Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
HNOJ - Café of broken dreams
Už tu jsou téměř všichni, chybí už jen jeden. Ten na kterého mají všichni tolik otázek. Ten jenž způsobil, to že většina z nich už tady. Všichni sedí u své sklenky, ale nikdo nepije. Nikdo nejí. Nikdo nemluví, všichni jen čekají na toho, komu budou moci položit otázky. Čekají na dávno ztracenou minulost. Sní své dávno ztracené sny. Čas se tu zastavil.
Tenhle bar je otevřen všem, kteří přišli o své sny. Je otevřen všem, kdo nemají budoucnost, jejichž role na tomto světě již skončila…
Támhle v rohu stojí Set, sedí mlčky a z jeho temně rudých mutantských očí kanou slzy. Nepláče. Jen je mu líto, že jeho sny se nesplnily. Chtěl, aby jeho ghoulové byli zrovnoprávněni a místo toho byli jen ponižováni, bylo s nimi zacházeno, jako s odpadem…
Set tam tiše sedí a přes své slzy smutku se dívá do své skleničky. Čeká na toho, jenž zná všechny odpovědi, ale v hloubi duše ví, že On nikdy nepřijde. Ví, že s tím co se stalo, se nedá nic dělat a že dávno ztracenou minulost, nikdy nikdo nevrátí.
Támhle uprostřed místnosti stojí malý zablešený pes. Už pohledu je to nositel úplně všech psích nemocí. Spousta jeho srsti je vyškubána a vypadá, jako by měl padnout k zemi a umřít. Jmenuje se Dogmeat, pes který provázel Jeho, pes který byl svědkem všech událostí, které změnili svět, všechny je přežil, ale to mu nikdy nedalo to, co hledal. Hledal pána, hledal domov, hledal někoho, kdo by ho pohladil a řek mu "hodnej pejsek". Ale to se nestalo, odevšad byl vyháněn a poznal jen bolest. A tak skončil tady, čekajíc na Něj, na toho, kdo mu alespoň na chvíli dal směr jeho cesty, řekl mu kam jdou a co tam budou dělat.
A támhle na té staré sedačce sedí Xarn. Párač jenž byl zachráněn Vyvoleným z Navarra. Ale pak se stal svědkem vyhlazení svého rodu, snil o tom, jak jednou budou moci párači chodit po světě, beze strachu, za denního světla. Místo toho byli ze strachu, lidí, toho, že existuje i jiná inteligentní forma života vyvražděni. Xarn se ošívá, dnes ho zlobí mouchy. On také čeká na Něj, má na něj jen jednu otázku. Proč se to muselo stát. Ale i on ví, že čeká marně. Ví, že nepřijde.
Jsou tu i Jeho rodiče. Jeho matka, která by ho chtěla vidět a moct Mu říct, že jí moc chybí. Chtěla by Ho obejmout a říct: "Už seš ale velkej chlap…" pak se na něj usmát a pak dodat:" měl by ses oženit a dát mi vnoučata…"
Jeho otec, jehož syn odešel pryč, který mu řekl, když odcházel: "Odcházím, abych zachránil tebe a mámu." On mu odpověděl: "já vím synu, jsem hrdý, na to, že jsi to právě ty."
Jeho sny se nikdy nevrátil, protože byl vyhoštěn. Chtěl by mu říct:" jsem pyšný, na to, co jsi udělal, zachránil jsi nás všechny…" Chtěl by ho obejmout a pak by mohl zemřít, protože už by neměl ztracené sny…
Jeho matka pláče a čeká svého syna…
Je tu i slavný Richard Grey, se svými sny o dokonalé rase Supermutantů, nadlidí, kteří ovládnou svět . On který své sny získal jen nešťastnou náhodou. Málem ovládnul svět a také jen náhodou byl Jím zastaven. On na Něho taky čeká, nemá na něj otázky, chtěl by si s ním posedět o piva popovídat si o ztracené minulosti, o dobách, kdy byli ti nejhorší nepřátelé-na život a na smrt.
Všichni tu čekají na jediného člověka. Na vzpomínku. Na Legendu. Čekají na někoho, kdo nikdy nepřijde, protože jeho sny se splnily. Všichni tu čekají na něj. Všichni tu čekají na Zakladatele. Ale ten nikdy nepřijde, protože on pohřbil minulost a začal věřit v naději budoucnosti. Zakladatel si splnil své sny. On sem nikdy nepřijde, on totiž našel budoucnost.
Tady v tomhle místě není budoucnosti ani minulosti. Tenhle bar nikdy nezavírá. Tenhle bar uprostřed pustin. Zjeví se jen těm, kteří ztratili všechnu naději a chtějí se mlčky podělit o svůj žal.
Taková je kavárna U ztracených snů. Je trochu melancholická, ale ze všeho nejvíc je smutná.
Je plná čekání. Čekání na dávno ztracenou minulost.
Kavárna U ztracených snů.
Ztracených snů.