s n�mi, kdy� je lo� nabrala..."
Trillian nacvakala p��slu�n� ��sla. Jedna ku dv�ma na nekone�no minus jedna. Iracion�ln� ��slo, kter� m� konven�n� v�znam pouze ve fyzice nepravd�podobnosti.
Zafod hv�zdl �divem. "... to je tedy hodn� n�zk�!"
"To ano," souhlasila Trillian a posm�n� na n�j pohl�dla.
"To je ov�em po��dn� kl�da nepravd�podobnosti k vysv�tlov�n�. Te� se mus� v bilanci objevit n�co d�sn� nepravd�podobn�ho, pokud to m� v�echno dohromady d�t p�kn� kulatou sumu."
Zafod na�m�ral p�r ��sel, pak je zase p�e�krtl. Odhodil tu�ku.
"Netop��� trus! Nem��u na to p�ij�t!"
"Hm?"
Zafod podr�d�n� srazil ob� hlavy dohromady a zask��pal zuby.
"Tak dob�e. Po��ta�!"
�e�ov� obvody znovu ob�ivly.
"No ahoj!" �ekly (prou�ek p�sky). "Chci ti jen ��m d�l t�m v�c zp��jem�ovat �ivot..."
"No dob�e, tak sklapni a n�co mi vypo��tej."
"Zajist�," �veholil po��ta�. "Chce� p�edpov�� pravd�podobnosti zalo�enou na..."
"�daj�ch o nepravd�podobnosti, jo."
"Prima. M�m pro tebe takovou zaj�mav�stku. Napadlo t� n�kdy, �e v �ivot� v�t�iny lid� hraj� d�le�itou roli telefonn� ��sla?"
Po jedn� ze Zafodov�ch tv��� p�eb�hl bolestn� v�raz a p�e�plhal na druhou.
"P�esko�ilo ti?"
"Ne, ale tob� p�esko��, a� ti �eknu, �e..."
Trillian zalapala po dechu. Za�m�trala po knofl�c�ch monitoru nepravd�podobn� letov� dr�hy.
"Telefonn� ��slo? �ekl ten kr�m opravdu telefonn� ��slo?"
Na obrazovce zaz��ila ��sla.
Po��ta� po zdvo�il� pomlce pokra�oval.
"Zrovna jsem cht�l ��ct, �e..."
"Neobt�uj se, pros�m."
"Hele, co je tohle?" �ekl Zafod.
"To nev�m; ale ti dva nezn�m� - jsou na cest� sem na m�stek s t�m zatracen�m robotem. M��eme se na n� pod�vat na monitoru?"
13. KAPITOLA
Marvin se d�l plou�il chodbou a na��kal.
"... no a potom ta stra�liv� bolest ve v�ech diod�ch na lev� stran�..."
"Ale to snad ne," �ekl chmurn� Arthur, kter� �el vedle n�j. "Opravdu?"
"Ano. U� jsem ��dal, aby mi je vym�nili, ale nikdo m� prost� neposlouch�."
"To si um�m p�edstavit."
Z Forda unikaly jak�si neur�it� chr�iv� a hv�zdav� zvuky. "Ale ale ale," opakoval neust�le pro sebe, "Zafod B�blbrox..."
Marvin se najednou zastavil. Zdvihl ruku.
"A v�te, co se nevyhnuteln� p�ihodilo te�?"
"Ne, co?" Arthur to rad�ji v�d�t necht�l.
"Do�li jsme k dal��m dve��m."
Na konci st�la p�ek�ka v podob� zasouvac�ch dve��. Marvin si je podez��vav� m��il.
"Tak co?" Ford byl netrp�liv�. "M�me proj�t?"
"M�me proj�t?" opi�il se Marvin. "Ano. Tohle je vchod na velitelsk� m�stek. �ekli mi, �e v�s m�m p�iv�st na m�stek. Nedivil bych se, kdyby to byl za dne�ek nejvy��� po�adavek na moje intelektu�ln� schopnosti."
Zvolna a s o�ividnou o�klivost� vykro�il ke dve��m jako lovec pl��c� se za ko�ist�. Dve�e se n�hle otev�ely jako po m�sle.
