Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
... vstup do vaultu ... orientace ... vaultmasteři ... kontakt ... poslat novinku ... fórum ... archiv ..

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


Douglas Adams - STOPA��V PR�VODCE PO GALAXII


30. KAPITOLA

   "A tak se tak� stalo," uzav�el Slartibartfast sv� vypr�v�n� a sou�asn� u�inil chab� a nep�esv�d�iv� pokus alespo� z��sti uklidit p��ern� binec ve sv� pracovn�. Z vrchu jedn� hromady sebral jak�si kus pap�ru, ale nepoda�ilo se mu vymyslet pro n�j lep�� um�st�n�, a tak ho odlo�il zp�t na p�vodn� m�sto na vr�ku hromady, kter� se okam�it� sesypala. "Hlubina my�len� navrhl Zemi, my jsme ji postavili a vy jste na n� �ili."
   "A pak p�i�li Vogoni a zni�ili ji p�t minut p�ed dokon�en�m programu," dodal Arthur, ne bez trpkosti.
   "Ano," p�isv�d�il kmet a rozhl�dl se beznad�jn� po m�stnosti. "Deset mili�n� let pl�nov�n� a pr�ce obr�ceno vnive� - pro nic za nic. Deset mili�n� let, pozem��ane... Dovede� si v�bec p�edstavit takovou rozlohu �asu? Za tu dobu by se z nepatrn�ho z�rodku sta�ila p�tkr�t vyvinout civilizace v cel� Galaxii. A v�echno je pry�." Na chv�li se odml�el a pak dodal: "Vy tomu ��k�te byrokracie."
   "To by ov�em vysv�tlovalo spoustu v�c�," �ekl Arthur zamy�len�. "Cel� �ivot jsem m�l takov� divn�, nevysv�tliteln� pocit, �e se na sv�t� d�je n�co velk�ho a zlov�stn�ho, a nikdo mi to nedok�zal vysv�tlit."
   "Kdepak," chl�cholil ho sta�ec. "To je norm�ln� paranoia. To m� ve vesm�ru �pln� ka�d�."
   "Ka�d�?" podivil se Arthur. "Jestli to m� ka�d�, tak to t�eba p�ece jen n�co znamen�! Mo�n� �e n�kde za vesm�rem, kter� zn�me..."
   "Mo�n�. Co na tom z�le��?" p�eru�il kmet Arthura, ne� se sta�il rozohnit. "Mo�n�, �e u� jsem star� a unaven�, ale v�dycky si ��k�m, �e pravd�podobnost zjistit, jak v�echno doopravdy je, bude tak miziv�, �e nezb�v�, ne� vyka�lat se na smysl toho v�eho a jen se prost� udr�ovat v pohybu. Tak t�eba j�. Navrhuju pob�e��. Za Norsko jsem dokonce dostal cenu." Chv�li hrabal v hromad� kr�m�, na�e� vyt�hl velk� hranol plexiskla, na n�m� se skv�lo jeho jm�no. Uvnit� hranolu byl zataven� model Norska.
   "M� to v�bec n�jak� smysl?" zauva�oval nahlas. "Alespo� j� jsem v tom ��dn� naj�t nedok�zal. Cel� �ivot sek�m fjordy. Pak najednou p�ijdou do m�dy a j� dostanu velkou cenu."
   Chv�li zamy�len� p�evracel hranol v rukou, pak pokr�il rameny a nedbale ho odhodil stranou - ale zase ne tak, aby nep�ist�l na m�kk�m.
   "Na t� n�hradn� Zemi, kterou pr�v� vyr�b�me, mi zadali Afriku. Samoz�ejm�, �e ji ud�l�m zase sam� fjord, proto�e m�m prost� fjordy r�d. A jsem nav�c starom�dn�, a p�ipad� mi, �e d�laj� kontinentu n�dhernou barokn� atmosf�ru. Jen�e v�ichni mi ��kaj�, �e to nen� ten spr�vn� rovn�kov� styl. Rovn�kov� styl!" zasm�l se dut�. "Co na tom z�le��? V�da jist� dok�zala spoustu ��asn�ch v�c�. Ale j� bych v�dycky dal mnohem rad�ji p�ednost �t�st� p�ed v�cnou spr�vnost�."
   "Tak�e jste ��astn�?"
   "Ne. V tom je pr�v� chyba."
   "To je �koda," �ekl Arthur s ��ast�. "Ale jinak mi to p�ipad� jako ohromn� zaj�mav� �ivotn� styl."
   Na st�n� zaz��ilo b�l� sv�t�lko.
   "P�jdeme," ozn�mil Slartibartfast. "My�i se s tebou cht�j� sezn�mit. Tv�j p��jezd zp�sobil zna�n� rozruch. Je v�eobecn� pova�ov�n, tu��m, za t�et� nejnepravd�podobn�j�� ud�lost v d�jin�ch vesm�ru."
   "A co byly ty prvn� dv�?"
   "Nejsp� n�jak� n�hody," �ekl Slartibartfast lhostejn�. St�l v otev�en�ch dve��ch a �ekal na Arthura.
   Arthur se naposledy rozhl�dl po pracovn�. Pak pohl�dl na sebe, na sv� propocen� a uv�len� �aty, v nich� ve �tvrtek r�no le�el v bl�t�.
   "Zato m�j �ivotn� styl je dost nam�hav�," zamumlal pro sebe.
   "Pros�m?" zeptal se sta�ec zdvo�ile.
   "Nic, nic," uji��oval Arthur, "jenom takov� vtip."

