Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Jaff - Ze života hrdinů 2. DÍL SAM Jak se nůž mihnul vzduchem, čekal, že ho oslepí odraz právě vycházejícího slunce. Nůž se zabodl nájezdníkovi do břicha, několikrát s nožem zatočil a pak jenom škubnul. Nahodilo ho několik kapek krve. Okamžitě sebral nájezdníkovi pistoli a vystřelil. Muž v černé vestě upadl k zemi, otočil se včas aby zahlédl, jak poslední nájezdník zvedá od svého mrtvého přítele pistoli. Se suchým pohledem na něj zamířil. Jakmile nájezdník vstal, upustil pistoli. Pohled do hlavně 10mm pistole jej zbavil rozumu, chtěl něco podniknout, ale už nebyl čas. Kohoutek cvaknul a z hlavně se za tlumeného výstřelu vyřítil náboj následovaný malým plamínkem hořícího střelného prachu. Střela odhodila tohoto posledního přeživšího dozadu a našedlý písek pomalu sál krev z mrtvol, které tu kolem něj leželi. - Sam, tak se jmenoval tento poutník/zabiják. V několika městech byl známý. Tam kde ho znali mu říkali killer. Jeho matka zemřela když mu bylo pět let, otec se o něj staral a učil ho zacházet se zbraněmi a taky jak přežít v přírodě a ve městech. Naučil ho jak stahovat gekony a jak vařit. Když mu zemřel i otec ani nevěděl kolik mu je. Nikdy to nepočítal, neměl důvod pamatovat si tuto bezcennou informaci. Po smrti otce sbíral síly a potom vyrazil do pustiny, hledat nějaká města. V kapse měl pár zátek od lahví a několik házecích nožů. Než dorazil do svého prvního města, měl na svém kontě už několik nájezdníků a všelijaké havěti. Zpočátku kradl kde mohl, jednou ho okradený chlápek zmlátil tak, že skoro umřel. Otevřel oči a praštil ho do nich neonový nápis "MALTESE FALCON". Decker, šéf podsvětí v tomto městě měl pro něj několik snadných úkolů za hodně peněz, jediná podmínka byla ta že si nesměl nic začít. A tak provokoval a zabíjel, peníze se k němu jen hrnuly. Když skončil se vším dostal nápad. Zašel za místním šerifem a oznámil mu že se ho Decker pokusil najmout na vraždu. V přesvědčování byl taky velmi dobrý a po několika minutách se mu hrnula odměna, za pomoc při likvidaci Deckera, do kapsy. Snad by se usadil nadobro, ale nějaký "svědek" viděl Sama při "akci". Musel město opustit nebo by ho šerif odpravil osobně. Zašel do kanceláře karavan a nechal se zapsat jako ochránce na další cestu do Junktownu. Jakmile se tam dostali Sam vymámil všechny informace od vůdce karavany o dalších městech. V Junktownu se nic moc dělat nedalo, občas zašel do Gizmova kasina si trochu zahrát na automatech, ale nikdy mu to nešlo. S karavanou sem ale zavítala Samova pověst, jakmile narazil na starostu tohoto města začali smýšlet plán na likvidaci Gizma - největšího mafiána široko daleko. Sam proti němu obstaral důkazy a s několika muži vešel Sam a Kilián do Gizmova kasina a prostříleli se k samotnému Gizmovi. Ten tam teď hnije na stole. Z Junktownu odešel na východ a narazil na malou vesničku. Většina obyvatel se zdála být mírumilovná, ale byla to jen nudná komunita, kde za zmínku stál jeden muž. Jmenoval se Ian, pomáhal obyvatelům bránit se proti nájezdníkům a různým potvorám z pustiny. Ian byl fajn chlapík, ale nechtěl opustit komunitu. Byl