Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
... vstup do vaultu ... orientace ... vaultmasteři ... kontakt ... poslat novinku ... fórum ... archiv ..

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


Douglas Adams - STOPA��V PR�VODCE PO GALAXII


6. KAPITOLA

   "H���� h���� chrchly h���� chrchly h���� h���� chrchly h���� h���� chrchly h���� h���� chrchly h���� chrchly chrchly chrchly h���� srrrk grrrrr m�l m�t radost. Opakuji. Mluv� k v�m v� kapit�n, tak p�esta�te d�lat, co pr�v� d�l�te, a d�vejte pozor. Za prv�, p��stroje ukazuj�, �e m�me na palub� dva stopa�e. Tak nazdar, a� jste, kdo jste. R�d bych, aby bylo jasno. Nem�m z v�s ani trochu radost. Dalo mi hodn� pr�ce, ne� jsem se dostal tam, kde jsem te� a nestal jsem se kapit�nem vogonsk� stavebn� lodi, jen abych d�lal tax�ka n�jak�m degener�t�m, co se cht�j� vozit zadarmo. Poslal jsem hl�dku, aby po v�s p�trala, a a� v�s najdou, vyraz�m v�s z lodi. Kdy� budete m�t moc velkou kliku, tak v�m mo�n� p�edt�m p�e�tu p�r sv�ch b�sn�.
   Za druh�, za chv�li provedeme skok do hyperprostoru a polet�me k Barnardov� hv�zd�. Tam se zdr��me v doku dvaasedmdes�t hodin kv�li nejnutn�j��m oprav�m. B�hem t� doby nikdo neopust� lo�. Opakuji, v�echny vych�zky na planetu jsou zara�eny. Pr�v� jsem za�il zklam�n� v l�sce, tak nev�m, pro� by n�kdo jin� m�l m�t radost. Konec hl�en�."
   R�mus utichl.
   Arthur s jist�mi rozpaky zjistil, �e le�� na zemi sto�en� do klub��ka a rukama si chr�n� hlavu. Chab� se usm�l.
   "Okouzluj�c� p�n. P��l bych si m�t dceru a zak�zat j�, aby si ho vzala..."
   "Ani bys nemusel," �ekl Ford. "Maj� asi tolik sexep�lu jako dopravn� nehoda. Ne, neh�bej se," dodal, kdy� vid�l, �e se Arthur chce narovnat. "Mus� b�t p�ipraven� na skok do hyperprostoru. Nep��jemn� se to podob� opilosti."
   "Co je na opilosti nep��jemn�ho?"
   "M� chu� na vodu."
   Arthur chv�li p�em��lel na dan� t�ma. "Forde?"
   "Copak?"
   "Co mi d�l� ta rybi�ka v uchu?"
   "Tlumo��. Je to babyl�nsk� rybka. Vyhledej si ji v knize, jestli chce�."
   Hodil Arthurovi Stopa�ova pr�vodce po Galaxii a hned se zase sto�il do klub��ka jako nenarozen� d�t�, aby l�pe snesl skok do hyperprostoru.
   V tom okam�iku Arthurovi vypadlo dno mozku.
   O�i se mu obr�tily naruby. Nohy mu za�aly vyt�kat hlavou ven.
   M�stnost se kolem n�j slo�ila jako list pap�ru, rozto�ila se a pak vyklouzla z existence. Z�stal jen on, zavinut� do sv�ho vlastn�ho pupku.
   Byli v hyperprostoru.
   "Babyl�nsk� rybka," od��k�val ti�e Stopa��v pr�vodce po Galaxii, "je mal�, �lut�, trochu se podob� pijavici. Je to snad nejpodivn�j�� tvor ve vesm�ru. �iv� se my�lenkovou energi�, p�ij�manou nikoli od sv�ho nositele, n�br� z okol�. M� schopnost absorbovat a zpracov�vat na �iviny ve�ker� podv�dom� frekvence t�to my�lenkov� energie. Do mysli nositele vypou�t� sv� exkrementy v podob� telepatick� matrice, vznikl� spojen�m v�dom�ch my�lenkov�ch frekvenc� s nervov�mi sign�ly p�ij�man�mi z �e�ov�ch center mozku, kter� je vys�l�. Praktick� d�sledek toho v�eho je, �e kdy� si str��te babyl�nskou rybku do ucha, okam�it� rozum�te �emukoliv, a� je to �e�eno jakoukoli formou jazyka. �e�ov� sch�mata, kter� skute�n� sly��te, se dek�duj� podle my�lenkov� matrice, kterou do va�� mysli ulo�ila babyl�nsk� rybka.
   Skute�nost, �e se n�co tak nepochopiteln� u�ite�n�ho mohlo vyvinout pouhou n�hodou, je tak bizarn� nepravd�podobnou shodou okolnost�, �e n�kte�� myslitel� se rozhodli pova�ovat to za kone�n� a nezvratn� d�kaz Bo�� neexistence.
   Argumentace vypad� n�sledovn�: 'Odm�t�m prok�zat svou existenci,' prav� B�h, 'proto�e d�kaz je v rozporu s v�rou a bez v�ry nejsem nic.'
   'Jen�e,' nam�tne �lov�k, 'babyl�nsk� rybka, to byla smrteln� chyba. Nemohla se p�ece vyvinout n�hodou. To je d�kaz, �e existuje�, a tud�, podle tv�ho vlastn�ho tvrzen� neexistuje�. Q. E. D.'
   'Ach jo, to m� nenapadlo,' �ekne B�h a promptn� zmiz� v obl��ku logiky.
   'To to ale bylo snadn�,' libuje si �lov�k, a proto�e je�t� nem� dost, dok�e, �e �ern� je b�l�, a na nejbli���m p�echodu ho zajede auto.
