Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

ARCHIV AKTUALIZACÍ VAULTU


2017: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2016: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2015: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2014: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2013: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2012: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2011: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2010: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2009: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2008: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2007: 9 10 11 12

Statické archívy před RS:
 2007: 1 2 3 4 5 6 7 8                     
 2006: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2005: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2004: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2003: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2002: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2001:5 6 7 8 9 10 11 12

Tagy: vše    Madbrahmin    Kultura    Zajímavosti    Fallout 3    Povídky    Návod    Komiks    LARPy    Soutěže    Rozhovory    Příbuzné hry    Modding    Developers    Fallout 1    Artwork    Ostatní hry    Fallout Tactics    Články    Videa    Fallout MMO    Van Buren    Fallout 2    Komunita    Interplay    Hudba    Studená válka    Fallout Online    Fallout: New Vegas    x    Anketa    Recenze    Film    Fallout 4    Vaultmasteři    FoT patch    Fo3 patch    Fo2 patch    FOnline    Fo1 patch    Bethesda    Fo2 RP    Černobyl    Mutants Rising    Screenshoty    FOnline Engine    BGE    FoNV patch    DLC    Civilní ochrana    Fukušima    Arcanum    Fallout of Nevada    Krai Mira    Olympus 2207    Resurrection    Wasteland    Concept art    Wasteland 2    Obrázky    Platformy    Brahmíní vemeno    Urbex    Junktown    Festival    Wasteland 3


25.12.2015 . . .

Vánoční aktuálka


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Hudba Fallout Tactics Modding Madbrahmin

Letos to vánoční poselství vezmu zkrátka. Pod stromečkem jsme našli oznámení o zahájení vývoje malého modu pro Fallout Tactics: Brotherhood of Steel s názvem Crusade. Cílem práce zkušeného dua Reinar & RastiC je adventura z prostředí postnukleárního Texasu. Hra bude v angličtině a při vývoji nebude zasahováno do kódu původní hry.
Tož tak.
Vánoce jsou svátkem naděje, že nakonec vše dobře dopadne. Rozvíjet tuto pozitivní myšlenku v našich srdcích pomáhají i postapo koledy




24.6.2015 . . .

Literární soutěž O brahmíní vemeno 2015


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (2) |  Tagy: Madbrahmin Brahmíní vemeno

Zasloužilí členové Vaultu, jenž má ve znaku šílenou brahmínu a na standartě vznešené heslo "Bů, jsem řekla!" jistě s netrpělivostí číhali na šestnáctého května... jenže ono nic. Celý měsíc se nic nedělo. Cože? Vault vyhlašuje svou literární soutěž déle, než jsou někteří jeho členové naživu, a letos nic?! Co se stalo?
Hele... v zásadě nic. Prostě jsem zaspal. ::) Ne, ne, ne, vlastně jsem byl převlečený za křeslo. Ne, vlastně jsem hledal v podzemí vaultu uprchlé Karadžiće a Mladiće. Ne. Ne, ne... Byl jsem v archívu podívat se, kdy vlastně vypukla první literární soutěž na Brahmíně.
Úplně naspod, v temných hlubinách Vaultu, v místech, kam se i párači bojí chodit sami, v hromadě různého perverzního harampádí (Ratmanovo maturitní vysvědčení, Saddámovy zbraně hromadného ničení, petruschkovo anální panictví...), na odloženém deklu hlavního reaktoru, může odvážný (=nesoudný) poutník číst posvátná slova, kterými to celé začalo:
Oddaně jsem tři dlouhé týdny sloužil v Bratrstvu oceli. Za moje statečné činy jsem byl degradován z vojína na civilistu a potupně vyhozen.
A protože jsme letos výročí neslavili, dovolte mi trochu opožděně zavzpomínat nyní. Ach ano, naše mládí se již nikdy nevrátí, ty zlaté časy, kdy člověk od vidím do nevidím jen dřel na vaultu...
Přijel jsem už včera kolem oběda, ale vypadal jsem tak tragicky, že jsem se vykoupal a okamžitě zalehl. Až do večera jsem přemýšlel nad tím, jestli si mám pokecat s hajzlem nebo ne. Po třech hrubě prochlastaných večerech jsem se raději podíval do občanky jak se vůbec menuju. Jinak byla pohoda.
...v naději, že se rodina Falloutů rozroste na více než dva a půl kousku.
6.1.2002 Fallout 3 možná již v létě!!!
První literární soutěž byla vyhlášena už v prvním roce založení, vyhodnocena v roce následujícím a vyhrál ji Viktor Smyček s povídkou Bitva u New Bendu. Dodnes na ní vzpomínám rád. Dneska by si asi palmu vítězství neodnesla, ale tehdy formovala mnoho dalších pisatelů.
Rok 2002 kromě vyhodnocení jedné soutěže přinesl také první výročí, jeho oslavy a vzpomínání...
Psal se rok 2001, když si dva zelenáči v tvorbě WWW stránek řekli, že je třeba začít něco dělat. Dlouho přemýšleli, o čem by jejich stránky byly, ale ne a ne na nic kloudného přijít. Pak je osvítil sám Fallout svatý, když jim do klína seslal svého nevlastního syna - Tacticse. I rozhodli se oni dva, že budou dělat stránky o Falloutu. Mladší a moudřejší Ratman je zasvětil jen nevlastnímu členovi rodiny - Falloutu Tactics - zatímco starší a silnější JaW se rozhodl věnovat celé rodině. Ratman nazval své stránky Ratman´s Tactics a JaW zase Vaultem šílené brahmíny.
...můj vstup do posádky (tři dny po výročí), sociálně-literární experiment Kolektivní povídku a další dvě literární soutěže. Což je, mimochodem, ten důvod, proč literární soutěž na Brahmíně nemá ročníky, prvních pár let to prostě jelo dost živelně.
Všechno je jednou poprvé: První zuby, první rande, první rozchod a samozřejmě i první návštěva Vaultu Šílené Brahmíny.
No vidíte. A už je to čtrnáct let.
Tak popojedem a dáme se do toho hlavního:

Vault šílené brahmíny vyhlašuje další ročník literární soutěže O brahmíní vemeno.

Pravidla jsou jednoduchá. Chceme po vás, abyste nejpozději do 30.X. t.r. zaslali své autorské, doposud nezveřejněné literární dílo žánru postapo povídky na adresu mé elektronické pošty (chekotay [@] seznam.cz), a to v jazyce českém či slovenském a jako příložený soubor ve formátu .odt nebo .doc. Do předmětu zprávy uveďte prosím magickou formuli "O brahmíní vemeno". Rozsah díla není zadán, ale mějte na paměti, že je celkem nepravděpodobné, aby někdo dokázal napsat velikánskou povídku, která by přitom ještě byla zajímavá a čtivá.

Následně vám potvrdím přijetí díla a zařazení do soutěže. Dílo bude zhodnoceno týmem expertů expedice exkrementů (Dawen, Cheky, Ssyx, Tína, Viky) ve dvoukolém režimu, kdy ze subjektivních sít vzejdou tři nejlepší kousky a ty budou odměněny věcnou cenou, již si vítěz vybere z nabídky. (V nabídce čekejte klasickou sbírku prostředků pro přežití nukleárních holocaustů a ukojení perverzních fetišů.)

A nyní klasické právní proklamace: Hodnotitelé si vyhrazují právo neocenit ani jednu povídku v případě, že by všechny došlé povídky považovali za děsuplné. Účastník soutěže nemá na výhru právní nárok. Zasláním do soutěže autor souhlasí s uveřejněním své povídky na Vaultu šílené brahmíny, a to jak na webu, tak v případném tištěném sborníku (naděje neumírá). Daiti, nadiin tekikin, madighi tritin distitas pas aijimaisit, das, das, das, magji das.

Pokud máte nějaké dotazy, bude nejlepší, když se poptáte na našem diskusním fóru v příslušném topiči.
K vyhlášení výsledků dojde ještě před Vánocema a slavnostní předávání cen vítězům bude zase, jako obvykle, v Brně





31.12.2014 . . .

Bilancování nad koncem kalendáře


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin

Hele, tyhle věci na Vánoce, konec roku a výročí Vaultu obvykle píše Ratman. Má na to hlavu (ovšem nikdo neví, kde ji schovává) - v současnosti však má více než dost práce s potomkem, takže se toho chopím sám.
První bod: Potomstvo. Není to tak dávno, co jsme se smáli mimibazaru a dnes sami řešíme, co dělat, když se nám děcko pořeže o rozbité flašky od piva nebo jak narvat nemluvně do únikové kukly. Brahmíní nestorové, JaW a Pesus, se jen usmívají, obklopeni početným potomstvem. Smejki se směje taky, ale letos se oženil a potomstvo přijde, pak ho to přejde.
Bod druhý: Zbraně. Správce vaultí zbrojnice Justy hlásí, že má dost kvérů pro všechny. Trochu nepříjemný je růst cen krmiva poté, co ruská "humanitární pomoc" odvezla zařízení Luhanské muničky. Palebnou podporu má na starosti Toudi, jenž se stal velitelem děla.
Bod třetí: Vývoj chemicko-biologických zbraní hromadného ničení. Produkce kapsicinu se řadově zvedla poté, co se pěstitelské trio Ssyx - Justy - Toudi rozšířilo o Dawena a Raja. Pěstování pálivých papriček si vysloužilo i vlastní topič a fotoromán.
Bod čtvrtý: Veřejný život. Letos jsme se do toho trošku obuli, takže kromě oslav Brahmíních narozek, Nukleárního úderu (opět po letech) a Brahmíního vemene (opět po letech) proběhla celá řada srazů a srázků.
Bod pátý: Herna. Sice vyšel Wasteland II, ale ukázalo se, že to není zas až tak kulervoucí, aby to sesadilo z vedoucích míst Cookie Clicker a Kerbal Space Program. Jinak se část brahmíny, konkrétně Smejki a Bodkin, dělají na Deliverance. Reinar nesplnil slib a nespustil letos další betu své postapo webgame.
Bod šestý: Literatura. Tíně vyšla úžasná novela Lék.
Bod sedmý: Film. Tento rok jsme v žádné televisi nešaškovali. Ani v pořadu Policie pátrá.
Bod osmý: Necromancker. Beze změny.
Bod devátý: Zhodnocení minulosti. Tak dlouho jsme se hledali, až jsme na sebe zbyli.
Bod desátý: Závazky do budoucnosti. Inu, jaký smysl má vést fandovskou stránku pro hru skoro dvacet let starou? Nicméně budeme v tom pokračovat. A vy pište, co byste na těchle stránkách v následujícím roce rádi viděli.
Dej Bůh štěstí!




24.12.2014 . . .

Pokoj lidem dobré vůle...


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

...všem ostatním olovo!



25.11.2013 . . .

Na to, jak jsme mrtví, si docela žijem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (1) |  Tagy: Komunita Vaultmasteři Madbrahmin

Pokud jste nabyli v uplynulých týdnech dojmu, že Brahmína už je pod drnem, mohu vás ubezpečit, že je tomu tak toliko ve virtuanální sféře. Víkendový sraz patřil k těm největším, dohromady 14 lidí. Na nějakou dobu patrně také poslední, neboť organizátorka, Viky, teď bude mít plné ruce práce se svým novým projektem (zaslechl jsem cosi o rozmnožování nebo co), a ostatním se do orgování moc nechce, protože to příliš zavání prací, a na to tady není nikdo zařízen ani zvědav.
Malé srázky každopádně probíhají dál, minimálně v Praze.




25.7.2012 . . .

Proběhl Zombie kemp


Autor: Chekotay |  Zdroj: Útočiště České zombie komunity | Komentuj novinku (1) |  Tagy: Komunita Vaultmasteři Madbrahmin

Během minulého víkendu se uskutečnil první větší (a rovnou terénní) sraz trochu zvláštní odrůdy postapáků, totiž zombie-hunterů z Útočiště České zombie komunity. Protože členy zombie komunity jsou i dva matadoři Madbrahmíny - Toudi a (Q)Werty - a protože postapo tématika v obecné rovině skýtá vždy dobrý základ pro diskusi, nasáčkovala se do akce i Brahmínka v podobě mne, Viky a Tíny. Byly to pěkně ztrávené dva dny v příjemně takřka rodinném duchu a vrchní organizátor Firejs o tom na svém blogu sepsal krátký report provázený fotografiemi. Nějaké foto a pokec kolem najdete samozřejmě také na našem fóru.
Už se těším na nějakou příští akci! :-) V nejbližší době nás čeká templářská juchajda Osada Přátelstwí a snad v zimě také další Zimní patrola, která tradičně zkombinuje postapo, LARP a retroturistiku.




1.1.2012 . . .

Vše nejlepší do roku 2012!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (2) |  Tagy: Madbrahmin

Vážené čtenářstvo! Dovolte, abych vám do toho nového roku 2012 popřál hodně úspěchů, zdraví a také toho šťěstí, neboť na Titanicu bylo, jak se tak říká, zdravých víc než dost:o)  Doufám, že jste včera ten příchod nového roku mohutně oslavili, ale přesto vám dnes hlavička netřeští. Tak tedy vše nej a světu klid... ať tenhle rok ve zdraví přežijeme (temné) vize nevize... ! 




16.5.2011 . . .

Kulatinou do kulata! A je to tam!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (32) |  Tagy: Madbrahmin

Deset...

Deset deka je obvyklá salámová míra.
Za deset kaček nakoupíte i trochu sýra.
Deset prstů, toť vlhký dřevařův sen.
Za deset let nešli jsme z kola ven.

Deset let vám přinášíme zprávy,
Po deset let jsme stále zdrávi.
Deset vaultmasterů tu celkově bylo,
Už desetrkát se nám zadařilo.

Deset, to je jedna dlouhá dekáda.
Sakra mi to dokázali, to je fakt paráda!
Váženě už je tak dlouho? A sakra...



Dlouho jsem přemýšlel, co mám na úvod téhle aktuálky k desátému jubileu těchto stránek napsat. Znáte to... když desetkrát děláte totéž, je to zkrátka totéž, ať už tomu navléknete kabát jakýkoli. Jak tedy napsat aktuálku k tak pěkně buclatému výročí, když chcete být originální? Nebudu vás rozhodně dlouho napínat - jde to zkrátka BLBJE, ale básnička tu ještě nebyla, tak co... :-)
Deset let je hodně dlouhá doba  a jsem opravdu rád, že naši malou Brahmínku nepotkal smutný osud mnoha jiných webů věnovaných fenoménu Fallout. Staří pamětníci mi možná dají za pravdu, když řeknu, že tehdy v internetové době kamenné, kdy naší vlasti vládl krvelačný dial-up a stáhnout nějaké pořádné porno bylo za hranicí nemožného, byl český internet těmito stránkami přímo obtěžkán. Když zapátrám ve svých chabých memoárech, vzpomenu si na možná dobré tři desítky stránek, mezi které se tehdy snažila vklínit i mladičká, sotva otrkaná Madbrahmínka.
Konkurence byla vpravdě veliká, jak po stránce obsahové, tak i grafické, vždyť posuďte sami, kdo by se chtěl dívat na takovouhle hrůzu (a nebo ještě jednou a "lépe?"). A přesto jste chodili, posílali svoje příspěvky, nápady nebo jinak připojili ruku k dílu. Díky vám za to, neboť bez vaší podpory a pomoci by se zde po deseti letech od položení základního kamene Vaultu Šílené Brahmíny nemohl objevit tento text a stránka by následovala své starší bratry, sestry, vrstevníky kamsi do propadliště dějin *dlouhá pauza*.
Za těch deset let se zde objevilo deset vaultmasterů, vystřídali jsme 3 hostingy, uspořádali nespočet soutěží, pořádali srazy fanoušků po celé ČR, napsali tuny novinek, návodů, rad, povídek...  zkrátka slovy klasika: Mnoho jest vykonáno bylo pro tuto komunitu. Doufejme, že mnoho ještě také vykonáno také bude a za dalších deset, dvacet, třicet, sto (?) ehm let tu nějaký z následných Taťků Šmoulů bude moci psát další oslavné eposy, děkovat Vám, návštěvníkům za přízeň, kterou nám věnujete a přít si mnoho zdaru i do let budoucích. Nuže, přátelé, držte nám pěsti, ať se práce daří! A možná bychom si brzy mohli dát zase nějakou tu soutěž, co říkáte bando? :-)






12.4.2011 . . .

Fukušima (díl#12)


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima

Co nového ve Fukušimě? Trochu tam hořelo. Podle serveru Aktuálně.cz je to "alarmující zpráva" a "hasiči tam bojovali" s ohněm; o tři odstavce dále se dozvídáme, že oheň byl uhašen za sedm minut. A když se podíváme na Japantimes, uvidíme, že nehořelo v budově reaktoru, ale nedaleko ní, v nesouvisejícím provozu. Článek dále pokračuje k hlavnímu bodu dnešního dne: NISA (to je něco jako náš SÚJB) oznámila, že přehodnotila závažnost havárie ze stupně 5 na stupeň 7 na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (INES). NSC (to je japonská obdoba našeho SÚRO) s tím souhlasí. Otázkou je, jak se k tomu postaví Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, neboli IAEA). Ta zatím vlastně jen potvrdila, že NISA řekla to co řekla. (V tuto chvíli je nejlepší pustit si do reproduktorů Ivana Mládka.) Solidní komentář k události dodala Dana Drábová. Zpráva se na předních stránkách českých deníků dlouho neohřála, prakticky do hodiny ji už zase vystřídal politický kolotoč. Krom toho je dnes výročí Gagarinova letu a vypuknutí války Jihu proti Severu.
A já přidám svůj komentář. Stupnice INES je osmibodová, přičemž stupeň nula tady ve Střední Evropě máme tak pětkrát do roka. Vyšší stupně by však člověk spočítal na jedné ruce. Každá havárie jaderného zařízení je ojedinělá a jakékoliv dělení tak je prostě jen velmi, velmi přibližné. Takovou havárii, jako ve Fukušimě, jsme tady ještě nikdy neměli - ještě nikdy se nestalo, že by vnější činitel ohrozil více jednotek najednou.
Jenže i ono rámcové zhodnocení je docela užitečné, a tak se dělá. NISA zpočátku chvilku čekala (podle vyjádření tiskového mluvčího proto, aby nešířila hlouposti a měla čas sesbírat pořádná data), ale pak oznámkovala havárii stupněm 4. Po výbuších vodíku, které vyvrhly do atmosféry nějaký ten spad, se stupeň zvedl na pětku. I toto ohodnocení bylo jen provizorium a lzde očekávat, že se ještě povedou dlouhé a nudné debaty, než se konkrétní čísla ustálí. Dnešní přehodnocení se netýká vlastního poškození konkrétních jednotek - nebylo to tak, že si v NISA najednou řekli "Šmarjápanno, my si mysleli, že to je na pětku, a ono to zatím chrlilo terrabecqerely, kterých si nikdo nevšiml!" Přehodnocení se týká úhlu pohledu na věc. NISA se přestala dívat na každý prvek zvláště a ohodnotila havárii jako celek. Jaká jsou tedy aktuální čísla? Fukušima 1, reaktorový blok 1, 2, 3: stupeň 5. Reaktorový blok 4: stupeň 3. Vymírací bazény u reaktorů 1,2,3,4: stupeň 3. Fukušima 2, vymírací bazény u reaktorů 1,2,3: stupeň 3. Celá událost dohromady: stupeň 7.
IAEA uvádí tři kritéria pro rámcové posuzování závažnosti havárie: Velikost úniku, ohrožení života a míru poškození ochranných prvků. NISA odhaduje, že z Fukušim uniklo dohromady asi 370 000 TBq radioaktivního spadu, NSC má vyšší odhad, 630 000 TBq radioaktivního spadu o ekvivalentu jódu 131I. Odhady pro Černobyl: 5 200 000 TBq. Na ozáření zatím nikdo nezemřel a co se poškození ochranných prvků týče, tak nejenže zatím nedošlo k nejhoršímu, ono nedošlo ani k tomu "velmi špatnému". Kontejmenty drží (nebo se tak aspoň tváří). Ovšem oba Japonské odhady zatím berou v potaz pouze atmosférickou depozici - jak je na tom oceán si v tuto chvíli nikdo odhadnout netroufá. Samotné TEPCO hádá, že na konečném účtu asi bude více becquerelů než v Černobylu.
Atmosférická depozice je odvislá od větru, ten je nestálý a severně od elektrárny je hůř než jižně, vláda tedy připravuje rozšíření evakuačního pásma.
Stav samotné havarované elektrárny je beze změny. Co má být chlazeno, to chlazeno je. V reaktorech je nehořlavý dusík a tlakové nádoby drží tlak. Slabě radioaktivní voda byla vypuštěna do Pacifiku a uvolnila místo v jímkách pro silně radioaktivní vodu. Země se třese třikrát denně, což na náladě nepřidá, ale jinak je to tam v zásadě furt stejné.
Mimochodem, Lidovky píší u dnešních otřesů dvě rozdílná čísla - jenom hádám, ale myslím, že Japonci a Američané používají pro hodnocení zemětřesení dvě rozdílné stupnice. A Richterovu stupnici užívá tak možná už jen Uganda a Češi; dokonce i Nova si toho po 40 letech všimla... S takovými skvělými spravodajci si můžeme užít i neskutečného, pět dní starého článku na Aktuálně.cz - na jedné stránce zde je "fotka úniku radioaktivní vody z JE Onagawa do moře" a současně tvrzení, že voda je "izolována uvnitř komplexu a nemůže tak nijak ohrozit zdraví, ani životní prostředí." A že jí bylo jen pár litrů.
Vzhledem k povahám obou havárií je jasné, že srovnávat Černobyl a Fukušimu je možné jen velmi rámcově. Možná časem IAEA přidá do INES ještě jeden stupeň a možná bude stačit nynějších osm velmi širokých stupňů. Však uvidíme.




7.4.2011 . . .

Silná káva


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (29) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Tak zase jednou sedám ke klávesnici, abych ve službách nadnárodních židozednářských plutokratů bagatelizoval konec světa a vyvracel informace o miliardách lidí denně umírajících na otravu plutoniem, které zákeřné TEPCO rozprašuje po celém světě, aby ulehčilo Spojeným státům jejich cestu k Lybijské ropě...
Každý, kdo není nováčkem na Síti, zná spam, řetězovou poštu a hoaxy. Jediný člověk v zemi, který ještě nezachraňoval štěňátka retrívrů, je Věra Pohlová, a i to jen kdo ví jestli (mimochodem, už je čtyři roky v Pánu). Zmateně panikařící e-maily jsou zvláštním jevem, který na jednu stranu vyžaduje určitou úroveň inteligence a zlovolnosti tvůrce a na druhé straně určitou úroveň hlouposti příjemce-rozesilatele. Určitě se vyplatí čas od času navštívit skvělý web Hoax.cz a dobře se zde pobavit i poučit o pravé povaze lidstva. Takto jsem se dočetl také o radiaci z Fukušimy. Varuju zvláště citlivé čtenářky - je to fakt "pořádná nálož". Mizernou češtinou, za pomocí všech možných typografických prohřešků proti válečnému právu, je zde koncentrována neuvěřitelná hloupost. Jakýmsi pervezně zvráceným způsobem mne to fascinuje. Prakticky každá věta má v sobě nějaké klíčové slovo, které se člověk mohl doslechnout odjinud, a které tak zafunguje jako kotva, kolem které se pak nabalí úžasná snůška nesmyslů. "Jaderné varování je na stupni šest - kupujte mořskou řasu Kelp." Neuvěřitelné. Už jsem viděl vegetariánskou kočku, couvající tramvaj a nahého Pesuse, ale konspirační hoaxy mne stále dokáží udivit. Kam se hrabe náš trapný apríl! Radioaktivní částice v ozónové vrstvě versus antioxidanty ječmene, to bude lepší crossover než Adolf Hitler vs. Pán prstenů. Byl jsem v pokušení sepsat článek, jenž by vyvracel každý chybný bod, ale to by se nevešlo na tento web, neboť v těch hoaxech je chybné úplně vše, včetně větné stavby.
Proč vlastně vůbec píšu a nesmířím se s tím, že blbost je věčná? Jak prý řekl Jan Werich: " V boji s lidskou hloupostí nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat." Dnes žijeme ve složité civilizaci, která může být relativně snadno zasažena nějakou pohromou - pandemií, havárií, blackoutem. Zahyne mnoho lidí, zničeny jsou velké statky, jenže pak se ukáže, že civilizace si dokáže vytvořit sebeobranné mechanismy a ustát to. V kultuře fallouterů a postapáků je rozšířen názor, že současná společnost je méně stabilní, než kdybychom žili v jeskyních. Já si ale myslím, že ve skutečnosti tomu tak není, že ve skutečnosti je lidstvo bezpečnější v lůně organizované společnosti, než kdyby bylo stejné množství lidí uskupeno v malých rodech, každý ve své díře. Ukazuje to i srovnání Japonská a Haiti. Tou největší hroznou pro civilizaci není vnější nepřítel ani přírodní katastrofa, ale prosté rozhodnutí vlastních příslušníků, že už je to nebaví a že to nemá cenu. Šíření poplašných lží je stejně zavrženíhodné jako rabování. Toto je web o světě po atomové válce a tak si myslím, že by jeho čtenáři měli mít dostatek pravdivých informací, aby, kdyby to nedej bože někdy kleklo, se mohli zachovat rozumně a správně. Panika má skoro vždy na svědomí větší škody a víc mrtvých, než původní jev, který ji vyvolal. Takže boj s lidskou blbostí je vlastně sebeobrana. Zvláště když pan Přebral napsal:
V roce 2001 se všichni radovali, že z blogerů budou další novináři. V roce 2011 jsou z novinářů další blogeři.
Nu tak tedy k těm novniářům a blogům: Pan Škoda (ten co zavedl přepočty radiace na banány) se rozepsal o plutoniu, jódu, o vesničce Iitate (a před rokem taky o Černobylu). Japan Times zase píší o vývoji situace v JE Fukušima I, kde se podařilo zastavit únik vysoce radioaktivní vody ze zásobníku 2. reaktoru. Tuto vodu bude nutno odčerpat, a aby ji bylo kam uskladnit, bude třeba vypustit do moře pár tisíc tun slabě radioaktivní vody. Takže zatímco radioaktivita elektrárny klesá, pobřežní vody jsou na tom hůře. Cesium z předchozích neřízených úniků již bylo nalezeno v mořských rybách, kde překročilo hygienickou normu. Jak píše SÚJB:
TEPCO odhaduje možnou dávku na obyvatele ve výši 0.6 mSv, pokud by dotyčný konzumoval každý den po celý rok řasy a mořské plody z oblasti, do níž je radioaktivní voda vypouštěna.
Vláda garantuje rybářům a zelinářům náhradu ušlého zisku. O tom, co se děje v reaktorech, zatím nejsou přesné informace, o to víc je ale nepřesných dohadů.
A teď to nejdůležitější: Informace o aktuálním stavu JEF I, komentovaný výklad této zprávy dle SÚJB a aktuální radiační situace v ČR. Krátce shrnuto: Co se chladit má, to se chladí, pitná voda je v pořádku, kontaminace terénu klesá, ale vítr se má otočit zpět nad pevninu. Do reaktorů se vhání dusík, aby se zabránilo dalším vodíkovým explozím. Z oblastí, které je třeba opravit, se odčerpává zamořená voda. Situace je stabilní.
Méně stabilní je situace v Německu, které se rozhodlo svou spotřebu elektřiny hradit elektrárnou spalující populisty... nebo něčím na ten způsob. V současnosti nikdo vlastně neví, kde potřebnou energii vyrobit a jak ji dopravit na místo, a tak se nakupuje ve Francii a také u nás (Temelín je v těchto dnech prakticky Německá elektrárna). A bude hůř. Pokud bude dostavěn Temelín, o odbyt nouze nebude. To vše v době, kdy bylo pro závadu třeba odstavit 4. blok Dukovan (gratuluji SÚJB k 1100. článku!) a na svůj plný - plně nestabilní - výkon nabíhají sluneční elektrárny.
Je to smutné, když evropští politici zkombinují dva nesouvisející jevy a snaží se z té kombinace vytřískat volební hlasy. Je to smutnější, než když hloupí lidé vyhazují peníze z okna. K evergreenům naší stránky patří filtr, jenž po připojení do zásuvky odfiltruje z vaší domácí sítě veškerou elektřinu, která byla vyrobena štěpením jádra, a to na základě tachyonového pulzu. Jmenuje se to NucleoStop a k rodinnému balení je prý plastový esesáček kožené kraťasy zdarma. Ale češi také dokáží zaperlit. (Nadprůměrnou inteligenci má v ČR jen polovina populace, to je tež "hodnotná" informace - kolik procent lidí má nadprůměrnou inteligenci v jiných evropských zemích? )
Takže pro dnešek to uzavřu už jen radou, abyste si při četbě (nejen)českého tisku dávali pozor na předpony jednotek, tedy rozdíly mezi mikrosieverty (μSv; výslovnost μ je [m]) a milisieverty (mSv). Je to asi jako rozdíl mezi jednou fackou a tisícem facek, ale ne každý absolvent novinařiny dokáže v tabulce znaků ono otravné μ najít.




