Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
6. Pušky
Pušky jsou, proč to nepřipustit, základem pěchoty drtivé většiny ozbrojených sil na světě. Mikrorážové útočné pušky prakticky vytlačily z armád samopaly. Kromě vojenských, útočných pušek existuje celá řada dalších, většinou loveckých nebo sportovních pušek.
Na začátku druhé světové války většina evropských zemí stále používala opakovací pušky (po každém výstřelu se musely natahovat, pro ty kterým to ještě nedošlo), Británie měla Lee Enfield, Německo Mauser 98, Rusové Mosin-Nagant, Francie MAS36, Itálie Mannlicher-Carcano, Japonci měli svou Arisaku. Tyto zbraně byly určeny pro likvidaci cíle velikosti člověka do 1000 m, plus mínus. Byly vyvíjeny jako útočná zbraň používaná s obranou zbraní, pistolí, která pokryla prostor asi do 25 metrů, kde bylo použití opakovací pušky s dobrým výsledkem velmi těžké. Do roku 1936 používala americká armáda opakovací pušku Springfield M1903 ráže .30-06. V roce 1936 přijala do výzbroje pušku M1 Garand, jednu z prvních, jestli ne první, samonabíjecí pušku přijatou do výzbroje některé z armád. V porovnání s opakovacími puškami umožňovala poloautomatická funkce zbraně ohrozit velmi rychle několik cílů. Garand byl stále plně srovnatelný s opakovacími puškami, protože používal stejnou výkonnou munici. V průběhu 2. světové války se Němci po zkušenostech z východní fronty rozhodli, že v bitvách, kde byl obvyklý boj na krátkou vzdálenost, by mohla být daleko účinnější kompaktní puška na méně výkonnou munici, střílející v plně automatickém režimu. Tato puška by měla být používaná jak v útočné úloze s přesnou střelbou na přibližně 300 metrů (za dostřel jejich samopalů), tak v úloze obranné, kdy by se na kratší vzdálenosti využila možnost automatické palby. Stejně, většina vojáků na 1000 metrů netrefila ani širší stranu stodoly, natož cíl velikosti člověka. V roce 1943 se začalo s výrobou nové zbraně, MP43 v ráži 7.92x33mm, která splňovala tyto požadavky. Pár menších úprav, a příští rok se začala vyrábět MP44, která byla později Hitlerem přejmenována na StG44 neboli "sturmgewehr" - útočná puška. Po válce Rusové vyvinuli novou munici 7.62x39mm (nejspíš si vzali vzor z německého 7.92mm), tzv. střední náboj - výkonností leží mezi pistolovou a puškovou municí, a použili ji pro samonabíjecí pušku SKS. V roce 1946 nahradila většinu starých opakovaček Mosin-Nagant, ale hned příští rok byla SKS ve výzbroji doplněna, případně nahrazena novou puškou, Avtomat Kalašnikova, 1947 nebo také zkráceně AK-47. Zbytek spojeneckých sil byl mírně pozadu s přijetím tohoto typu zbraně, nejspíš z toho důvodu, že se v té době zformovalo NATO (North Atlantic Treaty Organization - Severoatlantická aliance), které dbalo na logistiku a standardizaci zbraní a munice. Spojené státy, jejichž síly strávily v Evropě poměrně krátkou dobu a v Pacifiku zřejmě neměly se svou puškou M1 Garand problémy, nepovažovaly za nutné měnit stávající náboj za jiný. Z důvodu, politiky NATO však USA přijalo v roce 1954 zkrácenou verzi náboje ráže .30, vyvinutého ve Springfieldské zbrojovce. Tak vznikl náboj 7.62x51mm NATO, na civilním trhu známý jako .308 Winchester. Pro nový náboj bylo vyvinuto mnoho plně automatických pušek, včetně velmi rozšířené FN-FAL, americké M-14 nebo německé H&K G3, také velmi rozšířené. O deset let později se začalo v USA uvažovat o novém, středně účinném puškovém náboji ráže .22, který by nahradil zastaralé .30 (7.62x33mm) karabiny (M1/M2/M3 Carabine). Válka ve Vietnamu dokázala, že náboj 7.62mm NATO je obecně příliš účinný pro boj na blízkou vzdálenost. Americký