   V�t�ina p�edn�ch teolog� tvrd�, �e cel� tenhle spor je naprost� pt�kovina. To ov�em nezabr�nilo �lonu Kolufidovi, aby nevyd�lal slu�n� jm�n� na knize B�h to m��e zabalit, v n� pou�il t�to debaty jako �st�edn�ho motivu.
   A zat�m ne��astn� babyl�nsk� rybka t�m, �e odstranila ve�ker� p�ek�ky v komunikaci mezi r�zn�mi rasami a kulturami, zp�sobila v�c krveprolit� ne� cokoliv jin�ho v historii stvo�en�."
   Arthur tlumen� zast�nal. Ke sv�mu zd�en� zjistil, �e kopanec u�t�d�en� hyperprostorem ho nezabil. Octl se r�zem �est sv�teln�ch let od m�sta, kde by byla b�vala Zem�, kdyby existovala.
   Zem�.
   Vzpom�nky na Zemi se mu hore�nat� m�haly hlavou. Bylo mu z toho �patn�. A� se sna�il sebev�c, nedok�zal si p�edstavit, �e cel� Zem� je pry�. Bylo to na n�ho trochu moc. Pokou�el se v sob� vyvolat n�jak� pocity. Myslel na rodi�e a na sestru. U� nejsou. ��dn� reakce. Myslel na v�echny bl�zk� lidi. ��dn� reakce. Pak si vzpomn�l na jak�hosi nezn�m�ho �lov�ka, kter� p�ed dv�ma dny st�l p�ed n�m ve front� v samoobsluze a n�hle ho p�chlo u srdce - samoobsluha je pry�, se v��m, co v n� bylo. Nelson�v pomn�k je pry�! Nelson�v pomn�k je pry� a nikdo proti tomu nebude protestovat, proto�e nez�stal nikdo kdo by mohl protestovat. Ode dne�ka existuje Nelson�v pomn�k jen v jeho vzpom�nk�ch. Cel� Anglie existuje jen v jeho vzpom�nk�ch. Vzpom�nky v�zely spolu s n�m v t�hle smradlav� zatuchl� opanc��ovan� kosmick� lodi. P�evalila se p�es n�j vlna klaustrof�bie.
   Anglie u� neexistuje. N�jak�m zp�sobem se mu to poda�ilo pochopit. Zkou�el to d�l. Amerika je pry�, pomyslel si. Ne�lo to. Chce to za��t s n���m men��m, usoudil. New York je pry�. ��dn� reakce. Stejn� nikdy doopravdy nev��il, �e existuje. Dolar klesl jednou prov�dy. Trochu v n�m zatrnulo. V�echny filmy s Humphrey Bogartem byly zni�eny, ��kal si v duchu. �okovalo ho to. Myslel na restauraci McDonalds. McDonald�v hamburger u� neexistuje.
   Omdlel.
   Kdy� o vte�inu pozd�ji p�i�el k sob�, zjistil, �e vzlyk� a vol� maminku.
   Prudce vysko�il.
   "Forde!"
   Ford vzhl�dl ze sv�ho kouta, kde si ti�e cosi pobrukoval. Na cestov�n� v kosmu ho ze v�eho nejm�� bavila pr�v� f�ze cestov�n�.
   "Copak?"
   "Kdy� jsi d�lal v�zkum pro tu knihu a byls na Zemi, tak jsi p�ece musel o n� shroma��ovat materi�l."
   "Ano, trochu jsem roz���il p�vodn� zn�n� hesla."
   "Tak mi uka�, jak vypad� v tomhle vyd�n�. Chci to vid�t."
   "No dob�e." Ford mu op�t podal knihu.
   Arthur ji dychtiv� popadl. Sna�il se, aby se mu net��sly ruce. Naprogramoval p��slu�nou str�nku. Obrazovka zaz��ila, zav��ila a pak se usadila. Arthur z�ral na poti�t�nou str�nku.
   "V�dy� tam to heslo nen�!" vybuchl.
   Ford mu nahl�dl p�es rameno. "Ale je. Pod�vej, a� �pln� dole na obrazovce, pod heslem Excentrica Gallumbits, t��prs� d�vka z Eroticonu 6."
   Arthur sledoval Ford�v ukazov��ek. Nedo�lo mu to hned. Pak t�m�� explodoval.
   "Co�e? Ne�kodn�? To je v�echno? Ne�kodn�! Jedin� slovo!"
   Ford pokr�il rameny.
   "V�, v Galaxii je sto bili�n� hv�zd a mikroprocesory v knize maj� jen omezen� mo�nosti. No a o Zemi toho nikdo moc nev�d�l."
   "Prokristap�na, douf�m, �es to trochu napravil."
   "Jist�. Poda�ilo se mi odvys�lat nov� zn�n� do nakladatelstv�. Trochu to sice o�esali, ale p�ece jen je to lep��."
   "A jak zn� heslo te�?"
   Ford si pon�kud rozpa�it� odka�lal. "P�ev�n� ne�kodn�."
   "P�ev�n� ne�kodn�!" za�val Arthur.
   "Co to bylo za zvuk?" zasy�el Ford.
   "To j� jsem za�val," �val Arthur.
   "Ne! Ticho! Mysl�m, �e l�t�me v pr��vihu."
   "Jo, tak ty mysl�, �e l�t�me v pr��vihu!"
   Zven�� jasn� zazn�ly p�dn� kroky.
   "Dentrassiov�?" za�eptal Arthur.
   "Ne, tohle jsou okovan� boty."
   Ozvalo se r�zn� zaklep�n�.
   "Tak kdo je to?"
   "No, kdy� budeme m�t kliku, tak n�s jenom Vogoni p�i�li vyhodit do vzduchopr�zdna."
   "A kdy� nebudeme m�t kliku?"
   "Kdy� nebudeme m�t kliku, tak to kapit�n myslel v�n�, kdy� n�m hrozil, �e n�m nejd��ve p�e�te p�r sv�ch b�sn�..."

