Operace Buldok

Organizátor: Habík, chekotay

Místo: Český Těšín a přilehlé kolonie.

Datum: 24. 03. 2005

Zúčastnili se: JerRy, Czekotay, Reinar, j.a.v.o.r, Arkantos, Martin, Tommy S.W.I.N.E., Tommz, Fetařina4 a Habík.

Motto: "Přebíjí!!"

Reportáž:
Tahle akce se domlouvala opravdu dlouho. Nakonec byla domluvena slezským stylem (tzn. "Nikto nevie nič"), což ale nikomu nevadilo (alespoň si nikdo nestěžoval). Někdy kolem deváté hodiny jsem já a můj brácha (Reinar) dorazili do Českého Těšína. U místního armyshopu (kde jsem doufal koupit ponožky) na nás číhal camper Jerry (při pokusu o vykrytí jeho útoku jsem málem pěstí vyrazil oko Reinym :-) ) a společně s ním jsme šli očumovat obchody. Lidi na nás vrhali zvědavé a rádoby nenápadné pohledy, a to nás bavilo. Narychlo jsem se ještě snažil sehnat pistoli, protože můj starý kvér mi právě včera večer vypověděl službu, ale u Vietnamců nic neměli a na značkovou bouchačku jsem neměl prachy.
V deset jsme už tancovali kolem nádraží. Kde nic, tu nic, ticho po pěšině, akorát Habík hlásil příjezd ve čtvrt. Zaujali jsme tedy pozice u východu z nádraží a když se po chvilce ukázala banda z Prostřední Suché, přepadli jsme je ze zálohy. Bandu tvořil Tommy SWINE, Martin, Tommz, Arkantos a Javor. Po chvíli dorazil i Fetařina v kožené bundě a Habík v komplet uniformě vz.95. Tak jsme se sebrali a zamířili na autobus. Tommy komplet ve woodlandu (včetně jungle klobouku) a s americkou vlaječkou zapíchnutou v batohu vypadal, jako by se právě vrátil z Vietnamu. Arkantos jen poodkryl kabát a my spatřili pumpovací brokovnici. Tož docela dobrá banda.
Autobus nám jel hned, jak jsmě došli, a vcelku bez problémů jsme dojeli na místo určení. Chvíle chůze zabahněným terénem a už jsme byli na místě. Svažitá louka, jejíž levá a pravá strana byla tvořená prudkými stržemi s potůčky. Strže byly navíc zalesněné. Doprostřed horní strany louky jsme hodili batohy a vyhlásili zde Respawn Point (RP). Pravidla byla jasná, přesto několikrát zopakována: klasické CTF, každý hrář má 10HB, nabytí 1HB stojí 1 min. v RP, zásah jakoukoliv zbraní stojí 1HB. Vybrali jsme si strany, my rangeři jsme bránili město, a tak jsme šli na východ. Vlajku jsme umístili na druhý břeh strže a zaujali obranná postavení. Poté jsme si již nasadili brýle a já zařval "Smrt otrokářům!" čímž boj započal.

Tommz se mě zeptal: "Nějaká taktika?"
Povídám: "Budeme bránit, odrazíme jejich protiútok a pak se uvidí."
Otrokáři vyrazili na naše pozice. Již brzy jsme začali střílet, ale velikost byla ještě příliš velká. Otrokáři (Habík, Javor, Tommy, Fetařina) se zapletli do boje, a já uviděl svou životní šanci. Zařval jsem "Vpřééd!" a vyběhl. Louku jsem přeletěl, nepamatuji se, že bych se dotkl nohou země. Najednou přede mnou povstala hromada křoví a dřív, než jsem se stihl vzpamatovat, už jsem letěl přes ní. Přitom jsem si všiml černé otrokářské vlajky s bílými lebkami. Ale otrokáři mi byli v patách. Otočil jsem se a chabě vypálil pár ran, ale byl jsem zasypán střelbou zblízka. Ani jsem to nepočítal, prostě jsem uznal svou porážku a šel se respawnout. První mrtvý, no nic moc. Následujících deset minut jsem ztrávil v táboře a sledoval dění. Jerry přeběhl louku na dolní straně a zamaskoval se v nepřátelské strži. Habík, Javor a Tommy zaútočili na naši stranu, Jerry využil své šance, popadl vlajku a s heroickým řevem vyběhl k naší straně. Fetařina se snaží bojovat, ale vypadává mu zásobník. Jerry utíká. V cestě mu ovšem stála trojice otrokářů. Stáli zády k němu, ale jejich pozornost upoutal právě ten heroický řev. Milý Jerry naběhl přímo do deště kulek.
Postup otrokářů byl nyní poněkud chaotický. Buď si nebyli jisti, zdali jim v zádech neleží ještě někdo, nebo se báli vejít do houští, kde čekali zbylí rangeři. A pak už jsem se vrátil do boje. Následující živelný útok byl velmi zmatený - a najednou přes louku běží Tommz s otrokářskou vlajkou v ruce! A již je u naší vlajky a je to vítězství!! Ano, je to neuvěřitelné. My všichni navlečení v maskáčích jsme byli víc vidět než Tommz v obyčejném šedozelenémh ohozu. Nicméně hurá, Rangers vedou!

