Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
12. KAPITOLA Hlasit randl hudebnho gule zaplavil kabinu Srdce ze zlata. Zafod lovil v psmech subterickch vln zprvy o sob. Zachzet s rdiem nebylo zrovna snadn. Po cel lta se rdia ovldala maknm knoflk a ladnm stanic. Potom s vysplej technikou pily senzory - stailo lehce pejet prsty po panelu. V souasn dob nebylo zapoteb nic jinho ne mvnout rukou v piblinm smru ladcch prvk a doufat. Uetilo se tm samozejm spousta svalov nmahy, ale tak to znamenalo, e lovk musel sedt k zblznn klidn, pokud chtl poslouchat stle stejn program. Zafod mvl rukou. Zase jin stanice. Znovu hudebn gul, ale tentokrt jen jako pozad pro zprvy. Byly vdycky pizpsobeny rytmu hudby. "... a zpravodajstv, kter vm pinme v psmu subterickch vln po cel Galaxii po celch tyiadvacet hodin," zakdkal hlas. "Tak tedy ahoj, vechny inteligentn formy ivota, a jste kdekoliv..., ahoj i vichni ostatn, chce to jen podn proejkrovat pr atom, nic vc, kamardi. A hlavn novinka dnenho veera je ovem senzan krde novho prototypu lodi pohnn nekonenou nepravdpodobnost, spchan km jinm ne prezidentem Galaxie Zafodem Bblbroxem! Otzka, kterou si vichni klademe, je... copak Velkmu Z konen peskoilo? Bblbrox, mu, kter vynalezl slavn Pangalaktick megacloumk, bval podvodnk, jeho Excentrica Gallumbits kdysi charakterizovala jako nejteskutj slo od dob velkho tesku a kter byl nedvno ji posedm prohlen Nejh obleenm myslcm stvoenm ve znmm vesmru..., me snad tentokrt njak vysvtlit sv chovn? Zeptali jsme se jeho soukromho mozkovho specialisty Gaga Halfrunta..." Hudba zavila a na chvli umlkla. Ozval se dal hlas, patrn Halfruntv. "No, fte, Zafod je prost takof ppad," ale dl se nedostal, protoe kabinou proltla elektrick tuka a proala prostor ped rdiem, citliv na ovldn. Zafod se otoil a zakaredil se na Trillian. To ona hodila tuku. "Hele, pro to dl?" Trillian zaukala prstem na obrazovku plnou sel: "Zrovna m nco napadlo." "Jo? A stoj to za to, abys kvli tomu peruila zpravodajsk poad o mn?" "Sly toho o sob u tak dost." "Potebuju ujiovn. Oba to pece vme." "Mohli bychom na chvli nechat tv ego stranou? Tohle je dleit." "Jestli existuje nco dleitjho ne moje ego, dm to okamit chytit a zastelit." Znovu se na ni zakaredil. Pak se zasml. "Posly," ekla Trillian, "nabrali jsme ty dva kluky..." "Jak dva kluky?" "Ty dva kluky, co jsme nabrali." "Joaha, ty dva kluky." "Nabrali jsme je v sektoru ZZ9 plurl Z alfa." "Jo?" Zafod zamikal. "k ti to nco?" zeptala se tie Trillian. "Mmmm. ZZ9 plurl Z alfa. ZZ9 plurl Z alfa?" "No?" "Ehm... co znamen to Z?" "Kter?" "Kterkoliv." Jedna z nejobtnjch vc, s ktermi se Trillian musela potkat ve vztahu se Zafodem, bylo nauit se rozliovat, kdy pedstr hloupost, jen aby si ostatn pestali dvat pozor, kdy pedstr hloupost prost proto, e se neobtuje myslet a chce, aby to nkdo udlal za nho, kdy pedstr donebevolajc hloupost, aby zakryl skutenost, e vlastn nechpe, co se dje, a kdy je prost doopravdy hloup. Tvrdilo se o nm, e je neuviteln chytr a urit taky byl - ale ne pod, co mu zjevn dlalo starosti, a proto ta komedie. Radj lidi mtl, ne aby elil jejich pohrdn. To