Fallout |
Fallout 2 |
Fallout Tactics |
Fallout: New Vegas |
FOnline |
Společné |
Fallout projekty |
Příbuzné hry |
Hry naživo |
Soutěže |
Zábava |
Různé |
|
Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
1. Postapokalyptický sraz v uherském Hradišti
Komandére Chekotayi,
Podávám Vám zprávu o právě proběhlém srázku, s krycím názvem 1. Postapokalyptický sraz.
Místo konání (Globální hledisko): Uherské Hradiště
Místo konání (Lokální hledisko): Koruna(před Hospoda)-->Mír(plánované) X Hvězda (skutečné)
Osazenstvo (Dle abecedního pořadí): Bodkin (Bodkin), FutureFil (MadMike), Kaktus (WDRat)
MBA (Missing before action): Mulins, Jackal_man
Nejvíce oplakávaný: cmd. Chekotay
Stručný průběh:
begin
Do Uherského Hradiště (dále jen UH) jsem dorazil po třech hodinách jízdy v šolíchajícím se vlaku. Kupodivu jsem nikde nenasedl ani nepřesedl blbě a podařilo se mi dorazit na místo srazu v určeném čase. Ihned jsem si otypoval dva podezřele vypadající chalany, kteří vypadali, že by mohli čekat na mě.
Snažil jsem se proto upoutat jejich pozornost, ale ani jeden z nich mi nevěnoval pozornost (což je docela sranda, přes Drátovo ujišťování, že mě podle fotky pozná). Proto jsem se přiblížil za ně, a chystal jsem se zavolat mu, abych si z něj udělal dobrý den. Když k nim ale dorazili další dva ch. (které jsem milně považoval za Mulinse s Jackiem) a proto jsem je bleskově přepadl ze zálohy.
Pak jsme čekali na další spolubojovníky, ale když se nedostavili, tak jsme se přesunuli do budovy, kde jsme čekali další dobu. Když mi začal burácet žaludek, Kaktus vyběhl na perón podívat se, jestli nepřijel další vlak. Zklamaně se vrátil, a já mu vysvětlil, že jsem ten den ještě nejedl. Proto jsme déle nečekali a vyrazili do hospody Koruna, kde prý levně a dobře vaří.
Když jsme tam pojedli a Kaktus zapnul jukebox, kde rozehrál Armstronga, kterého všichni tak dobře znají z intra Fallouta 2, se půlka hospody vytratila pryč (nebylo divu, vzhledem ke smažkoidnímu osazenstvu). Barman, vida že odpuzujeme hosty, nás nemilosrdně vyhodil. Zamířili jsme proto k K. domů, kde jsem chtěl uschovat mé zavazadla (což se později ukázalo jako kritická chyba). Odtud jsme vyrazili zpět do srdce UH ke klubu Mír.
Co čert nechtěl, klub stále nebyl otevřen, ze vnitř k nám ale doléhaly bolestné steny a praskání kostí a vazů (jedná se o gangsterský klub). Zamířili jsme proto do blízké Hvězdy (cca 200 m), kde jsme byli rozhodnuti vyčkat otevření. Hvězda byla celkem pěkná (všichni jsme se ale shodli, že by stropu slušel daleko více nějaký hříbeček, než mrakovitá obloha), jen její osazenstvo bylo poněkud pochybné (tradiční rádoby skejťáci).
Objednal jsem si Kofolu, K. a M. pivo, ale servírka byla neoblomná a chtěla OP. Začal jsem se jím tedy ohánět, ale nepomohlo to. Dostal jsem Kofolu, K. čaj a M. pepsi. Vedené řeči se motaly hlavně kolem postapa, Falloutu, Mad Maxe a jiných filmů, Terminátora (Future shock) a podobných stařičkých postapo her. Za chvíli se nám ani nechtělo zvedat a vrátit se do Míru. Chlapci se svého piva také dočkali (ano, měl jsem v tom své prsty) a pomalu už byl čas vyrazit zpět.
K nás uklidňoval, že to stihneme, ale nějak jsme zapomněli, že se musíme vrátit ještě pro batohy, a tak jsme si dali večerní běh UH. Nejadrenalinovější to bylo přes železný most, který nebyl schválen statikem, když nám pod nohama zařinčel jeden železný panel. Běželi jsme i cestou zpět, kolem kolejí, ale můj věk a také kondička (přes rok už jsem se aktivně nehýbal) není nejlepší, proto jsem na nádraží dosípal, zrovna když přijel vláček do Kunovic. Stihnul jsem si ještě koupit jízdenku, nasedl do vlaku a dal sbohem UH. V Kunovicích jsem přestoupil na jediný vlak a doufal, že pojede správným směrem. Když jsem pak dorazil do Kyjova, oddychl jsem si a šel domů.
Doufali jsme: že pokud bude Fallout 3 fps, tak ať je to prosím jako mix Deus Ex a Morrowindu se skvělými dialogy.
end.
To je vše, podrobnosti dodám až na požádání.
