Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Jmenuji se jack žiju v malí vesnici na troskách kdysi velkýho a slavnýho města los angeles o kterým mi vyprávěl otec a ten to mel zase od svého otce. Narodil jsem se ve valutu v jižní časti města, odtud pocházejí všichni z naší vesnice. Když mi bylo šest tak jsme všichni opustily valut bylo náš tam už jenom tři sta z tisíce obyvatel, asi sedmdesát lidí odešlo a v severní časti zničenýho města založili vesnici Adytum. Zbytek lidí se rozešel na všechny strany do pustiny a už nikdy jsem nikoho z nich nevyděl. V Adytu žiju jenom s otcem který je kovářem a tak trochu i mechanikem, matka mi zemřela když byla na průzkumu okolí ze skupinou sběračů. Zpátky se vrátili jenom dva z šesti lidí, prý 10km na východ od naší vesnice je napadla nějaká obluda nebo nějaký démon jak o něm mluvily ty dva kteří se vrátily. Po téhle události regulatoři vystavěly kolem celé vesnice tři metry vysoký plot z ostnatého drátu, byla to skupina dvaceti bývalých strážců z valutu kteří se tam starali o bezpečnost. Od té doby, Adytum pod vedením starosty Zimmermana a skupinou regulatorů kteří udržovaly pořádek a bezpečnost proti občasným nájezdům malých skupinek nájezdníků, se stalo bezpečným místem pro život a rozvoj vesnice. V Adytu byl obchod který vedl Tiny, obchodoval hlavně s karavanami z Hubu který přijížděly párkrát do měsíce, měly jsme tam vlastní hydroponický farmy na pěstovaní hub a nějakých řas z kterými náš chemik Miles dělal nějaký pokusy, já sem pomáhal otci opravovat věci, zbraně pro regulátory a vyrábět nářadí, hodně jsem se toho naučil o zbraních, jak je používat a udržovat. A málem jsem zapomněl na skupinu sběračů kterou vedl Sammael byla to skupinka sedmnácti lidí který občas v noci vyrážely v malých skupinkách do všech částí města a hledaly potřebný materiál a věci. Za osm let poměrně klidnýho života jednoho dne nešťastnou náhodou zemřel velitel regulátoru, na jeho místo nastoupil Caleb jeden z jeho tří zástupců. Po jeho zvolení novým velitelem začal prosazovat pochybný metody jak udržovat pořádek , v té době mi bylo čtrnáct a ve vesnici už bylo sto dvacet tři obyvatel a z toho třicet dva regulátorů. Za dva roky už bylo několik lidí nespokojeno s jeho metodami a odešly z adyta, bylo jich asi třicet pod vedením jedné ženy, která se jmenovala Razor, na severní okraj zničeného města a tam se usadily v zříceninách starýho baru a založily gang Blades. Za čtyři roky se několikrát pokusily Blades dostat do města a odstranit Caleba, ale buď je regulátoři zastřelily daleko před vstupem nebo je chytli ve vesnici a nabodli je na kůly před vstup jako výstrahu ostatním blades který by se pokoušeli dostat do vesnice.Ale Zimmerman měl syna který se přátelil s Razor a často za ní chodil, několikrát ho regulátoři chytily a pohrozili mu že jestli se nepřestane stýkat s Razor takže dopadne hodně špatně. Jednoho dne našli stráže zimmermanova syna nabodnutýho na kulu před vstupem měl vyřízlej jazyk a pořezaný tělo, tak jak to měli prý ve zvyku Blades, když to viděl Zimmerman pěkně ho to naštvalo byl celý bez sebe a chtěl za každou cenu dostat Razor za to co udělala jeho synovy. Většině lidí, ale bylo jasný že to nějak nesedí nemohly s tím nic dělat, protože všechny zbraně měli regulátoři pod zámkem a hlídaný dvacetčtyři hodin. Po čtrnácti dnech se ve vesnici objevil nějaký cizinec v bojové zbroji. Nejzajímavější ale bylo když jsem mu jednoho dne nesl spravenou pistoli do jeho pokoje, měl na sobe modrou kombinézu se žlutou třináctkou na zádech, když jsem ho v kombinéze uviděl vzpomněl jsem si ze i v našem valutu jsme měly takový až na to číslo. Udiveně jsem se ho začal vyptávat jestli je taky z valutu a kde ten valut je, ale on jenom řekl ze hledá nějakou součástku na čištěni vody na to jsem mu odpověděl ať zajde za Milesem nebo mim otcem nebo možná ve valutu odkud pocházím by mohla byt. Hned se ptal kde by ten valut našel na to jsem mu řekl: "Bohužel je v tom malý