Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Slava - THC: Hlídka Slunce zapadalo a jeho rudé paprsky se odrážely na štítech přilbách skupiny postav. Skupina byla nepříliš početná, tvořená pěti muži a pěti ženami. Všechny postavy byly oděny v plášť. Pět členů skupiny neslo na zádech masivní štíty a v rukou samonabíjecí brokovnice upravené pro užívání jednou rukou. Byli oblečeni v lesklém kovovém brnění. Zbytek byl ozbrojen odstřelovačkami a Gaussovými pistolemi a chráněn kevlarovou koženicí, vyztuženými kalhotami a helmou vybavenou vysílačkou. Všichni měli na svých štítech a brněních znak žluté čtrnáctky obklopené sedmi meči a sedmi trojzubci. Na noc se skupinka utábořila, aby si odpočinula na své hlídce mezi Broken Hills a NCR. Velitel čety Čtrnáctých, nevysoký muž s rozložitými rameny, malým bříškem, modrýma očima a černými vlasy s hodností seržanta, kterou symbolizovali tři našité symboly černého meče. Jeho obličej nevypadal příliš mladě, ale jemu ve skutečnosti teprve táhlo na třicet. Jeho obličej byl velice opálený. Slunce mu ho každý den, když byl se svou četou na hlídec opékalo, a tak se mu postupně vytvořili i vrásky a kůže mu zhrubla. Jeho obličej by mohl patřit zdravému padesátníkovi. Rozestavil hlídky a pak se zbytkem čety usnul spánkem unavených. Dva těžkooděnci a dva odstřelovači hlídali tábořiště a po čtyřech hodinách byli vystřídáni, aby se také mohli vyspat. "Pane", promluvila hezká blondýnka s odstřelovačkou na zádech a sklonila se k seržantovi. "Hm, co je?", otevřel seržant jedno oko a nechápavě na ženu pohlédl. Ta holka je fakt hezká, pomyslel si. Jak se vůbec jmenuje? Sanchezová? "Je osm hodin a slunce už vyšlo. Řekl jste, že do Broken Hills musíme dorazit ještě dne, a tak…", nestačila blondýnka dokončit. Seržant urychleně vstal oblékl si brnění, zhasil oheň a upevnil si na záda štít. Počkal pár minut a pak se rozhlédl. Kolem postávali čtyři jeho společníci, mezi nimiž byla i blondýna, která ho vzbudila a kteří měli hlídku. Pak zařval "vstávat" a zbytek čety se začal pomalu zvedat a oblékat. Během čtvrt hodiny byla četa připravena vyrazit. Od broken Hills byli asi třicet kilometrů, takže jim cesta může trvat tak osm hodin. Šli celé dopoledne a ve dvanáct se zastavili, aby se najedli, ale pak zase pokračovali. Byly asi čtyři hodiny a slunce teď sálalo vší silou, aby příslušníkům jednotky znepříjemnilo pochod. Všichni se v brnění a v pláštích potili. A zvlášť seržant, jehož bříško dávalo vědět, že má lehkou nadváhu. Ale lepší než chodit jen tak a schytat kulku. Na obzoru asi v pětikilometrové dálce spatřili obrysy Broken Hills. Dneska přespíme v Broken Hills a zítra se vydáme zpět na základnu, rozhodl se seržant. Chvíli ještě hleděl na siluetu města, ale v tom spatřil v dálce několik set metrů jeskyni, která spočívala v nevysoké skále. Z ústí jeskyně začaly šlehat plameny a ozývaly se odtamtud zvuky těžkého kulometu. Ty po chvíli utichly a v odpověď jim zaburácela salva z mnoha zbraní. Seržant dal signál a četa se začala přibližovat. Když byli ve vzdálenosti dvě stě metrů, řekl seržant: "Podíváme se na to blíž, Rone podej mi dalekohled, podíváme se, co se tam děje.". Mladík s hodností desátníka vytáhl z batohu starý vojenský dalekohled a podal ho seržantovi. "Tady, pane", řekl a sňal ze zad odstřelovačku, aby se také podíval blíž. Pohlédl k ústí jeskyně skrz optiku zbraně a to, co uviděl, ho udivilo. Byli několik kilometrů od Broken Hills a z ústí jeskyně občas vykoukla hlava a pokropila dvacítku mužů schovanou za kameny. Když si desátník přiblížil pohled skrz optiku zbraně uviděl, že v jeskyni se skrývá mutant a brání se obrovské přesile. Desátník odjistil pušku a čekal. Seržant odložuil dalekohled a dal signál čtvěřici, která měla stejně jako on upevněné na zádech masivní štíty. Zbytek čety zalehl s připravenými odstřelovačkami a čekal na signál k útoku. Seržant vztyčil pěst a mávl rukou dopředu. Útok. Třesklo pět výstřelů a pět obléhatelů se svalilo k zemi. Všichni střelci mířili zcela precizně. Do hlavy. Zbývalo patnáct útočnků. Hluk