konstruktér Eugene Stoner vytvořil pro použití s mírně upraveným nábojem .222 Remington svou pušku AR-15. Zbraň zaujala především letectvo, které mělo zájem na nahrazení svých karabin M1 ráže .30 lepší zbraní. Firma Colt začala pušku AR-15 vyrábět pod označením M16, zbraň používala nově vyvinutý náboj 5.56x45mm, který se stal standardním nábojem ve Spojených státech a později jej přijaly i ostatní státy NATO. Civilní varianta náboje byla představena jako .223 Remington. Brzy po zavedení nového náboje se objevily nové pušky. Fabrique Nationale postavilo CAL, později FNC, Heckler & Koch představil svou HK33, Francie přijala FAMAS, Steyr představil svůj AUG, Královská zbrojovka v Enfieldu začala s vývojem L85... Odpovědí Sovětského svazu byl vývoj náboje ráže 5.45x39mm. V roce 1974 byla do výzbroje zařazena nová puška používající tuto munici, také Kalašnikovy konstrukce, AK-74. V průběhu sedmdesátých let členské státy NATO prováděly své vlastní pokusy s americkou 5.56x45mm municí. Belgická FN mírně upravila stávající náboj označovaný jako M109. Výsledkem je výkonnější náboj s lepší průrazností známý pod označením SS109, který byl v roce 1980 přijat do výzbroje NATO. Dnes jsou starší pušky nahrazovány hi tech zbraněmi, například v USA vyvíjejí svou OICW (Object Individual Combat Weapon), 5.56mm pušku s 20mm granátometem, IMI představila svůj Tavor, Vector svou CR21 atd.
Lovecká puška:
"Poloautomatická puška Colt Rangemaster kalibr .223. Neumožňuje střelbu dávkou." Ráže: .223 = 5.56mm NATO (F1, F2), 7.62mm NATO (FOT) Zásobník: 10 náb. Váha: 11 lbs (asi 5 kg - F1, F2), 9 lbs (asi 4 kg) Výskyt: F1, F2, FOT Páni překladatelé FOT se neobtěžovali podívat na popis lovecké pušky a natvrdo ho obsmahli z F1 / F2, takže i ve FOT se setkáme s puškou ráže .223, i když ve skutečnosti je to 7.62. Toto je typický zástupce loveckých pušek. Jak už název napovídá, primárně je určena k lovu. Lovecké pušky jsou často dovybaveny dalekohledem, jako je tomu ve F2. Jako příklad zde uvádím pušku Ruger Mini-14 ráže .223 Remington, která existuje i ve verzi Mini-30 v ráži 7.62x39mm.
Útočná puška:
"Univerzální 5mm útočná puška Kalašnikov AK-112. Stará armádní zbraň vyřazená v průběhu války. Schopná střelby jednotlivými ranami nebo dávkou, s použitím vysokorychlostní 5mm munice." Ráže: 5mm Zásobník: 24 / 100 náb. Váha: 8 lbs (asi 3,6 kg) / 10 lbs (asi 4,5 kg) Výskyt F1, F2 / F2 Standardní útočná puška, ovšem nestandardní munice. Pro útočné pušky se používá 5.56mm NATO nebo 5.45 sovětský. Při použití 100 ranného rozšířeného zásobníku by bylo ovládání dosti nepohodlné, nehledě na to, že by potom nešlo o pušku, ale o podpůrný lehký kulomet, který by nepoužíval takový zásobník, ale spíš nábojový pás. Sám zásobník by byl velmi problémová konstrukce. Na obrázku je zbraň z nejnovější řady pušek Kalašnikov, verze AK-103.
Sniperská puška:
"Odstřelovací puška model DKS-501. Výborná projektilová zbraň s excelentním dostřelem. Původní ráže .308, nicméně tato byla předělána na běžnější kalibr .223." Ráže: .223 (F1, F2), 7.62mm (FOT) Zásobník: 6 náb. Váha: 10 lbs (asi 4 kg) Výskyt: F1, F2, FOT Nevím, který idiot by předělával odstřelovačskou pušku z výkonnější munice 7.62x51mm NATO na slabší 5.56x45mm NATO. Nehledě na to, že by musel udělat novou hlaveň, závěr atd. což by v tamních podmínkách nebylo snadné. Ve FOT se dopustili také jedné chybky a to že munice ráže .308 Winchester je jiný název pro 7.62x51mm NATO, takže je ta zbraň vlastně předělaná z jedné munice na tu samou. Na obrázku britská sniperka L96A1 (známá "arktika" z Counter-Striku) a H&K PSG-1.