7. KAPITOLA

   Vogonsk� poezie je ov�em a� t�et� nejhor�� ve Vesm�ru. Druh� nejhor�� je poezie Azgoth� z planety Kria. Kdy� kr�l jejich b�sn�k� Chrochtos Nad�mav� recitoval svou �du na malou hrudku zelen�ho hnusu, ji� jsem objevil v podpa�d� jednoho letn�ho jitra, �ty�i poslucha�i zem�eli na vnit�n� krv�cen� a p�edseda St�edogalaktick� komise pro mrza�en� um�n� p�e�il jen d�ky tomu, �e si uhryzl jednu nohu. Tvrd� se, �e Chrochtos byl pon�kud "zklam�n" p�ijet�m sv� b�sn�, a prav� se chystal za��t p�ed��tat svou epickou skladbu o dvan�cti knih�ch, nazvanou M� obl�ben� chrochty ve van�, kdy� vtom jeho vlastn� tlust� st�evo v zoufal�m pokusu zachr�nit �ivoty a civilizaci mu vysko�ilo a� do krku a zadusilo mozek.
   Nejhor�� poezie, jak� kdy byla naps�na, zanikla spolu se svou tv�rkyn� Paulou Nancy Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabstv� Essex v Anglii p�i zk�ze planety Zem�.