31.3.2011 . . .

Fukušima X: Radioaktivní mrak nad internetem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Chtěl jsem napsat článek o chování českých novinářů v Japonsku, ale již jej napsali jiní. Chtěl jsem napsat článek o tom, jak se média - a to jak tradiční (noviny, televize), tak ta nové (Jabber, Twitter, Facebook, RedTube aj.) - rozštěpila na panikařící a uklidňující frakce (a jak realistická strana zmlkla, protože, realisticky vzato, není o čem psát), ale i to již napsali jiní. Tak jsem chtěl aspoň napsat něco více o jednotkách radiace, o běžném pozadí a o běžných rizicích, ale i to již napsal někdo jiný, a navíc tak dobře a s tolika odkazy, že já se můžu jít zahrabat. Zvlášť musím vyzdvihnout odkaz na přepočet radiační zátěže na banány a paraořechy. Byl jsem jedním starším komentářem nařčen z bagatelizace fukušimského radiačního rizika (a jedním novějším z poslechu jazzu), ale já si opravdu nemyslím, že by zvýšení dávkového příkonu o 0,005μSv/h byl závěžnější problém než třeba obsah ftalátů v linoleu nebo agresivní zplodiny městské dopravy (a smrtelných účincích automobilismu už nemluvě vůbec). Také povídání o tom, kolik lidí zabije uhlí a že bez jádra bude Německo docela v loji nemá smysl psát, stejně jako že zelené technologie jsou vytoužený sen, ale do reality mají ještě dost daleko, a zatím samy pořád ještě potřebují jádro. A finálně, nápad z dnešního rána, poslat na místo výsadek VŠB (Justy a Tína na sebe furt pokřikují japonsky, Tína vykecá z jalové krávy tele a Justy má intenzimetr, takže ve výsledku by to bylo asi přínosnější než celá výprava českého tisku dohromady) mi také ukradla Greenpeace, jejiž pracovníci již na místě měří a "doporučují" (GP nikdy nevynikali slušností) rozšíření evakuační zóny. Prezident TEPCO se mezitím probral ze zimního spánku a prohlásil, že elektrárna má problémy s radioaktivní vodou (až 1Sv/h) a že pokud má někdo nějaký bezva nápad co s tím, tak teď je ta nejlepší chvíle se o něj podělit. Také vyjádřil naději, že 5. a 6. blok, kterým v zásadě nic není, budou znovu zprovozněny (stejně jako 1., 2. a 3. blok JE Černobyl, které byly uzavřeny až na přelomu století). Premiérův tajemník mu vzápětí onu naději vzal. Radioaktivní voda se zatím přečerpává ze suterénu reaktoru 2 do nádrže při reaktoru 4, ovšem nikdo z tohohle žonglování s toxickým materiálem nadšený není. Všechny tři tyto dlouhé články dokázaly Lidovky.cz vtěsnat do mnohem méně rozměrného povídání, a to ho ještě nastavily výčtem míst, kde všude zaznamenali zvýšenou aktivitu césia, aby celý svůj článek uzavřely poznatkem, že radioaktivní zplodiny z havárie již oblétly celý svět (nebo aspoň jeho severní polovinu).
Zamířil jsem ještě na iDnes, jenž o sobě tvrdí, že je nejdůvěryhodnější zpravodajský server v ČR. Když na mně na hlavní stránce vybafla kočka, co vrčí jako sekačka, trochu jsem znejistěl, ale zpravodajská úroda zde skutečně je. Panika zacloumala Sovětským svazem i fukušimským zemědělcem, jenž nedokázal zkousnout, že teď bude muset dva roky pěstovat ptačí zob. Memento: Nejvíc zabíjí panika a zbrklá rozhodnutí. Technická sekce iDnesu přináší článek o reaktorech IV. generace a také dle mého názoru dost kvalitní shrnutí událostí v samotné elektrárně.
No, myslím, že jsem vám v uplynulých deseti článcích nabídl dostatečné množství zpravodajských zdrojů, některé kvalitní, jiné naopak. To poslední, co vám mohu nabídnout, abyste se hned nelekali kdejaké fotky chlápka s geigerem, je seminář o radiační ochraně. V něm najdete prakticky vše potřebné pro pochopení problémů JE Fukushima Dai-ichi. Vše, co bych mohl ještě já napsat, již napsali jiní. Japonské ostrovy stojí, radioaktivní stroncium na nás neprší (více než obvykle) a hysteričtí řvouni a konspirátoři již řeší rovnici Ropa-Kaddáfí=U$A a předpovídají, jak nás všechny zabije zase něco jiného. Takže předpokládám, že by toto mohl být poslední článek na fukušimské téma.
Pamatujte: "Den bez radiace je jako den bez slunce."




29.3.2011 . . .

Fukušima IX


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Nuže, co nového? Měření obsahu plutonia ve spadu má pozitivní výsledky. Článek na Lidovkách neuvádí ani koncentraci, ani aktivitu nalezeného plutonia, ani konkrétní izotop, respektive izotopové zastoupení. Tento umělý prvek se totiž v různých izotopech chová jako zářič alfa nebo beta a má i různé poločasy rozpadu. Podle Lidovek nejspíš půjde o Pu 239 (24 100 let, α-zářič). Při vystavení nechráněné tkáně (napři. při požití) stejné dávce alfa a beta záření je ekvivalentní dávka alfa záření dvacetkrát vyšší než ekvivalentní dávka beta záření; na druhou stranu k ochraně před alfa zářením stačí se dobře obléct. Mimochodem, článek svým nadpisem vzbuzuje dojem, že se tam to plutonium objevilo zčista jasna. Ne, uniklo tam spolu s jodem a cesiem, ale až dnes bylo změřeno speciálními přístroji. Plutoniové záření je tedy nejspíš tak slabé, že je přehlušeno zářením ostatních přítomných radionuklidů. Další článek na Lidovkách přináší také nějaké informace o vlastních pracovnících zasahujících na místě. Tvrzení o tom, že spí na olověných plátech se mi nezdá - proč by to dělali? Pokud pod sebou umyli podlahu, největší ohrožení pro ně představuje jemný prach ve vzduchu. Adekvátní ochranou by podle mne byly přetlakové stany s vlastní filtrventilací, což je něco, co má snad každá armáda světa někde vzadu ve skladech.
Jestliže má český čtenář takovouhle otázku, pak japonský novinář jich má plný pytel a ještě mu lezou ze skříně. Společnost TEPCO je do značné míry monopolní elektrárenskou společností (a překladištěm vysloužilých úředníků) v dané oblasti Honšú a havarijní operace má plně pod palcem její personál. Jenže její prezident je zdravotně indisponován ("Pane prezidente, čtyři bloky jaderné elektrárny vybuchly. Pane prezidente? Pane prezidente!!") a viceprezident si hraje na gramofon. V Evropě a Americe je spousta hlasitých lidí, která si myslí, že TEPCO nehovoří pravdu. V Japonsku je spousta tichých lidí, kteří si myslí totéž. Rozdíl je v tom, že v Evropě jsou tito lidé na Internetu, zatímco v Japonsku jsou ve vládě, a tak se možná ještě nadějeme zajímavé politky. Jazyk prvního kanceláře pana premiéra je ostrý jako samurajské párátko a jak jsem se už zmínil, premiér Kan bojuje o svou kariéru. Převzetím havarijních operací pod křídla Národní agentury pro jadernou energetiku a Sebeobranných sil a úspěšným zvládnutím problému plně informovat veřejnost o každém šoustnutí v okruhu 50 mil od reaktorů by ze sebe ještě mohl udělat hvězdu. O znárodnění Fukušimy se skutečně uvažuje (u nás by tuhle nevděčnou práci dělal Diamo, s.p.). Hořící elektrárna, vedení společnosti v rozkladu a hrozba znárodnění samozřejmě znamenají také to, že za akcii TEPCO byste nedostali ani vindru (vlastně byste za ni dostali jedno pivo, jestli čtu tento ekonomických článek dobře).
Teď ale zpátky k plutoniu. Odkud se tam vzalo není zcela jisté (stačilo se zeptat Lidovek, ty v tom mají jasno) - 3. reaktor jej sice používá coby palivo, ale plutonium je také odpad běžné ("elektrárenské") jaderné reakce, takže může pocházet z kteréhokoliv reaktoru nebo vymíracího bazénu. Protože to je těžký kov, tak snad ani nehrozí, že by se odpařil a odcestoval se vzdušnými proudy. Teď ale to hlavní: Odebráno bylo 5 vzorků a v nich byl nalezen nuklid Pu 238 (poločas rozpadu 88 let, α-zářič) s nejvyšší aktivitou 0,54 Bq/kg. Druhý vzorek měl 0,18Bq/kg a o ostatních není psáno nic. Průměrný vzorek v Japonsku má obsah plutonia na úrovní 0,15 Bq/kg. Naměřené hodnoty plutoniového spadu v okolí Fukušimy jsou prý srovnatelné s tím, co na Japonsko napadlo v 60. letech, když si Sověti (kousek na východ) a Amíci (kousek na západ) skoušeli ty svoje prskavky. Pokud mluví TEPCO pravdu, je to dobrá zpráva. Může být hůř, neboť podle zmíněného článku začínají být suterény reaktorových místností (a přilehlé instalace) plné zamořené vody, která by se neměla dostat do moře, současně nemůže zůstat (je třeba opravovat) a současně je třeba čerpat tam další vodu kvůli chlazení. Technici tedy zatím naházeli kolem 1. reaktoru nějaké pytle s pískem.
Co se mi na Japan Times líbí, že sice přebírají informace z agentury Kyoto, ale články píší konkrétní lidé, kteří se pod ně (resp. pod nadpis) podepisují. Pokud vás někdo naštve, stačí sednou do letadla a najít si ho. České noviny to někdy dělají také, ale většinou se neobtěžují. Dalším bonusem je, že když přijde na řadu složitější záležitost, dodají Japonští novináři potřebnou analýzu problému. Jediné, co mi v ní chybí, je poměr jednotlivých zjištěných nuklidů plutonia. Tato analýza je to nejdůležitější, co byste si z celého tohohle povídání měli odnést. Pokud vám japonská angličtina dělá problémy, použijte slovník.
Pro nás Čechy je důležité, že zrovna v těchto dnech probíhá 11. Energetický kongres. A protože pan premiér Nečas nemíní podrazit českou ekonomiku antijaderným hazardem, a protože paní inženýrka Drábová budí dojem, že by dokázala sežvýkat aligátora, je zde určitá možnost, že by to mohli být Češi, kdo jako první dají dohromady novou koncepci využití jaderné energetiky. Ačkoliv poté, co si mistr temných spojenectví zaskotačil a během předsednictví EU jen tak z plezíru sestřelil vládu (mimochodem, už zase na něj lezou chutě) nepůjdou s náma do politického paktu snad ani ti Francouzi.
No, teď jsem si půlku aktuálky smazal, což je asi znamení, že to mám utnout. Na závěr uvedu tuto skvělou infografiku prvních šesti dnů havárie.
A pokud máte peníze nazbyt... však víte.




28.3.2011 . . .

Víkendová úroda informací o Fukušimské havárii


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (9) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Bombardování šílených diktátorů obvykle v žebříčcích sledovanosti vede, ale Japonci se rozhodli to trumfnout. Dnes ráno jsem zaznamenal na Lidovkách článek s tak velkou hromádkou nul, že jsem usoudil, že Japonské ostrovy již neexistují (vzpomeňte na mapku z Blesku o výbuchu na Sachalinu) a šel s klidnou myslí přesazovat rajčata. Později odpoledne se pak nuly ubraly. Projeďme si jednotlivé články: Novinky.cz uvádějí, že původně naměřená hodnota byla 1 000 mSv/hod. Slovy tisíc milisievertů za hodinu. Pracovník s měřičem, vida vysoká čísla, raději utekl. Nelze se mu divit. Co ale toto číslo znamená? Podle tabulky předpon je 1 000 mSv rovno 1 Sv, což je hraniční jednotka pro akutní nemoc z ozáření. Samozřejmy by tam ten člověk musel stát hodinu, aby ji dostal, leč není každý chladnokrevným hrdinou ze sovětských románů pro mládež. Opakované měření ukázalo stokrát nižší dávkový příkon. Nicméně článek (a nejen tento) neustále operuje se slovy "více než je norma", aniž by zmínil, kolik je norma. Jaký je normální ekvivalentní dávkový příkon v Japonsku? A je "norma" totéž, co "obvykle"? Lidovky.cz říkají prakticky totéž. IHned.cz je tak narvaný reklamami, že to neúnosně zpomaluje můj zastaralý počítač, a tak ho budu ignorovat, konečně v minulých dnech neprokázal mnoho kvalit. Co tedy praví Japan Times (kromě toho, že japonský kůň vyhrál nejdražší závody světa)? Tak v první řadě píše o těhotných ženách opouštějících provincie postižené tsunami a potenciálně ohrožené Fukušimou. Zamoření sice není nebezpečné (teď), ale média dávají tak rozporuplné zprávy, že několik nastávajících matek to prostě nevydrželo s nervy a odjelo do prefektury Ósaka. Zatím jich je 149, ale očekává se, že by jich mohlo být až 10 000. Podle starosty Ósaky není problém takové množství návštěvnic ubytovat (!!!), ovšem mohlo by být málo porodníků. Nedivím se těm matkám, také bych jel (být matkou v očekávání), i kdyby jen proto, aby měl prcek jedou co vyprávět. ("Pak přiletěl obrovský zářící mrak a tak máma nasedla na godzzilu a uháněla přes zátarasy bráněné samuraji...") Článek obsahuje také:
Radiation readings in both Tokyo and around the Fukushima plant are well below what experts consider dangerous to human health.
K tomu, co experti považují za nebezpečné se ještě vrátím. Další zpráva se naváží do premiéra Kana. Ten si zatím mohl gratulovat, neboť katastrofa a následná jaderná havárie oddálily jeho výslech před parlamentní komisí; hrozil mu vyhazov. Nevyznám se v japonské vnitřní politice, ale podle některých komentářů mám dojem, že by jej zachránilo už jenom kdyby vlastnoručně opravil všechny čtyři fukušimské reaktory a ve slaměném klobouku odnosil veškerou radioaktivní vodu. Teď se navíc zdá, že jeho inspekční cesta z 12. března opozdila nouzová opatření. Na jeho místě bych si začal shánět slaměný klobouk. S další zprávou mám trochu problém, bojím se, že když řeknu, že ilegální přistěhovalec v Japonsku žebrá o návrat do vlasti, nabije si Knecht revolver a odjede do Dukovan. Čtvrtý článek informuje o radioaktivním jodu v mořské vodě. Pozor - obsahuje také přesné číslo, kolik je norma. Hurá!
If a person drank 500 ml of water containing the newly detected level of contamination, it would be the equivalent of 1 millisievert of radiation, or the average dosage one is exposed to annually, the NISA said.
K tomu mohu dodat snad jen tolik, že osoba, která vypije půl litru mořské vody, se podle mých zkušeností vyzvrací z podoby. Ale možná jsou Japonci otrlejší. Článek dále tlumočí stížnost vlády, že jí TEPCO sděluje zásadní informace příliš pomalu. Ve svém závěru se vrací k osudu tří pracovníků, kteří si namočili nohy v silně zamořené vodě. Ukázalo se, že jim nikdo neřekl, do čeho to šlapou. Pravda, ta voda neměla být radioaktivní, ale byla a někdo z dozimetrické služby to změřil před tím, než tam opravářské družstvo nakráčelo. Dva pracovníci (ti, jak praví Novinky.cz, "zvyklí chodit bez bot") dostali dávku od 2 do 6 Sievertů do nohou. Jejich celková ekvivalentní dávka je maximálně 180 miliSv (přičemž norma pro Japonské záchranáře je 250 miliSv). Léčeni budou jako na normální popáleniny a chodit prý zvládají bez pomoci. Toto je velmi důležité - uvědomte si prosím, jak moc velký je rozdíl v biologických účincích pronikavého záření. Kdyby dostali 6 Sv do hlavy, zemřou. Ale dostali je jen do nohou. Nebude to příjemné - asi jako když tančíte naboso v hořícím ohništi a můžete mi věřit, že to opravdu není příjemné - ale dá se to přežít bez následků. Pátý článek přináší informace o onom špatném měření. Zde se píše, že chybně změřený údaj uváděl hodnotu 10 000 000 krát vyšší, než bývá známa z normálních jaderných reaktorů. Další informace hovoří o tom, že všechny síly jsou napřeny k vyčerpání vody z místností, aby mohly být obnoveny práce na zprovoznění chladících systémů. Ty stále nefungují, stále se chladí zvenčí nouzově. Vysoká úroveň zamoření ve vodě může pocházet z reaktorů nebo z chladících ("vymíracích") bazénů, anebo z trubek a rozvodů, což je asi nejpravděpodobnější, neboť jak reaktory, tak kontejmenty se zdají být neporušené. Také se zde hovoří o vysokých hodnotách (chybí přesný údaj) zamoření v příbřežních vodách. Patrně déšť vyplavil zamořenou vodu do svodu a ta tudy vtéká do moře. Toto znečištění je nepříjemné, nicméně moře má schopnost je rozředit a izotop jodu 131 má poločas rozpadu jen 8 dní. Zajímavější a důležitější budou hodnoty zamoření plutoniem, které chce TEPCO v následujících dnech zveřejnit. Mimochodem, k měření zamoření plutoniem se odhodlala společnost sama ve chvíli, kdy na to všichni ostatní, zdá se, zapomněli. No a poslední článek je z kategorie "Já to říkal!" Profesor z univerzity v Kóbe již v roce 2005 ohlásil, že by Japonsko mohlo být postiženo strašlivějším zemětřesením, než jaké si umí představit. Nebylo by to poprvé - něco podobného se prý stalo již v roce 869. Článek dále probírá další možná velmi silná zemětřesení v blízkosti jaderných elektráren a jejich úroveň ochrany. Je to zajímavé čtení. Mimo jiné naráží na skutečnost, která je velmi palčivá i pro Evropu - většina jaderných elektráren byla postavena v 60. a 70. letech. Jenže za takřka půl století se úroveň věd o Zemi prudce zvýšila. Také politická situace se změnila. Uměl si někdo v 60. letech představit bandu potrhlých fanatiků, jak unese dvě letadla a zaútočí postupně na jeden cíl? Toto je silný argument pro postavení série nových elektráren, podle nových kritérií a nejnovější poznatků, a pro odstavení elektráren starých. Dnes stavěné elektrárny jsou takzvané "III+." generace, ale hovoří se o možnosti udělat další velký vědeckotechnický krok vpřed a začít stavět elektrárny IV. generace. Výkonnější, bezpečnější. Tak jako vždy, když vědeckotechnický pokrok posune hranice, zvětší se základní riziko (bude se operovat s vyšším výkonem), ale současně se mnohem víc zvětší zisk a reálné riziko se řadově zmenší. To znamená, že pokud u modernější elektrárny dojde k nehodě, bude to horší nehoda, než u elektrárny starší. Ale šance, že k nehodě dojde, bude u nových konstrukcí mnohem nižší než u starých. Zpátky k novinkám.
O stavu reaktorů a bazénů hlásí SÚJB prakticky setrvalý stav. Letmý pohled na tabulku SÚRO ukazuje snad mírný pokles hodnot, které se stále pohybují na úrovni banánů.
Co ještě je důležité vzít si z dnešní dávky informací: Všímat si rozdílů mezi izotopy prvků. Na Lidovkách si s tím hlavu nelámou a srovnávají tam záření I 131 a I 134. Různé radioaktivní izotopy se používají ve zdravotnictví (v Brně si je Nemocnice u svaté Anny připravuje ve vlastním malém urychovači), jiné vznikají "bezúčelně". Izotop jodu s nukleonovým číslem 131 má poločas rozpadu 8 dní a jestli správně chápu uvedené údaje, rozpadá se beta-zářením (konkrétně uvolňuje elektrony) za uvolnění devíti set sedmdesáti kiloelektronvoltů energie. Izotop jodu s nukleonovým číslem 134 má poločas rozpadu 52 minut, také se rozpadá beta zářením a uvolní přitom skoro čtyřikrát více energie. (Pokud mám v této úvaze chybu, prosím případného fyzika o opravu!) Pokud tedy v okolí elektrárny nachází dozimetrická služba jod 131, tak to může pocházet z páry upouštěné z reaktoru. Pokud tam však nachází velká množství jodu 134, pak to znamená, že se tam musí dostávat odněkud, kde je ho velmi, velmi mnoho - aby bylo možno naměřit vysoké hodnoty i po tolika poločasech rozpadu. Je jen jedno takové místo, a to jsou palivové proutky, buďto v reaktorech, nebo v bazénech. To není dobré. Vysoká radioaktivita navíc ztěžuje opravárenské práce. Na druhou stranu, jod 134 se rychle vyzáří a rozpadne a jeho aktivita bude prudce klesat. Za dobu, než jsem napsal tento článek, aktivita jodu 134 ve Fukušimě poklesla na čtvrtinu. Což ovšem ještě pořád může být zatraceně hodně.
Nuže, uvidíme, co nám přinese nový týden. Paní Říšská kancléřka to, zdá se, prohrála v další zemi. Do vlády spolkové země se dostávají Zelení - nevím, proč je jejich šéf označován novinářem z Lidovek za ekologa, když je to středoškolský učitel biologie, chemie a etiky na dovolené. V sobotu jsme si všichni mohli vyzkoušet, jaké to je držet černou hodinku, Němci si to možná již brzy sjedou naživo den co den.
V zásobě mám ještě jeden blogísek z města, jehož hradby se v prach řítí a tento shrnující článek o celé havárii.
Nu a na samotný závěr ještě jeden vtípek.





25.3.2011 . . .

