Výprava: Brno – Pirátský výčep Tortuga, později jeden nejmenovaný nonstop
Režisér: Bůh ví? Ale vypadalo to, že snad za to můžu já…. (případně ať se pravý organizátor neprodleně přihlásí)
Obsazení (dle abecedy): Aranelka, Behemot, Bodkin, Chekotay, luba, Ratman
Vypovězena smlouva s: Berry
Den natáčení: 7.10.2006

Za deset minut pět jsem vyskakoval ze šaliny na Moraváku a zdrhal směr Čára. Již zdálky jsem viděl lubu, jak se snaží zmenšit se, a schovat se tak před padajícími kousky vody (prý se tomu říká déšť). Očividně se mu to nedařilo. Připojil jsem se tedy a ihned začal rázovat, abych přilákal oko informovaného členstva VSB. Fakt, že Behemot stál opřený hned vedle luby(i když krytý rohem), jsme zjistili vzápětí. Vtipně nás odhalil a připojil se k nám v čekání. Bohužel jsem si nezapamatoval, kolik nás má celkem být (pamatoval, jen jsem měl pocit, že nás bylo mnohem více), a tak jsem příštích deset minut strávil děláním hloupých vtípku a přepočítáváním předpokládaného počtu dorazivších aktérů. Nikdo další nedorazil a tak jsme se vypravili na hlavas, kde nás u vchodu očekávala Fräulein Aranelka, se kterou jsme se uctivě přivítali. Pak jsme vyrazili najít nějaké lístky (jež v kiosku neměli). Vystačili jsme si tedy s automatem a vyrazili několika šalinami na místo natáčení (na tu druhou jsme museli běžet, abychom nemuseli čekat) a konečně dorazili do Tortugy. Jaké bylo mé překvapení, když u stolu už seděl Chekotay a jistý Tomáš. Chekotay mě ihned fyzicky inzultoval, a pak se vymlouval, že horká čokoláda u něj zvyšuje agresivitu. Následně jsme se navzájem představili, zasedlo se, objednalo se a začalo popíjet & diskutovat ™. Jistý Tomáš už měl v sobě nějaké pivo a vypadlo z něj, že je to‚ známý Herr komandera a také několik nepěkných historek. Poté se nás snažil všechny přesvědčit, že Diablo 2 je nejlepší hra pod sluncem, Fallout bez kouzelníků nemůže být nová hra a že v PHP dělá každý idiot. Po té co jsme začali pomlouvat Ratman, se k nám přidal a doufal, že se dotyčný SmurfFührer neukáže, protože byl pro něj symbolem všeho zla. Aranelka byla donucena (silou samozřejmě) nakreslit a pojmenovat podivný počet podivných vzorečků podivných věcí s podivným názvem Aminokyseliny. Podle toho, jak z toho byl unesen komandér jsem odhadl, že se jedná o podivná runová zaklínadla. Jistý Tomáš byl až příliš silný v runách ( nejspíše díky Diablu) a snažil se opravit jedno zaklínadlo. Byl ale nekompromisně umlčen. Kecalo se o spoustě věcí, Falloutu, chemii, literatuře, chemii, filmech, chemii, muzice, a další spoustě věcí, které si ovšem nepamatuji, ale určitě tam byla ještě nějaká chemie. Pak se Jistý Tomáš odmaskoval, odhalil fousky, malá korálková očička a střapatou hlavu, skrytou pod červenou čepičkou. Ano, Ratman se zamaskoval a poté překvapil brněnské nováčky (škoda, že byli jen dva)! Dokonce se i jedlo, někdo dokonce několikrát. Kolem desáté nás opustil Ratman, chvíli po něm Behemot s lubou a já osaměl s dvěma chemiky… Následující hodina byla pro mě hodina utrpení, poněvadž, jsem nerozuměl významu slov, jimi používanými… Nějaké organické a anorganické kyseliny jiné leptavé, škvířivé a návykové pazmeky, které mě naprosto neimponovaly. V jedenáct nás přišla zkasírovat servírka, ale vyhodit se nás neopovážila. Chekotay byl naplno zabrán do hovoru o jakési chemické vymyšlenosti, že si ani nevšiml, že jsme zůstali v lokále sami a servírka chudina čeká až dobrovolně odejdeme. Cheky tedy vyrazil na záchod, kde strávil určitě příjemné chvíle, ale my jsme ho podezíraly s toho, že na záchodě usnul (Aranelčina hypotéze) nebo vlezl na dámy a stále hledá pisoár (má hypotéza). Pak jsme tedy konečně vyrazili do hlouby vlhké noci brněnské, přemýšleli, kam se vloupat, pomlouvali okolo ležící fakulty, až jsme dorazili téměř k domovu. Ještě jsme se rozhodli navštívit jeden nonstop bar, kde jsme si dali po pivo (starobahno) poslechli trochu příjemné i nepříjemné hudby z jukeboxu, a protože na Aranelku přicházelo spaní a oči měla opuchlé jako tenisáky, rozhodli jsme se to ukončit. Ještě jsem je zavedl přímo před mé bydliště (což byla nejspíše zásadní chyba). Chekotay hledal úkryt ve křoví, kde se mu ale vlezla pouze hlava. Pak jsme se rozloučili a vyrazili všichni domů. Až tedy na Aranelka, která vyrazila ke komanderovi. The End.