   Prostetnik Vogon Jelc se velmi zvolna usm�l. Ned�lal to ani tak kv�li efektu, jako sp� proto, �e mu dalo pr�ci vzpomenout si, jak po sob� n�sleduj� pohyby jednotliv�ch sval�. P�kn� se odreagoval hul�k�n�m na zajatce a te� se c�til docela uvoln�n� a ve vhodn� n�lad� na drobnou bezcitnost.
   Zajatci sed�li v k�eslech po�itku z poezie - p�ipoutan�. Vogoni rozhodn� nepodl�hali iluz�m, pokud jde o v�nost, j� se jejich d�la obvykle t��. Jejich ran� pokusy v tomto oboru byly sou��st� tupohlav� um�n�n� snahy, aby byli uzn�ni za ��dn� vyvinutou a kultivovanou rasu. D�vodem, pro� v tvorb� pokra�uj� i nad�le, je u� jen �ir� schv�lnost.
   Studen� pot vyvst�val na Fordov� �ele a kanul po elektrod�ch, p�ipevn�n�ch k jeho sp�nk�m. Od elektrod vedly dr�ty k cel� baterii elektronick�ch p��stroj� - zesilova��m metaforiky, rytmick�m modul�tor�m, alitera�n�m rezidul�tor�m a zlaci�ova��m p�irovn�n� -, zkonstruovan�ch k prohlouben� pro�itku b�sn� a k zachycen� i t�ch nejjemn�j��ch odst�n� b�sn�kov�ch my�lenek.
   Arthur Dent sed�l a chv�l se. Netu�il sice, co ho �ek�, v�d�l jen, �e v�echno, co se mu a� doposud p�ihodilo, se mu ani trochu nel�bilo, a nep�edpokl�dal, �e by se v�ci n�jak v�razn� zm�nily.
   Vogon za�al ��st - kr�tkou, le� nechutnou pas� z vlastn� tvorby.
   "� fretn� chrochtobuznosti...," zarecitoval. K�e�e zm�taly Fordov�m t�lem - bylo to hor��, ne� �ekal.
   "... Tv� mikturace jsou mi / Co zprudl� �vastopunktsery na plzn� v�ele."
   "������������hhhhh!" zavyl Ford s hlavou zvr�cenou dozadu pod bu��c�mi poryvy bolesti. Ve vedlej��m k�esle nez�eteln� vid�l Arthura, jak se st��dav� sv�j� a ochabuje. Za�al zuby.
   "�kvrrrk, j� zap��sah�m T�," pokra�oval nemilosrdn� Vogon, "sv�mi fr�n�c�mi kvrdlovrzy."
   Jeho hlas se do�plhal k p��ern� v��ce a v�niv� v�e�tivosti. "A kr�korn� zafras m� sv�mi scvrknuv��mi patlocar�ty / nebo T� roztrh�m na fidlopr�i�ky sv�m frkodr��kem, tak bacha na to!"
   "Nnnnnnnnnnneeeeeeeeeeeehhhhh!" za�val Ford Prefect a zhroutil se v posledn�m poryvu k�e�e, naplno zasa�en do sp�nku elektronicky zes�len�m ��inkem posledn�ho ver�e. Zplihl.
   Arthur bezvl�dn� sed�l.
   "A te�, pozem��an�...," p�edl Vogon (nev�d�l, �e Ford Prefect je ve skute�nosti z jedn� mal� planety v okol� Betelgeuze, a kdyby to byl v�d�l, bylo by mu to �pln� jedno) "v�m d�m na vybranou! Mo�nosti jsou jednoduch�... Bu� zem��t v kosmick�m vzduchopr�zdnu, nebo...," odml�el se, aby dos�hl melodramatick�ho ��inku. "Nebo mi pov�te, jak dobr� byla podle v�s moje b�se�!"
   Zprudka se op�el o op�radlo obrovit�ho ko�en�ho sedadla ve tvaru netop�ra a pozoroval je. Znovu p�edvedl �sm�v.
   Ford chr�iv� d�chal. Vyschl�m jazykem si p�ejel zprahl� �sta a zast�nal.
   Arthur �ekl vesele: "Vlastn� se mi to docela l�bilo."
   Ford se k n�mu oto�il a z�ral. Tahle mo�nost ho prost� nenapadla.
   Vogon p�ekvapen� zvedl obo��, ��m� si pon�kud zast�nil nos, tak�e to vlastn� nevypadalo nejh��.
