Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
Mulins - Vrah
Vítr voní májem a křičí že jsem vrah ,já musím nemám zájem já musím pospíchat.Lhal bych kdybych řekl že se nebojím ale jsem co jsem.Vrah.A kupodivu když je to v týhle pustině každá druha krysa tak mě to vše mrzí.
Vše začalo jednoho krásného dne.Bylo mi 15 a pomáhal jsem v Hubu.Vozil jsem věci starému ghulovi Haroldovi.Většinou šlo o jídlo ale někdy i o podivné předměty a kapsle.
Silně mi některé připomínali Stimpaky ale netušil jsem k čemu by Haroldovi byli.Spíš Slapymu Haroldovému kámošovi to by ovšem nesměl být pod kytkama.
Byl moc krásný den na to aby se stalo to co se mělo stát.Když jsem se vypravil s obvyklou
dávkou jídlo a těch ostatních kravin musel jsem jít okolo toho baráku.Vím že tam bydlelo pár po zuby ozbrojených chlapů ale co jsou zač nikdo nevěděl a mě to bylo fuk .Z toho baraku jsem měl ale doopravdy strach naháněl mi hrůzu obzvlášť po té co jsem viděl jak ti chlapi zmlátili holku co jim nechtěla dát a jak tam ležela v krvi tak jí to ty prasata udělali.Šel jsem tedy okolo a vidím jak dovnitř vchází muž v koženém brnění a divnou zbraní na zadech.Tajně jsem se díval oknem a do teď nezapomenu na tu hrůzu co ten cizinec způsobil.Vstoupil do dveří vykřikl pár slov něco ve smyslu : "pomsta nadešla, dárek z bratrstva" a párkrát se ozval podivný svištivý zvuk a jen dlouhé ticho.Po těch chlapcích zbylo trochu popela a strašný smrad.Leknutím či snad strachem se vykřikl muž si mně všiml a kupodivu se usmál, to mě ovšem dostalo.Právě sejmul bandu chlapů a jen se usmál? Vešel jsem do dveří poháněn spíš touho vědět něco o tom cizinci než strachem.Muž pokynul ať tedy jdu a posadím se na židli.To bylo teda nezvyklé doopravdy už vám někdo řekl v místnosti plné mrtvol posaď se a počkej?Tak jsem tedy čekal než ten chlápek shromáždil věci z mrtvol pak se sklonil vzal něco jako stimpak a rozdupal to. Podivil jsem se: "proč jste to udělal šlo by to prodat ne?" a muž odpověděl: "Chlapče tohle bylo psycho,neboli droga je to pěkný svinstvo a radím ti na tohle se fakt vykašli". "Tak jo" odpovídám "ale můžu se zeptat kdo jste? A proč jste sejmul ty chlápky". "Kdokoli jiný kdo by se na tohle zeptal by byl již po smrti ale ty kluku seš mi sympatickej"usmál se(zase) " jsem paladin Mcqeen a jsem z Bratrstva oceli a tihle hajzly zajali jednoho z našich bratrů tak jsem je poslal do pekla".Na tím sem začal trochu přemýšlet.Bratrstvo bratrstvo?Kurňa kde jsem to slyšel jen?Už vím chlapci v baru se o nich zmiňovali prej je to technická velmoc která pomáhá lidem.Asi jsem své myšlenky vyslovil nahlas protože se paladin usmál. "Máš pravdu jsme technická velmoc a dokonce přijímáme nové členy.Fakt si mě ohromil chlapče." Bože,napadlo mě.Možná i proto jsem řekl " a čím prosím vás vždyť jsem vám nějak nepomohl a nic sem prostě neudělal tak jak sem vás zaujal?" "Umíš střílet? "Ne", "otevírat zámky" "Trochu" ," Jsi mrštný" "Dá se to říct že jo" "No takže je načase abys se něco naučil" vzal z hromádky věcí jednu zbraň a dal mi ji do ruky spolu s dalšími dvěma zásobníky "Zítra v tuto dobu se sejdem u Jacobova obchodu jo? A vem si tuhle pistoli.Oki?" Má odpověd byla jasná "Ano pane paladine".Poprvé na paladinovém obličeji jsem postřehl jakýsi neurčitý výraz " Kluku jak se vlastně jmenuješ?" "Jsem Jimmy pane paladine". "Oki tak jimmy neříkej mi pane paladine ale jen Rone jo?" "Ano pan.. ehm teda Rone" A s těmi slovy jsem odešel a Paladin Ron Mcqeen taky.
