Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
I kdybyste šli jen náhodou kolem, asi by vás normální lidé považovali za blázny… Procházet teď , 13 let od zničení Enklávy, oblastí ve které sídlí nechvalně slavné zbytky Enklávy totiž je šílenství.Enklávané útočí na karavany i procházející . Už od počátku jejich výbojů je hledá NCR, aby je konečně mohlo vymazat… Desítky čet pročesávají oblast a hledají jejich základnu , Enclave’s Revenge. Ale poslední měsíce už dlouho nic nenašli… Ale velitel enklávanů, kapitán Dekker, tušil svým šestým smyslem, že brzy přijde nějaká změna… A Dekker měl pravdu. Když vojín enklávy Davis v dálce zahlédl četu vojáků a mutantů NCR, okamžitě spustil poplach. Během chvilky se enklávané ukryli do malého bunkru a rozestavěli po základně. Ač byli proti vojákům NCR v nevýhodě 2:3 byli lépe vybaveni. NCR četa měla 30 lidí vybavených kevlarovými zbrojemi, M60, Kalašnikovy, M16 a sniperskými puškami.Zbytek týmu tvořili dva ghoulští medici a 7 mutantích prvoliniových bojovníků s průměrnými mutantími zbrojemi, Gattlingy a bazookymi. Enklávané měli jenom 20 vojáků, ale v Pokročilých energozbrojích MK.II , s pulsními nebo plasmovými puškami. Jenom vojín Smith měl raketomet a seržant Dekker Gaussovou pistoli. Boj začal. Supermutanti NCR a několik kulometníků s M60 v pokleku vyrazili k bunkru Enklávy, zatímco zbytek přesně a neúčinně odstřeloval bunkr puškami. A dva vojáci s Pancor Jackhammery vyrazili potichu bokem a neuviděni k boku základny. Eklávané odpověděli palbou z několika pulsovek a usmažili dva kulometčíky a jednoho supermutanta. V tom ale jeden z mutíků vystřelil bazookou a kriticky zasáhl část zdi chránící bunkr. Ten kousek provizorní hradby se okamžitě složil za ohluchujícího výbuchu k zemi. Mutanti a kulometčíci v tu chvíli začali šíleně řvát a rychle vyběhli na bunkr. Situace vypadala pro enklávané zle. Museli rychle jednat ! Kapitán Dekker přikázal ale čekat. Vojáci obou stran nervy napjaté jak tětiva luku- vojáci NCR byli nejistí z nic nedělání nepřítele, enklávani zase měli zlost na Dekker, že moc čeká. Avšak brzy se dočkali . Když už byli mutanti a kulometčíci jen pár metrů od bunkru a chystali si granátomety s plasmovými granáty, Dekker pohotově a krátce zakřičel “Páálté !!!” . 14 vojáků Enklávy i Dekkerem rychle vykouklo v bunkru a spustili zběsilou palbu z krátko-dosahových plasmovek. Mutanti se ale nedali jen tak překvapit a spolu s kulometčíky opětovali palbou z kulometů M60 , kalachů a M16. Navíc se přidali snipeři obou stran. Během dvouminutové šílené a nepřehledné přestřelky se zprvu zdálo, že předvoj NCR prohraje, protože i přes rychlou smršť letících nábojů z M60, která rychle roztrhala dva enklávany i v jejích energozbrojích , palba plasmovek z druhé strany velmi rychle kulometčíky i mutíky usmažila. NCR četa ztratila ve první linii na 11 vojáků a navíc jednoho ghoula medika, který tam běžel uzdravit jednoho normálského vojáka. NCR chtěla ustupovat, ale pak jeden její šikovný snipera se štěstím dostal dvěma ranami svou sniperkou DKS-501 kriticky dva enklávany s pulsovkami. Tím se ústup rychle zastavil, protože ostatní Dekkerovi muži měli jen plasmovky , a těmi nemohli na tak velkou dálku NCR četu postřílet. Dekker přikázal , pro své vojáky znovu nelogicky , aby rychle vyklidili bunkr a zaminovali ho ! Ti to ,i přes značné výhrady , například vojína Smootiho prohlásivšího na adresu kapitána:“Neber tolik Jetu!” , splnili. Zaminovali celý bunkr 40 kg TNT a