Vyměnili jsme si strany a dohodli malou úpravu pravidel - RP neslouží jako nemocnice a bojovník může odejít klidně i s jediným HB.
Naše nová pozice byla odlišná zalesněné strži. Zde rostlo mnoho mladých listnáčů a křoví a tak jsme raději vlajku nechali na naší straně strže (stejně jako předtím otrokáři). Dávat ji na opačnou stranu, přes potok, by byla hajzlárna, protože probít se přes to křoví, obrannou palbu a ještě potok (a zpět) by nezmákl nikdo.
Tentokrát jsem se již vrhl do taktizování. Reinar se zamaskoval vedle hromady roští s úkolem bránit lini, Arkantos zaklekl poblíž vlajky a zakryl se za strom, Jerry se odplížil dolů a my zbylí bránili vrch a střed. Domlouvali jsme se na signálu, který by řekl infiltrátorovi, že jej budeme krýt, ať lapne vlajku. Navrhoval jsem "Geronimo!", ale ozývaly se i návrhy jako "qjeáúúúk!", což se ovšem neujalo. A kouřové signály jsme neměli povolené. Napětí se stupňuje, nikdo nemíní útočit. Už už chceme vyrazit vpřed, když v tom se zvedá Habík a jeho banda.
Otrokáři opět zaútočili. Poklidným krokem, bok po boku, všichni tři. Do uší nám pronikl podivný zvuk - hudba! Tommy si pouštěl bojovou písničku z mobilu! Kousek před čárou účinného dostřelu se otrokáři zastavili a začali pálit posměšky a kuličky. My jsme se prostě jen přikrčili. Pak ale Tommy vyhmátl Reinara, Jerry mu spěchal na pomoc, já a Tommz jsme se museli stáhnout více nahoru, prostě obrana se roztrhala. Tommz se odplížil ještě někam více nahoru, já zklouzl ze svahu a Habík nás celou dobu kropil.
Pak jsem raději úplně sjel do strže a přemístil se více na střed. Arkantos a Jerry tady bojovali s Javorem a Habíkem. Raději jsme se krčili co nejníž. Pak se otrokáři neopatrně přiblížili víc, než je zdrávo. a my spustili smrtící palbu z lehu. Arkantos pálil v jednom kuse. "Kurňa, vždyť mu dojdou náboje!" napadlo mě, ale v tom Arkantos zachřestil brokárnou - ještě jich tam bylo moc a moc. Takže do nich! Mám dojem, že to Javor koupil a šel do RP. Habík kropil ostošest a my se zarývali do bahna, když v tom se ozval Martinův výkřik: "Přebíjí!!" Bylo to šílené. ani nevím, jak jsem vstal, zahodil pistoli a tasil meč. Vyběhli jsme přímo na Habíka. Ten věděl, že nemá šanci, zmasakrovali jsme ho. A najednou další výkřik: "Má vlajku!" Skutečně, Tommy využil šance, probil se přes Tommze a ukořistil naši vlajku i s kopím, na kterém byla pověšena. A nyní pelášil ke svým! Nejblíž jsem byl já.
"Neprojde," procedil jsem mezi zuby jak nějaký geroj z ruských válečných filmů a vyběhl na kolizní dráze. Sek zleva shora na nohy a najednou je rozjetý Tommy ve vzduchu, vlajka letí, kuličky se sypou a Tommy S.W.I.N.E. háže nádherný kotoul. Krucinál, jak z filmu!
Tommy je zabit, Habík je zabit, Javor také. "Jdeme do útoku!" křičí Tommz, ale já, spocený jak hovado, beru vlajku a běžím ji vrátit.
Poslední obrana otrokářů je Fetařina. Kryje se za strom a občas pálí. Tommz usiluje o vlajku, Reinar ho kryje. Kdyby jen Fetařina věděl, že ti dva mají dohromady v zásobnících nějakých pět střel!
Najednou Tommz běží s vlajkou, Reinar ho chrání vlastním tělem, ale to už je tady Javor a pálí! Ale z druhé strany běžím já, kryjeme Tommze a ten už je u nás, už je u naší vlajky - vítězství!!

