Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Skaličan - Teplometní granátníci

Věnováno: všem lidem, o kterých jsem si kdy myslel, že mě chtěli zabít. Hezké čtení, Stierlitzi!

Úvod:

Po zuřivé válce o Zemi zavládl na lidmi ovládaném Marsu chaos. Federální vláda, v čele s prezidentem Liem, se odebrala na Měsíc, kde se v tu chvíli nacházela nejlépe vyzbrojená a vycvičená armáda celé sluneční soustavy.
Mars byl ovládnut technokomunisty, ale jaderná válka mezi s Federály jejich pozici značně oslabila. Přispělo k tomu i nakládání s obyvatelstvem Marsu, jenž nebylo mnohonásobně geneticky poznamenané a zmutované, oproti obyvatelstvu Země. Technokomunistická vláda sebrala původním obyvatelům drobné výhody a jistoty, které měli za vlády federální, což zapříčinilo občanskou válku.
Většina povstalců se pak přidala k bývalému federálnímu generálovi Clarkovi, který byl sám mutantem. Povstalci bojovali za zrovnoprávnění mutantů s ostatními lidmi a omezení těžby nerostných surovin na Marsu. Vojsko technokomunistické vlády bylo oslabano bojem s Federály, a tak byl boj povstalců částečně úspěšný.

Bylo to právě 32. červovna 2743, když se 60 km, ve výšce 2000 m od vojensko-technologické základny, objevila útočná loď povstalců. Útočné lodi velela kapitánka Gretel Hofmerin. Hofmerin byla oblíbena a respektována mezi svou jednotkou, neboť povolila braní drog, pití alkoholu, poslouchání hlasité hudby a sex.

Kapitánka vstoupila do řídící místnosti. Bylo zde mnoho mutantů, především pak mutantů lidí, psů a vlků. V momentě, kdy kapitánka vstoupila do místnosti, přestala si posádka oblizovat svá varlata a jinak se vzájemně uspokojovat.
,,Madam, očekávám vaše rozkazy," řekl seržant Borge, který byl velitelem v řídící místnosti.
,,Připravit teplometné granáty, odjistit plynomety, zapnout rozmrazovací zařízení ve výsadkových člunech tři a čtyři," řekla kapitánka.
,,Další rozkazy?" otázal se Borge.
,,Ne, ale mě byste se nechat přeoperovat na ženu. Nemám ráda homosexuální muže" odpověděla Hofmerin.

Loď se přiblížila k základně již na tři kilometry. Dříve, nežli mohl být na základně vyhlášen poplach, zasáhlo objekt několik teplometných granátů, které vyřadily z provozu pouštní roboty a vozidla. Bojový plyn rychle proniknul větracím systémem po celé základně a dříve, nežli se mohli obránci základny připravit na obranu, obklíčila ji desítka výsadkových člunů.

K základně vyrazila desítka gaykonů a stovka jiných zmutovaných. Po dvou hodinách boje, byla základna obsazena.
Do velitelského sálu základny vstoupila Hofmerin. Místnost byla plná mrtvol, mršin a zajatců.
,,Kdo z vás je vědec nebo technik?" zařvala na zajatce v bílých pláštích Hofmerin.
Nikdo se však nepřihlásil. Jednotka seržanta Borgeka odvedla všechny zajatce do vedlejší místnosti, odkud se zanedlouho ozýval křik a několik dalších zvuků, které vydává člověk, když je znásilňován a je mu přitom rozbíjen o tělo kancelářský nábytek. Tak se stalo, že několik techniků po tomto výslechu zůstalo ležet na zemi v kalužích krve. Zbylí byli odvedeni zpět do místnosti. Na dotaz, kdo z nich je zajatec, odpověděli všichni kladně.