pipadalo Trillian pln ze veho nejhloupj, ale u ji prost pestalo bavit o tom diskutovat. S povzdechem nacvakala na obrazovku hvzdnou mapu, aby mu to tedy zjednoduila, a u to tak chtl z jakchkoli dvod. "Tady," ukzala, "pmo tady." "Aha... nojo." "No tak?" "No tak co?" Jist partie vnitku jej hlavy pmo valy na jin partie vnitku jej hlavy. ekla velmi klidn: "V tomhle sektoru jsi m kdysi nabral." Pohldl na ni a hned zase zpt na obrazovku. "Aha, jo. No to m tedy podr. Mli jsme to peci naplit pmo doprosted mlhoviny Kosk hlavy. Jak to, e jsme tady? To je jako nebt nikde." Pela to bez odpovdi. "Nekonen nepravdpodobnost," ekla trpliv. "Sm jsi mi to vysvtloval. Proltme kadm bodem ve vesmru, vdy pece v." "Nojo, to je ale stran nhoda." "To je." "Nabrat nkoho zrovna tady? Zrovna tady z celho vesmru? To je pece jenom trochu... tomuhle musm pijt na kloub. Pota!" Palubn pota firmy Sirius Cybernetics, kter ovldal celou lo a ml ji do posledn stice pod kontrolou, se zapnul na komunikan modus. "Nazdrek!" ekl vesele a souasn vyzvrtil nepatrnou stuku psky se zznamem. Bylo na n napsno: Nazdrek! "Ach Boe," ekl Zafod. Pracoval s potaem teprve krtce, ale u si ho stail dokonale zhnusit. Pota pokraoval s veselou drzost, jako by prodval prac prek. "Chci ti jen ct, e a m jakkoliv problmy, jsem tady od toho, abych ti je pomohl vyeit." "Nojo, nojo. Koukni, j si asi radi vezmu kus papru." "Zajist." Pota souasn vyplivl sv sdlen do odpadkovho koe. "Chpu. Ale kdykoliv bude chtt..." "Dr hubu!" Zafod popadl tuku a posadil se vedle Trillian k dcmu pultu. "No dobe," ekl pota uraenm tnem a zabouchl eov vstup. Zafod a Trillian se moili s sly, kter ped nimi tie rozsvcoval monitor nepravdpodobn letov drhy. "D se vypotat nepravdpodobnost jejich zchrany z jejich hlediska?" zeptal se Zafod. "Ano, ta je konstantn. Jedna ku dvma na dv st sedmdesti esti tisc sedmi stou devtou." "To je dobr. To mli tedy hodn velkou kliku." "To jo." "Ale ve vztahu k tomu, co se prv dlo s nmi, kdy je lo nabrala..." Trillian nacvakala pslun sla. Jedna ku dvma na nekoneno minus jedna. Iracionln slo, kter m konvenn vznam pouze ve fyzice nepravdpodobnosti. Zafod hvzdl divem. "... to je tedy hodn nzk!" "To ano," souhlasila Trillian a posmn na nj pohldla. "To je ovem podn klda nepravdpodobnosti k vysvtlovn. Te se mus v bilanci objevit nco dsn nepravdpodobnho, pokud to m vechno dohromady dt pkn kulatou sumu." Zafod namral pr sel, pak je zase pekrtl. Odhodil tuku. "Netop trus! Nemu na to pijt!" "Hm?" Zafod podrdn srazil ob hlavy dohromady a zaskpal zuby. "Tak dobe. Pota!" eov obvody znovu obivly. "No ahoj!" ekly (prouek psky). "Chci ti jen m dl tm vc zpjemovat ivot..." "No dobe, tak sklapni a nco mi vypotej." "Zajist," veholil pota. "Chce pedpov pravdpodobnosti zaloenou na..." "dajch o nepravdpodobnosti, jo." "Prima. Mm pro tebe takovou zajmavstku. Napadlo t nkdy, e v ivot vtiny lid hraj dleitou roli telefonn sla?" Po jedn ze Zafodovch tv pebhl bolestn vraz a peplhal na druhou. "Peskoilo ti?" "Ne, ale tob pesko, a ti eknu, e..." Trillian zalapala po dechu. Zamtrala po knoflcch monitoru nepravdpodobn letov drhy. "Telefonn slo? ekl ten krm opravdu telefonn slo?" Na obrazovce zazila sla. Pota po zdvoil pomlce pokraoval. "Zrovna jsem chtl ct, e..." "Neobtuj se, prosm." "Hele, co je tohle?" ekl Zafod. "To nevm; ale ti dva neznm - jsou na cest sem na mstek s tm zatracenm robotem. Meme se na n podvat na monitoru?" 