Fallout |
Fallout 2 |
Fallout Tactics |
Fallout: New Vegas |
FOnline |
Společné |
Fallout projekty |
Příbuzné hry |
Hry naživo |
Soutěže |
Zábava |
Různé |
|
Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
Douglas Adams - STOPA��V PR�VODCE PO GALAXII
24. KAPITOLA
Aeroauto se ti�e vzn�elo chladnou tmou, jedin� zoufale osam�l� chab� sv�t�lko v hlubok� magrathejsk� noci. Uh�n�lo svi�n�. Zd�lo se, �e Arthur�v spole�n�k je zcela pohrou�en do sv�ch my�lenek, a kdy� se Arthur n�kolikr�t pokou�el nav�zat konverzaci, kmet se jen zeptal, zda n�co nepot�ebuje, a v�c se nebavil.
Arthur se sna�il odhadnout rychlost letu, ale tma venku byla neproniknuteln�, tak�e nem�l ��dn� z�chytn� body. Pohyb byl tak plynul� a neznateln�, a� mu p�ipadalo, �e se vlastn� ani nepohybuj�.
Pak se v d�lce objevilo jin� sv�t�lko. B�hem pouh�ch n�kolika vte�in vzrostlo do takov� velikosti, �e si Arthur uv�domil, jak obrovskou rychlost� se bl��. Sna�il se zahl�dnout, jak� plavidlo by to mohlo b�t, ale a� nam�hal o�i sebev�c, nedok�zal rozeznat ��dn� ur�it� tvar. N�hle vyjekl zd�en�m, proto�e aeroauto se prudce propadlo a za�alo klesat, tak�e katastrofa byla nevyhnuteln�. Relativn� rychlost byla p��mo neuv��iteln�. Arthur m�l sotva �as nabrat dech, a u� bylo po v�em. Dal�� dojem byl jen neskute�n� matn� st��brn� p��svit, jen� ho zd�nliv� obklopoval. Ohl�dl se a spat�il temn� bod rychle mizej�c� v d�lce. Trvalo n�kolik vte�in, ne� pochopil: vl�tli do tunelu v podzem�. Obrovsk� rychlost byla jen jejich vlastn� relativn� rychlost vzhledem ke sv�tlu, j�m� z��il nehybn� otvor v zemi - �st� do tunelu. Nadskute�n� st��brn� p��svit vyd�vala kruhov� ze� tunelu, kter�m se te� ��tili rychlost� n�kolika set kilometr� v hodin�.
V hr�ze zav�el o�i.
Po jist� dob�, jej� d�lku se ani nepokou�el odhadnout, uc�til m�rn� zpomalen� a o chv�li pozd�ji zaznamenal, �e zvolna a klouzav� zastavuj�.
Otev�el o�i. Byli st�le je�t� obklopeni st��brn�m p��svitem a propl�tali se ��msi, co vypadalo jako bludi�t� k�i�uj�c�ch se tunel�. Nakonec zastavili v men�� komo�e se zak�iven�mi ocelov�mi st�nami. �stilo tu je�t� n�kolik dal��ch tunel� a na vzd�len�m konci komory Arthur uvid�l ohromn� kruh matn�ho, ale dr�div�ho sv�tla. Dr�div� na n�m bylo, jak si zahr�valo s o�ima. Nedaly se na n� zaost�it a nedalo se ani rozeznat, jak je daleko. Arthur zcela nespr�vn� odhadl, �e by mohlo b�t ultrafialov�.
Slartibartfast te� hled�l na Arthura v�n�ma star�ma o�ima.
"Pozem��ane," oslovil ho, "jsme hluboko v srdci Magrathey."
"Jak v�te, �e jsem pozem��an?" vyjevil se Arthur.
"To ti bude brzy jasn�," ujistil ho sta�ec m�rn� a s jistou pochybnost� v hlase dodal: "Nebo aspo� jasn�j�� ne� v tuto chv�li."
Po chv�li pokra�oval: "Mus�m t� upozornit, �e prostor, do kter�ho te� vstoup�me, v prav�m slova smyslu neexistuje uvnit� na�� planety. Je trochu moc... velk�. Vstoup�me branou do rozs�hl�ho traktu hyperprostoru. Mohlo by t� to znepokojit."
