Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
3. část Před vchodem do Bratrstva Oceli stáli dva paladinové v energozbrojích. Mike k jednomu přistoupil a chvíli s ním tiše rozmlouval, pak paladin přikývl a Mike mi řekl: "Tak pojď, jdeme dovnitř." Masivní dveře se otevřely a já ještě s Mikem, Davem a třetím paladinem vstoupil na plošinu, která pomalu začala klesat dolů do bunkru. "Nepojedeme rovnou do třetího za velitelem, ještě si něco musím zařídit ve druhém." řekl Dave. Po chvilce jsme se ocitli ve druhém patře, šli jsme dlouhou chodbou, až jsme se zastavili před dveřmi s nápisem toaleta. Tam jsme na Dava počkali a poté jsme pokračovali do patra třetího. Z výtahu jsme vyšli do obrovské místnost plné lidí v energozbrojích i bez nich. Jak jsme kolem nich procházeli, Dave mi ukazoval, kteří z nich jsou mechanici, uklízeči, obchodníci a tak dále. Když jsme prošli celou tu obrovskou místnost a stanuli před dveřmi s nápisem "Hlavní velitel bunkru Beta - Dave Klouda", Mike zazvonil na malý zvonek. "Kdo to je?" ozvalo se z reproduktoru nad ním. "Tady paladinové Mike Stejsky, Dave Mirra a Satan Klaus," odpověděl Mike. "a taky Shit.us, toho vám jdeme představit." Ozval se bzučák a otevřely se dveře. Vešli jsme do malé místnosti, ve které byl malý stůl za kterým seděl na malé židli velký člověk. "Tak Miku, koho jste to přivedli a proč? Moc dobře víš, jak to dopadlo s tím předchozím návštěvníkem!" pravil podezřívavě velitel. Mike v odpověď jenom něco zamumlal. "Tohle je Shit.us a potkali jsme ho, když nám nedávno exnul v poušti hummer." začal poté vyprávět celý příběh. Když Mike dokončil vyprávění, velitel zaujatě odpověděl: "Vážně? To je zajímavé, takový člověk by se nám mohl hodit, ale nejdřív budeš muset složit zkoušku!". "Jakou pane?" zeptal jsem se. "No, vyzkoušíme, jestli nám budeš k něčemu prospěšný, takže to bude takhle: zvědové hlásí, že asi pět kilometrů odsud si nájezdníci založily tábor a terorizují okolní vesnici. To by nebylo to nejhorší, ale oni si vypěstovali nějaký zvláštní druh krysokrta tak, že může unést i dva nájezdníky na sobě a má i větší výdrž. Po tobě budu chtít aby ses do jejich tábora vplížil, vloupal se jim do "stáje", kde mají ty potvory, a celou jí vyhodil do vzduchu i s těma bestiema. Samozřejmě bychom to zvládli sami, ale nájezdníci si myslí, že o nich nevíme, tak ne abys tam vlítnul a všechny postřílel, pěkně potichu, jasný?A až položíš tu bombu, tak odtamtaď padej, jak namydlenej blesk, výbušniny ti dá Frankie v prvním patře, rozumíš?" vysvětlil mi velitel. "Ano, pane!" odpověděl jsem. "A teď odchod," uzavřel diskusi velitel "a všichni!". Vyšel jsem s ostatními ven a hned jsem se začal ptát. "Cože?" spustil jsem naštvaně "Neřekli jste mi nic o žádný zkoušce a…". "Shit.usi, klid," přerušil mě Mike "uklidni se, všichni jsme museli projít zkouškou a ty jsi určitě nedostal tu nejtěžší. Například já jsem měl jít do nepřátelské ghoulské vesnice, omráčit jednoho ghoula a dotáhnout ho sem k výslechu, ale bohužel se asi po půl hodině probral a pořádně mě kousl do zad. Pak jsem ho tedy znova a důkladněji omráčil pažbou pušky, znovu si ho hodil na záda a došel sem. Hned jak jsem sem přišel, jsem se složil a pak jsem byl dva týdny na ošetřovně, prý ten ghoul měl v zubech nějaký jed. Takže ti dám jednu radu, když chceš nosit ghoula na zádech, zavaž mu hubu aby se ani nenadechl." Po tomto proslovu jsem na něj chvíli zíral s otevřenou pusou, pak jsem se vzpamatoval a řekl: "Dobře, tak já jdu pro tu výbušninu, nejpozději do dvou se vrátím, zatím sbohem.". Odešel jsme k výtahu, u kterého taky stála stráž, zavadil jsem o ní pohledem a všiml jsem si, že ze zbroje na mě kouká ženský obličej, osmělil jsme se k rozhovoru a zeptal se. "Ahoj jsem tady novej, můžeš mi říct, jak to tu chodí?" "Neobtěžuj mě ve službě, a vůbec co tady děláš? Nejsi členem bratrstva." řekla rádoby strohým tónem, ale zároveň si mě pořádně prohlédla a za očima jí zasvítil zájem, ovšem ihned pohasl a řekla: "Jdi svou cestou!". Pokrčil jsem rameny a odešel do výtahu. Vylezl jsem ve druhém a zamířil ke dveřím s nápisem zbrojní sklad (byl naproti výtahu, takže jsem nemusel nikde bloudit). Otevřel jsem a šel k jedinýmu chlápkovi, který tam byl. "Shit.us, ty si Frank?" "Jo, velitel už mi volal, tady to máš a zlom vaz!" "Díky." Tak jsem vyšel k bunkru a cestou k nájezdníkům jsem přemýšlel o lidech v bunkru. Vypadá to, že nemají rádi nováčky, Frank nebyl zrovna výřečný, ale ta paladinka, ta paladinka měla opravdu krásný obličej, ale nezdálo se, že by stála o konverzaci. Škoda. Asi za dvě hodiny jsem uviděl na obzoru pár stanů a lidí v kožené zbroji. Nájezdníci. Naštěstí už se smrákalo, a tak jsem se mohl v pohodě připlížit k táboru. Když už jsem byl blízko, tak i poslední nájezdník odešel do svého stanu a hovor utichl - usnuli. Za pět minut jsem byl před prvním stanem.
|
