Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

ARCHIV AKTUALIZACÍ VAULTU


2017: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2016: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2015: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2014: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2013: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2012: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2011: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2010: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2009: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2008: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2007: 9 10 11 12

Statické archívy před RS:
 2007: 1 2 3 4 5 6 7 8                     
 2006: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2005: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2004: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2003: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2002: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2001:5 6 7 8 9 10 11 12

Tagy: vše    Madbrahmin    Kultura    Zajímavosti    Fallout 3    Povídky    Návod    Komiks    LARPy    Soutěže    Rozhovory    Příbuzné hry    Modding    Developers    Fallout 1    Artwork    Ostatní hry    Fallout Tactics    Články    Videa    Fallout MMO    Van Buren    Fallout 2    Komunita    Interplay    Hudba    Studená válka    Fallout Online    Fallout: New Vegas    x    Anketa    Recenze    Film    Fallout 4    Vaultmasteři    FoT patch    Fo3 patch    Fo2 patch    FOnline    Fo1 patch    Bethesda    Fo2 RP    Černobyl    Mutants Rising    Screenshoty    FOnline Engine    BGE    FoNV patch    DLC    Civilní ochrana    Fukušima    Arcanum    Fallout of Nevada    Krai Mira    Olympus 2207    Resurrection    Wasteland    Concept art    Wasteland 2    Obrázky    Platformy    Brahmíní vemeno    Urbex    Junktown    Festival    Wasteland 3


21.7.2017 . . .

Civilní ochrana


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (2) |  Tagy: Civilní ochrana

Vysvětlovat postapákům, co to je civilní ochrana a civilní obrana, je zbytečné jak nošení ghůlů do Necropolis. Pokud se však o dané téma zajímáte trochu více, než jen vlažně, možná vám schází komplexnější publikace, která by toto téma probírala zevrubně a z aktuální pozice. Všichni určitě známe klasické staré příručky, něco jako je tato malebná sovětská knížka. Po Sametové revoluci nadšení (a přísun peněz) pro CO poněkud ochladlo a rok 2000, kdy výkon civilní ochrany na našem území převzal z beder armády Hasičský záchranný sbor, znamenal konec romantického blbnutí v maskáčích.
I proto mne velmi potěšilo, když jsem potkal následující materiál: Základy civilní ochrany. Příjemnou publikaci shrnující současný*) pohled na problematiku CO včele doporučuji vaší pozornosti.
Popřípadě, znáte jinou podobnou knížku? Doporučte ji nám ostatním!

*) Dobře, je to již jedenáct let a náhled na věc se od té doby trochu posunul, ale nijak zásadně a pořád je to mnohem čerstvější, než třeba Adamcovy Atomové zbraně z roku 1956.





4.10.2016 . . .

Okurková sezóna 2


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (3) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Studená válka Urbex

Dnes opět letem světem nukleárních hrozeb:
Radioaktivní srdéčka potěšil prezident Ruské federace V. Putin, když zrušil smlouvu o jaderném odzbrojení, kterou v roce 2000 podepsal nesmrtelný ministr zahraničí RF S. Lavrov s tehdy na obdobné pozici trčící H. Clintonovou. Podle téhle smlouvy měly obě strany zničit 34 tun zbraňového plutonia (což by stačilo na nějakých 17 000 jaderných hlavic). Stalo se to pár dní poté, co došlo k úniku radiace z jednoho z tajných sovětských měst. Zraněno prý bylo sedm osob. Takové věci se stávají, máte-li dost času, můžete si počíst, jak často.
Pakliže jste po přečtení předchozích řádků zatoužili schovat se do podzemí a nabídka z předchozí aktuálky vám nestačí, tak v Olomouci můžete také. Nezatoužili? Ani když vám řeku, že na hranicích Číny a Severní Koree leží strašlivý supervulkán hrozící nás všechny zabít a karbanátek do něj ještě navíc strká jadernými zkouškami? Pořád ne? OK, tak to jste otrlé duše, kterými nepohnou ani záběry na vojenskou základnu v Ralsku těsně po odchodu "spřátelených armád".
A urbexovou notou - fotkami z opuštěné raketové základny - tuto aktuálku zakončím.




23.9.2016 . . .

Okurková sezóna 1


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Civilní ochrana Studená válka Zajímavosti

Protože se nic zvláštního neděje, ale člověk si stejně rád čte, posbíral jsem pár článků vzdáleně se dotýkajících jaderné apokalypsy. Berte to jako jakýsi informační zákusek. 
Tak v první řadě, konec světa bude. Shodly se na tom na nedávném summitu všechny nejbohatší země světa a také Rusko. Ovšem ani kombinace nadnárodních monopolů a ubohého proletariátu by nic nezmohla, kdyby se nepřidal papež, pro nějž tato zpráva není žádnou novinkou.
Co činit, pokud se vám ještě ze světa sejít nechce? Příjemný fejetonista Cílek se pasoval do role kapitána Zjevného a radí: Buďte připraveni a mějte rádi zelí. (Je to celý seriál, račte si proklikat.) Jste-li z Prahy, počtěte si o možnostech ukrytí. Jste-li z Brna, můžete si počíst o nemožnosti ukrytí. (Ne, ani Monte Bú vás nespasí.) Jste-li z jiného města, neřkuli dědiny, a utěšujete se, že na vás by nikdo atomovku neházel, počtěte si nedávno odtajněný seznam cílů jaderných útoků USAF z roku 1959. Svou jadernou hlavici tam má i taková díra na konci světa, jako Adamov. Brno jich má dohromady pět a jedna cílí na zahrádku restaurace U všech čertů vedle Krajského vojenského velitelství, kam jdem dneska večer na pivo.
Oni vůbec by nás ti zlí američtí imperialisté nukovali až hamba. Třeba kolem našich mírumilovných západních hranic mínili zakopat hafo nukleárních protitankových min. Bohužel jim na to Němci přišli a protože tam mají demokracii, tak jim to zatrhli. V Itálii zase zlovolné NATO postavilo opevnění a vybavilo místní těžké houfnice 420 jadernými granáty. Otázka rozmístění jaderných zbraní u nás se stala folklórem a nevěří jí už nikdo, snad s výjimkou lidí, kteří se podílali na odsunu sovětských vojsk. A dva měsíce zpátky jsem potkal v knajpě chlápka, který mi tvrdil, že osobně zná maníka, co s těmi hlavicemi z Ruska k nám lítal. Tak se rodí legendy budoucích časů.






20.4.2016 . . .

Dozimetrická 'pravítka'


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (1) |  Tagy: Studená válka Civilní ochrana

Když přijde na jaderné bombardování, je hledání v tabulkách zoufale pomalé a elektronické počítací stroje jsou velké, neskladné a závislé na infrastruktuře. A dokonce i v dobách, kdy osobní mikropočítače již nevážily více než deset kilogramů, byly pořád hříšně drahé. Proto byly nejrůznější štáby civilní ochrany vybaveny počítacími kotoučky, kterým se pro podobnost funkce s logarimtickými pravítky říkalo také pravítka. (Logaritmickému pravítku se pravítko říká také jen proto, že vzdáleně připomíná pravítko a některé modely jsou skutečným pravítkem vybaveny.) Je to stejný princip, jako ta kolečka, co jsme si jako děti vystřihovali z Abecečka, dva kotoučky spojené ve středu, na jednom kresbičky, na druhém okýnka, člověk jimi hýbal proti sobě a v okýnkách se objevovaly třeba bukvice - list buku - buk lesní a tak podobně. Akorát že tahle pravítka jsou trošku složitější.
Račte se pokochat! Mít tohle jako aplikaci pro šmatlafon... a mít taky šmatlák odolný proti EMP... to by byla paráda! 

A nyní z jiného soudku (byť v Americe zůstaneme). Americká vláda řeší, jak označit uložiště jaderného odpadu tak, aby na něj nikdo nikdy nezapomněl, respektive, aby si i naši potomci za deset tisíc let uvědomili, že sem nemají lozit. Nápadů je několik:
- Tak předně postavit kolem dokola nebezpečného místa celé pásy betonových stél, na kterých budou tabulky s nápisy ve všech možných jazycích.
- Upgrade předešlého: Budou tam také piktogramy a obrázky varujících lidských tváří.
- Paprsky ing. Garina strikes back: Umělá oběžnice Země s vyrytým varováním. (Taky vám připadá, jako by Luna měla na přivrácené straně nakreslenou lebku?)
- Atomoví kněží, kteří budou hlásat náboženství, jež přežije staletí a jehož součástí bude tabu lození do jaderného odpadu.
No a konečně vyšlechtění Kocoura z Vyhlídky na věčnost.
Původní článek si přečtěte zde a pakliže nevíte, co s dovolenou, tak se zajeďte podívat, jak je zabezpečeno české uložiště jaderného odpadu v lomu Alcazar u Berouna (střední Čechy). Je to tam pěkné, ale žijí tam divní lidi.







5.4.2016 . . .

Exkurze do atomového krytu 10-Z pod Špilberkem


Autor: Armyboy |  Zdroj: Slevomat | Komentuj novinku (2) |  Tagy: Civilní ochrana Studená válka

Na jednom nejmenovaném slevovém portále se nečekaně objevila velice zajímavá akce a bylo by sobecké neinformovat stejně postižené jedince jako jsem já. Jde totiž o poslední šanci vidět kryt na vlastní oči ještě před oficiálním otevřením pro veřejnost (květen 2016) a vřele všem doporučuji tuto šanci využít. Zejména po osobní zkušenosti z návštěvy krytu Folimanka, kde mě neustále vytáčely znuděné maminky, vřískající děcka a flegmatičtí otcové - nevím, proč lezou do krytu lidé, které to zcela evidentně nebaví, nezajímá a exkurzi berou jen jako "nevím co o víkendu s dítkem, tak ho vezmem do krytu". Tato kombinace lhostejnosti, sobectví a stupidity je v uzavřeném prostoru, kde není možnost vyhnutí či ignorace, přímo vražedná.

Běžná cena je 240 Kč, nyní jen za 190 Kč, k dispozici je celkem 430 voucherů, tak se tam snad všichni v klidu vystřídáme :).

Další informace na oficiální stránce krytu - http://10-z.cz/

P.S: Potkal jsem tam samozřejmě i rodiče které to zajímalo a jejich dítka byla v klidu, ale bylo jich bohužel minimum...





20.3.2016 . . .

Tip na výlet - kryt Folimanka


Autor: Armyboy |  Zdroj: Turistický portál Prahy | Komentuj novinku (1) |  Tagy: Civilní ochrana

Pokud Vás už nebaví doma nasazovat plynovou masku a zkoušet těsnost, strašit děti ve 2 ráno zvukovou sirénou ani tajně sypat manželce do pití Dikacid, tak je možná na čase opustit svůj kryt a vyrazit na návštěvu do jiného - konkrétně do krytu Folimanka.

Podzemní kryt vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, má vlastní studny, toalety a ošetřovnu, samostatný agregát zajišťuje osvětlení a vytápění, větrání probíhá pomocí přetlaku. Chodby jsou v součtu dlouhé 125 metrů a rozlohou 1 332 m2 je největším krytem v Praze 2. Kapacita krytu je 1300 osob, zásoby by umožnily lidem přežít po dobu 72 hodin. Bunkr je v dobrém technickém stavu a v případě nebezpečí by mohl okamžitě sloužit původnímu účelu.

Expozice je průběžně doplňována ve spolupráci se Speleologickým klubem Praha a Správou služeb hlavního města Prahy, která pro Městskou část Praha 2 zajišťuje údržbu objektu. Kryt byl pro veřejnost zpřístupněn v září 2014. Prohlídky se konají obvykle 1x v měsíci v sobotu od 9 do 15 hodin.

Termíny:

16. 4. 2016    9.00 - 15.00

14. 5. 2016    9.00 - 15.00

18. 6. 2016    9.00 - 15.00

16. 7. 2016    9.00 - 15.00

20. 8. 2016    9.00 - 15.00

17. 9. 2016    9.00 - 15.00

15. 10. 2016  9.00 - 15.00

19. 11. 2016  9.00 - 16.00

17. 12. 2016  9.00 - 15.00
Fotodokumentaci + pár další zajímavých informací zde: http://romcastepan.blogspot.cz/2015/12/bunkr-folimanka.html




2.10.2015 . . .

Drobnosti ze světa


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (1) |  Tagy: Příbuzné hry Zajímavosti DLC Fallout: New Vegas Civilní ochrana

  • Automobilka Tesla představila elektromobil Model X, jehož klimatizace je vybavena filtrem účinným i proti biologickým zbraním. Více na Forbesu. Medle by se ještě hodily i přípojky na filtry proti bojovým plynům.
  • Oblíbená survival počítačová hra This War of Mine se koncem ledna dočká rozšíření o děti pod názvem This War of Mine: The Little Ones.

  • Bylo málo New Vegas? Amatérské DLC Autumn Leaves právě vychází.

     





6.8.2015 . . .

Jeďte se podívat do Kalifornie, dokud tam ještě je


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Civilní ochrana Zajímavosti

Kalifornie, Nevada, Oregon, tři státy na severoamerickém kontinentu, které všichni známe jak své boty, a přitom tam většina z nás nikdy nevkročila. Kdo by tam také lozil, když tam je všude tolik geckonů, páračů a mutantů, že jo. I když ve městech by to mohlo být fajn, teda, nevím jak v Renu, ale takový Modoc nebo Klamath by šel.

Když už jsem to nakousl: Ona ta Farma duchů v Modocu je takový zajímavý žertík. Modoc je oblast v Kalifornii, na jejíž hranici (už dost blízko Klamathu) stál za Druhé světové války koncentrační tábor pro americké občany japonského původu (popř. jejich děti, jejich vnuky), kteří měli problém s vyplněním prohlášení o loyalitě. Není to tak precizní, jako Norimberské zákony, ale osmnáct a půl tisíce lidí se tam vešlo (celkem šlo do svých vlastních koncentráků na 120 000 Američanů). Nebyly to samozřejmě tábory vyhlazovací, ale že by to bylo dvakrát příjemné se také říct nedá. Tábor vznikl na dně jezera vysušeného za účelem získání orné půdy a protože vláda kladla důraz na samozásobování, stal se v průběhu války opravdu velmi velkou farmou. V roce 1946 byl tábor zrušen a z farmy se stala farma duchů, která časem zarostla divočinou.

Aby byla celá historie ještě zajímavější, Modoc býval domovem modockých indiánů a místem jedné z posledních indiánských válek, kdy si 52 válečníků pod velením Kapitána Jacka drželo od těla dost dlouho na šest set vojáků se dvěmi houfnicemi. Nakonec samozřejmě prohráli, náčelník dostal provaz a ostatní vyhnanství. Část modockých indiánů se usadila kdesi za Klamathem a... oh, wait!::)

Takže celý quest s farmou a půdou dostává docela zajímavý rozměr - pokud člověk není zklamán tím, že si autoři Falloutu vlastně nevymysleli nic nového a originálního, jen zkompilovali dějepisné učebnice. Nyní se ale vraťme do současnosti. Že je v Kalifornii sucho už jste si jistě všimli, ale pokud nesledujete zprávy, možná vás překvapí, jako moc jsou kaliforňané na suchu. Člověk se až diví, že se ještě neobjevili žádní píseční červi. Celé to sucho bylo samozřejmě vytvořeno pomocí chemtrails, kdy americká vláda řízená rozvedenými topenáři z Mossadu chce zničit jeden z nejvýkonnějších vlastních států, aby utajila existenci chemtrails. Říkali to na internetu, takže to musí být pravda! (Zajímavější počtení, čísla a úvahy o tom, co se s tím dá dělat, najdete spíše tady.) Sucho je tak strašlivé, že dokonce místní měšťáci musí natírat své trávníky na zeleno. No vážně krize. (Však mě ten smích taky brzy přejde. Aktualizace: Takhle to vypadá u nás.)

Když se k dlouhotrvajícímu suchu přidají letní bouřky, které jsou často víc o blescích, než o vodě, je zaděláno na požáry. Jeden zuří v Modocu, další na předměstí Reddingu... celkem jich je aktuálně na 23 a bojuje s nimi přes deset tisíc požárníků. Co je zajímavé, že klimatické podmínky jsou natolik extrémní, až způsobily selhání predikačních modelů. 

Kalifornie je bohatý a vyspělý stát a byť považuje evakuaci tisícovky lidí za národní tragédii, nakonec se s požáry i suchem nějak srovná. S čím se bude srovnávat obtížněji je hrozba zemětřesení na zlomu San Andreas. Poslední takové zemětřesení postihlo San Francisco v roce 1906 a dalo vzniknout jedné z nejzajímavějších postapo fotek vůbec. A nyní se zdá, že výhledově dojde k další události obdobného rozsahu. Pokud tomu ještě nepomůžou humoristi z Ruska. 

Takže, stručně shnrnuto, letenka Praha - Frisko sice stojí třicet papouchů, ale zase máte docela dobrou šanci, že takové fotky z dovolené, jaké si odvezete vy, už po vás nikdo další nepořídí. :D





18.2.2015 . . .

Rozšířené vydání kápézetky


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (2) |  Tagy: Civilní ochrana

Tuhle jsem na nějakých zombí survajvl buškraft vúdkraft autdór strnkách narazil na nezpochybnitelný důkaz, že americká vláda (zlo, Satan, židé a ještírci) chystají zombie apokalypsu: Zprávu o vyhlášení výběrového řízení, v němž americké ministerstvo financí objednává "balíčky poslední záchrany" pro zaměstnance OCC (něco jako nejvyšší kontrolní úřad dohlížející na práci národních bank a podobně). Z komentářů pod článkem se dozvíme, že za nadcházející Apokalypsu mohou Ilumináti, Svobodní zednáři, Rozvedení topenáři, žid jménem Barack Hussein Obama a kdo nechce být "ovčan", musí sledovat výhradně alternativní zpravodajství a koupit si homeopatické hořčíkové tabletky.
Když se mrknete na zadání výběrka, zjistíte, že zcela chybí svěcená voda a stříbrné náboje .44 Magnum AP Dum-Dum Nitro Express a vůbec je ten balíček takový až sprostě civilní. Zvlášť když si vezmete, že každý rok si v USA užijí nějakou tu zábavu se sněhovou kalamitou. Když jsem tuhle trčel dvě hodiny v zimě v autě u Štrby, protože nějaký frajer si vyrazil na dálnici v letních gumách, tak bych tyčinku o 2 400 kaloriích a izotermickou fólii uvítal (tehdy ještě nebyly součástí autolékárniček a zájemci si je kupovali přes jakousi reklamní agenturu v Praze, která postříbřenou fólii používala na nějaké technické aplikace, MMCHD). Ten poslední bod seznamu, "Air-Aid emergency mask", je prakticky totéž, jako "Dust mask", akorát mezi dvěma papírovými stěnami je ještě nasypán granulát aktivního uhlíku, stejně jako v ochranném filtru. Je to samozřejmě méně účinné, než kompletní ochranná maska, ale zase to můžete mít neustále při sobě, v zadní kapse trenýrek, a stojí jenom necelou stovku, viděl jsem je zrovna nedávno v Řempu. A až zkejsnete v koloně aut chrlících z výfuků nedokonale spálená svinstva, ještě si na ni vzpomenete.
Ta americká sranda má stát cca USD 200 a má ji dostat asi 3 800 zaměstnanců. Protože u nás se nic špatného stát nemůže, tak asi nemá smysl počítat s tím, že byste od svého zaměstnavatele vyfasovali něco podobného. Můžete si pořídit podobnou věc za pouhých USD 41 - CZK 990, totiž Driver S-kit. Popřípadě celorodinné třídenní či dvoutýdenní balení. (Škoda, že mě to nenapadlo dřív, tohle by byl pro mě ideální job! ::))
Debaty na téma KPZ a nouzových zásob na Brahmíně probíhají v Templářském shelteru a jakýmsi kompilátem je v současnosti tento dokument.




3.1.2015 . . .