Padlo několik vtipů, které jsem buďto přeslechl, nebo jim nerozuměl…

Pomlouvali jsme: Necrouše, Pesuse, Ještěra, Zaxe a Ratman (ratman se pomlouval nejvíce)

Zajímavé hlášky zachytil Chekotayův deníček…

To by tak asi bylo všechno… Právě je půl třetí, oči se mi klíží, gramatika utíká, mám HLAD! A starobahno se mi vypařuje z hlavy, nejspíše na něm ještě budu ujíždět následující tři dny… Tento report není kompletní ani bezchybný, za což může má unavená a pokroucená mysl (stále musím myslet na dotyčné aminokyseliny)… V nejbližším čase se vše pokusím poupravit… Děkuji za pozornost… Především i po grafické stránce... Přece jen jsem získal čtyři kredity z typografie a sazečství

EDIT 1: Opravdu není pravda, že jsem se před Aranelkou uklonil... Je to veliká děsivá lež, která má za úkol jen jedno! Udělat ze mě slušného a citlivého mladého mu(tanta)že... Čímž v žádném případě nejsem.... ::KdejekurvahajlujícísmallfacezICQ???::

EDIT 2: Dále musím dementovat pomluvu, že jsem se rovnou vrhl na 12° zatímco zbytek posádky zůstal o stupeň níže.... K tomu se váže hnusná pomluva, že jsem za večer vypil TŘI litry kofoly!!! Tato zpráva má za následek mou naprostou diskreditaci a udělat ze mě alkoholika závislého na kofeinu... Co mě ale zaráží, je fakt, že tato pomluva naprosto popíra pomluvu první... Nejspíše ji má na svědomí nějaká kryptofašistická mysl...

Bodkin

Toto je chekotaův raport z III. Falloutího Brnosrazu, který se konal

<< moment, komická vložka:

Jeden europan vyrastal v Indii, pretoze jeho rodicia tam boli pracovne vyslani. Raz ked len tak isiel po ceste, stretol maleho slonika, ktory mal trn v nohe.Ulutostilo sa mu ho a tak mu ten trn z nohy vytiahol! Roky na to, ked uz maly europan byval zase v europe a uz bol dospely, prisiel z Indie velky cirkus. Europan sa tam isiel pozriet. Sedel v prvom rade, ked tu zbadal slona, ktory sa podobal na to male slonica kedysi v Indii. Slon si ho tiez vsimol, podisiel k nemu, objal ho chobotom a dvihol do vysky. A potom toho europana zajebal do zeme, takze to bol asi iny slon...
dobrá, konec komické vložky >>

dne 7.10.2006 (sobota) v Brně - v pirátské restauraci Tortuga.
Zůčastnila se elita vaultu, a to ve složení: Drsná fallouťačka Aranelka, Podstatně méně drsný Behemoth, Krvelačný řezník Bodkin, Systematický botanik chekotay, Krutý výsměchář luba a Ničitel světů, vaultmaster Ratman.
V průběhu srazu se moc pilo, moc povídalo, moc smálo a vůbec to byla valká pohoda, a mám z něj velmi, ale opravdu velmi dobrý pocit.