vyběhli ven mezi budovy. Zatím se 16 vojáků NCR připraveně proplížili kolem prázdného bunkru a pomalu směřovali hlavní bráně do báze. U té už byli dva schovaní vojáci NCR s Pancor Jackhammery. Jeden voják NCR s M16 v ruce desertoval během bitvy. Šest vojáku NCR potichu vyšplhalo zepředu do bunkru , ale jeden z nich , nešikovný sniper, omylem spustil jednu past. A ta explozí spustila dalších 20 … Těch šest bylo tak rychle usmaženo a roztrháno, že si toho ani nevšimli. Celý “velký” bunkr za úsměvu Dekkera vyletěl do luftu a trosky zranili čtyři enklávany, ale , a co je důležitější, poranili i osm vojáků NCR a přivedli je do bezvědomí. Zbylí dva NCR vojáci se dali na chaotický ústup a táhli za sebou tři kamarády. Enklávani na nic nečekali a jali se je rychle a nemilosrdně pronásledovat. Tři vyběhli přes trosky bunkru a další tři hlavní bránou… A dva za branou schovaní specialisté NCR s Pancory měli “hody”. Oba vyprázdnili po dvou dávkách 20 těžkých nábojů do těch tří. Jednoho enklávana , který schytal 14 patron to nadýchlo do vzduchu a krvi hodilo několik metrů dozadu. Další dostal “jen” 3 patrony, avšak přímo mu “vlítly do úsměvu” , a to doslova. Tento kritický zásah už nerozchodil. Třetí chudák dostal zbylé 3 patrony do nohy a začal šíleně křičet. Jeho řev uslyšeli všichni okolo a na pomoc se mu vydali ostatní enklávané v čele s Dekkerem. Postřelený řvoucí enlávan mezitím opětoval palbu plasmovou na jednoho ze specialistů NCR a podařilo se mu střelit ho do hrudníku. Žhavá plasma roztříštějící se o jeho hrudník ho v šílených bolestech odhodila dozadu. Do několika sekund byl za pachu pálené kůže mrtvý. Druhý specialista se ale rozhodl pomstít přítele a vysypal na stále křičejícího enkláva dalších 10 patron. Ty mu, chudákovi ,úplně roztrhaly energozbroj , bohužel pro něj i s ním. Za smrtelného chropotu se skácel na zem, kde po chvíli vypustil svou duši… Poslednímu specialistovi, osamělému a rychle obkličovanému došlo jaké má šance, a vytáhl tedy svou 10 mm pistoli a minu T45. Minu si položil pod sebe a dal na ni i svůj Pancor. Pak se lehl a … “beng !” … Když k němu doběhli ostatní enklávané ležel mrtvý na zemi, pod sebou Pancor a (to už ale neviděli) i aktivovanou minu. Dekker věděl, že musí chytit prchající vojáky, protože u sebe mohou mít mapu oblasti. Rozkázal tedy “Tady už nic neuděláme, všichni teď musíme běžet na ty utíkající zbabělce z NCR!”. A jak rozkázal, tak se i stalo. Zbylých 12 enklávanských vojáků, notně poraněných, se rychle vydalo stíhat dva poslední nepřátele. Ti zatím za zoufalého breku nesli raněné spolubojovníky k APCčku, kterým sem přijeli a hodlali i rychle odjet. Avšak enklávané jim nedali šanci. Dekker na obrovskou dálku jednomu z nich prostřeli obě nohy. “Běž, běž ! Já je tu zdržím! BĚŽ!!!” křičel na druhého vojáka NCR ten imobilizovaný. Enklávané se nebezpečně blížili a náš statečný krvácející hrdina NCR, bezmocně sedící na písku s prostřelenými nohami, si vytáhl starou rodinnou 14mm pistoli , do druhé ruky “pracovní” AK 47 a střílel na přikrčené enklávany jednu dávku za druhou. Tak to trvalo asi tři minuty, než to vojína Smithe přestalo bavit a bez servítek namířil na zoufalého bezmocného a skoro už vykrváceného vojáčka NCR raketometem a vypálil. Chudák voják sedící nyní už na krvavě rudém písku se nestačil ani zakrýt paží, tak rychle byl zabit. Po téhle anabázi pokračovali nezranění enklávané dále k tomu poslednímu. Ten už byl u APC, ale nedařilo se mu nahodit motor ! Vylezl tedy