FN-FAL:
"Tato automatická puška je jednou z nejpoužívanějších armádních zbraní v historii moderních válek. Je to univerzální zbraň, vhodná do jakéhokoli terénu i taktické situace." Ráže: 7.62mm NATO Zásobník: 20 náb. Váha: 10 lbs (asi 4,5 kg) Výskyt: F2, FOT Belgická puška FN-FAL (Fabrique Nationale - Fusil Automatique Leger - puška, automatická, lehká) je jednou z nejrozšířenějších zbraní na světě. Slouží nebo sloužila ve více než 70ti zemích světa (pod různými názvy, např. L1A1, L1A2, C1A1, STG58, L1A1 SPORTER, SAR 48, SAR 4800, SA58, FALO, FAL-H atd.). Jenom Kalašnikov překonal tento rekord. Poprvé byla představena v roce 1953, původně pro náboj 7.92x33mm Kurz vyvinutý za druhé světové válce v Německu. Později byla přestavěna na standardní náboj 7.62x51mm NATO, vyráběla se však i v jiných rážích. Pracuje na principu odběru prachových plynů z vývrtu hlavně. Pažba se blíži k ose hlavně, což přispívá ke snížení zpětného rázu a ke zvýšení přesnosti. Poblíž těžiště zbraně je umístěna rukojeť pro pohodlné přenášení. Pušku lze osadit lehkou dvojnožkou, má stavitelné dioptrické hledí, při použití speciálního krytu závěru je možné použít různé typy zaměřovačů. Kapacita zásobníku je 20 ran, kadence asi 600 ran za minutu, účinný dostřel asi 600m. Puška se vyrábí v mnoha variantách, například jako karabina se zkrácenou hlavní nebo jako odstřelovačská puška s delší hlavní. Většina variant FN-FAL se odvozuje ze čtyř základních provedení: FN 50-00 (pevná pažba, standardní hlaveň), FN 50-64 (sklopná pažba, standardní hlaveň), FN 50-41 (pevná pažba , těžká hlaveň, dvojnožka) a FN 50-63 Para pro výsadkáře (sklopná pažba, odlehčená kratší hlaveň. Nevýhodou pušek tohoto typu (takzvané "battle rifle" - bojová puška) je vyšší hmotnost a velký zpětný ráz, zvláště při střelbě dávkou.
H&K G11:
"Tato zbraň je považována za revoluční výrobek v historii vývoje ručních palných zbraní. Používá beznábojnicové střelivo, tvořené blokem slisované spalitelné směsi se zabudovaným projektilem. Výsledná váha i úspora místa umožnila instalaci velkokapacitního zásobníku munice." Ráže: 4.7mm Caseless (beznábojnicová munice) Zásobník: 50 náb. Váha: 8 lbs (asi 3,6 kg) Výskyt: F2 Co k tomu dodat, popisek shrnuje vše podstatné. Jenom snad to, že neexistuje žádný model G11E. Projekt pušky G11 byl odstartován v 60tých letech v západním Německu firmou Heckler & Koch na požadavek západoněmecké vlády, která chtěla nahradit své pušky G3. G11 střílí 4.7mm beznábojnicové střelivo (viz kapitola 1). To umožnilo použití vysokokapacitního zásobníku. První prototypy měly 50ti ranný zásobník, pozdější prototypy už jen na 45 ran. Zbraň umožňovala připojení dvojnožky, bajonetu a odnímatelného optického zaměřovače. Díky použité munici měla zbraň při 3-ranné dávce vysokou kadenci a přesnost. Z důvodu nedostatku finančních prostředků byl nakonec v roce 1990 celý projekt s obrovskou finanční ztrátou zastaven.