13. KAPITOLA Marvin se dl plouil chodbou a nakal. "... no a potom ta straliv bolest ve vech diodch na lev stran..." "Ale to snad ne," ekl chmurn Arthur, kter el vedle nj. "Opravdu?" "Ano. U jsem dal, aby mi je vymnili, ale nikdo m prost neposlouch." "To si umm pedstavit." Z Forda unikaly jaksi neurit chriv a hvzdav zvuky. "Ale ale ale," opakoval neustle pro sebe, "Zafod Bblbrox..." Marvin se najednou zastavil. Zdvihl ruku. "A vte, co se nevyhnuteln pihodilo te?" "Ne, co?" Arthur to radji vdt nechtl. "Doli jsme k dalm dvem." Na konci stla pekka v podob zasouvacch dve. Marvin si je podezvav mil. "Tak co?" Ford byl netrpliv. "Mme projt?" "Mme projt?" opiil se Marvin. "Ano. Tohle je vchod na velitelsk mstek. ekli mi, e vs mm pivst na mstek. Nedivil bych se, kdyby to byl za dneek nejvy poadavek na moje intelektuln schopnosti." Zvolna a s oividnou oklivost vykroil ke dvem jako lovec plc se za koist. Dvee se nhle otevely jako po msle. "Dky, es potil prostoduch dvee," ekly. Kdesi hluboko v Marvinov hrudnku skply soustky. "Legran je," ekl pohebnm tnem, "e jakmile si pomyslte, e hor u to ani bt neme, tak najednou to hor je." Vrhl se do dve a zanechal venku Forda s Arthurem, jak na sebe zraj a kr rameny. Zevnit zaslechli Marvinv hlas. "Nejsp chcete ty cizince rovnou vidt. Mm sedt v kout a rezavt, anebo se mm rozpadnout na mst?" "Prost je uve, ano, Marvine?" ekl dv hlas. Arthur pohldl na Forda. Pekvapilo ho, e se smje. "Co je..." "Pt. Pojme tam." Vstoupil do prostoru velitelskho mstku. Arthur el trochu nervzn za nm. Ke svmu asu spatil mue houpajcho se na idli s nohama na kontrolnm panelu, jak se levou rukou our v zubech sv prav hlavy. Zdlo se, e prav hlava je do tto innosti pln zabran, zato lev hlava se iroce usmvala uvolnnm, lernm smvem. Mnostv vc, o nich Arthur nemohl uvit, e je vid, bylo pomrn znan. Doln elist se mu na chvli voln bimbala. Podivn mu leniv zamval na Forda a pern afektovan a nonalantn ekl: "Nazdar, Forde, jak se m? Jsem rd, es zaskoil." Ford se ovem nedal zahanbit, co do nonalance. "Zafod," prothl. "Rd t vidm. Vypad bezvadn. Ta ruka navc ti slu. Tos ajznul pknou lo." Arthur na nj vyvalil oi. "Chce ct, e toho chlpka zn?" Zpitomle ukzal na Zafoda. "Jestli ho znm! Je to..." Ford se odmlel. Zejm se rozhodl zat pedstavovn opan. "Ehm, Zafode, tohle je mj kamard Arthur Dent. Zachrnil jsem ho, kdy jeho planeta vyletla do povt." "Jasn. Ahoj, Arthure, to je prima, e se ti to podailo." Prav hlava jen zbn vzhldla, ekla "ahoj" a dl si nechala ourat v zubech. Ford pokraoval. "Arthure, tohle je mj bratranec z druhho kolene Zafod Bb..." "My se znme," odsekl Arthur. Kdy lovk jede po silnici v rychlm pruhu a leniv propluje kolem hezk dky lopotcch se aut a ct se nramn spokojen sm se sebou, a pak omylem pead ze tyky na jedniku msto na trojku, take motor mlem