těžkého kulometu utichl a zdálo se, že mutantovi došly náboje. Útočníci se zvedli a pět z nich se řítil do jeskyně, aby skoncoval s mutantem. Zbytek se vrhl proti seržantově jednotce. Odstřelovači vypálili několik ran na pětici, která se vrhla do jeskyně. Tři z mužů padli a zbývající dva se vřítili do jeskyně. Najednou se ozvaly dvě rány a křik. Z jeskyně vyběhl jeden útočník držící si to, co my zbylo zjedné ruky. Pak bylo slyšet třetí výstřel a prchající padlik zemi s dírou v hlavě. Takže ješte není bezbranný, pomyslel si seržant a podruhé mávl rukou a rozběhl se v čele skupinky se štíty proti banditům. Do štítů začaly bušit kulky, ale proti slitině, z níž byli štíty vyrobeny neměly kulky žádnou šanci. Když byla seržantova skupina ve vzdálenosti patnácti metrů od útočníků zarachotily brokovnice. Tři z útočníků padli k zemi s děravými břichy. Zbytek zalehl a začal pálit ze samopalů. Seržant a jeho skupina stále vytrvale postupovali proti nim. Náhle seržant uslyšel zvuk odražené kulky a věděl, že tentokrát se mu vymstí, že běžel vepředu. Do zad se mu totiž zaryla kulka, která sice neměla tolik síly, aby mu prostřelila brnění skrz, ale bez problémů pronikla slabou zadní částí brnění a seržant ucítil, jak se mu kulka zahryzla do páteře. Padl k zemi necítil nohy, začal chroptět. Odstřelovači a úderníci mezitím dokonali dílo a zanechali jen jednoho z útočníků naživu. Ten však byl zastřelen mutantem, který vylezl z jekyně třímaje Desert Eagle a nesouc těžký kulomet. Byl to Browning na 0.50 střelivo. Celá četa se rozběhla k ležícímu seržantovi. Sanchezová, medička začala vytahovat stimpacky a pokoušela se seržantovi zavést infuzi. "Nech toho, Sanchezová, je to zbytečný, mám kulku v páteři, umírám. Řekni Ahmedovi, že mě mrzí, že sem dostatečně nevyužil jeho výcvik a…", nedokončil seržant a zemřel. Nebylo mu pomoci. Mutant přišel k četě a poklekl u seržanta. Sanchezové počaly téct slzy a valily se jí v mohutných proudech po tvářích. Rychle odvrhla zrak, aby to nikdo neviděl. Desátník k ní přisedl a objal ji. Nebránila se, cítila žla za zabitého velitele, kterého znala od té doby, co ji dostal ke Čtrnáctým, aby se neživila jako lupička v New Renu. "Je mi to líto", řekl mutant. Celá četa na něho pohlédla, ale pak sklopila zrak. Čtyři z nich vzali seržantovo tělo, sundali mu brnění a odnášeli ho k jeskyni. Tam pomocí lopat, které jim mutant půjčil vykopali hrob a seržant pohřbili. Desátník na stěnu vyryl nožem několik slov a pak se celá skupina zvedla a vyšla z jeskyně. Na stěně jeskyně bylo napsáno: "Thomas McNamara 2182 - 2210, seržant Čtrnáctých, milovaný syn, bratr, otec a velitel. Budeme na tebe vzpomínat, seržante, odpočívej v pokoji". Pod nápisem bylo vyryto devět jmen: Sanchezová, Hubley, Whitey, Sonck, Walter, Blair, Shaw, Franklin, Ramirez. Mutant zatím posbíral zbraně a brnění útočníků a snesl jejich těla na jednu hromadu. "Já jsem Sam, kdo je váš velitel", zeptal se mutant. Desátník pohlédl k jeskyni a pak se smutně zahleděl na mutanta. "Teď já, bohužel". Četa se chystala odejít. "Počkejte", zakřičel mutant. "Co jste zač?". "Proč?". Otázal se smutně desátník. "Chci vědět, kdo mi zachránil život. Odešel jsem z Broken Hills, protože se tam čas od času objevovali lidé, kteří neměli mutanty moc v lásce a říkalo se, že je někdy jen tak zabíjejí. No a nebýt vás tak by mě tihle hajzlové zabili. Chci vědět kdo mi pomohl, protože tenhle chlap zemřel, aby mi zachránil. Chtěl bych se k vám přidat. Můžu?" "Byl to seržant, náš velitel a položil za tebe život. Byl to dobrý chlap. My jsme Čtrnáctí, organizace, která se snaží chránit pustinu", odpověděl desátník. "Míte něco společnýho s Bratrstvem Oceli?", otázal se Sam. "Ne", řekl desátník. "Dobře. Přidám se k vám, stejně nemám kam jít". "Můžeš se k nám přidat. Ale na základnu se vydáme až zítra. Dnes zůstaneme v Broken Hills", podotkl desátník. "Hm, teď už to tam snad bude bezpečný. Jdu s váma", dokončil rozhovor Sam. Desátník kývl hodil si pušku přes rameno a devět příslušníků čety a mutant opustili místo seržantovy smrti.