   "No ne...," zavr�el v ��asu.
   "Ale ano," pokra�oval Arthur. "Mysl�m, �e n�kter� metafyzick� metafory byly skute�n� obzvl᚝ p�sobiv�."
   Ford na n�j jen z�ral a sna�il si uspo��dat my�lenky, aby zapadly do t�to p�evratn� koncepce. �e by se snad nakonec z toho vysekali nestydatost�?
   "Ano, jen pokra�ujte...," vyb�zel Vogon.
   "Ach... a ehm... rovn� zaj�mav� rytmick� prost�edky...," pokra�oval Arthur, "kter� jsou kontrapunktem k... ��... ��...," pl�cal se beznad�jn�.
   Ford mu p�isp�chal na pomoc riskantn�m "... kontrapunktem k surrealismu z�kladn� metafory zobrazuj�c�... ��..." I on se za�al beznad�jn� pl�cat, ale Arthur u� byl op�t p�ipraven.
   "... lidstv�."
   "Vogonstv�," zasy�el na n�j Ford.
   "�, ano, vogonstv� - pardon - b�sn�kovy soucitn� du�e," Arthur se te� c�til pevn� v kramflec�ch, "je� usiluje prost�ednictv�m m�dia ver�ov� struktury sublimovat to, transcendovat ono a sm��it se s fundament�ln� dichotomi� tamtoho." Jeho hlas stoupal v triumf�ln�m crescendu. "A poslucha� si odn�� hlubok� a pronikav� vzhled do... do... ��..." Do�la mu inspirace. Ford p�isp�chal s ranou z milosti:
   "P�ece do toho, o �em byla ta b�se�!" vyhrkl a koutkem �st dodal: "�ist� pr�ce, Arthure, byls dobrej."
   Vogon je zkoumal. Na okam�ik jeho geneticky zatrpkl� du�e poc�tila dojet�, pak si v�ak �ekl ne - p��li� m�lo p��li� pozd�. Jeho hlas zazn�l jako kdy� ko�ka dr�s� �esan� nylon.
   "Tak vy tedy ��k�te, �e p�u poezii proto, �e p�es sv�j podl� hnusn� bezcitn� zevn�j�ek tou��m b�t milov�n." Odml�el se a dodal: "Je to tak?"
   Ford se nerv�zn� zasm�l. "Ne... toti� ano... v�dy� p�ece my v�ichni v hloubi du�e... ��..."
   Vogon vstal.
   "To jste toti� �pln� vedle," �ekl. "P�u poezii jen proto, abych si odreagoval sv�j podl�, hnusn�, bezcitn� zevn�j�ek. Stejn� v�s vyraz�m z lodi. Str�! Odve�te zajatce do p�echodov� komory ��slo t�i a vyho�te je ven!"
   "Co�e?" za�val Ford.
   Mlad� vogonsk� hromotluk p�istoupil k Fordovi a Arthurovi a obrovsk�ma lojovit�ma prackama z nich serval �emeny, jimi� byli p�ipout�ni.
   "Nem��ete n�s vyhodit do kosmu." k�i�el Ford. "Sb�r�me materi�l na knihu."
   "Ve�ker� odpor je zbyte�n�!" zahul�kal vogonsk� str�n� v odpov��. Byla to prvn� fr�ze, kterou se nau�il, kdy� vstoupil do Vogonsk�ho bezpe�nostn�ho sboru.
   Kapit�n nez��astn�n� a pobaven� sledoval sc�nu, pak se odvr�til.
   Arthur se divoce rozhl�el kolem sebe.
   "Ale j� te� nechci um��t!" vyk�ikl. "Je�t� po��d m� bol� hlava! Nechci j�t do nebe s bolen�m hlavy, byl bych hrozn� mrzutej a v�bec bych si to neu�il!"
   Str�n� popadl oba zajatce pevn� za krk a p�es jejich protesty je vyvlekl z velitelsk�ho m�stku. Ocelov� dve�e se za nimi zav�ely a kapit�n op�t osam�l. Ti�e si pobrukoval a zaduman� listoval sv�m poetick�m den��kem.
   "Hmmm," �ekl nahlas. "Kontrapunkt k surrealismu z�kladn� metafory..." Chv�li uva�oval a pak s chmurn�m �sm�vem se�it sklapl.
   "Smrt je pro n� a� moc dobr�," zavr�el.

