Nedávno jsem znova oprášil jednu ze svých oblíbených her- Baldurs gate II a rozhodl jsem se hrát za neobvyklou postavu- za mnicha, tedy člověka, co nikdy neobleče žádnou zbroj a hlavně preferuje boj rukama. Jelikož to byla jedna z nejlepších postav, se kterými jsem tuto hru hrál, tak mě hned po té, co se na Hofylandu nějaký Fallouťák chystal dohrát F2 právě takovým mnišským stylem popadla HROZNÁ chuť to také zkusit. A tady jsou mé zážitky…
Jedná se o jeden z nejextrémnějších způsobů dohrání hry, protože jak sami víte, pokud na sebe nenavlečete pořádný brnění a do ruky nevezmete ten nejsilnější kvér, tak vás prakticky rozhodí každá menší bouchačka. A boj holýma rukama? Už u zbraní na blízko míváte docela problémy v pozdějších fázích hry, takže k čemu vám pak budou holé ruce a kopy? Asi takto nějak jsem začal při tvorbě postavy uvažovat. Prvně bylo potřeba rozdělit talenty, což byla jasná volba- jelikož budu bojovat jen rukama/nohama, tak to byl boj bezezbraně. Postava NIKDY nenavleče zbroj, čili se hodila i řeč kvůli vyhnutí se boji a plížení, vpodstatě k tomu samému účelu. Těžší už to bylo s rysy. Jasný bylo gifted, dále jsem zvolil mrňouse, protože bod do hbitosti se vždy hodí a bez brnění a zbraně budu mít dost dobrou nosnost i tak. Nuže, nakonec jsem rozdělil vlastnosti- síla 9, je to slušné a navíc se dá v průběhu hry snadno zvýšit. Vnímání- jelikož jsem neměl pistoli ani vidět, natož z ní střílet, tak jsem zvolil 2 a přesunul se k odolnosti, kterou jsem dal v rámci úspor na 8, tak něco málo vydržím a ušetřím důležité bodíky. Stejně tak tomu bylo s inteligencí. Charisma bylo trošku dilema, ale nastavil jsem tři, protože mi bylo jasné, že parťáci budou potřeba, ale zase jsem nechtěl brát více než dva, to už by jaxi hra postrádala význam. Hbitost jasných 10 a štěstí kvůli krit. zásahům na 6.
S takto vytvořenou postavou jsem vyrazil do světa- chrám zkoušek byl naprosto v klídku, stejně tak celé Arroyo a Klamath, kde jsem na chvíli nabral Sulika, který mi v Denu dost pomohl při likvidaci Tylerovy bandy (dělal živý štít:). Někde kolem toho jsem už mohl vzít první perk, kterým nebylo nic jiného než můj oblíbený perčík Houževnatý, který mi přidal 10% odolnosti proti poškození, čili do jisté míry simuloval zbroj. Se Sulikem jsem se chvíli na to v Denu rozloučil a nabral raději Vica, jelikož jsem nutně potřeboval někoho, kdo mohl používat pušku, aby tak trošku srovnal můj handicap. Cestou do Vault City jsme se stavili v Modocu a tam nastal první problém- hlídání brahminů. I když jsem psy ukopal xmrti (údery jsou vpodstatě k ničemu, po celou hru jsem používal hlavně kopy) a brahminy ochránil, tak po mě Grisham chtěl 1500 za jejich ztrátu… nu což, tak jsem si nevydělal no… Ve Vault City jsem nahodil standardní postup, splnil všechny questy, opravil elektrárnu v gecku a za odměnu si pak ve vaultu vzal červený paměťový modul a z počítače zjistil lokaci V15. Vrátil jsem se do Denu pro auto a vyrazil do New Rena, kde jsem si v ringu velice snadno vybojoval titul, který mi zase přidal něco málo do odolnosti (3x houževnatý + ring = 38% odolnost, čili velice slušné). Poté jsem se ještě přidal k Salvatorovi, jelikož měl pro můj typ postavy asi nejlepší úkoly. Pak následovalo Broken Hills a jeho úkoly s mezipřistáním na Golgotě a vykopáním slunečních brýlí (+1 CH), čili možností nabrat Cassidyho. Spolu s mými dvěma parťáky jsem se vydal vstříc NCR. Tam už začalo trošku přituhovat, ale, díky houževnatému jsem vymasil otrokáře a dokonce i Vault 15 (za oběť padlo hezkých pár stimpaků). Ještě před V13 jsem se vrátil do Vault City a dal pár bodů do schopnosti doktor, díky čemuž jsem mohl v počítači nalézt zmínku o podkožních implantátech, peněz jsem měl dost, zbývaly jen zbroje (později jsem si nechal udělat normální implantát 5% a po zlepšení charisma i vylepšený Phoenix). No nic, zpět k V13- tam jsem pomohl páračům, za což jsem dostal GECK a mohl se vrátit do Arroya- klasika.