Arthur nerv�zn� poka�l�val.
Slartibartfast stiskl jak�si knofl�k. Arthura p��li� neuklidnilo, kdy� poznamenal: "V�dycky m� to k smrti vyd�s�. Dr� se pevn�."
Plavidlo vyrazilo p��mo do sv�teln�ho kruhu. Arthur si n�hle �iv� p�edstavil, jak asi vypad� nekone�no.
Jenom�e to nekone�no nebylo. Nekone�no je samo o sob� f�dn� a nezaj�mav�. Kdy� se d�v�te do no�n�ho nebe, d�v�te se p��mo do nekone�na - vzd�lenosti jsou nezm��iteln�, a tud� pozb�vaj� smyslu. Prostor, do n�j� te� aeroauto vplulo, byl v�echno mo�n�, jen ne nekone�n�. Byl prost� jenom tak stra�liv� obrovsk�, �e poskytoval mnohem lep�� p�edstavu nekone�na ne� nekone�no samo.
Kdy� se v z�vratn� rychlosti, kterou, jak v�d�l, te� aeroauto z�skalo, zvolna �plhali voln�m prostorem, Arthurovi se v�echno pohupovalo a v��ilo p�ed o�ima. Vstupn� br�nu nechali daleko za sebou - bodnut� �pendl�ku v t�pytiv� st�n�.
St�na.
Vzdorovala jak�koliv p�edstavivosti - sv�d�la ji a por�ela na cel� ���e.
Byla tak drtiv� obrovit� a strm�, �e jej� vrchol, dno a strany zmizely v dohledu. �ok ze z�vrati mohl snadno b�t smrteln�.
St�na se zd�la dokonale rovn�. Jen nejdokonalej�� laserov� m���c� za��zen� by mohlo zaznamenat, �e nejen stoupala, zd�nliv� do nekone�na, z�vratn� padala zp�t a vydouvala se do stran, ale tak� se zak�ivovala. Setk�vala se sama se sebou o t�in�ct sv�teln�ch vte�in d�l. Jin�mi slovy, let�li vnit�kem dut� koule o pr�m�ru p�es p�t mili�n� kilometr�, zaplaven� nep�edstaviteln�m jasem.
"Tak tohle," �ekl Slartibartfast, kdy� se nepatrn� te�ka aeroauta, let�c�ho te� trojn�sobnou rychlost� zvuku, sotva znateln� sunula rozum paralyzuj�c�m prostorem, "je na�e tov�rna."
Arthur z�ral kolem sebe v nad�en� hr�ze.
Ve vzd�lenostech, je� nebyl schopen ani odhadnout, vid�l �adu podivn�ch konstrukc�, p�vabn� ornamenty z kovu a sv�tla, zav�en� kolem st�n� kulov�ch tvar�, vzn�ej�c�ch se v prostoru.
"Tady vyr�b�me v�t�inu planet," vysv�tloval Slartibartfast.
"To jako...," Arthur pracn� hledal slova, "chcete ��ct, �e to rozj�d�te nanovo?"
"Proboha jen to ne!" zd�sil se sta�ec. "Kdepak, Galaxie nen� je�t� ani zdaleka dost bohat�, aby n�s mohla u�ivit. Byli jsme vyru�eni ze sp�nku, jen abychom vyhotovili jednu mimo��dnou zak�zku pro jist�... velmi dobr� z�kazn�ky z jin� dimenze. Mo�n� �e v�s to bude zaj�mat... tamhle, v d�lce p�ed n�mi."
Arthur sledoval kmet�v ukazov��ek, a� kone�n� rozeznal vzn�ej�c� se konstrukci. A skute�n� - jedin� ze v�ech prozrazovala stopy n�jak� �innosti. Byl to ov�em sp�e podprahov� vjem, nedok�zal by p�esn� ��ct, co se tu vlastn� d�je.