Sedíme v táboře, popíjíme, ošetřujeme rány a kecáme.
Tommy: "Byl jsem fatálně zraněn vlastní zbraní!"
Fetařina: "Já mám perk poznamenaný, nebo co!"
Padají návrhy na použití šišek, kuší a podobně. Chtěli jsme původně hrát Assault, ale nikdo nebyl ochotný přidat se k Otrokářům. Nakonec k nim přešel Jerry, a nyní jsme již byli férově pět na pět.

Vracíme se na naší stranu, tu více zalesněnou, ale bez podrostu. Vlajku dávám pro zmatení nepřítele o půl metru vpravo, Tommz navrhuje házet šišky - to je určitě dostane! Rozestavujeme se do pozic, Tommz nahoře vlevo, pak dole za stromky Arkantos, já nahoře maskovaný za kupkou sena, Tommz a Martin chrání pravou stranu a Reinar se plíží úplně napravo.
A už jdou. Opět bok po boku, tři otrokáři. Ale ze strany něco slyším - ano, na jejich levé straně se plíží Jerry! Pozoruju je a řvu situaci zpátky. Otrokáři něco řvou, ale to je jen štěkot prašivých psů. Raději se tiskneme mezi srnčí bobky a nad hlavou nám hvízdají zbloudilé kulky. Javor a Habík útočí na levém křídle, ale Tommz je napřed zcela zmate vrhnutím šišky, a pak je odvážným protiútokem zažene. Habík se ovšem zaměří na mně, a tak raději sklouzávám zpět za strom. Javor nakoukne do strže a (ještě stále zmaten šiškou) špatně odhadne počet mých mečů.
"Chekotay je bez meče!"
Ukrývám svůj jednoručák za kmen, doufajíce, že se Javor dostane na kontaktní vzdálenost. Můj druhý meč je ovšem ponechán v první obranné linii. Proč o tom mluvím - v tomto souboji jsou meče zvýhodněny útokem za 2HB, což z nich činí zajímavou zbraň.
Javor se však opět stahuje, naše palba je příliš matoucí. Arkantos se navíc kryje za kus staré podušky - uznejte, poduška v lese, to musí být šok! Otrokáři jsou však chlapíci, a tak nás také matou tím, že pořád pobíhají sem a tam. Tommy ve svém woodlandu se v lese rýsuje pěkně, už z dálky vidím, že pronikl do I. obranného perimetru. Vyskakuji a běžím na něj. Je zaujatý bojem s Martinem na druhé straně strže, takže mu pálím pár do kožichu, ale pak už kolem sviští kulky odněkud zezadu. Ohlédnu se, stojí tam Habík, za ním běží Javor. Tommy se navíc také otáčí. Koupil jsem dvě kulky, jedna šla těsně vedle mně. Skáču po hlavě ze svahu, přes potok a do mělkého výkopu za pařez. Habík posílá ještě pár pozdravů, ale pak se vrací na hlavní bojiště. Já vstávám a jdu na Tommyho, do cesty se mi ale staví Jerry.
"Bojuj!" řvu na něj. On nonšalantně zastrčí pistoli za pás a tasí meč, já to samé.
"Nestřílej," ucedí Jerry na Tommyho. Ten nás míjí a škrábe se do svahu. Na okamžik mě napadá, že bych ho teď měl zabít zezadu, než se Jerry vzpamatuje, ale pak na to kašlu. Za mnou se ozývají nějaké výkřiky, ale to ustupuje do pozadí. Rozjíždí se fajnový šermířský souboj. V jednom okamžiku Jerry pronikl mou obranou a jeho čepel škrábla mou uniformu na krku - takhle blízko zabití jsem ještě nebyl! V následujícím okamžiku mě Jerry zasahuje do předloktí, ale já jeho zároveň do ramene - a je mrtvý. Ohlížím se a vidím Tommyho, jak bojuje s Martinem. Ostatní zde nejsou. Natahuji zbraň a běžím Tommymu do zad. Jeden výstřel, seknutí, ale on je rychlý, otáčí se a zblízka pálí. A já mám jenom jeden HB...takže jsem dead.