Druhá část hry už byla o dost těžší, po houževnatém jsem sice nabral 2x perk Akční hoch a bonus boje zblízka, takže jsem byl poměrně schopný bojovník, ale proti někomu v energozbroji… no, byl jsem zvědav. Prvně jsem ovšem navštívil San Francisko, kde jsem přijal úkol nalezení plánů vertibirda. Zajel jsem do Vojenské základny, kde jsem si vyzvedl další paměťový modul, zkusmo jsem zabojoval s mutanty a zjistil, že to jaxi neprospívá mému zdraví a dokonce ani zdraví mých parťáků, kteří zdarma dostali kremaci z plamenometu. Dalším cílem bylo Navarro. Z Chrise jsem dostal díky řeči heslo, parťáky nechal čekat a šel do základny. Tam jsem se sice dostal snadno, ale velký problém byl, že se se mnou nikdo nechtěl bavit, protože jsem neměl energobrnění. Plány se naštěstí dali snadno získat plížením (tou dobou okolo 150%) a proplížit se ven ze základny bylo taky docela snadné, takže jsem zase z plány (+ třetím paměťovým modulem a energozbrojí pro Cassidyho) uháněl zpět do SF, kde jsem si nechal udělat všechny operace, dal parťákům energobrnění a Cassidymu koupil Gaussku. Následovalo standardní plnění úkolů a když už jsem se cítil dost schopný na boj o FOB, nasedl sem do auta a vyrazil zase do Navarra. Tentokráte jsem to vzal spodem, boj byl docela snadný, stačil většinou jeden kopanec do očí a týpci lítali vzduchem, o blbečky v brněních se postarali Cassidy s Vicem a FOB byl můj.
To nejtěžší mě však ještě čekalo- probojovat se přes haldu Allenů v tankeru a samotné enkláva. To první se ukázalo jako naprostá hračka, protože mě podržel Cassidy, zatímco Vic nevímproč furt zdrhal, ale i ve dvou jsme to zvládli, kopy se ukázali jako docela účinné, někdy jsem jimi ubral dokonce 45HB!