"D�ky, �es pot�il prostoduch� dve�e," �ekly.
Kdesi hluboko v Marvinov� hrudn�ku sk��p�ly sou��stky.
"Legra�n� je," �ekl poh�ebn�m t�nem, "�e jakmile si pomysl�te, �e hor�� u� to ani b�t nem��e, tak najednou to hor�� je." Vrhl se do dve�� a zanechal venku Forda s Arthurem, jak na sebe z�raj� a kr�� rameny. Zevnit� zaslechli Marvin�v hlas.
"Nejsp� chcete ty cizince rovnou vid�t. M�m sed�t v kout� a rezav�t, anebo se m�m rozpadnout na m�st�?"
"Prost� je uve�, ano, Marvine?" �ekl d�v�� hlas.
Arthur pohl�dl na Forda. P�ekvapilo ho, �e se sm�je.
"Co je..."
"P���t. Poj�me tam."
Vstoupil do prostoru velitelsk�ho m�stku.
Arthur �el trochu nerv�zn� za n�m. Ke sv�mu ��asu spat�il mu�e houpaj�c�ho se na �idli s nohama na kontroln�m panelu, jak se levou rukou ��our� v zubech sv� prav� hlavy. Zd�lo se, �e prav� hlava je do t�to �innosti �pln� zabran�, zato lev� hlava se �iroce usm�vala uvoln�n�m, le��rn�m �sm�vem. Mno�stv� v�c�, o nich� Arthur nemohl uv��it, �e je vid�, bylo pom�rn� zna�n�. Doln� �elist se mu na chv�li voln� bimbala.
Podivn� mu� leniv� zam�val na Forda a p��ern� afektovan� a non�alantn� �ekl: "Nazdar, Forde, jak se m�? Jsem r�d, �es zasko�il."
Ford se ov�em nedal zahanbit, co do non�alance.
"Zafod�," prot�hl. "R�d t� vid�m. Vypad� bezvadn�. Ta ruka nav�c ti slu��. Tos �ajznul p�knou lo�."
Arthur na n�j vyvalil o�i.
"Chce� ��ct, �e toho chl�pka zn�?" Zpitom�le uk�zal na Zafoda.
"Jestli ho zn�m! Je to..." Ford se odml�el. Z�ejm� se rozhodl za��t p�edstavov�n� opa�n�.
"Ehm, Zafode, tohle je m�j kamar�d Arthur Dent. Zachr�nil jsem ho, kdy� jeho planeta vylet�la do pov�t��."
"Jasn�. Ahoj, Arthure, to je prima, �e se ti to poda�ilo." Prav� hlava jen zb�n� vzhl�dla, �ekla "ahoj" a d�l si nechala ��ourat v zubech.
Ford pokra�oval. "Arthure, tohle je m�j bratranec z druh�ho kolene Zafod B�b..."
"My se zn�me," odsekl Arthur.
Kdy� �lov�k jede po silnici v rychl�m pruhu a leniv� propluje kolem hezk� ��dky lopot�c�ch se aut a c�t� se n�ramn� spokojen� s�m se sebou, a pak omylem p�e�ad� ze �ty�ky na jedni�ku m�sto na trojku, tak�e motor m�lem vysko�� zpod kapoty v podob� o�kliv� rozpl�cliny, vyvede ho to z m�ry asi stejn�, jako tahle pozn�mka vyvedla z m�ry Forda.
"Ehm...co�e?"
"��k�m, �e se zn�me."
Zafod nadsko�il rozpaky a p�ekvapen�m se ��ouchl do d�sn�.
"Ale... ehm, jo? Ale... ehm..."
Ford se pustil do Arthura. O�ima metal blesky. Te�, kdy� se zase c�til pevn� v kramflec�ch, m�l na sebe vztek, �e se v�bec tah� s takov�m ignorantem a primitivem, kter� toho o d�n� v Galaxii v� asi tolik, co mravenec z Ilfordu v� o �ivot� v Pekingu.
"Co t�m chce� ��ct, �e se zn�te?" obo�il se na n�j. "Tohle je Zafod B�blbrox z Betelgeuze p�t, abys v�d�l, a ne ��dn� zatracen� Martin Smith z Croydonu."
