Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Autor: Adolf Hitler Editor: Norman Spinrad Kniha Železný sen je jistě zajímavou sondou do duše autora – Adolfa Hitlera. Tento původem rakouský spisovatel brakového žánru sci-fi emigroval roku 1919 do USA, kde se po nějaké době živoření coby pouliční malíř a překladatel uchytil v redakcích několika SF časopisů a komiksových magazínů. Hitler se brzy na tomto poli otrkal a ve své době byl velice populární. Jeho povídky i knihy si získaly značnou oblibu a v roce 1955 dokonce získal posmrtně cenu Hugo za román Pán svastiky. Editor knihy Norman Spinrad opatřil Hitlerovo dílo předmluvou i doslovem a vhodně tak zarámoval samotný děj Železného snu – což je v podstatě špatná parodie na dobrodružnou akční literaturu, která se navíc hemží všemožnými sexuálními úchylkami. Vždyť autor sám v době vydání díla trpěl pokročilým stadiem syfilitidy a na světlo boží tak vypustil běsy svých skrytých démonů. Kniha se tedy hemží všemožnými úchylkami. Svět po jaderné katastrofě je hnusný, špinavý a krvavý. Lidé jako celek jsou jen sbírkou různých odpudivých postižení a mutací, které se mezi sebou páří, jen aby na svět přivedly další hnusné křížence. Hrdina knihy Feric Jaggar hledá útočiště v Heldonu - poslední čisté komunitě pravých lidí, kam mutanti nemají přístup. Není obtížné se s Fericem ztotožnit, vždyť Hitler jej popisuje jako dokonalý prototyp muže – vysoký, statný, světlovlasý. Až člověka občas napadá, zda přeci jen nebylo něco pravdy na drbech o Hitlerově skryté homosexualitě. Ovšem zde výčet utajených úchylek nekončí. Feric Jaggar postupně zjišťuje, že i v Heldonské říši začíná klíčit sémě mutací, k moci se dostávají Dominátoři. Jedni z nejhorších mutantů, kteří sice vypadají jako lidé, ale dokáží myšlenkami ovládat vůli ostatních (zlé jazyky zde hledají spojitost mezi Dominátory a Židy, které prý Hitler ještě za dob krátkého politického působení v Rakousku a Německu neměl v oblibě). Feric se tedy pouští do boje proti tomuto neřádu a shromažďuje kolem sebe skupinu bojovníků za genetickou čistotu – další důkaz Hitlerových fetišistických choutek. Heldonští bojovníci se totiž oblékají do lesklé černé kůže a nade vše miluji chromované ozdoby. Je snad zapotřebí mluvit dále? Feric Jaggar si navíc získá jejich důvěru v boji muže proti muži palcátem, což je ruční zbraň, kterou Heldoňané s oblibou užívají. Hitler při jejím popisu nešetří obdivnými popisy dlouhé, hladké rukojeti a mohutné kulovité hlavice. Jednoznačně falický symbolismus, který se už autor ani nesnaží zakrývat. Děj románu se pak zvrhává ve vítězný pochod Jaggara a Heldoňanů za genetickou obnovou světa. Mutanti jsou postupně vyhlazováni v jakýchsi koncentračních táborech, kde trpně čekají na smrt, smířeni s osudem. Jedinými opravdovými oponenty Jaggara jsou Dominátoři, ale nepochybujte, že i s nimi si Heldoňané poradí, přesně tak, jak to v podobném typu brakového krvavého čtení bývá. Co říci závěrem – pokud si libujete v odpudivě brutálním braku, který je téměř bez dějové zápletky a navíc zcela odtržený od reality, pak nezbývá než knihu doporučit. Jestli vás navíc vzrušuje pohled na statné chlapáky v přiléhavých kožených uniformách, přidejte si k hodnocení hned 5 bodů. Pokud ovšem máte aspoň nějaké zbytky vkusu, pak můžete Železný sen číst pouze jako zprávu o psychologickém úpadku jedné zvláštní osobnosti. |