ven a rychle se koukl do motoru, co je špatně. Dva enklávané se zatím potichu plazili z nadávajícímu a brečícímu vojákovi. Netrvalo dlouho a závada v motoru byla odstraněna. Pak rychle vzal svou M16 a běžel se sednout za volant a ujet, avšak … u dveří ho překvapili oni dva enklávané, jenž za hlasitého křičení slov jako “Vzdej se”, “Ruce nad hlavu” popř. “Ty zbabělče, NEMÁŠ sebemenší šanci !” donutili psychicky zhrouceného vojáka NCR ještě vice se rozbrečet, padnou na kolena a naříkat… O 10 hodin později… Bilance bitvy byla strašná: enklávani ztratili na 8 vojáků v energozbrojích, půl základny bylo zničeno a bylo jasné, že NCR ví kde se chovávají a pošle další a další vojáky… Ale kapitán Dekker měl i další sqělé zprávy: ukořistili jedno APC a hromadu pušek. Měl jednoho zajatce a co bylo hlavní získal mapu oblasti ! Nyní věděl, že se nacházejí asi 150 km jihozápadně od Navarra. Ještě ten večer se rozhodl, že se tam s několika vojáky vydá, aby zjistili, jaký je tam stav… Tou dobou jel Vyvolený s přáteli pustinou ve svém Highwaymanu z jednání z San Franciska kolem, když narazil (skoro doslova) na toho posledního přeživšího člena rozprášené čety NCR, která šla na Enclave’s Revenge. Když se od dehydratovaného muže dozvěděl co se stalo , neváhal a vydal se do Enclave’s Revenge… Druhý den kapitán Dekker nařídil 6 nejlepším mužům, aby se co nejlépe vybavili , že s ním pojedou do Navarra. V Enclave’s Revenge zůstane zbytek. Po několika hodinách se už všichni chystali , že nasednou do APC, ale v tom uviděli jak se v dálce za obzorem vynořil… rychle jedoucí černý a oprýskaný Highwayman. Dekker ihned věděl o co jde. Rychle rozdal rozkazy : “Zalezte do sklepa!”. Pod základnou bylo totiž několik chodeb, přezdívaných sklep. Zatímco se všech 12 vojáků se s nabitými zbraněmi rychle přesunulo do podzemí, Highwayman zastavil 100 metrů o trosek bunkru. Ven vyběhl Vyvolený v Pokročilé Energozbroji Arroya s Turbo-plasmovkou v ruce. Za ním ho následoval Sulik s raketometem, Cassidy s Plasmo-brokovnicí a (oba v Arroyské Energozbroji) a za touhle skupinkou se pomalu třímal znavený obrovský Marcus v nablýskané Mutantí zbroji a s Gattling Vindicatorem v ruko, ehm … v tlapách . Všichni čtyři rychle proběhli opuštěnou enklávskou bází, ale nikdo nikde. Pak ale Sulik slyšel, jak se z jednoho domu ozývá volání, tak se tam vydali. Nejprve do dveří vlítl Marcus, připravený na vše, jen ne na prázdnou místnost s dírou v podlaze. Vyvolený rychle promyslel další postup a jen tiše zaklel, proč sebou nevzali granátomet. Pak se rozhodl, že do podzemí půjde první. Slanil se po laně a koukl po tmavé podzemní chodbě. Nikde nic, jenom neustálé volání. Na jeho pokyn : “Pojďte všichni dolů, nakopeme Enklávě prdel !” se ostatní slanili do podzemí. Pomalu šli chodbou, zbraně nabité, nervy napjaté, ke zdroji volání. Po chvíli došli k masivním dveřím. Věděli, že za nimi se rozhodne ! První tam měl vlítnout Marcus a Cassidy . Ti měli bezhlavě pálit po všem co se jen hne, což Marcymu nedělalo žádný potíže J . Pak tam měl skočit Vyvolený a přesně pálit enklávanům mezi oči a nakonec to měl pojistit Sulik s nějakou svou šílenou hláškou a raketometem. “Perfektní plán, to nám nemůže nevyjít .” fandili si všichni. První opravdu šel Marcus s Cassidym, ale pak nastaly potíže ! Oba skočili do místnosti, ale tam byla podlaha zledovatělá ! Cassidiho Arroyské Energozbroji opravdu stačilo málo a už byl na zemi. Marcus se sice snažil vše zachránit zběsilou palbou z