Protijaderný kryt do každé rodiny


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (6) |  Tagy: Civilní ochrana

Jak praví příručka pro budování improvizovaných úkrytů: Kdo má sklep, zbuduje IÚ ve sklepě, kdo nemá sklep, zakope si na zahradě úkryt prefabrikovaný. Začneme od konce: V Americe prý prodávají tuhle strandu obsahující vše, co postapák ke svému životu potřebuje, tzn. koberečky, gauč, televisi, video a nevyčerpatelnou zásobu bramborových lupínků. Ještě by bylo záhodno přihodit "pár kvérů" po vzoru Grega z Vyhlídky na věčnost... ale to už bych odbíhal k myšlenkám na co vám je kryt, když vás klipsna chytí za záchodě.
Je určitě zajímavé, že u nás se tyhle srandy do země zakopávaly v 60. letech. Říkalo se jim ÚŽ (úkryt ženijní) a měly podobu plechové roury nebo stavby ze standardních betonových rámů. Nebylo to jen naše specifikum, Rusové vesele zakopávali obdobné objekty. Ty ocelové poněkud trpěly kondenzací vody a nadměrnou vlhkostí, betonové se celkem osvědčily (jako plus mínus, že jo, atomovkama to do nich nikdo naostro nepral, takže těžko říct). Právě tyhle betonové prefabrikáty souvisí s jinou zajímavostí, a totiž Teritoriální radiační hlásnou sítí. Jejím základním terénním prvkem bylo družstvo vojáků obsazující v případě napadení právě takovéto malé předpřipravené kryty a pozorující strategické instalace a velká sídla, jestli nad nima náhodou nevybuchuje atomovka. Pokud ano, pozorovatel venku v okopu změřil pár veličin (hlavně čas; pokud víte, kolik sekund uběhlo od začátku výbuchu, a změříte průměr rodícího se atomového hřibu, můžete odhadnout ráži pumy), předal je telefonicky veliteli uvnitř úkrytu a ten po jejich zpracování předával zprávu dál. Pro toho vojáčka venku to musela být bohovská robota. Protože úkolem TRHS bylo dohlížet na velká města, její úkryty spousta lidí zná, aniž by tušila, oč jde, maximálně si říkají, safra, divný bunkr, střílny nemá, nic nechrání... V Brně máme jeden na kopci za Medláneckým letištěm (bohužel tam lozily fetky, tak to armáda uzamkla). Můžete porovnat jeho konstrukci a koncepci s obdobnou hláskou v Adamově nad pilou, ta je snad ještě předválečná a sloužila ke sledování konvenčního bombardování místních oceláren. Je otevřená, ale chodí tam puboši chlastat, tak je tam brajgl (a ještě jeden podzemní objekt byl v údolí pod touhle hláskou, ale tam chodily fetky v takové míře, až lesáci zavezli vchod hlušinou, škoda).
Každý úkryt potřebuje filtrventilační jednotku a jak jsem tady nedávno sestavoval ten přehled trhu s maskami a filtry, tak dokonce i FVKP si dneska můžete pořídit. A vůbec na těchle bazarech najdete věcí... třeba masku vz. 52 do sbírky, anebo součástky výstroje sloužící k ošetření vojáka v poli. To je taky historické, dneska už armáda tyhle věci nefasuje vůbec (Dikacid byl pro jednotky v Afghanistánu nahrazen AquaSterilem, zbytek byl zamlčen). Zajímavé pro nás jsou hlavně ty autoinjektory, GAI, je ovšem otázka, jak dlouhou trvanlivost ta antidota vůči nervově paralytickým BOL mají.





19.12.2014 . . .

Jaký pořídit ochranný filtr? (díl 4.)


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Civilní ochrana

Pokračování z minula:
Z tohoto pohledu odpovídá filtr MOF-6M značení A2B2E2K2 P3 (a vyrábí se s oběma typy závitu). Až donedávna se dal pořídit zde na ZHN za 532 Kč, Vojenský speciál jej nabízí za 799 Kč a nám už známý Klimafil za 559 Kč se starším závitem OZ 40×4 i novým Rd 40×1,7" za stejnou cenu. Ale možná je lepší si třicet korun připlatit a rovnou pořídit i filtr s ochranou proti parám rtuti, teď, když máme v domácnostech sice méně rtuťových teploměrů (s kovovou rtutí), ale o to víc rtuťových výbojek (plné rťutových výparů) - zde pro závit OZ 40×4. Pokud vám nesedí barevné provedení, nebo chcete do sbírky ausgerechnet vojenské vybavení, tak za 747 Kč můžete pořídit filtr NBC (je jen o trochu horší, než MOF-6). Pakliže vám dělá velké starosti hladina přízemního ozónu (následkem přílišného sledování dokumentárního filmu Konec srpna v hotelu Ozon), Klimafil má pro vás řešení za 599 Kč (OZ 40×4) ::). Pokud se už vidíte, jak v OPCH-90 pobíháte závojem šedavého "sněhu" nukleárního spadu a rabujete místní sámošku, patrně vám přijde vhod předfiltr, jenž za necelé dvě stovky ochrání vlastní filtr před nejhoršími sazemi a prachem. Jen nevím, jestli pak nebudete potřebovat filtr se závity na obou stranách. Zjistit to už je na zájemcích.
Firma Probez nabízí filtry SCOTT třídy A2B2E2K2-P3 za něco přes tisícovku - ne, moment! Tady je mají za 662 Kč. Gumárny Zubří suší na skladě poslední tři kousky filtru třídy A2B2E2K2NO P3D v závitu OZ 40×4 (tedy pro hned vedle nabízenou CM-4) za solidních 629 Kč. Pokud je budete chtít v závitu Rd 40×1,7", musíte si připravit kulatých 555 Kč a zajít na Alfa Tactical. Firma AVEC nabízí své filtry A2B2E2K2 P3D za krásných 414 Kč (OZ 40x4 a Rd 40x1/7"), s ochranou proti parám rtuti A2B2E2K2HgSX P3D za 480 Kč (OZ 40x4 a Rd 40x1/7"). Mají také filtry NBC-1 za rovných 600 Kč (OZ 40x4 a Rd 40x1/7"). Alfa Tactical už je má za 756 Kč. Kategorií to má, koukám, spoustu, jen se mi nedaří přijít na to, v jakém stupni účinnosti, mám dojem, že z obrázku čtu něco jako A2B1...P3D. Nemáte to někdo doma? Absolutní overkill představují filtry SCOTT kategorie A2B2E2K1 Hg NO CO20 P3. Stojí sice devatenáct stovek, ale chrání proti takřka všemu (chybí AX, ozón a jód).

V běžném civilním provozu člověk filtr proti širokému spektru látek moc neužije a rád se spokojí s nižší hmotností, nižší cenou a vyšší účinností speciálního filtru. To je případ právě výše zmiňované firmy 3M, která nabízí výborný filtr proti aerosolu, poměrně dobrý filtr proti parám organických látek s bodem varu nad 65°C, jako jedna z mála nabízí filtr pro páry org. látek s bodem varu nižším 65°C (jednorázový a za bezmála tisíc korun, abyste si utvořili obrázek) a filtr proti výparům rtuti, ale jen jeden kombinovaný, a to ne zrovna ten nejlepší. Pro postapo se nám nejvíc hodí právě filtry kombinované, ale jednoúčelové mohou mít také své využití, a to v případě, že bydlíte v ohrožené zóně nějakého chemického provozu. Tím může být například zimní stadion používající jako chladící medium čpavek (tak kolem osmi tun), proti němuž ochrání jednoúčelový malý filtr K2 za necelé čtyři stovky. On ten cenový rozdíl proti "plnotučnému" filtru není zas tak veliký... Zcela jiná situace však nastává, pakliže vám za barákem stojí jaderná elektrárna a vy se v noci budíte hrůzou z opakování Černobylu. Pomoci může jednak nastudování základů jaderného inženýrství, jednak speciální filtr Reaktor, jenž chrání před reaktivním inventářem jaderného reaktoru, tedy radioaktivním izotopům jodu a metyljodidu. Za 1 815 Kč jej nabízí Alfa Tactical, 969 Kč jej nabízí Takos, za 643 Kč Klimafil, za pětistovku AVEC (OZ 40x4 a Rd 40x1/7"). Na Slovensku za 20€ tady. Na té stránce nalevo je moc pěkný sloupec s výběrem všemožných dalších filtrů a také masek, včetně CM-5DM a CM-6SM, takže slovenský čtenář si jistě vybere. Co zaujme i českého čtenáře, je zoznam škodlivín a jejich přiřazení ke konkrétním třídám ochranných filtrů (pokud se později narození čtenáři bojí slovenčiny, tak ten seznam je česky). Vytisknout a nalepit na svou krabici první postapo pomoci!
Posledním speciálním filtrem je ochranný filtr proti oxidu uhelnatému. Tenhle dusivý plyn je produktem hoření a aktivní uhlí s ním nic nezmůže, musí nastoupit hopsinková šťáva hopkalit (směs oxidu manganatého a oxidu měďnatého), což je katalyzátor, který převede  jedovatý CO na nejedovatý CO2, přičemž ze vzduchu ubere část kyslíku. Hopkalit může fungovat do aleluja, dokud se k němu nedostane vzdušná vlhkost, pak končí, takže výdrž filtru je limitována výdrží vysoušecí předřadné vložky. AVEC nabízí zajímavě složený filtr A2K2CO P3D (opět v obou závitech) za 1 040 Kč.

Když už do toho vrazíte tolik peněz, jak dlouho to asi vydrží? O filtru skladovaném v neprodyšně zataveném obalu se tvrdí, že vydrží na furt, protože se na něm nemá co pokazit, pokud sorbent nemá co pohlcovat, tak se samozřejmě nenasytí. U filtrů MOF-4 se udává skladovatelnost 20 let, což je dobře, protože asi všechny, které jsem kdy viděl, měly otištěno datum výroby 1982. U MOF-6 se uvádí skladovatelnost 10 let. Výrobci a dodavatelé jsou ovšem opatrní a udávají záruční dobu nižší, obvykle tři roky. SLZ Chémia Hnúšťa  (výrobce sorbentu) praví: "V súčasnosti v skladoch CO sa nachádzajú masky a filtre v prevažnej miere z roku výroby 1989. Záručná doba týchto filtrov je päť rokov (...)" Následuje pasáží o LF-10: "(...)vykonávali (sme) tzv. životnostné exploatačné skúšky pri lícnicových filtroch. Záručná doba filtrov je päť rokov v originálnom balení. Doba skladovateľnosti alebo životnosti je tiež udávaná len pre výrobky v originálnom balení pri stanovených klimatických podmienkach (-10 °C až 25 °C a relatívna vlhkosť 65%). Pri dodržaní týchto podmienok je to desať rokov. Samozrejme, po uplynutí záručnej doby je potrebné v zmysle platných technických podmienok vykonať životnostné skúšky, ktoré potvrdia, či výrobok je ešte použiteľný." Po rozpečetění se expirační doba prudce zkracuje, Gumárny Zubří uvádějí: "Po otevření vyměňte filtr bez ohledu na jeho užívání do 6 měsíců." Následuje určení operační doby filtru, to je velmi jednoduché: Když se bráníte prachu a už nemůžete přes zachycenou vrstvu dýchat - vyhodit. Když se bráníte nepříjemně páchnoucím plynům a vzduch v masce nepříjemně páchne - vyhodit. Když se bráníte prudce jedovatým nervově paralyzačním bojovým látkám bez chuti a bez zápachu a, ehm, umřete - vyhodit. (Myslím, že v téhle oblasti ještě má výzkum a vývoj dostatečnou oblast k dalšímu bádání.)

Závěr tohoto strašně dlouhého článku, co měl být původně strašně krátký: Filtr MOF-4 stojí 49 Kč a ochranná maska CM-4 pro tento filtr stojí 60 Kč, takže za sto devět korun - čtyři eura - tři sta rublů - pět piv - získáte ochranu před atomovým spadem, před biologickými zbraněmi a před některými otravnými látkami. Tedy pakliže máte štěstí a jak maska, tak filtr byly po celou dobu správně skladovány. Pokud nechcete dělat žádné kompromisy, vyjde vás maska CM-6S na 2 495 Kč a filtr A2B2E2K1 Hg NO CO20 P3 na 1 670 Kč, dohromady tedy 4 165 Kč. Mezi těmito mantinely je prostor pro kompromisy, strategii a také pro štěstí na "dobrý kauf" - v oblasti ochranných pomůcek se sice nedělají výprodeje, ale občas se své moderní, funkční, dobře skladované masky zbavuje za naprosto netržní cenu někdo, kdo ji fasoval. Chce to prostě hlídat Aukro. A to je asi tak vše, co jsem vám na toto téma mohl říct.




17.12.2014 . . .

Jaký pořídit ochranný filtr? (díl 3.)


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Civilní ochrana

Ochranné filtry pro ochranné masky zjednodušeně rozdělím na lícnicové a kartušové. Ty první jsou ploché a nosí se dva z obou stran masky, ty druhé vypadají jako konzerva a obvykle se nosí jediný. Z moderních výrobců používá lícnicové filtry třeba firma 3M pro své masky 6700, 6800, 6900; všechny stojí kolem 2 900 Kč (resp. 2 682) a nezmiňoval jsem je, právě protože mi přišel sortiment nabízených filtrů nedostatečný. (Více to rozvedu později.) Z klasiky najdeme lícnicové filtry LF-10 v maskách M-10 a OM-10M. Kartušové filtry používají všechny ostatní uvedené typy masek, starší masky chtějí filtry se starším závitem, novější s novějším, o tom jsem psal minule. Princip je vždy shodný, vzduch nasáváte do masky skrze vdechový otvor, následuje harmonika hustého filtračního papíru, který zachycuje prach a aerosol (mlha a dým), následuje vrstva absorbčního materiálu (obvykle aktivní uhlí - stejná látka, stejný princip jako u absorbčního uhlí proti žaludečním obtížím) a pak už membrána vlastního vdechového otvoru masky. Mezi filtrák a sorbent jsou někdy přidány příčky, které vedou vzduch co nejvíc do stran, čímž zvyšují dýchací odpor a také účinnost filtru - čím delší dráhu vzduch ujde, tím větší aktivní ploše sorbentu je vystaven a tím lépe se filtruje (a tím pomaleji dochází k "proražení" filtru, tedy lokálnímu dosažení sorbční kapacity v jednom směru). U kartušových filtrů je sorbent volně sypaný, u lícnicových je lisován spolu s filtračními vlákny a pojivem.
Z toho vyplývá, že odolnost filtru vůči jadernému spadu a pevným biologickým agens je velmi velká. Mokrý spad by snad mohl filtrační papír rozmočit (to by muselo být přímo antraxové mrholení), ale v případě tak hustého mokrého spadu byste stejně měli mnohem závažnější problémy, než že vám netěsní filtr. Odolnost filtru vůči chemikáliím je odvislá hlavně od koncentrace škodliviny ve vzduchu a samozřejmě od jejího typu; Gumárny Zubří ve svém pojednání o filtrech udávají rozmezí 20 - 70 minut. Výdrž filtrů LF-10 je patrně ještě stále vojenským tajemství (nepodařilo se mně ji dohledat, Katalog chemického vojska udává jen, že nechrání před amoniakem), traduje se, že vydrží navždy. Osobně o tom pochybuji a pan Patočka ve Vojenské toxikologii rovnou uvádí: "Nevýhodou těchto (lícnicových, pozn. ch.) filtrů je nižší sorbční kapacita (oproti kartušovým, pozn. ch.), obtížnější manipulovatelnost a nezaměnitelnost." Pokud vás to neodradilo a stále poptáváte náhradní filtry pro svou em desítku, seženete je za pětadvacet korun na Army Surplus.
Z výše uvedeného také vyplývá, že ochranný filtr filtruje jen existující vzduch, pokud vám něco spálí dýchatelný kyslík, tak jste dojeli, maska nemaska. Leda byste použili dýchací přístroj nebo vyvíječ kyslíku, ale to je už téma pro jiný článek.

Pro potřeby Civilní ochrany byly vyráběny kartušové ochranné filtry několika typů, dnes se setkáte obvykle s MOF-4, -5, -6, popřípadě i s filtrem VOF. Akronym MOF označuje "malý ochranný filtr" - norma připouší mít přímo na masce napojený filtr o maximální hmostnosti 500 gramů. Pod zkratkou VOF snadno odhalíte "velký ochranný filtr", který se nosíval v brašně přes rameno a k masce byl připojen hadicí (to jsou ti slavní "sloníci" ::)). VOF byl samozřejmě výrazně odolnější, než MOF, nejen pro větší obsah sorbentu, ale také pro delší cestu vzduchu (menší nebezpečí "proražení"). Nevyrábí se snad už čtyřicet let. Pokud si kupujete masku z armyshopu (nebo vykrádáte staré kryty CO), bude k ní připojen právě filtr MOF. Samostatně si jej můžete pořídit samostatně Od vojáků za 49 Kč (a k tomu třeba nášivku za pětikačku). Armáda své kartušové filtry pro masky OM-90 značí jako NBC a stejně jako MOF jde o filtry kombinované, to znamená, že jsou účinné proti širší škále otravných látek a proti aerosolu. Při přípravě na klipsu je samozřejmě lepší být připraven na vše, a tedy poptávat kombinovaný filtr s co nejširším spektrem ochrany. Jak to člověk tak od oka pozná? Podle těch veselých barevných proužků a složitých alfanumerických značek, jejichž význam najdete na výše uvedené stránce Gumáren Zubří a proto se jim nebudu dále věnovat, jen zjednodušeně: Čím víc písmenek a čím větší číslo, tím všestrannější, a určitě to vždy musí mít P3 (proti jadernému spadu a biologickým zbraním).
Z tohoto pohledu odpovídá... hele, teď prošla kolem Viky a pravila, že to je hrozně dlouhé, ať to rozseknu, tak jsem to rozseknul tady. Pokračování příště! :D




13.12.2014 . . .

Kde pořídit ochrannou masku? (díl 2.)


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Civilní ochrana

Takže co jste si odnesli z minulého článku? (Jaká je tejkhoum mesidž?) Že není maska jako maska, že gasmasky prošly významným vývojem a že cena tohohle zboží není tak úplně tržní a lítá klidně o 70% nahoru dolů, takže máte-li hluboko do kapsy, vyplatí se chvíli hledat nejlepší cenu. A hlavně: Armyshopy prodávají gasmasky jako dekorace. Co to znamená? Že když v té masce umřete, tak prodejce to nepálí. Nikde přece nepíše, že nabízí funkční ochrannou masku, se všemi součástkami a správně skladovanou (s gumou lícnice, která se nedrolí, s popruhy, které se neutrhnou) - nabízejí jen dekorace. Jaká je šance, že dostanete šmejd? Věřím, že minimální. V tomhle armáčovém byznysu to mnohdy funguje tak, že v roce 1980 někdo zabalí fungl nový výrobek do bedny a v roce 2010 přijde koncovému uživateli stále ještě v té původní bedně, třicet let to leželo ve skladu a nic tomu není. Na druhou stranu, takhle kolem přelomu milénií byla spousta masek na trhu kradených.

Selský rozum říká, že na gumové lícnici a plexisklovém zorníku se nemá co pokazit, ale selský rozum už zabil spoustu lidí. Jak to tedy je?

Masky, (stejně jako výtahy, plynové sporáky a podobně) mají od výrobce potvrzení o tom, že splňují příslušnou normu a poskytují míru ochrany v normě definovanou. K tomu je podle způsobu použití předepsaný interval kontrol certifikovaným revizním technikem. Díky tomu víme, že i staré masky ve skladech IZS jsou stále funkční. Dokonce i ty, které zůstaly v kumbálech pod schodišti na základních školách. (Na Slovensku se stejná kontrola provádí v Slovenskej Ľupči .) Masky pořízené z armyshopů žádný takový atest nemají a vy nevíte, jestli jsou prodávány, protože na ně už ve skladech členů IZS nezbylo místo nebo protože neprošly kontrolou. Samozřejmě můžete pořídit pět kousků, otestovat je slzným sprejem (tak to dělá i armáda za pomocí přenosné zkušební komory PZK M-10) a ty méně vyhovující obratem ruky střelit na Aukru po třech stovkách za kus. Pokud však nemíníte ve své ochraně činit žádné kompromisy, pak je nejlepším řešením obrátit se přímo na specialisované obchody a pořídit ochrannou masku novou, certifikovanou. 

Masky u nás tradičně vyráběly Gumárny Zubří, které se dlouhá léta chlubily, že mají podnikovou prodejnu, než konečně spustily vlastní e-shop. Zelená položka "Skladem" se v něm však vyskytuje dost sporadicky a v nabídce ochranných masek u jediné, totiž u nám již známé CM-4. Přečteme si u ní, že stojí 450 Kč - to není zas až tak mnoho, uvážíte-li, že jsem v minulém článku našel CM-3 za sto padesát - nabízená je jen ve velikosti 3 (104 - 112 mm) a závit má 40x4. 

Čímž se dostáváme k asi největšímu problému při výběru ochranných masek, a tím je kompatibilita s ochrannými filtry. Od jaktěživa se u nás používaly závity OZ (40x4), tedy průměr 40 mm a stoupání 4 mm (ruská norma GOST). Koncem dvacátého století jsme však přešli na evropskou normu STN EN 148, a ta vyžaduje závit Rd (40x1/7“), tedy stejný průměr a stoupání jen o necelé čtyři desetiny milimetru menší. Všechny masky zmíněné v předchozím článku jsou vybaveny závitem OZ a filtry pro ně se stále ještě dají sehnat, avšak jejich nabídka je výrazně nižší a předpokládám, že v budoucnosti se bude ještě snižovat. Maska CM-4 byla vyráběna dost dlouho na to, aby "zažila" změnu normy a je tedy na trhu dostupná jak se starým závitem OZ, tak i novým závitem Rd. Sem tam jsem narazil na zmínku o tom, že závity jsou navzájem zaměnitelné; nemyslím si, že by to byla pravda. Samozřejmě, s troškou síly závit OZ na Rd nasadíte a on drží, ale já nevěřím, že takový spoj je dostatečně těsný. Nejsem strojař, ale když už kupuji masku a filtr, raději obětuji trošku té námahy a ověřím si, že k sobě budou pasovat tak, jak to vývojáři zamýšleli, než abych vyhodil peníze a pak si dáchnul sarinu skrz jakousi skulinku. Máte-li již svopu oblíbenou masku (filtr, dýchací soupravu), je situace řešitelná pomocí redukce. Teoreticky by mělo platit, že maska se závitem Rd má závit označen, zatímco maska se závitem OZ značená není. Stejně tak by teoreticky měl být označen každý filtr, jenže, jak známo, teoreticky funguje i komunismus. Západoevropské firmy vůbec nepřemýšlejí nad existencí jiných norem, pro ně je samozřejmý závit Rd a není třeba to zbytečně omílat; československé firmy žily ve stejném sebeklamu se závitem OZ a dospěly ke stejnému závěru.
Kromě těchto dvou závitů existují i další systémy, například i u nás prodávané požární únikové kukly používají jakýsi bajonetový zámek, ale ten jsem ještě v ruce neměl a nabídka filtrů také není nijak široká.

