Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
"V republice Nové Kalifornii propukají nepokoje.Vzdálené města DayGlow a Boneyard podporované tajemnou armádou se chtějí odtrhnout. V senátu NCR se vytvářejí dvě vlny. Obě chtějí nově vybudovanou masivní armádu užít, ale jedna na výboj na sever a druhá pro udržení celistvosti republiky. Zatímco senát NCR o těchto událostech vede bouřlivé jednání a mocnosti na severu se připravují na válku, poradkyně prezidenta, Tandi, tajně vyslala dva Rangery aby situaci v jižních městech uklidnili... Vyprahlá pustina. Během poledního slunce se mění na smrtonosnou past. Jak Jezdci NCR Rangers , Charr a John McWest, šli k městu DayGlow blížilo se poledne. Museli se ukrýt v nejbližší stavením nebo oáze, nebo jim hrozí dehydratace. I přesto, že uplynulo již 90 let od založení NCR velitelství Rangerům neodhodlalo koupit byť Brahminy na jízdy . Starý Charr už pomýšlel, že koupí za úspory jednu starý Corvegu , ale kvůli těm mizerným otrokářům na to stále neměl čas… Netrvalo dlouho a objevili malé stavení, asi 12 mil od DayGlowu. Byla to farmářská osada, dva domky, latrína, jedna stará studna a několik polí kolem. "Snad budou místní přátelští" potichu si pro sebe špitl Charr. "Pane, neměli bychom jim za to něco dát" zeptal se John. "Sqelý nápad, a co třeba. Poslední vodu, nebo jídlo co nám zbylo. Nebo ty Gaussovky co máme, nevíš ?" rozkřičel se na nováčka Charr. " Maximálně pár drobných, Rangeři nejsou dobročinná organizace ". Mezitím starý farmář Vincent odpočíval na verandě , to víte mít 4 syny je jediný způsob jak si dneska zajistit trochu odpočinek na stará kolena. V tom si všiml dvou vysokých statných mužů v dáli. Když přišli blíže poznal že jsou to Rangeři. Hned je šel uvítat v naději že vyřeší jeho problém… "Ááá , Rangeři, to je mi návštěva" vylítl stařec z domu, zatímco oba Jezdci ztuhli a začali pomalu ustupovat "já vás hned poznal, to víte, jednou jsem cestoval až do Boneyardu, to mi bylo 21, nebo 22, ... nebo 20 , no a ..." zatímco stařec povídal o své cestě "daleko" na sever tahal Rangery do svého domku. Oba ze slušnosti šli . " ... no a pak jsem se vrátil abych to opravil, bylo to šedé, ehm ... nebo modré ... nevím, každopádně ..." stařec mluvil už hodinu a půl , oba Rangery to už iritovalo a zívali nudou. Starý farmář se ale ke konci dobral až o další tři hodiny: " ... a tak syn Thomas utratil tu Brahmínu, to bylo ... vlastně tehdy začalo to silné dunění, jakoby auta, nebo starý letadla ..." jakmile to dořekl oba Jezdci se probudili z polospánku a zbystřili, John se zeptal "Jaké dunění , kde ?". "Asi 6 mil severovýchodně odtud, když na to vzpomínám, tak jsem tam viděl v noci i světla. No to jsem ale odbočil, takže ta Brahmína…” Konečně měli důvod jak to skončit a s omluvou “musíme si něco zjistit” vyběhli ke zdroji starcova “dunění”. Jak je totiž z dob existence Enklávy známo, Vertibirdy při letu takové charakteristické dunění vydávají. Dnes už ale Vertibirdy má snad každá větší mocnost, přesto nemají v PipBoyích o nějaké základně Arroya nebo NCR poblíž ani zmínku. Když se setmělo vydali se oba potichu za světly. Po půlhodince došli na kopec odkud měli krásný výhled. “Sakra,” utrousil Charr “to vypadá blbě.” A měl pravdu. Na mýtině se před nimi rozkládala charakteristická základna Enklávy. Mnoho malých budov, několik hangárů, před nimi Vertibirdy, okolo všude samé věžky. Na každém rohu voják v Pokročilé energozbroji. “Kurva, co teď, pane ? zeptal se vylekaně John. “No co asi ? Jdeme tam podívat se jestli je někdo doma !” odpověděl rázně Charr a pomalu v pokleku šel k jedné věžce. Johnovi nezbývalo než poslechnout velitele. Brzy jejich skrytou infiltraci ale zastavila právě jedna věžka. Zdálo se , že jejich