Třetí průlet tiskem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (20) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Novinky.cz dnes přinesly článek o třech opravářích zasažených beta zářením. Nadpis je opět nadsazen, při výrazu "extrémní dávky" si představím tak tři seiverty, a ne pouhopouhý 1,7 násobek maximální přípustné "civilní" normy pro pracovníky JE. Navíc ozářeny byly nohy (Opraváři bez bot? Baťa tam měl poslat nějaké gumáky, když už tam česká vláda poslala dvě prázdná letadla pro panikařící filharmoniky), takže ještě kdo ví, zda český novinář popisuje ekvivalentní dávku, nebo jen dávku. No, nepanikaří jen filharmonici, ale také belgická tenistka, která měla za půl roku hrát v 250 kilometrů vzdáleném městě. Ale tak je to asi pochopitelné, také jsem se kdysi bál záření víc než fialového kouzla, dokud jsem nedostal svůj první radiometr a zklamaně nezjistil, že rozhýbat ručičku není nic lehkého ani s šutrákem uranové rudy v ruce. V takové situaci vycítili svou šanci někteří státníci, konkrétně Sarkozy a Nečas. Nepředpokládám u nic nějaké zázračné probuzení státotvorného genu, spíš si spočítali, že jim stačí nedělat nic, a vydělají na tom víc, než kdyby zmateně zavírali kde co.
V samotném Japonsku to zatím vypadá v zásadě pořád stejně - každý dělá to nejlepší co umí a tisíc tun oxidu uraničitého (ný, natý, sakra, snad to mám době) zatím pomalu chladne. Možná až příliš pomalu. Japonská vláda každopádně nenechává nic náhodě a v okruhu dalších 10 kilometrů (kolem stávajícího 20 km evakuačního pásma) doporučila připravit se na případnou další evakuaci. Zdá se totiž, že palivové články na 3. reaktoru by mohly být poškozeny. Tento reaktor je krmen směsí MOX, což je přepracovaná směs již jednou "vypáleného" jaderného paliva a obsahuje tedy plutonium (mimo jiné). To je ten důvod, proč se vyhořelé jaderné palivo (VJP) nesmí prodávat do zahraničí - plutonium je zbraňový materiál. Možnost používat MOX v modernějších reaktorech je také ten důvod, proč česká legislativa důsledně rozlišuje VJP a radioaktivní odpady (RaO). Zatímco RaO se ukládají v uložištích (jedno funkční, jedno již plné a zapečetěné), VJP je stále v meziskladech a čeká na chvíli, kdy díky technologickému pokroku bude mít cenu zlata (resp. mnohonásobně vyšší). Z hlediska legislativy tedy jaderné elektrárny produkují jen naprosté minimum RaO, nejčastěji v podobě odhozených rukavic a návleků na boty. To jen tak mimochodem.
Protože "jaderná krize" je teď ve stavu, ve kterém díky fyzikálním zákonitostem taky klidně může setrvat půl roku beze změny, zaměřil se činorodý tisk na další oblasti. Kupříkladu na České pozici (nejsem si zcela jist, zda to je na pejska, nebo misionářsky, nesleduji tento server pravidelně) si kdosi dal dokupy výzkum o vlivu Facebooku na rozvodovost s doporučením k šetření energiemi (odkaz na Greenpeace v minulém článku) a napadlo ho, že
"Řízení distribuce elektrické energie, například její vypínání v noci, by mohlo výrazně omladit populaci. Tím by všechny evropské vlády byly osvobozené od řešení krize důchodových systémů."
To je v pravdě genitální myšlenka, která by si zasloužila rozvést a roznést do celého světa. Mimochodem, sami Japonci by její realizaci uvítali, neboť jejich populace také prudce stárne. Tím se zabývá také článek v Respektu. Ten je lehce pesimistický a neustálé srovávání s Černobylem už působí trapně, až úsměvně. Na druhou stranu je fakt, že k datu uzávěrky (což bylo tuším tři dny po první epxlozi ve Fukušimě) si mohli redaktoři tak maximálně sepisovat spekulace. Článek obecně snižuje význam zemětřesení a tsunami a vyvyšuje význam jaderné havárie, k tomu si pomáhá silnými slovy ("Drama vyvrcholilo", "japonská tragédie" a pod.). Je na něm vidět, že jej autor psal za deset minut deadline, a tak se můžeme dočíst takové špeky, jako že "byl objeven požár" a sníží se produkce "silikonových čipů". U poloviny fotek navíc chybí popisky, nevím, jestli na ně autor zapomněl, nebo chtěl svou vlastní dezinformační frustraci přenést na čtenáře. Časopis také obsahuje komentář "Probuzení z jaderného snu" od M. Uhlíře, který je celkem o ničem, neboť jeho autor se očividně právě teď dozvídá, že štěpná reakce by mohla být nebezpečná. Formulace o tom, že jaderná havárie ve Fukušime "otřásla vírou v bezpečnost atomu" otřásla mou vírou v (nejen) kritické myšlení českých novnářů. Věřit v bezpečnost je velmi hloupá chyba, a věřit v bezpečnost jaderné reakce tuplem. Ta věc je nebezpečná - pointa je v tom s tímto nebezpečím počítat a vědět, jak se mu vyhnout. Dále autor komentáře tvrdí, že JE Dukovany postrádají "primární obal reaktoru" - dovolím si polemizovat s názorem, že by Dukovanský reaktor typu VVER neobsahoval reaktorovou nádobu. Podle mě je to pitomost a jediný přínos článku je upozornění na jadernou havárii v Tokaimuře. Názor proč nemohli Japonci postavit anti-tsunami hráz o 4 metry výše, když "šestimetrová vlna přece není nejvyšší myslitelná" už je čecháčkovství. To by taky mohli "šikovní žaponci" stavět hráze třicetimetrové, nebo i vyšší. Tohle už souvisí s bezpečnostní filozofií inženýrství, dovolím si citovat SÚJB (diskuse o Temelínu):
Při bezpečnostních analýzách, které jsou nedílnou součástí dokumentace posuzované před uvedením do provozu každého jaderného zařízení, jsou radiační důsledky pro tzv "projektové havárie" pro okolí počítány (vždy se bere nejhorší možný scénář pro daný případ). Vychází z toho i jeden ze současných základních projektových principů, že sama elektrárna musí být konstruována tak, aby při projektové havárii nedošlo k nepřípustnému ozáření okolí, únik radioaktivních látek byl nulový nebo velmi malý. Havárie většího rozsahu, při kterých by mohlo teoreticky dojít k většímu úniku, mají pravděpodobnost u Temelína menší než 1 x za 1 000 000 let (jde prakticky o shodu velkého množství na sobě nezávislých náhod). Avšak ani při těchto hypotetických haváriích nelze dosáhnout z fyzikální podstaty něčeho podobného, co se stalo v Černobylu.
Mimochodem, na výše zmíněném odkazu na Wikipedii se dozvíte také, že reaktor VVER přečkal ve zdraví i zemětřesení o magnitudu 7. Jak praví SÚJB, české elektrárny jsou konstruovány pro magnitudo 5,5, přičemž nejsilnější české zemětřesení vůbec mělo nějakých 3,2.
Co tady máme dalšího: Obrázek Radiation Dose Chart, ze kterého vyplývá, jak moc nebezpečné je spát s partnerem a jíst banány a ještě jeden článek o tom, co se stalo ve Fukušimě. Tento článek je zajímavý hlavně tím, že místo laikovi nic neříkajícícho magnituda zemětřesení měří v jednotkách zrychlení. Nu a pádové zrychlení známe všichni, takže si umíme představit následky zemětřesení možná i líp. Nyní jsem ještě našel článek na iDnesu o tom, že do Číny přiletěli dva "abnormálně zářící" Japonci. Ovšem bez konkrétních čísel můžeme opět jen spekulovat, kolik mSv je v Číně norma.
Nu a SÚRO a SÚJB konečně našli nějaké ty Fukušimské částice také v českém ovzduší, takže dopíši tento článek a půjdu se honem projít ven, protože před čtyřiadvaceti lety mi to nestačilo.
To jsem se zase rozepsal. Na závěr trocha charity: Pokud jste své peníze nevěnovali Projektu Archa ani se nezapsali na 11. Energetický kongres, ještě stále se jich můžete pozbýt věnováním Japonsku, ať již formou vstupenky na Koncert pro Japonsko, nebo formou daru Českému červenému kříži.
A nebyli bychom to Češi, kdyby se hned neobjevila OLOL verze Koncertu pro Japonsko a poznámka, že Evropa má červený kříž, a ten spolupracuje s Japonským... červeným kolečkem. :-)

Aktualizace k 20:34 SEČ
Pokud vám také vrtalo hlavou, proč chodí japonští havarijní technici po hořící jaderné elektrárně bosky, vysvětlení se našlo v článku na Japan Times, který v době psaní aktuálky nebyl dostupný. Píše se v něm, že dělníci "soaked because they were not wearing high boots". Pokud vidíte to slovíčko "high", pak máte lepší zrak než redaktoři Novinek.cz, kteří napsali: "V době, kdy pracovníci zasahovali, na sobě neměli boty a jejich nohy se dostaly do styku s vodou. Japonci jsou méně zvyklí nosit boty." Japonci jsou méně zvyklí nosit boty! Poté co tsunami roznesla po pobřeží metráky sleněných tabulek a chcíplých ryb! V hořící jaderné elektrárně! Ježížku na křížku, ty to vidíš! Ne, neměl bych se vztekat nad bulvárem, kam Novinky.cz patří, jenže já tu zprávu dnes viděl přepsanou i jinde (ale už nevím kde a tak vám nemohu dát odkaz, bohužel). No pokud na sobě měli normální boty "pracáky", pak se nelze divit, že v patnáct čísel vysoké vodě se namočili. A protože voda dávala 3,9 miliónů Bq na kubický centimetr, tak koupili hezkou dávku. Naštěstí jen do nohou. Do nemocnice, dle JapanTimes, jeli na vyšetření (a možná i pozorování), ne na nějaké ošetření (Jak chcete ošetřit ozáření? Leda tak flastr na popáleniny.) a už vůbec ne umřít (k čemuž je briskně odsoudila polovina lidí v komentářích pod oní článkem). Jenže - voda sama o sobě nemůže být radioaktivní. Skutečnost, že takhle svítí, ukazuje, že možná došlo k roztavení paliva v reaktoru č.3. Jenže reaktor č. 3 i nadále drží stálý tlak! Vysvětlení tohoto paradoxu bude nejspíš velmi zajímavé a velmi triviální a všichni si budeme rvát vlasy, jak to, že nás tohle nenapadlo. Nicméně pokud jsou palivové proutky roztavené a tlaková nádoba reaktoru má někde díru a voda z něj vytéká volně do budovy reaktorovny, pak je to celkem průser, a tomu se na Mezinárodní stupnici jaderných havárií říká "šestka".
Do reaktorů číslo 1 a 3 začali záchranáři pumpovat namísto mořské vody vodu sladkou ("fresh water") a reaktor č. 2 se prý brzy připojí. Za normálních okolností se chladí demineralizovanou vodou (v zásadě destilovaná voda), jednak aby se nikde neukládal vodní kámen (Znáte ty reklamy: "Vodní kámen, to je prevít, ten vám zničil...ergh...jadernou elektrárnu!") a hlavně aby v té vodě nebylo nic, co by mohlo indukovaně zářit. Mořská voda, kterou se chladilo nouzově, nejspíš ze všech kovových systémů udělala slepené hroudy rzi a (indukovaně radioaktivních?) solí.
Idnes uvedl zprávu o přítomnosti fukušimských částic nad naším územím. Pisatel článku se pro sichr vyhnul konkrétním hodnotám a jen uvedl, že radiace je zvýšená. Krátký pohled na tabulku radiační situace ČR ukazuje, že jde o zvýšení v řádu desetitisícin a tisicin mikrosievertů za hodinu. Jak ukazuje výše zmíněná tabulka "Radiation Dose Chart", znamená to zvýšení dávky asi na takové úrovni, jako kdybych dnes v noci spal místo s jednou ženou se dvěma. Ne že bych si to nemohl dovolit, dnes jsem si odpustil banán. :-)
Ještě jednu věc: Jsem pohodlný člověk. Jsem velmi rád, že když přijdu z terénu, můžu ze sebe loupat krustu potu a prachu pod proudem teplé vody, za svitu zářivky a poslechu klasické hudby. Proto jsem ochoten něco obětovat, v tomto případě slibnou bezpečnost světa bez jaderné energie. Pokud se podaří JE nahradit, taky dobře, ale nesmí přitom dojít ke zvýšení rizik. Raději budu spát vedle atomky než pod přehradní hrází vodní elektrárny. Za svůj život jsem se naučil, že nejvíc škod způsobí hysterie a panika a že žvatlající hlupáci dokáží otrávit životní prostředí účinněji než DDT. Proto jsou mé komentáře lehce vychýlené ve prospěch jádra. Proto vystupuji proti všem, kdož tvrdí, že se na nás snese radioaktivní příkrov a všechny nás zahubí, spaste duši, obětujte panny. Proto zde neuvádím žádné články o útoku USA na Japonsko pomocí seismické zbraně vysílající miliardy ampérů do zemské ionosféry. Proto se nepřidávám k vlně hysterčení "Oni nám lžou!". Možná nám média a vládní orgány skutečně lžou. Možná nám neříkají celou pravdu. Ale spíš si myslím, že celá mediální sféra je plná hloupých lidí hrajících tichou poštu a zoufale se tvářících, že rozumí tomu, co papouškují. Odmítám s nimi tuto hru hrát. K dispozici mám Internet plný veškeré lidské vzdělanosti a mozek, o jehož kvalitách či nekvalitách jste se mohli za deset let fungování tohoto webu přesvědčit. S Boží pomocí bude Vault šílené brahmíny informovat o dění v poškozené jaderné elektrárně alespoň trochu pravdivě. (Placený tisk každopádně nasadil laťku nizoučko.) Děkuji vám za vaše komentáře. Děkuji za pochvaly, jež mne burcují k snaze vás nezklamat. Děkuji za kritiku, jež mne nutí pilovat svá vyjádření a hledat další zdroje pravdy. Děkuji za (a třeba i naivní a laické!) dotazy, jež mne učí vysvětlovat složitá témata aspoň trochu zjednodušeně, vypíchnout základní principy a neztrácet se ve vědeckých termínech.
Na samotný závěr dnešního dne opět Neviditelný pes a Ondřej Neff.






24.3.2011 . . .

Další průlet tiskem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima

Server Aktuálně.cz spekuluje o možné podobě zátěžového testu, kterým mají projít Evropské atomové elektrárny. Další článek toho neříká mnoho, spíš jenom shrnuje, stejně jako tento (hodnota 500 miliSv/hod. již byla dementována jako nedorozumění při překřikování se po vysílačkách). Krom toho dal server dohromady pár fotek Fukušimy a protože to bylo málo, doplnil to nějakýma dalšíma tématickýma fotkama. Popisky k fotkám neberte moc vážně, třeba JE Dukovany neleží 200 km východně od Prahy, (tam leží Olomouc) ale jihovýchodně, a některé další popisky mi také nepřišly zrovna důvěryhodné. Článek na Lidovkách je takřka doslovně shodný s článkem na Aktuálně.cz - kdo od koho opisoval řešit nemíním. Také tento článek se tedy zabývá ozářením tří pracovníků, plus ještě přidává obvyklou "Richterovu stupnici", bez které si čeští novináři opravdu nedokáží představit kvalitní zpravodajství. Mimochodem, ani náhodou nešlo o jedno jediné zěmětřesení. Hospodářské noviny se na nějakou kvalitní žurnalistiku vykašlaly úplně a pokračují v kolotoči "Fukušima = Černobyl". Díky ne zrovna intuitivnímu desingu stránek jsem byl navíc odkázán na deset dní starý poplašný článek, který nejen že míchá Richtera, ale navíc i vybavuje Fukušimskou elektrárnu "chladícími věžemi". No jsou to prostě jen pohádky. Jestli vás to nebaví, pojďte se podívat na balet, který předvádí kancléřka Merkelová: Skotačení na minovém poli volebních preferencí a ztráty cti. Vážená paní vlastně neřekla nic, co bychom už dvacet let nevěděli - ano, čím dříve opustíme jádro, tím líp. Ano, můžeme to ale udělat až teprve když budeme mít rozumnou alternativu a rozvinutou rozvodovou síť. Vzhledem k tomu, že půlka stávající rozvodové sítě předloni vypadla poté, co do větrníků u Severního moře zadul vítr, se odvažuji hádat, že zatím nemáme ani jedno. Pak by asi bylo rozumnější postavit nové, účinnější a bezpečnější jaderné elektrárny, ty staré odstavit a dál čekat, až věda a průmysl postoupí s alternativou k nějakému použitelnému výsledku. Pokud ovšem do té doyb Aštar Šeran nezpůsobí jaderný konflikt na Blízkém Východě. A tímto veskrze neseriózním článkem se prozatím loučím.

Aktualizace k 12:30 SEČ
Když nechal včera server iDnes.cz zabít radioaktivním deštěm osm a půl tisíce Japonců, začala redakce Blesku bít na poplach. "Musíme je trumfnout!" rozkázal generální ředitel a hned rozdal úkoly: "Vy! Najděte nějaké zastaralé, nic neříkající jednotky! Vy! Vymyslete si nějaká velká čísla - ať mají hodně nul!" -"Ale pane, já už jsem si všechny prsty vycucal do sucha," kroutil se ubohý novinář, ale byl oslyšen. A tak další novinář dostal speciální houbičku, kterou otíral klávesnici tak dlouho, až měl dost písmenek, aby to vypadalo jako článek a ještě jeden novinář připravil krásnou barevnou mapku. Napotřetí se trefil i do správné Zemské polokoule, jen o pár tisíc kilometrů vedle, a nechal vyhodit do luftu Sachalin. Vznikl úžasný paskvil, který nám, ostříleným Fallouterům jasně říká, že na Sachalinu vybuchly všechny jaderné zbraně světa (najednou) a že na západě USA jsou teď velmi levné pozemky a nikdo to tam nehlídá. Navíc pán s houbičkou pomíchal aktivitu, záření a ozáření. Pokud si ještě pořád nejste jistí přepočty jednotek (RAD se už 40 let nepoužívá), počtěte si u nás.
Úroveň českého tisku je prostě tristní, ať už se jedná o Novinky.cz neschopné napsat souvislý nadpis, Blesk nechávající stíhačky létat nadsvětelnou rychlostí (a pletoucí si pojem "letecké eso"), či Hospodářské noviny, které si nejsou tak úplně jisté rozdílem mezi dvouhlavňovou puškou a registrovaným partnerstvím.
Lidové noviny raději Fukušimu úplně stopily z hlavní stránky, jen při pečlivějším hledání naleznete odkaz "Japonská apokalypsa" obsahující fotky před a po tsunami. Až na konci sekce "Svět" je nic moc neříkající článek o radioaktivních látkách ve špenátu s ilustračním snímkem připomínajícím mi doby, kdy jsem se s novým radiometrem nastěhoval do málo větraného kumbálu starého činžáku. Článek popisující rozhovor s paní inženýrkou Drábovou je záludně ukryt ve spiritualistické sekci ("Média"), asi aby lidi nemátl realitou. Časopis Respekt dnes uvedl pouze obrázek ukazující následky strašlivé ejakulace, jinak k tématu mlčí. Reflex udělal výtah z YouTube a pro sichr poslal do Japonska nějaké další hladové krky, aby měl zaručenou bezva originální reportáž o tom, jak se umírá na Východě. Úžasné.
Nicméně bude hůř, neboť se blíží státní maturity. Lidovky uvedly příklady otázek z biologie: Tedy já bych ji neudělal, neboť první otázka je chybná, třetí obsahuje pravopisnou chybu (nesprávný termín), čtvrtá má všechny odpovědi správně, pátá si plete pojmy a dojmy, šestá pracuje s velmi odvážnými tvrzeními a sedmá je prostě a obyčejně stupidní. Ve světle této lidové tvořivosti se vlastně ani nemám proč posmívat výše uvedeným novinovým textům.
Popojedem. Časopis Věda a technika mládeži uvedl docela laický článek shrnující fyzikální podstatu havárie. Sice si trošku pletou uran a jeho oxid atvrzení o výrobě zbraňového plutonia v Černobylské JE mi přijde docela odvážné (čti: Nikdy jsem o tom neslyšel ani zbla), ale patří k těm lepším článkům v českých internetových vodách. Z kalnějších hlubin těchto vod se vynořil leviatan Bursík a našel si někoho, kdo byl ochotný jej vyslechnout. K tomu podotknu asi tolik, že je sice pěkné, že Evropa někam směřuje, ale dokud zůstane jen u směřování, je otázka vypnutí JE bezpředmětná. Hlavně když EU povede dále své křižové tažení proti oxidu uhličitému, se kterým to reálně také není až tak horké. Dovolím si parafrázovat jednu větičku z tohoto článku: Budeme-li žít tak, jak žijeme, planetu zasviníme", tečka. A když už se otíráme o Spolek přátel zeleného deště, copak nám napsali švarní duhoví bojovníci? Česká pobočka je relativně zdrženlivá. Hned 14. a 15. března shnrula možné dopady nejhoršího scénáře havárie (někdo musí být pesimista) a vyzvala k ukončení provozu všech jaderných zařízení. Další článek již nehovoří o "katastrofě", ale o "havárii" a přináší, jak dnes víme, docela umírněný (byť stále pesimistický) odhad vývoje. 16. března vystoupil programový ředitel, pan Komárek, s velmi (na české poměry) rozumným projevem, který stojí za to si přečíst, stejně jako zajímavý článek o možném tvaru energetické koncepce Evropy od pana Rovenského. Skutečně, energetické vedení kontinentální Evropy je tvořeno jedním celkem, který spravuje jedno společné centrum, takže je jen logické vytvářet jednotnou koncepci pro celý kontinent. No a 18. už se psalo panu premiérovi. Dopis by byl možná údernější, kdyby pod ním byli podepsáni i lidé z komunální sféry řešící konkrétní problémy a ne pouze zelení teoretikové, nicméně považuji za velmi rozumné a dobré, že se naše největší "ekologická" sdružení a organisace oprostily od křiklounů a horkokrevných "ekologistů".




23.3.2011 . . .

Fukušima popáté


Autor: Chekotay |  Zdroj: (Autor nezvládá vymýšlet vtipné názvy aktuálek.) | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

V minulé aktuálce uvedený výrok komisaře EU pro energetiku mne ještě dnes zvedá ze židle. Evropa vstupující do druhé dekády jednadvacátého století nemá co začínat debatu o jaderné energii - ta musí konat na základě závěrů debat již provedených! Zrovna jsem se vrátil ze sedmého ročníku jedné konference, kde se kromě hlavních témat samozřejmě energetika probírala - zazněla také argumentace ve prospěch jaderné elektrárny Blahutovice - a za dva dny proběhne v Praze dokonce 11. Energetický kongres ČR s podtitulem "Energetika čistá a bezpečná". Jestli máte zbytečných dvacet tisíc, zajeďte si vyslechnout několik dní reálné energetické politiky namísto těch blábolů z novin, potažmo z úst pana komisaře. (Jestli se vám nechce jet někam do Prahy, věnujte raději peníze na smysluplný projekt.) Takže pokud si nějaký vysoký politik omlouvá svá plácání dle aktuálních nálad voličů tím, že nemá dost údajů, není to pravda, neboť (nejen) v této zemi je množství lidí, kteří již mnoho let tráví své životy prací na energetické koncepci společnosti.
Tak to jsem si vyřídil jednu katastrofu a teď ke druhé: Jak jde život ve Fukushima Dai-ichi?
Tak za prvé je celá elektrárna připojena k rozvodné síti a tedy pod proudem. To mimo jiné umožnilo zprovoznit měřící přístroje a havarijní pracovníci tak mají konečně přímé údaje například o teplotách v reaktorech (390˚ v reaktoru jedna, 109˚ v reaktoru dvě a 279˚ v reaktoru tři). Z oblasti reaktoru č. 3 čas od času vychází oblaka černého dýmu, což je pokaždé důvodem k přerušení prací. V okolí reaktoru č. 2 je radiace také vyšší, než by bylo milé, zvláště proto, že se ukázalo, že chladící zařízení prvních dvou reaktorů mají pumpy poškozeny vlnou tsunami. I nadále probíhá chlazení mořskou vodou, včetně injektáží vody do samotných reaktorů. Japan Times v dalších článcích píše, že listová zelenina z Fukušimské prefektury obsahuje značná množství radioaktivní kontaminace a vláda ji zakázala jíst, a také že voda v Tokyu obsahuje zvýšené množství radioaktivního izotopu jodu (210 Bq) a překračuje tak normu pro miminka pod jeden rok; vláda doporučila lidem nekrmit mimča touto vodou ani sušeným mlékem v ní rozpuštěným. Souhrn informací v češtině opět kvalitně přináší SÚJB v již známém článku (doplněno o mapky a souhrn) a také v tomto novém článku, jenž je částečně (v otázce kojenecké vody) v rozporu s Japan Times, jinak však obsahuje hodnotné info. Z této stránky také cituji následující:
SÚJB se vší zodpovědností prohlašuje, že žádný "radioaktivní mrak" ohrožující občany ČR neexistuje a proto se ani nemůže vyskytovat nad našimi hlavami, teď ani v dalších dnech. Uvedený výraz používají ráda média k získání pozornosti.
Pokud vám toto nestačí a chcete tvrdá data, tak fofrem šupejte na stránky Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i. (nejsou zdaleka tak pěkné jako SÚJB), kde vám doporučím tabulku týdenních dávek za poslední tři roky. Že byly nejvyšší hodnoty radioaktivního spadu zaznamenány na mé narozeniny mne nepřekvapuje ani málo.
Pokud vám už stačilo reality, která obsahuje velmi málo hrdinů akčích řešících problém mávnutím hnáty a příliš mnoho hrdinů všedního dne konajících těžkou instalatéřinu v podmínkách zvýšené radiace na místě strašlivé živelné katastrofy, tak tady zase něco méně seriózního. Nejlepší gól vsítila redakce iDnes, která uvedla článek s tímto nadpisem. Představte si, že tento nadpis je jediná věc k tématu, kteoru v tramvaji zahlédnete - no to už je opravdu na žalobu dle zákona č. 140/1961 Sb. Redakce později nadpis změnila.
Havárie vybudila přehnané reakce a na ně zase reagují desítky blogů, povětšinou odmítavě. Ovšem na populistická a hloupá vyjádření vrcholných politiků reaguje také trh, a když má člověk v rukou energetický holding a v sousednství panikařící Němce, může si za tři dny vydělat 290 miliónů korun takříkajíc nadplán. Až vláda tenhle příjem zdaní, může zvednou lékařům platy na dvojnásobek. Mou škodolibost ovšem trochu kazí fakt, že díky propojenosti ekonomik (eufemismus pro "ČR je existenčně závislá na Německu") se ty peníze nakonec Němcům vrátí.
No a na úplný závěr dnešního dne opět článek z Neviditelného psa: Katastrofa očima usedlíka.




20.3.2011 . . .