Dávám si meč za hlavu a šplhám ven z roklinky. Habík se mě ptá, co je, tak mu nevrle říkám, že jsem umřel a jdu se posadit. Tommy za mnou. Rangeři vybáhají do protiútoku.
Jak si tak sedím v RP a sledují boj u otrokářů, najednou slyším Habíka: "Mám už jenom jeden život!" V té době mám tři. Tasím meč a vybíhám podpořit náš útok. Ženu se přímo na Habču. Ten vystupuje z nejhustšího křoví, aby měl dobrý výstřel, zaklekává a míří. Míří velmi dlouho. Příliš dlouho. Již jsem tady, napřahuji se - Habík mačká spoušť. Nevěřícný výraz..."Došel plyn!!" Sek!
Zastavuji se, Habík ještě stále nevěřícně zírá na kvér, pak vstává a jde k RP. O kus dál se naši snaží přebít přes Fetařinu. Tommz bere vlajku a cpe ji do rukou zmateného Reinara, a pak ho chrání. Fetařina do nich pálí. Běžím na něj, jako berserker. Feťák si mě všiml, otočil se a od boku začal pálit. Byl jsem od něj tři metry, nemohl minout, ale já nic necítím - a ani nevidím vylétávat kulky! Fateřina je bez munice! Sek, sek! Uskakuje do křoví a snaží se vyměnit zásobník, ale ten mu padá.
"Co, seš tuhej?" ptám se.
"Ne, ještě něco mám..." Sek! Sek! Sek! "Tak ne."
Už ale není čas starat se o vlajku, jelikož do mně buší několik kulek a jsem opět mrtev. Takže zpátky k RP. A tam tak sedíme, celá banda, jenom tři rangeři ještě bojují. Martin a Arkantos si neuvědomují, že otrokáři jsou mrtví, a postupují tudíž velmi opatrně.
V té době, na opačném konci louky, Reinar vyběhl z houští. "Sakra, kde mám vlajku?!" A zase zpátky. Po chvilce našel sebe, našel vlajku, našel cíl svého života a vyběhl správným směrem. Plavným krokem přeběhl přes louku, ale na to se Fetařina už nevydžel dívat.
"Mám tři životy, jdu naňho!" A vyběhl z našeho hloučku. My řveme na Reinara, aby pohnul zadkem, a pak, protože všichni máme alespoň jeden HB, vstáváme taky. Teda, všichni vstávají, já ještě chvilku zaraženě sedím a hledím. Pak mi to dochází a běžím taky. Celá banda běží za Fetařinou, zleva se přidávají zbývající rangeři, je to šturm - pak někomu dochází, že vedle sebe běží otrokáři i rangeři a rozpoutala se smrtící, zmatená, šílená a nepřehledná bitva na extrémně krátkou vzdálenost.
Ovšem ouhá. Tři bojovníci se jí neúčastní. Reinar sprintem vletěl do křoví naší strže, Fetařina se řítí na okraj a jeho puška letí k rameni a já jsem opozdilý a před sebou vidím široká záda spousty potenciálních cílů. Pálím na Habíka a táhnu meč. Skrz chumel bojovníků jsem se prorubal. Myslím, že Javor se snažil bránit a tasil, ale na to jsem prostě nebral ohled - rozflákal jsem ho z chodu. A už jsem se řítil na Fetařinu. Ten stál na kopci a fajroval o sto péro. Fígl byl v tom, že Reinar měl už jenom 1-2 HB, takže by stačily dva dobré zásahy, a byl by to problém. Reinar se škrábe do svahu, klouže, padá na zem a znovu vstává a Fetařina pálí. Zvedám meč nad hlavu - ale v tom Reinar doběhl k naší vlajce a kapčurnul otrokářský flag!! Juchů!!! Hurá!! YEAH!! Vítězství!!