nenápadná výprava končí… “Hele mladej,” řekl tiše Charr “sleduj a uč se! “ Charr se pomalu plazil k věžičce a čekal jak ji přelstí tím starým trikem, že se ji schová pod úroveň senzorů a ona ho neuvidí a … on ji pak neškodně vypne. Jenže to nevyšlo. Zničeho nic se věžička pohla, zamířila dvojicí laserů a vypálila na pět metrů vzdáleného Charra. V celém táboře se samozřejmě spustil poplach. “<Zničit cíl. Pal! >… vzúúm …” vystřelila dvakrát věžka na Charra. Jeden výboj ho zasáhl do nohy, zbývají ho minuly. Ucítil pach spáleného kevlaru a kůže. “Doprdele, asi ty zamrdaný věžky už upgradovaly. Tu máš!” na což vypálil Charr z Gaussovky přesně do CPU věžičky. Rána okamžitě ten střílející kus šrotu zničila. Charr ale neusnul na vavřínech a popoháněn křiky vojáků v Pokročilé energozbroji, jejich dusotem a zvukem nabíjených pušek se dal na útěk. Když John viděl ten průser okamžitě začal snipovat vojáky pronásledující Charra a sám pomalu ustupoval. V táboře zatím postarší pán s bílým vousem a v Pokročilé energozbroji nastupoval do startujícího vertibirdu. “Pilote, leťte se podívat ke kopci na sever od základny.” Potichu rozkázal. “Ano pane.” Na což nahodil rotory vertibirdu. Zatímco Charr s John nyní už bezhlavě utíkaly do skal blízké hory nad základnou startovaly dva Vertibirdy. “Pane, co přesně se mám na tom vašem pokusu naučit ?” křikl udýchaný John. “Drž hubu, prostě to nevyšlo to je celý, to se stává! UHNI !!!” zařval Charr a jen tak tak strčil Johna stranou a zachránil ho tak před laserovým výbojem. Po chvíli vběhli do systému skal. “Tady je, chlapče , skála na každým kroku. Snad se jim tu ztratíme a utečeme.” “Pane, to dunění nad náma jsou vertibirdy?” zeptal se John. “Bohužel ano, hele tady na ně budeme mít výhled a oni nás ani neuvidí, pojď.” John neochotně šel k malé díře ve skále , docela se bál aby ty vertibirdy nebyly taky upgradovaný , jako ty věžičky. Jedna rána ze stihacího vertibirdu a oba dva by se doslova vypařili… Když se Charr podíval skrz starý zabahněný dalekohled na vertibird s tím postarším vousatým pánek jen potichu šeptl “Woolfona…”. “Cože?” zeptal se potichu John. “Woolfona , starý Hlavní Ranger. Vedl NCR Rangery 10 let už od svých 26 let. Ale pak … pak se spolu s celou skupinou Rangerů ztratil během hledání zbytků Enklávy poblíž San Franciska. Vyslali jsme několik skupin aby ho našli, ale oni našli jen mrtvoly Rangerů. Všech našli jen Woolfonovu nenašli. Sakra, že by zběhl k Enklávě, to se mi nezdá!” zvýšil hlad Charr. “Proč ne? Třeba líp platěj.” Vyřešil problém John. “Neslyšel si co sem říkal !? ON byl hlavním Rangerem už v 26 letech ! ON nepřeběhl !” začal křičet Charr. “OK, tak byl scheefikem, ale už NENÍ. Podívej se ještě jednou a NEŘVI, nebo nás odsud vykouřej granátama.” uklidnil ho John. Charr se podíval znovu. Nebyl pochyb. Byl to on. Charr se odsud musí dostat a informovat velení. Jestli je to pravda, pak ta tajemná armáda je silná Enkláva navíc s někým v čele , kdo zná taktiku NCR. “Pojď mladej, musíme ven, začínám mýt klaustrofobii!” Oba pomalu šli skrz několik jeskyň vedeni detektorem pohybu (John nikdy nepochopil jaktože pracuje i skrz zeď). Díky detektoru se vyhnuli několika hlídkám . S tou poslední, která chránila východ z jeskyně ve se ale museli utkat. Enklávanů bylo pět, všichni v APA (Advanced Power Armor), tři měli gattlingy a dva plasmovky. “Přes se nedostaneme!” začal panikařit John. “Ale no tak, hele, jenom koukej!” sotva to dořekl hodil do hloučku obyčejný granát. Enklávany ale zjevně jeho dopad polekal, i když by jim ve zbrojích nic neudělal , a běželi se schovat . Dva samozřejmě běželi k místu kde byl Charr a John. Když tak naše dva hrdiny uviděli málem uklouzli. Z polekání je ale “probudila” rychlá obouruční