Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Nikdo z nás si samozřejmě (aspoň doufám) nepřeje zažít Fallout na vlastní kůži. Pokud se to (buď Bůh na nebesích milostiv) stane, dost možná zažijeme některý z následujících bodů z první ruky. Takže jsem si dovolil sepsat takový malý lékařský článeček… no uvidíte sami.


5-20 radů (50 – 200 mSv)
Žádné symptomy. Potenciál pro onemocnění rakovinou štítné žlázy nebo lehkou mutací genetického materiálu. Několik vědců se dokonce domnívá, že řízená malá dávka radiace může být i organismu prospěšná.


20-50 radů (200 – 500 mGy)
Žádné zjevné symptomy. Dochází k dočasnému snížení počtu červených krvinek.


50-100 radů (500 mGy – 1 Gy)
Slabá nemoc z ozáření doprovázená bolestí hlavy a snížení počtu bílých krvinek, což zvyšuje možnost infekce. Mírná pravděpodobnost dočasné mužské sterility.


100-200 radů (1 – 2 Gy)
Lehká otrava radiací. Šance na přežití: 90%
Časté symptomy se rovnají dávení, zvracení a lehkým až středně těžkým závratím (50% pravděpodobnost), to vše na 16 až 24 hodin po inkubační době 3 – 6 hodin. Po 10 – 14 dnech se dostavují plné příznaky, tj. celková malátnost a únava (50% PP). Oslabený imunitní systém, což zvyšuje dobu rekonvalescence a risk infekce. Vysoce pravděpodobná dočasná mužská sterilita.


200-300 radů (2 – 3 Gy)
Mírná otrava radiací. Šance na přežití: 65%
Dostavují se závratě a zvracení po inkubační době 1-6 hodin. Příznaky drží 1-2 dny. Po dalších 1-2 týdnech se objevují silnější symptomy, tj. ztráta ochlupení po celém těle (50% PP), únava a zpomalení reflexů. Masivní ztráta bílých krvinek znamená větší pravděpodobnost smrtelné infekce. Dále se objevuje stálá mužská (kolem 80% PP) i ženská (cca. 30% PP) neplodnost. Rekonvalescence může trvat několik měsíců. Morek kostí ztrácí svou strukturu, takže dochází k různým vadám ve vývoji kostry u mladých lidí.


300-400 radů (3 – 4 Gy)
Těžká otrava radiací. Šance na přežití: 50%
Symptomy stejné jako při mírné otravě plus nekontrolovatelní krvácení z nosu, úst, kožních pórů a s 50% PP i ledvin. V tomto případě se pro neléčeného jedince jedná o jistou smrt.

400-600 radů (4 – 6 Gy)

Akutní otrava radiací. Šance na přežití: 20%
Symptomy začínají po 1-2 hodinách a trvají dva dny. Po dalších 1-2 týdnech se objevují symptomy jako při těžké otravě radiací, ovšem při silně zvětšené intenzitě. Pravděpodobnost sterility obou pohlaví se blíží 100%. Hlavní příčiny smrti jsou infekce a silné vnitřní krvácení. Pacientovi slábne krevní oběh a celkově kosti jsou silně poškozeny, je větší pravděpodobnost zlomeniny. Rekonvalescence může trvat i rok.


600-1000 radů (6 – 10 Gy)
Fatální otrava radiací. Šance na přežití: méně než 5%
Symptomy se začínají objevovat téměř okamžitě, do 15 až 30 minut po 2 dny. Přežití závisí na stupni medicínské péče. Hlavní symptomy se dostaví po 5-10 dnech, při nichž osoba umírá na vnitřní krvácení a silné infekce. Kromě silného poničení morku kostí dochází také ke snížené regeneraci, a to zvláště vnějších částí těla, tedy očí nebo kůže.


1000-5000 radů (10 – 50 Gy)
Extrémní otrava radiací. Šance na přežití: nulová.
Spontánní symptomy se dostaví během 5-15 minut. Přímou aktivací mozkových receptorů dochází k drtivé únavě a závratím. Pak následuje několik dní dobrého zdravotního stavu – tato fáze je označována jako „chodící mrtvý“. Potom následuje odumření všech buněk ve střevech a žaludku, což způsobuje příznaky střevní chřipky, těžké vnitřní krvácení a ztrátu vody v organismu. Brdy se dostaví delirium a kóma v důsledku výpadku krevního oběhu. Smrt je nevyhnutelná.


