Fallout |
Fallout 2 |
Fallout Tactics |
Fallout: New Vegas |
FOnline |
Společné |
Fallout projekty |
Příbuzné hry |
Hry naživo |
Soutěže |
Zábava |
Různé |
|
Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
Douglas Adams - STOPA��V PR�VODCE PO GALAXII
26. KAPITOLA
"Nesm�rn� pou�n�, to ano," �ekl Arthur, kdy� se Slartibartfast dostal v l��en� a� sem. "Ale po��d je�t� nech�pu, co s t�m m� co d�lat Zem�, my�i atakd�l."
"To byla jenom polovina cel� historie, pozem��ane," pravil sta�ec. "Pokud t� zaj�m�, co se stalo o sedm a p�l mili�nu let pozd�ji, v den Velk� odpov�di, r�d bych t� pozval do sv� pracovny, abys mohl ony ud�losti za��t na na�ich senzofilmov�ch z�znamech. Pokud se ov�em nerozhodne� pro kr�tkou proch�zku po povrchu Nov� Zem�. Bohu�el nen� zdaleka hotov� - je�t� jsme ani nezapustili do zemsk� k�ry um�l� dinosau�� kostry, a to n�m je�t� chyb� T�etihory a �tvrtohory, a potom..."
"Ne, d�ky," br�nil se Arthur, "jaksi by to nebylo ono."
"To asi ne," uznal Slartibartfast a obr�til aeroauto zp�t k duchamorn� st�n�.
27. KAPITOLA
V Slartibartfastov� pracovn� vl�dl chaos. Vypadalo to tam asi jako v m�stsk� knihovn� t�sn� po v�buchu. Kdy� vch�zeli, kmet se zamra�il.
"Stra�n� m� to mrz�," omlouval se, "ale v jednom z na�ich po��ta�� udr�uj�c�ch �ivotn� funkce vybouchla dioda. Kdy� jsme se pokou�eli o�ivit ukl�ze�ky, zjistili jsme, �e jsou u� skoro t�icet tis�c let mrtv�. Jenom bych r�d v�d�l, kdo odklid� jejich mrtvoly. Jestli chce�, sedni si t�eba tamhle, a j� t� zapnu."
Nab�dl Arthurovi �idli, kter� vypadala jako vyroben� z hrudn�ho ko�e stegosaura.
"Je vyrobena z hrudn�ho ko�e stegosaura," vysv�tloval kmet, p�i�em� �trachal po m�stnosti a lovil cosi pod hroziv� vratk�mi hromadami pap�r� a r�sovac�ho n��in�.
"Tady," �ekl kone�n�. "Tohle si podr�." Podal Arthurovi dva dr�ty s odizolovan�mi konci.
Ve chv�li, kdy se jich dotkl, n�jak� pt�k prol�tl p��mo skrz n�j.
Visel ve vzduchu a byl s�m sob� naprosto neviditeln�. Pod sebou vid�l p�vabn� n�m�st� lemovan� stromo�ad�m. V�ude kolem st�ly b�l� betonov� domy vznosn� konstrukce, ale o n�co hor�� trvanlivosti, nebo� mnoh� z nich byly popraskan� a flekat� od de�t�. Na�t�st� zrovna sv�tilo slunce a �erstv� v�t��k zlehka tan�il stromo�ad�m. Podivn� pocit, �e v�echny budovy ti�e bzu��, byl zp�soben snad jen t�m, �e n�m�st� i p�ilehl� ulice byly p�ecp�ny radostn� vzru�en�mi lidmi. N�kde hr�la kapela, pestr� vlajky se t�epetaly ve v�tru a ve vzduchu se vzn�ela karnevalov� n�lada.
Arthur poc�til zvl�tn� osam�lost - visel tu nad t�m v��m, a nem�l nic, dokonce ani t�lo. Ne� v�ak o tom mohl za��t uva�ovat, zazn�l n�m�st�m hlas, kter� upoutal v�eobecnou pozornost.
P�ed budovou, je� na prvn� pohled dominovala n�m�st�, na p�diu pota�en�m l�tkou j�sav� barvy, st�l jak�si mu� a hovo�il do mikrofonu k z�stupu:
"� lide, vy�k�vaj�c� ve st�nu Hlubiny my�len�!" zvolal. "Ctn� potomci Vr�mfondla a Majikthise, nejv�t��ch a skute�n� doopravdy nejzaj�mav�j��ch Pundit�, jak� kdy vesm�r znal..., �as �ek�n� je u konce!"
Dav propukl v bou�liv� j�sot. Ve vzduchu se vzn�ely vlajky, t�epetalky a konfety a v�ude se oz�val p�skot. U��� ulice vypadaly sp� jako stono�ky le��c� na z�dech a zu�iv� m�vaj�c� no�kami ve vzduchu.
"Sedm a p�l mili�nu let �ekala na�e rasa na tento Velk� den, od n�j� si slibujeme to spr�vn� Osv�cen�!" vyvol�val j�sav� �e�n�k. "Den Odpov�di!"
Vzru�en� dav odpov�d�l nem�n� j�sav�m hur�.
"U� nikdy," vyk�ikoval mu�, "u� nikdy se r�no neprobud�me, abychom si kladli ot�zku Kdo vlastn� jsem? Jak� smysl m� m�j �ivot? A bude z kosmick�ho hlediska skute�n� vadit, kdy� nevstanu a nep�jdu do pr�ce? Nebo� dnes jednou prov�dy zv�me prostou a jednoduchou odpov�� na v�echny tyto pal�iv� probl�my �ivota, vesm�ru a v�bec!"