střelba starého Charra ze dvou gaussových pistolí. Smršť 2mm střel prošla jejich APA jako včely vzduchem. Jednomu z Enklávanů palba utrhla hlavu , ruku a protrhala zbroj. Druhý se snažil vystřelit z gattlingu, ale jedna z 2mm střel mu roztrhla zásobu munice …následná exploze stovek nábojů v jeho batohu rozštípala jeho zbroj jako dřevo. Ani jedna ze stovek nábojů však nezasáhla ani jednoho Rangera. Ostatní tři enklávané se začali chovat rozumněji a hodili do prolákliny k Rangerům Plasmový granát s 4 sekundovou pojistkou. V tu chvíli se John náhodou chystal svou gaussovou pušku a jako vždy máchl s hlavní do vzduchu. Když slyšel že něco trefil nejprve se podíval na Charra, jestli ho nepraštil, ale ten vytřeštěně zíral na bezchybvné odpálení granátu zpět k enklávanům. Když k nim ve třetí sekundě granát znovu přilétal začali opět, a nyní už seriózně, rychle hledat úkryt. Jeden z nich to ale nestihl, plasma mu zasáhla zbroj a propálila ji. Následně ovládl interkom všech vojáků v jeho blízkosti když začala plasma propalovat i jeho a on začal zuřivě a bezmocně křičet… Dva zbývající enklávané vzali své gattlingy a snažili se skočit s prsty na spoušti do prolákliny. A jak pomysleli tak i udělaly. Vběhli před proláklinu a “<Rrratatatatata!> Tady máte vy svině !!!” bezhlavě stříleli. Tahle palba by roztrhala Párače. Když po několika sekundách skončili, celí udýchaní, začali se s idiotským výrazem divit, kam se Rangeři poděli. “Kde k čertu jsou, přece jsme je nevypařili!?” Tázali se oba a aby se lépe podívali sundali si helmy a jen zahlásili do interkomu “Sektor čistý”. Naši Rangeři se ale za poslední síly drželi několika krápníků u stropu. Charr se už chystal střelit oba enklávany do hlav, když v tom mu jedna z gaussových pistolí upadla.!!! “<bum! > Aúúú, co to bylo…” enklávani se podívali nad sebe.Tep se zvyšuje. Chvilka ticha. Ty tři sekundy , kdy se na sebe všichni navzájem dívají, se všem čtyřem zdají jako hodiny. Když v tom se John konečně rozhodl a máchl do prostoru pažbou pušky a rozdrtit nos jednomu vojákovi dole pod ním. Druhý enklávan se na to nemohl dívat a začal zvedat hlaveň ještě kouřícího gattlingu. Gattling se začal roztáčet. Charr se ale taky vzchopil a rychle střelil enklávana dole do hlavy. Střela nechráněnému dole proletěla hlavou a rozstříkla do okolí jeho, … ehm, mozek. Pak slezli dolů a viděli druhého enlávana v bezvědomí na zemi s novem od krve (i když, od krve tam bylo všechno a všichni ). “Nech ho, Charre, Radši pojďme odsud!” navrhl rychle John. “Fajn, ale až ho příště…, OK, nechám toho. Musíme vypadnout.” Pak už jen utíkali pryč z jeskyně. Brzy se dostali z dosahu Enklávanů… Tou dobou se president Carlson skláněl spolu s jeho poradkyní , bývalou presidentkou Tandi, nad návrhem Starších Bratrstva Oceli. Písemně požádali o navrácení města Maxson, tedy bývalého hlavního bunkru BOS, Lost Hill. “Tandi, co si o tom myslíš?”zeptal se Carlson. “No, Dave, píší, že se zase probouzí nějaká velká armáda mutantů. Prý ji sami s těmi třemi bunkry co mají nezastaví. Pošleme do oblasti nějaké Rangery, ať zjistí jestli je to pravda a jestli to nezvládnou. A pak se uvidí…” skončila stará Tandi. V tu chvíli do kanceláře vletěla sekretářka Carlsona Wanda. Starý Carlson si už sahal pro svůj Pancor Jackhammer, protože od té doby, co se ho pokoušel neznámý vrah zabít v jeho domě je nejistý a připraven na vše. Od Wandy ale nebezpečí nehrozilo, alespoň ne přímo. “Pane presidente, přišla zpráva od naší armády poblíž New Rena. Prý ji napadl kontingent supermutantů, lidí a ghoulů z Broken Hills! Útok ustáli, ale mají velké ztráty.” Skončila udýchaná Wanda. Carlson byl zjevně překvapen a rozzloben. “K čertu, nic se mi tu nedaří. Pošlete mi sem generála Dumonta.” Po