   Dlouh� chodba oblo�en� ocelov�mi pl�ty odr�ela ozv�nu chab�ho z�pasu dvou humanoid� pevn� sev�en�ch ve Vogonov� gumov�m podpa��.
   "To je v�born�," drmolil Arthur. "To je teda opravdu bezvadn�. Pus� m�, ty zv��e!"
   Vogonsk� str�n� je vlekl d�l.
   "Neboj," p�pl Ford. "J� n�co vymysl�m." Nezn�lo to v�ak p��li� nad�jn�.
   "Ve�ker� odpor je zbyte�n�!" za�val str�n�.
   "Jenom ne��kejte takov�hle v�ci," vykoktal Ford "Jak si m� �lov�k udr�et kladn� ment�ln� postoj, kdy� ��k�te takov�hle v�ci?"
   "M�jtybo�e," post�oval si Arthur, "ty bude� vykl�dat o kladn�m ment�ln�m postoji a to ti ani dneska nezdemolovali planetu. Kdy� jsem se r�no probudil, myslel jsem si, �e si p�kn� u�iju klidn� den, n�co si p�e�tu, vykart��uju psa... A te� je teprv n�co po �tvrt� a u� m� vyhazujou z ciz� kosmick� lodi �est sv�teln�ch let od doutnaj�c�ch �kvark� Zem�!" Zaprskal a zaklokotal, jak ho Vogon sev�el je�t� pevn�ji.
   "V po��dku," uklid�oval ho Ford, "hlavn� ��dnou paniku!"
   "Kdo tu mluv� o panice?" vyjel na n�j Arthur. "Tohle je zat�m jen kulturn� �ok. Po�kej, a� se zorientuju a sezn�m�m se situac�. Pak teprv za�nu panika�it!"
   "Nebu� hysterick�, Arthure. Rad�i dr� hubu!" Ford se zoufale pokou�el p�em��let, ale vyru�il ho str�ce, kter� znovu za�val:
   "Ve�ker� odpor je zbyte�n�!"
   "Ty taky dr� hubu!" odsekl Ford.
   "Ve�ker� odpor je zbyte�n�!"
   "Dej si pauzu," �ekl Ford. Vyto�il hlavu, a� mohl pohl�dnout sv�mu v�zniteli p��mo do tv��e. N�hle dostal n�pad.
   "A v�s tohle bav�?" zeptal se znenad�n�.
   Vogon se na m�st� zastavil a na jeho tv�� postupn� pros�kl v�raz nezm�rn� tuposti.
   "Bav�?" zadun�l. "Jak to mysl�te?"
   "Mysl�m, jestli v�m to d�v� pocit uspokojen� ze �ivota? Dusat sem tam, �v�t, vystrkovat lidi z kosmick�ch lod�..."
   Vogon civ�l vzh�ru na n�zk� ocelov� strop. Obo�� se mu m�lem p�ehrnulo p�es sebe. �sta m�l pootev�en�. Kone�n� �ekl: "No..., pracovn� doba je dobr�..."
   "To asi mus� b�t," souhlasil Ford.
   Arthur vykroutil hlavu, aby se mohl pod�vat na Forda.
   "Co to d�l�, Forde?" za�eptal u�asle.
   "Ale jen tak se sna��m zaj�mat o sv�t kolem, jestli ti to nevad�," odpov�d�l Ford. "Pracovn� doba je, ��k�te, dobr�?" obr�til se znovu ke str�n�mu.
   Vogon na n�j z v��e civ�l a l�n� my�lenky se mu p�itom m�to�ily v temn�ch hlubin�ch.
   "J�," �ekl, "ale dy� vo tom te�kon mluv�te, pracovn� n�pl� je vlastn� dost mizern�. A� na..." Znovu se zamyslel, co� vy�adovalo, aby se op�t zad�val do stropu. "A� na to �van� n�kdy, to se mi docela l�b�." Nabral vzduch do plic a zabur�cel: "Ve�ker� odpor je..."
   "Jist�." p�eru�il ho sp�n� Ford. "To v�m jde moc dob�e, to m��u potvrdit. Ale jestli je to takov� miz�rie," ��kal pomalu, aby ka�d� slovo m�lo �as zap�sobit, "co v tom tedy je? Holky? Uniforma? Chlap�ctv�? Anebo v�m prost� p�ipad�, �e nutnost vyrovnat se s bezobsa�nou rutinou je pro v�s zaj�mavou zkou�kou s�ly osobnosti?"
   Arthur se zmaten� d�val z jednoho na druh�ho.
   "��...," �ekl str�n�, "��... ��... nevim. Mysl�m, �e to tak ��k... d�l�m vopravdicky. Teta mi ��kala, �e str�nej na kosmick� lodi je dobr� zam�stn�n� pro mlad�ho Vogona - to v�te, uniforma, pouzdro s laserov�m obu�kem n�zko pod pasem, bezobsa�n� rutina..."