aneb jak to bylo doopravdy...
Ten den jsem měl ztrávit v lihu v Českých Budějovicích, ale nakonec se akce odložila na zimu, a já tak mohl stepovat před Tortugou už v 16:40. V pět jsem zasedl, poručil si horkou čokoládu a začal si srovnávat poznámky. Chvilku po mně dorazil Ratman, ani nebyl překvapený, že mě vidí a hned spustil, že se dohodl s Bodkinem, že zahraje divadýlko. Takže jsem z něj udělal svého spolužáka Tomáše, biologa, který neví vůbec nic o Falloutu. Po asi půl hodině, během které jsme si stihli vyříkat vše podstatné o tom, jak to mezi vaultmastery chodí, dorazila banda zatracenců, v čele s Bodkinem. Přirazil jsem ho ke zdi a dal mu nůž na krk, tak ať vítá v Tortuze, ni?
Usadili jsme se a představili, přičemž jsem přeslech Behemotha a pokládal ho za Berryho. Rozjela se diskuse a přišly první Kofoly a Krušovice. V té době padla hláška hlášek, totiž když Ratman řekl "já mám červené kalhotky" a já si představil jisté rudé tanga (každý den chodím kolem sex shopu), tak to byl mazec. No ale chronologicky je fakt, že tohle řekl až mnohem později. Do sedmé hodiny jsme se bavili na Aranelčin&Behemothův účet, neboť rat ze sebe udělal totálního vola, hráče Diabla a naprostého ignoranta. Aranelka nám vysvětlila, jak se dostala k Falloutu, pak jsme řešili španělský komix Rat-Man a pak jsme šli na záchod. (ne všichni, jenom já a Aranelka.)
Po návratu ze záchodu (proto o tom píšu, vy chlípníci!) nám Ratman ukázal svou pravou, modrou tvář a představil se.
nyní přišly na řadu ty ratovy hlášky o šmoulech a krysách. Aranelka řešila, jestli se nádraží šalin jmenuje šaliniště, zatímco luba už profesionálně spamersky zjišťoval, kolik má behemoth příspěvků.
V době před zjevením Ratmana mi aranelka pokreslila tři stránky v deníku vzorcy aminokyselin, čímž mě dostala do stavu naprosté nirvány. Rat se jí snažil oponovat, ale vybral si k tomu nešťastnou část strukturního vzorce. I mě, chemickému ignorantovi, dělalo potíže zadržet smích, když jsem viděl Rata, jak vehementně vyrábí jendovazný uhlík :D
Mno, co bylo dál - nechám raději promluvit záznam:

Je to zajímavé, ale Cheky, i když se hodně snažil, nezapřel, že se mu Aranelka líbí a sbalil ji na obsah fantasy knih. Oba si velmi rozuměli a pokračování tohoto rozhovoru..ehm Do toho Borče! Máš na to!!! :srdíčko:

Ratman se stále pokouší dát Chekyho a Aranelku dohromady. Dělal nákresy, dával rady, propagaci. Cheky nakonec nevydržel a zahřměl: "Kdybych chtěl Aranelku, tak ji praštím knihou a odtáhnu k sobě!"

Cheky profesionálně rozpitval svou večeři a dělal nám k tomu přednášku.