Váš oddaný špeh a služebník Commander „Keen“ Bodkin
1. Post apokalyptický sraz v Uherském Hradišti
Účast: Bodkin, WDRat alias Kaktus, Michal alias Mad Mike, na 15 minut Monika
Hříšníci co nedorazili: Chekoty, Jackal_man, Mulins
Moje cesta na sraz započala už v Uh. Brodě, odkud jsme přímo se školy vyrazili spolu s Mad Mikem. Po pochybné cestě ve stylovém jízdním prostředku vlaku (ten byl fakt postapo.). Dojeli jsme poměrně brzo a chvíli čekali. Já skálopevně přesvědčen, kterým směrem je Brno (přece vpravo, ne?) jsme čekali na Bodkina. Mno a přišel zákeřně zleva a zezadu. Po dlouhém deseti minutovém čekání jsme se rozhodli vydat se do hospody. „Šak má Mulins hubu, ne? Se zeptá, kde je Mír.“ Po krátké debatě kam jsme se rozhodli, že post-obědváme v restauraci Koruna u hudby Armstronga… Doporučil sem skvostnou krmi smažený sýr a smažené tvarůžky. Po té, co sem se celý v černém a s ocvočkovaným náramkem oděn death metalovou čepicí vydal k Juke Boxu zapnout Armstronga, tak se vyklidila půlka hospody. Trochu mě nasrali. Smažky co seděli před námi si museli zapálit brko. Záhy,co se Bodkinův nos, nezvyklý na rozdíl od nás na THC, naplnil tou vů… chci říct smradem, jsme museli opustit lokál. Bodkin to argumentoval tím, že si musí svůj notebook za „třicetklacků“ schovat u mě doma. Prý nevěří křesťanskému klubu s poetickým názvem Mír. A co čert nechtěl, obdržel sem telefon o rodinného Führera, abych skáknul do lékárny na sirup. Ještě štěstí, že to bylo naproti přes silnici. Díky skvělému a mnou vedenému pochodu směr Staré Město jsme dorazili ke mně domů. Všichni chodci znalecky posoudili mé bydliště jako: „Ty vole, tady je to fakt postapo.“ Po uskladnění matriálu jsme šli s konečnou platností na Mír. co čert nechtěl, byla zrovna bohoslužba, takže měli na Míru zavřené. „No nic,“ řekli jsme si, „stavíme se tu potom.“ A jako (ne)zkušený Al (Al Koholík) jsem je zavedl o pár metrů vedle na bar Hvězda a areálu kina, které se překvapivě jmenuje Hvězda. Tady jsme se zabarikádovali a bylo nám tu tak dobře, že jsme už další přesun neplánovali. Ovšem mělo to jednu vadu. Ta zatracená číšnice chtěla OP i když sama jistě neměla 18 . Nu což, strávili jsme sraz na kofole a čaji. Ovšem Bodkin s ukázal jako charakter as jednoho beera si objednal a pak se bratrsky rozdělil za lidových 18 Kč. Celou dobu jsme probírali Fallout, další post-apokalyptické hry, popřípadě filmy. Bodán nás ohromil svými znalostmi a my jeho svou blbostí. Shodli se na tom (já ne!), že by Fallout3 nemusela být špatná hra. Taktéž jsme se zamysleli nad důvodem, proč nemá postava na zádech zbraň.
„Si představ, že by tam měl celý inventář!“ -Bodkin
„LOL“. –Všeci
Velmi překvapující se ukázala být návštěva naší spolužačky Moniky, která přislíbila učást i na příštích srazech. Bohužel, když viděla, jací magoři tam sedí a že spolužáci nejsou jedinou hříčkou přírody, raději zafingovala telefonát a opustila nás s úprkem.
Ovšem zde ještě naše dobrodružství nekončilo. Nastala cesta domů… Ano, museli jsme běžet, protože jsme se špatně pochopili. Nikdo mi nezdělil, že nechce běžet! Takže jsme se indiánským během dostali ke mně domů, ovšem někteří to vzdali už před Starákem.
Mad Mike: „Kakte! Kam běžíš? Káákte! Ty vole! Vem mě aktovku! Slyšíš! Aktovku mě vem! Kakte! Káááákte!“ - Mad Mike
Mad Mike se ukázal jako mistr překvapení a zatím co sem lovil aktovky a notebook si krokem došel potmě až ke mně domů. Úctyhodný výkon.Ještě s běhy jsme se dostali k nádraží, kde čekal už Bodkinův vlak. Zamávali jsme mu a šli pokračovat v jízdě , neboť nás ti borci z Koruny příjemně navnadili. Mad Mika jsem ještě doprovodil na autobusák, po cestě jsme si dali pizzu U Itala (v Prostřední ulici, doporučuji) a rozešli se svou cestou. Pravda, po cestě jsem měl nepříjemné setkání s romskými spoluobčany, ale to je jiný příběh.
WDRat
Fotografický materiál:
Bodkin,
WDRat,
Madmike poprvé...,
...a podruhé.
[ Téma na diskusním fóru VSB ]
Zpět na seznam
|
|
|