Vindicatoru, ale to nic nepomohlo když … když nikoho kromě na zemi padlého Cassiho neviděl. Vyvolený i Sulik ale do místnosti skočili podle plánu, avšak … dopadli jako Cass . “Kurva! Co to tady je !?” tázal se překvapený Cassidy. “My a já s děděk Kostěj být překvapeni nad kluzkostí nepřátel našich , moji přítelé!” řekl potichu Sulik. Marcus, jediný stojící na ledě na svých obřích nohách, se jen usmál a snažil se pomoct svým kamarádům zpět na nohy, ale … v tom odkudsi přiletěla střela z raketometu a nebohého mutanta i se Sulikem a desítkami kilogramů ledu odhodila několik metrů daleko. Cassidy s Vyvoleným se ihned probrali z letargie a začali bezhlavě pálit do černé tmy, odkud přiletěla raketa, ale i přes jejich snahu se začaly vzduchem létat střely horké plasmy. “Padáme odtud, je tu moc horko !” křikl na Cassiho Vyvolený. “Souhlasím, ale co je sakra se Sulikem a Marcym?” odpověděl Cassidy. Sulik těžce krvácel, pláty jeho Arroyské energozbroje byly potrhané, chudákovi zbylo pouze, užít několik Superstimpaků, než se postavil na nohy. A Marcus na tom byl ještě hůře, levou ruku měl utrhlou , po těle zabodané střepiny, obě nohy zlomené. Nemohl se hýbat. “Nechte mně tady, budu vás krýt a zdržím je…” navrhl starý mutant. “Ale no tak , Marcy, nebudeme si hrát na nějaké sentimentální blbosti, poneseme tě.” Řekl Cassidy. Zatímco Sulik vstával a doplahočil se k raněnému Marcusovi: “Cassidy, Dědek Kostěj vědět , že mutant je těžký mooc. Sbohem Marcusi…” Vyvolený jen stěží přesvědčil Cassidiho, aby Marcuse opustil (a pomohla mu v tom rána do Sulikovi Energozbroje z plasmovky), ale nakonec se rozloučil se svým nejlepším přítelem a utíkali ven. Marcus ještě chvíli střílel do mlhy bazookou, ale nakonec ho palba deseti plasmovek doslova upekla… Vyvolený , raněný Sulik a Cassidy rychle běželi ven, ale tam je už čekalo na osm vojáků Enklávy a začali po nic střílet. Vyvolený opětoval palbu, zatímco Cassidy táhl křičícího Sulika k Highwaymanu. Po chvíli vypadaly jejich energozbroje jako opečené železo na krvavém mase. Enklávani je pronásledoval, a už se zdálo, že by odtud mohli odjet, ale pak jedná rána z raketometu do Highwaymana celé auto vyhodilo do vzduchu.Desítky kil C4 v kufru byly naštěstí neporušeny. Zatím. Zatímco se naši tři hrdinové táhli ven z auta, přes deset enklávanů v čele s Dekkerem, běželi k hořicímu autu. U trosek Highwaymana se spustila poslední zoufalá bitva Vyvoleného a jeho party o život. Cassidy pálil po početní převaze nepřátel laserovou puškou, Vyvolený vytáhl z auta Gattling CZ a otrhaný Sulik si vzal kulomet M60. Enklávani si byli vítězstvím jistí. Po několika minutách totiž na onen svět ke svému kmeni odešel Sulik, protože ho Dekker trefil Gaussovou pistolí přímo mezi oči. Vyvolený i Cassidy z posledních sil začali nadávat na Enklávu a Vyvolený zatáhl Sulikovo zmrzačené tělo k autu. Brzy bylo jasně že Vyvolený již nemá šanci. Vytáhl tedy z auta holodisk a nahrál ne něj několik posledních slov. Mezitím desítky plasmových výbojů usmažili křičícího Cassidiho. Pak se Vyvolený odhodlal k poslední odplatě – ty desítky náloží C4 nastavil na jedinou frekvenci a do ruky si vzal detonator.A pak již jen pálil po enklávanech, ale po chvíli mu rozstřelili pravou ruku i Gattlingem a znehybnili ho ranami do nohou. A jen k němu pomalu v čele s Dekkerem šli… “Ach, tak tady ho máte! Zbabělého vlastizrádce , Vyvoleného z Arroya.” Křičel na zbytek své čety Dekker. “Ty prašivej hajzle, za to zaplatíš, tady v kufru je