to jeho "domov". Sam se vydal dál na jih. Zaujala ho skupinka nájezdníků a jejich tábor. Než vyšlo ráno slunce byli všichni mrtví. Cestou dále na jih potkal další skupinku nájezdníků. - Rozhlédl se po pustině jestli nehrozí ještě nějaké nebezpečí, prohledal mrtvoly, sebral náboje a cennosti a vydal se na jih. Čím byl dál na jihu tím útoky slábly. Jak šel dál pustina se měnila s písčité na rovnou skalnatou. Začínal mít divný pocit. "Ještě jeden den a pak půjdu na západ". Poslední den své cesty na jih uviděl v dáli cosi podivného. Vypadalo to jako postava, ale… Přiblížil se blíž a uviděl postavu ve velmi zvláštní zbroji. "Dál nesmíš, na jihu je kráter kolem něj obrovská radiace, vem si ode mě tuhle mapu, snad ti pomůže." "Co to máš na sobě za zbroj?" "Energo-zbroj z bratrstva, máme velmi …" Hlava mu dopadla na zem. Sam sebral mapu a vydal se směrem na bratrstvo. Zastavil se, pohlédl k ležícímu paladinovi. Co umí ta zbroj? Chtěl si ji aspoň vyzkoušet, ale nemohl ji žádným způsobem sundat. Žádné spoje, jako by se v ní narodil. Pohledem si změřil ležícího muže a zkusil ho zvednout. Buďto ten muž na sobě neměl maso nebo ta zbroj nic neváží. Jak pak tedy může chránit tělo. Vytasil zbraň a vystřelil na ležícího muže. Potom se k němu sklonil, ani škrábnutí nenechala kulka na zbroji. Chytil ho za výstupek energo-zbroje a táhnul ho s sebou. Po několika strastiplných dnech dorazil do bratrstva, no spíš to vypadalo jako veřejný záchod uprostřed pouště. Uprostřed pustiny stála budka hlídaná dvěma strážci v energo-zbrojích. Gatling v ruce toho menšího vypadal děsivě a nebezpečně. Došel až ke dvěma strážcům a hodil jim k nohám mrtvolu. "Co se stalo?" "Putoval jsem na jih, v dáli jsem něco zahlédl, když jsem přišel blíž našel jsem ho tam ležet..." strážce jen prahnul po vysvětlení proč je jeden paladin z jejich řad mrtev. "Kde tam?" "Říkal něco, že nesmím dál na jih, že je tam nějaká díra a taky vysoká radiace." Strážce se podíval na druhého strážce a hned začali vysvětlovat. "Asi před třiceti dny jsme vyslali průzkum do kráteru. To je technologicky vyspělé místo, ještě před válkou se tam odehrávali pokusy se vším možným než tam dopadla atomovka." "Podal mi mapu tak jsem si ji vzal. Co to máte na sobě za zbroj." "Kapitán říkal, že právě teď nikoho nového nepřijímáme, ale o tomhle mu řeknem." Zavolal komusi vysílačkou a za chvíli byl už několik pater pod zemí. Šel k hodně vysoko postavené postavě, vlastně to byl jenom stařík, který se musel nejdřív radit s radou. Nabídnul mu průzkum severozápadu. Sam přijal. Po další cestě na severozápad se před ním začala rýsovat budova obklopená plotem s ostnatým drátem. Cíl jeho cesty. Na hlídkách jej však cosi zaujalo. Supermutanta ještě neviděl, ale přišli mu nějak zvláštní. Obrovské hory svalů, ale 2,5 metrů není tolik, všudypřítomné oči. Zkusil léčku, promluvil si s jedním mutantem, nese prý vzkaz a zprávu pro jejich velitele. Takhle jednoduše se dostal dovnitř. Proběhnul základnu a vpadl Poručíkovi přímo pod ruku když rozmlouval s někým v kápi. Poručík se na něj podíval, hrozivý pohled zmutované hlavy s elektronickým přístrojem na oku. Poručík