Konstrukci pr�v� proz��il z�blesk jasn�ho sv�tla a uk�zal obrazce ost�e se r�suj�c� na temn� kouli uvnit�. Obrazce, kter� Arthur znal, zhruba na�rtnut� strakat� �tvary, stejn� pov�dom� jako tvary slov, sou��st v�bavy jeho mysli. P�r vte�in omr��en�, beze slova sed�l, zat�mco se obrazce m�haly jeho mysl� a hledaly, kde by se usadily, aby mohly d�vat smysl.
��st mozku mu ��kala, �e moc dob�e v�, na� se d�v�, a co ty obrazce znamenaj�, kde�to jin� ��st docela rozumn� odm�tala schvalovat podobn� n�pady a vzd�vala se odpov�dnosti, pokud jde o jak�koliv dal�� p�em��len� v tomto sm�ru.
Dal�� z�blesk sv�tla. Tentokr�t nemohlo b�t pochyb.
"Zem�...," za�eptal Arthur.
"Zem� ��slo dv�," opravil ho vesele Slartibartfast. "D�l�me kopii podle p�vodn�ch v�kres�."
Pauza.
"Chcete snad ��ct...," Arthur mluvil pomalu a sna�il se ovl�dat, "... �e jste kdysi... vyrobili Zemi?"
"Ano," p�isv�d�il Slartibartfast. "Byl jste n�kdy v... mysl�m, �e se to jmenuje Norsko?"
"Ne, nikdy."
"�koda," zasnil se Slartibartfast. "Byl to m�j n�vrh. Dostal jsem za n�j cenu. N�dhern� zvr�sn�n� okraje. Vzalo m�, kdy� jsem sly�el, �e to v�echno zni�ili."
"V�s to vzalo!"
"Ano. Chyb�lo p�t minut, a u� by to tolik nevadilo. Ot�esn� p�ehmat."
"Hm?" u�asl Arthur.
"My�i byly bez sebe vzteky."
"My�i byly bez sebe vzteky?"
"Ano," p�isv�d�il kmet pokojn�.
"Jo, a z�ejm� to dost nam�chlo i ko�ky a psy a ptakopysky, ale..."
"Jist�, ale ne�lo to p�ece z jejich kapsy, ne?"
"Helejte," uzav�el Arthur, "jestli v�m to n�jak pom��e, tak j� se na to vyka�lu a zbl�zn�m se rovnou, co vy na to?"
Na palub� aeroauta zavl�dlo na chv�li rozpa�it� ticho. Pak se kmet trp�liv� pustil do vysv�tlov�n�:
"Mil� pozem��ane, planetu, na n� jste �ili, objednaly, zaplatily a provozovaly my�i. Byla zni�ena p�t minut p�ed t�m, ne� mohl b�t dokon�en projekt, kv�li n�mu� byla vybudov�na, a proto te� mus�me postavit novou."
Arthurovi z toho v�eho do�lo jedin� slovo.
"My�i?" Nemohl v��it sv�m u��m.
"Pr�v� tak, pozem��ane."
"Pardon - mluv�me oba o t�ch mal�ch chlupat�ch zv���tk�ch se s�rovou m�ni�, co p�ed nimi �ensk� v situa�n�ch komedi�ch z �edes�t�ch let vyskakuj� na st�l?"
Slartibartfast si zdvo�ile odka�lal.
"V�, pozem��ane, n�kdy je dost obt�n� pochopit tv�j zp�sob vyjad�ov�n�. Nezapom�nej, �e jsem p�t mili�n� let spal v t�to planet�, a o t�ch situa�n�ch komedi�ch, o nich� hovo��, nev�m zhola nic. Tvorov�, kter�m ty ��k� my�i, nejsou tak docela t�m, ��m se jev�. Jsou to pouh� v��n�lky hyperinteligentn�ch pandimenzion�ln�ch bytost� do na�� dimenze. A pokud jde o s�r a pi�t�n�, to je jen z�st�rka."
Kmet se odml�el, pak se ��astn� zamra�il a pokra�oval:
"Bohu�el na v�s d�laly pokusy."
Arthur se na vte�inu zamyslel, potom v�ak vyjasnil tv��.