5000+ radů (50+ Gy)
Smrt nastává v průběhu několika prvních hodin. Nejdelší zaznamenané přežití tohoto stupně ozáření se stalo 24. 7. 1964 v USA, kdy pacient přežil ozáření po 49 hodin.

POZNÁMKA:
Hodnoty platí při jednorázovém vstřebání celé dávky záření (mj. při výbuchu jaderné rakety). Pokud vstřebáte 500 radů, zalezete do vaultu, po roce vylezete ven a vstřebáte dalších 500, je šance na přežití mnohem vyšší, než kdybyste dostali 1000 radů najednou, přestože předešlých 500 radů nikam nezmizí a vaše míra ozáření je tedy také 1000 radů.

Zdroj: Wikipedie, několik číselných dat doplněno/upraveno z některých encyklopedií a knih k danému tématu.




*********** OBSÁHLÝ KOMENTÁŘ K PŮVODNÍMU ČLÁNKU OD LaRosse ********************

*K článku od Psychotica "Účinky radiace" bych měl jen několik poznámek.*

Byl jsem poměrně potěšen, že Fallout myslí i na takové věci, jakými jsou
jednotky radiační ochrany. V tomto případě se jedná o jednotku rad
(Radiation Absorbed Dose - obdržená dávka radiace). Tato jednotka byla
užívána až do roku 1976 - časově tedy světu Falloutu odpovídá -
jednotkou gray, která odpovídá 100 radům. Obě tyto jednotky ovšem
popisují jen množství zachycené energie na množství hmoty [kJ/kg].
Nevypovídají tedy o tom, jak jednotlivá záření působí na biologickou
hmotu samotnou.

Ta je více citlivá na záření nabitých částic, jakými jsou elektrony, tj.
záření beta mínus, či protony či jádra hélia obsahující 2 protony a 2
neutrony, tj. alfa záření. Na druhou stranu mají elektrony nižší
hmotnost a tedy i kinetickou energii, která se společně s nábojem v
tkáni uvolňuje. Mezi nenabitými částicemi jde především o neutronové
záření, v pozemské přírodě se v podstatě nevyskytující a také gama
záření - vysoceenergetické fotony.

*Jednotlivá záření také mají různou schopnost průniku tkání. *

Nabité částice velmi dobře s hmotou interagují a energii ztrácejí velmi
rychle, přičemž do okolní tkáně uvolní velkou energii. Nejsou ovšem
schopny zasáhnout citlivou tkáň (tkáň s velkým množstvím dělení buněk,
tedy s velkou šancí na zasažení DNA během jejího tvorby) uvnitř těla.
Tomu odpovídá i nejnižší průnik záření alfa, které můžeme odstínit i
listem papíru či několika centimetry vzduchu a nepronikne ani přes
povrchovou vrstvu kůže. Záření beta mínus má nižší energii (hmotnost a
velikost elektronu je v porovnání s jádrem hélia o několik řádů menší)
pronikne hlouběji, lze je však odstínit několika milimetry kovu či
přibližně metrem vzduchu. Největší průnik dosahují záření nenesoucí
náboj, tedy gama a neutrony. Tato záření mají navíc vysokou energii a
jsou schopny proniknou poměrně silnou stěnou kovu či betonu (během
průniku ztrácejí energii).

*Další důležitou otázkou je účinek na jednotlivé orgány.

*Jak jsem naznačil výše, ne všechny orgány jsou stejně citlivé. Např.
kosti či svalová tkáň jsou velmi odolné. Oproti tomu kostní dřeň
produkující denně nespočet krvinek či pohlavní orgány u mužů produkující
desítky milionů spermií denně jsou jedny z nejcitlivějších. Zde je nutno
zmínit i různé cesty ozáření organismu - vnější či vnitřní. Vnější
nebo-li ozáření organismu zvenku je méně závažné, neboť tělo je chráněno
pokožkou a radioaktivní látka nezůstává s tělem ve styku. Oproti tomu je
vnitřní ozáření závažnější, dochází k ozáření citlivé tkáně. Navíc jsou
radionuklidy povětšinou těžší prvky a jejich vyloučení s těla trvá.
Některé jsou dokonce součástí biologicky aktivních látek, zabudovávají
se tedy do kostí, do štítné žlázy apod. (např. jód, který je normální
součástí organismu).