okřikl postavu v kápi a ta utíkala honem pryč. "Jak ses sem dostal, ty lidská mrtvolo?" překvapený poručík položil tuto otázku a tak trochu něco naznačil. "Nebylo složitý oblafnout ty tupý hory masa, dokonce to bylo jednodušší než u lidí." "Co myslíš, že s tebou teď udělám? Hm…" "Jsem tu od bratrstva, stačí říct co potřebujete za informace a já jim je vytáhnu z počítače, pokud mě to naučíte." "Jsi úplně zbytečný, máme mnohonásobně vetší a silnější armádu než bratrstvo." "Tak proč je nezničíte?" "Protože sou pořád zalezlí v tý svý díře!" rozčilený Poručík proštil do železného stolu a ten se zlomil. "Vylákám je ven, dostanu jich ven co nejvíc a pak je přivedu sem. Vy tady budete mít připravenou armádičku." "A co když nám chceš vzít roha." "Musíte mi věřit nebo mě zabít. Buďto přitáhnu bratrstvo nebo budu běhat po poušti jako doposud." "Přiveď je v noci. Noc nám supermutantům nevadí." Sam vyběhl ze základny a běžel přímo do bratrstva. Podal hlášení o základně supermutantů a že by se mělo zaútočit v plném počtu. S tím rada starších nesouhlasila. Samovi se podařilo vytáhnout aspoň půlku. Před základnou rozdělil tým na dvě části. Jedna zaútočí zleva a druhá zprava. Sam ani nevěděl co je to taktika, ale nepotřeboval to vědět. Protože se teprve stmívalo týmy se utábořili dál od základny. Sam si vybral prostřední cestu. Jakmile mu týmy zmizeli za obzorem utíkal k základně. Pověděl Poručíkovi vše co věděl o bratrstvu jejich plán, zbraně, zbroj a taky že si myslí že supermutanti v noci vůbec nevidí. Po setmění následovala krvavá jatka. Armáda bratrstva byla rozsekaná v okamžiku. Potom následoval další krok. Přeměna na supermutanta. Sam byl vhozen do nádrží a po několika dnech se z něj stal další z řady supermutantů. Bylo mu nabídnuto aby se podílel na likvidaci základny bratrstva. Nabídku s radostí přijal. Nestal se z něj další tupý mutant, svou inteligenci neztratil. Likvidace základny proběhla hladce. Stráže u výtahu nebylo těžké odstranit, kolem výtahu naskládali výbušniny a odpálili je, výtah se propadl až do čtvrtého patra. Spustily lano a spouštěli se dolů. Bratrstvo se ale nevzdává tak lehce, Sam se spustil dolů a poté co se postavil hleděl do hlavně gatlingu, než se roztočila a mu proletělo několik desítek nábojů hlavou… 2. DÍL Dow a Metzger Poslední plamínky olizovaly kousky dřevěného domku. Ano, už nikdy nebude jako dřív. Smrt jeho rodičů ho hodně poznamenala, už nebude jako dřív, mámin miláček. Už nikdy na něm ta kurva nebude zkoušet pokusy s JETem. Teď leží její tělo spálený někde uprostřed toho bordelu i s tělem jeho "táty" - věčně ožraným alkoholikem - ani krást neuměl. Leží tam dvě spálený mrtvoly jen jeho vinou. Hodil si na záda svůj batoh a vydal se do nejbližšího města. Nic moc to tam teda nebylo. Děcka, o několik let mladší než on sám, kradly co mohli kde mohli. V tom městě se z něj stal chlap. Žil tu několik let, stále tu bylo koho okrádat. Kradl taky, bylo to nejrychlejší vydělávání. Kradl dokud nenarazil na chlápka jménem Metzger. Držel ve svým skladu několik lidí/otroků a taky jednoho opraváře. Jednou v noci se proplížil do jeho skladu. Uviděl několik