31. KAPITOLA

   Neopatrn� v�roky mohou p�ij�t draho, a dokonce zp�sobit i ztr�ty na �ivotech. To je zn�m� v�c. M�lokdy je v�ak z�va�nost probl�mu ch�p�na v pln�m rozsahu.
   Nap��klad pr�v� v okam�iku, kdy Arthur vyslovil: "Zato m�j �ivotn� styl je dost nam�hav�", vyskytla se v p�edivu �asoprostorov�ho kontinua porucha v podob� nepatrn� d�rky, kterou jeho slova pronikla daleko zp�tky v �ase, p�es t�m�� nekone�n� rozlohy prostoru, a� do dalek� galaxie, jej� obyvatel�, podivn� bojechtiv� bytosti, pr�v� balancovali na pokraji mezihv�zdn� bitvy.
   V�dci znep��telen�ch stran naposledy vyjedn�vali.
   Konferen�n� st�l halilo d�siv� ticho. Velitel Vl'hurg� v n�dhern�m bitevn�m �boru - �erven�ch tren�rk�ch po�it�ch drahokamy, z�ral kamenn�m pohledem na v�dce G'Gugvintt�, d�ep�c�ho naproti v oblaku zelen�ch sladce p�chnouc�ch v�par�. Mili�n leskl�ch, po zuby ozbrojen�ch hv�zdn�ch k�i�n�k� �ekalo na jedin� slovo, aby za�aly chrlit elektrickou smrt. Velitel Vl'hurg� pr�v� vyzval podlou stv�ru naproti sob�, aby odvolala, co �ekla o jeho mamince.
   Stv�ra se zavrt�la v oblaku sv�ho hnusn�ho, �houc�ho od�ru, kdy� vtom nad konferen�n�m stolem proplula slova Zato m�j �ivotn� styl je dost nam�hav�.
   Nane�t�st� je to ve vl'hurgsk�m jazyce nejhor�� ur�ka, jak� se kdo m��e dopustit, na ni� nen� jin� odpov��, ne� stra�liv�, stalet� trvaj�c� v�lka.
   A� po n�kolika tis�c�ch let, b�hem nich� sta�ily zcela zdecimovat svou vlastn� galaxii, pochopily ob� strany, �e cel� z�le�itost byla jen tragick� omyl. A tak vy�e�ily zb�vaj�c� drobn� n�zorov� rozd�ly, aby mohly spojit s�ly v �toku na na�i Galaxii, v kter� te� neomyln� rozpoznaly vin�ka - p�vodce on� ur�liv� pozn�mky.
   A po dal�� tis�ce let se mocn� lodi ��tily kosmickou pustinou, a� se nakonec s jekotem vrhly na prvn� planetu, kter� jim padla do cesty - shodou okolnost� to byla pr�v� Zem� -, kde v�ak v d�sledku chybn�ho odhadu m���tka do�lo k tragick� nehod�. Cel� bitevn� lo�stvo se�ral mal� ps�k.
   Badatel�, zab�vaj�c� se dopodrobna slo�it�m p�soben�m p���iny a n�sledku v d�jin�ch vesm�ru, tvrd�, �e takov�hle v�ci se d�j� v jednom kuse, jenom�e jsme proti nim bezmocn�. Nejsou s to ��ct k tomu v�c ne�: "To je prost� �ivot".