čtvrt tuny C4 a v ruce je detonator. Takže, JDI DOPRDELE KE STRÝČKOVI FRANKOVI !!!” zařval na něj Vyvolený a spustil detonator. Ten ale kvuli zpoždění ihned neexplodoval a dal enklávanům čas na útěk. Asi 10 sekund… Pak se ozvala ohlušující dunivá a oslnivá exploze, jak v kufru Highwaymanu explodovaly desítky náloží. Po několika minutách se tam vylekaný Dekker odvážil jít znovu, ale kromě zpopelněného těla Cassidiho a kusů karoserie Highwaymanu nenašli tělo Vyvoleného. “Třeba ho to vypařilo, err, nebo rozmetalo, ale to přece nemohl přežít ! Nebo jó?” tázal se Dekkera vojín Conner. “Asi, ne , ale přesto prohledejte oblast. A pak se vydá polovina čety se mnou do Navarra. Odpověděl mu povýšený Dekker. O den později Vojáci tělo nenašli. I přes to se Dekker rozhodl podle původního plánu odjet s osmi vojáky do Navarra. Odjížděli za svitu ranního slunce. Cesta probíhla dobře, po cestě je přepadlo jen několik Gekonů , ale s těmo se rychle vyřídili – řidič McCollins jen šlápl na plyn a bylo hotovo… K Navarru přijeli o dva dny později. Zastavili v poničené předválečné pumpy a vystoupili ven. Již zdálky se ozývaly zvuky páračských tlup. “Asi to budeme muset vyčistit od páračů. Co říkáte?” rozkázal Dekker. Vojáci neříkali nic, co by tak měli říkat na velitelův rozkaz. Pohled na zničené Navarro byl úchvatný, ale pro enklávany byl ještě více pobuřující. Mezi rozvalenými budovami a troskami Vertibirdů se pohybovali desítky páračů. Dekkerovou pozornost upoutal ale jeden hangár. Nebyl nijak porušený, ale naopak se v něm svítilo a párači v něm nebyli, spíše se mu vyhýbali. “Dobrá, probijeme se k tomu hangárů a uvidíme co v něm je ! Za mnou.” Párači si skupiny devíti panáků běžících z kopce hned všimli, a bezhlavě se za nimi vydali. To ale enklávani čekali a v dohodnuté formaci Kruh začali plasmovkami smažit párače. Výboje létaly vzduchem a párači padali k zemi mrtvý dříve než se dostali k enklávanům. Občas se to ale podařilo a životem to zaplati vojín Dobbser, když mu jeden takový párač kriticky zasáhl hlavu a oddělil mu ji od těla. Brzy na to byl ten hrdinný párač usmažen výboji z plasmovky. Po několika minutách leželo kromě mrtvého Dobbsera na zemi taky kolem 40 mrtvých páračů, zbytek se buď rozutekl, nebo schoval v hnízdech. Dekker sr zbylými sedmi vojáky se tak mohl vydat k onomu hangáru. Šli pomalu, obezřetně. Když k němu došli slyšeli zevnitř hlasy lidí, ale tlumené skrz nějakou energozbroj. “Dávejte pozor, asi si pro ná přišlo Bratrstvo. Ale bez boje nás ti zrádci Ameriky.” Ozývalo se zevnitř. “Sakra, třeba tam jsou nějací další Enklávani.” Řekl si pod vousy Dekker azakčičel na vrata hangáru “Haló, tady jsou vojáci Enklávy , kdo je vevnitř? “Vy nejste z Enklávy, kdo tedy byl poslední president USA , hé?” ozvalo se zevnitř. “Richardson, zemřel na plošině roku 2244.”odpověděl Dekker. “To může vědět každý.” ozvalo se znovu zevnitř. “Tak nás” odpověděl Dekker “pusť dovnitř a vyříkáme si to.” “Fajn, ale máme pušky odjištěné, tak žádný podrazy!” Dveře hangáru se pomalu otevřely a za nimi bylo několik desítek enklávanů s namířenými puškami. Po chvíli konverzace se obě strany opravdu přesvědčily o tom že jsou Enklávané a generál US Army Jimmy Farcas je ujistil “ Máme v podzemí ještě několik desítek vojáků !” V tu chvíli v Dekkerovi mysli utkvěla myšlenka na nové Spojené státy…
CO PLÁNUJE DEKKER ? ZEMŘEL VYVOLENÝ ? JAKOU ROLI V TOM SEHRAJE GENERÁL FARCAS?
To vše v nové freewarové hře Fallout Tyccon. Již brzy… Laďa Loukota |