spících otroků, vytáhnul svůj nůž a jednoho po druhém podříznul. Opraváře nechal žít, stráže u dveří nebyly problém, měl zamčený dveře. Odemykat zámky nebyla jeho silná stránka. Lehnul si poblíž místního hřbitova. Do rána se vyspal a ani nepotřeboval budíka (jestli na tom světě ještě nějakej zbyl). Metzger šílel, ale jen chvíli, snažil se ovládat. Ze všeho nejdřív poslal svoje chlapy prohlídnout město. Teď dostal šanci Dow. Vešel do Metzgerovy chajdy, nade dveřmi stálo "CECH OTROKÁŘŮ" večer si toho nevšiml. Pomalu kráčel k Metzgerovi, ten ho nevnímal měl hlavu v dlaních, teprve když přišel až k jeho stolu. Metzger zvedl hlavu a drsňáckým výrazem ve tváři mu řekl že má okamžitě vypadnout, jestli nemá něco důležitýho. Dow mu suše oznámil, že chce klíče od dveří toho opraváře, na to neměl večer čas. Metzger vytřeštil oči a chtěl vykřiknout, ale to už měl nůž na krku. "Co chceš?!" zeptal se Metzger a úplně mu vyschlo v krku. "Chci tě zabít" opatrně Metzgerovi vytáhl zbraň, sundal mu nůž z krku, ale stále na něj mířil Desert Eaglem. Šel k zadním dveřím a pomalu je otevřel. "Já se vrátím a zabiju tě a věř mi, že se mi to povede." Vystřelil do stolu a zmizel. Metzger ho nechal jít, věděl, že než svolá chlapy tak ten parchant bude dávno někde ... Následujících několik dní žil Metzger ve strachu, čekal, v noci někdy ani nespal. Dow vyčkával, čekal až se Metzgerův strach usadí a pak se mu připomene, že na něj nezapomněl. Bude mu připravovat překvapení. Zpočátku nic vážnýho něco nevinnýho a jak se jeho strach zase usadí přijde něco většího. U jednoho dědka - obchodníka - ukradl bombu, načasoval ji tak, aby ji mohl i Metzger zneškodnit včas a hodil mu ji do toho jejich otrokářskýho doupěte. Potom se snažil udělat ježka, spojil pomocí nějakého "lepidla" nebo jak tomu ten obchodník říkal několik nábojů do klubíčka a přihodil k tomu i doutnák. Nic co by mohlo někoho zabít, doutnák nebyl spojenej ani s jednou nábojnicí, ale strach udělá svý. Po několika dalších úspěšných pokusech se rozhodl skoncovat s tou jeho bandou. Vplížil se až k Metzgerovi a všem sebral zbraně. Jednoho po druhým pěkně potichu podříz. Vzal dva házecí nože a stoupnul si nad Metzgera. Jeho klidný spánek narušila rána do hlavy, než se stačil vzpamatovat už stál u zdi a Dow ho k ní házecími noži přišpendlil. Metzger chraptěl, syčel a řval, ale neumíral. Dow vzal povalující se flašky s chlastem a začal mu je rozbíjet o hlavu. Potom vytáhnul "další" zázrak vědy a techniky. Kdysi se tomu říkalo sirky. Metzger přibitý na zdi, nasáknutý alkoholem, už vytušil co ho čeká. Několik vteřin života v bolesti. "Umřeš jak můj táta, na chlast, von taky uhořej, jenže explodoval zevnitř. Ještě něco, nedělám to, protože seš votrokář, dělám to, protože se mi vůbec nelíbíš. Dokud nejsi ve votroctví nevíš jaký to vlastně je, takže můj názor na otrokáře a otroky je takovej, že je mi u prdele co dělaj." "Připr… připrav se, že po tobě pudou lov… lovci odměn. Zab… zabití otrokáře není na škodu, ale jenom proto, že se ti nel… nelíbí HA HA HA!" začal se chraptivě smát. Dow jen škrtl sirkou a Metzger zasvítil Dowovi na cestu ven z jeho doupěte.