Enkláva ale byla úplně jiný kafíčko. Parťáci zůstali nahoře a já šel dolů, už při prvním setkání s věžičkou mi bylo jasné, že tohle dohrát bude opravdová fuška. Pokud na sobě totiž nemáte brnění, jde po vás celá ropná plošina. Díky plížení (211%) a neustálému mačkání klávesy A (bojový mód) se mi po několika pokusech podařilo přejít všechny hlídky (občas jsem jim musel utéct) a dostat se do dalšího patra, kde mě čekala elektrická podlaha. Musím říct- bolelo to. Ubírala tak 20-35 HB, ještěže jsem měl dost stimpaků. Spodní patro bylo o něco lehčí než to druhé, opět díky plížení a bojovému módu jsem se dostal do druhé místnosti a po zavření dveří jsem tam byl naprosto v bezpečí, protože tam nikdo nechodí. Chodbičkou jsem to vzal k prezidentovi z vrchní strany, trochu problém byl kolem strážních robotů, protože reagují na krátkou vzdálenost, stejně jako hlídky a věžičky, ale na několikátý pokus se mi podařilo 2x po sobě přepnutí do bojového módu a po zavření dveří u sekretářky už mě neohrozili. Prezident mě při plížení neodhalil, takže lehl velice rychle a stejným způsobem jako k němu jsem se dostal do dalšího patra. Vědci u konzolí mě opět neodhalili, takže jsem k nim umístil výbušninu a tradá pryč, ALE… ano ano, zádrhel jako prase- NIC se nestalo. Zkoušel jsem to ještě několikrát, ale reaktor se mi prostě vyhodit do luftu nepodařilo. Prvně jsem si myslel, že je to tím, že jsem nepromluvil se starší, takže jsem celou cestu následoval ještě jednou, podruhé už jsem ale takové štěstí neměl a strážní roboti mě obklopili, čímž mi zabránili v útěku. Souhrou šťastných náhod se však pustili do boje s enklávany a mě si přestali všímat, Starší mi ale někam zmizela (zdrhla od silového pole dozadu), takže jsem promluvil s vůdcem V13, ovšem reaktor se mi o5 vyhodit nepodařilo. Další pokus se konal obdobně, tentokrát mě trápila věžička před silovým polem, která hned po ukončení bojového módu začala střílet, tudíž jsem se Starší nemohl promluvit. Tu jsem vyřešil dynamitem, 6 kousků pěkně z inventáře na hex vedle, zaběhl jsem dolů, pak už jen stačilo proplížit se zpět ke Starší :) Ovšem zase nic… Už už jsem si myslel, že je to BUG a vyhodit to půjde jen pokud na sobě bude mít člověk energozbroj, ale když se mi to samé stalo i s ní, uvědomil jsem si, že to bude spíš oním plížením, které jsem měl nahozené prakticky pořád. Loadnul jsem tedy opět pozici před vyhozením (bez brnění samozřejmě:), položil trhavinu, zašel ke dveřím, vypnul plížení, zapnul bojová mód, vypnul, a šel hahoru- vida! Povedlo se. Kolem strážných robotů už jsem neprocházel, stačilo jen věhnout do protější chodbičky, která vedla přímo k nouzovému východu. Vrchní patro bylo naprosto o ničem, projít kus v bojovém módu stačilo jen hned u první věžičky a enklávani před Frankem ani nechtěli energozbroj- dali se se mnou do řeči i bez ní, takže jsem měl hned silné spojence. Pak už jen stačilo zaběhnout ke konzoli, aktivovat věžičky a Franka přenechat mým novým přátelům. Chudáci Vic a Cassidy to sice odnesli, ale vesnice byla zachráněna… a to jen ve vault kombinéze a bez toho, aniž bych kdy v ruce držel něco jiného než sluneční brýle či superstimpaky :o))))
Pár poznámek ke hraní: Prakticky celá hra jde hrát docela v klidu, pokud máte parťáky, kteří vám pomůžou (jde to hrát i bez nich, stačí když většinu problémových lokací jen projdete/proplížíte za pomocí bojového módu). Skutečný problém je až Enkláva, tam se hodí nabrat pro jistotu pár trhavin navíc a hlavně drog- JET (víc AB), Psycho (kvůli odolnosti – hlavně proti věžičkám), Mentat (postřeh). Perky bych doporučoval houževnatý (díky tomu toho dost vydržíte), Bonus v boji z blízka a HLAVNĚ Akční hochy a Bonusy pohybu- oceníte především v Enklávě, kde je potřeba v bojovém módu projít přes několik místností, pokud se jima při boji jen proplížíte, tak jste za vodou, protože pokud to uděláte pouze ve vašem kole, tak vás nikdo pronásledovat nebude (zavřete za sebou dveře:)