XL70E3 Enfield:
"Experimentální zbraň vyvinutá během války. Kompletně vyrobená z vysokohustotních polymerů odolných vůči tlaku, otěru i vysokým teplotám. Tato zbraň je téměř imunní vůči povětrnostním vlivům. Je lehká, přesná, s vysokou kadencí střelby a lze ji rozebrat i opravovat bez použití jakýchkoli nástrojů." Ráže: 5.56mm NATO Zásobník: 20 náb. Váha: 10 lbs (asi 4,5 kg) Výskyt: F2, FOT Opravovat bez nástrojů? Co to je za blbost. Opravujte hi tech pušku bez nástrojů... XL70E3 je označení prvních prototypů standardní britské 5.56mm (prototyp používal experimentální náboje ráže 4.85mm) pušky L85A1 známou také jako SA 80. S vývojem se začalo ke konci 60. let, měla nahradit tehdejší standardní pušky L1A1 (FN-FAL). Do výzbroje byla přijata až v roce 1984. Je konstrukce "bull-pup", takže je kompaktnější a přesnější, také díky optickým zaměřovačem s 4x zvětšením. Puška je vybavena 30ti ranným zásobníkem, je vyrobena ze svařovaných výlisků z plechu o síle 1mm, který se při hrubším zacházení ohýbá, navíc při střelbě hrozí ztráta šroubů, které drží zbraň pohromadě. Neumožňuje střelbu třírannými dávkami. Prvního bojového nasazení se dočkala v Perském zálivu, zde se však ukázala její nízká spolehlivost. Puška byla přepracována firmou Heckler & Koch, která odstranila hlavní nedostatky. Na obrázcích XL70E3, L85A1.
AK-47:
"AK-47 a zbraně jemu příbuzné byly hlavním vybavením vojáků Sovětské armády. Jeho spolehlivost, síla a přesnost z něj udělaly ten nejlepší útočný kulomet v dějinách." Ráže: 7.62mm Zásobník: 24 náb. Váha: 7 lbs (asi 3,2 kg) Výskyt: FOT AK-47 - Avtomat Kalašnikova - není útočný kulomet! Je to útočná puška. Lehký kulomet na bázi AK je RPK - Ručnoj Pulemjot Kalašnikova. Kalašnikov také nepoužívá stejnou munici jako například FN-FAL - 7.62x51mm NATO, ale sovětský náboj 7.62x39mm. První návrh AK vznikl v roce 1946, Michail T. Kalašnikov si vzal vzor z německého "Sturmgewehru" StG44. O rok později byla zbraň přijata do výzbroje jako AK-47. AK pracuje na principu odběru prachových plynů z vývrtu hlavně, vývrt hlavně je chromovaný pro zvýšení životnosti. V roce 1959 byl základní vzor modernizován a označen jako AKM (AK modernizirovannyj), který se odlišuje vylehčeným pouzdrem závěru a použitím technologie výlisků a svařování, což vedlo ke zjednodušení a zlevnění výroby. Existuje i varianta se sklopnou ramenní opěrkou AKMS (AKM skladyvajuščimsja). V 70. letech byla puška znovu modernizována a přestavěna na nový náboj 5.45mm a dostala název AK-74. Vývoj pokračoval i v 90. letech vznikem řady AK 101-105 a na základě AK-74 byla vyvinuta nová puška AN-94 (Avtomat Nikonova) pro přezbrojení ruské armády. AK se vyráběl v mnoha zemích světa, odhaduje se, že vzniklo až 70 milionů AK všech variant (někde se uvádí 30-35 milionů, tak nevím).
M1 Garand:
"Garand kalibr .30 byla první automatická puška přijatá jako standardní vybavení pěchoty americké armády v roce 1936. Masivní konstrukce a přesnost z ní dělá vítanou součást kteréhokoliv osobního arzenálu." Ráže: .30-06 Zásobník: 8 náb. Váha: 9 lbs (asi 4 kg) Výskyt: FOT Garand není automatická puška. První automatická puška ve výzbroji USA byla až M14. Garand je poloautomatická nebo taky jinak řečeno samonabíjecí puška. M1 byla navržena Johnem C. Garandem a od roku 1936 do roku 1957 sloužila jako standardní puška americké armády než byla nahrazena puškou M14. M1 byla jednou z prvních poloautomatických pušek použitých v boji. Nabízela velké zlepšení palebného efektu než opakovačka M1903, kterou nahradil. Byla to spolehlivá zbraň pro různé účely využití na bitevním poli. Nabíjela se nábojovým páskem čítajícím 8 nábojů ráže .30-06, nevýhoda byla, že se zbraň nedala v průběhu boje dobíjet, po vystřílení se automaticky vyhodil prázdný pásek a nahradil se novým. Vyhození prázdného pásku také doprovázel charakteristický zvuk, který mohl nepřítele upozornit na to, že střelci došla munice (mazaní američtí vojáci prý vyhazovali prázdné rámečky a snažili se vyvolat dojem, že jim došlo střelivo, aby vylákali nepřítele z úkrytu:).