   "Tady to vid� Arthure," �ekl Ford t�nem �lov�ka, kter� pr�v� dok�zal, �e m� pravdu. "A ty si mysl�, �e m� probl�my."
   Arthur si to skute�n� myslel. Krom� on� nep��jemn� z�le�itosti s rodnou planetou ho u� nap�l p�i�krtil vogonsk� str�n� a ani vyhl�dka, �e bude vyhozen do kosmick�ho prostoru se mu p��li� nezamlouvala.
   "Sna� se pochopit jeho probl�my," nal�hal Ford. "Tady ten ml�denec tr�v� chud�k �ivot dus�n�m sem tam, vyhazov�n�m lid� z kosmick�ch lod�..."
   "A �van�m," dodal str�n�.
   "A �van�m, jasn�," Ford s p��telskou shov�vavost� poklepal lojovitou pracku sv�raj�c� jeho krk a pokra�oval: "A p�itom v�bec nev�, pro� to d�l�!"
   Arthur souhlasil, �e je to opravdu smutn�. Souhlas nazna�il chab�m gestem, proto�e p�ipozadu�en�m nemohl mluvit. Ze str�n�ho vych�zelo hlubok� mru�en�, jak se sna�il urovnat si v�echno v hlav�.
   "Noj�. Dy� to teda takhle ��k�te, tak asi..."
   "Pa��k!" povzbuzoval Ford.
   "Tak jo," mru�elo to d�l, "jenom�e je ��k� jin� mo�nost?"
   "Jist�," Ford hovo�il vesele, ale pomalu. "P�esta�te to d�lat, samoz�ejm�! �ekn�te jim, �e u� to prost� d�lat nebudete." C�til, �e by k tomu m�l je�t� n�co dodat, ale str�n� se zd�l zcela vyt�en zpracov�n�m nov� informace:
   "Hhhhhmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm," vysoukal za sebe kone�n�, "hmmm, to se mi nezd� moc dobr�."
   Ford poc�til, �e mu p��le�itost unik�.
   "Po�kejte," sna�il se, "to je teprve za��tek, v�te, tady se otv�r� spousta mo�nost�..."
   V tu chv�li v�ak str�n� obnovil sev�en� a pokra�oval v p�vodn�m �myslu dovl�ct zajatce do p�echodov� komory. Vypadal dojat�.
   "Helejte, jestli je v�m to fuk," vypadlo z n�j, "tak v�s ra�i �oupnu do t� p�echodov� komory a pak si pudu vodbejt ��k� �van�, co m�m za �kol."
   Fordovi to rozhodn� fuk nebylo.
   "Ale no tak..., pod�vejte se...," �ekl o n�co m�n� pomalu, o n�co m�n� vesele.
   "Gggrrrrhhhhhhhh...," �ekl Arthur zcela negramaticky.
   "Poslouchejte m� je�t� chv�li," nedal se odb�t Ford. "Mus�m v�m pov�d�t o v�cech jako hudba a um�n� atakd�l! Chrrrrrk!"
   "Ve�ker� odpor je zbyte�n�," zahul�kal op�t str�n� a dodal: "Helejte, kdy� to budu d�lat d�l, t�eba m� nakonec pov��ej na �vouna star�inu, a popt�vka po d�stojn�k�ch, co ne�vou a ne��ouchaj do lid�, neni moc velk�, tak se ra�i budu dr�et toho, co zn�m."
   B�hem rozpravy dorazili k p�echodov� komo�e. Masivn� kruhov� p��klop zna�n� tlou��ky a v�hy �stil do vn�j�� slupky plavidla. Str�n� stiskl tla��tko a p��krov se klouzav�m pohybem nehlu�n� otev�el.
   "Ale d�ky za z�jem," �ekl Vogon. "Tak sbohem." Prohodil Forda a Arthura pr�lezem do t�sn� komory. Arthur z�stal le�et a lapal po dechu. Ford se vy�kr�bal na nohy a zbyte�n� vrazil ramenem do p��klopu, kter� se za nimi zav�ral.
   "Posly�te," k�i�el na str�n�ho, "je tu cel� sv�t, o kter�m nic nev�te..., co vy na to?" Zoufale hr�bl po jedin�m zlomku kultury, kter� ho zrovna napadl - zanotoval prvn� takt Beethovenovy P�t�.
   "Ta da da d�! Copak to ve v�s nic nevyvol�v�?"
   "Ani ne," �ekl str�n�. "Ale povim vo tom tet�."
   Pokud �ekl je�t� n�co jin�ho, nesly�eli to. P��klop se neprody�n� uzav�el a od��zl v�echno a� na vzd�len� hu�en� lodn�ch motor�.
   P�etlakov� komora mela leskl� povrch a tvarem se podobala v�lci o pr�m�ru necel� dva metry a d�lce asi t�i metry.