"Kdepak," �ekl. "Te� u� ch�pu, jak k tomu nedorozum�n� asi do�lo. Ve skute�nosti to bylo naopak - my jsme d�lali pokusy na nich. Pou��valo se jich p�i v�zkumu chov�n�. Pavlov a spol. D�valy se jim v�emo�n� testy, u�ily se zvonit na zvonek, prob�hat bludi�t�m a tak. Studovala se na nich povaha procesu u�en�. Pozorov�n�m jejich chov�n� jsme se dozv�dali spoustu v�c� o sv�m vlastn�m chov�n�..." Arthur rozpa�it� umlkl.
"ڞasn� rafinovanost...," povzdychl Slartibartfast. "�lov�k to mus� obdivovat."
"Co�e?" nech�pal Arthur.
"L�pe u� svou skute�nou podstatu nemohly zamaskovat. Ani va�e my�len� nemohly l�pe nasm�rovat. N�hle vb�hnout do slep� uli�ky v bludi�ti, sn�st nespr�vn� kousek s�ra, ne�ekan� chc�pnout na myxomat�zu - kdy� se to pe�liv� promysl�, je v�sledn� efekt obrovsk�."
Odml�el se, aby dodal dal��m slov�m v�t��ho d�razu.
"Jsou to toti�, pozem��ane, skute�n� mimo��dn� chytr� hyperinteligentn� pandimenzion�ln� bytosti. Tv� planeta a lidi na n� tvo�ili matrici organick�ho po��ta�e, jemu� zadali program trvaj�c� deset mili�n� let... Pov�m ti celou historii, ale zabere to dost �asu."
"V posledn� dob� nejsem zrovna v �asov� t�sni," �ekl Arthur chab�.
25. KAPITOLA
�ivot p�in�� spousty probl�m�. Mezi nejpopul�rn�j�� pat�� ot�zky: Pro� se lid� rod�? Pro� um�raj�? A pro� tou�� tr�vit v�t�inu �asu mezi t�m s digit�ln�mi hodinkami na ruce?
P�ed mnoha a mnoha mili�ny let jistou rasu hyperinteligentn�ch pandimenzion�ln�ch bytost� (jejich� fyzick� podoba v jejich vlastn�m pandimenzion�ln�m vesm�ru se p��li� neli�� od na��) za�alo natolik otravovat neust�l� handrkov�n� o smysl �ivota, kter� je zdr�ovalo od jejich obl�ben� z�bavy, Krobi�nsk�ho ultrakriketu (zvl�tn� hra, v jej�m� pr�b�hu je nutno mimo jin� ne�ekan� bez jak�hokoliv zjevn�ho d�vodu n�koho pra�tit a pak vz�t do zaje��ch), a� se rozhodli, �e se pust� do z�kladn�ch probl�m� �ivota, vesm�ru a v�bec a vy�e�� je jednou prov�dy.
Sestrojili tedy superpo��ta� tak ��asn� inteligentn�, �e je�t� p�ed zapojen�m databank za�al tez� Mysl�m, tedy jsem, a ne� ho sta�ili vypnout, vydedukoval je�t� existenci r��ov�ho n�kypu a dan� ze mzdy.
Byl velk� asi jako men�� m�sto.
Hlavn� ovl�dac� panel um�stili do ��adovny navr�en� zvl pro tento ��el, na mohutn� psac� st�l z nejkvalitn�j��ho ultramahagonu, pota�en� luxusn� ultra�ervenou k���. Za��zen� dopl�ovaly n�kladn�, le� diskr�tn� tmav� koberce, exotick� rostliny v kv�tin���ch a vkusn� rytiny p�edn�ch program�tor� a jejich rodin, v�e v hojn� m��e. Prostorn� okna poskytovala vyhl�dku na hlavn� n�m�st� lemovan� stromo�ad�m.
V den uveden� do chodu, zvan� Den Velk�ho Cvaku p�ijeli dva st��zliv� oble�en� program�to�i s diplomatkami. Do ��adovny je uvedli velmi diskr�tn�. Uv�domovali si, �e dnes budou reprezentovat celou svou rasu v okam�iku jej�ho nejv�t��ho triumfu. Po��nali si v�ak klidn� a ti�e, pokorn� usedli k psac�mu stolu, otev�eli kuf��ky a vy�ali di��e v�zan� v k��i.
Jmenovali se Lankvil a Fuk.