Poté se vracíme k RP. Sluníčko svítí, jsme spocení a zablácení a po louce stékají potůčky vody. Do dalšího CTF není moc chuti, na assault se nedokážeme dohodnout, a tak se jde na duely. Javor chtěl pokřtít nový meč, a to se mu povedlo vskutku brilantně. Můj jednoručák byl upgradován na řemdih! Probíhají pak ještě další souboj, o svůj meč přichází také Jerry a Javor tedy pojmenovává svůj meč jako "Mečolam +2". No a pak už se tedy balíme a jdeme nahoru. V trávě leží klec.
Fetařina: "Co takhle do tý klece nacpat Chekotaye? To by byla zábava." Já: "Dokud držím v ruce kopí, tak by to pro VÁS zábava nebyla!"
U Habíkova dědy jsme se převlíkli do čistého a pak zamířili podél silnice do motorestu. Tam ovšem odmítli vpustit Arkantose, který byl prý zabahněný. A tak seděl venku. Bylo nám ho líto, ale nikdo za ním nešel. Po chvilce se parta z Prostřední Suché zvedla a odešla a my v hospě čekali na Habíka. Za chviličku odešel i Javor, pak dorazil Habík (už v otrokářském civilu) a začali jsme dlabat a kecat. Čišníčka byla nějaká divná, nechtěla nalít Fetařinovi, a tak když jsme odcházeli, pomstili jsme se jí. Za tu dobu totiž oschlo bahno na Fetařinových botách a pěkně opadalo na koberec. Procedil jsem mezi zuby "Za Arkanta!" a zakryl to židlí.
Pěšky jsme došli do města. Na chodníku jsme si všimli stopy z kuliček, to byli určitě naši! Taky jsme si všimli oranžové punkerky s kočárkem, ale to je jiná kapitola.
Na nádraží jsme dál kecali a debatovali, až z Fetařiny vypadlo, že už za minutu mu to ze čtvrté koleje jede, a tak se spěšně rozloučil a vletěl do dveří. Byl na nich nápis "Dveře mimo provoz, vchod vedle," ale Vaultmurder to velkomyslně přehlédl a stále se od nich dobýval. Nakonec prošel těmi správnými a začal řvát na výpravčí, jestli to je ten vlak, kterým chtěl jet. Byl, a tak zase zamířil do těch špatných dveří a snažil se přes ně probít k nám. Raději jsme vyšli za ním a rozloučili se. Feťák pak přeběhl přes koleje a naskočil do rozjíždějícího se vlaku.
Chvíli jsme ještě debatovali ve třech a pak už jsem s Reinarem nasedli do příšerně počmáraného vagónu, dali Habíkovi (který tady přespával) vale a jechali dom.

Výsledky bitvy:
-Rangers vyhráli nad Otrokáři 3:0
-Byly zlomeny dva meče
-Ztratil jsem krabičku s municí

Pomlouvali jsme: Pesuse, Tandiho, Ramsese, Dinga

Spešl citát:
Habík(řve) - Vy zbabělí ranegři, co se tam schováváte?!
czekotay(řve) - Udělám z tebe žrádlo pro psy!!
Martin - Pro brahmíny.
czekotay(řve) - Pro brahmíny!

Uzavřené sázky: Při sledování přírodopisného filmu o jakýchsi plazech dal Habík "Stovku na toho zelenýho šmejda!" Ale nikdo další se nesázel.

Také jsem musel vytvořit 1. represivní nařízení SS VŠB zakazující používat tato slova: (V závorkách náhradní termíny)
Pistole (kvér), časopis (magazín), pisálek (Shit.us), písek (úlomky SiO2 o průměru 0,3 - 0,5 mm), spisy (akta) - ale Fetařina se krátce zamyslel a začal sypat: Pysk, zápis, úpis, výpis, dopis, nadpis, nápis, předpis, podpis, vpis, přepis...až jsem od 1.RN SS VŠB musel ustoupit.

Tož, tak to by bylo. Jsem dolámaný jak cyp. Tak zas někdy příště!

