kratičké zamyšlení
Při psaní jedné povídky jak jinak než z prostředí geniální hry Fallout se sluchátky v uších jsem si najednou uvědomil, že hudbu už vůbec nevnímám. Nevnímal jsem ani krajinu ubíhající za oknem - sakra kde je? Před chvílí tam ještě bylo světlo a teď už venku vidím jenom míhající se pouliční lampy. Nevnímal jsem ani spolucestujícího s jeho pivem a šustícími novinami, nevnímal jsem skoro ani průvodčí, které jsem zcela automaticky podal lístek. Tak jsem se do děje své vlastní povídky ponořil. Byl jsem přímo tam. Všude kolem vyprahlá pustina, válející se dokonale vybělené kosti, sem tam přeběhnuvší potkani, kudlanky a podobná havěť. Přede mnou převrácené auto na fůzní pohon s četnými dírami po kulkách, vedle stojí Chris a Ian a právě bojujeme s nájezdníky. Okolo létají kulky a v tom se z reproduktoru v kupé ozve: "Vážené dámy a pánové, za několik minut náš vlak zastaví ve stanici Praha Holešovice...," a já se probouzím do reality. Zavírám Winamp se skinem Pip Boy 2000 a z displeje notebooku na mě svítí vrata Vaultu 13.
A v tomhle světě jsem zůstal už od té doby, kdy můj kamarád koupil svůj první Level s CD vůbec a půjčil mi ho se slovy: "To zas bude určitě nějaká kravina." Fallout pro mě někdy není jen hra, ale také prostředek pro únik z každodenní reality a z věčného nestíhání ve škole a vůbec. Když se náhodou dostanu ve škole na internet, tak nejdřív mrknu právě na stránky Šílenejch brahmin, který už mám stejně celý offline uložený v hlavě (stejně tak jako stránky H-D) a prohlížím nové příspěvky. Večer pak na koleji, když je konečně trochu času spouštím editor Tacticsu a hodinku dělám na dalším malinkém kousku svojí vize single mapy. Spolubydlící už jde spát, ale já si ještě na chvíli pustím Fallout 1 a zbavím postapo svět pár mutantů z Vůdcovy armády. Už jsem si zvykl na jeho hlášky, že z tý hry jednou zblbnu. Jednou se mě zeptal, co je to vlastně za hru a pak na mě koukal hodně překvapeně, když jsem se po čtvrt hodině stručného popisu teprve dostával k jádru věci. "Ty seš do toho asi hodně zažranej, vid?" Reagoval na to. Když jsem se nad tím zamyslel, musel jsem uznat, že docela jo. Pamatuji se, že jsem mu na to tenkrát úplně vážně řekl: "Jenom počkej, až vydaji Fallout 3! To teprve bude..."
© Harley 2002