V roce 1997 vystřídala masku CM-4 nová generace, CM-5. Hlavním rozdílem je široký panoramatický zorník, v pozdějších verzích z odolného polykarbonátu, navíc vyměnitelný. Stejně jako čtyřka i pětka ve variantě M obsahuje nástavec pro příjem tekutin. Nosí se dobře, popruhy rozkládají váhu rovnoměrně, takže maska "netahá". Díky své šíři odbourává psychické potíže s nošením (lehkou klaustrofobii). U jedné z prvních variant se mi podařilo utrhnout celogumový popruh, ale věřím, že poslední verze, D (pro ochlasty DM), již tento problém překonala. Tahle maska je na dnešním ilustračním obrázku (na minulém byla čtyřka) a já ji doporučuji.
Nabízí ji firma Klimafil se starým závitem OZ a jen ve velikosti 4 (104 - 122 mm) za 2 172 Kč (včetně DPH). To je už docela nárůst od šedesáti korun, co? A bude hůř, cenový strop je až někde u pěti a půl tisíce korun (za žáruvzdornou masku). 

Ovšem i CM-5D již odchází na smetiště dějin. Byla nahrazena maskou CM-6. Ta má ještě větší zorník, než pětka a umožňuje namontovat filtr doleva nebo doprava, takže vám nezavází pod nosem a vy se můžete sehnout až k vodníku čipu, anebo zalícit zbraň a podobně. Tahle maska už je "samozřejmě" vyráběna s novým závitem Rd 40x1/7“ (takže už nikdo necítí nutnost to zmiňovat) a co je zajímavé, její "střih" je řešen tak, že přiléhá na všech velikostech (dospělých) obličejů. Víc k ní neřeknu, neboť ji ještě nemám. Je to horká současnost, takže v muzeu nemá co dělat.::) Vyrábí se i variantě S jako silikon, kdy je vnitřní maska (která musí stále přiléhat na ústa a po pár desítkách minut to je většinou na ekzém) vyrobena z hypoalergenního materiálu a nabízí ji opět Klimafil za 2 495 Kč. O facku levněji ji nabízí AVEC, za 2 456 (ovšem ne variantu S). Žíznivci si za variantu s pitítkem, CM-6M, u Klimafilu ještě připlatí, stojí 2 604 Kč. 

Tak a to je vše, co mohu říct k domácím zdrojům OM. Armáda samozřejmě už dávno poslala OM-10M k "druhosledovým" jednotkám (výcvik, studenti, AZ) a nahradila ji domácí OM-90, která má malé kulaté zorníky z tverzeného skla (= mnohem odolnější proti nárazu; CM-5 ráně násadou od krumpáče neodolá, zkoušel jsem), nástavec pro pití, filtry zboku, umožňuje nošení noktovizoru, et cetera, ad absurdum, stojí 4 404 Kč u Klimafilu a 4 300 Kč u AVECu. Na Slovensku je od roku 2001 zaváděna maska OM-99, která je občas prodávána na bazarech v cenových hladinách 40 - 90 € (cca 1 100 - 2 500 Kč; kdo ji vyrábí jsem nezjistil). Konečně, ve stejné hladině jsou nabízeny OM-90 i na českých burzách.

Na stránkách obou zmíněných firem (chtěl jsem zmínit více e-shopů, ale ostatní jsou méně vybavené) najdete několik dalších masek, jde v zásadě o variace na CM-6, lišící se jen nějakou drobností. Někdy je ovšem tou "drobností" systém uchycení filtrů (3M), což není problém v průmyslovém použití, ale může to být nepříjemné pro nás v případě mimořádné události. Každá maska je samozřejmě dobrá jen natolik, nakolik je dobrý filtr k ní připojený, a o filtrech bude třetí díl tohoto miniseriálu.






10.12.2014 . . .

Kaj splašit gasmasku? (díl 1.)


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (4) |  Tagy: Civilní ochrana

Plynová maska (lépe řečeno ochranná maska) je ikonou postapo fetiše. I stylizovanou kresbu každý snadno pozná (na rozdíl od jaderného hřibu) a vypadá výhružně. Na Vemeni se na mne obrátil Ratman s dotazem, kde nějakou pořídit a já si najednou uvědomil, že nákup gasmasky není úplně triviální. Nuže, přáli byste si pod stromeček k oslavě narození Páně ochrannou masku a vaše partnerka (ještě před pár lety bych psal "rodiče" :D ) bezradně tápe? Odkažte ji rovnou na tento příspěvek! (Kdo neví, jak získat directlink, tak je to ten puntík nalevo od data v nadpisu aktuálky.)

Dnes již není nutné jezdit od armyshopu k armyshopu a zjišťovat na místě úroveň nabídky, která odvisela od toho, čí bratranec byl právě na vojně a rozkrádal majetek v čerstvě-už-ne-socialistickém vlastnictví. Stačí naklikat formulář v e-shopu, jenž se od toho se šminkami liší toliko maskáčovým pozadím, mávnout kouzelnou platební kartou a fertig. Nabídka je poměrně bohatá, takže jsem více či méně náhodně vybral několik příkladů, na nichž chci nákup gasmasky demonstrovat.

Pokud vás plynový fetiš uchvátí a začnete si budovat sbírku, určitě budete nakupovat na Army Surplus, kde mají skutečně velmi širokou nabídku historických masek snad všech zemí světa. Obdobně může zkusit štěstí na e-bayi, tam sichr něco bude. Nabídka zahraničních masek však závisí na dovozu, jehož podmínky se mohou měnit - proto jsem vybral nabídku masek českých. Přitom mě překvapila firma Excalibur Army: Zamlada jsme u nich kupovali laciné krámy na airsoft, dneska dodávají granáty pro samohybné houfnice vz. 77 DANA. Tomu říkám růst!
Tak a teď už k maskám.

E-army nabízí masku M-41 za antibaťovských 201 Kč. Tenhle kondom na kebuli vychází ze sovětských druhoválečných masek a používala ho celá Varšavská smlouva v prvních dekádách své existence. Je nejvíce ikonická a velmi oblíbená při erotických hrách blízkých gumovému fetiši. Mimo jiné i proto, že postrádá ozvučnou membránu, takže funguje současně i jako roubík. Má jednu výhodu a jednu nevýhodu: Kryje celou hlavu. Možná to líp těsní, ale moc příjemné to není. Představuje však první krok ve výstavbě sbírky československých OM po Druhé světové válce.

V civilní sféře jste se jistě všichni setkali s maskou CM-3. Měli je snad na každé základní škole a občas k nim byla dodávána i gumová vrapová trubice, aby dětem neklimbal filtr pod bradou, ale mohly jej nést pohodlně v brašně přes rameno. I tato maska je svým způsobem ikonou, i tato maska se k ničemu jinému nehodí. Excalibur Army ji nabízí za Kč 91, Military Range za 150. MR udává nesprávně jako výrobce AČR, která s těmito maskami nemá vůbec nic společného, ale kromě toho uvádí ještě jednu věc, a tou je velikost, konkrétně 5. To je takové zajímavé číslo, které se měřít tzv. faciometrem (určitě pamatujete ze ZŠ) a určuje podle tabulek, které jsou pro každou masku jiné. Civilní maska 3 byla určena i pro starší děti, takže její číselná řada je dlouhá a pětka označuje celkem velkohubého politika. (Moje CM-3 má velikost 4.) Povšimněte si, že ne každý armáč toto číslo udává, takže z vaší strany je tak trochu o loterii, v níž můžete "vyhrát" i masku velikosti 1, do které se při nejlepší vůli nenacpete. Ze strany armáčů to loterie není, ony přeci vždy píší, že masky jsou určeny jen jako dekorace.

Armáda podléhá módním trendům stejně jako každá oblast lidského života a za Vietnamské války byly "in" ochranné masky s filtry schovanými v lícnicích. Přišli s tím Američané a Čechoslováci je okopírovali maskou M-10. (Po Sametové revoluci přejmenované na OM, ochranná maska.) Ta vypadá úžasně. S trochou sanitárního silikonu a montážní pěny s ní můžete vyrobit skvělou masku emzáka a strašit děcka po parcích. Pokud děláte re-enactment ČSLA a nestýská se vám po "kopřiváčích", máte raději "jehličí", pak tuhle masku dobře znáte. Fasovali ji záklaďáci a ti také přinesli spoustu zaručených informací, jako že maska je odolná vůči všemu, filtry vydrží nekonečně dlouho a přídavné zorníky jsou neprůstřelné. Realita je trošku přízemnější.
E-armyshop ji nabízí za 299 Kč, což není úplně málo za třicet let starý krám, zvláště, když neudává velikost. Na druhou stranu, masky M-10 byly určeny pro dospělé, takže jejich číselná řada 1-2-3 nepokrývá děti a jinochy, takže se do ní nejspíš vlezete - přinejhorším vám to otlačí kořen nosu (zkoušel jsem to na velikosti 1). Em desítka přináší revoluci: Průzvučnou membránu. Takže už si můžete poklábosit. Marines Shop ji nabízí za 175 Kč a má skladem všechny tři velikosti. Military Range ji má nejlevnější, jen za 150 Kč, avšak jen ve velikosti 1.

M-10 ješte za komančů prošla modernizaci a jako M-10M přinesla další novinku: Pitítko ("zařízení pro příjem tekutin"), kde na jedné straně je cuplík na masce, na druhé straně je tlakový ventil na špuntu od polní láhve. Když je flaška plná a držíte ji nad hlavou, občas z ní něco vydolujete. Na jednu stranu je to lepší než nic, na stranu druhou máte v masce další díru skrz a manipulace s picím nástavcem skrytém ve slepém úhlu "pod nosem", v rukavicích od JP-75, je prostě něco, co vám dá správnou perspektivu k tématu "Peklo". (A to ještě počkejte, až budete zakládat filtry.) Jinak je to jedna z nejčastějších masek na trhu, je hezká, na pohled zaujme, nevisí z ní žádný filtr a když si odmyslíte picí nástavec s tenkou gumovou hadičkou, není na ní co utrhnout. Nabízí ji třeba General Army za celkem snesitelných sto padesát korun ve velikostech 1 a 2. (Tenhle armáč má v nabídce taky docela dost různých gasmasek z ciziny.)

Maska CM-3, konstrukčně odpovídající předvalečným maskám Fatra (jen namísto gumotextilu je použita mnohem pokročilejší gumárenská směs), byla zastaralá již v době vzniku, a tak se všem oddechlo, když se do civilních skladů dostala maska CM-4. To je už konečně maska, která se dá reálně použít. Na rozdíl od trojky (a stejně jako em desítka) má čtyřka zorníky plexisklové, nikoliv skleněné, popruhy ji lépe drží i utěsňují, má průzvučnou membránu a hlavně je uvniř vybavena vnitřní polomaskou, díky čemuž se jí nezamlžují zorníky. (Taková zásadní vychytávka přišla až sedm desetiletí od Ypres!) Varianta CM-4M je také vybavena pitítkem. Koupíte ji na E-Army i s filtrem za 219 Kč, na Military Range za 150 Kč ve velikosti 4, anebo u General Army bez filtru za 60. Také bez čísla, ale u CM-4 je dobrá šance, že se do ní vejdete (je určena pro dospělé).

Teď se možná ptáte, proč jsem se tak rozepisoval, když stačilo napsat "Hééj, u GA mají cé em čtyřku za cenu trapných tří piv!" - Já totiž věřím, že mít tip na kauf je dobré, mít přehled je lepší. Vybral jsem pár armáčů, u nektrých jsem zákazníkem dlouholetým, u některých jsem zákazníkem spokojeným, u některých se ty dvě vlastnosti sejdou, ale nabídka je obecně velmi široká a ceny často lítají nahoru dolů, protože se řídí trochu jinou ekonomikou, než je běžné. Nerozepisoval jsem se s charakteristikou jednotlivých typů, protože to za mne udělali jiní a Inetrnet je plný podrobných článků. (Možná se k nim časem vrátím.) Chtěl jsem jen vypíchnout zásadní věci a upozornit vás na existenci nenápadných čísilek, polomasek, membrán a podobně. Stejně tak jsem minul filtry, jimž bude určený třetí díl tohohle mikroseriálu.
Příště zavítáme do trochu jiných dimenzí. Těch profesionálních.




21.8.2013 . . .

Atomovky v Brdech


Autor: chekotay |  Komentuj novinku (2) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Studená válka

Nadchází poslední týden prázdnin, vysokoškolákům poslední měsíc, a my, pracovití tvůrci národního důchodu, máme v rozpisech nařízené dovolené. Kam vyrazit? Pokud jste zmrd z Brd, máte to jasné, nahodíte na záda uesku a hurá na vandr. Toto léto by mohl vést na hodně zajímavé místo: Jeden ze tří skladů jaderné munice na území ČR. Tyhle sklady postavili Sověti, když sem před pětačtyřiceti léty vtrhli, a nikdy nepotvrdili, že by do nich onu jadernou munici navezli. A nejspíš ani jaktěživ nepotvrdí, nicméně naše strana se domnívá, že tady ty atomgranáty byly. Ale vraťme se do současnosti, respektive z výročí invaze o pár dní zpátky, neboť 17.8. byl Javor 51 otevřen veřejnosti coby Muzeum atomu. Za cíle si nadšenci z muzea vytkli ukázat nejen vojenské atomové programy mocností, ale také mírové využití energie štěpení jádra. Na stránkách muzea ještě mnoho údajů není, informacemi nabytější je anotace na webu MO. Doufám, že se muzeu bude i přes temné úklady vést dobře a že se tam některý brahmíňan vydá, aby mohl přinést vlastní postřehy o kvalitě instituce.
Pokud to máte do Brd daleko, můžete zkusit navštívit třeba v článku zmíněnou Bělou pod Bezdězem, která sice patří státu, ale areál je volně přístupný. Pronajímají si jej plastometčíci, takže pokud vás někdo vyzve k odchodu, je to jen pro vaše dobro a vykazuje vás z prostoru, na který má právo. Ve stejném režimu funguje třeba také základna raketového oddílu PVO poblíž Frýdku-Místku, která kloubí poetické betonové štoly s mračny komárů. Méně dobrodružná bude návštěva Muzea civilní ochrany v Havířově.
A vůbec, co já bych se s tím psal, já vstávám zítra do práce - pište vy, jaké zajímavé objekty spjaté se Studenou válkou, civilní ochranou nebo atomovkama jsou přístupné ve vašich městech!




16.6.2012 . . .

Kterako se vzrušiti


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (28) |  Tagy: Civilní ochrana

Ještě jednou, odpusťte, vždyť je to nejspíš naposled, bych si rád zajezdil na mrtvém koni. :-) 
Nadpis a první věta na mě vypadly, když jsem se pokoušel vygooglit, co za patvar je slovo "kterako". A ke stati reagující na Templayerův dokument se to dobře hodí. Autor se s námi sice rozloučil přáním všeho dobrého a čtyřtečkou -
Jinak - omlouvám se všem za text, který jste ani nemuseli číst a doufám, že všichni v případě nastálé (sic!) situace pomřete. A teď si běžte hrát, nejlépe nějaké post-apo střílečky ....
- ale já si do něj přeci jen kopnu. Kopance si ten článek zaslouží za následující:
 Naprosto příšerná úroveň češtiny, která je lámána a przněna s tak kreativním nedostatkem citu pro jazyk, až se to blíží dadaismu.
 Jakákoliv časová souslednost je prostě předem vyloučena. Je velmi nepravděpodobné, že by nějaká věta navazovala na větu předchozí a odstavce jsou promíchány takřka nahodile. Připomíná to surrealistické vylévání hodin.
 Autorovy rady se dají vyložit jako nabádání čtenáře k rabování, k panikářskému chování, k užívání preparátů neschválených Státním úřadem kontroly léčiv, případně k užívání schávelných léků neschváleným způsobem.
To jsou tedy tři body zasluhující si tři silné kopance. Nyní se budu věnovat už jen obyčejné kritice.
Celý článek je očividně špatně přeložený a ještě hůř poslepovaný konglomerát historických pouček, původem někde na přelomu 50. a 60. let v Severní Americe. To znamená, že jsou přinejlepším 40 let zastaralé a už v době svého vzniku vycházely z jiné sociální situace, než v jaké se nacházíme my. Například co se lazení rádií táče, můžeme si naladit tak maximálně Prahu, Brno a Katowice. Také rada "zvažte, zda se nevydat za příbuznými na venkov" byla možná fajn v roce 1960 v Nebrasce, ale aplikována na Prahu by skončila v jednom velkém chumlu lidí zaklesnutých na Jižní spojce. Snaha zásobovat se nárazově v okresním marketu by dnes vypadala jako Mortal Combat Kaufland Edition s důchodci v hlavní (vítězné) roli. A humornou tečkou na závěr je Seznam zásob, obsahující, mimo jiné: (cituji) chipsy a lupínky, oříškovou pomazánku, Betadine (mastička na ekzémy, pozn. Chek.), kypřící prášek, kuchyňskou minutku, pitné čistidlo, alkohol a drogy. Tak jsme se zasmáli a teď zase trochu vážně. Funkční negramotnost v ČR dosahuje 16% a jak to vypadá, i tito lidé musí díky snaze předchozích i současné vlády dostat glejt o výkonu státní maturity, takže s podobnými jevy se budeme potýkat častěji. Google totiž informace netřídí podle skutečně relevance, takže údaje aktuální i zastaralé jsou vyloženy na virtuálním pultu vedle sebe. (Proto se i dnes najdou mladí lidé, kteří by nejraději klíště zamazávali vyškvařeným sádlem z mrtvých nemluvňat a pak jím točili proti orloji, a pod.) Další faktor je ten, že starší generace fallouterů byla více odkázána na české knižní zdroje, zatímco dnes, v souvislosti s módní vlnou (nejen zombie-) apokalypsy, jsou dobře dostupné i historické a nadšenecké materiály ze zahraničí. Zde musím zdůraznit, že Československo je tradiční velmocí v oblasti ochrany před ZHN, zatímco Spojené státy se v 70. letech rozhodly, že je levnější jakýmkoliv způsobem válce zabránit, než stavět kryty pro každého. Nemohu souhlasit s tím, že by to "naše předky stálo dřinu, krev, pot a slzy", ale rozhodně to stálo mnoho peněz a pro velké množství projektantů to bylo víc než jen náročné intelektuální cvičení. V diskusi uživatelem Pavlem zmíněné celonárodní bunkrovací úsilí mělo svůj protějšek také na organizační úrovni (zde vyústilo ve dnešní IZS, jenž považuji za relativně velmi výkonný) a rovněž na úrovni výzkumu a výcviku terénních pracovníků v rámci ČSLA/AČR. Čechoslováci se setkali se zamořením NBC charakteru v bojových podmínkách během první války v Zálivu, a to minimálně ve třech případech, přičemž se ověřila vysoká kvalita výstroje, organizace i mužstva. (Dlužno dodat, že zatímco v Zálivu vedle našich vypadali Amíci jako chudí příbuzní, dodávky prostředků osobní ochrany pro vojáky v republice byly poměrně málo kvalitní.) V současné době jsou čeští specialisté aktivní v rámci NATO a již jen letmé nahlédnutí do seznamu řešených projektů UNOB dává tušit, že problematika ochrany před ZHN a zvláště NBC zbraněmi je i nadále na pořadu dne. A to poměrně výrazně.
Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud se zajímáte o možnosti přípravy na jaderný útok, než pročítat na netu dřisty zombie-hunterů je lepší vyrazit do antikvariátů a nakoupit za pár šupů příručky ČSLA (pro průzkumníky, pro zdravotníky, předpisy pro ženisty...). Tyto jsou dobrým zásobníkem tipů a nápadů, ale více než jen vhodným doplněkme budiž studium fyzikální podstaty jaderného zamoření, k čemuž stačí pár večerů s Wikipedií a zdravá, zvídavá mysl.
Proč taková filipika vůči jednomu článku, navíc zábavnému (jak jinak nazvat představu, kterak sedím ve třetím patře pod stolem na židličce, poslouchám Vídeň, cpu se chipsy, nalévám alkoholem, pokuřuju drogy, jsem celý namazán silnou vrstvou mastičky na ekzémy a stůl mám kryt ocelovou deskou o síle devíti palců a polštářem vyplněným hlínou, než "zábava")? Inu, jednak proto, že autor třeba bude muset jednoho dne vytvořit souvislý smysluplný text (ačkoliv při studiu neexistující školy to snad nehrozí) a malé nakopnutí by mu mohlo pomoct. Také proto, že sem občas zavítají nesoudní jedinci, kteří by se mohli začít chovat podle návodu, a to by nebylo hezké, zvlášť když by se před orgány činnými v trestním řízení zmínili o našem webu. Za třetí jsem chtěl upozornit na inflaci ceny informace: Kdejaké věty naházené bez ladu a skladu umí vyplodit i Google Translator a Internet je plný takových paskvilů. O to cennější jsou dobře zpracované články (na Brahmíně také žádný nemáme, ty dva Bobinovy elaboráty jsou zoufalé). No a za čtvrté jsem chtěl případné zájemce popostrčit podle mě lepším směrem. Není třeba hrát si na historiky a hrabat v archívech zaostalých zemí, ochrana obyvatelstva při mimořádných situacích je v České republice dlouhodobě dobře promyšlená a platné rady jsou poskytovány jak na úrovni republiky, tak na úrovni místní.
Tak, a na závěr se vrátím zpátky k původnímu textu od historického šermíře bez meče, tradičního lukostřelce bez luku a airsoftového specialisty bez airosftky, jenž dobrovolně čte knihy o StarCraftu (hádám, že zde se mohl nakazit tím surreal-dada-ismem). Jeho článek jsme v naší postnukleární rodince přečetli a vyjádřili se k němu v bohatých komentářích. Počíst si můžete tadyhle můj, zaměřený asi spíš na věcnost, nebo také tadyhle Vikyin, zaměřený spíše na logiku a jazyk.
A to by tak pro dnešek stačilo.