problém, protože asi před třema rokama nějaká banda fanatiku ho osadila a vybudovala nad nim katedralu" "myslíš děti katedrály?" "jo, ale prej jsou ve spolku s mutantama" "ty velký zeleny člověku podobny monstra?" "jasně přesně ty" "zajmavý, hned pozejtří jen co si tu trochu odpočinu se na to podivam" "kdybys mě omluvil už si půjdu lehnout, jo diky za tu pistoli vypadá jako nová a doufám že bude i podle toho fungovat" "určitě, žádný problém, těšilo mě" A tak jsem se s cizincem rozloučil a sel domu, otec se ještě hrabal v nějakých součástkách tak jsem se ho zeptal jestli ví ze ten cizinec je z jinýho valutu a on na to "z jinýho valutu říkáš?" "no prej jo a shání nějakou součástku na čištění vody" "myslíš vodní čip?" "asi jo" "ten jen tak nesežene možná v jiným valutu" "to jsme mu taky říkal, možná ve valutu odkud pochazime" "seš blbej?!" "vždyť tam jsou všude mutanti!!" "no to jsem mu taky řekl, a on že se na to podívá" "když tam chce lízt tak to jen jeho věc, ale radši smu o tom neměl řikat" "no co, stalo se" "určitě si poradi" "hmmmmm". Ráno jsem se probudil a sotva vyjdu ze dveří našeho domu tak se srazím s tím cizincem "je promiň vůbec jsem tě nevidel" omlouvám se mu "to je dobry, jo zrovna jdu od Zimmermana a říkal jsem si že se stavím za tvým otcem jestli neví o nějakým tom čipu a ještě potřebuju spravit tuhle pušku" ukázal na svoji ostřelovačku "je doma?" "ne nesl asi nějaký součástky Milesovi, ale když tady počkáš měl by za chvilku přijit" "diky zatím" "hezkej začátek dalšího nudnýho dne" řekl jsem si jen tak pro sebe a šel se kouknut k Tinymu jestli nepotřebuje něco spravit nebo s něčím pomoct. Měl tam čtyři nový pušky a pár pistoli od karavany z hubu potřebovali jen trochu poštelovat, a nakonec jsem tam byl až do tří odpoledne. Zrovna když odcházím od Tiniho zahlednu cizinec jak opouští vesnici. Vrátil se až za tři dny před ránem, ještě jsem spal , když mě probudil "ježiši co se děje" lekl jsem se ho on jenom ať jsem ticho že má pro mě práci "jakou praci" "víš jek se tohle používá" v ruce držel kousek plasticky trhaviny s rozbuškou "no jo ale co.." "musíš to dát nepozorovaně k jižnímu plotu za ten kamen co tam lezi" "jaký kamen?" "proč to neuděláš sám?" "protože ten časovač jde nanejvýš nastavit na patnáct minut a to by mi nestačilo" "a proč já??" "protože ti věřím a taky s tím umíš zacházet, hele co si myslíš o regulátorech?" "no jejich šéf je pěknej hajzl" "tak to tam nepozorovaně dej a nastav to na patnáct minut, a potom se běž někam schovat bude tady horko" "no……. já………….. no…… mohl bych ti pomoct kdybys……..mi dal nějakou zbraň" "ne tohle mi bude úplně stacit" "ale až odejdu z vesnice tak to tam dej" "tak dobře dej to sem" "nezapomeň patnáct minut" "jo jasně" A tak jsem počkal až se cizinec dostane z vesnice a nepozorovaně jsem se vyplížil ven z domu a šel k jižnímu plotu, opravdu tam ležel na jednom místě středně velký kámen který tam nebyl, položil jsem tam nálož nastavil časovač na patnáct minut a odcházím když v tom mě zastavil jedem regulátor "hej co tady děláš" "já?" "vidíš tady někoho jinýho?" "ne, není mi bobře tak jsem se šel projit" "no dobra, pokračuj" "to bylo tesně" oddychl jsem si a odcházel směrem k našemu domu, strašně mě zajmalo co se bude dít a tak jsem zalezl do jednoho tmavýho koutu mezi jedním domem a stanem ,byl odtamtud hezky výhled na místo kde byla nálož, a čekal. Už to bylo skoro patnáct minut, najednou se ozval velký výbuch a v plotu byla díra jak vrata. Zpoza obrovskýho oblaku zvířenýho prachu a písku začali vystupovat postavy v bojových zbrojích a v tne samý okamžik se od brány na severu začaly ozívat vystřeli. Najednou nastal totální chaos regulátoři vybíhali ze strážnice a zběsile pálili směrem k bráně lide vykukovali s okem a dveří a koukali co se děje. Regulátoři padaly na zem jako přezrálí ovoce, najednou se jeden z nich objevil přímo přede mnou "tak ty sy ten sráč co vyhodil ten plot do vzduchu" byl to ten jak mě přistihl když jsem odcházel od