Fukušima počtvrté


Autor: Chekotay |  Zdroj: Tisk ovládaný židozednářským bolševickým proletariátem mimozemšťanů. | Komentuj novinku (13) |  Tagy: Fukušima Madbrahmin Zajímavosti Civilní ochrana

Když se mi zvedne tlak, jdu se projít na uklidnění. Včera to ale nebylo úplně ono, neboť jsem padl na kvalitní zpravodajský plátek proslulý investigativními reportážemi a zasvěcenými komentáři, totiž na Aha. Velkoformátový obrázek Hirošimského jaderného hřibu a rudý nápis ve stylu "Černobyl je zpátky" doplněný nadměrným množstvím perverzně se pářících vykřičníků se nedal přehlédnout. Protože, jak se mnozí čtenáři v průběhu věků domnívali a domnívají, jsou vaultmasteři VŠB placení z návštěvnosti a protože moje třetí ferrari potřebuje novou garáž, tak zas něco napíšu, abych se s tím srovnal.
Teď ale bez sarkasmu. Když jsem byl dítko školou povinné, jadernou energetiku jsme probírali v posledním ročníku, a než rozpadové křivky uranu a thoria nás více zajímaly křivky našich spolužaček. Proto sem píšu - pro lidi, kteří najednou zjistili, že sice proběhli Pustinami se samopalem v ruce dvakrát tam a zpátky, ale přitom o atomovkách vlastně vůbec nic neví. Ty odkazy, kterých jsou moje statě plné jak vánočka rozinek, tam nejsou jen kvůli barevnému ladění stránky. Pokud se chcete něco dozvědět, čtěte je, já k nim pouze přidávám svůj nuzný komentář. Nebojte se ptát v Komentářích nebo na Diskusním fóru.
Takže začnu s tou atomovou bombou: Atomová zbraň obsahuje štěpný materiál a uvolňuje ionizující záření. Atomový reaktor obsahuje štěpný materiál a uvolňuje ionizující záření. Tím podobnost končí. Opravdu není možné naházet obsah reaktoru lopatou do papundeklové bedny. přidat k tomu doutnák a vyrobit tak atomovku. Jaderné palivo obsahuje jiná množství příslušných složek a zbraň se z něj vyrábí jen docela těžko. Uran prostě není obohacen na zbraňovou kvalitu, chybí silný zdroj pomalých neutronů a hlavně mají součásti reaktoru jinou geometrii než součásti zbraně. Je to takový rozdíl, jako když do krbu přikládáte polínko za polínkem, nebo když zapálíte celou hranici dřeva naráz. Ano, teoreticky elektrárna obsahuje vše potřebné pro jaderný výbuch. Podívejte, hromada uhlí také obsahuje všechny látky potřebné pro výrobu střelného prachu a kdo chce, může si z uhlí udělat výbušninu, a přece nejsou skladiště uhlí hlídána stejně jako muniční sklady - dokonce se uhlí může prodávat i soukromým osobám bez zbrojního pasu a v libovolném množství! Chápete, jak malá je šance, že by se sklad uhlí změnil ve sklad střelného prachu? Podobné to je s atomovými elektrárnami. Atomový výbuch nenastal ještě nikdy v žádné jaderné elektrárně, ani v Černobylu ne. Viděli jste fotky - kdyby Černobyl vybuchl jadernou reakcí, tak by po něm zbyl akorát kráter a nebylo by ani koho evakuovat. Tím se dostávám ke druhému bodu programu: Nemá příliš velký smysl srovnávat Fukušimu a Černobyl. Fukušimská havárie víc připomíná havárii v Neratovicích než v Černobylu. Proč? Proto:
  • Sovětský reaktor byl v okamžiku havárie v provozu. Fukušimské reaktory byly odstavené.
  • Sovětský reaktor nebyl chráněn kontejmentem. Fukušimské ano.
  • Sovětský reaktor obsahoval grafit, který pak působil jako radioaktivní spad. Fukušima chrlí akorát vodní páru s malým množstvím dalších látek (cesium, jod, krypton).
  • Obsluha sovětského reaktoru tak úplně nevěděla co se děje a co má dělat. Japonci přijali okamžitá nouzová opatření.
  • Sovětský reaktor prostě zase jednou vybuchl víc, hrozivěji, ve všech ohledech lépe než imperialistický, a navíc mnohem dříve!
Stačí si přečíst i jen prostou zprávu na Wikipedii a člověku je hned jasné, že jde o něco zcela jiného. Moje babička také pořád ukazuje na počítače a říká "Za našich mladých let jsme měli takové mašinky mechanické" a nedá si rozmluvit, že notebook není jen větší kalkulačka. Tolik k nesmyslným srovnáváním, už se k tomu nebudu vracet.
Český tisk je omámen Bohuslavem Sobotkou a Muammarem Kaddáfím a zprávy z týden staré havárie jej již mnoho nezajímají. Lidovky si stále pletou záření, ozáření a spad. (Mimochodem, ad titulní foto: pletená čepice a kožešinový lem nejsou moc dobrá ochrana proti spadu.) Hospodářské noviny publikovaly kratší zprávu s více informacemi a v panelu "nejčtenější" i nadále nabízejí zprávy se sice dramatickými titulky, leč čtyři dny staré. Jen MF Dnes napadlo přizvat si někoho, kdo záležitosti rozumí, a tyto noviny přinesly docela hodnotný článek. I když podtitulek a archivní foto jsou trochu zavádějící. A taky nechápu, proč posílali fotoreportéry do Japonska... zrovna do Japonska...
Skvěle svou práci dělá Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Z jeho pravidelně aktualizovaného článku lze vyčíst, že bloky 1 až 4 jsou připojeny k vnějšímu zdroji elektrické energie a bloky 5 a 6 mají spuštěny vlastní dieselagregáty. Bazény meziskladů bloků 5 a 6 mají obnovené chlazení a pomaloučku (zatím 1 stupeň za 4 hodiny) se ochlazují. Do reaktoroven prvních čtyř bloků proudí voda ze stříkaček hasičských automobilů. Japonské Timesy uvádějí také nasazení dálkově ovládaného vozidla chrlícího na bazén reaktoru č. 3 každou minutou tři tuny vody. V tomtéž článku se objevují také první odhady příčiny havárie - pozorovatel NISA hádá, že chybou bylo neschovat dieselgenerátory dovnitř budovy.
Elektrárna pod proudem je velmi dobrá zpráva, avšak ještě si musíme počkat na výsledky revizí vodních čerpadel. Hádám, že desetimetrová stěna vody s nimi mohla udělat zlou neplechu. Organizace spojených národů považuje situaci ve Fukušimě za stabilní a Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlásila, že zařízení jaderné energetiky jsou záviděníhodně bezpečná.
Mimochodem, na stránkách SÚJB lze nalézt další dva hodnotné články: Aktualizovaný souhrn radiační situace v Japonsku a převzatý článek "Fukushima Daiichi - zjednodušeně a názorně" ve formátu PDF. Tento článek velmi doporučuji, neboť je napsán srozumitelně a dobře. Pokud jste při četbě těchto materiálů zjistili, že ve vás dříme duše mladého jaderného energetika, odkáži vás na stránky Mladé generace České nukleární společnosti. To jsou ti lidi, co míň hrají Fallout a víc zkoumají podstatu světa a jednoho dne jim budeme platit velké peníze za to, aby nám dali šťávu do mašin, na kterých budeme hrát Fallout.
Chtěl jsem ještě uvést odkaz na článek, který pravil, že Fukušimu nelze uhasit, neboť hasičská stříkačka nemá dost velký výkon a Japonci neumí improvizovat a současně že Rada OSN nikdy neschválí bezletovou zónu nad Lybií. Ten článek to prezentoval velmi kategoricky, ale když jsem dnes klikl na odkaz, už tam nebyl. Asi ho autor stáhl poté, co viděl, že Japonci nemusí improvizovat, stačí jim vytáhnout příslušnou robotickou mašinu z garáže. Já zde své články nechávám a zpětně je neupravuju, takže můžete sami posoudit, jak jsem odhadl situaci a jak se nakonec vyjevila skutečnost. Stydím se za to, že jsem nečekal pátý stupeň a plutoniové palivo, ani nebezpečí pro palivové bazény.
Tolik k jaderné havárii a nyní ještě pár slov k havárii soudnosti. Napřed se vrátím k jodovým tabletkám. Zdá se, že toto šílenství, kdy se tabletka za pět korun prodávala na eBay za mnoho tisíc dolarů a ochranné pomůcky v ceně 100 kč za 9900,- (prý, zdrojem je Necro, tak nevím a stále ještě doufám, že to je kec), se nás moc nedotklo. Osobně jsem tedy slyšel o jediné osobě, a u té se dají takové věci očekávat. Nicméně jinde do toho jdou naplno. Já se obávám, že pro dosažení ochranného efetu by bylo zapotřebí sníst tři a půl kila soli. Nevím jak je to s taninem. Justy také říkal něco o tom, že játra zaměstnaná vodkou nepřijímají radioaktivní látky, ale to mi silně připomíná kočku v mikrovlnce, Elvis prodávajícího hamburgery a ostatní hodnověrné Urban Legends.
Ovšem Evropa může Číně občany kupující sojovou omáčku coby ochranu proti ionizujícímu záření jen závidět. U nás se takoví lidé dostali až na místa evropských komisařů. Komisař EU pro energetiku Günther Oettinger (to je ten, co si dva dny zpátky oblékal hnědé bezpečnostní trenýrky a olověný skafandr k tomu) se totiž nechal slyšet, že některé Evropské jaderné reaktory neprojdou bezpečnostním testem. Francouzský tajemník Besson k tomu podotkl, že jestli tohle pan komisař věděl dřív, tak proč si to sakra nechával pro sebe? To je po čertech dobrá otázka. Také je otázka, jak budou tyto dodatečné testy vypadat. Na rovinu: Již nyní je jisté, že žádná evropská elektrárna neodolá zemětřesení o magnitudu 9. Mimochodem, žádná evropská stavba vyjma Maginotovy linie neodolá takovému zemětřesení. Také jsme velmi špatní - a to hovořím zvláště o Temelínu, Dukovanech, Jaslovských Bohuniciach a Mochovciach - v ochraně elektráren před deset metrů vysokými přilivovými vlnami. Z dalších vlivů, které mne napadají... tak třeba odolnost vůči náhlé explozi sopky je zvláště u Temelína extrémně nízka. Elektrárny také nebyly nikdy testovány proti miliardovým mračnům sarančat a proti vraždícím rajčatům.
Dosti sarkasmu. Je pravda, že velká část neměckých elektráren je stará a moc by se mi líbilo, kdyby byly nahrazeny novými a moderními. Na druhou stranu elektrárna není trabant a fakt, že byla spuštěna v roce 1974 neznamená, že její součástky jsou tak staré. Soudím, že vše, co se opotřebovat může, se pečlivě hlídá a při první známce opotřebování vyměňuje za nové. Země jako Francie (75,2%) nebo Slovensko (53,5%) - nebo i Česká republika (40%) pokrývají velký podíl své spotřeby energií z jádra a prosté vypnutí reaktorů by znamenalo prostě blackout. Pokud Oettinger tvrdí "že by Evropa měla zvážit, jestli může naplnit své energetické potřeby bez jaderné energie", tak asi zaspal dobu, protože přesně tohle Evropa dělá už asi třicet let prakticky neustále. A je to dobře. Je velmi zapotřebí, abychom se neustále ptali, zda se neobejdeme bez něčeho tak nebezpečného, jako je jaderná energie (zbraně, automobily, mobilní telefony, organická rozpouštědla, přepálené tuky, nikotin... atp.), ale pokud odpověď je neustále NE!, pak bychom ji asi měli vyslechnout. Evropa se sotva zvedá z hospodářské krize a opravdu si nemyslím, že by si některá země skupiny PIGS (konkrétně Španělsko) mohla najednou dovlit prudce zdražet elektřinu.
Dosti již! Opět jsem se nechutně rozepsal, slibuji, že naposledy. Příští aktuálky již budou opět kratší články. Ještě si počtěte, jak se na celou věc nedívá Neviditelný pes a pak už zase zpátky k Falloutu!





18.3.2011 . . .

Průlet tiskem


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Když jsem sledoval dobrovolné hasiče, kterak na soutěži ve Stonavě stříkají vodu skrz otvory ve cvičební zdi do dětského bazénku, vůbec jsem netušil, že schopnost nastříkat vodu do bazénu dírou ve zdi je naprosto zásadní dovednost pro hašení jaderných elektráren. Dnes jsem již o něco chytřejší. Ve Fukušimě byly nataženy kabely k nejbližší funkční elektrické přípojce a teď probíhá boj o znovuzprovoznění čerpadel chladících okruhů. Hasičská auta zatím spolu s vodním dělem půjčeným od američanů pokračují ve snaze zaplnit bazény meziskladů vodou a podle oblaků páry se zdá, že se jim to přinejmenším částečně daří. O přesném stavu nejsou informace, meřící přístroje v bazénech nefungují. Havárie reaktorů 1, 2 a 3 dostala na havarijní stupnici pětku, neboť se zdá, že jejich aktivní zóny byly částečně nataveny. Hořící bazény byly oznámkovany trojkou. Příkon ekvivalentní dávky na západní bráně drobet poklesl. Tolik výtah pro anglického jazyka nezpůsobilé čtenáře, zde je původní zpráva, včetně laskavé infografiky. Upozorňuju, že čísla na obrázku jsou mikorsieverty, ne milisieverty, osobně jsem na to přišel až s olověnýma spodkama v půli stehen. Pokud si pořád nejste jistí, jak to s těmi jednotkami vlastně je, doporučuji nastudovat tuto stránku. Rozhodně to podá více informací než článek na Lidovkách: "Stačí dvě jednotky ozáření a riziko smrti stoupne na 50 procent". To je asi jako bych napsal, že k usmrcení člověka stačí jediná jednotka smrtelně nebezpečné vody - opravdu, jeden metr krychlový vody není nic, s čím by si člověk mohl zahrávat. Ve skutečnosti člověk obvykle pije vodu po menších objemech - stejně jako i pronikavé záření se na Zemi i v případě radiačních havárií vyskytuje v menším množství. Považuji uvedený článek na Lidovkách za neseriózní. Obdobně i druhý článek na Lidovkách: "Lidé u poškozených reaktorů musí počítat s tím, že nepřežijí". Kdyby mě někdo třeba v podniku Šimek v Ostravě-Porubě řekl "Počítej s tím, že živý se odsud nedostaneš!", rozhodně bych to nechápal jako "Bude to tady drsný, ale budeme se tě snažit co nejvíce ochránit". Také Hospodářské noviny mají máslo na hlavě, jejich článek má podtitul: "Vrtulníky selhaly, chladí se elektrickým vedením. Zvažuje se "černobylské řešení" – zabetonování reaktorů." Kdyby vás zajímalo, jak se chladí elektrickým vedením, tak asi takto. Novinář asi nepochopil, že elektřina se do areálu tahá, aby se na ni připojila čerpadla. Zvažování tvorby sarkofágu nad elektrárnou je v současné chvíli předčasné. Napřed je třeba ji uhasit, pak je možné začít se zabývat dalším osudem. Novinky.cz se v tomto světle vyjímají ještě docela zdrženlivě: "Radiace z jaderné elektrárny neklesla, chlazení zvenčí selhává" Také se objevila zpráva o umírajících lidech z Fukušimy. Její zdroje je zde: 14 pacientů evakuovaných z fukušimské nemocnice již zemřelo. Nic víc. Takže nevíme, jestli by zemřeli i kdyby zůstali dál na svých lůžcích, nebo ne, nebo co - zase jednou nevíme nic než polopravdu. Prostě asi nejlepší je číst si novinky přímo od zdroje.
Na prvních stránkách novin už Fukušimu vystřídaly obrázky zavražděného dítěte a stíhaček startujících proti Kaddáfímu a svět je nadále prostě jen normálně šílený. Mimochodem, Německo odstavilo reaktory a nyní mu prostě nezbývá než podlézat Kaddáfímu, aby se dostalo k jeho ropě. ČEZ se naproti tomu raduje, že bude Němcům prodávat elektřinu pěkně draho. No uvidíme...
Takže v závěru této aktuálky vás už jen pozvu na přednášku o zemětřesení a doporučím vám blog moudrého muže k dalšímu zamyšlení.




17.3.2011 . . .

Necrova angína a jiné zlé věci, které nás v těchto dnech znepokojují


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (23) |  Tagy: Madbrahmin Civilní ochrana Zajímavosti Fukušima

Náš falloutí kamarád Necro má hnisavý zánět mandlí a my se mu smějeme, že to má z kouření. Stejně dobře může být za jeho stav zodpovědný prostý fakt, že žije v Ostravě, kde vzduchem létá popílek... respektive bych měl asi napsat, "kde smogem létá popílek" a prach. Je sice fakt, že dnes si již nemusím umývat ruce po koulovačce či válení se ve sněhu jako zamlada, ale situace v závětří Nové huti (Mittal Steel) rozhodně není nic, co by člověk chtěl snášet dlouhodobě. Proč o tom mluvím? Protože prach, popílek, smog (což je směs aerosolu a plynů) a odhad pravděpodobnosti jsou (pro nás středoevropany) klíčové body causy Fukušima. Ostravské svinstvo v luftu je způsobeno spalováním uhlí v místních koksovnách a železárnách a v relativně blízké elektrárně Dětmarovice. Kdyby nebylo třeba pálit uhlí, žilo by se mnoha lidem lépe. Pro srovnání: Jeden jediný blok (reaktor) jaderné elektrárny Temelín má stejný výkon jako všech pět bloků hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. (O této elektrárně jste mohli slyšet nedávno, když se kvůli prodloužení jejího chodu ozvala Mikronésie.) Kdyby se v Ostravě pro potřeby tavby oceli postavila jaderná elektrárna, místní by asi žili ve strachu z havárie. Na druhou stranu by žili v čistém prostředí a mohli by vychovávat zdravé děti. To je jeden z důvodů, proč se naši představitelé kdysi rozhodli postavit na území ČSSR jaderné elektrárny - v té době jistě ne hlavní důvod, ale rozhodně jeden znich. A tento důvod přetrvává dodnes. Odhad rizika, počítání pravděpodobností: Je lepší vystavit obyvatele pravděpodobnosti jaderné havárie, která je nižší než pravděpodobnost, že vás ve spánku zasáhne blesk, nebo je lepší vystavit je pravděpodobnosti zhoršeného zdraví, která ve výše zmiňovaných Bartovicích představuje šanci jedné ku dvěma? Toto je argument, který mne staví na stranu jaderné energetiky. Kdyby nebylo JETE a JED, bylo by zapotřebí postavit tři a půl Prunéřova chrlícího do vzduchu tuny popílku, způsobující kyselinové deště a také radioaktivní spad - uhlí totiž kromě síry obsahuje i další nečistoty, včetně malého množství radioaktivního draslíku, uranu a thoria. Ty samozřejmě neshoří a dostanou se do popílku.
Popílek je také hlavní prvek "klasického" radioaktivního spadu, falloutu. Lehký prach se může šířit větrem na velké vzdálenosti, vystoupat vysoko do atmosféry, ulpět na oděvu a při vdechnutí či požití se usadí uvnitř těla a zákeřně září po celé roky. Když se v padesátých letech prováděly nadzemní jaderné pokusy, byli všichni nadšení tím, jak to krásně bouchá a nikdo se nijak zvlášť nepozastavoval nad faktem, že dvacet kilometrů vysoký sloup silně zářícího popela a prachu může představovat problém. Při jaderných zkouškách se do atmosféry dostaly jak látky, které se po ozáření výbuchem samy staly zářiči, tak i různé zbytky a meziprodukty samotného výbuchu, například plutonium, které má poločas rozpadu 24 000 let. To neznamené, že za tu dobu zmizí, jen že za tu dobu zmizí polovina množství. Odhaduje se, že výbuchy před zákazem atmosférických zkoušek zvýšily přirozené radiační pozadí Země na dvojnásobek.
Také při explozi v Černobylu došlo na popílek. Tamní reaktor totiž používal jako moderátor reakce grafit a výbuch vymrštil lehký, jemný, silně radioaktivní popílek dost vysoko na to, aby se stal nosičem plíživé smrti do daleka. Jak nesnadné je omést takový popílek si můžete vyzkoušet - naškrábejte najemno nejměkčí tužku, sáhněte si do toho a pak se jdětě umývat. Pokus opakujte v hořícím bytě a ve skafandru. Žádná sranda.
Proto je v současnosti tak velmi důležité zabránit tavení palivových článků a hlavně požáru překladiště jaderného odpadu ve Fukušímě. Samotný radioaktivní inventář reaktoru sestává z horké vodní páry a něco radioaktivních prvků, povětšinou v podobě plynů. Tyto "lehké" prvky sice silně září, ale mají krátký poločas rozpadu (většinou v řádech dnů) a snadno se rozptylují. Vítr je rozfouká nad oceánem, takže nebudou nebezpečné. Navíc vzhledem k nízkým teplotám hádám, že většina tohoto spadu se záhy vyprší. Řízené úniky tlakované páry z reaktorů jsou navíc relativně slabé. Pokud by se nepodařilo uchladit reaktory, palivo by se roztavilo a proniklo i mimo oba ochranné obaly, pak bychom měli co dělat s pevnými částicemi a to by byla horší polízanice. Nejhorší jsou (trochu paradoxně) požáry odkládacích bazénů, neboť ty mohou chrlit dým a popílek různých štěpných meziproduktů a "těžších" prvků. Vše tedy nyní závisí na požární technice. Více info zde a zde. Je ironické, že největší nebezpečí vlastně ani nesouvisí se složitou nukelární fyzikou, ale prostým instalatérstvím.
Ta troška materiálu, která prozatím unikla, nejspíš vzhledem k síle a směru větru a malým množstvím exhalací nevytvoří žádný mrak, ba ani obláček. Kdyby začaly naplno hořet bazény překladišť, roztavily se palivové tyče v reaktorech a pukly by reaktory i kontejmenty, pak by se mrak spadu vyvtořil. Od nás na druhém konci světa, přes dva oceány a Islandskou tlakovou výši, popřípadě přes celou Eurasii a Sibiřskou tlakovou výši. Samozřejmě, že jednoho dne se každý z nás nadýchá nějakého toho atomu cesia 137 z Fukušimy, je to stejná jistota, jako že jednoho dne vdechnete atom svého dědečka, kterého jste nechali rozptýlit na loučce za krematoriem. Je ovšem nemožné, abyste si toho nějak všimli.
Tato úvaha ovšem nebrání přehnaným reakcím, vzbuzujícím spíše veselí. Lidi si totiž vzpomněli na jakési jodové tablety a nyní začali skupovat ve velkém vše, co jodové tablety jen vzdáleně připomíná. Jenže poločas rozpadu jódu 135I je 7 hodin a poločas rozpadu 136I je 8 dnů. Takže od předevčerejška za osm dní bude ve vzduchu polovina jódu. Za šestnáct dní to bude čtvrtina. Za měsíc to bude šestnáctina množství. Jestli k nám vzdušné proudy přivanou nějaké měřitelné množství spadu z Japonska, bude to za pár měsíců a půjde nejspíš už jenom o to cesium. Nicméně pokud se chystáte na cestu do oblasti (info, info a info), vězte, že některé lékárny prodávají jodid draselný 65 VULM (Výzkumný ústav liečiv Modra). Zdaleka ovšem ne všechny, protože na tomhle přípravku za pár korun se nezbohatne a jen to zabírá místo na skladu. Já jsem jodové tabletky coby ceny do soutěže kupoval v Brně v lékárně Aeskulap. Krabička obsahuje dvě dávky pro dospělého jedince a stojí méně než jedno pivo, takže si ji může dovolit každý fallouter. Když už budete v tom nakupování, přibalte taky desinfekci a flastry, protože ty jsou mnohem častěji používané a jak jsem již několikrát ke své nelibosti zjistil, ne každá domácnost, do které jsem se, krvácev, dostavil, má doma alespoň nějakou lékárničku. Jodid draselný není v zásadě nebezpečný, ale pořád jde o to, dostat do těla koňskou dávku jinak minoritního prvku, což s organismem prostě zamává, takže počkejte na případnou vyhlášku Úřadu pro jadernou bezpečnost a nehltejte to jako lentilky.
Obecně pro ochranu před následky radioaktivního spadu doporučuji pro našince saturovat štítnou žlázu přírodním jódem a ochránit jaderné membrány účinnými antioxidanty příbuznými kyselině askorbové. Čímž chci říct, že si máte dát mořskou rybu a zeleninový salát, koneckonců máme velikonoční půst.
Mimochodem, Český úřad pro jadernou bezpečnost prožívá své hvězdné chvíle a jeho ředitelka, inženýrka Dana Drábová opravdu září. Jejich informace jsou stručné, věcné a odpovědi paní Drábové ke všemu i lehce ironicky vtipné. Po zkušenostech s informacemi o zemětřesení jsem přestal považovat jiné české zdroje za hodnověrné.
Pokud si chcete přečíst něco více obecně o jaderných reaktorech, nukleárních reakcích a podobně, směřujte sem, pro konkrétní hodnoty v okolí Fukušimy pokračujte sem. Pokud si chcete utvořit vlastní názor na míru havárie, prostudujte si mezinárodní stupnici. Kromě Černobylu se udály i jiné havárie, například Three Miles Island.
Aby člověk pochopil, co se ve Fukušimě stalo, musí mít určitý přehled v geologii, seismologii, oceánologii, meteorologii, newtonovské i kvantové fyzice a musí aspoň jednou za život navštívit plavecký bazén. Ale taková je podstata demokracie - stát musí řídit vzdělaní, poučení občané. Ne hysteričtí ekofašos nebo francouzi.





16.3.2011 . . .

Fukušima


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (47) |  Tagy: Zajímavosti Civilní ochrana Madbrahmin Fukušima

Havárie jaderných zařízení Fukušima 1 a 2 (Pro zastánce civilizovaných přepisů Fukushima Daiichi a Fukushima Daini) se zatím vyšplhala na 4. stupeň a pokud náhodou nechce japonský ministr obrany světu říct něco o dlouholetém tajném shrabování plutonia pro vojenské účely, tak nemá moc šancí vyšplhat se výše. Co se týče Vaultu šílené brahmíny, tak čtyřková havárie na druhém konci světa zcela bledne před Necrovým hnisavým zánětem mandlí. Na druhou stranu v novinách se ta nepříjemnost pořád přetřásá a francouzští ministři plácají silná slova a tak mi to nedalo, abych také něco nesepsal. Jde hlavně o obvinění neskutečně hloupých novinářů z idiocie tváří v tvář nepříteli.

