Twelve Monkeys - USA, 1995
Režie: Terry Gilliam
Stopáž - 120 minut
Žánr - Drama/Sci-fi/Post(pre)apokalypsa
Hrají:
Bruce Willis - James Colle
Brad Pitt - Jeffrey Goins
Madeleine Stowe - Kathryn Raillyová
Začněme hezky optimisticky: Smrtící uměle vyvinutý virus jménem 12 Opic vyhubil roku 1996 většinu lidstva. Píše se rok 2035 a zbytek... hrstka přežívá nyní ve zchátralých podzemních komplexech. O životě se příliš mluvit nedá - prostě přežívají. Jedním z výjimečně úspěšně přežívajících je i James Cole, který je jakožto odsouzený zločinec nucen podnikat
nebezpečné výpravy na liduprázdný a zamořený povrch země. Nyní ho však čeká výlet daleko delší a nebezpečnější. Díky jeho psychické i fyzické odolnosti je mu udělena pochybná čest vrátit se strojem času do minulosti, odkud má přinést dosud nezmutovanou verzi viru. S její pomocí by snad bylo možno vyvinout protilátku.
Scény z podzemních komplexů, v nichž přežívá komunita Věčná noc (jak si říká) jsou asi jedny z vizuálně nejpůsobivějších - bizarní retro/smetišťová technika (samý drát, cívka a další haraburdí, z něhož je vše porůznu poskládáno) nebo závěsné klece vězňů - to všechno a tisíc dalších detailů dotváří spolu s pološílenými vědátory ověšenými různými brejlemi a mikroskopy jedinečnou atmosféru.
V této chvíli začíná Coleova cesta časem, která ho bude nakonec stát zdravý rozum... nebo už stála... nebo ho vlastně vyléčí? Celý film je nabit podobnými neurčitostmi a byl by hřích prozrazovat vám podrobnosti. Cole si trochu poskáče v časových liniích, než se dostane do vytouženého roku 1996. Postupně prochází celou řadou situací, které by leckoho stály zdravý rozum a ani ony vysilující a matoucí cesty časem mu dvakrát psychicky nepřidají. Není tedy divu, že se na nějakou dobu dostane i do cvokhausu. I na regulérního blázna se však chová značně ulítle, a tak neunikne pozornosti doktorky Kathryn Raillyové - specialistce na prorocké šílence. Coleovi se jí postupně podaří přesvědčit o reálnosti svých vizí hrozného zániku lidstva, jen aby po následné várce cest časem přišel i o zbytek rozumu. O tom, že blázen není a opravdu pochází z budoucnosti jej pak musí pro změnu přesvědčovat naše milá doktorka.
Nedá mi to, abych se nezmínil i o roli Brada Pitta, hrajícího cáklého Jeffreyho Goinse, syna známého genového specialisty. Má snad něco společného s rozšířením viru 12 Opic? I Jeffrey se stává jednou z figurek této šílené honby za zdravým rozumem a odhalením pravého původu viru. Co je na této honbě podstatné a co se ukáže být jen falešná stopa budete odhalovat spolu s Colem a pocity zmatku a zoufalství, které přitom zažijete, si s těmi jeho jistě příliš nezadají. Na definitivní rozluštění celé záhady si musí každý přijít sám a určitě se divácké závěry nebudou vždy shodovat. Ostatně možná je Cole jen šílenec, zmítající se někde v delirických záchvatech (mnohé indicie by tomu nasvědčovaly), což vám může
paradoxně posloužit k uklidnění vybičovaných nervů. Záleží jen na vás, co si vyberete z "reálného" děje, představ, zasutých a náhle problesknuvších vzpomínek, nebo třeba z vysílání televize a rádia a jakou skládanku si pak vytvoříte.
Řeknu vám - je těžké dívat se na svět očima šílence, ale je to také velice poučné a zajímavé. Bývalý Monty Pythoňák Terry Gilliam nám tuto možnost dal a opět osvědčil své jedinečné režisérské umění. Na jeho cestě časem i hlubinami lidské mysli mu zdatně sekundoval Bruce Willis i Brad Pitt spolu s další plejádou herců.
Snad bych ještě mohl dopnit, že snímek 12 Opic čerpá inspiraci ze staršího černobílého francouzského filmu La Jetee.
Hodnocení: 9,99/10 :)