11.6.2012 . . .

Kterako (možná) přežíti atomovou válku


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (50) |  Tagy: Civilní ochrana

Válka... válka je vždycky stejná. Masy lidí zahynou, aby ti šťastnější(?), přeživší, mohli zase ruku v ruce budovat lepší, dokonalejší a spravedlivější svět (než přijde další válka). S rozšířením zbraňového arzenálu o prostředky podporující růst houbiček, zejména hřibů, už to ale není "taková sranda", jako dřív.
Pro ty, jenž chtějí tuto houbařskou sezónu přežít jakž-takž ve zdraví, vypracoval J. B. Templayer dokument, kterýžto popisuje jak se alespoň nějak připravit na nukleární válku. Doufejme, že tento ani mnohé další návody nebudeme nikdy potřebovat :-)





8.9.2011 . . .

Radioaktivita kolem nás a v nás


Autor: Armyboy and Jan Borovička |  Zdroj: borovicka.blog.iDNES.cz | Komentuj novinku (5) |  Tagy: Civilní ochrana Články

Výborný článek o radioaktivitě, dozvíte se co jsou to izotopy, že některé jsou nestabilní a tedy že se rozpadají a těch typů rozpadu je dokonce více, co znamená samotný fakt poločas rozpadu, co je to gama záření, co je to radon a radonové riziko a na konci pár slov ohledně jódové hysterie po zemětřesení v Japonsku.

Vše je podpořeno různými grafy, schématy či obrázky tak, aby byl výsledný článek co nejlépe pochopitelný i pro naprosté laiky což se samozřejmě čtenářů tohoto webu netýká :-).




24.7.2011 . . .

Co dělat při katastrofě?


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (14) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana

Zprávy ze světa mě obvykle moc nezajímají, ale když už mne něco zaujme, pravidelně se pak rozčiluji nad špatnou prací novinářů, kteří jsou schopní nashromáždit spoustu zbytečného balastu i vyložených nesmyslů a zatajit přitom podstatné a důležité informace. (Jako to je třeba aktuálně v souvislosti se střelbou na ostrově Utøya.) Když jsem sestavoval na jaře své aktuálky o havárii ve Fukušimských elektrárnách, zoufale jsem hledal všechny smysluplné informační zdroje. A přitom mne také napadlo mrknout se na oficiální stránku města. Zaujala mne tam zajímavá věc: Kromě toho, že web je jednoduchý, přehledný (a s čistým kódem) a patrně půjde dobře prohlížet na všech prohlížečích a platformách, má v hlavním menü jen osm položek, které poměrně dobře pokrývají vše důležité, co chce návštěvník webu zvědět. Nu, a jedna z těch osmi položek se jmenuje "Emergencies" a mimo jiné obsahuje stránku "Disasters", kde se člověk dozví to nejzákladnější k tématu ochrany života a zdraví při pohromách. Osobně mi zde uvedené rady přijdou dosti strohé, ale hádám, že tam jsou jen pro forma, neboť Japonci pořádají rok co rok pravidelná kompletní cvičení.
Zaujalo mne to, a tak jsem se mrkl na pár našich měst a obcí, například na Dukovany. Stránka je nějak divně přeházená, trpí volným místem a menü má mnoho položek, ale i zde jsou instrukce, co dělat v případě nouze. Můžete si zkusit, za jak dlouho je najdete a proklikáte se k nim, pokud se nedaří, je to tady. Poměrně interesantní dávka čtiva. Ale co třeba takový Temelín? Web neobsahuje ani mapu stránek, položek na první úrovni je mnoho a nikde jsem mezi nimi nenašel nic o tom, jak se chovat v případě nouze. To takové Neratovice mají v levém sloupci hned na šestém místě (což je poměrně vysoko, když si uvědomíte, jak často v životě tento odkaz použijete naostro) "Krizové situace" a v dalších podmenü (které se mi na mém obstaróžním systému neklikají moc dobře) najdete potřebné dokumenty.
Takže to by byly tři české nejnebezpečnější obce. Bartovice do tohoto výčtu nespadají, neboť tamní výskyt jedovatých látek vysoce překračující zdravotní limity není následkem havárie, leč běžného provozu Nové huti Klementa Gottwalda (Aktuálně Mittal Steel, ale ono se to mění tak často...). Dobře, ale co nějaké normální město, ležící v nezhuntované krajině a oplývající jen několika málo zdroji ekologických katastrof? Co třeba Brno? Stránka rudá jako sjezd vůdčí strany nabídne hafo odkazů, ale hned jeden z prvních - vpravo nahoře - hlásá "Bezpečnost", a po kliknutí je jasné, že se nejedná o tu Veřejnou. Následuje strohý seznam základních faktů a bohatá nabídka odkazů na všelijaké pomůcky a návody pro občany. V zásadě asi nejdůležitější odkaz asi na všech českých webech bude namířen na tento dokument Ministerstva vnitra, i když kdysi jsem kdesi viděl, že si to některé obce upravovaly po svém a pro své konkrétní podmínky.
Předpokládám, že touto dobou již každému falloutímu hustodémonovi doma tiskárna plive štosy tiskoviny, které si bude po večerech pročítat pod dekou se svítilnou v zubech, protože je myslím jasné, že je sice pěkné, když máte odkazy v záložkách, leč když vás voda a vichřice odříznou od spojení se světem, jste docela v loji. Aby té tiskové hlušiny tedy nebylo málo, prozradím vám, že Temelín má také krizovou příručku. Pro obec ji sepsali ti zlí a bezohlední kapitalisti z ČEZu. Než byste se k ní proklikali... přímý odkaz je zde.
Původně jsem chtěl sepsat vlastní článek, ale proč nosit uhlí do Cardiffu? Jiní, lépe placení lidé to za mě sepsali docela dobře. Já snad sepíšu už jen něco o pomůckách individuální ochrany jednotlivce, ale to zase až časem.
Štěstí přeje připraveným!

P.S.: Pokud jste to náhodou ještě nikdy neviděli, tak instruktážní film pro případ jaderné války Duck and Cover! je ke shlédnutí zde.




9.5.2011 . . .

Nový portál PostApo.cz shání redaktory


Autor: PostApo.cz |  Zdroj: http://postapo.cz/ | Komentuj novinku (5) |  Tagy: Komunita Soutěže Zajímavosti Civilní ochrana

Ahoj všem milovníkům postapo tématiky. Portál PostApo.cz shání posily do svého teamu. Hledáme zodpovědné, samostatné a tvůrčí osobnosti. Jedná se o práci na článcích, sběr obrázků, videí a hudebních klipů na youtube, testování zboží od českých výrobců a obchodů, prodávajících armádní vybavení, a také občas reportáže z military akcí všeho druhu.

Práce redaktora prozatím nebude hrazená, hradí se pouze poštovné při vracení testovaného zboží, které musíme vracet výrobci, cestovné/ubytování/stravné při společných cestách na akce apod. Také redaktoři získávají některé předměty z testů, pokud obchod netrvá na navrácení. Většinou se jedná o bojové a lovecké nože, taktické svítilny, spacáky, oblečení a další „drobnosti“. Samozřejmě pokud budete testovat optiku za 25.000, bylo byfajn ji pak vrátit… :)

Pokud vás to zaujalo, zúčastněte se naší redaktorské soutěže o bojové nože v hodnotě přes 6.000 Kč. Ze všech autorů pak bude vybráno redaktorské jádro, které bude mít na starosti aktualizaci webu.
Podrobnosti najdete zde.





26.4.2011 . . .

Pelyňkové čtvrtstoletí


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (4) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Kultura Studená válka Černobyl

Ve všem tom zmatku kolem Fukušimy a Velikonoc jsme opět jednou zapomněli na důležité datum upomínající nás na největší jadernou havárii v dějinách. Řeč je samozřejmě o IV. bloku Jaderné elektrárny V.I. Lenina v ukrajinském Černobylu. Pro nás fallouťáky je toto datum velmi důležité, mimo jiné i proto, že jsme v té době byli většinou mladičtí či teprve očekáváni, a tudíž ke spadu nejvnímavější.
V souvislosti s vyhledáváním informací o havárii ve Fukušimě jsem narazil také na množství informací o havárii v Černobylu a docela rychle jsem zjistil, že tzv. "obecné povědomí" o události je jen hromádka plků. Také moje vlastní aktuálky z minulosti (předloňská a k 20. výročí) jsou plné nepřesností. Na pořádný a vyčerpávající článek Madbrahmína stále ještě čeká, i když je otázka, zdali jej vůbec potřebujeme. Za ta léta se totiž na docela dobrý článek zmohly i Novinky.cz, dobře zapracoval také Technet.cz, jen Lidovky.cz si stále pletou zamoření a ozáření. A hlavně je k tématu velmi dobře zpracován článek na Wikipedii. Mám k němu pár drobných výhrad, takže pokud budu mít ždibec času, něco o tom zase sepíšu; teď ještě jedno důležité poselství: Na rozdíl od doby před čtvrtstoletím, dnes informace jsou! (Dokonce tolik, až z nich jde hlava kolem.)
Na závěr ještě meditativní fotogalerie na iHNed.cz.




12.4.2011 . . .

Fukušima (díl#12)


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima

Co nového ve Fukušimě? Trochu tam hořelo. Podle serveru Aktuálně.cz je to "alarmující zpráva" a "hasiči tam bojovali" s ohněm; o tři odstavce dále se dozvídáme, že oheň byl uhašen za sedm minut. A když se podíváme na Japantimes, uvidíme, že nehořelo v budově reaktoru, ale nedaleko ní, v nesouvisejícím provozu. Článek dále pokračuje k hlavnímu bodu dnešního dne: NISA (to je něco jako náš SÚJB) oznámila, že přehodnotila závažnost havárie ze stupně 5 na stupeň 7 na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (INES). NSC (to je japonská obdoba našeho SÚRO) s tím souhlasí. Otázkou je, jak se k tomu postaví Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, neboli IAEA). Ta zatím vlastně jen potvrdila, že NISA řekla to co řekla. (V tuto chvíli je nejlepší pustit si do reproduktorů Ivana Mládka.) Solidní komentář k události dodala Dana Drábová. Zpráva se na předních stránkách českých deníků dlouho neohřála, prakticky do hodiny ji už zase vystřídal politický kolotoč. Krom toho je dnes výročí Gagarinova letu a vypuknutí války Jihu proti Severu.
A já přidám svůj komentář. Stupnice INES je osmibodová, přičemž stupeň nula tady ve Střední Evropě máme tak pětkrát do roka. Vyšší stupně by však člověk spočítal na jedné ruce. Každá havárie jaderného zařízení je ojedinělá a jakékoliv dělení tak je prostě jen velmi, velmi přibližné. Takovou havárii, jako ve Fukušimě, jsme tady ještě nikdy neměli - ještě nikdy se nestalo, že by vnější činitel ohrozil více jednotek najednou.
Jenže i ono rámcové zhodnocení je docela užitečné, a tak se dělá. NISA zpočátku chvilku čekala (podle vyjádření tiskového mluvčího proto, aby nešířila hlouposti a měla čas sesbírat pořádná data), ale pak oznámkovala havárii stupněm 4. Po výbuších vodíku, které vyvrhly do atmosféry nějaký ten spad, se stupeň zvedl na pětku. I toto ohodnocení bylo jen provizorium a lzde očekávat, že se ještě povedou dlouhé a nudné debaty, než se konkrétní čísla ustálí. Dnešní přehodnocení se netýká vlastního poškození konkrétních jednotek - nebylo to tak, že si v NISA najednou řekli "Šmarjápanno, my si mysleli, že to je na pětku, a ono to zatím chrlilo terrabecqerely, kterých si nikdo nevšiml!" Přehodnocení se týká úhlu pohledu na věc. NISA se přestala dívat na každý prvek zvláště a ohodnotila havárii jako celek. Jaká jsou tedy aktuální čísla? Fukušima 1, reaktorový blok 1, 2, 3: stupeň 5. Reaktorový blok 4: stupeň 3. Vymírací bazény u reaktorů 1,2,3,4: stupeň 3. Fukušima 2, vymírací bazény u reaktorů 1,2,3: stupeň 3. Celá událost dohromady: stupeň 7.
IAEA uvádí tři kritéria pro rámcové posuzování závažnosti havárie: Velikost úniku, ohrožení života a míru poškození ochranných prvků. NISA odhaduje, že z Fukušim uniklo dohromady asi 370 000 TBq radioaktivního spadu, NSC má vyšší odhad, 630 000 TBq radioaktivního spadu o ekvivalentu jódu 131I. Odhady pro Černobyl: 5 200 000 TBq. Na ozáření zatím nikdo nezemřel a co se poškození ochranných prvků týče, tak nejenže zatím nedošlo k nejhoršímu, ono nedošlo ani k tomu "velmi špatnému". Kontejmenty drží (nebo se tak aspoň tváří). Ovšem oba Japonské odhady zatím berou v potaz pouze atmosférickou depozici - jak je na tom oceán si v tuto chvíli nikdo odhadnout netroufá. Samotné TEPCO hádá, že na konečném účtu asi bude více becquerelů než v Černobylu.
Atmosférická depozice je odvislá od větru, ten je nestálý a severně od elektrárny je hůř než jižně, vláda tedy připravuje rozšíření evakuačního pásma.
Stav samotné havarované elektrárny je beze změny. Co má být chlazeno, to chlazeno je. V reaktorech je nehořlavý dusík a tlakové nádoby drží tlak. Slabě radioaktivní voda byla vypuštěna do Pacifiku a uvolnila místo v jímkách pro silně radioaktivní vodu. Země se třese třikrát denně, což na náladě nepřidá, ale jinak je to tam v zásadě furt stejné.
Mimochodem, Lidovky píší u dnešních otřesů dvě rozdílná čísla - jenom hádám, ale myslím, že Japonci a Američané používají pro hodnocení zemětřesení dvě rozdílné stupnice. A Richterovu stupnici užívá tak možná už jen Uganda a Češi; dokonce i Nova si toho po 40 letech všimla... S takovými skvělými spravodajci si můžeme užít i neskutečného, pět dní starého článku na Aktuálně.cz - na jedné stránce zde je "fotka úniku radioaktivní vody z JE Onagawa do moře" a současně tvrzení, že voda je "izolována uvnitř komplexu a nemůže tak nijak ohrozit zdraví, ani životní prostředí." A že jí bylo jen pár litrů.
Vzhledem k povahám obou havárií je jasné, že srovnávat Černobyl a Fukušimu je možné jen velmi rámcově. Možná časem IAEA přidá do INES ještě jeden stupeň a možná bude stačit nynějších osm velmi širokých stupňů. Však uvidíme.




7.4.2011 . . .

Silná káva


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (29) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Tak zase jednou sedám ke klávesnici, abych ve službách nadnárodních židozednářských plutokratů bagatelizoval konec světa a vyvracel informace o miliardách lidí denně umírajících na otravu plutoniem, které zákeřné TEPCO rozprašuje po celém světě, aby ulehčilo Spojeným státům jejich cestu k Lybijské ropě...
Každý, kdo není nováčkem na Síti, zná spam, řetězovou poštu a hoaxy. Jediný člověk v zemi, který ještě nezachraňoval štěňátka retrívrů, je Věra Pohlová, a i to jen kdo ví jestli (mimochodem, už je čtyři roky v Pánu). Zmateně panikařící e-maily jsou zvláštním jevem, který na jednu stranu vyžaduje určitou úroveň inteligence a zlovolnosti tvůrce a na druhé straně určitou úroveň hlouposti příjemce-rozesilatele. Určitě se vyplatí čas od času navštívit skvělý web Hoax.cz a dobře se zde pobavit i poučit o pravé povaze lidstva. Takto jsem se dočetl také o radiaci z Fukušimy. Varuju zvláště citlivé čtenářky - je to fakt "pořádná nálož". Mizernou češtinou, za pomocí všech možných typografických prohřešků proti válečnému právu, je zde koncentrována neuvěřitelná hloupost. Jakýmsi pervezně zvráceným způsobem mne to fascinuje. Prakticky každá věta má v sobě nějaké klíčové slovo, které se člověk mohl doslechnout odjinud, a které tak zafunguje jako kotva, kolem které se pak nabalí úžasná snůška nesmyslů. "Jaderné varování je na stupni šest - kupujte mořskou řasu Kelp." Neuvěřitelné. Už jsem viděl vegetariánskou kočku, couvající tramvaj a nahého Pesuse, ale konspirační hoaxy mne stále dokáží udivit. Kam se hrabe náš trapný apríl! Radioaktivní částice v ozónové vrstvě versus antioxidanty ječmene, to bude lepší crossover než Adolf Hitler vs. Pán prstenů. Byl jsem v pokušení sepsat článek, jenž by vyvracel každý chybný bod, ale to by se nevešlo na tento web, neboť v těch hoaxech je chybné úplně vše, včetně větné stavby.
Proč vlastně vůbec píšu a nesmířím se s tím, že blbost je věčná? Jak prý řekl Jan Werich: " V boji s lidskou hloupostí nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat." Dnes žijeme ve složité civilizaci, která může být relativně snadno zasažena nějakou pohromou - pandemií, havárií, blackoutem. Zahyne mnoho lidí, zničeny jsou velké statky, jenže pak se ukáže, že civilizace si dokáže vytvořit sebeobranné mechanismy a ustát to. V kultuře fallouterů a postapáků je rozšířen názor, že současná společnost je méně stabilní, než kdybychom žili v jeskyních. Já si ale myslím, že ve skutečnosti tomu tak není, že ve skutečnosti je lidstvo bezpečnější v lůně organizované společnosti, než kdyby bylo stejné množství lidí uskupeno v malých rodech, každý ve své díře. Ukazuje to i srovnání Japonská a Haiti. Tou největší hroznou pro civilizaci není vnější nepřítel ani přírodní katastrofa, ale prosté rozhodnutí vlastních příslušníků, že už je to nebaví a že to nemá cenu. Šíření poplašných lží je stejně zavrženíhodné jako rabování. Toto je web o světě po atomové válce a tak si myslím, že by jeho čtenáři měli mít dostatek pravdivých informací, aby, kdyby to nedej bože někdy kleklo, se mohli zachovat rozumně a správně. Panika má skoro vždy na svědomí větší škody a víc mrtvých, než původní jev, který ji vyvolal. Takže boj s lidskou blbostí je vlastně sebeobrana. Zvláště když pan Přebral napsal:
V roce 2001 se všichni radovali, že z blogerů budou další novináři. V roce 2011 jsou z novinářů další blogeři.
Nu tak tedy k těm novniářům a blogům: Pan Škoda (ten co zavedl přepočty radiace na banány) se rozepsal o plutoniu, jódu, o vesničce Iitate (a před rokem taky o Černobylu). Japan Times zase píší o vývoji situace v JE Fukušima I, kde se podařilo zastavit únik vysoce radioaktivní vody ze zásobníku 2. reaktoru. Tuto vodu bude nutno odčerpat, a aby ji bylo kam uskladnit, bude třeba vypustit do moře pár tisíc tun slabě radioaktivní vody. Takže zatímco radioaktivita elektrárny klesá, pobřežní vody jsou na tom hůře. Cesium z předchozích neřízených úniků již bylo nalezeno v mořských rybách, kde překročilo hygienickou normu. Jak píše SÚJB:
TEPCO odhaduje možnou dávku na obyvatele ve výši 0.6 mSv, pokud by dotyčný konzumoval každý den po celý rok řasy a mořské plody z oblasti, do níž je radioaktivní voda vypouštěna.
Vláda garantuje rybářům a zelinářům náhradu ušlého zisku. O tom, co se děje v reaktorech, zatím nejsou přesné informace, o to víc je ale nepřesných dohadů.
A teď to nejdůležitější: Informace o aktuálním stavu JEF I, komentovaný výklad této zprávy dle SÚJB a aktuální radiační situace v ČR. Krátce shrnuto: Co se chladit má, to se chladí, pitná voda je v pořádku, kontaminace terénu klesá, ale vítr se má otočit zpět nad pevninu. Do reaktorů se vhání dusík, aby se zabránilo dalším vodíkovým explozím. Z oblastí, které je třeba opravit, se odčerpává zamořená voda. Situace je stabilní.
Méně stabilní je situace v Německu, které se rozhodlo svou spotřebu elektřiny hradit elektrárnou spalující populisty... nebo něčím na ten způsob. V současnosti nikdo vlastně neví, kde potřebnou energii vyrobit a jak ji dopravit na místo, a tak se nakupuje ve Francii a také u nás (Temelín je v těchto dnech prakticky Německá elektrárna). A bude hůř. Pokud bude dostavěn Temelín, o odbyt nouze nebude. To vše v době, kdy bylo pro závadu třeba odstavit 4. blok Dukovan (gratuluji SÚJB k 1100. článku!) a na svůj plný - plně nestabilní - výkon nabíhají sluneční elektrárny.
Je to smutné, když evropští politici zkombinují dva nesouvisející jevy a snaží se z té kombinace vytřískat volební hlasy. Je to smutnější, než když hloupí lidé vyhazují peníze z okna. K evergreenům naší stránky patří filtr, jenž po připojení do zásuvky odfiltruje z vaší domácí sítě veškerou elektřinu, která byla vyrobena štěpením jádra, a to na základě tachyonového pulzu. Jmenuje se to NucleoStop a k rodinnému balení je prý plastový esesáček kožené kraťasy zdarma. Ale češi také dokáží zaperlit. (Nadprůměrnou inteligenci má v ČR jen polovina populace, to je tež "hodnotná" informace - kolik procent lidí má nadprůměrnou inteligenci v jiných evropských zemích? )
Takže pro dnešek to uzavřu už jen radou, abyste si při četbě (nejen)českého tisku dávali pozor na předpony jednotek, tedy rozdíly mezi mikrosieverty (μSv; výslovnost μ je [m]) a milisieverty (mSv). Je to asi jako rozdíl mezi jednou fackou a tisícem facek, ale ne každý absolvent novinařiny dokáže v tabulce znaků ono otravné μ najít.




