Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Vyhlášení soudu I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci. Řekl: „Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil.“ Ale Noe našel u Hospodina milost. Planeta a její obyvatelé byli zkažení a prohnilí skrz na skrz; lidstvo vedlo nesmyslné války, vyhlazovací tažení a brutální útoky proti vlastním druhům, i vůči své zemi živitelce- planetě, si počínalo nemoudře: vody byly znečištěny lidskou neohleduplností, ovzduší zamořeno jedovatými plyny a země nevratně zhyzděna hlubokými jizvami neohleduplného člověčího vykrádání jí. Člověku to však bylo jedno; jednal jen ve svůj prospěch… …rozmnožila nevůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý… Neuvědomoval si však, i přestože byl varován, že jednáním svým se blíží jen a pouze k zahubení… …smetu z povrchu země… Přesto vše však existoval člověk, jež svoji zemi i druha choval ve svém srdci jen s láskou a respektem. Říkali mu Noe… …ale Noe našel u Hospodina milost… Zaslíbení spravedlivému Noemu Toto je rodopis Noho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma, a Jefeta. Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí. Bůh pohleděl na zemi; byla zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. Noe nebylo jeho pravé jméno, on ho však neodmítal. Lidé okolo něho, bratři a sestry, mu tak říkali, neboť každý z nich věděl, jak zbožný a milostivý to člověk je. Neostýchal se pomoci těm, v jejichž očích byl málo dobrý, k těžké práci se vždy stavil čelem a na nikoho nikdy nezvýšil hlas. Právě v něm si lidé představovali Noho, jež by měl spasit svět. I řekl Bůh Noemu: „Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou. A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket. Archa bude mít světlík; na loket odshora jej ukončíš a do boku archy vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé i třetí patro. Hle, já uvedu potopu, vodu na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu: samec a samice to budou. Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě. Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim za pokrm“ Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal. Tu noc měl Noe sen; hlas, věřil, že boží, mu svěřil poselství, jež se mu mělo stát smyslem života… …udělej si archu… …i vypověděl Noe o svém spojení s Bohem samotnému otci. Obdržel prostředky, s nimiž měl své poselství uskutečnit a dal se do práce; stroje vyhloubily jámu třicet metrů hlubokou a tři sta metrů širokou… …délka archy bude tři sta… …z železobetonových kvádrů byla vytvořena tři patra, zvenčí obložena olovněnými pláty… …vysmolíš ji… …každé patro mělo oddělené místnosti a do boku prvního z nich byly zasazeny mohutné ocelové dveře ve tvaru ozubeného kola… …do boku archy vsadíš dveře… …Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal. Příchod soudu I řekl Hospodin Noemu: „Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. Již za sedm dní sešlu na zemi déšť, který potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Smetu z povrchu země vše, co povstalo, co jsem učinil… Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy. Provalily se všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely. Nad zemí se strhl lijavec a trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí… Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od země. Vody zmohutněly a stále jich na zemi přibývalo. Archa plula po hladině vod. Vody na zemi převelice zmohutněly, až přikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy. Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory. A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvěř a také všechna na zemi se hemžící havěť, i každý člověk. Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo. Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše. Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů. Nikdo nevěděl, jak a proč to vůbec začalo. Z desítek míst na celé planetě byly naráz vypáleny střely dlouhého doletu a jadernými hlavicemi, přestože nikdo nedostal rozkaz vypálit byť jedinou z nich. Nebe začalo křižovat desítky bílých čar, jež se táhly za nepatrnými zářícími body, které po několika minutách své plavby po nebeské cestě začaly klesat přímo k zemi… …a nebeské propusti se otevřely… …právě toho dne se naposledy uzavřely mohutné dveře vaultu, aby se otevřely až opět na přání boží… …a Hospodin za ním zavřel… ...čtyřicet dní a čtyřicet nocí panovalo nad zemí nekončící temno způsobené neprostupnou vrstvou černých mračen… …zmohutněly, až překryly všechny vysoké hory… …tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země… |