Toto je samozřejmě lež lžovitá, neboť ty knihy byly sci-fi a ne fantasy! Aranelka mě kromě toho okouzlila svými znalostmi biochemie (což se od chemika dá očekávat, že), čehož se ratman nechytal. Ratík se snažil z ní vytáhnot vzorec Efedrinu, ale ona ho neznala - kdyby se oba mrkli do mého deníku, mohli ho znát hned. Kdyby můj deník konzultoval Ratman, mohl Aranelku složit řadou zde uvedených alkaloidů (resp. znalostí těch alkoloidů. Ale složit by ji tím mohl taky.) Ratman jedl mezi prvníma, dal si špagety a když nemohl, tak jsme je dorazil, abych ukončil jejich trápení v sýrové omáčce. Já si vybral asi až napotřetí to samé, co Aranelka, no nebylo toho moc, neuspokojilo mě to. Ratman dále nakreslil do Palubního deníku kočkodana a vydával ho za myš a potom ještě přidal několik vcelku neumělých, ale jistě dosti perverzních kreseb "komandéra a Arakočičky", a kdžy jsem ho požádal, aby se pod to podepsal, sebejistě tam Bodkinovo jméno načmáral.
V průběhu večera jsme neudržel krok s Aranelkou, která prolévala hrdlo pivem, až hrůza. Já musel furt chodit na hajzl, no to byla hrůza. Zvláště kvasnicové pivo Schofferhoffer mi dalo :)
Také muzika se postupem času zlepšovala, takže koncem už tam v poho rock a při odchodu nastoupila Maggie Relley a Oldfieldův "To France," zpečetěný mým opileckým zpěvem.
Docela dobře jsme se pohádali o tom, co to vlastně je rock, Aranelka prohlásila Cranberries za anglický pop, ale když se začala diskuse stáčet k Ensiferu, byla utnuta, takže na zpěv mé a Reinarovy oblíbené písně "Lai Lai Hei" už nedošlo, což je ovšem škoda, protože by to k pirátům docela sedlo.
>>hudební vložka
LAI LAI HEI - Ensfierum
(1.sloka a zároveň několik refrénů)

Män katsoi maan reunalta
Tä hteä putoavaa
Nyt kauniit kausuot neitosen
Peittää karu maa
Jokaisen täytyy katsoa sylmiin totuuden
Silla aika ompi voittoisa mut´
Tämä maa on ikuinen....

konec hudební vložky <<

Sranda u jídla byla, když dlabal Luba, a Bodkin a já sjme si začali vyprávět historky z porcování zvěře - Bodkin řezničí a já pitvám (Kdo zná Bodkinovu historku o skoro přejetém psovi, ten si může domyslet i zbytek ) No a Luba má slabý žaludek a málem se tam pozvracel :D
Další téma hovoru, kterým mě Ratman prudil, bylo konečné řešení Aranelčiny otázky. Ukázalo se, že Aranelka bude spát u mě, a Ratman to okamžitě pokládal za ekvivalentní "spát se mnou" ve smyslu kopulačním. Taxem mu vysvětlil, že kdyby byl biolog, tak by dobře věděl, že...

Taky jsme prokecali, kde kdo bydlí, Luba si stěžoval na to, že mu měsíc svítí do xichtu, já si stěžoval na to, že mi měsíc nesvítí do xichtu, ale svítí mi tam vypnutá zářivka jakousi podezřelou nazelenlou fluoreskující barvou, což komanetoval Rat tím, že spím pod radioaktivní zářivkou, pak jsem sbíral chvíli informace ke své práci o splachovacích záchodech, pila se další runda, prostě paráda.

...po třech a více pivech není muž (obvykle) schopen erekce.

Úderem desáté si Ratík nandal bílou čepičku, zaplatil útratu, rozloučil se a zdrhnul...
Ani nevím, kdy se ztratil Luba s Behemothem, ale statečný Bodkin zůstal se mnou a nenechal mě napospas Pražačce. (Ratman pořád opakoval: nenávidím pražáky, ale Pražačky jsou krásné.." a mile se při tom na A. usmíval :) )