plotu, zvedal zbraň, byl jsem úplně přimraženej, koukám do hlavně jeho zbraně a….. ……..najednou prolétl vzduchem paprsek světla a regulátor se bez hlavy skácel k zemi, byl jsem úplně mimo, probralo mě až když mi někdo klepe na rameno a říká jestli jsem v pořádku, byl to nějaký muž v kevlarové zbroji s lejzrovou puškou v ruce, já jsem jen pokýval hlavou. Za pět minut bylo po všem, všude bylo cítit spálený maso a střelný prach, po půl hodině se už úplně rozednilo a prach se usadil. Bylo vidět tu spoušť, všichni regulátoři ,až na pět který se vzdali, byly mrtví a ti postavy v bojových zbrojích snášeli jejich těla na jednu hromadu a jejich zbraně nosily do zbrojnice, poškozené a propálené kovové zbroje na další hromadu. Sel jsem bliž bylo jich deset byly to členové blades, v tom ke mně přistoupil ten cizinec ,měl ve sví zbroji tří díry všechny v prsou "no co dostal jsem to ale naštěstí neprošli skrz" smál se když mě viděl jak na něj koukám jako by byl nesmrtelnej "jo mimochodem dobra práce s tím plotem" "to ……nic………ne….b…yl..o" až teď mi docházelo co se stalo, šest let nadvlády regulátorů v Adytu skončilo během několika desítek minut a jen diky bezejmenýmu cizinci. Bohužel Zimmerman byl taky mrtvej, prý vyběhl ze svýho domu jako šílenej, mával zbraní a tak si ho někdo splet a zastřelil, možná to tak bylo lepší byl už napůl šilenej protože se nemohl nevyrovnal se smrtí svýho syna. Po dvou dnech cizinec odešel, prý směřoval na severovýchod. Do týdne se nastehovali zpátky všichni členové blades, společně s lidmi z Adyta zvolili novýho starostu a šerifa, a já už věděl co by mě bavilo víc než cely dny trávit v dílně nebo pomáháním Tinimu ne že by mě to nebavilo ale tohle mě lákalo mnohem víc, stát se dobrodruhem cestovat pustinou a potkávat nový lidi a mista, pomáhat tam kde by to potřebovali, jako ten bezejmenný cizinec. Sedmnáct dní po odchodu cizince se v noci na jihu rozzářilo jasný světlo, hned další den se tam vydali dva sběrači, na příkaz šerifa, aby zjistily co se stalo, vrátily se druhy den brzo ráno. V deset hodin nechal náš nový starosta svolat všechny lidi na hlavní ulici tam nám oznámil že sběrači který tam vyslali objevily obrovský kráter na miste kde stala katedrála a že to znamená konec dětí katedrály. Většina lidi tomu nemohla uvěřit nejdřív konec regulátoru teď dětí katedrály. Co asi bude následovat pomyslel jsem si v duchu. Po třech měsících po těhle událostech jsem se rozhodl odejít z Adyta. Otec se mě snažil přemluvit ať zůstanu ve vesnici , že pustina je nebezpečný místo, obzvlášť když je člověk sám a nemá moc zkušeností jak přežít v pustině. Ale už jsem byl rozhodnutý brzo ráno jsem vstal, obul těžký kožený boty, do jedný jsem si zastrčil pouzdro z nožem, oblíkl koženou bundu vzal si svojí 10mm pistoli kterou jsem si koupil od Tiniho, čtyři krabičky nábojů pár stimpaků nějaký sušený maso, plnou čutoru a stopadesát zátek který mi zbyly. Když jsem odcházel z vesnice potkal jsem Milese,: ,,kampak jacku" ,,odcházím, do pustiny" ,,tak to se ti budou určitě hodit nějaký anti-rady, počkej chvily" za pár minut se Miles vrátil z koženým váčkem plným tablet rad - x ,, díky Milesy" ,,dávej na sebe pozor jacku" ,, bez problému" odvětil jsem a odcházel pryč. Po pár dnech chůze jsem došel do velkýho města hub, po cestě jsem potkal jenom jednoho radškorpióna který byl zalezlí v jednom křoví. Hub bylo velký město uprostřed pustiny, kolem bylo pár farem kde farmáři pěstovali mutovaný obilí a kukuřici bylo tam tyky pár ohrad s brahminy. Šel jsem se do centra poohlídnou po nějakým obchodníkovi abych dokoupil nějaký zásoby, ve městě se potulovaly různý lidi většinou farmáři z přilehlých farem a pár divnejch lidí. Město vypadalo celkem bezpečně, skoro na každým rohu stála stráž v bojový zbroji s puškou a znuděně koukala po okolí. Jak jsem tak procházel městem, bylo to už na večer, zahlíd jsem jak z jednoho pobořenýho baráku se vyplížila nějaká postava. To bych nebyl já abych se za ní nepustil a