Čekal jsem u Jacoba nervózní jak prvorodička jestli Ron přijde,a dočkal jsem se.Mávl na mě ať přijdu blíže a za chvíli už jsme šli pustinou do nedaleké osady která byla nedávno vyvražděna bandity.Asi po hodince cesty jsme dorazily a začlo to.První co mě překvapilo bylo že se Ron převlékl do podivného brnění.Když uviděl jak se tvářím tak řekl "Jimmy tohle je energozbroj brnění paladinů bratrstva oceli" "Ale předtím jste ji neměl"konstatoval jsem"Máš pravdu chlapče vadí mi jak vypadá a navíc připadám si strašně neohrabaný.Ta vesta co jsem měl na sobě je z kevlaru a z odolných polymerů.Navíc je lehká.Dobrý,ne?"
Cvičili jsem po celý zbytek dne Ron mě učil základy střelby jak čistit zbraň a navíc jsem se dozvěděl že zbraň se nazývá glock 18 a navíc že je velmi přesná a pro mě jako dělaná.Takto jsem cvičil dlouho.Netrvalo dlouho a dostal jsem první zbroj byla to kožená vesta.Měl to být dárek k mým 18 a já ho vděčně přijal.Trénink se chýlil ke konci a mě na mysli vyvstávala otázka proto mi to nedalo a zeptal jsem se Rona: "Ty Rone kdy mě vezmeš do bratrstva?" "No víš já nevím ono to není žádna sranda tvrdá kázeň být neustále připraven na poplach a nepřátelé už nejsou blby drnohryzové ale supermutanti ovšem jak chceš.A ještě jedna věc budeš muset odejít z Hubu a je skoro jisté že se tam asi nevrátíš už nikdy.Málem bych zapomněl budeš muset zabíjet.Střílíš sice obstojně ale zabit někoho je jiná zkušenost."Měl pravdu vím že odejít z Hubu by nebylo nic oproti tomu vzít někomu život ale chtěl jsem to risknout. "Rone zkus to se mnou prosím pokusím se tě nezklamat" Paladin se neubránil úsměvu "Seš fakt chlap jimme tak jo zítra tady oki"
Rozloučení nebylo tak bolestivé jak jsem čekal všichni to vzali statečně (a taky jak jinak stejně mě znalo jen pár lidí Harold Snippy Jacob a tetka Bett).Sbalil jsem si svých pár věci nějaké stimpaky od Herolda prý se budou hodit, taky asi 100 zátek od tety Bett a od Jacoba jsem dostal pouzdro na pistoly a vylepšil mi mého Glocka tak že přidal laserový zaměřovač a rozšířil mu zásobník.Myslím že byl hrdý na to že zná někoho od Bratrstva komu vylepšil zbraň.S mou výbavou jsem se vydal směrem na onu vypálenou osadu.
Ron už mě čekal a kupodivu zde nebyl sám ale bylo s ním hned 6 paladinů usoudil jsem tak podle enrgozbrojích které měly na sobě .Přišel jsem blíž a chtěl jsem se pozdravit z Ronem ale pohled jeho očích mi řekl ať to nedělám.Ozval se hlas jednoho z Paladinu: "jmenuješ se Jim""Ano pane""Cvičil tě Paladin Mcqeen?""Ano pane" "Činil tak sám ze svého rozhodnutí"
"Ano pane".Paladin se odmlčel,zašeptal něco k ostatním a po 10 minutách šeptání pravil "Nuže chlapče Paladin Mcqeen nám řekl co tě naučil mi však nemůžeme brát každého,Musíš projít testem.".Musím se přiznat že mne to zaujalo a tak jsem řekl "Přijímám pane a v čem to spočívá prosím" dbal jsem na dobré vychování s trochou štěstí bych si mohl šplhnout "No mladíku aspoň seš slušně vychovanej ale to ti proti supermutanovi nepomůže,nu což pojedeš s náma ať vidíme co v tobě je" pousmál jsem se takže to vyšlo.Nasedli jsme do vozidla a uháněli noční pustinou.Pochvíli se ozval jeden z paladinů: "tak chlapče kousek odsud by měl ležet armádní bunkr půjdeš dovnitř a pomocí tohohle Pip-boye zjistíš co tam je.Je to jasné" "Jo ale jak se s tim pracuje?" "Jenom to vždy položíš k nějaké bedně a tady ten senzor zjistí co je uvnitř a kdyby tam byla technika jakákoliv tak ji nenič jasné?" "Jasné". Zastavili jsme uprostřed pouště a dostal jsem instrukce co a jak když něco najdu když budu hotov a bla bla bla. "Tak jimmy v okruhu asi 500 metrů je vstup do bunkru ten musíš zajít zjistit co je vevnitř a pokus se přežít jo tak zatím čau."