chvíli se přivalil vysoký muž v kevlarové zbroji a s generálskými frčkami. “Generál Dumont na váš rozkaz, pane!” učebnicově se zahlásil. “Generále, ” promluvil Carlson “prý má naše armáda problémy s Broken Hills.” “No, … ano pane, od té doby co jsme pomohli Wrightům s vyhlazením Mordinů ale máme problémy na všech frontách. Už jsem vyslal naše zálohy do Broken Hills. Prej tam mají nějakou revoltu, cosi, že se zlý mutanti porafali s dobrýma mutantama …” Dumont dále pokračoval v podobné “odborné vojenské mluvě: “ … takže se asi schyluje i k válce s Vault city.” “Sakra, generále, ” vypěnil deprimujících zpráv Carslon “To nemáte taky nějaké dobré zprávy !?” Dumont se cítil dotčený a snažil se Carlsona nějak uklidnit “Ale ano, pane. Arroyská republika náš žádá o spojenectví. Vyšlou k Vault city a Broken Hills svoje jednotky, pokud … pokud jim pomůžeme s MÍROVÝM získáním Modocku a Reddingu. A pokud pomůžeme jejim spojencům, Bratrstvu tím, že jim dáme Maxson.” Skončil s vítězoslavným pohledem Dumont. “A tomu říkáte dobré zprávy? Mno, dobrá. Udělejte to. Ale chci aby nám poslaly Arroya i taky to jejich komando, to s tím Vyvoleným. Třeba vyřeší situaci s jižními městy.” Skončil Carlson. O několik dní později Skupina třinácti mužů ve vysokých energozbrojích seděla na dvou APCčkách. Rychle se řítili do Hubu. Na první pohled by nezkušené oko mohlo říct, že tito muži jsou enklávané, protože jejich energozbroji tak vypadají. Chytřejší člověk (ghoul, mutant) by si ale všiml velikého bílého znaku Arroya na jejich rameni a mnoha malých , ale důležitých vylepšeních zbroje. Většina z nich měla v rukou gaussovy zbraně - pistole, pušky, gattlingy . Jenom dva z nich , snipeři, měli pulsovky, jeden třímal raketomet a poslední měl stále svůj věrný Pancor. Bylo to známe komando Arroya Třináct. Velitelem byl (nečekaně) nejlepší Arroyan, mimojité také Druhý Starší Správčí, tedy druhá nejvýznamnější osoba po presidentovi Arroya, Vyvolený. Seržantem byl Cassidy. V týmu sloužil také Sulik a dnes už dospělý , ale stále nevychovaný Myron. Zbytek osazenstva týmu byli rekvalifikovaní bojovníci Arroya nebo bývalá ostraha Vaultu 13. Jeden člen byl kdysi Rangerem. Mířili , jak už zaznělo, do Hubu. Na popud vojenského velitele Arroya museli splnit spojenecký úkol a pomoct NCR zažehnat občanskou válku. Po chvíli jízdy dorazili do malé pouštní oázy. Vojáci na rozkaz Vyvoleného nabrali vodu na cestu. Když už chtěli odjíždět z oázy pryč uviděl vojín Lucas, bývalý Arroyská bojovník, v dáli dva otrhané muže v bojových zbrojích. Okamžitě se všichni připravili na případný boj, nevěděli co se dá čekat. V dáli se ale neplahočili nějací vrahové ale naši dva Rangeři. Během setkání Arroyské Třináctky a dvou raněných Rangerů se sice navzájem skoro postříleli, ale díky intervenci Vyvoleného si brzy obě strany vyjasnili kdo je kdo. “Dobrá, takže vy jste Rangeři, a co tady děláte?” mluvil Vyvolený “Co asi ty chytráku,”odpověděl Charr “ jsme na návštěvě u týhle fontány. Ty tupče, narazili jsme na základnu Enklávy, musíme rychle jednat, jinak je po nás! Máte vysílačku?” “Jo máme, účtujeme tři zátky na minutu!” odpověděl Sulivan, člen Arroyo Třináct. ) Brzy po tom, co si naši dva Rangeři “zavolali” do Shady Sands se spustila lavina rozkazů ústících ve vyslání Arroyo Třináct , Rangerů a letky Útočných Vertibirdů do Necropolis. Velení mělo totiž podezření, že je tam další základna Enklávy s hlavním velitelem…
JAK SKONČÍ HLEDÁNÍ V NECROPOLIS? ZBĚHNUL RANGER WOOLFONA? BUDE OBČANSKÁ VÁLKA?BUDOU VÁNOCE? JAK SKONČÍ SITUACE KOLEM VAULT CITY A BROKEN HILLS?
To vše a mnohem více hledejte v nové freewarové hře FALLOUT TYCCON, již brzy… Laďa Loukota  …a jako bonbónek na závěr si můžete prohlédnou Woofonův ksicht :-) |