Zemětřesení Původcem nynějších obtíží je seismická událost o magnitudu 9 blízko pobřeží ostrova Honšů, nehluboko pod povrchem - přibližně 10 kilometrů. Energie seismického momentu o magnitudu 9 odpovídá ekvivalentu 32 gigatun TNT. Český čtenář se dozví něco o devítce Richterovy škály. Asi to souvisí se stářím místních novinářů, neboť Richterova stupnice byla zrušena v 80. letech a již se nepoužívá. I kdyby se však používala, její praktické uplatnění končí někde mezi 6. a 8. stupněm a výš už prostě nesahá. Je to dáno tím, že když ji v roce 1935 Richter vymýšlel, potřeboval svým přístrojem měřit drobná zemětřesení v Kalifornii, maximálně do síly 4. Jak stupnice, tak její seismograf prostě nebyly stavěny pro velké otřesy. Tak trochu čekám, že brzy v českých novinách namísto metrů naleznu vídeňský loket a údaje o vaření piva v pintách a galonech.
Nicméně tak jako Richterova stupnice, i nová škála je logaritmická. Takže pokud se Japonci připravovali nejvýše na osmičkové zemětřesení, a přislo devítkové, jedná se o třicetkrát vyšší energie. To není malý rozdíl.
Silná zemětřesení v oblasti pokračují. Více se o nich dozvíte zde.
Tsunami Přílivová vlna zaplavila příbřežní parcely zhruba dvě hodiny po otřesu a nadělala další paseku. Postavit jadernou elektrárnu v dosahu tsunami není jistě nic moc dobrého, nicméně je nutno si uvědomit, že tepelné elektrárny potebují velká množství vody k chlazení páry a parní turbíny. Dukovanská elektrárna si také tahá značné množství vody z Dyje. Navíc díky blízkosti moře Fukušimská elektrárna nepotřebuje chladící věže.
Reaktory Instalované reaktory jsou varného typu, s tlakovou nádobou a kontejmentem, s jediným okruhem. Moderátorem i chladivem je voda. To je významný bezpečnostní prvek, který brání nekontrolovatelné jaderné reakci. I kdyby praskla tlaková nádoba a selhalo veškeré řízení, reakce by se samovolně zastavila. Reaktor BWR nemůže vybuchnout jadernou expozí. Není to fyzikálně možné, pokud pomineme cílený útok bandy sebevrahů s grafitem v náručí. Nejstarší reaktory byly třicet let staré a v následujících dvou týdnech měly být definitivně vypnuty. Polovina reaktorů byla mimo provoz z důvodů pravidelného odstavení za účelem technické kontroly. Více o reaktorech nejen japonských se dozvíte zde.
Nouzová opatření Jakmile výstražný systém zaznamenal silné zěmětřesení, automaticky se zastavily rychlovlaky a odpojily všechny jaderné reaktory. V tento okamžik je atomová elektrárna nejohroženější, neboť ji, paradoxně, chybí elektřina. Vypnutý reaktor (stejně jako vyhořelé palivo v meziskladu) totiž generuje zbytkové teplo, a je třeba jej stále chladit proudem protékající vody. To v Japonsku zajišťují Dieselovy agregáty. Jenže dvě hodiny po odstavení se přiřítila deset metrů vysoká stěna vody a diesely spláchla. To byl vážný problém. V reaktorových nádobách začala růst teplota a tlak. Než by obsluha riskovala protržení ochranné obálky, raději upustila trochu páry. Ta ovšem byla kontaminovaná radioaktivním inventářem reaktoru. Závada na jaderném zařízení, při kterém dojde k úniku radioaktivní látky, se nazývá havárie. Drobný únik bez vlivu na okolí je na Mezinárodní stupnici jaderných nehod klasifikován 4. stupněm.
Probémy s vodou však přetrvávají. Pro chlazení tlakové nádoby i kontejmentu se používá mořské vody. Hrozí, že se roztaví palivové články. Jaderný inventář reaktoru BWR obsahuje spíše lehké prvky s krátkou dobou polorozpadu (poločas rozpadu je docela nepřesný termín :-) ), jako je dusík nebo jód, těžké prvky uranového paliva jsou bezpečně zatavené v ocelových peletách. Pokud by se roztavily, byla by sanace reaktoru mnohem obtížnější. Dále také hrozí, že se protaví tlaková nádoba reaktoru. Pak by radioaktivní inventář pronikl do ochranné obálky kontejmentu, se kterou nejde manipulovat (zatímco vlastní reaktor je prakticky velký papíňák, který se dá vyjmout a odvézt). Navíc by to značilo, že padla jedna ze dvou ochranných bariér. Více o boji se dozvíte zde.
Exploze Spolu s párou, zdá se, unikl i nějaký vodík a explodoval. Tři budovy byly vážně poškozeny. Kontejmenty však nejspíš nijak poškozeny nebyly. Pozější exploze zapálila také mezisklad vyhořelého paliva, což mohlo vrhnout do ovzduší malé množství radioaktivního popílku. Více se dozvíte zde.
Opatření Reakce úřadů vycházejí ze zásady přehnané opatrnosti. Evakuace v zásadě není nutná, ale je lepší evakuovat a mít klid na práci, než mít pořád za zadkem vystrašené civily. Jezení jodových tabletek přinejmenším neuškodí. Je nepochybné, že v okolí elektrárny i dále v prefektuře probíhá neustálý dozimetrický a radiometrický průzkum, avšak do českých novin pronikají jen povrchní údaje. Zdá se, že maximum ekvivalentního dávkového příkonu bylo 400 mSv/h, ovšem nezjistil jsem, jak dlouho tato situace trvala - zda tam napadal popílek natrvalo, nebo se objevil obláček, do nej strčili sondu, naměřili, zveřejnili, obláček se rozplynul. Pro srovnání, pokud žijete na žule, tak ročně dostanete 1 mSv od radonu. Přibližně tolik dává i rentgen plic. S klasickým radiometrem IT-65 by tak nizoučké hodnoty ani nepohnuly. Je jasné, že Japonci mají z radioaktivity strach, ale aby to aspoň trochu připomínalo Fallout, musely by být hodnoty stokrát větší. Na rovinu: Raději bydlet ve Fukušimě, než v Ostravě - Bartovicích. Je to zdravější.
Více informací o stavu reaktorů najdete zde.
A co u nás? V České kotlině nemáme tsunami ani velká zemětřesení a naše reaktory VVER mají dva okruhy, takže jsou ještě bezpečnější než BWR. Kromě přímého útoku si lze jen těžko představit situaci, kdy by došlo k narušení hermetiky ochranné obálky. Nicméně pokud chcete být připravení, tabletky jodidu draselného lze koupit v Brně v lékárně v Tescu u nádraží, stojí pětadvacet korun.
Je samozřejmé, že Francouzi zase plaší a Rakušané bijí na poplach. Co je smutné, že se kolem nich začíná točit i zbytek Evropy. Pokud se opozdí výstavba dalších JE, bude to mít závažné důsledky na naše hospodářství a strategickou stabilitu. Přitom objektivní důvod k pochybnostem o nastoleném směru není - japonské reaktory, ač třicet let staré a před vyřazením, zvládly velmi dobře katastrofu, jakou si v Evropě neumíme představit. Jak jsem psal v úvodu, v zásadě k ničemu hroznému nedošlo, když Nová huť provádí odpich, je to větší zdravotní riziko a celá "jaderná katastrofa" se odehrává jen na stránkách novin. Ne že by nedošlo k nebezpečné havárii - to ano. Ale je velmi dobře pod kontrolou a zdaleka nemá (a ani nemůže mít) takové důsledky, jak se snaží (proč?) namluvit noviny.
Já, jakožto ekolog profesním zaměřením i duší, podporuji ekologická řešení našich energetických požadavků - v první řadě šetření energií, ve druhé řadě rozvinutá jaderná energetika. Nicméně pokud se chcete dočíst něco o jaderném holocaustu ničícím celé Honšů a vraždícím veleryby a japonské děti, stránky Grínpissu jsou tímto směrem.




6.11.2010 . . .

Madbrahmínka v obrázkové skříňce


Autor: Chekotay |  Zdroj: Skandální video! | Komentuj novinku (22) |  Tagy: Články Fallout 3 Fallout: New Vegas Komunita x Kultura LARPy Madbrahmin Recenze Rozhovory Vaultmasteři Videa Fo2 RP

Dnes ráno v 7:32 odletělo z Prahy letadlo společnosti KLM do Bolívie. Na tamní mezinárodní letiště dosedne zítra ráno ve tři hodiny SEČ. Jak vyplývá ze zprávy ČTK, bolívijský prezident se chystá uvítat letadlo osobně. Na jeho palubě totiž do emigrace odlétá velký (no vlastně je docela malý) vaultmaster Smejki. Na letenku padla celá jeho měsíční výplata, ale nedalo se nic dělat. Poté, co Česká televize odvysílala dokument, kde Smejki na rovinu vypráví o svém zmršeném dětství a přiznává, že jeho skutečným otcem je Chekotay, jenž hned v následujícím záběru představuje širokou škálu svých sexuálních deviací, včetně ukázky "nejhezších" a nejoblíbenějších pomůcek (ano, i Rektálního uzurpátoru!), začala mladému overseerovi hořet půda pod nohami. Pražané se bouřili a aby vůbec umožnili Smejkimu odlet, museli policisté sáhnout k sebevražedným protidemonstračním usmiřovacím komandům a teplometným granátům.

Game Page hrdinové!Stejně tak i Chekotay musel uprchnout ze své Brněnské rezidence v malebné krajince Líšeňského sídliště. Protože však nepracuje v Praze, jeho plat mu na letenku nestačil. Nehledě na fakt, že z Brna do Bolívie aktuálně žádná montgolfiéra neletí. Šikovný vaultmaster tedy unikl na sever, kde si pro cestu do exilu sestrojil ze dvou na sebe přiklopených van a kola značky Ukrajina miniponorku. Ta se však krátce po spuštění na hladinu v bouřlivých vodách řeky Sušanky potopila a exulant unikl jen tak tak se zcela promočenými teniskami.

Celá kauza má samozřejmě mnohem hlubší pozadí, můžeme jen doufat, že časem pravda vyjde najevo.

Pokud jste dnešní mimořádné zpravodajství nestihli, po Internetu koluje několik sestříhaných videjí ukazujících to nejdůležitější. Upozorňujeme, že záběry jsou to drastické a dohánějí k pláči i velmi otrlé pustináře! 

Smejki: Estoy en Bolivia!




11.10.2010 . . .

Tri ostré hvizdy do každej izby!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (14) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Vaultmasteři

Nabitý týden v našem vaultu! Pátého října proběhl Pesusův pražský perverz, tedy setkání fanoušků Falloutu, postapokalyptiky a Vaultu šílené brahmíny, spojené s oslavami Aranelčiných narozenin. Další info, fotky a žádanka o uvolnění ze služby za účel účasti na další akci zde. Hned na druhý den, šestého desátý, se konal další Brnosraz, tedy tatáž akce v jiném osazenstvu, navíc spojená s jinými oslavami narozenin (mých). No a 7. 10. svolal Slezský falloutí sraz do Ostravy Necro. Sice dorazil jen Jarkeld a Javor, ale z tohoto srazu aspoň je kvalitní výstup. Aby tato aktuálka nebyla příliš krátká, tak ještě přidám poznámku, že o víkendu jsem se potloukal kolem Jaslovských Bohunic s radiometrem a musím fallouťáky toužící po ozáření zklamat, nejvíc jsem tam svítil já sám, přirozené pozadí si jen tak občas škrtlo. No a na úplný závěr přidám nějaké fotky z templářské operace Lomená skála jako navnadění případných zájemců o socializaci či nějaké to hraní na postapo. 



26.8.2010 . . .

Brahmíní vemeno se pomalu nalévá


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (19) |  Tagy: Soutěže Madbrahmin Komunita

Vědí to pasáci v Modocu i New Renu - mléčné struky jsou člověku vším. V tuto chvíli ovšem chci mluvit o naší literární a grafické soutěži. Do jejího konce zbývají necelé dva měsíce a zatím nám přišly dohromady čtyři příspěvky, tři literární a jeden grafický. To tak akorát stačí k obsazení hodnocených míst, ale kde je, ptám se, kde je souboj talentů, kde je nějaká krev? Abych pobídl pisatele, tak upravuji podmínky soutěže a vzdávám se práva na upalování wůdů panenek těch neúspěšných. Mimochodem, v reminiscenci na loňský ročník jsem si sepsal tehdejší články o povídkách, i když už člověk sám nepíše, může si aspoň počíst...




20.7.2010 . . .

O Brahmíní vemeno 2010 - ceny


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (11) |  Tagy: Madbrahmin

Soutěž "O Brahmíní vemeno 2010" začíná již pomalu dávat mléko (takové po kterém si nemusíte svítit na noční chcaní, to je samozřejmost!) a my ještě ani nemáme špeciélní stránku soutěži věnované. Nuže vězte mí milí šmoulíci, že velký Taťka šmoula vše napravil a zařídil.

Nebudu vás dlouho napínat a raději přejdu hnedle k jádru věci, neboť definitivní podoba cen je takáto:
Originální hra Fallout New Vegas
Originální hra Fallout 3
Fallout collection (komplet v ENG)
Fallout collection (+ manuály v CZ na CD)
DVD Waterworld
DVD Mad Max 3
DVD Číslo 9
DVD Potomci Lidí
Kniha Špinavá práce
Kniha Den trifidů
Webkamera

Dále VŠICHNI čtyři výherci obdrží každý po balíčku poslední záchrany a DVD dokument Utajené nehody nukleárních zbraní.  Účastníci předávání cen pak obdrží od redakce malé překvapení :-)  Možnost koupě Madbrahminích triček a radioaktivních tyčinek ihned po ceremonii je samozřejmostí. Stránku věnovanou celé soutěži i s přehledem cen naleznete zde.






8.7.2010 . . .

Free Tibet!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (4) |  Tagy: Komunita Madbrahmin

21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády překročily hranici Tibetského státu a obsadily jej. Necitelná vláda hloupých komunistů ničila kulturní i hospodářské bohatství státu, do nějž Třetí říše ideologicky zasadila místo zrodu Árijské rasy a kde bývala běžně praktikovaná polyandrie, tj. sňatek jedné ženy s více muži. Tato neutěšená situace se nachýlila ke svému konci 1.7. t.r., kdy se štáb Madbrahmíní lihově osvobozenecké armády rozhodl Tibet obsadit jménem Vaultu a zahájit na jeho území pálení velkého množství kořalky z jaků. Zatím není zcela jasné, ke vlastně Tibet leží, ale podle Mortyho to je někde kousek za Košicemi. Naší chrabří vojáci však předpokládají, že fyzické invaze nebude zapotřebí, neboť čínští komunisté sami v hrůze před touto eventualitou prchnou ze země. A protože dalajláma je muž osvícený, po návratu do vlasti nepochybně sám pochopí, co je pro jeho zemi a pro náš vault nejlepší. Aby bylo kam uskladnit desátek z vypálené jakovice, dal jsem vyklidit vaultí ošetřovnu, sklad ševcovských panen a tu divnou místnost, co nikdo neví, k čemu měla původně sloužit, a tak jsme ji používali místo popelníku.
V nadcházejícím novém roce přeji všem vaulťákům mnoho zdaru, hodně lásky, ještě víc sexu - při této příležitosti připomínám, že Vault-Tec sady na opravy píchlých pneumatik jsou opět k dostání ve skladišti #2 - a vůbec mnoho krásných východů atomových "sluníček".
Nějaký report je tady a fotky jsou zde. Konec hlášení!




16.5.2010 . . .

To nám ta holka ale vyrostla... slavíme devět let


Autor: Ratman |  Zdroj: --- | Komentuj novinku (19) |  Tagy: Madbrahmin

Původní logo Vaultu. Naprosto unikátní umělecká kresba od JaWa, která byla vytvořena hbitým a mistrně vedeným tahem štětce, vyrobeného z chloupků neznámé panny. I když je toto umělecké dílo těžko zařaditelné do některého z malířských stylů, našlo si své příznivce a bohužel také několik odpůrců. Naposledy byla kresba vystavena v galerii Easygo v New Yorku. Originál si minulý rok vyžádal pařížský Louvre.Jak jedno staré přísloví říká... čas a prd nezastavíš... nuže, věřtetomunebone krásné předkulaté výročí je tu a my si můžeme lehce připít na zdraví té naší holky vemínkaté (Bůůůůůů). Tak ať slouží! [pozvedá k ústům korbel dobře vychlazeného Gama piva].
To nám to ale uteklo [ponoří se do vzpomínek]. Jeden den JaW zakládá jednu z XY stránek o Falloutech, druhý den se k němu připojují další a další nadšenci a zatímco těch ostatních XY stránek stagnuje, malá Brahmínka se ukazuje jako pěkně nenažraná mrcha s vpravdě budulínkovským komplexem [z hluboka si přihne]. Od zcela jednoduché a popravdě řečeno PŘÍŠERNÉ verze 1.0 (ještě jeden, maličko mladší vzhled) se toho hodně změnilo - pamětníci jistě vzpomenou. Design byl několikráte vyměněn, systém novinek byl překopáván tak dlouho, dokud se nenaznali, že bez redakčního systému to rozhodně nepůjde... no a naše malé kecálkovské fórum je snad kapitola sama pro sebe... :) Zkrátka, jako každý správný tvoreček se Madbrahmínka spolu s růstem vyvíjela v cosi většího, a doufejme i lepšího [zase si přihne a utře pěnu od úst]. Za těch uplynulých 9 let jsme vám přinášeli mnoho zajímavých informací, modů a (snad i) zábavy, ať už formou vtípků, povídek nebo informací ze stále populárnějších výprav do zamořených lesů a luhů českých. Je až z podivem, že stránky zaměřené na jednu jedinou hru dokázaly být aktivní tak dlouho. Doufejme a především - přejme si, aby tomu tak bylo i nadále. Nuže přátelé, přejme si, aby tahle bachratá holka vydržela ještě alespoň jednou tak dlouhou dobu... a stále při síle [dopíjí, pokládá prázdný korbel na stůl a odchází kamsi do hlubin Vaultu].





2.4.2010 . . .

Ještě slovo k aprílu


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (18) |  Tagy: Madbrahmin

Někteří z vás si možná ještě myslí, že změna designu je jen aprílový vtípek. Ve skutečnosti se momentálně nacházíme v tomto stádiu:

Změny tedy budou pokračovat. Vedení vaultu si je jisté, že nakonec svorně dospějeme k lepšímu designu, který bude oku lahodit do té míry, že se od naší stránky uživatelé neodtrhnou a budou přímo zběsile klikat na reklamní bannery. Což nám umožní jednak konečně vyplatit Ještěra za jeho důležité a konstruktivní články a za práci, kterou udělal a bez které by Vault nestál, jednak také koupit JaWovi nové volvo. Aktuálně řešíme, jestli máme přidat více žluté, nebo ne.
Ve skutečnosti jsme měli připravený fakt skvělý aprílový žert: byla to pečlivě vypilovaná aktuálka o tom, že Fallout 3 svými tržbami zaplatil svůj vývoj a že nyní aspiruje do soutěže Hra roku. Součástí akutálky byly screenshoty ze hry zobrazující supermutanty, což byly ovšem jen obrázky z Oblivonu, kterým jsme v Paintbruschi dokreslili pušky a kulomety.
Jenže tenhle ultramegahustý vtip nám Bethesda vyfoukla o půl roku dříve. Proto jsme jen trapně zaměnili pár písmenek a doufali, že vám to bude stačit. Takže tak.





1.4.2010 . . .

Skončili jsme, marná sláva


Autor: Janeway |  Komentuj novinku (40) |  Tagy: Madbrahmin

Dnes ráno jsem pochopil, že mému mládí definitivně odzvonilo. Mé milenky se shodly na tom, že je třeba mne po nocích šetřit, abych se vůbec dožil rána. Není horší potupy pro vaultmastera, než když mu ženská řekne, že je geront a kořen. Skutečnost, že jsem jako jediný vaultmaster hlasoval proti moderním designu a snažil se protlačit návrat k původnímu černo-zelenému z roku 2001, je tímto postavena do nového světla. Neumím jít s dobou. Jsem příliš starý pro tento nový internet. Doboha, vždyť si ani nedokážu vzpomenout na heslo do redakčního systému, a kdybych ho neměl namalované přes monitor, ani bych nemohl psát tuto zprávu. Za mých mladých let nebyly internetové stránky vůbec cool a trendy. Byly temné, s grafikou kreslenou v Paintbruschi, a rozlišení 800×600 bylo něco extra, z čeho přecházel zrak a zavařovaly se grafické karty. He he, jednou jsem takhle shodil Windows. Neměli jsme žádný facebook, na kterém bychom mohli sdílet své aktuálky a naším deníčkům se říkalo sajty, ne blogy.
Prostě chci říct, že nic není jako dřív, a do této nové doby se očividně nehodím. Nelíbí se mi inklinace madbrahmíny k heterosexuálnímu zaměření, nelíbí se mi vytěsňování extrémní pravice z naší stránky a nelíbí se mi úpadek návštěvnosti praktikujících satanistů. Ve svém věku, kdy se musím šetřit, abych se vůbec dožil rána, již nemám zapotřebí dělat ze sebe vola na růžových stránkách - vždy jsem byl zelený, a zrůžovět dnes, na Zelený čtvrtek, to je donebevolající!
V e-mailové schránce mám asi třicet nevyřízených dopisů, povětšinou přes rok starých. Nějaké povídky a tak. Mno, to snad ještě vyřídím - a další mi již nepište.
Ani půlku vás neznám jménem, a i tak vás mám plné zuby! Odcházím umřít do Pustin.
Sbohem!


Změna designu a plazí genocida


Autor: Smejky, Rastaman |  Zdroj: smejki for madbrahmin | Komentuj novinku (18) |  Tagy: Madbrahmin

Rastaman:

Výzkumy potvrzují: Růžová je zdravá!

Dle březnového výzkumu populárních časopisů Teplo domova a Svět barev, je nejlépe vnímanou a zrakem snášenou barvou růžová. Oba měsíčníky v nezávislých výzkumech testovaly vzorky 126 barev na 100 dobrovolnících, jejíž hlas zní jasně: Řůžová se líbí nejvíc! S poměrně velkým náskokem 34 hlasů ze 100 se umístila na 1. místě, následována tmavou šmoulí modří a sytě červeno-fialovou. "Ne nadarmo se říká vyspat se do růžova" nebo "Mít růžové sny" uzavírá celý výzkum Svět barev.

Smejki:

Děda Rastaman se nám z novot zhroutil, důkazem budiž jeho humorné pojetí sdělení všudepřítomných změn. Nicméně byl před třemi týdny přehlasován v poměru 4:1 pro změny. Ale teď vážně.

Praděd JaW před lety položil základní tag pro madbrahmínu, kterouž pak ve spolupráci s dalšími nebožáky tak dlouho prznil, až se z ní stala největší fanstránka o Falloutech a všeobecné postapo tematice v bývalé federaci. Madbrahmina je mezi českými fanstránkami legendou, a to nejen díky svému silnému elitářství, ale také díky neobvykle širému záběru témat, jichž se dotýká. Deset let žila bez jakékoliv hry, přesto byla životaschopná až běda. V několika věcech však VŠE pokulhává. Tento web je starý jak JaWova občanka a administrovat ho, je práce fuškatá. Nicméně technické změny jsou natolik časově obtížné, že nejspíš budou věnovány JaWovi in memoriam. Druhou věcí byl zastaralý grafický design. Ten se sice časem vyvíjel, ale už asi čtyři roky zůstával neměnný.

Na popud nejnovějších výzkumů na poli přehlednosti grafických periodik a hledání ideální barevné palety téhož jsme se rozhodli, že krok, jenž v grafickém designu učiníme, bude velký. Články na toto téma vyšly průběžně v časopise Science (v číslech 5/2009, 8/2009, 9/2009 a 11/2009), načež byly přejaty dalšími významnými periodiky (za všechny Layers Magazine, Smashing Magazine, Digital.com, ITmagazine, z českých vezměme třeba Grafika.cz).

Jak patrno, rozvržení VŠE se takřka blíží ideálu, takže jsme se rozhodli, že se téměř měnit nebude. Krom toho jde právě o věc, jejíž změna by stála několik krví potřízněných klávesnic. Ukázka studie ideální barevné palety (zde pohleďte na gamut, jenž zohledňuje i zobrazovací limity používaných technologií) pak jasně ukazuje, že si brahmína pod prdelí již leta řezala větev, přičemž dole nechala růst husté ostružiní. Jistě vidíte, že výběr je velice úzký (v ideal range 1 jede třeba český Bonusweb) a připadají v úvahu v podstatě jen tři oblasti, jež jsou pro grafiku stránek použitelné. Limitujícím faktem je to, že kombinace barev z různých oblastí snižuje zamýšlené positivní efekty, k nimž tato studie dospěla. Dobrou zprávou je, že bílá je barvou universální. My jsme zvolili možná kontroverzní ideal range 2 a to proto, že je nejširší a že vykazoval nejlepší výsledky (nižší únava očí, zvýšení návštěvnosti, snížení agresivity a vyšší počet reklamních prokliků na bannerech provedených v inverzní paletě). Čeká se malá internetová revoluce. "Myslím si, že tímto definitivně končí éra studených barev, která po více než desetiletí dominovala českému i světovému internetu" shrnuje redaktor a grafický editor serveru iDnes Ing. Kamil Duháček. Myslím, že právě tento uznávaný webdesignový guru to v českých luzích vystihl nejlépe.

Následky vidíte všude okolo a my doufáme, že s ním budete do budoucna spokojeni. Doufáme, že se tímto krokem přiblížíme co nejblíže majoritní skupině čtenářstva, která již delší dobu volá po podobné změně (abych řekl pravdu, byli jsme překvapeni, že nám od prosince 2009 na toto téma přišlo 8 e-mailů). Nyní byl zahájen testovací provoz. Samozřejmě, razantní změna designu je věcí dlouhodobější, proto berte prosím stávající vizáž jen za dočasné provizorium. Webdesign není jen o barevné paletě, ale i o vhodných kombinacích barev z úzkého "rozsahu sladitelnosti" (jak jak jsem si tento pojem ve studii dovolil přeložit). Ostatně i sama studie říká, že k dosažení ideálního výsledku je třeba zvážit i tematiku stránek a zemi původu, věkové složení a většinovou světonázorovou orientaci návštěvníků. Právě o těchto aspektech nemáme úplně přesné statistické údaje, takže jsme se na základě důsledné poloprofesionální psychoanalýzy několika návštěvníků rozhodli právě ke zvolené kombinaci barev webu. Na našich mašinkách již vzniká zcela nový, úhledný design. Tento nelehký monstrproces (spolu s dvěma profesionálními a třemi poloprofesionáními grafiky - zdravím Mortyho) mám pod palcem já. Návrhům na změnu jsme otevřeni.

Přejeme Vám další příjemná léta ve společnosti Vaultu šílené brahmíny.