1.4.2011 . . .

Japonsko ve fotografiích před a po


Autor: Armyboy |  Zdroj: ABC | Komentuj novinku (9) |  Tagy: Civilní ochrana Zajímavosti

Najeďte myší na odkaz, a pak už jen jezděte myškou na jednotlivých fotkách zprava doleva - neuvěřitelné ale bohužel pravdivé :-(.






31.3.2011 . . .

Fukušima X: Radioaktivní mrak nad internetem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Chtěl jsem napsat článek o chování českých novinářů v Japonsku, ale již jej napsali jiní. Chtěl jsem napsat článek o tom, jak se média - a to jak tradiční (noviny, televize), tak ta nové (Jabber, Twitter, Facebook, RedTube aj.) - rozštěpila na panikařící a uklidňující frakce (a jak realistická strana zmlkla, protože, realisticky vzato, není o čem psát), ale i to již napsali jiní. Tak jsem chtěl aspoň napsat něco více o jednotkách radiace, o běžném pozadí a o běžných rizicích, ale i to již napsal někdo jiný, a navíc tak dobře a s tolika odkazy, že já se můžu jít zahrabat. Zvlášť musím vyzdvihnout odkaz na přepočet radiační zátěže na banány a paraořechy. Byl jsem jedním starším komentářem nařčen z bagatelizace fukušimského radiačního rizika (a jedním novějším z poslechu jazzu), ale já si opravdu nemyslím, že by zvýšení dávkového příkonu o 0,005μSv/h byl závěžnější problém než třeba obsah ftalátů v linoleu nebo agresivní zplodiny městské dopravy (a smrtelných účincích automobilismu už nemluvě vůbec). Také povídání o tom, kolik lidí zabije uhlí a že bez jádra bude Německo docela v loji nemá smysl psát, stejně jako že zelené technologie jsou vytoužený sen, ale do reality mají ještě dost daleko, a zatím samy pořád ještě potřebují jádro. A finálně, nápad z dnešního rána, poslat na místo výsadek VŠB (Justy a Tína na sebe furt pokřikují japonsky, Tína vykecá z jalové krávy tele a Justy má intenzimetr, takže ve výsledku by to bylo asi přínosnější než celá výprava českého tisku dohromady) mi také ukradla Greenpeace, jejiž pracovníci již na místě měří a "doporučují" (GP nikdy nevynikali slušností) rozšíření evakuační zóny. Prezident TEPCO se mezitím probral ze zimního spánku a prohlásil, že elektrárna má problémy s radioaktivní vodou (až 1Sv/h) a že pokud má někdo nějaký bezva nápad co s tím, tak teď je ta nejlepší chvíle se o něj podělit. Také vyjádřil naději, že 5. a 6. blok, kterým v zásadě nic není, budou znovu zprovozněny (stejně jako 1., 2. a 3. blok JE Černobyl, které byly uzavřeny až na přelomu století). Premiérův tajemník mu vzápětí onu naději vzal. Radioaktivní voda se zatím přečerpává ze suterénu reaktoru 2 do nádrže při reaktoru 4, ovšem nikdo z tohohle žonglování s toxickým materiálem nadšený není. Všechny tři tyto dlouhé články dokázaly Lidovky.cz vtěsnat do mnohem méně rozměrného povídání, a to ho ještě nastavily výčtem míst, kde všude zaznamenali zvýšenou aktivitu césia, aby celý svůj článek uzavřely poznatkem, že radioaktivní zplodiny z havárie již oblétly celý svět (nebo aspoň jeho severní polovinu).
Zamířil jsem ještě na iDnes, jenž o sobě tvrdí, že je nejdůvěryhodnější zpravodajský server v ČR. Když na mně na hlavní stránce vybafla kočka, co vrčí jako sekačka, trochu jsem znejistěl, ale zpravodajská úroda zde skutečně je. Panika zacloumala Sovětským svazem i fukušimským zemědělcem, jenž nedokázal zkousnout, že teď bude muset dva roky pěstovat ptačí zob. Memento: Nejvíc zabíjí panika a zbrklá rozhodnutí. Technická sekce iDnesu přináší článek o reaktorech IV. generace a také dle mého názoru dost kvalitní shrnutí událostí v samotné elektrárně.
No, myslím, že jsem vám v uplynulých deseti článcích nabídl dostatečné množství zpravodajských zdrojů, některé kvalitní, jiné naopak. To poslední, co vám mohu nabídnout, abyste se hned nelekali kdejaké fotky chlápka s geigerem, je seminář o radiační ochraně. V něm najdete prakticky vše potřebné pro pochopení problémů JE Fukushima Dai-ichi. Vše, co bych mohl ještě já napsat, již napsali jiní. Japonské ostrovy stojí, radioaktivní stroncium na nás neprší (více než obvykle) a hysteričtí řvouni a konspirátoři již řeší rovnici Ropa-Kaddáfí=U$A a předpovídají, jak nás všechny zabije zase něco jiného. Takže předpokládám, že by toto mohl být poslední článek na fukušimské téma.
Pamatujte: "Den bez radiace je jako den bez slunce."




29.3.2011 . . .

Fukušima IX


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Nuže, co nového? Měření obsahu plutonia ve spadu má pozitivní výsledky. Článek na Lidovkách neuvádí ani koncentraci, ani aktivitu nalezeného plutonia, ani konkrétní izotop, respektive izotopové zastoupení. Tento umělý prvek se totiž v různých izotopech chová jako zářič alfa nebo beta a má i různé poločasy rozpadu. Podle Lidovek nejspíš půjde o Pu 239 (24 100 let, α-zářič). Při vystavení nechráněné tkáně (napři. při požití) stejné dávce alfa a beta záření je ekvivalentní dávka alfa záření dvacetkrát vyšší než ekvivalentní dávka beta záření; na druhou stranu k ochraně před alfa zářením stačí se dobře obléct. Mimochodem, článek svým nadpisem vzbuzuje dojem, že se tam to plutonium objevilo zčista jasna. Ne, uniklo tam spolu s jodem a cesiem, ale až dnes bylo změřeno speciálními přístroji. Plutoniové záření je tedy nejspíš tak slabé, že je přehlušeno zářením ostatních přítomných radionuklidů. Další článek na Lidovkách přináší také nějaké informace o vlastních pracovnících zasahujících na místě. Tvrzení o tom, že spí na olověných plátech se mi nezdá - proč by to dělali? Pokud pod sebou umyli podlahu, největší ohrožení pro ně představuje jemný prach ve vzduchu. Adekvátní ochranou by podle mne byly přetlakové stany s vlastní filtrventilací, což je něco, co má snad každá armáda světa někde vzadu ve skladech.
Jestliže má český čtenář takovouhle otázku, pak japonský novinář jich má plný pytel a ještě mu lezou ze skříně. Společnost TEPCO je do značné míry monopolní elektrárenskou společností (a překladištěm vysloužilých úředníků) v dané oblasti Honšú a havarijní operace má plně pod palcem její personál. Jenže její prezident je zdravotně indisponován ("Pane prezidente, čtyři bloky jaderné elektrárny vybuchly. Pane prezidente? Pane prezidente!!") a viceprezident si hraje na gramofon. V Evropě a Americe je spousta hlasitých lidí, která si myslí, že TEPCO nehovoří pravdu. V Japonsku je spousta tichých lidí, kteří si myslí totéž. Rozdíl je v tom, že v Evropě jsou tito lidé na Internetu, zatímco v Japonsku jsou ve vládě, a tak se možná ještě nadějeme zajímavé politky. Jazyk prvního kanceláře pana premiéra je ostrý jako samurajské párátko a jak jsem se už zmínil, premiér Kan bojuje o svou kariéru. Převzetím havarijních operací pod křídla Národní agentury pro jadernou energetiku a Sebeobranných sil a úspěšným zvládnutím problému plně informovat veřejnost o každém šoustnutí v okruhu 50 mil od reaktorů by ze sebe ještě mohl udělat hvězdu. O znárodnění Fukušimy se skutečně uvažuje (u nás by tuhle nevděčnou práci dělal Diamo, s.p.). Hořící elektrárna, vedení společnosti v rozkladu a hrozba znárodnění samozřejmě znamenají také to, že za akcii TEPCO byste nedostali ani vindru (vlastně byste za ni dostali jedno pivo, jestli čtu tento ekonomických článek dobře).
Teď ale zpátky k plutoniu. Odkud se tam vzalo není zcela jisté (stačilo se zeptat Lidovek, ty v tom mají jasno) - 3. reaktor jej sice používá coby palivo, ale plutonium je také odpad běžné ("elektrárenské") jaderné reakce, takže může pocházet z kteréhokoliv reaktoru nebo vymíracího bazénu. Protože to je těžký kov, tak snad ani nehrozí, že by se odpařil a odcestoval se vzdušnými proudy. Teď ale to hlavní: Odebráno bylo 5 vzorků a v nich byl nalezen nuklid Pu 238 (poločas rozpadu 88 let, α-zářič) s nejvyšší aktivitou 0,54 Bq/kg. Druhý vzorek měl 0,18Bq/kg a o ostatních není psáno nic. Průměrný vzorek v Japonsku má obsah plutonia na úrovní 0,15 Bq/kg. Naměřené hodnoty plutoniového spadu v okolí Fukušimy jsou prý srovnatelné s tím, co na Japonsko napadlo v 60. letech, když si Sověti (kousek na východ) a Amíci (kousek na západ) skoušeli ty svoje prskavky. Pokud mluví TEPCO pravdu, je to dobrá zpráva. Může být hůř, neboť podle zmíněného článku začínají být suterény reaktorových místností (a přilehlé instalace) plné zamořené vody, která by se neměla dostat do moře, současně nemůže zůstat (je třeba opravovat) a současně je třeba čerpat tam další vodu kvůli chlazení. Technici tedy zatím naházeli kolem 1. reaktoru nějaké pytle s pískem.
Co se mi na Japan Times líbí, že sice přebírají informace z agentury Kyoto, ale články píší konkrétní lidé, kteří se pod ně (resp. pod nadpis) podepisují. Pokud vás někdo naštve, stačí sednou do letadla a najít si ho. České noviny to někdy dělají také, ale většinou se neobtěžují. Dalším bonusem je, že když přijde na řadu složitější záležitost, dodají Japonští novináři potřebnou analýzu problému. Jediné, co mi v ní chybí, je poměr jednotlivých zjištěných nuklidů plutonia. Tato analýza je to nejdůležitější, co byste si z celého tohohle povídání měli odnést. Pokud vám japonská angličtina dělá problémy, použijte slovník.
Pro nás Čechy je důležité, že zrovna v těchto dnech probíhá 11. Energetický kongres. A protože pan premiér Nečas nemíní podrazit českou ekonomiku antijaderným hazardem, a protože paní inženýrka Drábová budí dojem, že by dokázala sežvýkat aligátora, je zde určitá možnost, že by to mohli být Češi, kdo jako první dají dohromady novou koncepci využití jaderné energetiky. Ačkoliv poté, co si mistr temných spojenectví zaskotačil a během předsednictví EU jen tak z plezíru sestřelil vládu (mimochodem, už zase na něj lezou chutě) nepůjdou s náma do politického paktu snad ani ti Francouzi.
No, teď jsem si půlku aktuálky smazal, což je asi znamení, že to mám utnout. Na závěr uvedu tuto skvělou infografiku prvních šesti dnů havárie.
A pokud máte peníze nazbyt... však víte.




28.3.2011 . . .

Víkendová úroda informací o Fukušimské havárii


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (9) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Bombardování šílených diktátorů obvykle v žebříčcích sledovanosti vede, ale Japonci se rozhodli to trumfnout. Dnes ráno jsem zaznamenal na Lidovkách článek s tak velkou hromádkou nul, že jsem usoudil, že Japonské ostrovy již neexistují (vzpomeňte na mapku z Blesku o výbuchu na Sachalinu) a šel s klidnou myslí přesazovat rajčata. Později odpoledne se pak nuly ubraly. Projeďme si jednotlivé články: Novinky.cz uvádějí, že původně naměřená hodnota byla 1 000 mSv/hod. Slovy tisíc milisievertů za hodinu. Pracovník s měřičem, vida vysoká čísla, raději utekl. Nelze se mu divit. Co ale toto číslo znamená? Podle tabulky předpon je 1 000 mSv rovno 1 Sv, což je hraniční jednotka pro akutní nemoc z ozáření. Samozřejmy by tam ten člověk musel stát hodinu, aby ji dostal, leč není každý chladnokrevným hrdinou ze sovětských románů pro mládež. Opakované měření ukázalo stokrát nižší dávkový příkon. Nicméně článek (a nejen tento) neustále operuje se slovy "více než je norma", aniž by zmínil, kolik je norma. Jaký je normální ekvivalentní dávkový příkon v Japonsku? A je "norma" totéž, co "obvykle"? Lidovky.cz říkají prakticky totéž. IHned.cz je tak narvaný reklamami, že to neúnosně zpomaluje můj zastaralý počítač, a tak ho budu ignorovat, konečně v minulých dnech neprokázal mnoho kvalit. Co tedy praví Japan Times (kromě toho, že japonský kůň vyhrál nejdražší závody světa)? Tak v první řadě píše o těhotných ženách opouštějících provincie postižené tsunami a potenciálně ohrožené Fukušimou. Zamoření sice není nebezpečné (teď), ale média dávají tak rozporuplné zprávy, že několik nastávajících matek to prostě nevydrželo s nervy a odjelo do prefektury Ósaka. Zatím jich je 149, ale očekává se, že by jich mohlo být až 10 000. Podle starosty Ósaky není problém takové množství návštěvnic ubytovat (!!!), ovšem mohlo by být málo porodníků. Nedivím se těm matkám, také bych jel (být matkou v očekávání), i kdyby jen proto, aby měl prcek jedou co vyprávět. ("Pak přiletěl obrovský zářící mrak a tak máma nasedla na godzzilu a uháněla přes zátarasy bráněné samuraji...") Článek obsahuje také:
Radiation readings in both Tokyo and around the Fukushima plant are well below what experts consider dangerous to human health.
K tomu, co experti považují za nebezpečné se ještě vrátím. Další zpráva se naváží do premiéra Kana. Ten si zatím mohl gratulovat, neboť katastrofa a následná jaderná havárie oddálily jeho výslech před parlamentní komisí; hrozil mu vyhazov. Nevyznám se v japonské vnitřní politice, ale podle některých komentářů mám dojem, že by jej zachránilo už jenom kdyby vlastnoručně opravil všechny čtyři fukušimské reaktory a ve slaměném klobouku odnosil veškerou radioaktivní vodu. Teď se navíc zdá, že jeho inspekční cesta z 12. března opozdila nouzová opatření. Na jeho místě bych si začal shánět slaměný klobouk. S další zprávou mám trochu problém, bojím se, že když řeknu, že ilegální přistěhovalec v Japonsku žebrá o návrat do vlasti, nabije si Knecht revolver a odjede do Dukovan. Čtvrtý článek informuje o radioaktivním jodu v mořské vodě. Pozor - obsahuje také přesné číslo, kolik je norma. Hurá!
If a person drank 500 ml of water containing the newly detected level of contamination, it would be the equivalent of 1 millisievert of radiation, or the average dosage one is exposed to annually, the NISA said.
K tomu mohu dodat snad jen tolik, že osoba, která vypije půl litru mořské vody, se podle mých zkušeností vyzvrací z podoby. Ale možná jsou Japonci otrlejší. Článek dále tlumočí stížnost vlády, že jí TEPCO sděluje zásadní informace příliš pomalu. Ve svém závěru se vrací k osudu tří pracovníků, kteří si namočili nohy v silně zamořené vodě. Ukázalo se, že jim nikdo neřekl, do čeho to šlapou. Pravda, ta voda neměla být radioaktivní, ale byla a někdo z dozimetrické služby to změřil před tím, než tam opravářské družstvo nakráčelo. Dva pracovníci (ti, jak praví Novinky.cz, "zvyklí chodit bez bot") dostali dávku od 2 do 6 Sievertů do nohou. Jejich celková ekvivalentní dávka je maximálně 180 miliSv (přičemž norma pro Japonské záchranáře je 250 miliSv). Léčeni budou jako na normální popáleniny a chodit prý zvládají bez pomoci. Toto je velmi důležité - uvědomte si prosím, jak moc velký je rozdíl v biologických účincích pronikavého záření. Kdyby dostali 6 Sv do hlavy, zemřou. Ale dostali je jen do nohou. Nebude to příjemné - asi jako když tančíte naboso v hořícím ohništi a můžete mi věřit, že to opravdu není příjemné - ale dá se to přežít bez následků. Pátý článek přináší informace o onom špatném měření. Zde se píše, že chybně změřený údaj uváděl hodnotu 10 000 000 krát vyšší, než bývá známa z normálních jaderných reaktorů. Další informace hovoří o tom, že všechny síly jsou napřeny k vyčerpání vody z místností, aby mohly být obnoveny práce na zprovoznění chladících systémů. Ty stále nefungují, stále se chladí zvenčí nouzově. Vysoká úroveň zamoření ve vodě může pocházet z reaktorů nebo z chladících ("vymíracích") bazénů, anebo z trubek a rozvodů, což je asi nejpravděpodobnější, neboť jak reaktory, tak kontejmenty se zdají být neporušené. Také se zde hovoří o vysokých hodnotách (chybí přesný údaj) zamoření v příbřežních vodách. Patrně déšť vyplavil zamořenou vodu do svodu a ta tudy vtéká do moře. Toto znečištění je nepříjemné, nicméně moře má schopnost je rozředit a izotop jodu 131 má poločas rozpadu jen 8 dní. Zajímavější a důležitější budou hodnoty zamoření plutoniem, které chce TEPCO v následujících dnech zveřejnit. Mimochodem, k měření zamoření plutoniem se odhodlala společnost sama ve chvíli, kdy na to všichni ostatní, zdá se, zapomněli. No a poslední článek je z kategorie "Já to říkal!" Profesor z univerzity v Kóbe již v roce 2005 ohlásil, že by Japonsko mohlo být postiženo strašlivějším zemětřesením, než jaké si umí představit. Nebylo by to poprvé - něco podobného se prý stalo již v roce 869. Článek dále probírá další možná velmi silná zemětřesení v blízkosti jaderných elektráren a jejich úroveň ochrany. Je to zajímavé čtení. Mimo jiné naráží na skutečnost, která je velmi palčivá i pro Evropu - většina jaderných elektráren byla postavena v 60. a 70. letech. Jenže za takřka půl století se úroveň věd o Zemi prudce zvýšila. Také politická situace se změnila. Uměl si někdo v 60. letech představit bandu potrhlých fanatiků, jak unese dvě letadla a zaútočí postupně na jeden cíl? Toto je silný argument pro postavení série nových elektráren, podle nových kritérií a nejnovější poznatků, a pro odstavení elektráren starých. Dnes stavěné elektrárny jsou takzvané "III+." generace, ale hovoří se o možnosti udělat další velký vědeckotechnický krok vpřed a začít stavět elektrárny IV. generace. Výkonnější, bezpečnější. Tak jako vždy, když vědeckotechnický pokrok posune hranice, zvětší se základní riziko (bude se operovat s vyšším výkonem), ale současně se mnohem víc zvětší zisk a reálné riziko se řadově zmenší. To znamená, že pokud u modernější elektrárny dojde k nehodě, bude to horší nehoda, než u elektrárny starší. Ale šance, že k nehodě dojde, bude u nových konstrukcí mnohem nižší než u starých. Zpátky k novinkám.
O stavu reaktorů a bazénů hlásí SÚJB prakticky setrvalý stav. Letmý pohled na tabulku SÚRO ukazuje snad mírný pokles hodnot, které se stále pohybují na úrovni banánů.
Co ještě je důležité vzít si z dnešní dávky informací: Všímat si rozdílů mezi izotopy prvků. Na Lidovkách si s tím hlavu nelámou a srovnávají tam záření I 131 a I 134. Různé radioaktivní izotopy se používají ve zdravotnictví (v Brně si je Nemocnice u svaté Anny připravuje ve vlastním malém urychovači), jiné vznikají "bezúčelně". Izotop jodu s nukleonovým číslem 131 má poločas rozpadu 8 dní a jestli správně chápu uvedené údaje, rozpadá se beta-zářením (konkrétně uvolňuje elektrony) za uvolnění devíti set sedmdesáti kiloelektronvoltů energie. Izotop jodu s nukleonovým číslem 134 má poločas rozpadu 52 minut, také se rozpadá beta zářením a uvolní přitom skoro čtyřikrát více energie. (Pokud mám v této úvaze chybu, prosím případného fyzika o opravu!) Pokud tedy v okolí elektrárny nachází dozimetrická služba jod 131, tak to může pocházet z páry upouštěné z reaktoru. Pokud tam však nachází velká množství jodu 134, pak to znamená, že se tam musí dostávat odněkud, kde je ho velmi, velmi mnoho - aby bylo možno naměřit vysoké hodnoty i po tolika poločasech rozpadu. Je jen jedno takové místo, a to jsou palivové proutky, buďto v reaktorech, nebo v bazénech. To není dobré. Vysoká radioaktivita navíc ztěžuje opravárenské práce. Na druhou stranu, jod 134 se rychle vyzáří a rozpadne a jeho aktivita bude prudce klesat. Za dobu, než jsem napsal tento článek, aktivita jodu 134 ve Fukušimě poklesla na čtvrtinu. Což ovšem ještě pořád může být zatraceně hodně.
Nuže, uvidíme, co nám přinese nový týden. Paní Říšská kancléřka to, zdá se, prohrála v další zemi. Do vlády spolkové země se dostávají Zelení - nevím, proč je jejich šéf označován novinářem z Lidovek za ekologa, když je to středoškolský učitel biologie, chemie a etiky na dovolené. V sobotu jsme si všichni mohli vyzkoušet, jaké to je držet černou hodinku, Němci si to možná již brzy sjedou naživo den co den.
V zásobě mám ještě jeden blogísek z města, jehož hradby se v prach řítí a tento shrnující článek o celé havárii.
Nu a na samotný závěr ještě jeden vtípek.