Cheky tvrdí, že mužský od servírky je servírák.
23:31 Cheky chrápe na WC
23:35 Stále tam je...
No podle mého osobního biochronometru jsme byl na záchodě snad ani ne půl minuty...hmhmhmhm...
Půl hodiny po zavírací jsme tedy konečně zvedli kotvy a pěšky za svitu úplněku dorazili na Šumavskou, kde jsme to zalomili do non-sto sázkového baru Stonehenge, kde jsme si dali Prokletí světa - Starobrno :blue: To bylo třináct minut po půlnoci.
Byl jsem plný elánu, zvláště když z Jukeboxu začali hrát Orlík a Horkýže Slíže.
i> Já: Tak co, rozpogujem to, ne?! Vy se nebojte, vás vyhodí dveřma, já poletím větrákem...
Bodkin. Třeba nám i otevřou tu mříž.
Aranelka byla už dost aut, Bodkin se ještě držel. Napadlo mě, jak je zvláštní, že Aranelka si vzala na bílou podprsenku tmavé tričko, když většina děvčat, co znám (snad i všechny) jsou schopné se převlíkat furt dokola, jen aby sladily své spodní a svrchní prádlo. Ale zapomněl jsem se jí na to zeptat. V jednu ráno jsme se zvedli a šli se podívat, kde že to bydlí Bodkin. Pak jsme vyrazili ke mně na privát. nechápu, jak jsme prošli tou úzkou chodbou k mému pkoji, já se tam dneska ráno motal jak hovado. Na pookji jsme střízlivě zhodnotili, že jsme nalití jak pohrabáč, a šli jsme spát. Aranelka vyfasovala nějaký polštář (Doufám, že jeho předchozí majitel neumřel na nic infekčního) a Pesusovu bundeswehr karimatku a ustlal si tak, abych jí mohl šlápnout do obličeje, až půjdu na záchod. Jako že jsem šel.
Vzhledem k tomu, že jsme nevěděl, že bude spát u mě, neuklízel jsem (vlastně jediný můj ústupek byl, že jsem si nedal jídlo s česnekem ), ale otrlá členka BGE se neštítila (konečně, stůl a podlaha jsou jediné dvě plochy, které nejsou permanentně pokryté popílekm.).
Ani jsem oka nezahmouřil a už bylo ráno. Jaxem byl tak rozespalý, napaldo mě, že jsme nepřipravil k posteli kýbl, ale nebylo ho třeba, naše žaludky to udržely, ale to poslední brněnské pivo bylo ZLO! Fuj!
Aranelka zdárně trefila do koupelny (nevím, jak by ji uvítal můj spolubydlák, jenž má dveře hned vedle) a někdy po půl sedmé jsme vyrazili tramvají nach Bahnhoff. Se mnou si teda moc nepokecala. Navíc jí jel hned vlak, taxi ani nestihla koupit snídani a já hňup ji ničím nevybavil. Och, it´s long way to Prag...
No nic, doma jsme zalehl a chrápal do jedné. ještě ráno jsem poslal Bodkinovi SMSku, jestli by nezašel na pivo, ale jeho odpoveď, jakkoliv přišla se spožděním půl dne, byla briskní a ostrá.
Zapnul jsem notebook a pustil si muziku. hrál Harley. Píseň "Lepší je abstinentem být..."
To teda jo.
[ende]

BTW:
Aranelka si vysloužila můj velikánský respekt!!! Není to žádná rozmazlená slečinky, ale muž na svém místě!
BTW2: Kupodivu se nezhrozila ani pohledu na skříň starého rpádla, jenom jí vadil suchý vzduch. Řešení: prádlo jsem vypral a rozvěsil po pokoji v roli osvěžovače :D
BTW3: Na můj ožralý návrat v jednu ráno s dámským doprovodem dosud bytná nereagovala, ergo to vypadá, že můj pokoj přejde do éry značně divokých večírků

Ještě jedna hláška:
já: Rattus rattus a Rattus norvegikus se od sebe lyší tím, že Rattus rattus dokáže sklopit ucho až k oku.
Ratman: Hm, tohle nedokážu.

- CZE -

Fotomatroš:
[ Vše začalo, když se Bodkin neš´tastně řízl při holení... ] [ Taxem vzal Aranelku kolem krku, ale pak si k nám přisedla dvě taková hovada, a bylo po :( ] [ Palubní deník - Aranelčin záznam ] [ Palubní deník - Aranelčin a Ratmanův záznam ]

[ Téma na diskusním foru VSB ]

Zpět na seznam