Při zpáteční cestě vtrhla Hofmerin do řídící místnosti.
,,Vaše chování a chování vašich lidí při výslechu, je odporné, seržante. To jste ty vědce nemohli odvést alespoň do zvukotěsných místností?"
,,Můžeme si promluvit jenom my dva?" otázal se Borge.
Kapitánka se otočila a oba zamířili do velitelské kanceláře, kde ve velkém křesle za luxusním stolem vysedávala zrzavá kočka. Hofmerin se posadila na křeslo.
Hofmerin se usadila na křeslo a vyhrnula si sukni. Poté si sundala spodní prádlo a pustila pod sukni zrzavou kočku.
,,To tady budeš jenom stát?" otázala se překvapeného Borgeka.
,,Musím se napít" řekl Borge a natáhl ruku po sklenici vody.
Hofmerin s ironickým úsměvem a s nepravidelným dechem sledovala pohoršeného Borgeka.
,,Mne vytýkáš, že jsem teplej a sama děláš tohle" řekl Borge, přičemž uhýbal pohledem.
,,Tady nikdo neposlouchá tvoje pitomý hekání, když smečka vlků znásilňuje zajatce" odpověděla Hofmerin.
,,U vlků a psů ti to nevadí a u mne ano?" rozčílil se Borge.
,,Ty ale nemusíš být jako oni, ty jsi člověk!" odpověděla Hofmerin.
,,Tak mne ber takového, jaký jsem"
,,Studie prokazuje, že teplouši, na rozdíl od teplejch, ztrácí v krizových situacích iniciativu"
,,Nejsme posíláni do těžkým bitev a ani jednou jsme se nenacházeli v krizové situaci"
,,Já ti slibuji, že jestli ještě jednou budeš znásilňovat zajatce, tak se k nějaké takové jednotce dostaneš. A teď vypadni, už brzo budu" odpověděla Hofmerin.

Loď se vrátila na základnu. Hodinu nato se Hofmerin hlásila u majora Smitha.
,,Dobrá práce, kapitáne" pochválil Smith Hofmerin.
,,Děkuji, pane"
,,Dejte si pohov, posaďte se" pokynul vlídně Hofmerin major Smith.
Do místnosti vstoupil voják, člověk, křížený s býkem. Podal majorovi malý disk a lístek a opět odešel.
,,Smutné," řekl major ,,tito novodobí minotauři se dožívají pouze čtyřiceti let"
Hofmerin si pouze rozpačitě dala své vlasy zpět za uši, aby na majora dobře viděla.
,,Proběhla vaše mise v pořádku?" otázal se Smith.
,,Jistě, pane" odpověděla Hofmerin.
,,Žádné problémy?"
,,Ne, pane"
,,To rád slyším. Teď si týden odpočinete tady na základně, ale dříve než odejdete, rád bych vám něco pustil. Souhlasíte?"
Hofmerin přikývla.
Major Smith vložil disk do malého projektoru a přelétl věty, napsané na lístku. Oba se pak zahleděli na monitor. Na monitoru se objevila místnost lodi, v měla po celou misi Hofmerin svou kancelář. Major Smith zrychlil čas a až v momentě, kdy se na monitoru objevila Hofmerin se seržantem Borgekem, zpomalil a zapnul zvuk.
Smith se bavil pohledem na bledou Hofmerin.
Po skončení projekce se Smith pohodlně usadil do křesla a zapálil si dlouhý doutník, značky EKO-shuck.
,,Jak se zdá, kapitáne, cesta asi neproběhla bez úplných problémů" pravil Smith.
,,Nic, co by však ohrozilo úspěšné splnění mise, pane" odpověděla Hofmerin.
,,Vy máte také problémy s orientací?" otázal se Smith.
,,Ne pane, ale nosit na loď přes kontrolní stanoviště, kde vás rentgenují a prohlíží osobní věci, nějaké předměty, kterými bych se mohla sama uspokojit…"
,,A seržant Borge je tedy homosexuál?" otázal se mile Smith.
,,Ano, pane" řekla Hofmerin a sklonila hlavu.
Major Smith se podíval do počítače, kde si nalezl kariéru a životopis Hofmerin a Borgeka.
,,Vy jste spolu chodili na akademii?" otázal se po chvíli.
,,Ano. Dva roky v nadstavbovém výcviku pro poddůstojníky, pane" odpověděla Hofmerin.
,,Jaký byl váš vztah? Měli jste spolu něco? Doporučuji vám nelhat, kapitáne. Seržant Borge se u mne po vás také zastaví a nebude mít co ztratit."
,,Dobře. Líbil se mi a jednoho večera, kdy jsme se opili, jsem se s ním chtěla vyspat, ale on odmítl s tím, že je homosexuál. Při pozdějším výcviku jsem se o tom i přesvědčila, často trávil noc s jedním instruktorem."
,,Proč jste již dříve neohlásila, že má jinou orientaci?"
,,Protože tomu člověku věřím ze své posádky nejvíce, a jak asi víte, Borge má problémy s ovládáním, pokud jej někdo vytočí"
,,Ano, ten případ před lety, kdy umlátil kolegu barovou stoličkou. Nemohli jsme mu ale nic dokázat a navíc byl ten jeho kolega podle pitvy opilý"
Major oklepal popel ze svého doutníku.
,,A vy kapitáne, jste o své orientaci přesvědčena?" zeptal se Smith s úsměvem.
,,Jsem heterosexuál, pane. A ta kočka…"
,,Nechme kočku kočkou" skočil Hofmerin do řeči major Smith ,,Nedám pouze na slova, kapitáne"
,,Prý jste se už vyspal s mnoha důstojnicemi. Než bych riskovala kariéru, klidně se s vámi vyspím také" řekla Hofmerin.
,,Dobře tedy. Vezměte si tento disk. Mám kopii a při vašem nejbližším prohřešku ji nebudu váhat předložit na kompetentních místech. Odpočiňte si po cestě a za tři hodiny na mne čekejte u stanoviště deset"
,,Rozkaz, pane"
,,A ohledně seržanta Borgeka si nedělejte starosti, pošlu jej k té jednotce, kterou jste mu slibovala v kanceláři. Odchod."