25.3.2011 . . .

Třetí průlet tiskem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (20) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Novinky.cz dnes přinesly článek o třech opravářích zasažených beta zářením. Nadpis je opět nadsazen, při výrazu "extrémní dávky" si představím tak tři seiverty, a ne pouhopouhý 1,7 násobek maximální přípustné "civilní" normy pro pracovníky JE. Navíc ozářeny byly nohy (Opraváři bez bot? Baťa tam měl poslat nějaké gumáky, když už tam česká vláda poslala dvě prázdná letadla pro panikařící filharmoniky), takže ještě kdo ví, zda český novinář popisuje ekvivalentní dávku, nebo jen dávku. No, nepanikaří jen filharmonici, ale také belgická tenistka, která měla za půl roku hrát v 250 kilometrů vzdáleném městě. Ale tak je to asi pochopitelné, také jsem se kdysi bál záření víc než fialového kouzla, dokud jsem nedostal svůj první radiometr a zklamaně nezjistil, že rozhýbat ručičku není nic lehkého ani s šutrákem uranové rudy v ruce. V takové situaci vycítili svou šanci někteří státníci, konkrétně Sarkozy a Nečas. Nepředpokládám u nic nějaké zázračné probuzení státotvorného genu, spíš si spočítali, že jim stačí nedělat nic, a vydělají na tom víc, než kdyby zmateně zavírali kde co.
V samotném Japonsku to zatím vypadá v zásadě pořád stejně - každý dělá to nejlepší co umí a tisíc tun oxidu uraničitého (ný, natý, sakra, snad to mám době) zatím pomalu chladne. Možná až příliš pomalu. Japonská vláda každopádně nenechává nic náhodě a v okruhu dalších 10 kilometrů (kolem stávajícího 20 km evakuačního pásma) doporučila připravit se na případnou další evakuaci. Zdá se totiž, že palivové články na 3. reaktoru by mohly být poškozeny. Tento reaktor je krmen směsí MOX, což je přepracovaná směs již jednou "vypáleného" jaderného paliva a obsahuje tedy plutonium (mimo jiné). To je ten důvod, proč se vyhořelé jaderné palivo (VJP) nesmí prodávat do zahraničí - plutonium je zbraňový materiál. Možnost používat MOX v modernějších reaktorech je také ten důvod, proč česká legislativa důsledně rozlišuje VJP a radioaktivní odpady (RaO). Zatímco RaO se ukládají v uložištích (jedno funkční, jedno již plné a zapečetěné), VJP je stále v meziskladech a čeká na chvíli, kdy díky technologickému pokroku bude mít cenu zlata (resp. mnohonásobně vyšší). Z hlediska legislativy tedy jaderné elektrárny produkují jen naprosté minimum RaO, nejčastěji v podobě odhozených rukavic a návleků na boty. To jen tak mimochodem.
Protože "jaderná krize" je teď ve stavu, ve kterém díky fyzikálním zákonitostem taky klidně může setrvat půl roku beze změny, zaměřil se činorodý tisk na další oblasti. Kupříkladu na České pozici (nejsem si zcela jist, zda to je na pejska, nebo misionářsky, nesleduji tento server pravidelně) si kdosi dal dokupy výzkum o vlivu Facebooku na rozvodovost s doporučením k šetření energiemi (odkaz na Greenpeace v minulém článku) a napadlo ho, že
"Řízení distribuce elektrické energie, například její vypínání v noci, by mohlo výrazně omladit populaci. Tím by všechny evropské vlády byly osvobozené od řešení krize důchodových systémů."
To je v pravdě genitální myšlenka, která by si zasloužila rozvést a roznést do celého světa. Mimochodem, sami Japonci by její realizaci uvítali, neboť jejich populace také prudce stárne. Tím se zabývá také článek v Respektu. Ten je lehce pesimistický a neustálé srovávání s Černobylem už působí trapně, až úsměvně. Na druhou stranu je fakt, že k datu uzávěrky (což bylo tuším tři dny po první epxlozi ve Fukušimě) si mohli redaktoři tak maximálně sepisovat spekulace. Článek obecně snižuje význam zemětřesení a tsunami a vyvyšuje význam jaderné havárie, k tomu si pomáhá silnými slovy ("Drama vyvrcholilo", "japonská tragédie" a pod.). Je na něm vidět, že jej autor psal za deset minut deadline, a tak se můžeme dočíst takové špeky, jako že "byl objeven požár" a sníží se produkce "silikonových čipů". U poloviny fotek navíc chybí popisky, nevím, jestli na ně autor zapomněl, nebo chtěl svou vlastní dezinformační frustraci přenést na čtenáře. Časopis také obsahuje komentář "Probuzení z jaderného snu" od M. Uhlíře, který je celkem o ničem, neboť jeho autor se očividně právě teď dozvídá, že štěpná reakce by mohla být nebezpečná. Formulace o tom, že jaderná havárie ve Fukušime "otřásla vírou v bezpečnost atomu" otřásla mou vírou v (nejen) kritické myšlení českých novnářů. Věřit v bezpečnost je velmi hloupá chyba, a věřit v bezpečnost jaderné reakce tuplem. Ta věc je nebezpečná - pointa je v tom s tímto nebezpečím počítat a vědět, jak se mu vyhnout. Dále autor komentáře tvrdí, že JE Dukovany postrádají "primární obal reaktoru" - dovolím si polemizovat s názorem, že by Dukovanský reaktor typu VVER neobsahoval reaktorovou nádobu. Podle mě je to pitomost a jediný přínos článku je upozornění na jadernou havárii v Tokaimuře. Názor proč nemohli Japonci postavit anti-tsunami hráz o 4 metry výše, když "šestimetrová vlna přece není nejvyšší myslitelná" už je čecháčkovství. To by taky mohli "šikovní žaponci" stavět hráze třicetimetrové, nebo i vyšší. Tohle už souvisí s bezpečnostní filozofií inženýrství, dovolím si citovat SÚJB (diskuse o Temelínu):
Při bezpečnostních analýzách, které jsou nedílnou součástí dokumentace posuzované před uvedením do provozu každého jaderného zařízení, jsou radiační důsledky pro tzv "projektové havárie" pro okolí počítány (vždy se bere nejhorší možný scénář pro daný případ). Vychází z toho i jeden ze současných základních projektových principů, že sama elektrárna musí být konstruována tak, aby při projektové havárii nedošlo k nepřípustnému ozáření okolí, únik radioaktivních látek byl nulový nebo velmi malý. Havárie většího rozsahu, při kterých by mohlo teoreticky dojít k většímu úniku, mají pravděpodobnost u Temelína menší než 1 x za 1 000 000 let (jde prakticky o shodu velkého množství na sobě nezávislých náhod). Avšak ani při těchto hypotetických haváriích nelze dosáhnout z fyzikální podstaty něčeho podobného, co se stalo v Černobylu.
Mimochodem, na výše zmíněném odkazu na Wikipedii se dozvíte také, že reaktor VVER přečkal ve zdraví i zemětřesení o magnitudu 7. Jak praví SÚJB, české elektrárny jsou konstruovány pro magnitudo 5,5, přičemž nejsilnější české zemětřesení vůbec mělo nějakých 3,2.
Co tady máme dalšího: Obrázek Radiation Dose Chart, ze kterého vyplývá, jak moc nebezpečné je spát s partnerem a jíst banány a ještě jeden článek o tom, co se stalo ve Fukušimě. Tento článek je zajímavý hlavně tím, že místo laikovi nic neříkajícícho magnituda zemětřesení měří v jednotkách zrychlení. Nu a pádové zrychlení známe všichni, takže si umíme představit následky zemětřesení možná i líp. Nyní jsem ještě našel článek na iDnesu o tom, že do Číny přiletěli dva "abnormálně zářící" Japonci. Ovšem bez konkrétních čísel můžeme opět jen spekulovat, kolik mSv je v Číně norma.
Nu a SÚRO a SÚJB konečně našli nějaké ty Fukušimské částice také v českém ovzduší, takže dopíši tento článek a půjdu se honem projít ven, protože před čtyřiadvaceti lety mi to nestačilo.
To jsem se zase rozepsal. Na závěr trocha charity: Pokud jste své peníze nevěnovali Projektu Archa ani se nezapsali na 11. Energetický kongres, ještě stále se jich můžete pozbýt věnováním Japonsku, ať již formou vstupenky na Koncert pro Japonsko, nebo formou daru Českému červenému kříži.
A nebyli bychom to Češi, kdyby se hned neobjevila OLOL verze Koncertu pro Japonsko a poznámka, že Evropa má červený kříž, a ten spolupracuje s Japonským... červeným kolečkem. :-)

Aktualizace k 20:34 SEČ
Pokud vám také vrtalo hlavou, proč chodí japonští havarijní technici po hořící jaderné elektrárně bosky, vysvětlení se našlo v článku na Japan Times, který v době psaní aktuálky nebyl dostupný. Píše se v něm, že dělníci "soaked because they were not wearing high boots". Pokud vidíte to slovíčko "high", pak máte lepší zrak než redaktoři Novinek.cz, kteří napsali: "V době, kdy pracovníci zasahovali, na sobě neměli boty a jejich nohy se dostaly do styku s vodou. Japonci jsou méně zvyklí nosit boty." Japonci jsou méně zvyklí nosit boty! Poté co tsunami roznesla po pobřeží metráky sleněných tabulek a chcíplých ryb! V hořící jaderné elektrárně! Ježížku na křížku, ty to vidíš! Ne, neměl bych se vztekat nad bulvárem, kam Novinky.cz patří, jenže já tu zprávu dnes viděl přepsanou i jinde (ale už nevím kde a tak vám nemohu dát odkaz, bohužel). No pokud na sobě měli normální boty "pracáky", pak se nelze divit, že v patnáct čísel vysoké vodě se namočili. A protože voda dávala 3,9 miliónů Bq na kubický centimetr, tak koupili hezkou dávku. Naštěstí jen do nohou. Do nemocnice, dle JapanTimes, jeli na vyšetření (a možná i pozorování), ne na nějaké ošetření (Jak chcete ošetřit ozáření? Leda tak flastr na popáleniny.) a už vůbec ne umřít (k čemuž je briskně odsoudila polovina lidí v komentářích pod oní článkem). Jenže - voda sama o sobě nemůže být radioaktivní. Skutečnost, že takhle svítí, ukazuje, že možná došlo k roztavení paliva v reaktoru č.3. Jenže reaktor č. 3 i nadále drží stálý tlak! Vysvětlení tohoto paradoxu bude nejspíš velmi zajímavé a velmi triviální a všichni si budeme rvát vlasy, jak to, že nás tohle nenapadlo. Nicméně pokud jsou palivové proutky roztavené a tlaková nádoba reaktoru má někde díru a voda z něj vytéká volně do budovy reaktorovny, pak je to celkem průser, a tomu se na Mezinárodní stupnici jaderných havárií říká "šestka".
Do reaktorů číslo 1 a 3 začali záchranáři pumpovat namísto mořské vody vodu sladkou ("fresh water") a reaktor č. 2 se prý brzy připojí. Za normálních okolností se chladí demineralizovanou vodou (v zásadě destilovaná voda), jednak aby se nikde neukládal vodní kámen (Znáte ty reklamy: "Vodní kámen, to je prevít, ten vám zničil...ergh...jadernou elektrárnu!") a hlavně aby v té vodě nebylo nic, co by mohlo indukovaně zářit. Mořská voda, kterou se chladilo nouzově, nejspíš ze všech kovových systémů udělala slepené hroudy rzi a (indukovaně radioaktivních?) solí.
Idnes uvedl zprávu o přítomnosti fukušimských částic nad naším územím. Pisatel článku se pro sichr vyhnul konkrétním hodnotám a jen uvedl, že radiace je zvýšená. Krátký pohled na tabulku radiační situace ČR ukazuje, že jde o zvýšení v řádu desetitisícin a tisicin mikrosievertů za hodinu. Jak ukazuje výše zmíněná tabulka "Radiation Dose Chart", znamená to zvýšení dávky asi na takové úrovni, jako kdybych dnes v noci spal místo s jednou ženou se dvěma. Ne že bych si to nemohl dovolit, dnes jsem si odpustil banán. :-)
Ještě jednu věc: Jsem pohodlný člověk. Jsem velmi rád, že když přijdu z terénu, můžu ze sebe loupat krustu potu a prachu pod proudem teplé vody, za svitu zářivky a poslechu klasické hudby. Proto jsem ochoten něco obětovat, v tomto případě slibnou bezpečnost světa bez jaderné energie. Pokud se podaří JE nahradit, taky dobře, ale nesmí přitom dojít ke zvýšení rizik. Raději budu spát vedle atomky než pod přehradní hrází vodní elektrárny. Za svůj život jsem se naučil, že nejvíc škod způsobí hysterie a panika a že žvatlající hlupáci dokáží otrávit životní prostředí účinněji než DDT. Proto jsou mé komentáře lehce vychýlené ve prospěch jádra. Proto vystupuji proti všem, kdož tvrdí, že se na nás snese radioaktivní příkrov a všechny nás zahubí, spaste duši, obětujte panny. Proto zde neuvádím žádné články o útoku USA na Japonsko pomocí seismické zbraně vysílající miliardy ampérů do zemské ionosféry. Proto se nepřidávám k vlně hysterčení "Oni nám lžou!". Možná nám média a vládní orgány skutečně lžou. Možná nám neříkají celou pravdu. Ale spíš si myslím, že celá mediální sféra je plná hloupých lidí hrajících tichou poštu a zoufale se tvářících, že rozumí tomu, co papouškují. Odmítám s nimi tuto hru hrát. K dispozici mám Internet plný veškeré lidské vzdělanosti a mozek, o jehož kvalitách či nekvalitách jste se mohli za deset let fungování tohoto webu přesvědčit. S Boží pomocí bude Vault šílené brahmíny informovat o dění v poškozené jaderné elektrárně alespoň trochu pravdivě. (Placený tisk každopádně nasadil laťku nizoučko.) Děkuji vám za vaše komentáře. Děkuji za pochvaly, jež mne burcují k snaze vás nezklamat. Děkuji za kritiku, jež mne nutí pilovat svá vyjádření a hledat další zdroje pravdy. Děkuji za (a třeba i naivní a laické!) dotazy, jež mne učí vysvětlovat složitá témata aspoň trochu zjednodušeně, vypíchnout základní principy a neztrácet se ve vědeckých termínech.
Na samotný závěr dnešního dne opět Neviditelný pes a Ondřej Neff.






24.3.2011 . . .

Další průlet tiskem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima

Server Aktuálně.cz spekuluje o možné podobě zátěžového testu, kterým mají projít Evropské atomové elektrárny. Další článek toho neříká mnoho, spíš jenom shrnuje, stejně jako tento (hodnota 500 miliSv/hod. již byla dementována jako nedorozumění při překřikování se po vysílačkách). Krom toho dal server dohromady pár fotek Fukušimy a protože to bylo málo, doplnil to nějakýma dalšíma tématickýma fotkama. Popisky k fotkám neberte moc vážně, třeba JE Dukovany neleží 200 km východně od Prahy, (tam leží Olomouc) ale jihovýchodně, a některé další popisky mi také nepřišly zrovna důvěryhodné. Článek na Lidovkách je takřka doslovně shodný s článkem na Aktuálně.cz - kdo od koho opisoval řešit nemíním. Také tento článek se tedy zabývá ozářením tří pracovníků, plus ještě přidává obvyklou "Richterovu stupnici", bez které si čeští novináři opravdu nedokáží představit kvalitní zpravodajství. Mimochodem, ani náhodou nešlo o jedno jediné zěmětřesení. Hospodářské noviny se na nějakou kvalitní žurnalistiku vykašlaly úplně a pokračují v kolotoči "Fukušima = Černobyl". Díky ne zrovna intuitivnímu desingu stránek jsem byl navíc odkázán na deset dní starý poplašný článek, který nejen že míchá Richtera, ale navíc i vybavuje Fukušimskou elektrárnu "chladícími věžemi". No jsou to prostě jen pohádky. Jestli vás to nebaví, pojďte se podívat na balet, který předvádí kancléřka Merkelová: Skotačení na minovém poli volebních preferencí a ztráty cti. Vážená paní vlastně neřekla nic, co bychom už dvacet let nevěděli - ano, čím dříve opustíme jádro, tím líp. Ano, můžeme to ale udělat až teprve když budeme mít rozumnou alternativu a rozvinutou rozvodovou síť. Vzhledem k tomu, že půlka stávající rozvodové sítě předloni vypadla poté, co do větrníků u Severního moře zadul vítr, se odvažuji hádat, že zatím nemáme ani jedno. Pak by asi bylo rozumnější postavit nové, účinnější a bezpečnější jaderné elektrárny, ty staré odstavit a dál čekat, až věda a průmysl postoupí s alternativou k nějakému použitelnému výsledku. Pokud ovšem do té doyb Aštar Šeran nezpůsobí jaderný konflikt na Blízkém Východě. A tímto veskrze neseriózním článkem se prozatím loučím.

Aktualizace k 12:30 SEČ
Když nechal včera server iDnes.cz zabít radioaktivním deštěm osm a půl tisíce Japonců, začala redakce Blesku bít na poplach. "Musíme je trumfnout!" rozkázal generální ředitel a hned rozdal úkoly: "Vy! Najděte nějaké zastaralé, nic neříkající jednotky! Vy! Vymyslete si nějaká velká čísla - ať mají hodně nul!" -"Ale pane, já už jsem si všechny prsty vycucal do sucha," kroutil se ubohý novinář, ale byl oslyšen. A tak další novinář dostal speciální houbičku, kterou otíral klávesnici tak dlouho, až měl dost písmenek, aby to vypadalo jako článek a ještě jeden novinář připravil krásnou barevnou mapku. Napotřetí se trefil i do správné Zemské polokoule, jen o pár tisíc kilometrů vedle, a nechal vyhodit do luftu Sachalin. Vznikl úžasný paskvil, který nám, ostříleným Fallouterům jasně říká, že na Sachalinu vybuchly všechny jaderné zbraně světa (najednou) a že na západě USA jsou teď velmi levné pozemky a nikdo to tam nehlídá. Navíc pán s houbičkou pomíchal aktivitu, záření a ozáření. Pokud si ještě pořád nejste jistí přepočty jednotek (RAD se už 40 let nepoužívá), počtěte si u nás.
Úroveň českého tisku je prostě tristní, ať už se jedná o Novinky.cz neschopné napsat souvislý nadpis, Blesk nechávající stíhačky létat nadsvětelnou rychlostí (a pletoucí si pojem "letecké eso"), či Hospodářské noviny, které si nejsou tak úplně jisté rozdílem mezi dvouhlavňovou puškou a registrovaným partnerstvím.
Lidové noviny raději Fukušimu úplně stopily z hlavní stránky, jen při pečlivějším hledání naleznete odkaz "Japonská apokalypsa" obsahující fotky před a po tsunami. Až na konci sekce "Svět" je nic moc neříkající článek o radioaktivních látkách ve špenátu s ilustračním snímkem připomínajícím mi doby, kdy jsem se s novým radiometrem nastěhoval do málo větraného kumbálu starého činžáku. Článek popisující rozhovor s paní inženýrkou Drábovou je záludně ukryt ve spiritualistické sekci ("Média"), asi aby lidi nemátl realitou. Časopis Respekt dnes uvedl pouze obrázek ukazující následky strašlivé ejakulace, jinak k tématu mlčí. Reflex udělal výtah z YouTube a pro sichr poslal do Japonska nějaké další hladové krky, aby měl zaručenou bezva originální reportáž o tom, jak se umírá na Východě. Úžasné.
Nicméně bude hůř, neboť se blíží státní maturity. Lidovky uvedly příklady otázek z biologie: Tedy já bych ji neudělal, neboť první otázka je chybná, třetí obsahuje pravopisnou chybu (nesprávný termín), čtvrtá má všechny odpovědi správně, pátá si plete pojmy a dojmy, šestá pracuje s velmi odvážnými tvrzeními a sedmá je prostě a obyčejně stupidní. Ve světle této lidové tvořivosti se vlastně ani nemám proč posmívat výše uvedeným novinovým textům.
Popojedem. Časopis Věda a technika mládeži uvedl docela laický článek shrnující fyzikální podstatu havárie. Sice si trošku pletou uran a jeho oxid atvrzení o výrobě zbraňového plutonia v Černobylské JE mi přijde docela odvážné (čti: Nikdy jsem o tom neslyšel ani zbla), ale patří k těm lepším článkům v českých internetových vodách. Z kalnějších hlubin těchto vod se vynořil leviatan Bursík a našel si někoho, kdo byl ochotný jej vyslechnout. K tomu podotknu asi tolik, že je sice pěkné, že Evropa někam směřuje, ale dokud zůstane jen u směřování, je otázka vypnutí JE bezpředmětná. Hlavně když EU povede dále své křižové tažení proti oxidu uhličitému, se kterým to reálně také není až tak horké. Dovolím si parafrázovat jednu větičku z tohoto článku: Budeme-li žít tak, jak žijeme, planetu zasviníme", tečka. A když už se otíráme o Spolek přátel zeleného deště, copak nám napsali švarní duhoví bojovníci? Česká pobočka je relativně zdrženlivá. Hned 14. a 15. března shnrula možné dopady nejhoršího scénáře havárie (někdo musí být pesimista) a vyzvala k ukončení provozu všech jaderných zařízení. Další článek již nehovoří o "katastrofě", ale o "havárii" a přináší, jak dnes víme, docela umírněný (byť stále pesimistický) odhad vývoje. 16. března vystoupil programový ředitel, pan Komárek, s velmi (na české poměry) rozumným projevem, který stojí za to si přečíst, stejně jako zajímavý článek o možném tvaru energetické koncepce Evropy od pana Rovenského. Skutečně, energetické vedení kontinentální Evropy je tvořeno jedním celkem, který spravuje jedno společné centrum, takže je jen logické vytvářet jednotnou koncepci pro celý kontinent. No a 18. už se psalo panu premiérovi. Dopis by byl možná údernější, kdyby pod ním byli podepsáni i lidé z komunální sféry řešící konkrétní problémy a ne pouze zelení teoretikové, nicméně považuji za velmi rozumné a dobré, že se naše největší "ekologická" sdružení a organisace oprostily od křiklounů a horkokrevných "ekologistů".