Hacker session:
Jo a abych nezapomněl, Ještěr stál za nedávným hackerským útokem na VŠB, při němž unikla spousta citlivýcch materiálů o našich návštěvnících. Za to mu byl udělen permanentní ban (který je platný i pro veškeré jeho sémě) a zpřeráženy holenní kosti desetikilovým pytlem gumových medvídků. Dále by mu měla v nejbližších dnech přijít taková obálka s červeným pruhem.




23.2.2010 . . .

Rychlá rota opět zasahuje!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (4) |  Tagy: Madbrahmin Komunita

Situace v Brně se značně přiostřila. Po deregulaci nájmů nyní nemají studenti kde přespávat, a tak pochrupkávají v IKEI a vůbec tak porůznu. Po večerech pak chodívají střílet bezdomovce, jejichž marinované prsty se stávají základní složkou potravy. Zoufalství donutilo některé utápět se v alkoholu, či vstoupit do armády. Také kontakty s podsvětím jsou častější a mají někdy zcela konkrétní podobu. Možná však přeci jenom existuje nějaké světélko na konci tunelu, třeba v podobě dárcovství párových, a tedy nadbytečných orgánů. Takže se našly i nějaké ty peníze na další falloutí pařbu v prostorách restaurace Valhalla. Je fakt, že chvílemi měl člověk problém trefit na záchod, ale jinak je to dobrá knajpa s agilní servírkou.
Další brněnský falloutí srázek byl snad ještě lepší než ten předchozí, akorát pak ráno člověk všude viděl bílé myšky. V takových chvílích je důležité se neleknout a naopak se svou kocovinou bojovat. Prostě bylo to fajn a když teď někde zahlédnete tenhle odznáček, tak vám bude jasné, v jakém vaultu je dotyčný člověk domovem. Totitž v tom našem, ten je přece nejlepší! (Možná i lepší než Britové!)




11.2.2010 . . .

Před atomovou pumou chraň se písku tunou!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (12) |  Tagy: Zajímavosti Madbrahmin Návod Studená válka

Skalní příznivci Falloutu berou všezničující jadernou válku jako hotovou věc a před usínáním si již malují, jak budou vládnout Pustinám s Gaussovou puškou v jedné a flaškou Roentgen Rumu ve druhé ruce, u nohou se budou válet stohy poražených nepřátel (ti odvážnější si troufají doufat i v nějaké ženy) a prostě celý svět bude patřit jen jim. Jen občas se zamyslí nad tím, jak tu všezničující válku vlastně přežijou. Je to smutné, ale znalosti civilní ochrany u většiny mých známých končí u "když se hroutí strop, stoupněte si do dveří", popřípadě "sever je tam, kde na stromě roste mech". Což je pech.
Před dávnými věky náš Vault navštěvoval Bobino, jehož heslem bylo "radšej byť dnes aktivný, ako zajtra radioaktivný!", a tento psavec mimo jiné stvořil článek Moj dom - moj vault, čímž na dlouhá léta stanovil úroveň místních znalostí civilní ochrany. Na tuto žalostnou úroveň reagovalo několik návštěvníků, a proto jsem článek mírně updatoval o jejich postřehy, nicméně stále to obsahuje méně hodnotných informací, než evakuační plán Havířova. Naši oddaní čtenáři se tak musí na fakt fest jadernou prdu připravovat z poněkud obstarožní Kokosovy knížky, kterou pro nás naskenoval Knecht. Tímto vyzývám naše návštěvníky: pokud o tématice záchrany v případě jaderného konfliktu přemýšlíte a sháníte si relevantní informace, popřípadě máte nějaké praktické zkušenosti s používáním specifické techniky (dekontaminace, měření, atp.) sepište lepší článek, než Bobino! Pokud si netroufáte přímo na celý článek, vaše postřehy rádi uvítáme na diskusním fóru.




16.1.2010 . . .

Přibíjíme Luthera na dveře kostela... neboli Velká povídková reformace


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (14) |  Tagy: Madbrahmin

Starý seschlý ranger těžce usedl na svou židli v rohu Scum Pittu, popadl servírku za zadek a nechal si naordinovat jedno záchranné pětipivo, kterým promptně spláchl radioaktivní prach Pustin. Rozhlédl se zrakem vypáleným září jaderných explozí kolem sebe a začal vyprávět:
Bývaly doby, kdy nová povídka ve Vaultu představovala svátek. Brali jsme vše, jen aby nebylo HOME celý týden prázdné. Vedlo to k tomu, že nyní ani nevím, kolik těch povídek máme, a mnoho jich je označeno jako "SHIT!" Máme zapotřebí, aby na naší stránce byly povídky, které nestojí za to číst?
Ne!
Dnes již nejsme jen další stránka o Falloutu snažící se přežít mezi mnoha podobnými, dnes jsme nejlepší CS web na toto téma. Našim návštěvníkům bych tedy měli nabídnout skutečnou kvalitu. Jaká je dnes ale šance, že nováček narazí na kvalitní povídku na první pokus? Nic moc. Výhled na to, že se bude muset prokousat štůskem nezáživných žvástů a pravopisných chyb, aby si konečně užil kvalitního počteníčka, je odrazující. Před osmi lety každý web toužil mít nějaké povídky a každý autor toužil své povídky zveřejňovat. Dnes ale máme takové věci, jako je Facebook, MySpace či PASSNet, a mnoho serverů hostujících blogy, a zveřejnit svou povídku je záležitost několika kliknutí. Madbrahmína dnes již nemusí být první štací, na které se začínající autor uchytí. Konečně, povídky je možno zveřejňovat i na našem diskusním foru, jak se již několikrát v nedávné minulosti stalo.
Vážení návštěvníci našeho webu, do roku 13. výročí prvního opuštění Vaultu 13 (vydání prvního Falloutu) jsme si připravili několik zajímavých akcí, a tou první z nich je kompletní reforma systému povídek, které zde hostíme. Důvody pro změnu stávajícího systému jsou zjevné - máme zde velkou hromadu povídek, ale jen docela malou hromádku prací, za které se nemusíme stydět. A i ty často trpí technickými chybami vzniklými z nepozornosti. To je třeba změnit! Nyní tedy vstupují v platnost následující prohlášení:

1. Vault šílené brahmíny (dále VŠB) si vyhrazuje právo zaslanou povídku nezveřejnit.

2. VŠB si vyhrazuje právo zaslanou povídku zveřejnit bez nároků na honorář a volně s ní nakládat jako se svým vlastnictvím.

3. VŠB ručí autorům zaslaných povídek, že nebude měnit smysl zaslaných děl, zveřejní je pod autorovým jménem (přezdívkou) a umožní jejich používání k jiným účelům dle autorovy libosti.

Co to znamená? První bod je zde proto, abychom měli na co odkazovat nespokojence, kteří napíšou do textové zpravy "aaa,vrtulnik,ne!!!!!" a pak se dožadují umístění svého veledíla na našich stránkách. Tímto bodem říkáme jasné a jednoznačné NE! všem nekvalitním slátaninám bez hlavy a paty, bez myšlenky a bez smyslu. Nebudeme již zvěřejňovat škvár, nový nepřijmeme a starý vyhážeme na zasněžený chodník.
Druhý bod říká na plnou hubu to, co všichni tak trochu chápou intuitivně: vaše povídky jsou vaším darem Vaultu a dar je taková ta věc, za kterou nechceme odměnu a kterou nadále nedisponujeme. Pro nás, jakožto študé chudenty, by bylo krajně nepříjemné, kdyby si třeba Astro po letech vzpomněl, že chce pár korun za každý týden, co tady některá jeho povídka visela. Klauzule o tom, že se darované povídky stávají naším vlastnictvím, je důležitá z jiného důvodu: představme si na okamžik, že by každý, kdo na VŠB někdy přispěl, chtěl svůj příspěvek stáhnout. Co by zbylo? Akorát anketa. To je samozřejmě čistě hypotetická situace, ale máme tady i jiné situace, které jsou reálné a které se stávají až nechutně často. Například nějaký autor chce psát povídku ze světa jiného autora a nás žádá o svolení. My samozřejmě přeposíláme mail dál, na adresu "jiného autora", jenže ten mezitím třikrát změnil e-mail, dvakrát příjmení, odcestoval do Bangladéše a místo čučení na brahmínku chová krokodýly a oddává se józe, kontemplacím a tantře. Zeptat se původního autora, zda mohu pokračovat v jeho světě, je slušnost, ale když autor není k sehnání, byli bychom rádi my tou autoritou, která svolení udělí. Nu a třetí situace již také několikrát vznikla, a to tehdy, když jsme chtěli použít úryvek z povídky k prezentaci VŠB (nebo k jiným účelům - viz překlad RPIICZ), případně když jsme zvažovali vydání knihy falloutích příběhů. Tehdy nutnost získat svolení autora k použití díla buďto celý projekt rovnou pohřbila - nebo byla ignorována. Jistě, můžete namítnout, že autoři pošlou své povídky Vaultu a my je vydáme a namastíme si na nich kapsy. Inu ano, možné to je. Třeba jednou bude náš trh tak sci-fi chtivý, že i Jana Rečková bude moci pověsit noční služby ve špitále na hřebík a projekt knihy postapo povídek nebude hluboce ztrátovou záležitostí. Musí vám stačit mé slovo, že se na vašich povídkách nemíníme obohacovat. A pokud nestačí, stále ještě je tady Ještěr, který hlídá zrakem ostřížím každou možnost, že by VŠB vydělal nějaké peníze a v případě, že by skutečně něco vydělal, tak by nás hnal před soud.
Třetí bod je tady zase proto, aby vás ujistil o tom, že vás chováme v hluboké úctě a nejsme natolik pubertální, abychom do vámi zaslaných prací připisovali nějaké vlastní volovinky a vtípky (a když už, tak tedy vždy podepsané). Vaše dílo si nepřivlastníme, nebudeme jej vydávat za naše, vždy u něj bude připojena vaše přezdívka či občanské jméno (dle vaší libosti) a vaše e-mailová adresa (upravená tak, aby na ni nemohli spamboti, jak aspoň doufáme). Stejně tak je jasné, že práci, kterou zašlete nám, můžete zaslat i jinam, můžete ji prodávat, měnit, cokoliv.
Tato pravidla vlastně platí nejen pro povídky, ale i pro ostatní dílka, která nám zasíláte.

A nyní něco k současným povídkám. Pokud chcete nějakou svou povídku stáhnout z našeho webu, nebo ji chcete změnit, nebo žádáte o nějakou opravu, pak je pro vás určen tento topic našeho diskusního fora. Přispívat do něj je možné bez registrace. Pokud jste napsali nějakou novou povídku, prosím, neposílejte nám ji, dokud reforma neskončí, protože by v tom byl strašný zmatek. Pokud jste sečtělými čtenáři a máte načteny povídky z VŠB i odjinud, brzy budeme potřebovat váš názor na ně - ve zvláštní sekci na fóru se bude rozhodovat o osudu stávajících povídek na VŠB. Pokud máte nějaké zkušenosti s grafickou úpravou textových dokumentů (nějaké ty rámečky, hlavička atp.), rádi přijmeme vaše nápady zde.
Pokud jste jen obyčejní čtenáři, přejte nám štěstí v tomto mohutném projektu. Kéž se nám zadaří oddělit zrno od plev (a zrno dále roztřídit dle kvalit, namořit, stratifikovat... eh, zahradnictví je dřina) a nadále nabízet našim návštěvníkům jen tu nejvyšší kvalitu, jakou si koneckonců věrní fanoušci falloutu zaslouží.
Na závěr mého traktátu mi dovolte popřát vám mnoho zdarů v tomto jubilejním roce.




1.1.2010 . . .

Vše NEJ do roku 2010


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (4) |  Tagy: Madbrahmin

Naši drazí, nejen alkoholem opojení návštěvníci. Rádi bychom Vám touto cestou poděkovali za vaši neobyčejnou:-) přízeň v roce 2009 a zároveň také popřáli do nového roku 2010 mnoho štěstí, zdraví a (ne)radioaktivní pohody kterou budete jak doufáme i nadále zažívat v útrobách našeho šíleného podzemního přístřešku, jenž se pro mnohé stal domovem. Na prahu nových zítřků a (jistě) lepčejší budoucnosti si přejme, aby se toto nadcházející období vydařilo minimálně v takové míře, v jaké proběhl rok uplynulý, který byl po mnoha stránkách pro náše útulné doupátko doslova přelomový. Děkujeme vám za přízeň, již jste nám dříve projevili a doufáme, že ani v roce 2010 vás nezklameme. Tak vše NEJ! A hlavně žádný stres, na ten se** pes! :o)





2.12.2009 . . .

Soutěž: Poslední zúčtování


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (6) |  Tagy: Soutěže Madbrahmin Komunita Povídky

Ačkoli nejsou literární soutěže v dějinách Vaultu ničím výjimečným, tato právě skončená výjimečnou je. Zatímco kdysi mohla soutěž vyhrát kdejaká konina, tentokráte byla oceněna díla podstatně vyšší kvality. Zpočátku to tak nevypadalo. V e-mailech jsem se dočetl "nééé, vrtulník, áááá" a už se zdálo, že to nejlepší, co nás letos potká, bude Henry Thorn. Jen nováčkovské nadšení - bylo to prvně, co jsem tuto soutěž organizoval - mne udrželo v sedle a zabránilo mi ji rovnou odstřelit jakožto katastrofu. Později se to naštěstí zlomilo a začaly chodit fakt pěkné kousky.
Soudím, že všichni zúčastnění - ať již soutěžící autoři, či jejich hodnotící recenzenti - si z této soutěže odnesli nové prožitky a poznatky, které jim pomohou dále rozvíjet jejich koníčka. Soutěž to byla opravdu nečekaně kvalitní.
Stejně kvalitní byl i večer, který jsme strávili spolu v podzemí restaurace Valhalla při udělování cen vítězům - přijeli všichni tři, tedy Mogh, Matt a Tina. Ozdobou byl také Ratman, který po letech vylezl ze své nory, bohužel nám chyběla zraněná Aranelka, které tímto přeji brzké uzdravení. Report i s prvními fotkami si můžete přečíst zde.
Mimochodem, na tomto místě bych chtěl uvést, že autoři "Pekla v Pittu" ani "Fallout 3 - Pravdivý příběh" si své Ceny čtenáře nevyzvedli. Nicméně "Peklo v Pittu" bylo odměněno tak, jak se autorovi nejspíš ani nesnilo - výše zmíněná hláška byla zakomponována do českého překladu Fallout 2 Restoration Project, a číst ji tak budou všichni hráči F2RP (CZ) na věčné časy...

Autoři byli již zhodnocení, nyní je na vás, čtenářích, byste zhodnotili recenzenty - nakolik se vám jejich způsob hodnocení líbil. Anketa byla vyměněna po bezmála deseti mesících... a já slibuji, že se vynasnažím měnit ji častěji, vždy podle aktuální situace, tak, jak budeme potřebovat znát vaše názory na dění ve Vaultu.
Děkuji ještě jednou všem, autorům i recenzentům, za odvedenou práci. Vault šílené brahmíny by byl ničím bez takových návštěvníků, jako jste vy!




24.11.2009 . . .

Soutěž: Vítěz


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (27) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

První místo... někteří z nás v něm měli jasno hned, jiným to trvalo dlouho. Proč vlastně vyhrála tato práce? Bylo to tím, že přes místa, kde se odehrává děj povídky, tři ze čtyř recenzentů jezdí domů? Bylo to snad tou tajmnou atmosférou blíže nespecifikované katastrofy? Těžko říct. Na první čtení to vypadá jako tuctová záležitost, ale... ono je tam něco navíc. Osobně musím říct, že konkurence prvních pěti míst byla dost těsná, ale ono "něco navíc" v této povídce ji posadilo na trůn. Je to zvláštní dílo... a svým činem, poté, co se dozvědla o vítězství, autorka jen potvrdila jakési zvláštní fluidum vinoucí se příběhem: z nabízených cen si vybrala originálku Fallouta 1.
Jeďte do Brna, přátelé, přepásejte se bandalíry, vypucujte své simonovy a přijeďte se 28.11. poklonit vítězce soutěže O brahmíní vemeno!
Protože vaulťáci by měli držet spolu...





23.11.2009 . . .

Soutěž: Ještě jednou z vaultu


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (19) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

Tak tahle povídka recenzentama zamíchala asi jako protipěchotní bojová hlavice chovnou stanicí opuštěných hlodavců.
Už jsem kdesi rozepisoval svou myšlenku, že člověk zavřený pod tunami skály musí zmagořit. Já jsem sice člověk zrozený v hlubokém lůně strmých slovenských hor a představa otevřených prostor mě natahuje na zvracení, ale v prostředí protiatomového krytu jsem obvykle do dvou hodin zralý na svěrací kazajku. Takže asi chápete, že po pár generacích je mysl obyvatele vault na hony vzdálená tomu, čemu dnes říkáme normální...
Dost řečí, jsem dneska příliš ožralý na to, abych tady rozváděl sáhodlouhé rádobyhluboké myšlenky o obrazech míhajících se na stěnách jeskyní, prostě vemte za bernou minci paradigma, že realita je jen subjektivní dojem, a mazejte číst druhou nejlepší povídku téhle soutěže!









22.11.2009 . . .

Soutěž: Vetřelec se vetřel až na třetí místo!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (12) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

Takže dneska se podíváme na nejnižší stupeň vítězů naší soutěže. Je umístěn na nejnižším patře vaultu, v tom nejzapadlejším skladišti. Přesto až sem vedou tunely filtrventilačních rozvodů, a jimi k této povídce propadla cena za třetí výherní místo.
Tento příběh je zvláštně roztomilý a možná by zasloužil i nějaké to pokračování. Těžko hledám něco, co bych k němu mohl říct více... raději vám doporučím uvařit si dobrou okenu, schoulit se na kožešinové lůžko a začíst se do vyprávění o lidech z vaultu.





21.11.2009 . . .

Soutěž: Slibuji, že toto je poslední New Reno!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (17) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

V žilách koluje adrenalin a psycho, zpocená ruka třímá útočnou pušku, odhodlaný pohled upřený skrz HUD hodnotí taktickou situaci... v dáli zní bubny kobercového bombradování. Žánr akční fantastiky má své specifické fanoušky, stejně jako třeba speed metal. Pro mě osobně je toto jediný žánr, kde překousnu i upíry, nebo třeba... třeba New Reno. Ach ano, zase jednou New Reno... a zase jednou jeden řádně naštvaný mstitel. Tohle však není jalový Frankie, tohle je zlý vlk samotář, co po večerech hraje "na okouna" s Koniášem a Baklym. Dneska už je ale starý, a tak nerve střeva z lidí holýma rukama. Má na to docela pěknou sbírku pomůcek...

[ Slib ODT ] [ Slib RTF ] [ Slib PDF ]




20.11.2009 . . .

Soutěž: Průmyslové katastrofy holubích měst


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (26) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Dnešní povídka... je zvláštní. Nevím moc, co o ní napsat víc, než jsem napsal v recenzi, a vlastně asi nejlepší bude rovnou se na ni vrhnout a přečíst si ji. Pokud ve vás podzimní mlhy probudily chmurnou náladu, pak je tohle přesně to pravé na temný, studený, sychravý večer. Kdyby měly Pustiny nějakou bránu, tohle by se mohlo psát nad ni: "Budeš umírat dlouho... a osamotě..."




19.11.2009 . . .

Soutěž: Jak pohřbít recenzenta, aby již nikdy nevylezl?


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (3) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

Když se zakládal časopic Živa, bylo rozhodnuto, v zájmu zachování plurality, vydývat i časopis Mrtva. Později začala vycházet ještě dvojice Žena a život/Muž a smrt, ale tu zakázal už strejda Dolfi. Každopádně Mrtva to chvíli táhla, byť zlé jazyky tvrdily, že fenomenálního úspěchu prvních čísel (když to ještě vedl Neruda) se již nikdy nepodařilo dosáhnout, a že zkrátka v redakci chcíp pes. Proč o tom vůbec začínám - povídka, kterou vám dnes představím, by totiž měla bezva šanci uspět v soutěžích, které svého času (než zemřel poslední redaktor a vydávání časopisu bylo nakladatelstvím ukončeno) vypisoval právě časopis Mrtva. Počtou si nejen ti, kdož po večerech za svitu baterky pod peřinou listují katalogy firmy Fiskars, nejen ti, kdož mají rádi z falloutích měst i nějaké jiné, než New Reno, ale hlavně ti, kdož mají rádi kvalitní dobrodružný příběh. Čtění trochu kazí ty malé obrázky kolem, ale to se dá umazat.

[ Hrob za hrob ODT ]  [ Hrob za hrob RTF ]  [ Hrob za hrob PDF ]

Mimochodem, nedá mi to... já se sice v mládí neučil hrobařem (ač jsem často jezdil s hlínou, jezdil s trakařem), nicméně veselé chvíle s rýčem jsem si na hřbitovech užil i tak. Závidím reddingským, že mají kyprou půdu, u nás doma máme jíl, a do toho kopat, to vám je opruz...




18.11.2009 . . .

Soutěž: S větrem o závod!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (9) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Sedm nejlepších se utkalo ve druhém kole. Když se vytvořil konečný žebříček, ukázalo se, že je shodný s žebříčkem dle průměrné známky z prvního kola, což je docela zajímavý a nečekaný jev. Žádné dvě povídky se neumístily na stejném stupni, což je také fajn. Vítězové jsou již jasní, ale vás, kdož svým favoritům držíte palce, nechám ještě chvilku v nevědomosti.
Rozhodně vás však všechny zvu 28.11. do Brna, konkrétně do restaurace Valhalla, kde proběhne slavnostní předávání cen vítězům! Více se dozvíte na našem fóru...
A nyní tedy ke dnešní povídce. Reprezentuje sedmé místo, průměrnou známku má dvě celé. Autor je starý známý pisálek pro VŠB Snikch a povídka se jmenuje Freeman. Je to divoká povídka o volnosti, a jako taková reprezentuje protiklad k povídkám odehrávajícím se ve vaultech. Snikche mám rád ve všech jeho podobách a tohle se mi líbilo rovněž!

A ještě jedno ilustrační foto: Máma (vlevo) s malým Markym. V pozadí jediná živá borovice mezi San Franciscem a Kráterem.






17.11.2009 . . .

Soutěž: Ještě jeden kousek a už na to fakt kašlu!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (11) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

Hluboce se omlouvám, ale ze seznamu aktuálek vypadla jedna povídka, konkrétně deváté místo, Poslední kšeft v New Renu. Zřetelně si pamatuji, jak jsem ji psal - buďte si jistí, že o povídce z New Rena (které nesnáším) bych se opravdu rozepsal. Dnes se tedy rozepisovat nebudu. Představuji vám dobrodružný příběh detektiva (tedy opravdu nikoli detektivka, Bodkine), který už toho má v Renu dost, a právě dostal bezva šanci pěkně za sebou prásknout dveřma. Takže ještě jednou: Oprava - tenhle příběh skončil na devátém místě se známkou 2,5.

A mimochodem: Kdo dneska nevyvěsil vlajku je houby občan!


Soutěž: I Have a Dream...


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (20) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Fallout 1... příběh hrdiny, jenž opustil rodný Vault a vydal se do neznámé, nebezpečné Pustiny nalézt součátku, která by zachránila tisíc obyvatel vaultu. Příběh odvážného poutníka, jenž křižoval pláně a konal dobro. Příběh skvělého reka, jenž se postavil Vůdcově armádě. Příběh... ergh... příběh...
A co takhle příběh člověka, kterému život mezi čtyřmi stěnami udělal z mozku guláš? Který je labilní a sebestředný a jehož život se povětšinou odehrává v jeho vlastní hlavě?
Dvě generace života pod tunami skal, v těsném, uzavřeném prostoru vaultu udělaly z lidí slepé, ustrašené ponravy. Toto je příběh chronické ponorkové nemoci.

S hodnocením 2,25 jsme se dostali až k hranici, za kterou se zbývající povídky poměřují v druhém kole soutěže. Od průměrné známky 2 po průměrnou známku 1,05 je rozloženo sedm povídek, z nichž tři nakonec zvítězí. Proč vlastně nepokračovat tak jak dosud a prostě nevylásit první tři povídky za vítězné? Možná si ještě vzpomenete na ta slova z hodnocení čtyřkových povídek - "Dal bych tomu za pět, ale jsou tu i horší kousky". Pravda je taková, že každé hodnocení je relativní, a známka díla je spíš pozici v pohyblivém hodnotícím rámci. Jistě si pamatujete ze základní školy takové ty situace, kdy půlka třídy dostala čtyřku a vyšichni jste byli rpohlášení za líné lemry, zato když dostali čtyřku všichni, pak prostě učitel posunul rámec hodnocení. A stejně tak se posune hodnotící rámec i nyní, roztáhne se, a sedm vítězných povídek se známkou jedna až dvě bude porovnáno navzájem. Poté je recenzenti seřadí do žebříčku od jedné po sedm, příčky žebříčků od všech hodnocení se sečtou a povídka s nejměnším počtem bodů bude vítězná.
V hodnocení druhého kola již hraje pramalou roli úroveň technického zpracování, gramatika či námět, protože tyto prvky jsou zde dost silné. Pamatujete, jak jsem říkal, že hodnotit můžeme objektivní literární jevy a subjektivní umění? Tak nyní se bude bojovat hlavně v tom druhém odvětví - líbí/nelíbí. Mám z toho Pocit, nebo taky ne.
Všech sedm povídek druhého kola bude také trvale zveřejněno na stránkách Vaultu šílené brahmíny.




15.11.2009 . . .

Soutěž: Jdi do Prahy a přines mi... Ne! Raději knihu!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (4) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

Rozkrádat Prahu je v kurzu. Však i v knajpě jsme se shodli, že by bylo záhodno vybrat nějakého geroje, jenž by Cajzl infiltroval a vypil pražákům veškerý bier. Pak by totiž Smejki přestal užívat při hodnocení povídek svá šílená desetinná čísla, naučil by se zaokrouhlovat na půlbody a Zkouška knihy by nemusela dostat známku 2,625.
Tahle povídka je zvláštní především tím, že má otřesný název. Opravdu jsem ji nechtěl číst a raději se těšil na Peklo v Pittu. Nešťastně zvolené jméno pak pokračuje martyriem špatné gramatiky a ne úplně dobře ukočírovaným vyprávěním... proč to teda dostalo dvojku? Protože to je dobré! Nejen že tam je hořící Praha (to pomůže vždycky), ale má to i dobrý nápad, zajímavou zápletku a vtipné vyvrcholení. Tahle věc by si zasloužila, aby nad ní její autor strávil ještě pár týdnů práce, někde něco osekal, jinde něco zatmelil, vybrousil, přelakoval.