   Po kr�tk�m letu se Arthur a sta�i�k� Magrathean octli p�ede dve�mi. Vystoupili z aeroauta a ve�li do �ek�rny p�ecpan� stolky se sklen�n�mi deskami a plexisklov�mi diplomy. Vz�p�t� zaz��ilo nad vchodem v prot�j�� st�n� sv�tlo. Vstoupili.
   "Arthure! Zapla�p�nb�, �e jsi v po��dku!"
   "Jo?" podivil se Arthur. "Tak fajn."
   M�stnost byla spo�e osv�tlena, tak�e mu chv�li trvalo, ne� rozpoznal Forda, Trillian a Zafoda. Sed�li u kulat�ho stolu oblo�en�ho kr�sn� naaran�ovan�mi exotick�mi pokrmy, zvl�tn�mi pamlsky a nev�dan�m ovocem a piln� zam�stn�vali �v�kac� svaly.
   "Co s v�mi bylo?" zaj�mal se Arthur.
   "Hostitel� n�s nejd��v zaplynovali, pak se n�m sna�ili vygumovat mozky a v�bec se chovali pon�kud zvl�tn�, tak te� p�ipravili tohle b�je�n� j�dlo, aby n�m to vynahradili," vysv�tloval Zafod a �to�il p�itom na grilovanou kost s p�ilehlou svalovinou. "Vem si," pob�zel Arthura a vylovil z jedn� masky �palek ��belsky p�chnouc�ho masa. "Nosoro��� kotlety z Vegy. ڞasn� pochoutka, pokud m� r�d tyhle v�ci."
   "Hostitel�?" nev��il Arthur sv�m u��m. "O jak�ch hostitel�ch to mluv�? ��dn� tu nevid�m..."
   "Nech si chutnat pozemsk� tvore," p�eru�il ho tenk� hl�sek.
   Arthur se rozhl�el kolem a najednou nadsko�il.
   "Brr!" ot��sl se. "Co ty my�i na stole?"
   Zavl�dlo rozpa�it� ticho, v n�m� v�ichni up�rali na Arthura pohledy. Ten je v�ak nevn�mal, proto�e up�en� z�ral na dv� b�l� my�i, tr�n�c� na stole v n��em, co vypadalo jako sklenice na whisky. Vtom zaslechl v�znamn� ticho a pod�val se po p��tomn�ch.
   "Aha!" pochopil n�hle. "Hrozn� m� to mrz�. Nebyl jsem prost� p�ipraven na..."
   "P�edstav�m v�s," vlo�ila se do v�ci Trillian. "Tohle je my��k B�da."
   "Ahoj," �ekla jedna z my��. Z�ejm� se dotkla vousy n�jak�ho senzoru uvnit� sv�ho sklenicoidn�ho voz�tka, tak�e zvolna popojelo vp�ed.
   "A tady my��k Fanou�."
   "T�� m�," �ekla druh� my� a ud�lala stejn� man�vr.
   Arthur bezmocn� civ�l.
   "Ale v�dy� to jsou p�ece..."
   "Spr�vn�," potvrdila Trillian. "My�ky, kter� jsem dovezla za Zem�." Pohl�dla mu do o�� a Arthurovi se zd�lo, �e p�itom sotva znateln� pokr�ila rameny.
   "Mohl bys mi podat tu misku s gratinovan�m arktursk�m megaoslem?" dodala.
   Slartibartfast si zdvo�ile odka�lal:
   "Promi�te, ale..."
   "D�ky, Slartibartfaste," �ekl ost�e my��k B�da. "M��e� j�t."
   "Co�e? Aha... ehm, jist�," vypravil ze sebe kmet pon�kud zara�en�. "Nejsp� se p�jdu trochu ��ourat ve sv�ch fjordech."
