Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Muž , vyšší postavy , okolo 30 s tmavě černými vlasy.Na tváři měl jizvu , nebo spíš doživotní otisk energopěsti.Jmenoval se John a byl samostatným obchodníkem ve městě New Reno.Prodával vše , co mu přišlo pod jeho lstivou ruku.Od zkaženého jídla až po zbraně.Říkaly mu Úhoř , protože byl stejně kluzkej jako on.Většinu jeho zboží činila výstroj a výzbroj tuláků z plání kolem města.Nestyděl se okrádat ani mrtvé.No ikdyž....Kdo se v této bohem zapomenuté pustine taky styděl...? John sám sebe označoval , jako "podnikatele v oboru prodeje a koupje".Každej ať dělá , co umí.Nikoho moc nezajímaly špinamé kšefty , které ve městě probíhaly.Nikdo není úplně bez viny.Život vždycky byl a vždycky bude těžkej..... Havní slovo měl v Renu vždy ten , kdo stál v čele nejsilnější rodiny města.Bernard.Jméno bossa této pouštní metropole.On jediný alespoň trochu kontroloval , co se děje v jeho městě.Jemu musel odvádět daňe i John.10% z toho , co prodá. Plynul den za dnem.Johnův život dál jel ve svých kolejích.Obchodníkovi se nedařilo.Několik dní už nenarazil na pořádnýho zákazníka.Peněz ubývalo a ke všemu přišlo smrtící období sucha.Celé město se proměnilo ve velkou pekelno výheň.Každý kdo mohl se schoval do úkrytu stínu.Ubíjející žár slunce nemilosrdně doprovázel každý den.Několik obyvatel již zemřelo žízní.Nebyl zde nikdo , kdo by se obtěžoval alespoň uklidit jejich těla.Odporný zápach mrtvol v pokročilém stádiu rozkladu doplňoval odpudivou kulisu města.Asi po čtyřech dnech , kdy už byl smrad nesnesitelný , poslal samotný Bernard jeho vlastní "úklidovou službu" , aby těla uklidili.Při této příležitosti , když byl Bernard v této zatuchlé části města , se rozhodl vybrat daně od některých svých "svěřenců". Buch , buch!!!Ozvalo se zpoza dveří Johnovy chatrče.Kdo je?!Tvůj , (usmál se) , přítel.Jeden krok za druhým doléhal zvuk Johnovy chůze.Dveře chajdy se zvolna otevřely.Na obchodníkově tváři se objevil nucený , ale vyděšený úsměv. Přišel jsem si pro své peníze.Doufám , že s tím nebudou problémy. Jistě že ne.Nikdo nemá rád problémy , ale vy sám víte , jak krutá je doba... Znamená to snad , že nemášc na zaplacení výpalného??? Říkám to velice nerad pane Bernarde , ale teď vážně nemám peníze. Dobrá.Budu ti věřit.Vždy si mi platil včas a poctivě...Do týdne chci své peníze.Rozumíš mi dobře Johne?? Jistě pane.....(Na spocené , vyděšené tváři se objevila špetka naděje...) Obchodník , den po dni zoufalejší , hledal jakýkoliv způsob , jak vydělat na zaplacení dluhů.Výdělky z obchodů byly den ode dne nižší, stejně jako Johnovy šance. Jednou k němu do chatrče , které říkal obchod , přišli 2 chlápci v kožených bundách.Na vyholených hlavách měli vytetovanou jakousi podivnou značku.Nevypadali zrovna na slušné občany , ctící zákony.V tomto prohnilém městě však zákon znamenal asi tolik , jako psí lejno na podrážce vojenských bot.Jeden z mužů přistoupil k obchodníkovy se slovy: Posílá mě k tobě Daniel.Možná si o něm už něco slyšel.Naše společnost...Společnost??Zasmál se John.Myslýš gang , ne?Raději říkejme společnost , OK?Tak tedy.Máme pro tebe návrh.Doslechli jsme se , že máš poslední dobou problémy s obchody.Je to pravda , že ano?Možná bysme vám mohli pomoci dostat se z vaší krize. 1 polovina naší kořisti , kterou získáme při výletech do pustiny přijde tobě , do tvého...(usmál se)...obchodu , a ty to prodáš.A co s toho budu mít já?Necháš si 15% vydělaných peněz.TŘICET!!!.Vykřikl obchodník.20 opětoval plešoun.Platí , ale ty peníze potřebuji hned.S tím jsme počítali.Dostaneš 500 kreditů , jako zálohu.Tak tedy dobrá.... Gangsteři svoje slovo dodrželi.John zaplatil svoje dluhy. Každých pět dní se vždy večer setkával obchodník s poslíčky od Daniela.Předávali mu zbraně , munici , a vůbec vše , co nalezli u svých obětí.Johnův obchod rozkvétal.Asi po měsíci si dokonce najmul pomocníka.Jeho jméno bylo Lucas.Z johna se stal jeden z nejbohatších obchodníků v New Renu. Po pár měsících , kdy slunce pražilo a ve městě bylo spíš jako v peci , seděl John před svým obchodem a četl si předválečný magazín o autech.Na ulici nebyla ani noha.Všichni se raději schovali do úkrytu stínu.Ticho ulice narušil jen rozhovor Johna s jeho pomocníkem. Už si uklidil v krámě? Ano pane.Jak jste mi řekl.Uklidil sem vzadu ve skladu i u regálů se zbožím. Dobře.Zasloužíš si svúj plat.Pojď blíž. Lucas prišel ke svému šéfovi a sedl si vedle něho na stůl. John mu zaplatil jeho týdenní mzdu a dál se věnoval starým listům časopisu. Opět nastalo ticho.Ticho , až děsivé.Jako klid před bouří.Ozvali se kroky.Skupinka lidí se blížila k Johnovu obchodu.John odvrátil pohled od zažloutlých stránek.V zapadajícím slunci se objevily obrysy čtyř mužů.Zastavili se před chajdou.Johne!!Ozvala se slova jednoho z mužů. Ano.To jsem já. Pan Bernard ti posílá vzkaz.Nikdy se nezahazuj se zrádci. John se zatvářil vyděšeně nechápavě. Ten zrádce jis ty!!!Pan Bernard se dozvěděl o tvé smlouvě s danielovým gangem. Johnovy zmrzla tvář... Ostatní muži , kteří doposud nemluvili , postoupili o pár kroků k obchodníkovi.Ozvalo se nabíjení zbraní.Několik výstřelů.Už bylo zase ticho.Johnovo tělo padlo do prachu.Město New Reno žilo dál svým životem.Bylo zde však o obhcodníka míň.
|