A tak začal můj první úkol.Vydal jsem se napříč pustinou do místa kam mě vedl instinkt později jsem uvažoval jak to šlo ulehčit a ušetřit si tak dvě hodiny hledáním vchodu.Snad čirou náhodou jsem nalezl jakousi písečnou propadlinu která se po prozkoumání ukázala jako vchod do bunkru opatrně jsem vlezl dovnitř a první co jsem nalezl byla krabice přiložil jsem pip-boye a na displeji se objevilo : "20ks světlic".Fajn konečně uvidím před sebe.Nabylo mi sebevědomí ale to hned zmizelo když jsem zaslechl plíživý zvuk.Vytasil jsem Glocka a se srdcem až v krku sem zamířil na co si přede mnou plížilo.Strašné pištění mi zadrnčelo v uších a já v tom poznal blbou zmutovanou krysu.Odjistil jsem a vypálil jsem jednu ránu.Zbytek krysy ještě chvíli stékal po zdi ale já se vydal do spodních pater základny.Ke každé bedně jsem přiložil pip-boye a patro po patru jsem slézal dolů.Po cestě jsem nalezl zvláštní bednu která se odlišovala od ostatních zářivě rudým pruhem přiložil jsem pip-boye a objevil se nápis "Laserové Dělo" a tak jsem zaznamenal první úspěch.O několik krys krtkopotkanu a pater později jsem došel do posledního(nebo prvního?) podlaží.Okouknul jsem okem velké elektrické bedny kterým pip-boy říkal "Počítače".Většina byla nefunkčních až na jeden takže druhý úspěch.Muselo to být nějaké skladiště protože bylo strašně rozlehlé.Mezi krabicemi jsem nalezl podivnou pistoli u které mi pip-boy nahlásil: "Plazmová pistole aneb přítel každého vojáka".Tak jsem ji pochopitelně sbalil do batohu a chystal se k odchodu když jsem uslyšel opět ten šouravý zvuk ten samí co u vchodu otočil jsem se s mou novou pistoli a chystal jsem se vypálit ale nevystřelil jsem.Osoba na kterou jsem mířil nebyla krysa nýbrž dívka asi osmnáctiletá ale ve strašném stavu.Rozdrásané rty a kůže na obličeji,a na sobě měla kůže potkanů a krys.Se strašným zapištěním se na mě vrhla.Nevím jestli mě chtěla kousnout či sežrat ale podvědomě jsem vytáhl plazmovku a vystřelil jsem.
Svištivý zvuk a najednou strašné ticho.Pohltila mne temnota neviděl jsem neslyšel jsem.Jen ta strašná zima mi sevřela žaludek a já se strachy poblil.Co sem to udělal?Do prdele co sem to udělal?Vždyť jsem právě zabil člověka ,Ron mě sice říkal že je to tvrdá zkušenost ale tohle bylo moc vážně.Třeba mě nechtěla zabít ,třeba třeba třeba………,došli mi důvody nevím jak jsem se vypotácel ke vchodu.Už bylo světlo.Lidé před necelými 200 lety by řekli že začíná květen,máj.Nadechl jsem se těžkého vzduchu jediné slovo my pulzovalo myslí bylo "Vrah".Chtěl jsem utéct ale kam a tak jsem vyslal světlici do vzduchu zelený kouř naznačoval místo kde jsem.Za chvíli dorazilo vozidlo.Seděl v něm akorát Ron vzal mě do Bratrstva.Tam mě přijali a ze mě se stal student a za několik let Paladin.Měl jsem ale zásadu nikdo nikoho nezabít jen zranit.Ten bunkr mě ale hodně změnil.