M14:
"M-14 měla úspěch především v americké armádě. Byla vybavena komorou na náboje ráže 7.62mm NATO Standard, stejně jako její předchůdce byla oblíbená pro svou spolehlivost a jednoduchou manipulaci." Ráže: .303 Zásobník: 20 náb. Váha: 8 lbs. (asi 3,6 kg) Výskyt: FOT Hmm...když už teda napíšou, že používá munici 7.62x51mm NATO, tak proč ji sakra nechají ládovat .303 britským nábojem z 2. světové války? Překladatelé nějak opomenuli uvést, že její předchůdce je M1 Garand. M14 byla nahradila v roce 1957 tehdy už nevyhovující pušku M1 Garand, byla to dlouhá zbraň, primárně navržená pro poloautomatickou střelbu, mohla však střílet i dávkou. Používá standardní střelivo 7.62mm NATO ve 20ti ranném zásobníku. M14 je v podstatě vylepšený Garand. Má účinný dostřel 460 m. Výroba byla zastavena v roce 1964, do té doby bylo vyrobeno 1,380,874 kusů pušek. Ve válce ve Vietnamu byla v roce 1966-1967 hromadně nahrazena puškou M16 ráže 5.56mm. Některé M14 byly vybaveny dvojnožkou jako podpůrné zbraně, pokud však byly používány jako automat, vykazovaly nepravidelný rozptyl, velký zpětný ráz a tendenci ke zvedání hlavně. Nyní se používá převážně pro ceremoniální účely. Na třetím obrázku je porovnání velikosti M14 s M16. Čtvrtý obrázek je typický pohled žena + puška...přesně takhle střílí moje sestra ze vzduchovky:)
M16A1:
"M16A1 kulomet. Běžný kulomet americké armády, používaný od druhé světové války. Vyrobeno z hliníkových součástí a tvrdého plastu." Ráže: 5.56x45mm NATO Zásobník: 24 náb. Váha: 7 lbs (asi 3,2 kg) Výskyt: FOT Aaargh...kolikrát to mám říkat...puška (rifle) se nepřekládá jako kulomet (machinegun)!!! Kromě toho, M16 sloužila od války ve Vietnamu a ne od druhé světové...tam je to možná trochu matoucí pro překlad, autoři to asi trochu podělali, když napsali že puška sloužila ve střední části 20. století. Nespokojenost s puškou M14 a řada studií vedly armádu Spojených států k vývoji nové zbraně s nízkou hmotností, schopné střílet dávky projektilů malé ráže s kontrolovaným rozptylem. M16 byla vyvinuta americkým konstruktérem a vysloužilcem námořní pěchoty Eugenem Stonerem na přelomu padesátých a šedesátých let jako AR-15, zmenšením jiného Stonerova modelu AR-10, aby vyhověla požadavkům pěchotní rady americké armády na pušku, která neměla být těžší než 2,72 kg (6 lbs). Ve skutečnosti toto nesplnila, protože hmotnost prvních M16 s plným zásobníkem byla 3,65 kg (8 lbs). M16A1 měla mít stejný dostřel jako M14, kterou nahradila, ale nejefektivnější byla na 200 metrů a míň. Používala munici ráže 5.56x45mm (typ M109) ve dvaceti nebo třiceti ranných zásobnících. Z počátku nasazení se sice vyskytlo několik problémů, ale tyto nedostatky byly různými úpravami odstraněny, takže se později M16A1 stala standardem a počet vyrobených zbraní dosahuje 3 690 000. Po přechodu na výkonnější náboj 5.56x45mm NATO (typ SS109), vznikla také nová verze pušky - M16A2. M16A2 je standard, se kterým se budou porovnávat ostatní útočné pušky. Umožňuje palbu jednotlivými ranami nebo třírannými dávkami. Má těžší hlaveň s drážkováním a kompenzátor výšlehu, který snižuje její tendenci zvedat se při střelbě dávkou. Existuje i verze s kratší hlavní a teleskopickou ramenní opěrkou zvaná M4 Carabine. Je to zbraň primárně určená pro taktické, výsadkářské a přepadové oddíly, spojující malou velikost s velkým účinkem. Obě dvě zbraně, M16A2 i M4 lze dovybavit granátometem M203 pro střelbu 40mm granáty. Na obrázcích postupně: M16A2, M16A2, M16A2 bez zásobníku, rozložená M16A2, M4, M4 s granátometem M203.