Po osmi měsících, 26. terodera 2743…

Na základně Armea přistála dopravní loď. Po kontrole všech pasažérů uvnitř lodi, se otevřely výstupní turnikety. Zanedlouho jedním z turniketů prošel také seržant Borge.
Celá základna byla v nejvyšší pohotovosti, neboť vojska povstalců chystala v této oblasti mohutnou ofenzívu.
Seržant Borge se dostavil ke kapitánu Teunlovi, který jej seznámil se všemi povinnostmi a úkoly, které bude vykonávat během služby na útočné ivazní lodi.
Během týdne se na základnu přesunula celá jedna vzdušná divize a mnoho útočných lodí i granátnických lodí.
Na následující týden od 3. do 10. oteodera byla naplánována ofenzíva.
3.oteodera se nedaleko jedné techno-komunistické objevila i loď pod vedením kapitána Teunela. Dříve, než výsadkové čluny plné mutantů dosedly na povrch, zasáhlo základnu několik desítek teplometných granátů a okolí bylo zamořeno bojovým plynem.
V jednom z výsadkových člunů se nacházel také seržant Borge, který velel vojákům z výsadkových člunů.
Techno-komunistická základna sice byla před útokem varována, ale teplometné granáty, hlavní zbraň vojsk povstalců, způsobili posádce těžké ztráty. Borgeho jednotka ztratila při obsazování okolí základny jen několik útočných gaykonů. Zato při dobývání základny se rozpoutala krvavá jatka. Borge ztratil většinu vojáků, kteří byli lépe odolní proti bojovému plynu, než většina jednotky. Po dvou hodinách proto kontaktoval kapitána Teunela, který mu na podporu vyslal záložní člun, tzv. růžového komanda. Do tohoto komanda byli přednostně bráni vojáci povstalců, kteří se závažně provinili proti platným řádům vojsk povstalců. Mnoho z nich nebylo příliš výkonnou jednotkou, ale byli zde i takoví, kteří se k růžovému komandu dostali pro špatné zacházení se zajatci, přílišnou brutalitu nebo jiné válečné zločiny.
Muži komanda brzy dorazili ke seržantu Borgekovi.
Seržant Borge všechny členy komanda seznámil se situací. Poté následoval hodinu trvající útok, který byl však odražen. Borge si svolal k sobě zbytek komanda a své nejvyšší podřízené.
,,Kladou příliš tuhý odpor na to, abychom prorazili" pravil Borge.
,,Můžeme si do člunů dojít pro výstroj proti bojovému plynu a pustit na ně shora plynomety" navrhl desátník Marwellon.
,,To by trvalo příliš dlouho" navrhl jeden z členů růžového komanda.
,,Já mám plán, vypadneme a přidáme se k federálním silám" řekl jiný člen komanda.
Borge vytrhl jednomu z vojáků z ruky zbraň a střelil vzpurného člena růžového komanda do břicha.
,,Neserte mě, kurva!" rozčílil se Borge.
Borgekovi se ale v hlavě ozvaly výčitky svědomí. Uvědomil si, že se sice rozčílil, ale že toho vojáka nemůže nechat zemřít na slunci v horku. Nevrátil proto zbraň psovi, kterému ji předtím vytrhl a rozstřílel raněnému vojákovi hlavu tak, že rohy z jeho hlavy odletěly o několik metrů dále.
,,Tos posral" řekl jeden členů komanda a namířil na Borgeka svou zbraň.
,,Jestli ho zabiješ, tak ber v úvahu, že proti tobě se postavíme i my" zařval desátník Maxwellon.