- CZE -

Ve středu 23.3. okolo 20:00 jsem se ve Studénce na nádraží sektal s Habíkem, okamžitě jsme vyrazili vlakem do jeho domoviny v Příboru. Tam jsme oba přespali, přičemž jsme nezapomněli zkontrolovat fórum.
Ráno 24.3. v 8:30 jsme již uháněli směrem k Cieszynu. Cestou na nádraží jsme ještě jedné paní pomohli odnést pytel s metrákem uhlí (pomoc druhým mne stíhala i po srazu-viz níže). Rozhodl jsem se vyslechnout výzvu Habíka a vezl jsem s sebou láhev vodky.
V 10:15 jsme dorazili za ostatními do Těšína, přičemž mne uvítala SMS od operátora, vítajícího mne v Polsku.
Všichni již byli na místě. Složení bylo asi takovéto: jerRy, Czekotay a jeho bratr, j.a.v.o.r, Arkantos, Martin od Arkantose, Tommy S.W.I.N.E; Tommz (?) + Já (Fetařina4) a Habík.
Po seznámení se naše Strosstruppe odebrala ve směru autobusového nádraží. Na skupinku oděnou v maskáčích, kanadách a kožených bundách musel být velice zajímavý pohled.
Cesta autobusem a její cena (7Kč) byly velmi přijatelné. V Chatařské kolonii za Těšínem si ještě někteří nechali u Habíkova dědy osobní věci, vyslechli vymezená pravidla místního obyvatelstva atd. atd.
Rozdělili jsme se na dva tábory. První byli Rangers ve složení: Czekotay a jeho bratr, jerRy, Martin a Arkantos a Tommz(?). Druzí byli Otrokáři v této sestavě: Habík, j.a.v.o.r, Fetařina4 a Tommy S.W.I.N.E;
Ještě několik loků vodky, ehm několik dodatků k pravidlům, a oba tábory se rozdělily a ponořily se do tajemného ticha, jakoby čekaly ten hrůzný okamžik. Boj začal. Skupinka Otrokářů pod vedením Habíka vyrazila dopředu. Rangers kladli tuhý odpor a útok Otrokářů byl nakonec zmařen, aby se Czekotay dostal k vlajce Otrokářů a nakonec byl v rámci pravidel zabit.
Ze strany Rangers bylo poté podniknuto několik překvapivých útoků, než zcela oslabení Otrokáři zastavily útočné akce.
Následoval drtivý útok Rangerů a zabitím posledního Otrokáře byla Rangery sebrána vlajka Otrokářů.
Oba tábory se shromážidly u Ressurcet pointu, kde došlo k doplnění munice, tělesných tekutin a energie.
Začalo druhé kolo. Tommy S.W.I.N.E. popadl jeden z těch mála technologických výdobytků posatpo světa a skupina Otrokářů si zvyšovala svou bojovou morálku a odhodlanost poslechem hudby. Otrokáři opět provedli útok, který byl ale odražen. Poté nasatla patová situace, jež nakonec Rangers proměnili ve svůj úspěch a zabitím bránícího Otrokáře (Fetařiny4) i přez těžké ztráty uzmuli Otrokářům vlajku.
U Ressurect pointu jsme opět doplnily některé základní statistiky. Rangers nám velkomyslně darovali jerRyho, jehož příchodem se síly vyrovnaly.
Začalo třetí a zároveň poslední kolo. Rangers se opět uchýlili ke zbabělé obraně. Útok Otrokářů byl velmi tvrdý, ale nakonec byl Otrokář prchající s vlajkou Rangerů zabit. Stejný osud stihl Rangera, který užuž utíkal s vlajkou Otrokářů. Celý boj nakonec okořenil souboj na meče mezi jerRym a Czekotayem, který skončil shodně- oba mrtví. Síly Otrokářů byly ale velice oslabeny a nakonec se opakovala stejná situace, jako předtím. Znovuoživený Czekotay se vydal s jediným životem proti zuřivě se bránícímu Otrokáři a za cenu vlastního života jej těžce zranil. Nakonec byl Otrokář, kladoucí tuhý odpor, zabit a vlajka odnesena jedním z Rangerům. Většina účastníků boje byla zraněná, když Czekotayův bratr s křikem odnášel vlajku Otrokářů do tábora Rangerů.
Jeden z Otrokářů se s tím nemohl smířit a rozhodl se jej přepadnout i za cenu ztráty jediného života. Vyrazil z Ressurect pointu za ním, následován všemi, kdo měli alespoň jeden život. Ranger ale dokázal přepad přežít a Rangers sebrali vlajku i potřetí.
Následoval odpočinek a analýza všech bojů. J.a.v.o.r, jerRy a Czekotay se ještě pobily mečema, přičemž první jmenovaný prokázal svůj talent na ničení zbraní soupeřů.
Bojovníci se vydali zpět k chatě Habíkova dědy, kde jsme se vyfotili a někteří i převlékli (Czekotay nechtěl být vyfocen v trenýrkách*). Vyrazili jsme po svých do nedalekého motorestu, vyjma Habíka, dorazivšího později bez svých věcí, kteréž mu jeho děda odvezl domů.
V motorestu nás potkalo několik komplikací: 1.) Arkantos nebyl kvůli svému špinavému oděvu vpuštěn (ještěže mou budnu kryl batoh!) 2.) Nebylo mi dopřáno piva, jelikož jsem zrovna nedokázal najít žádný doklad, potvrzující mou plnoletost.