Chv�li sed�li a uctiv� ml�eli. Pak si vym�nili v�znamn� pohled, na�e� se Lankvil naklonil a dotkl se mal�ho �ern�ho tla��tka.
Sotva sly�iteln� bzukot ohl�sil, �e ob�� po��ta� b�� na pln� aktivn� re�im. Po kr�tk� pauze k nim promluvil zvu�n�m, hlubok�m hlasem:
"Jak zn� onen velk� �kol, pro n�j� jsem j�, Hlubina my�len�, druh� nejv�t�� po��ta� V�ehom�ra �asu a prostoru byl povol�n v existenci?"
Lankvil a Fuk na sebe p�ekvapen� pohl�dli.
"Tv�m �kolem, � po��ta�i...," za�al Fuk.
"Ne, po�kat, tady n�co nehraje," vpadl mu ustaran� do �e�i Lankvil. "Navrhli jsme ho p�ece jako nejv�t�� po��ta� v�ech dob, a rozhodn� se nem�n�me spokojit s druh�m nejv�t��m. Hlubino my�len�," obr�til se k po��ta�i, "copak nejsi t�m, co jsme navrhli, toti� nejv�t��m a nejdokonalej��m po��ta�em v�ech dob?"
"U� jsem �ekl, �e jsem druh� nejv�t��, a taky �e jsem," pronesl zvu�n� Hlubina my�len�.
Program�to�i si vym�nili ustaran� pohled. Lankvil si odka�lal.
"To bude asi n�jak� m�lka," �ekl. "Co� nejsi v�t�� po��ta� ne� Gargantuovsk� gigamozkovna z Maximegalonu, kter� dok�e spo��tat atomy kter�koliv hv�zdy za pouhou milisekundu?"
"Gargantuovsk� gigamozkovna?" op��il Hlubina my�len� s neskr�vav�m pohrd�n�m. "O tom po�itadle mi nehovo�!"
"A co� nejsi lep�� analyz�tor," nal�hal zase Fuk, "ne� Guglplexsk� hv�zdn� myslivna ze Sedm� galaxie sv�tla a geniality, kter� dok�e spo��tat dr�hu ka�d� jednotliv� ��ste�ky prachu v pr�b�hu p�tit�denn� p�se�n� bou�e na Dangrab�du Beta?"
"P�tit�denn� p�se�n� bou�e?" �ekl Hlubina my�len� zvysoka. "A to se pt� m�, kter� meditoval o vektorech atom� p�i samotn�m Velk�m t�esku? Jdi�i� mi s takov�mi �koly pro kapesn� kalkula�ku!"
Program�to�i chv�li rozpa�it� ml�eli. Pak se Lankvil znovu p�edklonil a oslovil po��ta�:
"Ale co� nejsi ��bel�t�j�� diskut�r ne� Ob�� hyperlalo�n� neutronov� v�ev�d z Ciceroniku 12, zvan� Magick� a ne�navn�?"
"Ob�� hyperlalo�n� neutronov� v�ev�d by vymluvil i tele z arktursk� megajalovice," zadun�l Hlubina my�len�, "ale j� bych z toho telete potom vym�mil ��zky."
"V �em tedy spo��v� probl�m?" ot�zal se Fuk.
"��dn� probl�m tu nen�," zahlaholil Hlubina my�len� majest�tn�. "Prost� jsem druh� nejv�t�� po��ta� Ve�kerenstva �asu a prostoru."
"Ale pro� druh�?" dor�el Lankvil. "Pro� po��d ��k�, �e jsi druh�? Nemysl� p�ece Multikorov� fintotronn� Miller-Tit�n? Nebo snad Dumamatik? Nebo..."
Na ovl�dac�m panelu zaz��ila pohrdav� sv�t�lka.
"T�mhle kybernetick�m blbe�k�m nehodl�m v�novat ani zlomek kapacitn� jednotky!" zabur�cel. "Nemluv�m o nikom jin�m ne� o po��ta�i, kter� p�ijde po m�!"
Fuk u� ztr�cel trp�livost. Po�oupl sv�j di�� stranou a zabru�el: "Snad by to �lo bez toho mesi�stv�."