vysko zpod kapoty v podob okliv rozplcliny, vyvede ho to z mry asi stejn, jako tahle poznmka vyvedla z mry Forda. "Ehm...coe?" "km, e se znme." Zafod nadskoil rozpaky a pekvapenm se ouchl do dsn. "Ale... ehm, jo? Ale... ehm..." Ford se pustil do Arthura. Oima metal blesky. Te, kdy se zase ctil pevn v kramflecch, ml na sebe vztek, e se vbec tah s takovm ignorantem a primitivem, kter toho o dn v Galaxii v asi tolik, co mravenec z Ilfordu v o ivot v Pekingu. "Co tm chce ct, e se znte?" oboil se na nj. "Tohle je Zafod Bblbrox z Betelgeuze pt, abys vdl, a ne dn zatracen Martin Smith z Croydonu." "To je mi fuk," odpovdl Arthur chladn. "My se pece znme, vi Zafode Bblbroxi - nebo ti mm snad kat... Phile?" "Coe!" zaval Ford. "Bude mi to muset trochu pipomenout," ekl Zafod. "Mm stran patnou pam na biologick druhy." "Bylo to na verku," Arthur byl neodbytn. "Hm, no, pochybuju." "Tak pomalu, Arthure," rozkazoval Ford. Ale Arthur se nedal zastrait. "Verek ped pl rokem. Na Zemi... Anglie..." Zafod potsl hlavou a nucen se usml. "Londn," trval Arthur na svm, "Islington." "Jo tak." V Zafodovi provinile hrklo. "Tenhle verek." Fordovi pipadalo, e to vi nmu nen fr. Dval se stdav z Arthura na Zafoda. "Coe?" ekl Zafodovi. "Znamen to snad, es byl taky na t pitom mrav planet?" "Jasne ne," ekl Zafod zvysoka. "Mon jsem tak prost jenom zaskoil na cest nkam..." "Ale j tam trel patnct let!" "To jsem ovem nemohl vdt, e?" "Tak cos tam dlal?" "To v, tak jsem se rozhlel." "Vnutil se na verek." Arthur se tsl zlost. "Verek s pevleky..." "Jinak by to asi ani nelo, co?" poznamenal Ford. "Na tom verku byla jedna dvka," pokraoval Arthur. "No dobe, te u je to stejn jedno. Stejn to vechno vyletlo do povt..." "Byl bych rd, kdybys pestal u jednou skuhrat kvli t zatracen planet. Kdo byla ta dma?" "Prost jedna dvka... Tak dobe... U to zanalo vypadat docela slibn. Zkouel jsem to na ni cel veer. Krucinl, ale byla fakticky kus. Krsn, okouzlujc, dsiv inteligentn. Konen jsem ji ml chvli pro sebe a trochu do n huel, kdy vtom se pihrne tady ten tvj kmo a povd 'Ahoj holiko, nud t ten moula? Poj se radi bavit se mnou. Jsem z jin planety.' U jsem ji nikdy nevidl." "Zafod?" asl Ford. "Ano," zakaredil se na nj Arthur a snail se nepipadat si jako blzen. "Akort, e ml jen dv ruce a jednu hlavu a kal si Phil, ale jinak..." "Ale mus uznat, e z jin planety skuten byl." Trillian vela do jejich zornho pole na druhm konci mstku. Pjemn smv, kter Arthurovi vnovala, mu pipadal, jako by na nj uchla tuna cihel. Hned se zase vrtila k zen lodi. Nkolik vtein bylo ticho. Pak najednou z katastroflnho zmatku v Arthurov mozku vyplula slova: "Tricie McMillanov, co tu dl?" "Tot, co ty. Chytla jsem stop. Koneckonc, co me lovk, kter vystudoval matematiku a astrofyziku, dlat jinho? Bu tohle, anebo m zase ekala pondln fronta na podporu v nezamstnanosti." "Nekoneno minus jedna," veholil pota. "Souet napravdpodobnosti je pln." Zafod se podval na pota, na Forda, na Arthura a pak na Trillian. "Trillian, budou se takovhle vci dt pokad, kdy poletme na nekonenou nepravdpodobnost?" "Bohuel je to dost pravdpodobn." pokraovn |