,,My, z růžového komanda držíme všichni spolu" řekl za všechny jakýsi malý člověk.
Všichni z růžového komanda namířili na Borgeka a jeho nejvyšší podřízené své zbraně.
,,Měli byste vědět, že v případě, že nás zabijete, zabije vás zbytek posádky výsadkových člunů" řekl Borge.
,,Nebo tě zabiju a bude po tobě!" zasmál se šíleně další mutant berana a člověka.
,,Fajn, tak zaútočíme teď všichni, co tady jsme. Je nás tu zhruba stejně od komanda i od důstojníků" řekl otráveně Borge.
,,To bereme" odpověděl malý člověk od růžového komanda.
,,Ale abychom měli větší šanci, tak nám zavolej o podporu z lodi" prohlásil jiný voják.
,,Vždyť nás všechny zabije!" zděsil se desátník Maxwellon.
,,Nezabije, příteli. Řeknu vám tajemství. Byl jsem minulých osm měsíců u mnoha jednotek. Z počátku i u růžového komanda. Při obtížném útoku se tato metoda používá a ztráty bývají asi jenom 10%" odpověděl Borge.
Konečně všichni účastníci porady souhlasili. Zanedlouho zasáhlo základnu několik teplometných granátů a skupina pod vedením seržanta Borgeka se vrhla do útoku. Obránce základny útok jak ze vzduchu, tak na povrchu překvapil a za hodinu byla celá základna obsazena. Nikdo pod vedením Borgeka nebyl zabit.
Dříve, než přistála útočná loď, povolil seržant Borge svým vojákům znásilnit zajaté pracovnice základny a některé ihned poté popravit ve zvukotěsných místnostech.

Seržant Borge se při zpáteční cestě na základnu Armea zastavil u kapitána Teunela.
,,Nechal jsem si vás zavolat seržante, abych vám pogratuloval. Odvedl jste dobrou práci" řekl Teunel.
,,Děkuji, kapitáne" odpověděl Borge.
,,Jen by mne zajímalo, proč jste požádal o bombardování základny teplometnými granáty, když byli v okolí základny naši vojáci" řekl Teunel rozpačitě.
,,Pane, když jsem byl přeložen před osmi měsíci od granátníků k růžovému komandu, použil tam jeden seržant v podobné situaci podobnou metodu. Tehdy tam však zahynula většina lidí při útoku, protože nenechali dlouho působit granáty"
,,Příště mi to ale hlaste. Vím co si myslíte. Že bych to neodsouhlasil a proto jste mi úmyslně nedal vědět"
,,Bez urážky, kapitáne, myslel jsem si to" odpověděl Borge.
,,Ale vždyť ten útok vedlo stejně jenom růžové komando, tak co?" prohlásil cynicky Teunel.
,,Ano, pane"
,,Dobře, jděte zpět ke svým mužům. Naše opevněné stanoviště nedaleko nás před chvílí požádalo o vzdušnou podporu, protože na techno-komunisté podnikli útok."
Loď se náhle celá otřásla a výstražná světla začala svítit. Na lodi byl vyhlášen poplach.
Kapitán Teunel popadl svůj komunikátor a spojil se s řídící místností.
,,Co se to kurva děje?!" zařval do Teunel.
,,Dostali jsme zásah. Staré typy raket země-vzduch, staré přes 750 let, pane" ozvalo se z komunikátoru.
,,Jak do prdele víte, že jak jsou staré?" otázal se Teunel.
,,Protože, kdyby techno-komunisté použili jiné protivzdušné prostředky, už by bylo po nás" odpověděl seržant Borge, který vše slyšel.
Z kapitánova komunikátoru se ozvala ta samá odpověď s tím, že loď bude muset nouzově přistát na opevněném stanovišti, které žádalo o podporu.