   "Vlastn� to ani nebude t�eba," �ekl my��k Fanou�. "Vypad� to, �e u� nebudeme novou Zemi pot�ebovat...," zakoulel r��ov�ma o�kama a dodal: "... te�, kdy� jsme na�li obyvatele, kter� byl na planet� je�t� p�r vte�in p�ed jej�m z�nikem."
   "Co�e?" zvolal Slartibartfast �okovan�. "To nem��ete myslet v�n�! M�m p�ipraven�ch tis�c ledovc�! Jen je nahrnout na Afriku!"
   "Aspo� si m��e� zaly�ovat, ne� je rozmontuje�," prskl Fanou� jedovat�.
   "Zaly�ovat!" zd�sil se sta�ec. "Ty ledovce jsou um�leck� d�la! Elegantn� modelovan� linie, vznosn� ledov� fi�ly, hlubok� majest�tn� �dol�! V�dy� by to byla svatokr�de�, ly�ovat na vysok�m um�n�!"
   "D�kujeme ti, Slartibartfaste," �ekl B�da pevn�. "To je v�echno."
   "Ano, pane," odpov�d�l chladn� sta�ec. "D�kuji mnohokr�t. Sbohem, pozem��ane," obr�til se k Arthurovi. "Douf�m, �e se tv�j �ivotn� styl trochu vylep��."
   Pok�vl ostatn�m p��tomn�m, oto�il se a smutn� odkr��el z m�stnosti.
   Arthur se za n�m d�val a marn� hledal slova.
   "Jde o zdar v�ci," zamumlal my��k B�da s pohledem up�en�m do neur�ita.
   Ford a Zafod cinkli skleni�kami o sebe.
   "Tak nazdar v�dci!" �ekli jednohlasn�.
   "Pros�m?" �ekl p��sn� B�da.
   Ford se rozhl�dl.
   "Promi�te, myslel jsem, �e navrhujete p��pitek."
   My�i roz�ilen� �apkali ve sv�ch poj�zdn�ch sklenic�ch. Po chv�li se uklidnily, B�da p�edjel a promluvil k Arthurovi:
   "Tak poslouchej, pozemsk� tvore," za�al. "Situace vypad� asi takhle. Posledn�ch deset mili�n� let jsme, jak ses u� jist� doslechl, plusm�nus ��dili va�i planetu, jen abychom nalezli tu zatracenou Z�kladn� ot�zku."
   "Pro�?" p�eru�il ho Arthur ost�e.
   "Kdepak, takhle nezn�, to jsme u� zkou�eli," vysv�tloval Fanou�. "Nehod� se k odpov�di. Pro�? - �ty�icet dva..., to p�ece ned�v� smysl."
   "Ale j� se ptal, pro� jste to v�echno d�lali?"
   "Aha," zvadl Fanou�. "Nejsp� u� jen ze zvyku, kdy� to m�m ��ct bez obalu. A tady se pr�v� dost�v�me k v�ci - m�me toho pr�v� tak po krk, a kdy� si p�edstav�m, �e bychom to m�li kv�li t�m vygumovan�m vogonsk�m mozk�m podniknout v�echno znova, dost�v�m z toho tanec svat�ho V�ta kombinovan� psotn�kem. Byla to jen ��astn� n�hoda, �e jsme s B�dou dokon�ili sv�j �kol a v�as odjeli z va�� planety na kr�tkou dovolenou. P�isp�n�m va�ich p��tel jsme se promanipulovali zp�t na Magratheu."
   "Magrathea je toti� branou do na�� vesm�rn� dimenze," doplnil B�da.
   "Kr�tce nato jsme dostali ��asn� v�hodnou nab�dku na turn� p�tidimenzion�ln�ch p�edn�kov�ch show a neform�ln�ch pohovor� u n�s doma, v na�� dimenzi. Mus�m ��ct, �e jsme v poku�en� nab�dku p�ijmout," vykl�dal op�t druh� my��k.
   "J� bych to rozhodn� bral, co ��k�, Forde?" �ekl Zafod sugestivn�.