Dav op�t propukl v nad�en� a Arthur zjistil, �e se zvolna sn�� k jednomu z velk�ch majest�tn�ch oken v budov� za p�diem, z n�ho� mu� �e�nil k davu.
Na okam�ik se ho zmocnila panika, proto�e let�l p��mo proti oknu. O vte�inu pozd�ji se v�ak uklidnil - prolet�l sklem, ani� se ho dotkl.
Nikdo z p��tomn�ch se v�ak nepozastavil nad jeho podivn�m p��chodem, co� vzhledem k tomu, �e tam nebyl, nijak nep�ekvapuje. Za��nal ch�pat, �e cel� z�itek nen� nic ne� p�ehr�vka z�znamu, proti n�mu� je ov�em �estistop� sedmdes�tka pouhou hra�kou.
M�stnost do zna�n� m�ry odpov�dala Slartibartfastovu popisu. Cel�ch sedm a p�l mili�nu let ji dob�e udr�ovali a skoro ka�d�ch sto let se tu i pravideln� ukl�zelo. Ultramahagonov� st�l m�l ohlazen� rohy i koberec trochu vybledl, mohutn� termin�l po��ta�e v�ak tr�nil v cel� sv� sv�t�lkuj�c� n�dhe�e na desce pota�en� k��� a vypadal jako �erstv� zkonstruovan�.
Dva stroze od�n� mu�i p�ed n�m uctiv� sed�li a �ekali.
"�as t�m�� vypr�el," �ekl jeden z nich. Arthura p�ekvapilo, kdy� t�sn� vedle mu�ovy hlavy se n�hle z ni�eho nic materializovalo jak�si slovo. To slovo zn�lo: L�NKV�L. N�kolikr�t zaz��ilo a zmizelo. Ne� to Arthur sta�il zpracovat, promluvil druh� mu�, a vedle jeho hlavy se objevilo slovo FOUK.
"P�ed sedmdes�ti p�ti tis�ci generac� uvedli na�i p�edkov� tento program v chod," ��kal druh� mu�. "A my budeme prvn�, kdo po tak dlouh� dob� usly�� po��ta� promluvit."
"Hrozn� zodpov�dnost, Fouku," souhlasil prvn� mu�. Arthur si uv�domil, �e sleduje z�znam s titulky.
"Jsme ti," �ekl zase Fouk, "kdo usly�� odpov�� na Velkou ot�zku �ivota...?"
"Vesm�ru...!" doplnil L�nkv�l.
"A v�bec...!"
"P��t!" uml�el L�nkv�l gestem kolegu. "Mysl�m, �e Hlubina my�len� se chyst� promluvit!"
N�sledovala kr�tk� pauza, pln� o�ek�v�n�, b�hem n� ovl�dac� panel zvolna p�ich�zel k �ivotu. Sv�tla se zkusmo rozsv�covala a zhas�nala, a� se nakonec ust�lila do obrazce, vyjad�uj�c�ho aktivitu. Z komunika�n�ho kan�lu se ozval jemn� bzukot.
"Dobr� den," �ekl kone�n� Hlubina my�len�.
"Ehm... dobr� den, � Hlubino my�len�," vypravil ze sebe L�nkv�l trochu nerv�zn�. "M�... ehm, toti�..."
"Odpov�� pro v�s?" p�eru�il ho Hlubina my�len� majest�tn�. "Ano. M�m."
Oba mu�i se zachv�li nedo�kavost�. �ek�n� tedy nebylo marn�.
"Ona skute�n� existuje?" vydechl Fouk.
"Ona skute�n� existuje," potvrdil Hlubina my�len�.
"Na v�echno? Na velkou ot�zku �ivota, Vesm�ru a v�bec?"
"Ano."
Oba mu�i byli speci�ln� vy�koleni pro tuto chv�li. Cel� jejich �ivot byl jen p��pravou na ni. Byli vybr�ni hned p�i narozen�, aby vyslechli Odpov��. A p�ece se p�istihli, �e vzru�en� d�chaj� a vrt� se jako nedo�kav� d�ti.
"A ty n�m ji d�?" loudil L�nkv�l.
"D�m."
"Te� hned?"
"Te� hned."
Oba mu�i si ol�zli vyprahl� rty.
"A�koli si mysl�m, �e se v�m nebude zrovna moc l�bit."
"To nevad�!" nal�hal Fouk. "Mus� n�m ji ��ct! Te� hned!"
"Te� hned?" zeptal se Hlubina my�len�.
"Ano! Te� hned!"
"Dob�e," �ekl po��ta� a op�t umlkl. Oba mu�i se neklidn� vrt�li. Nap�t� bylo nesnesiteln�.
"Ale opravdu se v�m nebude l�bit," poznamenal Hlubina my�len�.
"Mluv!"
"No dob�e," �ekl klidn� Hlubina my�len�. "Odpov�� na Velkou ot�zku..."
"Ano...!"
"�ivota, vesm�ru a v�bec...," promluvil Hlubina my�len�.
"Ano...!"
"Je..." Hlubina my�len� se op�t odml�el.
"Ano...!"
"Je..."
"Ano... !!!...?"
"�ty�icet dva," ozn�mil Hlubina my�len� s nedosti�nou d�stojnost� a klidem.
pokra�ov�n�
|
|
|