"To je mi fuk," odpov�d�l Arthur chladn�. "My se p�ece zn�me, vi� Zafode B�blbroxi - nebo ti m�m snad ��kat... Phile?"
"Co�e!" za�val Ford.
"Bude� mi to muset trochu p�ipomenout," �ekl Zafod. "M�m stra�n� �patnou pam� na biologick� druhy."
"Bylo to na ve��rku," Arthur byl neodbytn�.
"Hm, no, pochybuju."
"Tak pomalu, Arthure," rozkazoval Ford.
Ale Arthur se nedal zastra�it. "Ve��rek p�ed p�l rokem. Na Zemi... Anglie..."
Zafod pot��sl hlavou a nucen� se usm�l.
"Lond�n," trval Arthur na sv�m, "Islington."
"Jo tak." V Zafodovi provinile hrklo. "Tenhle ve��rek."
Fordovi p�ipadalo, �e to v��i n�mu nen� f�r. D�val se st��dav� z Arthura na Zafoda. "Co�e?" �ekl Zafodovi. "Znamen� to snad, �es byl taky na t� pitom� mr�av� planet�?"
"Jasn�e ne," �ekl Zafod zvysoka. "Mo�n� jsem tak prost� jenom zasko�il na cest� n�kam..."
"Ale j� tam tr�el patn�ct let!"
"To jsem ov�em nemohl v�d�t, �e?"
"Tak cos tam d�lal?"
"To v�, tak jsem se rozhl�el."
"Vnutil se na ve��rek." Arthur se t��sl zlost�. "Ve��rek s p�evleky..."
"Jinak by to asi ani ne�lo, co?" poznamenal Ford.
"Na tom ve��rku byla jedna d�vka," pokra�oval Arthur. "No dob�e, te� u� je to stejn� jedno. Stejn� to v�echno vylet�lo do pov�t��..."
"Byl bych r�d, kdybys p�estal u� jednou skuhrat kv�li t� zatracen� planet�. Kdo byla ta d�ma?"
"Prost� jedna d�vka... Tak dob�e... U� to za��nalo vypadat docela slibn�. Zkou�el jsem to na ni cel� ve�er. Krucin�l, ale byla fakticky kus. Kr�sn�, okouzluj�c�, d�siv� inteligentn�. Kone�n� jsem ji m�l chv�li pro sebe a trochu do n� hu�el, kdy� vtom se p�ihrne tady ten tv�j k�mo� a pov�d� 'Ahoj hol�i�ko, nud� t� ten moula? Poj� se rad�i bavit se mnou. Jsem z jin� planety.' U� jsem ji nikdy nevid�l."
"Zafod?" �asl Ford.
"Ano," za�karedil se na n�j Arthur a sna�il se nep�ipadat si jako bl�zen. "Akor�t, �e m�l jen dv� ruce a jednu hlavu a ��kal si Phil, ale jinak..."
"Ale mus� uznat, �e z jin� planety skute�n� byl." Trillian ve�la do jejich zorn�ho pole na druh�m konci m�stku. P��jemn� �sm�v, kter� Arthurovi v�novala, mu p�ipadal, jako by na n�j �uchla tuna cihel. Hned se zase vr�tila k ��zen� lodi.
N�kolik vte�in bylo ticho. Pak najednou z katastrof�ln�ho zmatku v Arthurov� mozku vyplula slova:
"Tricie McMillanov�, co tu d�l�?"
"Tot�, co ty. Chytla jsem stop. Koneckonc�, co m��e �lov�k, kter� vystudoval matematiku a astrofyziku, d�lat jin�ho? Bu� tohle, anebo m� zase �ekala pond�ln� fronta na podporu v nezam�stnanosti."
"Nekone�no minus jedna," �veholil po��ta�. "Sou�et napravd�podobnosti je �pln�."
Zafod se pod�val na po��ta�, na Forda, na Arthura a pak na Trillian.
"Trillian, budou se takov�hle v�ci d�t poka�d�, kdy� polet�me na nekone�nou nepravd�podobnost?"
"Bohu�el je to dost pravd�podobn�."
pokra�ov�n�
|
|
|