Za čtvrt hodiny přistála útočná loď nedaleko základny, přičemž při přistávání stihla s obránci základny způsobit útočícím techno-komunistům těžké ztráty. Celá posádka neprodleně opustila loď a následovala výsadkové čluny k opevněné základně. V momentě, kdy dorazila většina posádky, byla loď již zničena.
Techno-komunisté obnovili útok, ale protože Borgekova jednotka byla vybavena také zbraněmi proti obrněným pouštním vozům, byl útok definitivně odražen za pět minut.

Opevněnému stanovišti velel poručík van Hoheren, který podobně, jako generál Clark přidal k povstalcům. Posádka lodi byla druhého dne po částech přepravena zpět na základnu Armea.

Celá ofenzíva 10. oteodora skončila. Povstalci obsadili všechny základny v celé oblasti. Ztratili však více techniky a vojáků, než se předpokládalo. 12. eteodora byl seržant Borge za své zásluhy povýšen na poručíka kvůli nedostatku důstojníků u útočných lodí přeložen k 1. vzdušné divizi.

Seržant Borge po odbavení zamířil k majoru Smithovi, který jej mile přivítal a nabídl cigartu.
,,Dovolte mi, abych vám pogratuloval, Borgeku. Porkázal jsete své přednosti," pravil Smith.
,,Děkuji pane, ale měli jsme i trochu štěstí. Počasí bylo na naší straně" odpověděl skromně Borge.
,,Zratili jsme však jako celá armáda mnoho vojkska a techniky. A proto jsem si vás vlastně nechal zavolat. Vaše výsledky v přímém boji jsou uspokojívé, i když máte občas problémy mimo bojiště s disciplínou."
,,To už je pro mne minulostí, pane," řekl Borge.
,,Kapitán Teunel o vaší akci podal zprávu, která vaše tvrzení kopíruje. Kapitánka Hofmerin mě taktéž upozornila, že jste se smířili."
,,To je pravda, pane"
,,Borgeku, já vás tedy pod její velení přeložím zpět, protože jste jediný povýšený seržant celé operace. Ale varuji vás. V případě, že se zase nějak prohřešíte proti řádům, poputujete okamžitě zpátky a bývalé prohřešky vám k tomu budou připočítány," řekl přísně Smith.
,,Děkuji pane. Budu se snažit vás nezklamat" řekl Borge.
,,V to doufám. A pozdravujte ode mne Hodmerin."

Celá 1. vzdušná divie měla přes víkend volno, takže novopečený poručík Borge mohl svou staronovou jednotku pozvat na uvítací večírek..