   Ford se rozhl�el a t�ce oddychoval.
   "P�ipadal mi jako potenci�ln� docela bystr� ml�denec," �ekl a pra�til sebou na zak�ivenou st�nu.
   Arthur dosud le�el tam, kam dopadl. Ani nezvedl hlavu. Jen le�el a nam�hav� d�chal.
   "Jsme v pasti, co?"
   "Jo," potvrdil Ford, "jsme v pasti."
   "Copak tys nic nevymyslel? ��kals p�ece, �e n�co vymysl�. T�eba jsi n�co vymyslel, jen j� jsem si toho nev�iml."
   "Taky �e jsem n�co vymyslel," �ekl zad�chan� Ford. Arthur s nad�j� vzhl�dl.
   "Jen�e to bohu�el p�edpokl�dalo na�i p��tomnost na druh� stran� tohodle v�ka," Ford nakopl p��klop, kter�m byli p�ed chv�l� prohozeni.
   "Ale byl to p�ece dobr� n�pad, ne?"
   "To jo, moc �ikovn�."
   "O co vlastn� �lo?"
   "Detaily jsem nesta�il vypracovat. Te� u� to ani nem� moc smysl, co ��k�?"
   "Tak�e... ehm, co bude d�l?" zeptal se Arthur.
   "Aha, nojo, ten p��klop p�ed n�mi se za okam�ik automaticky otev�e, a my podle v�eho vyst�el�me do hlubin kosmu a zadus�me se. Kdy� si na cestu nabere� dost vzduchu do plic, m��e� samoz�ejm� vydr�et a� t�icet vte�in...," vysv�tloval Ford. Slo�il ruce za z�dy, zdvihl obo�� a za�al si pobrukovat starou betelgeuzskou bojovou p�se�. Arthurovi najednou p�ipadal stra�n� ciz� a divn�.
   "Tak to bychom m�li," konstatoval Arthur, "�ek� n�s smrt."
   "Ano," odpov�d�l Ford, "leda�e by... ne! Moment!" Vrhl se na druhou stranu komory a hledal tam cosi, co Arthur ze sv� pozice nemohl vid�t. "Na co je tenhle vyp�na�?!"
   "Co�e? Kde?" vyk�ikoval Arthur a sna�il se obr�tit.
   "Ale nic, d�lal jsem si srandu," zklamal ho Ford, "stejn� um�eme."
   Op�t sebou pl�cl na st�nu a pokra�oval v melodii tam, kde p�ed chv�l� p�estal.
   "V�," sv��oval se Arthur, "v takov�chhle chv�l�ch, jako t�eba kdy� jsem uv�zn�n� ve vogonsk� p�echodov� komo�e s chlapem z Betelgeuze a �ek� m� smrt zadu�en�m v hlubin�ch kosmu, si v�dycky p�eju, abych byl poslouchal, co mi maminka ��kala, kdy� jsem byl mal�."
   "Pro�? Co ti ��kala?"
   "Nev�m, neposlouchal jsem ji."
   "Aha," Ford si d�l pobrukoval.
   To je teda kr�sa, ��kal si v duchu Arthur. Nelson�v pomn�k je v h�ji, Mc Donaldovy restaurace jsou v h�ji, v�echno, co zb�v�, jsem j� a slova p�ev�n� ne�kodn�. A za p�r vte�in bude zb�vat u� jen p�ev�n� ne�kodn�. A to je�t� v�era to vypadalo, �e ta na�e planeta jen kvete.
   Ozval se zvuk motoru.
   Tich� sy�en� vzrostlo v ohlu�uj�c� �ev unikaj�c�ho vzduchu, kdy� se vn�j�� p��klop otev�el do �ern� pr�zdnoty pro�pikovan� mali�k�mi, nepravd�podobn� z��iv�mi sv�teln�mi body. Ford a Arthur vylet�li do kosmick�ho prostoru jako vyst�elen� ze �puntovky.

pokra�ov�n�

Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Jonnyho putování za bájným vaultem

Stránky v EN

No Mutants Allowed
Fallout Wiki
Fallout Database

Modifikace v CZ

Fallout:Resurrection
Fallout et tu
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout:BGE (dead)
Fallout:Yurop (dead)

Modifikace v EN

Vault-Tec Labs
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout of Nevada
MIB88: Megamod
Last Hope
Fallout et tu



Sponzoři VŠB

TOPlist



TOPlist

.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. irc channel .. kniha hostí .. fórum .. archiv..