Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Moje nejdražší Marie, Ačkoliv je to pro mne těžké ti to napsat, musím to udělat. Čas je krátký a moje budoucnost je nejistá. *těžce dýchá* Byl jsem zajat a teď jsem vězněn skupinou Supermutantů. Nevěřím, že bych se odsud mohl někdy dostat. Ale času je málo a já raději budu psát důležitější věci. Miluji tě Marie. Miluji tě od první chvíle co jsem tě spatřil. Už je to padesát let, co jsme spolu a já tě miluji pořád stejně. Vidím pořád ten tvůj úsměv, ty tvoje oči naplněné hlubokou láskou, tvá ňadra, sice už povadlá, ale pro mne stále tak nádherná, krásně se lesknoucí v měsíčním světle. *pot mu stéká po zádech* Nikdy na ty chvíle s tebou nezapomenu. Ty a já, my dva toho máme hodně společného. Nikdy bych neměl takovou odvahu v boji, nebýt tebe a tvé lásky ke mně. Pro tebe, všechno co jsem dělal, jsem dělal jen a jen pro tebe. Nechtěl jsem nic více, než opět nastolit pořádek v tomto chaotickém světě. Aby jsme, ty i já, mohli žít svobodný a bezpečný život. Aby se svět zbavil strachu a těch bezbožných mutantů. Obávám se, že už budu muset končit. Ještě jsem neztratil naději, má lásko, že tě někdy uvidím. Budu se bít s osudem a nakonec se zase k tobě vrátím. Slibuji. Nachystej mi uzenáče, na snídani jsem zpátky.
S láskou, |