14.11.2009 . . .

Soutěž: Jdi do Prahy a přines mi hlavu jejího vládce!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

Elita národa nás vymanila z područí Císařství, elita národa uchránila češství za okupace, elita národa nás dostala do Evropské unie... elita národa spustila jadernou válku. A proto byla ustanovena skupinka skvělých bojovníků, nejlepších lidí z národa, kteří pod vedením svého duchovního i strategického vůdce brání vzniku jakýchkoliv elit. Ergh... trošku to drhne, že? A pokud ještě bydlíte ve Slezsku či v Praze, možná budete překvapení, jak se ta krajina změnila. Naštěstí je děj docela rychlý, takže většina chyb zanikne ve víru akce. Proto, a také protože se povídka odehrává u nás, známkovali jsme za 2,75.




13.11.2009 . . .

Soutěž: Není všechno uran, co se svítí.


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (11) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Tak dnes tedy povídka Osvícení s průměrnou známkou 3,2. Byť je dnes třináctého, tato povídka leží na dvanáctém místě. Otázku, jak moc si ho zaslouží řešíme v recenzích. Přestože se jedná o technicky docela dobře zpracované dílko, se zajímavým nápadem a nadpisem, pointa je rozmělněná, a nápad utopen v přehršli zbytečných slov. Kladné body tomu dodává aspoň prostředí - do Falloutu 1 zasazuje své příběhy málokdo.





12.11.2009 . . .

Vaultu přicházejí posily!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (14) |  Tagy: Madbrahmin Komunita

Přátelé, právě jsem zachytil prioritní volání Pesusovo - do oblasti Kralup nad Vltavou (momentálně v držení vojáků panzerdivision Der Vault) byl z letadla typu "Storch" shozen výsadek v podobě divrzanta, jenž jistě podpoří náš falloutí odboj! Nový odbojář obdržel krycí jméno Martin. Předpokládáme, že svou rozvratnou činnost na našem diskusním fóru zahájí velmi brzy, nejpozději do patnácti let.
Přeji mu jménem vaultu do života svobodu, odvahu a hrdost, nechť z něj vyroste správný tulák Pustinami.
Přeji také oběma rodičům, ať mají nervy se svou novou ratolestí vydržet.
Zapíjejte ozářenou tequillou zrod nového falloutera!

BTW: Pesusi, ty tygře, vždyť jestli se nepletu, tak Georg se narodil před nějakými deseti mesíci - termín šestinedělí ti asi nic neříká, co?


Soutěž: Třináctka ve Falloutu 3


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (28) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Třinácté místo naší povídkové soutěže obsadila povídka, kolem které se asi točilo nejvíce debat. Je totiž možno ji brát jako další hloupý výžblept, nebo také jako ďábelskou parodii. Někteří z nás tomu chtěli dát jedničku, jiní to chtěli vyloučit ze soutěže. Prostě kontroverze jak brahmína. Nakonec povídka dostala těžce průměrné hodnocení 3,25, ale to by vás nemělo odradit od jejího čtení, neboť za to stojí. Pokud znáte Fallout 3, tak toto berte jako krutou parodii, která si dělá srandu z hromady nesmyslů, kterých je F3 plný (a ještě jich spoustu nechává pro další díly). My jsme se bavili skvěle!

[ Fallout 3 - Pravdivý příběh ODT ]  [ Fallout 3 - Pravdivý příběh RTF ]  [ Fallout 3 - Pravdivý příběh PDF ]

Smejki doplňuje: Tato povídka si vysloužila titul nejrozporuplnějšího díla soutěže, přičemž se může pyšnit mírou rozporuplnosti rovnou hodnotě 12. Průměrná míra rozporuplnosti u ostatních děl činí něco kolem 2,59. Algoritmus výpočtu této míry je  jednoduchý - byly sečteny absolutní hodnoty vzájemných rozdílů hodnocení všech čtyř recenzentů. Statistika nuda je...
...ale bez ní se věda dělat nedá, dodává Chekotay.




10.11.2009 . . .

Soutěž: Odvěký motiv šílenství a msty


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (19) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Protože včera jste měli frei, dneska do vás nahustím hned tři povídky! Avšak nebojte se, jsou krátké a větší množství času zabere snad jen ta poslední.
Začneme povídkou jménem Vault šílené brahmíny od autora jménem McLure. Její průměrná známka je 3,7. Záležitost to je krátká, a přesto, pokud si dobře vzpomínám, jí vytýkám přílišnou rozvleklost. Děj by se vešel do dvou odstavců. Pro nás je podstatné, že s ní končí povídky hodnocené jako "katastrofa" - následující povídky jsou již zařazeny do kategorie "prostě špatné".


A ještě na závěr, nedá mi to: Je moc pěkné, že autor umístil nadpis povídky doprostřed a větším písmem (potržení již nebylo nutné), a pod to uvedl i své jméno. Opravdu, s takto upravenou povídkou se pracuje mnohem lépe. Také je zde dobře užita přímá řeč, myšlenky hlavního hrdiny, odstavce... Všechno to jsou drobnosti, ale myslím, že rozhodly, zda tato povídka bude na 19. nebo 17. místě...
A teď tedy ty slibované dvě povídky s průměrnou známkou 3,5. Frankie se odehrává ve světě Falloutu 3, druhá povídka (nemá jméno) od autora, jehož nick podle e-mailové adresy tipuji na "Vana"se točí kolem starého New Rena. Zvláště druhá povídka odpovídá lehkému podprůměru toho, co na VŠB již je, leč to nelze brát za měřítko, neboť Vault ve své minulosti bral za vděk kde čím (jak myslíte, že jsem se sem dostal já?). Tak šup šup číst, tahle věc je krátká a nelogická:

[ Frankie ODT ]  [ Frankie RTF ]  [ Frankie PDF ]

A tahle věc je sice delší, ale rovněž velice nelogická a zmatená:

[ Povídka od Vany ODT ]  [ Povídka od Vany RTF ]  [ Povídka od Vany PDF ]

A jako douška: JaW si stěžoval, že neví, jak jsme hodnotili, což je po šesti dílech "Jak recenzujeme?" docela zlé, ale pokud jsem to opravdu nezmínil, tak se tedy omlouvám. Bylo to prosté, každý recenzent přečetl všechny povídky a pak ohodnotil každou povídku známkou na stupnici od 1 do 5, kde 5 znamenalo nejhorší počin. Když bylo hodnocení nejasné, hodnotitelé použili půlstupně (1*, 2-). Smejki je navíc takový kabrňák, že rovnou hodnotil i s desetinnými čísly, takže pak po zprůměrování někdy vyšla dost bláznivá numera. Po oznámkování pak obyčejný aritmetický průměr dal výslednou známku. Výjimku tvoří Peklo v Pittu, které získalo několikerá slovní ohodnocení typu "Pověste ho vejš, ať se houpá!", což jsme na čísla převedli jako "6". Bohužel jsem zapomněl tuto známku u následující povídky přepsat, čímž vznikly nějaké zmatky...




9.11.2009 . . .

Povídkování - vnitřnosti


Autor: Bodkin |  Komentuj novinku (30) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Chekotay už utrousil dost slov o povídkování, ale myslím, že se ještě trocha rozumování ztratí. Někteří z vás si možná u čtení naši recenzí říkali: Co to pořád mají s tou pointou? Jakou zase sakra gradaci! Proč to nemá být povídka? Vždyť když vybliju nápad na papír a není to dlouhé na román, je to povídka!

Naneštěstí není, což snad vyplyne z několika velmi volných a obecných definic:

Povídka – je krátký (!!!) literární útvar jež sleduje jeden motiv vedoucí k pointě, která je vyvrcholením povídky. Proč jeden motiv? Protože na víc prostě není čas. Na těch pár stránkách stihnete obstojně vykreslit osud chlapa táhnoucího pouští za kapkou vody. Když do toho začnete pražit další motivy, například skrze flashbacky, rozbije se gradace. Na lepší zpracování je pak třeba větší prostor – román. Ještě dodatek - největší flák textu, který považují v Ceně Karla Čapka za povídku, má pod 90 000 znaků (včetně mezer).

Motiv – neboli nápad, na kterém stojí samotné základy povídky. Je důležité si jej nerozbít dalšími motivy. Spíše je lepší, pokud máte nutkání do vašeho textu rvát nápad za nápadem, si je zaznačit a zůstat jen u toho, který se vám hodí nejlépe. Ze seznamu pak vybrat další nápad a napsat povídku jen a jen pro něj.
Vezmu si znova toho chlapa táhnoucího pouští, jeho motiv je voda (či její nedostatek). Proto v povídce nebudu řešit, jaké má kvéry včetně ráží a počtu munice v zásobnících, jen se zmíním že ho tíží a už je zahodil, brnění/výbava to samé. Nebudu řešit, jestli se na něm otčím análně či orálně ukájel. Nebudu řešit, že mu zlí nájezdníci zabili štěně! Je tu jen chlap, poušť a jeho obrovská touha si smočit.

Gradace – maskuje náběh na vyvrcholení. Čtenářova záda sjíždí Děda Mráz, mající 8 promile v krvi, na sněžné rolbě táhnoucí cisternu Stoličnaji. Svíjí se (čtenář, stařík si musí počkat na delirium tremens) nedočkavostí a proklíná se, že neumí číst rychleji. Nutně potřebuje vědět, co se stane. Autor to ví a využívá toho. Mazaně splétá neurčité narážky, nevyslovené hrozby, rychle běžící děj a živí čtenářovu zvědavost.
V našem případě bych měl popisovat, jak se hrdinovi lepí jazyk na suchá ústa. Zjevují se mu andělé slibující brzký konec, objeví se Ďábel nabízející vodu za jeho duši. Muž leze dál, brodí se pískem, zakopne, upadá, valí se dolů ze svahu, potácivě se zvedá. Písek ho škrábe mezi půlkama. Znovu upadne. Lapá po dechu. Pozvedne oči. Před ním rozsáhlá vodní plocha... BUM! Čas na pointu.

Pointa – je ukončení děje. Buď logické nebo překvapivé, nejlépe obojí. Nejoblíbenější fígl (i můj) je takzvaný úkrok stranou. Autor si čtenáře celou povídku zpracovává, říká mu jen to, co chce aby věděl. Dává mu falešné stopy a indície. Takže na konci zjistíte, že hlavní hrdina byl vlastně celý film mrtvý, všichni byli mimozemšťani, nebo že ta atomová puma byla od samého začátku plná šlehačky.
Můj příklad by mohl skončit například tak, že se vysušený muž vrhne do toho jezera, bude se brodit a cákat až do středu, aby každičká molekula jeho dehydrovaného těla byla obklopena vodou. A když se osvěží a chce zamířit ke břehu, prásk! uvědomí si že neumí plavat, doprostřed se dostal jen v adrenalínovém rauši a utopí se. Konec.

Konec – možná si říkáte, co to ten vořech mele. Dyť sám tvrdil, že pointa je konec! A taky že ano, za tím si stojím. Ovšem dost často se stává, že autor pointou nekončí a následují další věty, které buď mají něco předat nebo vysvětlovat. A já říkám: „To si strčte někam, tohle do povídky nepatří. Jakékoliv další slovo padnoucí po pointě je zlo! ZLO!“ Démonické zlo drolící sílu pointy, potažmo celé povídky. Pokud byla pointa slabší, doslov ji spolehlivě zabije. Jen silná pointa unese další kecy, ale i tak ji to poškodí. Takže pointa (nejlépe posledním slovem) a konec! Šlus!
Vynoří se z chladivého objetí, písek, horko i žízeň jsou pro teď zapomenuty. Jde na něj spánek, oči se klíží. Nedočkavě hledí ke břehu, na který se může svalit a spát stovky let. Břeh se ovšem nepřibližuje. Stále se vysmívá někde v dálce. Nohy ochabují, ruce pálí. Polyká vodu. Klesá pod hladinu, která se nad ním uzavírá s definitivní platností. Zatemňující myslí proletí poslední přání. Kéž bych se tehdy naučil plavat.

Logika – ne, nemyslím ji tak, jak to znáte z hodin matematiky. Beru to z hlediska zdravého selského rozumu. Postavy se chovají dle jejich naznačených charakterů, fyzikální jevy dle fyzikálních zákonů. Co to v podstatě značí? Že existují situace, které v tomto vesmíru (ani několika nejbližších) prostě nenastanou. Fanatický člen KKK nebude pomáhat jiným rasám a nebude na černochy pokřikovat: „Afroameričani! Snězte tyto výtečné koláče, které pro vás uvařila firma Krupp, vy Afroameričani volnomyšlenkářští v oblastí denní hygieny!“
Stejně tak světlo je rychlejší než zvuk a kulka je rychlejší než člověk! Kolikrát už člověk nejen četl, ale i viděl ve filmech (což je onen zdroj zla mlžící mysli pisálků) tenhle výblitek:

První samopalník byl jen pět kroků ode mne. Vypálil dávku a minul. Další jsem se vyhnul. Rozřezal jsem ho nožem a sprintoval k nejbližšímu kameni, za který jsem se ukryl. Samopalná palba utichla, měnili zásobníky.

Další oblíbenou věcí jsou logické zkraty. Autor ví, že se postavy musí dostat tam a tam. Ale nenapadne ho, jak to udělat uvěřitelně a elegantně. Proto vymyslí nějakou snadnou koninu, která hrdinům pomůže. Například najít vstup do Vaultu podle fotografie nalezené u mrtvého obyvatele onoho V. Nebo je třeba dodat příběhu více komplikací, tak se jedna z postav začne chovat proti přírodě. Viz konec filmu Nepřítel před branami.

Teď tedy dochází k (slabé) pointě tohoto článku: Pokud by nám přišel text, jenž by splňoval (mou) definici povídky, sledoval solidní motiv dobře vygradován do bombastické pointy a neobsahoval žádný okecávací konec, přitom by byl plně logický a celkem gramaticky a stylisticky na úrovni, tak by snadno vyhrál.

Naštěstí několik takových přišlo. Můžete se ještě těšit na dobré počtení.

PS: Pokud někdo nesouhlasí se závěry, které jsem tu spáchal, ať se nebojí se jakkoliv vyjádřit, nejlépe zde, kde je více prostoru pro libovolnou polemiku. Děkuji




8.11.2009 . . .

Soutěž: Na velikosti opravdu nezáleží!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (25) |  Tagy: Madbrahmin Soutěže Madbrahmin Komunita

Dnes vám, čtenáři, představím dvě povídky, které zaujaly shodné místo v žebříčku hodnocení. Sjednocená 19.-18. příčka je určená průměrnou známkou 3,875. Je zvláštní, že se čtveřice recenzentů takto shodla a umístila vedle sebe dvě tak rozdílné povídky. První z nich, Púšť, je drobný přívešek e-mailové zprávy popisující jakousi přestřelku kdesi na konci světa. Druhá práce, Touha žít, touha odpouštět, je obrovské dílo zvící novely či románu, které jsem si musel stáhnout z Letecké pošty a je nabitá nápady, dějem a zvraty... a zvratky, bohužel. Samotné recenze mají sedm stran!
Na rozcvičku prosím, zde krátkou povídku, jejíž název ji zcela vystihuje: Púšť je pustá záležitost...


Henry Thorn se už v této soutěži proslavil, když opakovaně vyřvával, jak je jeho dílo dokonalé a jak jsou recenzenti neschopní. Netřeba se o této kauze rozepisovat, stačí si přečíst diskuse k předchozím aktuálkám. Co ale ještě napsat chci je, že "Touha žít, touha odpouštět" je výborný nadpis, kterého je na tuto práci škoda. Také vám doporučuji číst originál v rtf. :) Opět chci upozornit na fakt, že Henry je mým spoluhráčem z Templářského řádu, a proto je možné, že jsem mu maličko nadržoval. Poukáži ještě na reakci k minulé aktuálce, kde uživatel "heršvec" docela pěkně zhodnotil - aniž to věděl - úroveň Touhy. Myšlenka tam je, a je důležitá - ale číst se to nedá.

[ Touha žít, touha odpoštět ODT ]  [ Touha žít, touha odpouštět RTF ]  [ Touha žít, touha odpouštět PDF ]

Pokud jste se přenesli přes dnešní dávku povídek - doufám, že vám nezkazily nedělní odpočinek - tak ještě malá zprávička na závěr. Konečně se mi podařilo najít fotku dvou cen, které byly do seznamu přidány dodatečně, tedy dvou originálek hry Stalker: Shadows of Chernobyl (věnoval Smejki). Pozdě ale přece... přidám tedy tuto ilustraci, aby ti z vás, kdož naše aktuálky sdílejí na Facebooku, mohli zprávu doprovodit tématickým obrázkem.









7.11.2009 . . .

Soutěž: Fallout 3 nás poznamenal víc, než by nám bylo milé


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (6) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

Jak jste se již přesvědčili na vlastní oči, první tři příspěvky do soutěže si ani nezaslouží, aby se o nich mluvilo jako o povídkách. Dnes tedy konečně trochu delší a obsáhlejší dílo, které by se již povídkou nazvat dalo. Samozřejmě je to hrůza a od nejhorší známky ji zachránilo pouze to, že referenční rámec je relativní. Tato povídka je typu "přečti a zapomeň", bylo velmi obtížné na ni psát recenzi, neboť člověk již po pár minutách nevěděl, o čem vlastně je. O otřesu, který odvážné čtenáře čeká, svědčí již nezvládnutý název povídky...
[ VBŠ ODT ]  [ VBŠ RTF ]  [ VBŠ PDF ]





6.11.2009 . . .

Soutěž: Čeština v bubnové palbě!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (14) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Povídky

Pokud vám včerejší první ochutnávka nevypálila oči, zde je další atak na váš zrakový nerv. Autor je válečník Templářského řádu VŠB a můj známý, a proto se obávám, že jsem mu asi trošku nadržoval. Jeho dílko si žádný dlouhý komentář nezaslouží. Myšlenka je prostá, zpracování otřesné.
[ povídka od Linota ODT ]  [ povídka od Linota RTF ]  [ povídka od Linota PDF ]

Aby toho pro dnešek nebylo málo, dám sem ještě jednu dávku. Nejspíš má jít o aspiraci na výhru v bonusové kategorii, nicméně průměrná známka 4- naznačuje, že ani tento autor nedosáhl na nejvyšší vítěznou metu. Mikropovídka o VŠB má název Vemeno. 
[ Vemeno ODT ]  [ Vemeno RTF ]  [ Vemeno PDF ]





5.11.2009 . . .

Soutěž: První krev!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (34) |  Tagy: Povídky Soutěže Madbrahmin Komunita

A je to tady, přátelé! První kolo hodnocení povídek je za námi. Do poslední chvíle nebylo nic jisté, pořád se děly věci... například JaW si v předvečer odevzdávání hodnocení všechna hodnocení omylem smazal! Ratman se dal slyšet, že všechno zhodnotit prostě nestihne a Aranelka se zdejchla úplně. Proto nakonec hodnotili jen čtyři recenzenti: Bodkin, Chekotay, Smejki a Viky. Na jejich hodnocení (a jejich známky) jedině bude brán zřetel, byť k povídkám někdy přikládám i další názory, tyto však slouží jen jako taková zajímavost. Každou povídku zde zveřejním v jednotných formátech odt, rtf a pdf. U povídek, které došly regulérně, tedy nikoli jako obsah e-mailové zprávy, pouze změním formátování souboru, aniž bych jakkoliv zasahoval do formátování textu. Hodnocení a recenze jsou umístěny až na konec souboru, za vlastní povídku.
Co se nějaké malé statistiky týká, tak došlo nám celkem 24 povídek, z toho jedna byla odmítnuta, neboť nebyla dokončena - hodnotit první tři kapitoly fakt nemá smysl. Jedna povídka nebyla do soutěže původně určena, ale pro srandu jsem ji zařadil, když už došla v soutěžním termínu. Jedna povídka byla velmi dobrá, navíc v dost obecném PA/sci-fi duchu, a proto jsem její autorce poradil ji stáhnout z naší nevýrazné soutěže a zaslat do soutěže vyšší, například do Ceny Karla Čapka. Dvacet dva autorů bylo, zdá se, mužského pohlaví, k tomu jedna jediná autorka. Z recenzentů se ukázala být nejhodnější Viky, zatímco zlý Bodkin a zlejší Smejki utvořili zabijácké duo.
Co se nějaké velké statistiky týká, tak Smejki zpracoval jakýsi famózní dokument o známkování, a já se jej pokusím převést do srozumitelné řeči.
Nyní ještě poznamenám, že veřejnou oslavu závěru soutěže spojenou s předáváním cen výhercům plánujeme uspořádat někdy kolem 28.11. v Brně, takže si na to období nic jiného neplánujte!
Teď už ale dost hloupých organizačních řečí, zvu vás na košt prvního povídkového díla, spíš tedy dílka. Povídka nazvaná Peklo v Pittu obsadila nejspodnější příčku žebříčku, když si vysloužila na pětičlenné stupnici (kde 1 je nejlepší a 5 je nejhorší) průměrnou známku 6. Vaše reakce na tuto povídku jsou vítány v příslušném topicu našeho diskusního fóra.





4.11.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? VI. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (4) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže Madbrahmin

Než řeknu cokoliv jiného, jedna základní, nejdůležitější rada, která musí jít sem dopředu a ne až na konec: Píšete-li v textovém procesoru, vždy používejte automatickou kontrolu jazyka! Je strašné, jak málo lidí tohle dělá... Teď už ale k mému článku:
Minule jsem rozváděl cosi o tom, že autor by měl psát tak, aby mu jeho čtenáři porozuměli, a rozepsal jsem tam problematiku volby témat a zacílení děje. Dneska se podívám na přízemnější záležitost - na porozumění mezi národy, na dělníky slova v potu tváře se mačkající v linkách - ano, na samotný jazyk.
Napsat povídku v jazyce, kterému čtenář nerozumí je věc, která se málokdy odpouští. Ve škole se učíme spisovný jazyk a ten bychom měli používat vždy, když píšeme pro obecenstvo. Když totiž napíšu "Po hokně hodím sicnu na Oltecu, valím augle na koc... Splách sem tři plnotučné a voprůboval betálné bresty," tak asi pardáli z Blekfíldu ví, o čem točím, ale zbytek je zralé na šaškec. Kdybych svá opilecky-erotická vyjádření napsal spisovně česky, tak mi porozumí každý od Aše po Jablunkov. A nejen to. Rozuměli by mi před sto lety a za sto let. Pokud někdo napíše "hey nygga drsnou powydku" ve slangu, který se používá jen letos a jen v oblasti garáží za panelákama, tak ji nemá co posílat na web provozovaný pro čechoslováky a s nechutně velkou životností. Okořenit povídku slangem může být zajímavé a někdy se to i podaří, ale obvykle to autor zkoní - buď použije slang, kterému nikdo nerozumí, nebo naopak použije slang, kterému rozumí mnozí, ale použije ho špatně. Poslední postava, která mluvila slangem a u které to ani moc nevadilo, byl Yarpen Zigrin.
Mimochodem, spousta lidí nadává na náš vstup do EU a lomí rukama nad úpadkem české kultury a přílivem cizinců, ale jen málokdo je ochoten na oltář milované vlasti položit svou pohodlnost a psát spisovně.
Teď si spolu užijeme kopec srandy, protože já, čtyřkař, se pokusím vysvětlit vám něco o tom, kde se ve větě píšou čárky. Na fóru se teď objevil krásný citát: "Ano, Senile L je pověstný svým balistickým přístupem k interpunkci... "Švihnu tu, čárku kam mě, napadne." Čárky jsou, v pořádku nenech se tím, rozhodit Sentinele naši, čtenáři jsou hni, dopichové" Balistický přístup autorovi při hodnocení povídky nepřidá, to je jasné. Pro začátek by autor měl prohlédnout celé své dílo a zkontrolovat, zda jsou čárky před každou spojkou (vyjma "a" a "i"). Následně nechť smaže čárky před "a" a "i". Tento jednoduchý krok zvýší úroveň mnoha povídek dvojnásobně. Celá záležitost je samozřejmě složitější, kdo se cítí na druhý krok, tomu poradím prostou skutečnost, že čárkami se od sebe oddělují odlišné myšlenky. Kdo neví, jaké myšlenky vlastně svým psaním vyjadřuje, tomu nezbyde než počítat slovesa a provádět větné rozbory, neboť dle Viky má každé sloveso stát samo, obklopeno toliko suitou svých přátel, ale odděleno od ostatních sloves čárkou. Tímto druhým krokem se již povznesete nad většinu autorů píšících na madbrahminku, ale pokud vám nestačí ani to, pak vám nezbyde, než zadat do Googlu heslo "Jak psát čárky?" a přečíst si příslušné obsáhlé návody. Například tento a tento, popřípadě henten.
Psaní měkkého a tvrdého i je také strašlivý kámen úrazu, který v první řadě svědčí o tom, že autoři nečtou, a hlavně - že nepřemýšlí. Tak polovina do očí bijících problémů je případ jevu, jenž se tuším nazývá "shoda přísudku s podmětem". Vezměme si třeba větu "Muži ráno ulovili geckona, stáhli z něj kůži, naporcovali a vyudili maso, a večer je vítězoslavně donesli do vsi." Průmerný autor™ napíše takovu větu, a přijde mu divné, že tam je mockrát "i" a málo "y", a proto se rozhodne to poopravit. Vznikne něco jako "Muži ráno ulovily geckona, stáhli z něj kůži, naporcovaly a vyudily maso, a večer je vítězoslavně donesli do vsi." Přitom si stačí uvědomit, kdo ulovil, kdo stáhl, kdo porcoval... atd. Vždy to byli ti samí muži. Ti muži ulovili, ti muži stáhli kůži, ti muži naporcovali maso... ti muži se vrátili do vsi. Čeština je krásně sexuální jazyk, čehož doceníte při psaní milostné poezie formou SMSky - v angličtině nikdy nenapíšete nic tak pěkného, jako v češtině. Pamatujte tedy, že koncovka slovesa se řídí rodem podmětu, ke kterému se sloveso (přísudek) váže. Když jde výhradně o ženy, tak slovesa končí na "y". Když jsou popisováni výhradně muži, jde o "i". Když jde o skupinku žen a mužů, nebo o skupinku bez určení rodu (pohlaví), pak pište pro sichr jen "i". Nedávno jsem četl nějakou PA povídku, která popisovala zážitky jakési skupinky lidí, kde byli zástupci obého pohlaví, a v jednu chvíli přišel čas na erotickou scénu, kde se o sebe dva lidé "vášnivě třely". Bez bližšího udání pohlaví je jasné, že se jednalo o sex lesbický. Autor sklidil posměch, protože tato scéna obrátila jeho značně machistické dílko zcela naruby a z horroru udělala satiru.
Psaní i/y v rámci slova tvoří menší část problému, setkávám se s ním zejména tam, kde autoři zkoušejí napsat slovo, které běžně nepoužívají. Zdá se, že drill vyjmenovaných slov zanechal jakousi stopu. Dokonce i háčky a čárky nad měkkými a dlouhými písmeny fungují docela dobře (pokud se je ovšem autor vůbec naučí psát), snad si autoři konečně uvědomili, že tahle vychytávka je krásná a hlavně užitečná.
Poslední skupina problémů je představována snahou autorů použít nové, nezvyklé slovo, či snad psát nějakým jiným jazykem, než jaký ovládají. Protože se jedná o velice vykutálené špeky, seznámím vás s nimi přímo u konkrétních povídek. Obdobný případ jsou přechodníky, trošku archaický jev, který je velmi malebný, velmi poetický a velmi obtížný. Ukusujíce kokosovou margotku přemýšlím, jak vám jej vysvětlit, leč nic mne nenapadá. Proto svůj článek zakončím tou nejlepší radou, jakou vám dát mohou - když nevíte, jak se co píše, tak to nepište. I tento článek byl několikrát přepisován tak, abych vyházel všechna sporná i/y a vyhnul se slovům a jevům, která sice čeština zná, leč mezi námi imigranty se bežně nevyskytují. A pokud nevíte o psaní vůbec nic, tak prosím, nepište vůbec. Raději čtěte. Hodně a kvalitní literaturu. Nenechte se svést na zcestí Máchou, Haškem nebo Škvoreckým a raději sáhněte po kvalitní češtině Neomillnerové, Rečkové, Nesvadby a Součka. Čeština je jeden z nejlepších jazyků Evropy - a je škoda jezdit po okreskách, když máte Lamborghini Diablo, ne?

