Alej prokletí
Damnation Alley - USA, 1971
Režisér: Jack Smight
Scénář: Alan Sharp
Stopáž: 90 minut
Žánr: Akční/Sci-Fi/Postapo
Hrají:
Jack Earle Haley - Billy
Kip Niven - Perry
George Peppard - Denton
Dominique Sandu - Janice
Jan-Michael Vincent - Tanner
Paul Windifle - Keegan
Alej prokletí je snad jedinou knihou populárního autora sci-fi Rogera Zelaznyho, která se dočkala filmování. A já věřím, že milý Roger, nyní už v Pánu spočívající, dodnes dělá v hrobě piruety a kouše se do prdele za to, že
práva na knihu prodal filmařům... Film Alej prokletí se od ní totiž liší téměř ve všem a navíc jde o čistokrevné Céčko, které se dnes vysílá snad už jen na Ulanbátarské variaci na Novu ve tři v noci. I já sám jsem Alej viděl naposledy v dobách temného komunismu na pašované vidokazetě, nadabované monotónním hlasem ostravského horníka. Tehdy jsem ovšem hltal speciální efekty spočívající v přebarvení oblohy na červeno a hejnech loutkových obr-škorpionů.
Děj se točí kolem osazenstva vojenské základny kdesi v Mohavské poušti. Amerika je zase jednou napadena nějakým Velkým Zlým Diktátorem (c), raketová sila se otvírají a prakticky celá planeta se rázem ocitá v atomové přestřelce. Zemegula je navíc výbuchy vychýlena z osy, což vede k drastickým klimatickým změnám. Vojáci na základně přežívají, ovšem jen do doby, než jeden z nich usne s cigárem v tlamě hned vedle několika bomb s hořlavým plynem.
Celá základna jde do nebíčka a přežívají jen čtyři vojáci, kteří se pak ve svých super-tankoidních-strojích Landmaster vydávají na dlouhou cestu do Albany. Zachytili odtud totiž nadějně vyhlížející radiový signál. Hned na začátku to zdatní navigátoři napálí do středu písečné bouře, která jeden z Landmasterů odnese a vděčný divák má hned o dvě jména míň k zapamatování . Dále se děj rozkládá na epizodická dobrodružství. Hrdinové dorazí do Las Vegas (elektřina stále funguje a opuštěná kasína jsou v provozu!). Tady naberou zpěvačku, která katastrofu přežila díky tomu, že v okamžiku výbuchu zrovna ve sklepě hulila brko managerovi podniku - pardon, pořádala pro něj soukromé představení, jsem chtěl
říct. Na další zastávce v Salt Lake City se do nich pustí masožraví, zmutovaní švábi a uvolní se další sedadlo v Landmasteru. U opuštěné benzínky v poušti zase čelí zblbým, zmutovaným zmrdům (ZZZ) s brokovnicema a nakonec se musí vypořádat i s mohutnou záplavovou vlnou tsunami. To když se Země opět vrací na svou obvyklou osu. Jako zázrakem se celá krajina mění z pouště v travnatou pláň se stromy a ptáčky, aby v závěrečném happy endu výprava dorazila do Albany, hustě
osídlené samými šťastnými, jásajícími, bílými lidičkami (ani jeden černoch. Jediný ve filmu zkapal po útoku švábů).
Film sám o sobě snad není až tak špatný, pokud od něj příliš nečekáte. Je to prostě laciná produkce s několika, na svou dobu slušnými trikovými sekvencemi. Ovšem zpronevěra proti původní předloze je strašlivá. Tam, kde
hrdina knihy, původně kriminálník a hajzl, prochází psychologickým přerodem, aby v závěrečné fázi knihy obětoval vlastní život pro dobro ostatních, se vojáci prohánějí v Landmasterech, občas dupnou na švába a radostně juchají při hromadném happy endu. Na druhou stranu, příliš velká hrozba, že byste tento film někdy shlédli, nehrozí. Leda byste jeli na dovolenou do Ulanbátaru...
Hodnocení: 4/10
|