"Vy nev�te nic o tom, co p�ijde," hovo�il Hlubina my�len�. "Ale j� ve sv�m plodn�m obvodov� dok�u usm�rnit nekone�n� deltaproudy budouc� pravd�podobnosti, a proto v�m, �e jednoho dne mus� p�ij�t po��ta�, jeho� pouh� z�kladn� parametry nejsem hoden spo��tat, p�ece v�ak bude nakonec m�m osudem ho navrhnout."
Fuk zt�ka povzdechl a pohl�dl na Lankvila.
"Nemohli bychom toho nechat a p�ej�t k na�� ot�zce?"
Lankvil mu nazna�il, aby byl zticha.
"O jak�m po��ta�i to mluv�?" zeptal se.
"Pro tuto chv�li v�m v�c ne�eknu," pravil Hlubina my�len�. "Rad�ji se m� ptejte na to, co mohu zvl�dnout. Mluvte."
Program�to�i svorn� pokr�ili rameny. Fuk u� se uklidnil.
"Hlubino my�len�, � velk� po��ta�i," za�al znovu. "�kol, pro n�j� jsme t� zkonstruovali, je tento: Chceme, abys n�m sd�lil...," ud�lal efektn� pauzu, "... odpov��!"
"Odpov��?" podivil se m�rn� Hlubina my�len�. "A co v�s zaj�m�?"
"�ivot!" �ekl d�razn� Fuk.
"Vesm�r!" dodal Lankvil.
"A v�bec!" zvolali dvojhlasn�.
Hlubina my�len� chv�li uva�oval.
"P�kn� maka�ka," �ekl nakonec.
"Dok�e� to?"
Dal�� odmlka.
"Ano," ozvalo se kone�n�. "Dok�u."
"Tak�e odpov�� existuje?" Fuk vzru�en�m sotva d�chal.
"Jednoduch� odpov��?" doplnil Lankvil.
"Ano," pravil Hlubina my�len�. "�ivot, vesm�r a v�bec. Odpov�� na to je. Ale... budu si to muset trochu promyslet."
V�nost chv�le v�ak naru�il n�hl� krav�l - dve�e se rozl�tly a dovnit� vtrhli dva rozzu�en� mu�i v hrub�ch, vybledle modr�ch tunik�ch p�ep�san�ch opasky v barv�ch Cruxwansk� univerzity. Intelektu�ln� posluhova�e, kte�� se jim sna�ili zabr�nit ve vstupu, prost� odhodili stranou.
"��d�me p�ipu�t�n�!" za�val mlad�� z nich a u�t�d�il hezk� mladink� sekret��ce r�nu na ohryzek.
"P�ece n�s z toho nem��ete vy�oupnout!" hul�kal star�� a vystr�il mlad��ho program�tora za dve�e.
"��d�me, abyste n�s nemohli vy�oupnout!" vyk�ikoval op�t mlad��, p�esto�e byl bezpe�n� uvnit� a nikdo se ho u� vyhodit nepokou�el.
"Kdo jste?" povstal rozzloben� Lankvil. "Co chcete?"
"J� jsem Majikthise!" ozn�mil star�� mu�.
"A j� ��d�m, abych byl Vr�mfondl!" halasil mlad��.
Majikthise se obr�til na Vr�mfondla. "To je v po��dku," vysv�tloval zlostn�, "o to ��dat nemus�."
"Spr�vn�," houkl Vr�mfondl a pra�til do nejbli���ho stolu. "J� jsem Vr�mfondl, a to nen� po�adavek, ale prost� fakt. Chceme jasn� fakta!"
"Ale ne," zaje�el Majikthise podr�d�n�. "To je p�esn� to, co nechceme!"
Vr�mfondl jedn�m dechem zahul�kal: "Nechceme jasn� fakta! Chceme naprost� nedostatek jasn�ch fakt! A j� ��d�m, �e jsem anebo t�eba nejsem Vr�mfondl!"
"Ale kdo ksakru v�bec jste?" rozzloben� Fuk rovn� zv��il hlas.
"Filozofov�," ozn�mil Majikthise.
"Anebo taky nemus�me b�t," zahrozil Vr�mfondl na program�tory.