nesledoval jí, šel jsem za ní až do východní časti města kde zmizela v jednom baráku. Pro sebe jsem si tak říkal ať tam za ní nechodím že to třeba může bejt nějaký zabiják nebo tak něco. Nakonec jsem vlez dovnitř ale byly tam jenom tři spíci chlapi. Na konci místnosti byly dveře do další místnosti, vstoupil jsem do dveří a vjednom rohu místnosti bylo schodiště dolů. Když jsem tam sešel ocitl jsem se v tmavý chodbě na konci byly dveře pak menší místnost kde byly nastražený dva dráty který vedly ke granátům, potom další dveře tentokrát zamčený, bez větších problému jsem je otevřel. Po jejich otevření zase chodba na konci s dveřmi který se akorát zavírali, rozběhl jsem se ale to byla chyba, zavadil jsem nohou o drát. Prolítlo mi hlavou ,,sakra další granát" během pár vteřin jsem prolítl dveřmi a tvrdě dopadl na zem. Slyším hlasy, někdo se ke mně sklání, byla to mladá žena ,, ale podívejme se co to sem přilítlo " podává mi ruku a pomáhá mi vstát ,, kdo jsi " ,, jack a ty " …cítím jak mi nějak plandá ruka… …mám vykloubený rameno… " já jsem jasmina a co ty tady děláš " " no někoho jsem sem sledoval " ,, to asi myslíš Tomyho co" ,,jo asi" " …pomůžeš mi s tím ramenem " " jistě" bylo to pěkně nepříjemný ale rameno bylo zase na svím místě " díky, ale kde to vlastně jsem " " tohle je cech zlodějů " usmívá se… z jedný místnosti vycházejí tři muži dva z nich mají v rukou pistole ,, a sakra " řekl jsem potichu jeden z mužů ke mně přistoupil blíž " hned mi dej svoji zbraň nebo toho budeš sakra litovat že jsi sem lezl" pomalu mu podávám svoji pistoli, jsem ještě dost otřesený a trouchu nahluchlí po tom výbuchu, nic se mi naštěstí nestalo ten granát byl asi dost daleko, jen to rameno mě bolelo. " já jsem Loxley a co ty tu kurva děláš " " já jsem jack, …vy jste zloději? " " jo přesně a co chceš ještě před tím než tě nechám vykopnout " " no …. nějakou práci jestli něco máte " nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo… " no… něco by se tu možná našlo" podezíravě mě sleduje ,, vyznáš se aspoň trochu ve zlodějině " " ne, umím otevírat jen zámky " " no dobře, v jižní části města jsou kupci z vodou mají ve svím skladu pár věcí který by se nám celkem hodily a nikoho ze svích lidí tam poslat nemůžu protože je tam už dvakrát chytli a tentokrát by jim to už asi jen tak neprošlo. Tak jestli je nám přineseš aniž tě někdo uvidí dám ti dveště zátek bereš " " jo proč ne a co mám přinýst " " Jasmíno řekni mu co má přinýst já musim ještě něco vzadu dořešit" jak to dořek tak zase zmizel v zadní místnosti. Jasmína mi píše seznam věcí na kus starýho papíru a podává mi ho ,,takže mám vzít 30 světlic, 20 stimpaků, 7 sad paklíčů, nějaký antirady a munici. "jo, přesně a dávej bacha, nikdo tě nesmí vidět " dodává Jasmína. A tak jsem se vydal do jižní časti města, všude už byla tma, nikde žádný stráže jen par ožralů se válelo před barem, došel jsem až k velký budově kde na rohu vysela cedule " kupci z vodou". Do budovy byly dva vstupy, ,,ale kde tady najdu sklad" říkám si pro sebe, jdu k jednim dveřím a poslouchám slyším nějaký hovor, tak jdu ke druhý dveřím a na nich je cedulka s nápisem "sklad" " to bylo opravdu těžký to najít" usmívám se a pomocí nože překonávám zámek. Uvnitř je jen pár beden v jendný jsou poskládaný batohy z bráhminí kůže, beru si jeden a otevírám další bedny a nacházím potřebný věci dávám je do batohu a vracím se zpátky do zlodějskýho cechu ,, hodně snadno vydělaný dvě stovky" říkám si cestou zpět. Když jsem tam přišel jasmína mě už vítala a ptala jak jsem dopadl, řekl jsem jí že všechno šlo v pohodě a dávám jí batoh z věcma. Odchází do zadní místnosti a za chvíli se vrací z prázdným batohem a váčkem plným zátek " tady máš " " díky Jasmíno " " pro nás bylo potěšením, přibalila jsem ti tři stimpaky dvě světlice a jednu sadu paklíčů snad je využiješ " ,,jo snad, díky" dodávám " mohl bych tady přespat už jem nějak utahanej " " ale jistě tamhle máme jeden volnej pokoj ". Po pár hodinách se probouzím…
|