Z těchto dvou důvodů, tj. různou účinností jednotlivých záření a z
různých účinků absorbované energie na jednotlivé orgány, si *s jednotkou
gray nemůžeme v radiační ochraně vystačit.

*Proto byla zavedena jednotka rem (roentgen equivalent man), v současné
době nahrazená jednotkou sievert (1 Sv = 100 rem). Používá se pro
stanovení tzv. efektivní dávky, která oba tyto problémy řeší. Spočítá se
velmi jednoduše - dávka v grayích násobena radiačním váhovým faktorem
(číslo udávájící různý vliv jednotlivých záření), to celé násobeno
tkáňovým váhovým faktorem (číslo udávající různý vliv na různé orgány).
Toto se provede pro každý orgán a poté se výsledky sečtou. Veličina je
řešena velmi chytře - součet všech tkáňových faktorů je 1, což má smysl
především z hlediska toho, že je často nemožné měřit dávku jednotlivých
orgánů a měří se tedy jen dávka celotělová. Pro ilustraci uvádím několik
hodnot radiačních faktorů: záření beta a gama 1; neutrony 2-10; samotné
protony 10 a alfa záření 20. A také tkáňových faktorů: pohlavní buňky
0,2; kostní dřeň 0,15; plíce 0,12; játra 0,05; kůže 0,01 či povrch kostí
0,01.

Jelikož je radioaktivita přirozenou součástí přírody a zčásti jí vděčíme
za evoluční proces, neboť právě při dělení buněk může díky radiaci (a
jiným vlivům) dojít ke změně DNA, uvádím pro příklad dávku, kterou
průměrně *obdrží obyvatel Země. Jedná se o 2,4 mSv/rok*. Přičemž
*radiační limit pro obyvatele z umělých zdrojů je 1 mSv/rok*, tudíž
hodnota nižší. Do této hodnoty se ovšem nepočítávají lékařská
vyšetření/ošetření, zdaleka nejvyšší příspěvek dávek občanů. Někteří
vědci se opravdu, jak píše Psychotic, domnívají, že menší dávka radiace
má kladný účinek (radiační lázně...). U léčby rakoviny se sice užívá
velkých dávek, ovšem princip je stejný - rychle se dělící buňky (tj.
špatné nádorové) jsou na záření citlivější a jsou tedy radiací ničeny
více než tkáň zdravá.

*Malé vs vysoké dávky

*U malých dávek je velmi těžké vyhodnotit účinek záření na jednotlivce.
Vliv záření je totiž individuální a účinek je stochastický. To znamená,
že neexistuje přímá vazba např. mezi vznikem rakoviny a malými dávkami
záření. Obecně se jen zvyšuje pravděpodobnost onemocnění, není však
jisté, že u člověka propukne. Naproti tomu u vysokých dávek lze přímo
sledovat vliv na organismus (účinek se nazývá deterministickým) - mění
se krevní obraz, pokožka opuchá, krvácí, vypadávají vlasy a zuby či s
většími dávkami kolabují orgány. Proto bych rád uvedl, jak velmi je
radiační ochrana konzervativní. Zatímco výše zmíněný limit je 1 mSv/rok
(a normální občan ho nemá šanci dosáhnout), deterministické účinky jako
dočasná změna krevního obrazu bez dalších následků se detekují až okolo
celotělové dávky 1 Sv, tedy tisíckrát vyšší. Smrtelná celotělová dávka
je okolo 6+ Sv (jedná se o okamžitou dávku, tedy ne o postupné
dlouhodobé ozařování - tělo se dokáže velmi dobře regenerovat). Kvůli
různým účinkům obdržené dávky v závilosti na době ozařování je k
monitorování radiační situace vhodné užívat dávkový příkon - tedy dávka
obdržená za čas [Sv/hodinu]. Opět pro ilustraci rozdílu mezi celotělovou
(tedy každý kilogram tkáně obdrží stejnou energii) a lokální dávkou
(energii obdrží jen část tkáně) - v medicíně při léčbě nádorů je možné
dosahovat i dávek desítek Sv, nicméně jsou lokálně mířeny na nádor a
nejsou tedy pro okolní tkáň a tělo tak škodlivé.

