Fallout |
Fallout 2 |
Fallout Tactics |
Fallout: New Vegas |
FOnline |
Společné |
Fallout projekty |
Příbuzné hry |
Hry naživo |
Soutěže |
Zábava |
Různé |
|
Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
Malevile
Autor: Robert Merle
počet stran: 468
rok vydání originálu: 1972
překlad vydal: Odeon 1983 (druhé vydání, v tomto překladu první)
doporučená cena: 34 Kčs :)
Vidím tuhle vteřinu ve vzpomínce jako zkamenělou, jako scénu z Grévinova muzea: historické postavy navždy ustrnulé ve svých příznačných postojích. Uprostřed v jedné skupině Meyssonnier, Collin, čahoun Peyssou a já, všichni se sklenicí v ruce a vzrušenou tváří, vrcholně zaujatí - na planetě obývané čtyřmi miliardami lidských bytostí - budoucností vesnice o 412 obyvatelích.
Jednou přišel hluk a oheň. V jediném okamžiku byla spálena celá Francie a jistojistě s ní i celá Evropa a všechny státy světa, které se dostaly dál než k bederní roušce, pěstnímu klínu, jeskynním malbám, kmenovému uspořádání a Věstonické Venuši. Relativně soudržné těleso několika přátel a příbuzných má tu smůlu (pro nás falloutmaniaky štěstí, jinak bysme si toho moc nepřečetli:) ) a přežije při stáčení vína ve sklepení středověkého hradu Malevile, majetku to jednoho z přeživších. Hrad je chráněn před výbuchem přilehlou skálou a svou orientací (v tomto případě to není politicky korektní označení pro jinakost homosexuálů ?) , tedy ani tolik neutrpí a tak přežije i pár hospodářských zvířat (to opravdu není spoiler, protože děj staví na jiných věcech než převážně řešení situací "kde seženu hnůj a z čeho udělám chleba a svíčky" á la Robinson Crusoe).
Autor se (k naší bizarní spokojenosti) nevyhýbá naturalistickému popisování (ať už smrti nebo něčeho jiného)....
Na silnici v údolí Rhunes, kousek pod zříceným a zčernalým zámkem Rouzies, mi oči padly na mrtvého psa. Viděl jsem ho do všech podrobností, protože silnice byla blízko a dalekohled hodně zvětšoval. Řeknete, jeden mrtvý pes, když zahynulo takové množství lidí! Ano, je ovšem rozdíl mezi tím, co člověk ví a co vidí. Že ve vsích a usedlostech kolem Malevilu shořely stovky lidí jako pochodeň, to jsem věděl, ale ten pes byl kromě ptáků na dvoře jediný mrtvý tvor, kterého jsem spatřil, a navíc mnou otřásl jeden hrůzostrašný detail, svědčící o tom, za jakých okolností zahynul. Ubohé zvíře chtělo zřejmě utéci z nějakého pole nebo ohrady, kde zrovna bylo, rozběhlo se po dobře známé silnici, ale pracky se mu zabořily do roztaveného asfaltu, přilepilo se a uškvařilo na místě. Viděl jsem dalekohledem všechny čtyři končetiny zcela zřetelně, černavá hmota s příměsí štěrku je lapila jako past a nepovolila, ani když se pes zhroutil, jen se mu na prackách protáhla do tvaru jakýchsi maličkých kuželů a věznila je dál.
...ani lidské přirozenosti...
Až dosud pro mne slovo "Menou" znamenalo prostě jméno, jméno prolnuté láskou, úctou a trochou podrážděnosti, jak už to mezi námi chodilo. Teprve dnes, kdy jsem ji poprvé spatřil svlečenou, mi došlo, že "Menou" je i tělo, a možná že tělo jediné ženy, která přežila, a vida jeho zchátralost, pocítil jsem bezmezný smutek.
...ani úsečné řeči (a o to intenzivnějším dialogům)...
"Řešení..."
"Jaké...řešení?"
Odpověď na sebe dala tak dlouho čekat, až jsem myslel, že Tomáš ztratil vědomí.
"Vylézt..."
Z posledních sil pohnul skrčeným ukazováčkem takřka nepostřehnutelně směrem k parapetu. A vydechl:
"Skočit...konec"
Pohlédl jsem na něj. A hned oči zase odvrátil. Upadl jsem opět v tupou strnulost. Hlavou mi běžely nesouvislé, zmatené myšlenky.
"Tak co?"
Zavrtěl jsem hlavou.
"Ne."
"Proč?"
"Ostatní."
Udělalo se mi dobře, že jsem tu myšlenku dokázal přesně formulovat. Lopotně jsem vstal
"Sklep."
...ani (s)prostému jazyku.
"Zbytečná slova z ní tekly jako chcanky z krávy"
Zejména však vyniká v podrobném popisu (i zdánlivých banalit), živých dialozích a stylu vyprávění. Korunu všemu pak nasazují věcné, strohé a stručné poznámky vzdělaného Tomáše (kniha je psána jako kronika událostí, i když mi to tak nepřišlo, ale to je jedno) na konci každé kapitoly. Zvláště pak "jeho" závěr knihy funguje jako "hutná nálož uranu v nadkritickém množství" (v běžné cizácké "neradioaktivní" mluvě jako "kladivo do hlavy"). Jediné co může na začátku této knihy odradit je poměrně dlouhý úvod, který má s následujícími časy zdánlivě pramálo společného kromě aktérů.
Hodnocení: 10/10
Evilive666
|
|
|