15. oteodora 2743

Útočná formace pod vedením kapitánky Hofmerin se přiblížila k opevněnému bodu techno-komunistické obranné linie. Celé místo bylo vybaveno protivzdušnou obranou.
Všechny tři lodě se přiblížily na dostřel.
Hofmerin se spojila s poručíkem Borgekem a jeho místností. Na moment musela odvrátit pohled, protože na monitoru uviděla milostné hrátky dvou techniků, kteří byli z poloviny psi.
,,Poručíku, připravte se k útoku," řekla Hofmerin.
,,Rozkaz, kapitáne!" odpověděl Borge.
Loď zahájila palbu. Když na opvevněný bod dopadlo několik teplometných granátů, odpověděli i technokomunisté. Jedna z útočných lodí dostala těžký zásah a posádka musela opustit palubu. Po opuštění lodi explodovaly teplometné granáty a způsobili, že ostatní lodě musely přerušit útok.
Hofmerin požádala o podporu, ale trvalo velmi dlouho, než dorazily podpůrné výsadkové lodě s útočnými komandy. Po těžkých bojích, do kterých se zapojily i vojáci ve výsadkových člunech zbývajících dvou lodi byl konečně odpor techno-komunistů zlomen. Člun kapitánky Hofmerin a poručíka Borgeka přistál v okolí opevnění.
K oběma přistoupil minotaur s hodností seržanta a odvedl oba k místnosti, kde byli zajatci. Po cestě Hofmerin vysvětlil, že posádka lodi, která byla sestřelena, upadla do zajetí a jejich těla ještě nebyla nalezena.
,,Budou živí," řekl Borge.
,,Neřekla bych," odpověděla Hofmerin.
Borge si odvedl Hofemrin stranou.
,,Dej mi možnost vyslechnout zajatce. Oni ten výslech neumějí. Uvidíš, že tu ještě někde jsou," řekl tiše poručík.
,,Jen pokud je neznásilníš," odpověděla Hofmerin.
,,Neboj, nic se jim nestane. A dej mi skupinu růžového komanda, bude to náročné," řekl Borge.
,,Dávej na sebe pozor" řekla Hofmerin a sklopila oči.
,,Žádný strach," pravil Borge rozhodně.
Do místnosti s vědci za několik minut vstoupil poručík Borge s vojáky růžového komanda.
,,Kde jsou ti zajatci?" otázal se.
Když nenásledovala žádná odpověď, utrhl Borge jedné z dřevěných židlí nohu a uchopil ji jako obušek. Pak postavil jednu důstojnici a uhodil ji do zubů koncem utržené nohy židle.
,,Ty zasraná svině!" zařval jeden zajatec a vrhl se na Borgeka.
Poručík vědce nakopl kolenem do slabiny a narazil jeho hlavou o jednu ze stěn místnosti. Nato vytrhl jednomu z vojáků růžového komanda zbraň, odvlekl důstojnici a přikázal jí, aby si klekla zády k němu. Pak ji uhodil pažbou zbraně do ledviny.
Jeden ze zajatců se chtěl vrhnout na otočeného poručíka, ale vojáci růžového komanda jej zastřelili.
,,Máme štěstí, tato místnost je zvůkotěsná. Je vidět, že vás zajali muži z naší lodi," řekl s úsměvem zajatcům Borge.
Pak přikázal dvěma vědcům, aby se posadili na židle. Borge se postavil proti nim a před jejich židle nechal přemístit jednoho polomrtvého a jednoho mrtvého vědce. Mnoho ze zajatců začalo propadat histerii a vzájemně se snažili jeden druhého utěšit. Borge sám svlékl mrtvého tahatce a polomrtvému dal rozkaz, aby se sám svlékl. Když to bylo provedeno, Borge přikázal členům růžového komanda, aby nahého zajatce zabili.
Borge obrátil oba mrtvé na záda a začal střílet mrtvolám do břicha. Jako první se pozvracela důstojnice s vyraženými zuby. Borge ji odvlekl z místnosti a po chvíli se s ní vrátil.
,,Mohl jsem vás všechny pochopitelně znásilnit nebo uřezat končetiny, ale obvykle to zabírá jenom na technologických základnách pro vědce" řekl k zajatcům.

Vojáci růžového komanda opustili s poručíkem Borgekem místnost. Snadno objevili tajnou chodbu. V chodbě se strhla přestřelka, ale růžové komando neohroženě postupovalo. Nakonec všichni stanuli před provizorním žalářem, kde leželo několik mrtvých mutantů a mutantek, svlečených do naha. Jejich krev už tvořila obrovské jezero v celé místnosti.
Jedna ze stěn se náhle vyvalila a do místnosti vlétl omračující granát. Strhla se opět přestřelka, ve které padlo několik členů růžového komanda, sám Borge byl zraněn. Obránci základny byli poraženi. Vojáci růžového komanda pak v další tajné chodbě přemohli i poslední techno-komunisty a objevili zbytek posádky, mezi nimi i zraněnou a znásilněnou kapitánku sestřelené lodi.