Calico Liberty 100:
"Calico Liberty 100. Rozšířená verze v řadě Calico je plně automatická. Dokáže však pojmout jen směšné množství střeliva." Ráže: 9x19mm Parabellum Zásobník: 50 náb. Váha: 8 lbs (asi 3,6 kg) Výskyt: FOT Nevím, co vedlo autory k tvrzení, že zbraň pojme jen směšné množství munice…já bych tomu tak opravdu neříkal. Calico Liberty 100 je jednoduchá a spolehlivá poloautomatická karabina, pro policii a armádu existuje i plně automatická verze. Je vybavena patentovaným spirálovitým zásobníkem na "směšných" 100 nábojů, existuje však i poloviční, padesátiranný zásobník.
Ruger AC556F:
"Ruger AC556 je výrobkem firmy Ruger Mini 14, útočná puška ráže 5.56 mm byla původně určena pro policejní účely, ale stala se velmi populární i mezi širokou veřejností díky svému velkému zásobníku a plně automatickému chodu." Ráže: 5.56x45mm NATO Zásobník: 20 náb. Váha: 8 lbs (asi 3,6 kg) Výskyt: FOT Překlad popisku této zbraně je kapku…ehm…podělanej. AC556 je výrobkem firmy Ruger a vychází z poloautomatické pušky Ruger Mini-14. Je to policejní / vojenská verze Mini-14, se sklopnou ramenní opěrkou a kratší hlavní schopná palby jednotlivými ranami, třírannými dávkami nebo plně automaticky. Může používat 5ti nebo 20ti ranný zásobník. Existuje i varianta s tlumičem.
Steyr:
"Univerzální armádní zbraň Steyr. Vynalezeno v Rakousku. Unikátní design a vzhled učinil ze Steyra naprostý unikát a hvězdu mezi válečným ansáblem." Ráže: 5.56x45mm NATO Zásobník: 40 náb. Váha: 9 lbs (asi 4 kg) Výskyt: FOT Steyr AUG - Armee Universal Gewehr - armádní univerzální zbraň - je standardní útočná puška ve výzbroji Rakouské armády. Byla vyvinuta v 70. letech firmou Steyr-Mannlicher AG, výroba začala v roce 1978. Téměř okamžitě ji přijala rakouská armáda jako Stg.77 (Sturmgewehr 77 - útočná puška, vzor 1977), později armáda Austrálie, Nového Zélandu, Omán, Malajsie, Saudská Arábie, Irsko a mnoho dalších ozbrojených sil, stejně jako americká Pobřežní Hlídka (?) a jiné bezpečnostní organizace. Je tzv. "bull-pup" systému, má integrovaný optický zaměřovač s 1.5x zvětšením používá, je z velké části vyrobená z plastů, používá 30ti ranný průhledný plastový zásobník, který umožňuje snadnou kontrolu zbývajících nábojů. Nemá obvyklý volič režimu střelby, ale při krátkém stisku spouště střílí jednotlivými ranami a při dlouhém stisku dávkou. Zbraň je konstruovaná s důrazem na modulárnost, takže má lehce vyměnitelnou hlaveň, lze ji přestavět na ráži 9mm Para, je plně obouruční, takže ji mohou po lehké úpravě používat stejně tak leváci i praváci. Na obrázcích Steyr AUG ve standardním provedení a s kratší hlavní přestavěný na ráži 9x19mm Parabellum.
|