23.3.2011 . . .

Fukušima popáté


Autor: Chekotay |  Zdroj: (Autor nezvládá vymýšlet vtipné názvy aktuálek.) | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

V minulé aktuálce uvedený výrok komisaře EU pro energetiku mne ještě dnes zvedá ze židle. Evropa vstupující do druhé dekády jednadvacátého století nemá co začínat debatu o jaderné energii - ta musí konat na základě závěrů debat již provedených! Zrovna jsem se vrátil ze sedmého ročníku jedné konference, kde se kromě hlavních témat samozřejmě energetika probírala - zazněla také argumentace ve prospěch jaderné elektrárny Blahutovice - a za dva dny proběhne v Praze dokonce 11. Energetický kongres ČR s podtitulem "Energetika čistá a bezpečná". Jestli máte zbytečných dvacet tisíc, zajeďte si vyslechnout několik dní reálné energetické politiky namísto těch blábolů z novin, potažmo z úst pana komisaře. (Jestli se vám nechce jet někam do Prahy, věnujte raději peníze na smysluplný projekt.) Takže pokud si nějaký vysoký politik omlouvá svá plácání dle aktuálních nálad voličů tím, že nemá dost údajů, není to pravda, neboť (nejen) v této zemi je množství lidí, kteří již mnoho let tráví své životy prací na energetické koncepci společnosti.
Tak to jsem si vyřídil jednu katastrofu a teď ke druhé: Jak jde život ve Fukushima Dai-ichi?
Tak za prvé je celá elektrárna připojena k rozvodné síti a tedy pod proudem. To mimo jiné umožnilo zprovoznit měřící přístroje a havarijní pracovníci tak mají konečně přímé údaje například o teplotách v reaktorech (390˚ v reaktoru jedna, 109˚ v reaktoru dvě a 279˚ v reaktoru tři). Z oblasti reaktoru č. 3 čas od času vychází oblaka černého dýmu, což je pokaždé důvodem k přerušení prací. V okolí reaktoru č. 2 je radiace také vyšší, než by bylo milé, zvláště proto, že se ukázalo, že chladící zařízení prvních dvou reaktorů mají pumpy poškozeny vlnou tsunami. I nadále probíhá chlazení mořskou vodou, včetně injektáží vody do samotných reaktorů. Japan Times v dalších článcích píše, že listová zelenina z Fukušimské prefektury obsahuje značná množství radioaktivní kontaminace a vláda ji zakázala jíst, a také že voda v Tokyu obsahuje zvýšené množství radioaktivního izotopu jodu (210 Bq) a překračuje tak normu pro miminka pod jeden rok; vláda doporučila lidem nekrmit mimča touto vodou ani sušeným mlékem v ní rozpuštěným. Souhrn informací v češtině opět kvalitně přináší SÚJB v již známém článku (doplněno o mapky a souhrn) a také v tomto novém článku, jenž je částečně (v otázce kojenecké vody) v rozporu s Japan Times, jinak však obsahuje hodnotné info. Z této stránky také cituji následující:
SÚJB se vší zodpovědností prohlašuje, že žádný "radioaktivní mrak" ohrožující občany ČR neexistuje a proto se ani nemůže vyskytovat nad našimi hlavami, teď ani v dalších dnech. Uvedený výraz používají ráda média k získání pozornosti.
Pokud vám toto nestačí a chcete tvrdá data, tak fofrem šupejte na stránky Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i. (nejsou zdaleka tak pěkné jako SÚJB), kde vám doporučím tabulku týdenních dávek za poslední tři roky. Že byly nejvyšší hodnoty radioaktivního spadu zaznamenány na mé narozeniny mne nepřekvapuje ani málo.
Pokud vám už stačilo reality, která obsahuje velmi málo hrdinů akčích řešících problém mávnutím hnáty a příliš mnoho hrdinů všedního dne konajících těžkou instalatéřinu v podmínkách zvýšené radiace na místě strašlivé živelné katastrofy, tak tady zase něco méně seriózního. Nejlepší gól vsítila redakce iDnes, která uvedla článek s tímto nadpisem. Představte si, že tento nadpis je jediná věc k tématu, kteoru v tramvaji zahlédnete - no to už je opravdu na žalobu dle zákona č. 140/1961 Sb. Redakce později nadpis změnila.
Havárie vybudila přehnané reakce a na ně zase reagují desítky blogů, povětšinou odmítavě. Ovšem na populistická a hloupá vyjádření vrcholných politiků reaguje také trh, a když má člověk v rukou energetický holding a v sousednství panikařící Němce, může si za tři dny vydělat 290 miliónů korun takříkajíc nadplán. Až vláda tenhle příjem zdaní, může zvednou lékařům platy na dvojnásobek. Mou škodolibost ovšem trochu kazí fakt, že díky propojenosti ekonomik (eufemismus pro "ČR je existenčně závislá na Německu") se ty peníze nakonec Němcům vrátí.
No a na úplný závěr dnešního dne opět článek z Neviditelného psa: Katastrofa očima usedlíka.




20.3.2011 . . .

Fukušima počtvrté


Autor: Chekotay |  Zdroj: Tisk ovládaný židozednářským bolševickým proletariátem mimozemšťanů. | Komentuj novinku (13) |  Tagy: Fukušima Madbrahmin Zajímavosti Civilní ochrana

Když se mi zvedne tlak, jdu se projít na uklidnění. Včera to ale nebylo úplně ono, neboť jsem padl na kvalitní zpravodajský plátek proslulý investigativními reportážemi a zasvěcenými komentáři, totiž na Aha. Velkoformátový obrázek Hirošimského jaderného hřibu a rudý nápis ve stylu "Černobyl je zpátky" doplněný nadměrným množstvím perverzně se pářících vykřičníků se nedal přehlédnout. Protože, jak se mnozí čtenáři v průběhu věků domnívali a domnívají, jsou vaultmasteři VŠB placení z návštěvnosti a protože moje třetí ferrari potřebuje novou garáž, tak zas něco napíšu, abych se s tím srovnal.
Teď ale bez sarkasmu. Když jsem byl dítko školou povinné, jadernou energetiku jsme probírali v posledním ročníku, a než rozpadové křivky uranu a thoria nás více zajímaly křivky našich spolužaček. Proto sem píšu - pro lidi, kteří najednou zjistili, že sice proběhli Pustinami se samopalem v ruce dvakrát tam a zpátky, ale přitom o atomovkách vlastně vůbec nic neví. Ty odkazy, kterých jsou moje statě plné jak vánočka rozinek, tam nejsou jen kvůli barevnému ladění stránky. Pokud se chcete něco dozvědět, čtěte je, já k nim pouze přidávám svůj nuzný komentář. Nebojte se ptát v Komentářích nebo na Diskusním fóru.
Takže začnu s tou atomovou bombou: Atomová zbraň obsahuje štěpný materiál a uvolňuje ionizující záření. Atomový reaktor obsahuje štěpný materiál a uvolňuje ionizující záření. Tím podobnost končí. Opravdu není možné naházet obsah reaktoru lopatou do papundeklové bedny. přidat k tomu doutnák a vyrobit tak atomovku. Jaderné palivo obsahuje jiná množství příslušných složek a zbraň se z něj vyrábí jen docela těžko. Uran prostě není obohacen na zbraňovou kvalitu, chybí silný zdroj pomalých neutronů a hlavně mají součásti reaktoru jinou geometrii než součásti zbraně. Je to takový rozdíl, jako když do krbu přikládáte polínko za polínkem, nebo když zapálíte celou hranici dřeva naráz. Ano, teoreticky elektrárna obsahuje vše potřebné pro jaderný výbuch. Podívejte, hromada uhlí také obsahuje všechny látky potřebné pro výrobu střelného prachu a kdo chce, může si z uhlí udělat výbušninu, a přece nejsou skladiště uhlí hlídána stejně jako muniční sklady - dokonce se uhlí může prodávat i soukromým osobám bez zbrojního pasu a v libovolném množství! Chápete, jak malá je šance, že by se sklad uhlí změnil ve sklad střelného prachu? Podobné to je s atomovými elektrárnami. Atomový výbuch nenastal ještě nikdy v žádné jaderné elektrárně, ani v Černobylu ne. Viděli jste fotky - kdyby Černobyl vybuchl jadernou reakcí, tak by po něm zbyl akorát kráter a nebylo by ani koho evakuovat. Tím se dostávám ke druhému bodu programu: Nemá příliš velký smysl srovnávat Fukušimu a Černobyl. Fukušimská havárie víc připomíná havárii v Neratovicích než v Černobylu. Proč? Proto:
  • Sovětský reaktor byl v okamžiku havárie v provozu. Fukušimské reaktory byly odstavené.
  • Sovětský reaktor nebyl chráněn kontejmentem. Fukušimské ano.
  • Sovětský reaktor obsahoval grafit, který pak působil jako radioaktivní spad. Fukušima chrlí akorát vodní páru s malým množstvím dalších látek (cesium, jod, krypton).
  • Obsluha sovětského reaktoru tak úplně nevěděla co se děje a co má dělat. Japonci přijali okamžitá nouzová opatření.
  • Sovětský reaktor prostě zase jednou vybuchl víc, hrozivěji, ve všech ohledech lépe než imperialistický, a navíc mnohem dříve!
Stačí si přečíst i jen prostou zprávu na Wikipedii a člověku je hned jasné, že jde o něco zcela jiného. Moje babička také pořád ukazuje na počítače a říká "Za našich mladých let jsme měli takové mašinky mechanické" a nedá si rozmluvit, že notebook není jen větší kalkulačka. Tolik k nesmyslným srovnáváním, už se k tomu nebudu vracet.
Český tisk je omámen Bohuslavem Sobotkou a Muammarem Kaddáfím a zprávy z týden staré havárie jej již mnoho nezajímají. Lidovky si stále pletou záření, ozáření a spad. (Mimochodem, ad titulní foto: pletená čepice a kožešinový lem nejsou moc dobrá ochrana proti spadu.) Hospodářské noviny publikovaly kratší zprávu s více informacemi a v panelu "nejčtenější" i nadále nabízejí zprávy se sice dramatickými titulky, leč čtyři dny staré. Jen MF Dnes napadlo přizvat si někoho, kdo záležitosti rozumí, a tyto noviny přinesly docela hodnotný článek. I když podtitulek a archivní foto jsou trochu zavádějící. A taky nechápu, proč posílali fotoreportéry do Japonska... zrovna do Japonska...
Skvěle svou práci dělá Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Z jeho pravidelně aktualizovaného článku lze vyčíst, že bloky 1 až 4 jsou připojeny k vnějšímu zdroji elektrické energie a bloky 5 a 6 mají spuštěny vlastní dieselagregáty. Bazény meziskladů bloků 5 a 6 mají obnovené chlazení a pomaloučku (zatím 1 stupeň za 4 hodiny) se ochlazují. Do reaktoroven prvních čtyř bloků proudí voda ze stříkaček hasičských automobilů. Japonské Timesy uvádějí také nasazení dálkově ovládaného vozidla chrlícího na bazén reaktoru č. 3 každou minutou tři tuny vody. V tomtéž článku se objevují také první odhady příčiny havárie - pozorovatel NISA hádá, že chybou bylo neschovat dieselgenerátory dovnitř budovy.
Elektrárna pod proudem je velmi dobrá zpráva, avšak ještě si musíme počkat na výsledky revizí vodních čerpadel. Hádám, že desetimetrová stěna vody s nimi mohla udělat zlou neplechu. Organizace spojených národů považuje situaci ve Fukušimě za stabilní a Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlásila, že zařízení jaderné energetiky jsou záviděníhodně bezpečná.
Mimochodem, na stránkách SÚJB lze nalézt další dva hodnotné články: Aktualizovaný souhrn radiační situace v Japonsku a převzatý článek "Fukushima Daiichi - zjednodušeně a názorně" ve formátu PDF. Tento článek velmi doporučuji, neboť je napsán srozumitelně a dobře. Pokud jste při četbě těchto materiálů zjistili, že ve vás dříme duše mladého jaderného energetika, odkáži vás na stránky Mladé generace České nukleární společnosti. To jsou ti lidi, co míň hrají Fallout a víc zkoumají podstatu světa a jednoho dne jim budeme platit velké peníze za to, aby nám dali šťávu do mašin, na kterých budeme hrát Fallout.
Chtěl jsem ještě uvést odkaz na článek, který pravil, že Fukušimu nelze uhasit, neboť hasičská stříkačka nemá dost velký výkon a Japonci neumí improvizovat a současně že Rada OSN nikdy neschválí bezletovou zónu nad Lybií. Ten článek to prezentoval velmi kategoricky, ale když jsem dnes klikl na odkaz, už tam nebyl. Asi ho autor stáhl poté, co viděl, že Japonci nemusí improvizovat, stačí jim vytáhnout příslušnou robotickou mašinu z garáže. Já zde své články nechávám a zpětně je neupravuju, takže můžete sami posoudit, jak jsem odhadl situaci a jak se nakonec vyjevila skutečnost. Stydím se za to, že jsem nečekal pátý stupeň a plutoniové palivo, ani nebezpečí pro palivové bazény.
Tolik k jaderné havárii a nyní ještě pár slov k havárii soudnosti. Napřed se vrátím k jodovým tabletkám. Zdá se, že toto šílenství, kdy se tabletka za pět korun prodávala na eBay za mnoho tisíc dolarů a ochranné pomůcky v ceně 100 kč za 9900,- (prý, zdrojem je Necro, tak nevím a stále ještě doufám, že to je kec), se nás moc nedotklo. Osobně jsem tedy slyšel o jediné osobě, a u té se dají takové věci očekávat. Nicméně jinde do toho jdou naplno. Já se obávám, že pro dosažení ochranného efetu by bylo zapotřebí sníst tři a půl kila soli. Nevím jak je to s taninem. Justy také říkal něco o tom, že játra zaměstnaná vodkou nepřijímají radioaktivní látky, ale to mi silně připomíná kočku v mikrovlnce, Elvis prodávajícího hamburgery a ostatní hodnověrné Urban Legends.
Ovšem Evropa může Číně občany kupující sojovou omáčku coby ochranu proti ionizujícímu záření jen závidět. U nás se takoví lidé dostali až na místa evropských komisařů. Komisař EU pro energetiku Günther Oettinger (to je ten, co si dva dny zpátky oblékal hnědé bezpečnostní trenýrky a olověný skafandr k tomu) se totiž nechal slyšet, že některé Evropské jaderné reaktory neprojdou bezpečnostním testem. Francouzský tajemník Besson k tomu podotkl, že jestli tohle pan komisař věděl dřív, tak proč si to sakra nechával pro sebe? To je po čertech dobrá otázka. Také je otázka, jak budou tyto dodatečné testy vypadat. Na rovinu: Již nyní je jisté, že žádná evropská elektrárna neodolá zemětřesení o magnitudu 9. Mimochodem, žádná evropská stavba vyjma Maginotovy linie neodolá takovému zemětřesení. Také jsme velmi špatní - a to hovořím zvláště o Temelínu, Dukovanech, Jaslovských Bohuniciach a Mochovciach - v ochraně elektráren před deset metrů vysokými přilivovými vlnami. Z dalších vlivů, které mne napadají... tak třeba odolnost vůči náhlé explozi sopky je zvláště u Temelína extrémně nízka. Elektrárny také nebyly nikdy testovány proti miliardovým mračnům sarančat a proti vraždícím rajčatům.
Dosti sarkasmu. Je pravda, že velká část neměckých elektráren je stará a moc by se mi líbilo, kdyby byly nahrazeny novými a moderními. Na druhou stranu elektrárna není trabant a fakt, že byla spuštěna v roce 1974 neznamená, že její součástky jsou tak staré. Soudím, že vše, co se opotřebovat může, se pečlivě hlídá a při první známce opotřebování vyměňuje za nové. Země jako Francie (75,2%) nebo Slovensko (53,5%) - nebo i Česká republika (40%) pokrývají velký podíl své spotřeby energií z jádra a prosté vypnutí reaktorů by znamenalo prostě blackout. Pokud Oettinger tvrdí "že by Evropa měla zvážit, jestli může naplnit své energetické potřeby bez jaderné energie", tak asi zaspal dobu, protože přesně tohle Evropa dělá už asi třicet let prakticky neustále. A je to dobře. Je velmi zapotřebí, abychom se neustále ptali, zda se neobejdeme bez něčeho tak nebezpečného, jako je jaderná energie (zbraně, automobily, mobilní telefony, organická rozpouštědla, přepálené tuky, nikotin... atp.), ale pokud odpověď je neustále NE!, pak bychom ji asi měli vyslechnout. Evropa se sotva zvedá z hospodářské krize a opravdu si nemyslím, že by si některá země skupiny PIGS (konkrétně Španělsko) mohla najednou dovlit prudce zdražet elektřinu.
Dosti již! Opět jsem se nechutně rozepsal, slibuji, že naposledy. Příští aktuálky již budou opět kratší články. Ještě si počtěte, jak se na celou věc nedívá Neviditelný pes a pak už zase zpátky k Falloutu!





18.3.2011 . . .