17. oteodora Ramdua-M

Borge se probudil. Byl jenom lehce zraněn a bolela ho hlava. Ležel na posteli v malé místnosti. Ležel takhle ještě asi dvě hodiny a snažil se vzpomenout na to, co se vlastně stalo. Už chtěl uvěřit představě, že byl zajat, když tu do místnosti vstoupila kapitánka Hofmerin. Přišla k poručíkově posteli, pohladila ho po tváři a dala mu pusu. Borge vůbec nic nechápal.
,,Byl jsi v noci úžasný," řekla po chvíli ticha.
,,Co?" vydal ze sebe nechápavě poručík.
Hofmerin vytáhla malý projektor a pustila mu záběry z místnosti, kde Borge po svém převozu ležel. Viděl, jak do místnosti vchází Hofmerin, probouzí ho a podává mu nějaké prášky. Po chvíli si vleze k němu a stráví s ním v posteli asi dvě hodiny.
,,Doktoři říkali, že zítra už zase začneš chodit," řekla Hofmerin.

23. oteodora

Ve měste Ramdua-M panoval klid, stejně jako v celé oblasti. Nebylo třeba evakuovat obyvatele a povstalecká vojka přešla opět do protiútoku. Právě zde se nacházela i skupina útočných granátnických lodí pod vedením kapitánky Hofmerin.
Borge se právě vracel po přistávací ploše z oběda, když právě potkal několik svých kolegů, kterým zrovna Hofmerin vysvětlovala nutnost zapínání ventilace při útocích plynomety na pozemní cíle. Borge se vložil do rozhovoru a vše nakonec skončilo oboustraným pochopením a smírem.
,,Tebe u toho komanda opravdu změnili. Je skvělé, jak všechno vysvětluješ s takovým klidem bez toho, abys byl arogantní," řekla s úsměvem kapitánka.
,,Ano, ty jsi na tom čím dál hůře," zavtipkoval Borge.
,,Nech si to jo? Nechceš jít večer na večeři? Na vedlejší lodi jsem včera potkala našeho spolužáka z výcviku. Jmenuje se Parker, jestli si na něho pamatuješ."
,,Promiň, už něco mám," vymlouval se Borge.
,,Ale notak, bude to…" Hofmerin nedokončila větu.
Ozvaly se poplašné sirény.
,,To zase šukaj tvoji vlci v kanceláři?" otázala se Hofmerin.
,,Nemám tušení, ale nechce se mi to líbit," řekl Borge s obavami.
Oba náhle oslnil lesk útočné lodi.
,,Kurva, útočí na nás. Do krytu, do krytu!" rozkřikl se poručík.
Právě včas. U jedné z budov dopadl teplometný granát a posádka, která spustila alarm se vypařila zaživa.
Všichni přiběhli k bunkru, kde Borge stihl ještě seřvat dva vlky, z nichž jeden měl stále ještě erekci. Poté popadl vysílačku a požádal o podporu ze vzduchu i ze země.
Ukázalo se, že na povstalce zaútočili federalisté.
,,Mám dojem, že na nás použili bojový plyn. Začíná se mi chtít spát. Dokonale nás přepadli," řekl Borge.
,,Také jsem trochu unavená. Zabije nás to?" zeptala se s rozpaky Hofmerin.
,,Ne, to už bychom bývali byli mrtví. Jenom doufám, že sem nepřiletí granát," řekl vlk, který měl erekci.
Konečně druhý vlk otevřel bunkr a všichni mohli vejít dovnitř.
,,Vás to ale nezasáhlo," řekla Hofmerin a vrhla na vlky ospalý pohled.
,,Nahoďte agregát!" řekl Borge a posadil se na zem.
,,Už se mu chce spát, odveďte nás někam, kde se můžeme vypsat a hlídejte," řekla kapitánka.
Poručík Borge mezitím úplně usnul.
,,Hlavně nás položte na nějakou velkou postel, protože se vám možná bude eh." Hofmerin nedokončila větu. Pak se opřela o stěnu a svezla se po ní až na zem.