   "Jasn�," p�isv�d�il Ford. "Sko�il bych po tom v�ema deseti."
   Arthur se d�val z jednoho na druh�ho a uva�oval, co se z toho nakonec asi vyklube.
   "Jenom�e n�jak� v�sledek p�edlo�it mus�me," p�evzal te� zase slovo Fanou�. "V ide�ln�m p��pad� by to m�la b�t Z�kladn� ot�zka, a� u� v jak�koliv verzi."
   Zafod se naklonil k Arthurovi:
   "Teda jestli se budou takhle povalovat ze katedrou, tv��it se le��rn� a nadhazovat, �e znaj� Odpov�� na �ivot, vesm�r a v�bec, a pak jim nakonec nezbude, ne� p�iznat, �e zn� '�ty�icet dva', tak ta show asi nebude moc dlouh�. A t�ko bude m�t pokra�ov�n�."
   "Pot�ebujeme n�co, co dob�e vypad�," vysv�tloval B�da.
   "N�co, co dob�e vypad�," roz��lil se Arthur. "Z�kladn� ot�zka, kter� dob�e vypad�? Od dvou mr�av�ch my��?"
   My�i se na�t�tily.
   "Ale ano, jist�, idealismus, v�deck� etika, hled�n� pravdy ve v�ech podob�ch - to v�echno je moc p�kn�. Ale nakonec �lov�k z�konit� dojde k podez�en�, �e - pokud v�bec n�jak� skute�n� pravda existuje - cel� ten multidimenzion�ln� nekone�n� vesm�r t�m�� skoro ur�it� ��d� banda maniak�. Tak�e kdy� je potom na vybranou - bu� str�vit dal��ch deset mili�n� let zji��ov�n�m, jestli to tak skute�n� je, anebo vyinkasovat pen�ze a vz�t nohy na ramena, tak potom, aspo� pokud jde o m�, rozhodn� bych dal p�ednost zdrav�mu pohybu," pronesl Fanou�.
   "Ale...," sna�il se Arthur ne��astn�.
   "Poslouchej, pozem��ane," sko�il mu do �e�i Zafod. "Copak nech�pe�? Jsi sou��st� posledn� generace produkt� opera�n� matice toho po��ta�e! A d�l: byls tam a� do posledn� chv�le, ne� va�e planeta vyl�tla do pov�t��, jasn�?"
   "��..."
   "Tak�e tv�j mozek je organickou sou��st� jedn� z posledn�ch konfigurac� programu tohoto po��ta�e," doplnil Ford d�vtipn�, jak se alespo� domn�val.
   "Jasn�?" kontroloval Zafod.
   "J� nev�m," p�pl Arthur pochybova�n�. Kam jeho pam� sahala, nec�til se nikdy organickou sou��st� ni�eho. Dokonce to pova�oval za jeden ze sv�ch hlavn�ch probl�m�.
   "Jin�mi slovy," p�evzal B�da op�t slovo a sunul se ve sv�m kuri�zn�m voz�tku p��mo k Arthurovi: "... se zna�nou pravd�podobnost� lze p�edpokl�dat, �e struktura ot�zky je zak�dov�na ve tv�m mozku. Proto od tebe chceme odkoupit..."
   "Tu ot�zku?" zeptal se Arthur.
   "Ano," volali Ford a Trillian.
   "Za po��dnej bal�k," dodal Zafod.
   "Ale ne," odporoval Fanou�. "Chceme koupit tv�j mozek."
   "Co�e?!"
   "Co s mozkem?" usoudil B�da.
   "��kali jste p�ece, �e dok�ete v jeho mozku ��st elektronicky," protestoval Ford.
   "Jasn�," potvrdil Fanou�. "Jen�e se nejd��v mus� vyndat a vypreparovat."