Arkantos, Tommz(?), Tommy S.W.I.N.E; j.a.v.o.r a Arkantos se brzy vydali na cestu domů. My ostatní jsme zůstali a počali diskutovat o všem možném, především o Falloutích srazech. Zanedlouho dorazil i Habík. Chlapci si dali jídlo. Czekotayův bratr si dal palačinky se šlehačkou, Czekotay si dal cosi s bramborama (už nevím co) a jerRy cosi s kroketama. JerRy od momentu, kdy dostal jídlo věděl, že tolik kroket nesní, a proto mi jednu velkomyslně daroval. Zanedlouho dorazil i Habík, který si objednal kuřecí prsíčka Jelikož jsem neměl peníze na oběd a pivo mi nebylo dopřáno, lil jsme si v nestřežených okamžicích vodku do kofoly, což mne i s jedním prsíčkem od Habíka dokonale nasytilo.
Již se napamatuji na odchod jerRyho, nechť to prosím doplní ostatní. Dikuze se stočila na novou oranizaci jménem Templáři VŠB**, kteří tak byli oficiálně vyhlášení. Dále jsem nabídl Czekotayovu bratrovi svou sestru za ženu s tím, že bych pak byl s Czekotayem švára a mohli bychom se častěji stýkat Czekotayův bratr ovšem odmítl. Dále jsme diskutovali na téma SuperStar a piss, přičemž se musel Czekotay velmi krotit od toho, aby byl maximálně upřímný. Chtěl dokonce zavést cenzuru u zákeřně-úderných slov, jako nadpis, podpis, popis, spis, výpis, pisálek, spisovatel, atd. atd; Po vyjmenování všech těchto zákeřných slov a mnoho dalších jsme usoudili, že má na doma hodně práce.
Dále jsme byli Czektoayem obdarováni (j.a.v.o.r a Daemon v nepřítomnosti) artefakty, obsahující tajné inforamce, týkající se především Falloutu, Falloutích srazů a...ale to už bych moc prozrazoval Motorest byl vybaven televizí, kde běžel jakýsi pořad o zbraních hromadného ničení, a tak často diskuze stála. Poté Oberin přepla na druhý program, kde začal jeden ze zápasů Vítkovice-Gottwaldov. Všichni jsme pochopitelně přáli paštikářům jen to nejhorší. Chvíli jsme ještě debatovali o nacistické hudbě, extrémismu atd. atd.
To už se ale čas nachýlil a rozhodli jsme se zaplatit, přičemž se nám dostalo účtenek, jaké by člověk nespatřil snad ani ve Vault City.
Provázeni dvojjazyčnými názvy některých objektů jsme se podél silnice vydali do Cieszyna. Cestou jsme na zemi spatřili několik kuliček, nebyli jsme první účastníci Buldoku, jež se vydali touto cestou. Na autobusovém nádraží si Czekotay odlepil punkáčský agitační plakát. V nádražní budově jsme chvíli čekali na některý z vlaků, dokud jsem neuviděl jeden z vlaků, jedoucí do města jménem Brünn. Jen jsem si stihl podat ruku s Czekotayem a zamířil jsem přes koleje k vlaku, sledován výpravčím, jež čuměl jak tele na nový vrata (přechod přes koleje byl zakázán).
Zamával jsem z vlaku zbylé skupině a odebral se za průvočí, zda mi jede nějaký rychlý vlak do hlavního města našeho Protekorátu. Poslala mne i s mým dračím dechem k jejímu kolegovy ve služebním voze, který mne ujistil, že mi toho moc nepojede.
Zklamán touto skutečností jsem na druhý pokus exnul všechnu vodku a počal vesele mávat na všechny, které jsem viděl z vlaku Vystoupil jsem v Ostrau-Schweinerei a zamířil do Šimka. Ješte jsem si zavolal s Czekotayem, který byl téměř doma.
Závěr aneb, co dělal Feťák po srazu:
V Šimkovi jsem dlouho nezůstal a na nádraží ve Svinově jsem vyřešil jeden Cikánský problém a poradil nebohé ženě, kudyže má jet do Děhilova(druhý dobrý skutek). Koupil jsem si pivo na nádraží a litoval jsem, že jsem nezůstal u Šimka. Poté jsem se dal do řeči s fanouškem místního hokejového klubu, který mi nabídl pivo. Dušoval se mi, že má vlajku Kukluxklanu, přičemž jsme si před nádražím zazpívali nějaké ty písně (Kukluxklan, za čistotu bílý rasy, ohně žár, dej se k nám, KKK, bílý muž a bílá žena, do boje jdou bez zábran... anebo Judenmord! Je rakenról smrti. Judenmord! Je rakenról pomsty! Judenmord! Je rakenról cti! Jeudenmord! Je rakenról!). Naše hulákání bylo tak příšerné, že to nikoho nenechalo na pochybách, že ti dva asi zpívají nějaké oslavné chorály týmu HC Vítkovice. Poté jsme si koupily další piva a každé druhé slovo mého kolegy bylo PYČO.
Nakonec jsem se mu ve vlaku ztratil, jinak bych se za prvé nevyspal a za druhé nejspíš dostal pokutu.
Domů jsem po příšerné cestě po Praze dorazil (kdy mi ujely hned dvě noční tramvaje) ve 4:30 domů a byl vzhůru po zbytek dne.