Vlci svůj rozkaz splnili.
O osudu města bylo rychle rozhodnuto. Povstalci měli v okolí více lodí a obrněných vozidel. Podařilo se jim tak útok federální armády odrazit.
Asi tři hodiny po útoku se vzbudila kapitánka Hofmerin. Byla tak zmatená, že zapomněla na rozkaz, který vlkům dala. Byla přesvědčená o tom, že srazit dvě postele k sobě byl poručíkův nápad. Vysvlékla se a rozepla Borgekovi košili. Pak poručíkovi sundala boty a uspokojovala se jeho palci na nohou, neboť vyznávala feet fetish.
Borge se probudil.
,,Ne, prosím, nedělej to," řekl, jakmile uviděl nahou kapitánku.
,, Ale notak. Nebraň se tomu!" pobízela poručíka Hofmerin.
,,Nedělej to!" prosil Borge.
Chtěl se zvednout, ale Hofmerin k němu rychle přistoupila, aby ho znovu obrátila na záda. Potom si klekla tak, aby měla svá lýtka u poručíkových ramen. Přímo před obličejem Borgeka se objevil červený kosočtverec, kosočtverec, který si Hofmerin nechala vytetovat v rozkroku.
,,Nic nebude." řekl Borge.
,,Úplně mi postačí, když mi jí vylížeš," řekla Hofmerin.
,,Bolí mě za krkem,"
,,Nekecej a dělej" pobízela poručíka Hofmerin.
,,Kdybys v té nemocnici nepoužila prášky, tak bys věděla, že mě před pěti měsíci postřelili v rozkroku. Takže pokud u sebe nemáš prášky nebo pumpičku, tak máš smůlu" řekl Borge.
Hofmerin se teď přemístila tak, že měla svou holeň pevně přisknutou na Borgekových rukou, tak, aby nemohl nic dělat. Pak uchopila Borgeka za vlasy na temenu hlavy, tak, aby to ho to co nejméně bolelo. V momentě, kdy se poručíkova špička nosu dotkla pysků kapitánky, uviděly jeho oči plné strachu oči kapitánky, které mezi jejími ňadry připomínali Borgekovi hlavně zbraní. Potom kapitánka přitiskla poručíkův obličej ke své vagině, aby mu znemožnila dech. Měla v tom už praxi s předchozími partnery. Jeho obličej pomalu měnil barvu, přičemž stále hleděl do očí kapitánky. Chtěl ji kopnout do páteře, jak ho to učili při výcviku, ale každý pohyb pro něj byl teď velice bolestivý. Po chvíli pustila Hofmerin poručíkovu hlavu. Hlava však neklesla dolů na polštář.
,,Tenhle je eště dobrej, ani mě nezkusil kousnout, jako jinej," pomyslela si Hofmerin.
Kapitánka se nechala unášet slastným pocitem a po chvíli sáhla volnou rukou do Borgekových boxerek. Byla však zklamaná.
Odstrčila od své vaginy Borgekův obličej a podrážděně vstala.
,,Chlap, kterýmu se po probuzení nepostaví je chlap na hovno," prohlásila.
Zatímco si kapitánka oblékala uniformu, Borge vytáhl svou trofejní pistoli z jedné dávné války ve 20 století. Když už se Hofmerin chystala odejít a podívat se na poručíka, uslyšela, jak ten právě odjistil pistoli.

,,Gretel," ozval se Borge ,,chci, abych věděla, že to není kvůli mým problémům. Chci tě jenom naštvat!" řekl.
Přiložil si pistoli ke svému pravému spánku a stiskl spoušť.
Hofmerin k němu rozčíleně přiběhla. Měl zalitou hlavu krví a ze všech sil něco chroptěl.
,,Viděla jsem už hodně sebevražd, ale tohle byl zatím nejhorší pokus, jaký jsem kdy viděla," řekla Hofmerin Borgekovi.
Borge rozuměl všemu, co kapitánka říká.
,,Prostě máš smůlu chlapče, přežiješ to."