Průlet tiskem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Když jsem sledoval dobrovolné hasiče, kterak na soutěži ve Stonavě stříkají vodu skrz otvory ve cvičební zdi do dětského bazénku, vůbec jsem netušil, že schopnost nastříkat vodu do bazénu dírou ve zdi je naprosto zásadní dovednost pro hašení jaderných elektráren. Dnes jsem již o něco chytřejší. Ve Fukušimě byly nataženy kabely k nejbližší funkční elektrické přípojce a teď probíhá boj o znovuzprovoznění čerpadel chladících okruhů. Hasičská auta zatím spolu s vodním dělem půjčeným od američanů pokračují ve snaze zaplnit bazény meziskladů vodou a podle oblaků páry se zdá, že se jim to přinejmenším částečně daří. O přesném stavu nejsou informace, meřící přístroje v bazénech nefungují. Havárie reaktorů 1, 2 a 3 dostala na havarijní stupnici pětku, neboť se zdá, že jejich aktivní zóny byly částečně nataveny. Hořící bazény byly oznámkovany trojkou. Příkon ekvivalentní dávky na západní bráně drobet poklesl. Tolik výtah pro anglického jazyka nezpůsobilé čtenáře, zde je původní zpráva, včetně laskavé infografiky. Upozorňuju, že čísla na obrázku jsou mikorsieverty, ne milisieverty, osobně jsem na to přišel až s olověnýma spodkama v půli stehen. Pokud si pořád nejste jistí, jak to s těmi jednotkami vlastně je, doporučuji nastudovat tuto stránku. Rozhodně to podá více informací než článek na Lidovkách: "Stačí dvě jednotky ozáření a riziko smrti stoupne na 50 procent". To je asi jako bych napsal, že k usmrcení člověka stačí jediná jednotka smrtelně nebezpečné vody - opravdu, jeden metr krychlový vody není nic, s čím by si člověk mohl zahrávat. Ve skutečnosti člověk obvykle pije vodu po menších objemech - stejně jako i pronikavé záření se na Zemi i v případě radiačních havárií vyskytuje v menším množství. Považuji uvedený článek na Lidovkách za neseriózní. Obdobně i druhý článek na Lidovkách: "Lidé u poškozených reaktorů musí počítat s tím, že nepřežijí". Kdyby mě někdo třeba v podniku Šimek v Ostravě-Porubě řekl "Počítej s tím, že živý se odsud nedostaneš!", rozhodně bych to nechápal jako "Bude to tady drsný, ale budeme se tě snažit co nejvíce ochránit". Také Hospodářské noviny mají máslo na hlavě, jejich článek má podtitul: "Vrtulníky selhaly, chladí se elektrickým vedením. Zvažuje se "černobylské řešení" – zabetonování reaktorů." Kdyby vás zajímalo, jak se chladí elektrickým vedením, tak asi takto. Novinář asi nepochopil, že elektřina se do areálu tahá, aby se na ni připojila čerpadla. Zvažování tvorby sarkofágu nad elektrárnou je v současné chvíli předčasné. Napřed je třeba ji uhasit, pak je možné začít se zabývat dalším osudem. Novinky.cz se v tomto světle vyjímají ještě docela zdrženlivě: "Radiace z jaderné elektrárny neklesla, chlazení zvenčí selhává" Také se objevila zpráva o umírajících lidech z Fukušimy. Její zdroje je zde: 14 pacientů evakuovaných z fukušimské nemocnice již zemřelo. Nic víc. Takže nevíme, jestli by zemřeli i kdyby zůstali dál na svých lůžcích, nebo ne, nebo co - zase jednou nevíme nic než polopravdu. Prostě asi nejlepší je číst si novinky přímo od zdroje.
Na prvních stránkách novin už Fukušimu vystřídaly obrázky zavražděného dítěte a stíhaček startujících proti Kaddáfímu a svět je nadále prostě jen normálně šílený. Mimochodem, Německo odstavilo reaktory a nyní mu prostě nezbývá než podlézat Kaddáfímu, aby se dostalo k jeho ropě. ČEZ se naproti tomu raduje, že bude Němcům prodávat elektřinu pěkně draho. No uvidíme...
Takže v závěru této aktuálky vás už jen pozvu na přednášku o zemětřesení a doporučím vám blog moudrého muže k dalšímu zamyšlení.




17.3.2011 . . .

Necrova angína a jiné zlé věci, které nás v těchto dnech znepokojují


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (23) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Náš falloutí kamarád Necro má hnisavý zánět mandlí a my se mu smějeme, že to má z kouření. Stejně dobře může být za jeho stav zodpovědný prostý fakt, že žije v Ostravě, kde vzduchem létá popílek... respektive bych měl asi napsat, "kde smogem létá popílek" a prach. Je sice fakt, že dnes si již nemusím umývat ruce po koulovačce či válení se ve sněhu jako zamlada, ale situace v závětří Nové huti (Mittal Steel) rozhodně není nic, co by člověk chtěl snášet dlouhodobě. Proč o tom mluvím? Protože prach, popílek, smog (což je směs aerosolu a plynů) a odhad pravděpodobnosti jsou (pro nás středoevropany) klíčové body causy Fukušima. Ostravské svinstvo v luftu je způsobeno spalováním uhlí v místních koksovnách a železárnách a v relativně blízké elektrárně Dětmarovice. Kdyby nebylo třeba pálit uhlí, žilo by se mnoha lidem lépe. Pro srovnání: Jeden jediný blok (reaktor) jaderné elektrárny Temelín má stejný výkon jako všech pět bloků hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. (O této elektrárně jste mohli slyšet nedávno, když se kvůli prodloužení jejího chodu ozvala Mikronésie.) Kdyby se v Ostravě pro potřeby tavby oceli postavila jaderná elektrárna, místní by asi žili ve strachu z havárie. Na druhou stranu by žili v čistém prostředí a mohli by vychovávat zdravé děti. To je jeden z důvodů, proč se naši představitelé kdysi rozhodli postavit na území ČSSR jaderné elektrárny - v té době jistě ne hlavní důvod, ale rozhodně jeden znich. A tento důvod přetrvává dodnes. Odhad rizika, počítání pravděpodobností: Je lepší vystavit obyvatele pravděpodobnosti jaderné havárie, která je nižší než pravděpodobnost, že vás ve spánku zasáhne blesk, nebo je lepší vystavit je pravděpodobnosti zhoršeného zdraví, která ve výše zmiňovaných Bartovicích představuje šanci jedné ku dvěma? Toto je argument, který mne staví na stranu jaderné energetiky. Kdyby nebylo JETE a JED, bylo by zapotřebí postavit tři a půl Prunéřova chrlícího do vzduchu tuny popílku, způsobující kyselinové deště a také radioaktivní spad - uhlí totiž kromě síry obsahuje i další nečistoty, včetně malého množství radioaktivního draslíku, uranu a thoria. Ty samozřejmě neshoří a dostanou se do popílku.
Popílek je také hlavní prvek "klasického" radioaktivního spadu, falloutu. Lehký prach se může šířit větrem na velké vzdálenosti, vystoupat vysoko do atmosféry, ulpět na oděvu a při vdechnutí či požití se usadí uvnitř těla a zákeřně září po celé roky. Když se v padesátých letech prováděly nadzemní jaderné pokusy, byli všichni nadšení tím, jak to krásně bouchá a nikdo se nijak zvlášť nepozastavoval nad faktem, že dvacet kilometrů vysoký sloup silně zářícího popela a prachu může představovat problém. Při jaderných zkouškách se do atmosféry dostaly jak látky, které se po ozáření výbuchem samy staly zářiči, tak i různé zbytky a meziprodukty samotného výbuchu, například plutonium, které má poločas rozpadu 24 000 let. To neznamené, že za tu dobu zmizí, jen že za tu dobu zmizí polovina množství. Odhaduje se, že výbuchy před zákazem atmosférických zkoušek zvýšily přirozené radiační pozadí Země na dvojnásobek.
Také při explozi v Černobylu došlo na popílek. Tamní reaktor totiž používal jako moderátor reakce grafit a výbuch vymrštil lehký, jemný, silně radioaktivní popílek dost vysoko na to, aby se stal nosičem plíživé smrti do daleka. Jak nesnadné je omést takový popílek si můžete vyzkoušet - naškrábejte najemno nejměkčí tužku, sáhněte si do toho a pak se jdětě umývat. Pokus opakujte v hořícím bytě a ve skafandru. Žádná sranda.
Proto je v současnosti tak velmi důležité zabránit tavení palivových článků a hlavně požáru překladiště jaderného odpadu ve Fukušímě. Samotný radioaktivní inventář reaktoru sestává z horké vodní páry a něco radioaktivních prvků, povětšinou v podobě plynů. Tyto "lehké" prvky sice silně září, ale mají krátký poločas rozpadu (většinou v řádech dnů) a snadno se rozptylují. Vítr je rozfouká nad oceánem, takže nebudou nebezpečné. Navíc vzhledem k nízkým teplotám hádám, že většina tohoto spadu se záhy vyprší. Řízené úniky tlakované páry z reaktorů jsou navíc relativně slabé. Pokud by se nepodařilo uchladit reaktory, palivo by se roztavilo a proniklo i mimo oba ochranné obaly, pak bychom měli co dělat s pevnými částicemi a to by byla horší polízanice. Nejhorší jsou (trochu paradoxně) požáry odkládacích bazénů, neboť ty mohou chrlit dým a popílek různých štěpných meziproduktů a "těžších" prvků. Vše tedy nyní závisí na požární technice. Více info zde a zde. Je ironické, že největší nebezpečí vlastně ani nesouvisí se složitou nukelární fyzikou, ale prostým instalatérstvím.
Ta troška materiálu, která prozatím unikla, nejspíš vzhledem k síle a směru větru a malým množstvím exhalací nevytvoří žádný mrak, ba ani obláček. Kdyby začaly naplno hořet bazény překladišť, roztavily se palivové tyče v reaktorech a pukly by reaktory i kontejmenty, pak by se mrak spadu vyvtořil. Od nás na druhém konci světa, přes dva oceány a Islandskou tlakovou výši, popřípadě přes celou Eurasii a Sibiřskou tlakovou výši. Samozřejmě, že jednoho dne se každý z nás nadýchá nějakého toho atomu cesia 137 z Fukušimy, je to stejná jistota, jako že jednoho dne vdechnete atom svého dědečka, kterého jste nechali rozptýlit na loučce za krematoriem. Je ovšem nemožné, abyste si toho nějak všimli.
Tato úvaha ovšem nebrání přehnaným reakcím, vzbuzujícím spíše veselí. Lidi si totiž vzpomněli na jakési jodové tablety a nyní začali skupovat ve velkém vše, co jodové tablety jen vzdáleně připomíná. Jenže poločas rozpadu jódu 135I je 7 hodin a poločas rozpadu 136I je 8 dnů. Takže od předevčerejška za osm dní bude ve vzduchu polovina jódu. Za šestnáct dní to bude čtvrtina. Za měsíc to bude šestnáctina množství. Jestli k nám vzdušné proudy přivanou nějaké měřitelné množství spadu z Japonska, bude to za pár měsíců a půjde nejspíš už jenom o to cesium. Nicméně pokud se chystáte na cestu do oblasti (info, info a info), vězte, že některé lékárny prodávají jodid draselný 65 VULM (Výzkumný ústav liečiv Modra). Zdaleka ovšem ne všechny, protože na tomhle přípravku za pár korun se nezbohatne a jen to zabírá místo na skladu. Já jsem jodové tabletky coby ceny do soutěže kupoval v Brně v lékárně Aeskulap. Krabička obsahuje dvě dávky pro dospělého jedince a stojí méně než jedno pivo, takže si ji může dovolit každý fallouter. Když už budete v tom nakupování, přibalte taky desinfekci a flastry, protože ty jsou mnohem častěji používané a jak jsem již několikrát ke své nelibosti zjistil, ne každá domácnost, do které jsem se, krvácev, dostavil, má doma alespoň nějakou lékárničku. Jodid draselný není v zásadě nebezpečný, ale pořád jde o to, dostat do těla koňskou dávku jinak minoritního prvku, což s organismem prostě zamává, takže počkejte na případnou vyhlášku Úřadu pro jadernou bezpečnost a nehltejte to jako lentilky.
Obecně pro ochranu před následky radioaktivního spadu doporučuji pro našince saturovat štítnou žlázu přírodním jódem a ochránit jaderné membrány účinnými antioxidanty příbuznými kyselině askorbové. Čímž chci říct, že si máte dát mořskou rybu a zeleninový salát, koneckonců máme velikonoční půst.
Mimochodem, Český úřad pro jadernou bezpečnost prožívá své hvězdné chvíle a jeho ředitelka, inženýrka Dana Drábová opravdu září. Jejich informace jsou stručné, věcné a odpovědi paní Drábové ke všemu i lehce ironicky vtipné. Po zkušenostech s informacemi o zemětřesení jsem přestal považovat jiné české zdroje za hodnověrné.
Pokud si chcete přečíst něco více obecně o jaderných reaktorech, nukleárních reakcích a podobně, směřujte sem, pro konkrétní hodnoty v okolí Fukušimy pokračujte sem. Pokud si chcete utvořit vlastní názor na míru havárie, prostudujte si mezinárodní stupnici. Kromě Černobylu se udály i jiné havárie, například Three Miles Island.
Aby člověk pochopil, co se ve Fukušimě stalo, musí mít určitý přehled v geologii, seismologii, oceánologii, meteorologii, newtonovské i kvantové fyzice a musí aspoň jednou za život navštívit plavecký bazén. Ale taková je podstata demokracie - stát musí řídit vzdělaní, poučení občané. Ne hysteričtí ekofašos nebo francouzi.





16.3.2011 . . .

Fukušima


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (47) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima

Havárie jaderných zařízení Fukušima 1 a 2 (Pro zastánce civilizovaných přepisů Fukushima Daiichi a Fukushima Daini) se zatím vyšplhala na 4. stupeň a pokud náhodou nechce japonský ministr obrany světu říct něco o dlouholetém tajném shrabování plutonia pro vojenské účely, tak nemá moc šancí vyšplhat se výše. Co se týče Vaultu šílené brahmíny, tak čtyřková havárie na druhém konci světa zcela bledne před Necrovým hnisavým zánětem mandlí. Na druhou stranu v novinách se ta nepříjemnost pořád přetřásá a francouzští ministři plácají silná slova a tak mi to nedalo, abych také něco nesepsal. Jde hlavně o obvinění neskutečně hloupých novinářů z idiocie tváří v tvář nepříteli.

Zemětřesení Původcem nynějších obtíží je seismická událost o magnitudu 9 blízko pobřeží ostrova Honšů, nehluboko pod povrchem - přibližně 10 kilometrů. Energie seismického momentu o magnitudu 9 odpovídá ekvivalentu 32 gigatun TNT. Český čtenář se dozví něco o devítce Richterovy škály. Asi to souvisí se stářím místních novinářů, neboť Richterova stupnice byla zrušena v 80. letech a již se nepoužívá. I kdyby se však používala, její praktické uplatnění končí někde mezi 6. a 8. stupněm a výš už prostě nesahá. Je to dáno tím, že když ji v roce 1935 Richter vymýšlel, potřeboval svým přístrojem měřit drobná zemětřesení v Kalifornii, maximálně do síly 4. Jak stupnice, tak její seismograf prostě nebyly stavěny pro velké otřesy. Tak trochu čekám, že brzy v českých novinách namísto metrů naleznu vídeňský loket a údaje o vaření piva v pintách a galonech.
Nicméně tak jako Richterova stupnice, i nová škála je logaritmická. Takže pokud se Japonci připravovali nejvýše na osmičkové zemětřesení, a přislo devítkové, jedná se o třicetkrát vyšší energie. To není malý rozdíl.
Silná zemětřesení v oblasti pokračují. Více se o nich dozvíte zde.
Tsunami Přílivová vlna zaplavila příbřežní parcely zhruba dvě hodiny po otřesu a nadělala další paseku. Postavit jadernou elektrárnu v dosahu tsunami není jistě nic moc dobrého, nicméně je nutno si uvědomit, že tepelné elektrárny potebují velká množství vody k chlazení páry a parní turbíny. Dukovanská elektrárna si také tahá značné množství vody z Dyje. Navíc díky blízkosti moře Fukušimská elektrárna nepotřebuje chladící věže.
Reaktory Instalované reaktory jsou varného typu, s tlakovou nádobou a kontejmentem, s jediným okruhem. Moderátorem i chladivem je voda. To je významný bezpečnostní prvek, který brání nekontrolovatelné jaderné reakci. I kdyby praskla tlaková nádoba a selhalo veškeré řízení, reakce by se samovolně zastavila. Reaktor BWR nemůže vybuchnout jadernou expozí. Není to fyzikálně možné, pokud pomineme cílený útok bandy sebevrahů s grafitem v náručí. Nejstarší reaktory byly třicet let staré a v následujících dvou týdnech měly být definitivně vypnuty. Polovina reaktorů byla mimo provoz z důvodů pravidelného odstavení za účelem technické kontroly. Více o reaktorech nejen japonských se dozvíte zde.
Nouzová opatření Jakmile výstražný systém zaznamenal silné zěmětřesení, automaticky se zastavily rychlovlaky a odpojily všechny jaderné reaktory. V tento okamžik je atomová elektrárna nejohroženější, neboť ji, paradoxně, chybí elektřina. Vypnutý reaktor (stejně jako vyhořelé palivo v meziskladu) totiž generuje zbytkové teplo, a je třeba jej stále chladit proudem protékající vody. To v Japonsku zajišťují Dieselovy agregáty. Jenže dvě hodiny po odstavení se přiřítila deset metrů vysoká stěna vody a diesely spláchla. To byl vážný problém. V reaktorových nádobách začala růst teplota a tlak. Než by obsluha riskovala protržení ochranné obálky, raději upustila trochu páry. Ta ovšem byla kontaminovaná radioaktivním inventářem reaktoru. Závada na jaderném zařízení, při kterém dojde k úniku radioaktivní látky, se nazývá havárie. Drobný únik bez vlivu na okolí je na Mezinárodní stupnici jaderných nehod klasifikován 4. stupněm.
Probémy s vodou však přetrvávají. Pro chlazení tlakové nádoby i kontejmentu se používá mořské vody. Hrozí, že se roztaví palivové články. Jaderný inventář reaktoru BWR obsahuje spíše lehké prvky s krátkou dobou polorozpadu (poločas rozpadu je docela nepřesný termín :-) ), jako je dusík nebo jód, těžké prvky uranového paliva jsou bezpečně zatavené v ocelových peletách. Pokud by se roztavily, byla by sanace reaktoru mnohem obtížnější. Dále také hrozí, že se protaví tlaková nádoba reaktoru. Pak by radioaktivní inventář pronikl do ochranné obálky kontejmentu, se kterou nejde manipulovat (zatímco vlastní reaktor je prakticky velký papíňák, který se dá vyjmout a odvézt). Navíc by to značilo, že padla jedna ze dvou ochranných bariér. Více o boji se dozvíte zde.
Exploze Spolu s párou, zdá se, unikl i nějaký vodík a explodoval. Tři budovy byly vážně poškozeny. Kontejmenty však nejspíš nijak poškozeny nebyly. Pozější exploze zapálila také mezisklad vyhořelého paliva, což mohlo vrhnout do ovzduší malé množství radioaktivního popílku. Více se dozvíte zde.
Opatření Reakce úřadů vycházejí ze zásady přehnané opatrnosti. Evakuace v zásadě není nutná, ale je lepší evakuovat a mít klid na práci, než mít pořád za zadkem vystrašené civily. Jezení jodových tabletek přinejmenším neuškodí. Je nepochybné, že v okolí elektrárny i dále v prefektuře probíhá neustálý dozimetrický a radiometrický průzkum, avšak do českých novin pronikají jen povrchní údaje. Zdá se, že maximum ekvivalentního dávkového příkonu bylo 400 mSv/h, ovšem nezjistil jsem, jak dlouho tato situace trvala - zda tam napadal popílek natrvalo, nebo se objevil obláček, do nej strčili sondu, naměřili, zveřejnili, obláček se rozplynul. Pro srovnání, pokud žijete na žule, tak ročně dostanete 1 mSv od radonu. Přibližně tolik dává i rentgen plic. S klasickým radiometrem IT-65 by tak nizoučké hodnoty ani nepohnuly. Je jasné, že Japonci mají z radioaktivity strach, ale aby to aspoň trochu připomínalo Fallout, musely by být hodnoty stokrát větší. Na rovinu: Raději bydlet ve Fukušimě, než v Ostravě - Bartovicích. Je to zdravější.
Více informací o stavu reaktorů najdete zde.
A co u nás? V České kotlině nemáme tsunami ani velká zemětřesení a naše reaktory VVER mají dva okruhy, takže jsou ještě bezpečnější než BWR. Kromě přímého útoku si lze jen těžko představit situaci, kdy by došlo k narušení hermetiky ochranné obálky. Nicméně pokud chcete být připravení, tabletky jodidu draselného lze koupit v Brně v lékárně v Tescu u nádraží, stojí pětadvacet korun.
Je samozřejmé, že Francouzi zase plaší a Rakušané bijí na poplach. Co je smutné, že se kolem nich začíná točit i zbytek Evropy. Pokud se opozdí výstavba dalších JE, bude to mít závažné důsledky na naše hospodářství a strategickou stabilitu. Přitom objektivní důvod k pochybnostem o nastoleném směru není - japonské reaktory, ač třicet let staré a před vyřazením, zvládly velmi dobře katastrofu, jakou si v Evropě neumíme představit. Jak jsem psal v úvodu, v zásadě k ničemu hroznému nedošlo, když Nová huť provádí odpich, je to větší zdravotní riziko a celá "jaderná katastrofa" se odehrává jen na stránkách novin. Ne že by nedošlo k nebezpečné havárii - to ano. Ale je velmi dobře pod kontrolou a zdaleka nemá (a ani nemůže mít) takové důsledky, jak se snaží (proč?) namluvit noviny.
Já, jakožto ekolog profesním zaměřením i duší, podporuji ekologická řešení našich energetických požadavků - v první řadě šetření energií, ve druhé řadě rozvinutá jaderná energetika. Nicméně pokud se chcete dočíst něco o jaderném holocaustu ničícím celé Honšů a vraždícím veleryby a japonské děti, stránky Grínpissu jsou tímto směrem.






STARŠÍ VZHLEDY VAULTU

Vzhled Vaultu k 29.8.2007, ještě na Bonuswebu
Vzhled Vaultu k 4.10.2003
Vzhled Vaultu k 30.4.2002
Vzhled Vaultu k 31.1.2002
Poslední dny kompromisní grafiky 23.9.2001
Návrh příštího vzhledu od Ratmana 19.8.2001 (vítězný, zaveden 26.9)
Návrh příštího vzhledu od Jiri_auf_Wiedersehena (tehdy stávající vzhled) 19.8.2001
Návrh zaslaný Ratmanem těsně před spojením Ratman´s Tactics s Valtem šílené brahmíny
Jeden z nejstarších dochovaných vzhledů Vaultu, který ještě vedl osamělý Jiri_auf_Wiedersehen




Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist

BlueBoard.cz
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. irc channel .. kniha hostí .. fórum .. archiv..