Tohle byla hodně kvalitní akce!

Zvláštní poděkování:
JerRy za brýle.
Habík za možnost přespání, půjčení kvéru, možnost přespání atd. atd.
Cigoška, jedoucí do Děhilova za cigaretu.
Fanoušek Vítkovic za pivo a cigarety.
Czekotay za dáreček.

*tato fotka měla být mým dárkem pro petruschku
**více informací o této nové paradivizi SS se dozvíte od Czekotaye a Habíka

- FET -

Fotografický materiál:
01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, Čekyho věci, grupa, Habík a chekotay, Jerry .

Poznámky k fotkám:
První bitva:
01_Reinar běží přes pole, Arkantos ho kryje. Pokusy o infiltraci spodním koncem louky byly velmi časté. Reinar, krytý maskovací celtou, dokázal unikat Fetařinovu slídivému pohledu velmi dlouho.
02_Mistr otrokář Habík prohlíží svou strž.
03_Tommy a Javor. Povšimněte si červených identifikačních pruhů. Ta noha nalevo patři pravděpodobně Habíkovi.
04_Habík. Otrokář jak vyšitý.

Třetí bitva:
05_Arkantos, v popředí Javor, u strže pravděpodobně Martin.
06_Fetařina v obraně. Nádherná ukázka "polohy stojícího střelce."

Po boji:
07_Křest meče. Nalevo já, klaní se mi Javor ( :-D) a o meč se nonšalantně opírá JerRy.
08_Útok řemdihem. Kdyby teď Javor uklouzl, tak má po dědicích :-)
09_Souboj. Povšimněte si zaprasené Javorovy bundy a mých zabahněných kanad. Na příští akce si sebou určitě vemte něco na převlečení.
10_Uletělo mi závaží! Poté, co mi Javor zlomil jednoručák, bojuji obouručákem, ale ten se nyní také poroučí. Povšimněte si rozzuřeného Javorova výrazu.
11_Javor vs. Jerry. Jeden z mečů tenhle zápas nepřežije.
12_"Foťák ne, bude trapas!" V pozadí Tommy SWINE.
13_"Už je." Aneb apilkace dynamického způsobu boje v praxi.
14_RP
15,16,17_Tommy vs. Reiner
18_ Vlajka, Martin, Tommz (vybíjí si zásobník), Arkantos, Jerry
19_Pochod pryč, v popředí můj mobil.
20_Finální fotka - Zleva zadní řada: Martin, Tommz, Feťák a jeho vodka, Arkantos, Tommy S.W.I.N.E., padlý paladin j.a.v.o.r., v pozadí já a vlajka, v popředí Reinar, můj batoh, Habík, Jerry.
21_Habík přichází
22_Fetařina odchází
23_Hail Rangers!
24_Úplněk shlíží na vlajku vítězného týmu.

[ Téma na foru VSB ]

Zpět na seznam