   "Zpracovat," doplnil B�da. "Nakr�jet na kosti�ky."
   "P�kn� d�kuju!" k�i�el Arthur a zd�en� vysko�il od stolu, a� p�evrhl �idli.
   "V�dy� se d� p�ece nahradit," domlouval mu B�da. "... pokud ti na tom tak z�le��."
   "Ov�em, elektronick�m mozkem," uji��oval Fanou�. "Sta�il by �pln� jednoduch�."
   "�pln� jednoduch�!" b�doval Arthur.
   "Ale jo," p�ipojil se n�hle Zafod se zl�m ��klebkem. "Sta�ilo by ho naprogramovat, aby um�l ��kat 'Co�e?' a 'To nech�pu' nebo 'Kde je �aj?' - a nikdo by nic nepoznal."
   "Co�e?" k�i�el Arthur a zd�en� couval.
   "Tak vid�te," �ekl Zafod a za�val bolest�, proto�e ho Trillian pod stolem kopla do kotn�ku.
   "Ale j� bych to poznal," br�nil se Arthur.
   "Nepoznal," tvrdil Fanou�, "proto�e bys byl naprogramovan�, abys to nepoznal."
   Ford vyrazil ke dve��m.
   "Bohu�el, kamar�di my��ci, asi se nedohodneme," lou�il se zdvo�ile.
   "Asi se budeme muset dohodnout," �ekly my�i sborem. V�echna roztomilost z jejich pi�tiv�ch hl�sk� r�zem vyprchala. Je�iv� vyp�skly, na�e� se jejich sklen�n� transport�ry vznesly ze stolu a pluly vzduchem k Arthurovi, kter� se pozp�tku dopot�cel a� do kouta, naprosto neschopn� �inu ani my�lenky.
   Trillian ho popadla za ruku a pokou�ela se vl�ct ho ke dve��m, kter� se Ford se Zafodem sna�ili otev��t. Ale Arthur byl zoufale t�k� - vypadal jako hypnotizovan� hlodavci, sn�ej�c�mi se vzduchem k n�mu. Ani kdy� Trillian za�vala, Arthur se nepohnul, jen d�l civ�l.
   Ford a Zafod kone�n� dve�e rozrazili. Za nimi st�la parta zna�n� �kared�ch chlap�, z�ejm� magrathejsk�ch goril. Nejen�e byli o�kliv�, ale ani n�stroje v jejich rukou nebyly zrovna hezk�.
   Za�to�ili.
   Kdy� to tedy shrneme: Arthurovi cht�li otev��t lebku, ani� mu Trillian byla schopna pomoct, zat�mco na Forda se Zafodem se chystalo sko�it p�r mohutn�ch po zuby ozbrojen�ch hromotluk�.
   Tak�e celkem vzato bylo ohromn� �t�st�, �e pr�v� v tu chv�li se roze�valy u�i dr�saj�c� zvonky v�ech popla�n�ch za��zen� na cel� planet�.

pokra�ov�n�

Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)



undefined

Stránky v EN

No Mutants Allowed
Fallout Wiki
Fallout Database

Modifikace v CZ

Fallout:Resurrection
Fallout et tu
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout:BGE (dead)
Fallout:Yurop (dead)

Modifikace v EN

Vault-Tec Labs
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout of Nevada
MIB88: Megamod
Last Hope
Fallout et tu



Sponzoři VŠB

TOPlist



TOPlist

.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. irc channel .. kniha hostí .. fórum .. archiv..