"Ale jo," uji��oval Majikthise. "Jsme tu docela ur�it� za Spojen� odborov� svazy filozof�, mudrc�, osv�cenc� a jin�ch mysl�c�ch osob a ��d�me, abyste tuhle ma�inu vypli, a to hned!"
"V �em je probl�m?" zeptal se Lankvil.
"Hned ti pov�m, v �em je probl�m, k�mo," op��il Majikthise. "Vymezen�, v tom je probl�m!"
"��d�me, aby vymezen� probl�m b�t mohlo, nebo taky nemuselo," zav�e�t�l Vr�mfondl.
"Jen p�kn� nechte ty svoje ma�iny s��tat a n�sobit," durdil se Majikthise, "a o v��n� pravdy se postar�me my! Jen se pod�vej do z�kon�ku, k�mo. Podle z�kona je hled�n� Kone�n� pravdy nezcizitelnou v�sadou pracuj�c�ch v oboru my�len�. A te� ji najednou ��k� pitom� ma�ina jednodu�e najde, a my budeme na dla�b�, co? M� pak v�bec smysl vysed�vat po noc�ch a handrkovat se, zda B�h je anebo t�eba taky nen�, kdy� tahle zatracen� ma�ina ti hned r�no d� jeho telefonn� ��slo?"
"Spr�vn�," hul�kal Vr�mfondl. "��d�me p�esn� vymezen� oblast� pochyb a nejistot!"
Tu m�stnost� zadun�l hromov� hlas:
"Mohu k tomu taky n�co poznamenat?" ot�zal se Hlubina my�len�.
"Budeme st�vkovat!" v�e�t�l Vr�mfondl.
"Spr�vn�!" souhlasil Majikthise. "Budete m�t na krku gener�ln� st�vku filozof�!"
Hladina �umu v m�stnosti se prudce zv��ila, nebo� n�kolik pomocn�ch basov�ch reproduktor� zabudovan�ch ve vkusn� vy�ez�van�ch a mo�en�ch lakovan�ch sk��n�ch, se zapnulo, aby dodaly Hlubinovu hlasu v�t�� pr�raznosti.
"Chci ��ct jen tohle," zah�m�l po��ta�. "M� obvody jsou u� neodvolateln� nastaveny, aby vypo��taly odpov�� na z�kladn� ot�zku �ivota, vesm�ru a v�bec...," odml�el se, spokojen, �e ho te� v�ichni napjat� poslouchaj�, na�e� pokra�oval o n�co ti�eji: "Ale bude mi to chvilku trvat, ne� tenhle program sjedu."
Fuk netrp�liv� pohl�dl na hodinky.
"Jak dlouho?" zeptal se.
"Sedm a p�l mili�nu let," odpov�d�l Hlubina my�len�.
Lankvil a Fuk na sebe zam�ikali.
"Sedm a p�l mili�nu let...!" zvolali dvojhlasn�.
"Ano," pronesl Hlubina my�len�. "��kal jsem p�ece, �e si to budu muset promyslet. A �ekl bych, �e takov�hle program z�sk� ohromnou publicitu, tak�e filozofie jako obor bude r�zem zna�n� popul�rn�. V�ichni te� budou spekulovat, jakou odpov�� asi nakonec d�m, a kdo jin� by si m�l monopolizovat trh v t�hle sf��e, ne� pr�v� vy? Pokud dok�ete dostate�n� v�niv� nesouhlasit jedni s druh�mi a vz�jemn� na sebe kydat �p�nu v tisku a pokud budete m�t chytr� mana�ery, m��ete z toho t�it a� do smrti. Co vy na to?"
Oba filozofov� na n�j z�stali civ�t.
"Do prken� vohrady," vypadlo kone�n� z Majikthise. "Tomu ��k�m my�len�. Hele, Vr�mfondle, pro� n�s tyhle v�ci nikdy nenapadnou?"
"Vim j�," �pitl ustra�en� Vr�mfondl. "Asi m�me p�etr�novan� mozky, Majikthise."
Tak praviv�e, ud�lali �elem vzad a vypochodovali ze dve�� vst��c �ivotn�mu stylu, o jak�m se jim nikdy nesnilo.
pokra�ov�n�
|
|
|