*Způsoby radiační ochrany (nejen pro Fallout)

*Hlavním cílem je zabránění vnitřní kontaminace. To ve světě Falloutu
znamená především nekonzumovat a nepít nic, co nemám proměřené (tj. ani
vodu, neboť může obsahovat radioaktivní nečistoty ve formě iontů či
nerozpustných látek okem neviditelných).

Zhlediska vnějšího ozáření jsou to:

1. ochrana časem (trávit v blízkosti záření co nejméně času),
2. ochrana vzdáleností, neboť energie záření klesá exponeciálně se
vzdáleností od zdroje záření:

* je snižována jeho energie předáváním náboje a srážkami s atomy
vzduchu,
* navíc u bodového zdroje se záření rozptyluje:

* zdroj koule s např. 1 metrem čtverečním povrchu vyzařuje
miliardu částic, tj. jedním metrem čtverečním přímo u zdroje
projde 1 miliarda částic/sekundu, metr od zdroje je ovšem
plocha pomyslné koule obepínající zdroj 1 metr od něj okolo
12,5 metrů čtverečních a tudíž 1 metrem čtverečních projde 1
miliarda děleno 12,5/sekundu,
* plus je nutné počítat, že se snižuje i plocha, kterou v
prostoru zabíráte vy vůči celkové ploše pomyslné koule ve vaší
vzdálenosti od zdroje (zjednodušeně je lehčí zasáhnout člověka
pistolí na 1 metr než na 50 metrů),

3. a nakonec stínění (tedy vložení látky snižující energii zážení
mezi zdroj a vás (např. energozbroj).



***************** KOMENTÁŘ AUTORA K TOMUTO KOMENTÁŘI :) ******************

Nejdřív bych chtěl říct, že většiny těchto věcí, které mi
LaRosse (oprávněně) vytýkal, jsem si byl vědom již při sepisování
článku. Teď důvod, proč jsem tedy použil jiné jednotky atd.
Předně - cistuji: "Z těchto dvou důvodů, tj. různou účinností
jednotlivých záření a z různých účinků absorbované energie
na jednotlivé orgány, si s jednotkou gray nemůžeme v radiační
ochraně vystačit".
Pokud celou věc správně chápu (každý se můžeme mýlit), alpha
a beta záření jsou moc slabá. Mohou proniknout jen na povrch kůže
a to ještě v minimálním množství, proto celkový počet záření
v J/kg (tedy v grayích), ovlivňuje jen z malé části.
Dále, jak již LaRosse napsal, druhý důvod se vztahuje pouze k případům,
kdy je ozářena jen část těla, protože celkový součet jakosti
tkání (odolnosti vůči záření) je 1 (takže se Sv počítají:
x Gy * 1), tudíž se při celkovém ozáření (nejčastější možnost)
rozdíl mezi jednotkami rad a REM (či Sv a Gy) rovná nule. Sv by se
musely používat pouze v případě, že by se chtěl změřit efekt
na některý určitý orgán, ale to my nechceme, nebo ano?
Tedy celkový rozdíl mezi hodnotami (kolik má pacient radů - kolik
dostal radiace; a kolik REM - jaký má radiace efekt) je při celotělovém
ozáření minimální - jediná chyba vnikne při měření způsobem
"kolik je v ovzduší radiace * čas strávený v ní), protože pak
se počítá i záření alfa a beta (které způsobí minimální škody),
ale při nitrožilním (přesnějším) měření je rozdíl, jak už
jsem řekl, minimální.
Takže jsem byl postaven před rozhodnutí, jestli použít oficiální
jednotky, tedy REM či Sv, které nikomu nic neřeknou, nebo rady, které
ze hry každý zná, byť to udělá hodnoty kapku nepřesné (ale vážně
jen trochu).
Vybral jsem si druhou možnost, možná to byla chyba, možná ne.