Smejki: K mým milovaným přechodníků zde. Jasně z toho vyplývá, že chekotay ten svůj jediný zkonil
V jeho případě připadá v úvahu jen ukusuje, nebo ukusovav (minulý tvar), nebo třeba přikusuje.




3.11.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? V. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (5) |  Tagy: Madbrahmin Soutěže Madbrahmin Komunita

Čtenáři, doufám, že jste v pořádku přečkali Totennacht, a také, že snesete ještě dva-tři článečky literárně technického stylu. V mém miniseriálu jsme se dostali do stádia, kdy je již povídka čtena. Toto období je jako bitva, jako soulož, jako dialog autora se čtenářem - a tak jako v bitvě i souloži nedosáhne úspěchu ten, kdo nemyslí na partnera, tak ani povídka, jejíž autor píše výhradně pro sebe, nesklidí mnoho úspěchu. (Byť přirozeně existují výjimky, povídky zachycující běžný život autora a přesto oblíbené.) Obvykle píšeme pro někoho a je dobré mít na paměti, pro koho. Když jsem napsal jeden díl Šerifa jako slohovku, nebyla z toho má učitelka ČJ zrovna nadšená, protože samozřejmě netušila, o co jde. Pro povídky ze světa Falloutu obecně platí, že není třeba nic vysvětlovat nijak zvlášť podrobně, protože vše již bylo vysvětleno ve hře, a kdo hru nehrál, ten se stejně chytí jen obtížně. Naopak, když píšete povídku z nějakého obecného postapo světa, je dobré umístit třeba hned na úvod nějaké varování, že se nejedná o obvyklou beletrii ale o fikci, a někde později v expozici pak objasnit, co se vlastně stalo a že svět vypadá poněkud jinak, než by se člověk mohl domnívat. Vezměte si třeba první dva odstavce z Qwertyho povídky Objev. My, Fallouteři, okamžitě zasadíme příběh do PA světa a kovbojskou stylizaci Divokého západu vnímáme jako invenci a příjemné ladění pozadí příběhu. Avšak když dám tuto povídku přečíst tzv. normálnímu čtenáři (to je ten, co kupuje žárovky, nezajímá se o politiku a myslí si, že GMO kukuřice pije lidem krev), tak po prvním odstavci sklouzne do roviny "zase nějaký rodokaps" a buď tu věc zahodí nebo nebude chápat, co to je "vault" a kde se vzali "vembloudi".
Na druhé straně spektra zase stojí povídky, které objasňují a vysvětlují úplně vše, vypadají spíš jako filmové scénáře a jsou neskutečně nudné. O tom jsem ale už psal. Abyste to, soutěžíci, neměli tak lehké, jsou v posuzovacím týmu jak lidé, kteří reálie všech Falloutů znají dokonale, tak lidé, kteří je znají jen obecně, popřípadě toliko některé díly. Může se pak také stát, že nevyrovnané hodnocení je způsobeno tím, že jeden člověk prostě nepochopil, kde a proč se děj odehrává. Samozřejmě, že všichni víme, co to je APWA - ale ne každý z nás ví, že ti tři ghúlové hlídající v Necropolis plasmovou pistoli se v originální hře nazývají "Zombies" (ilustrační poznámka, samozřejmě).
Svého času si docela užil petruschka, když napsal haldu povídek ze světa Falloutu a Arcana, a pak, když je chtěl zveřejnit, musel je všechny "zcivilnit", vyházet z nich všechny čistě fandovské prvky a surový příběh doplnit tak, aby jej pochopil každý, kdo čte fantastiku. Když sáhnu do leteckého slovníku, tak řeknu, že povídka musí být v daném kulturním prostředí samonosná, tedy k tomu, aby byla pochopena, nepotřebuje nic dalšího než sama sebe a věci, které jsou obecně povědomé. Šířku kulturního prostředí - a tedy hloubku obecně povědomých termínů - určuje autor. Takový Washington Irving psal pro masy a stal se z něj první americký spisovatel, který se psaním uživil. Viky naopak píše pro specialisty, a nemyslím, že by někdo z vás něco od ní četl - nebo by vás to bavilo.

Teď bych se chtěl ještě zmínit o dynamice povídky, ale protože nejsem vyštudovaný kritik, začínají mi docházet slova. Mluvím o jevu, který je pro povídku zásadní, ale který jen zřídkakdy vnímáme. Někdy se stane, že se povídka tak nějak plouží, nikam neodsýpá, vše se pořád dokola opakuje a je to nuda... Jindy naopak děj letí jako splašený a čtenář se jen s obtížemi chytá a vůbec neví, která bije. Asi to zní trochu zen-buddhisticky, ale povídku si představuji jako řeku, po které pluje kajakář - čtenář. Řeka samotná byla postavena krajinářem - autorem povídky. Když je proud povlovný, všude se usazuje bahno a kal a kajakář se tím musí prodírat a namáhavě veslovat, tak je to špatné. Když je proud pomalý a nic nestojí v cestě, může se čtenář pohodlně rozvalit a okukovat okolí - pak by si ale měl autor dát s tím okolím sakra práci a také by si měl uvědomit, že povídka není slohový útvar určený pro okukování okolí. Když se zase koryto povídky zúží a zaplní balvany, kajakář je stržen prudkým proudem, který jím zmítá a dává mu do těla, vau, to je pak počteníčko! Jen si musí autor uhlídat, aby mu kajakáři neztráceli vesla a nevypadávali z loďky, případně aby nebyli ultramegahustě zběsilou akcí vyšoupnuti z koryta řeky úplně.
Výhoda pomalého budování děje je v tom, že můžete čtenáři ukázat vše, co potřebuje vědět, aby na konci sám přepadl přes jez pointy. Výhoda rychlého budování děje je v tom, že se čtenář soustředí na hlavní linku a nemá čas koukat kolem, takže si třeba ani nevšimne, že máte gramatiku dogy a že váš děj stojí na velice vratkých nožkách hraničících s časoprostorovými paradoxy. Zde nemohu nevzpomenout krásný příklad z Artemise Fowla, kde troll zaútočí na Julii, ale ještě než sevře čelisti, Butler se stihne vyléčit, zorientovat, ozbrojit a sám zaútočit. Je to kiks, ale došlo mi to až při šestém čtení, protože ta scéna je prostě rychlá a nenechá čtenáře všímat si podružností.

Jedním ze způsobů, jak řídit rychlost povídky, jsou třeba dialogy. Existují krátké povídky s drobnou pointou, do kterých autor prostě musel zasadit dialog, který je ovšem zbytečný, málo vypovídající, zdržuje, zaclání a vůbec opruzuje. Povídka je pak zbytečně dlouhá a kajak drhne o štěrk. Opačným extrémem jsou dlouhé monolitické bloky textu, skrz který se čtenář musí prodírat jako lepkavým blátem, bez sebemenší naděje na spásný odlehčující dialog.
"Hele, a jak ještě můžu ovlivnit rychlost čtení?"
"Třeba volbou slov. Jejich délkou a rychlostí jejich čtení."
"To nechápu."
"Jen vnímej melodii. Máš akci. Nářez. Užíváš krátká slova. Jednoduché věty. Slova, co maj málo slabik. Nekecej capiny. Tak zrychlíš."
"A když chci naopak zpomalit?"
"No tak v tom případě prostě začni psát rozvláčně, vybírej ze svého jazykového portfolia dlouhé výrazy a slovní spojení, a když ještě navíc celou myšlenku zasadíš do jednoho dlouhého, komplikovaného souvětí - které navíc můžeš opepřit zajímavými odbočkami, samozřejmě stále se ještě (aspoň trochu) týkajícími děje, za pomoci různých závorek, pomlček, vhodně použitých čárek a středníků - tak čtenáři nezbyde, než doopravdy zvolnit rychlost čtení, neboť mozek prostě musí držet velký kus vyjadřovaného v operační paměti a to jej značně zpomalí; nehledě na takové "nesportovní" pomůcky, jako jsou málo známá expresiva."

Tak a zase se mi to rozrostlo jako nádor. Tak na závěr ještě o práci s pointou. Pointa je to, co dělá z povídky něco víc než hustě popsaný cár toaleťáku. Pointa je nápad, pointa je vtip, pointa je motor, který táhne za sebou všechnu tu tíhu slov a písmenek. Největším zločinem je vyzradit pointu předčasně a tomu se mnozí zdejší autoři vyhýbají tím, že do svého příběhu žádnou pointu raději ani nezahrnou. Číst něco takového je pak za trest, protože tomu zcela chybí důvod, proč vlastně číst. Pointu obvykle v povídce umístíme až na samotný konec, extrém je sir A. C. Clarke, který má v oblibě v poslední větě (či někdy i jen slovu) obrátit celou povídku naruby (Střílejte veverky, Devět miliard božích jmen). Přátelé, opravdu si představte pointu jako remorkér a slova jako náklad. V povídce pointa táhne slova. Když je pointa slabá a slov je mnoho, tak se to vleče a je to nuda. Když je slov málo a pointa je silná, tak je jí škoda a nevyzní tak dobře, jak by mohla. Ze spousty skvělých povídek se silnými pointami se dělají dlouhé romány (mám dojem, že takhle vznikl i Stardust) a někdy to dopadne dobře; jindy to dopadne špatně, protože pointa se utápí v množství zbytečných slov. Autoři, prosím vás, naučte se škrtat. Škrtat je důležitější než psát. Nebojte se vyhodit scénu, pokud je pro děj a pointu zbytečná. Ano, autora to bolí, ale víte jak moc bolí recenzenta, když přečte pět stran popisů a na konci není odměněn?

Snad jsem toto téma podal srozumitelně, není lehké psát o věcech, které se týkají pocitů, a není snadné je známkovat, ale dělat se to musí, neboť povídka je umění a umění jsou pocity. Slibuji, že příště to již bude o přízemnějších věcech. To, že povídka má úvod, (expozici), zápletku, vyvrcholení a závěr snad říkat nemusím, takže příště to bude o těch věcech nejpřízemnějších - o gramatice, slovní zásobě a interpunkci. Je to něco, v čem jsem sám slabý a už se těším, jak mě Viky strhá.
No a místo sedmé lekce už snad budu zveřejňovat první soutěžní povídky.




31.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? IV. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (9) |  Tagy: Soutěže Kultura Komunita Madbrahmin

Čtenář-recenzent drží v ruce povídku. Zhodnotil její rozsah, zaujal jej nadpis, na první pohled zjistil, a to jej potěšilo, že povídka je dobře formátována (ne jako moje minulá aktuálka), text je přehledně zarovnán, přímá řeč je schovaná v chlívku uvozovek a každá na vlastním řádku a že jediné zvýrazněné slovo je tučné bum! v okamžiku, kdy hrdinovi pod zadkem bouchne soudek kyselého zelí. Nejsou tam žádné rušivé obrázky a povídka slibuje rychlou, dobře čtivou zábavu. Je čas přečíst první větu...
Pamatujete na své první rande naslepo? To nejdůležitější je zaujmout, protože názor na neznámého člověka si uděláme v prvních třech (až patnácti, záleží na výzkumu) sekundách osobního kontaktu. (Nehledejte za tím žádnou sexuální narážku, prosím!) Pokud svůj protějšek úspěšně zahákujete, můžete po zbytek večera mlít voloviny a lít si do výstřihu čokoládu a drobky, k abordáži stejně dojde.
Úplně stejné to je v povídkách. Dvouhodinový film si může dovolit začít dlouhou, pozvolnou sérií záběrů do krajiny. Román si může dovolit vyčlenit dvě kapitoly popisů krajiny. Povídka ne. Povídka pracuje s každým jednotlivým slovem, první slovo musí mít stejnou hodnotu jako poslední, nic nesmí přebývat, nic nesmí chybět. Psát dobré povídky je mnohdy těžší než psát dlouhé romány. Autor by neměl počítat s tím, že se čtenář do povídky časem začte, ale měl by ho hned prvními větami popadnout za límec a vtáhnout do děje. Začátečník obvykle povídku začne akcí, aniž by ho napadlo, že akční scéna na úvod funguje ve filmu, ale ne v povídce. Než začnete psát o svém příběhu, zamyslete se, čím ho začít. Nadpis a první dvě-tři věty rozhodnou, jestli vás bude někdo číst, nebo ne. V případě snahy o kariéru to rozhodne o tom, zda vás otisknou nebo ne.
Schválně si zkuste přečíst jednu až tři první věty z následujících povídek, a přeberte si v hlavě, zda byste je chtěli číst dál, až do konce: Poutník, Sarah, Lovec páračů, Na vlastní pěst. A teď tyhle: Cena za přítele, Anděl, Čokl, Kronika města Perfect Town. Tak co, vidíte rozdíl? Řekl bych, že v těch dvou skupinách nějaký je. Malý rozdíl - ale zatraceně důležitý, protože formuje podstatnou část názoru čtenáře.
Prokletím úvodu vtahujícího do děje je nastavení laťky. Může se vám stát, že napíšete bohovský úvod a jen nadprůměrný zbytek povídky, které pak vypadá odbytě. Jo, psaní povídek není žádná sranda, byť si Andrzej Pilipiuk myslí něco jiného...
Další věcí, které si čtenář všimne a kritik ohodnotí, je dynamika povídky, té však věnuji příští článek.

Pozn. - Uvedené povídky nejsou povídkami soutěžními!




30.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? III. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (3) |  Tagy: Soutěže Kultura Komunita Madbrahmin

Vážení návštěvníci, pokud vás ještě neštvu svými literáráními rozbory, dáme si dnes takhle navečer další. Ještě než se ale zakousnu do toho papírového sendviče, poznamenám, že dne 27.10. složil známý brahmíňan Justin přísahu a slavnostně tak nastoupil dráhu profesionálního vojáka - studenta všeobecné medicíny.

A teď pár věcí organizačního charakteru. Zajímá-li vás, zda bude další ročník této soutěže, pak vězte, že nic není jisté. Je zde jistá vůle soutěž zopakovat, ale vše záleží na tom, jaký dojem budeme mít z tohoto ročníku.
Někteří autoři by rádi zveřejnili svou soutěžní povídku dříve, než vyjde zde, a ptají se, zda mohou. Samozřejmě mohou. Akorát že poslat do soutěže povídku a pak ji prezentovat jinde je takové divné. Není to přímo nezdvořilé, jen tím autor dává najevo, že mu je vyhlašovatel soutěže ukradený. Asi jako když vás váš spolupracovník pozdraví a vy mu neodzdravíte. Třetí poznámku jsem už tuším někde vysvětloval, jde o zevřejňování povídek. Tak tedy, až budou všechny povídky oznámkovány, rozseknu je. Ty, co budou mít průměr vyšší než 2, půjdou do dalšího kola hodnocení, ty co budou mít průměr nižší vypadnou a budou zveřejněny postupně zde. Začnu od těch, jejichž průměr bude nejhorší, vždy zveřejním povídku i její recenze. S povídkami, které budou opětovně hodnoceny v prvním kole, mám zatím trochu neujasněné záměry - buďto je rovněž zveřejním stejným systémem, anebo je dám vytisknout a kniha bude ke koupi za cenu nákladů a dopravy.
Do hodnocení povídek nebudou připuštěni čtenáři. Jejich hlasování by totiž nebyl "vox populi-vox dei", ale spíš něco jako "vox ochlei", neboť anonymita internetu neumožňuje garantovi soutěže zaručit dodržení rovných podmínek hodnocení.
A finálně věc, která rovněž vyvolává zajímavé reakce, totiž samotné zvěřejnění povídek. Soutěžní povídky budou zveřejněny spolu se svými recenzemi prakticky ve stejné podobě, v jaké k nám přišly, avšak v jednotném formátu (předokládám lyx, odt a pdf). Pokud autoři budou chtít své výtvory vylepšit, než je zařadíme do portfolia povídek madbrahmíny, samozřejmě mohou poslat své upravené verze, tyto se však samotné soutěže již nezúčastní.
Na závěr této organizační části se chci omluvit za občasné úniky "pikantních" informací, které jsem způsobil. Asi pod vlivem bulváru, nevím... rozhodně to však není seriózní chování. Jedinou mou omluvou je fakt, že tyto statě píši na závěr dlouhých dnů, jsouce velmi unaven. A proč je tedy vlastně píši? Nebylo by snad lepší být potichu a vyčkat na zakončení soutěže? Ve skutečnosti snad ani ne. Recenzenti potřebují čas, aby mohli konat svou práci, a čtenáři VŠB potřebují ujsitit, že na tom opravdu děláme. Tato má vata literární teorie snad plní oba účely. Krom toho množství povídek do soutěže došlých představuje materiál, na němž budu moct demonstrovat své teze, jež ovšem mají obecnou platnost. Budu velmi rád, když mé výplody pomohou začínajícím autorům vypilovat jejich první povídku pro Madbrahminu, nebo ještě lépe, když jim pomohou k umístění jejich díla na žebříčku vítězů některé větší, republikové soutěže. 

Nyní tedy k další kapitolce o věcech, jichž si čtenář-recenzent všímá. Slíbil jsem vám první větu, leč ta musí počkat, ještě jsme neskončili s grafickou stránkou věci. Některé povídky došlé do soutěže jsou totiž ozdobeny obrázky.
V rámci VŠB své povídky poprvé obrázky ozdobil již petruschka blahé paměti, a již tehdy to nedopadlo dobře. Povídka je totiž krátký literárání útvar, jenž stojí sám na sobě a na obecně známých kulturních základech, a kromě určitého formálního formátování, o kterém jsem psal minule, nevyžaduje nic víc než prostý text. Povídku je možno poslat Marconiho jiskrovým telegrafem, a po dekódování bude stejně čtivá jako před odesláním. Obrázky přiložené k povídce jsou přinejmenším zbytečné. Čtenář totiž náhle krom povídky hodnotí i obrázkovou přílohu. Fenomenální malíř by jistě dokázal vytvořit malbu, která by svou bohatostí dokonale doplnila povídku; tento malíř by ovšem nemusel psát, ale stačilo by mu malovat. Obrázky provázející povídku odtrhávají pozornost čtenáře od plynutí textu (na to se zaměřím později) a konfrontují jeho fantazii s realitou. Čtenář si na základě přečteného něco představuje, a najednou je tato představa zborcena a korigována kresbou, která ponechává fantazii jen málo místa. Pamatuji si, jak jsem se kdysi vnitřně stotožnil s hrdinou jakési mayovky, a jak jsem byl zklamán, když jsem posléze tohoto hrdinu spatřil v televizi - vypadal mnohem hůř, než jsem si jej představoval... Kromě toho musí být doprovodné obrázky také zpracovány a umístěny dokonale, aby nerušily text a jeho formátování. To nejlepší, co může autor od přidaných obrázků očekávat je, že nijak neovlivní hodnocení povídky čtenářem. Pravděpodobnější však je, že hodnocení ovlivní negativně. (Positivně nikdy.) Existují úžasné kiksy, například nedávno byla v Ikarii povídka doplněná ilustrací, na které bylo vyobrazeno zakončení velmi napínavého děje, včetně závěrečné pointy. Tato ilustrace však byla umístěna zhruba v polovině povídky! Zbylé tři strany jsem dočetl již jen pro forma... Přátelé, pokud chcete své povídky ilustrovat, inspirujte se dávnými rodokapsy, omezte se na jednu-dvě kresby v oblasti obálky představující povětšinou toliko Anonymního desperáda a Pochmurnou krajinu vůkol. Tím nabudíte atmosféru, ale fantazii čtenáře necháte pracovat dle její vlastní osy.
Tento problém je obsáhlejší, týká se totiž i způsobu, jakým autoři své povídky píší, jakým exponují své postavy a místo děje. Velkým nešvárem v době poslední dekády se stal "syndrom filmové expozice", kdy autor viděl mnoho filmů a napadlo jej filmové dobrodružství, protože však nemá kameru, raději napíše povídku. Neuvědomí si přitom, že literatura a herectví mají naprosto rozdílné múzy, že jde o zcela jiné formy umění pracující se zcela rozdílnými prvky a procesy. Nejblíže se filmu blíží scénář, povídka je však něco úplně jiného. Rozdíl je snad asi jako mezi fotografií a kresbou, prostě v povídce autor ukazuje čtenáři jen to, co je opravdu důležité, ale to, co je opravdu důležité, mu musí ukázat vše. Záplava "filmových povídek" donutila povolanější, než jsem já, k napsání svých statí, Žamboch, Neff, najděte si jejich rady na stránkách Ikarie či Pevnosti. určitě si však zapamatujte, že filmové triky v povídkách nefungují a ruší. Nutit čtenáři vaši vizuální představu, ať již obrázkem nebo sáhodlouhým popisem, má cenu pouze pokud se popisované vztahuje k ději. Chcete-li vyjádřit, že hrdina dlouho putuje velkou pouští, tak ve filmu ukážete dlouhé, sestříhané záběry na velkou poušť. Ve špatné povídce budete dlouze popisovat tuto velkou poušť. V dobré povídce napíšete "Hrdina putoval tou velkou pouští už fakt dlouho." Ono to stačí. Čtoucí lidé mají fantazii vycvičenou.

Na závěr dnešního perného dne (tuto stať zveřejním včera) se ještě rozepíší o posledním jevu, jenž kloubí grafickou část povídky, či tedy spíše formátování, s obsahovou částí. Řeč je přímo o formátování písma. Vezmu to odzadu.
Část svého literárního díla můžete napsat formou dolního či horního indexu. Význam to má pouze v případě vědeckých operátorů, přestože jsem tento jev zazanamenal i v literatuře pornografické (konkrétně jde o Emanuelina slunce). Nehodí se ani pro literárání pokusy a navíc ne všechny textové editory je zvládají zobrazit korektně. Další zajímavý formát je psaní kapitálkami, což jsou velká písmena psaná jako malá, nebo spíš menší. Redakční systém VŠB je nedovoluje zobrazit, a já vám hned řeknu proč - používají se totiž pouze ve vědecké literatuře pro psaní jmen vážených vědců v případě, že odkazuji na jejich práci. Další použití je ještě vražednější, kapitálkami totiž mluví Pratchettův Smrť! Když jsme se pokoušeli implementovat kapitálky do systému, objevil se v serverovně malý rack s kúsou a sundal nám diskovou plotnu...
Ne vždy je třeba obtěžovat kapitálky a můžeme použít obyčejná VELKÁ PÍSMENA. Je to nejjednodušší způsob zvýraznění, zvláště v rozsáhlém textu. Z komiksů se do literatury dostaly výkřiky a exploze typu ÁÁÁÁÁ! BUM! kde velká písmena jasně ukazují, jak byl ten výbuch obrovský. Je to poněkud americké. :) Nadužívání velkých písmen je nešvár, neboť se špatně čtou. Klasické, bežně užívané fonty mají za sebou asi šest století evoluce a zdokonalování, a vymyslet nový dobrý font není nic lehkého. Nedávno byl v HN (nebo LN) rozhovor s českým grafikem, jenž se světově proslavil, neboť po pěti stech letech vytvořil nový font, který není jen nějaká ozdobná habaďůra, ale fakt se dá dobře používat. Malá písmena klasických fontů jsou utvořena tak, že v jakékoliv vzájemné kombinaci vytvářejí tři horizontální vodící linky, po kterých klouže čtenářovo oko. Velká písmena na začátku vět mají charakter upozornění na předchozí tečku, na začátku vlastních jmen pak upozorňují, že jde o vlastní jméno. (Víte, mít přezdívku "petruschka" nebo "chekotay" je vlastně velice pitomé, a postupem času vůbec ne pohodlné.) Velká písmena však vodící "lišty" nemají, jsou všechny rovnocenné, a oko z nich zklouzává. Dlouhý text psaný velkými písmeny se čte zle. Klasické zlo jsou nadpisy vyvedené velkými písmeny, vypadají škaredě a čtou se ještě hůř. To už je lepší nadpis podtrhnout. Podtržení (underline) je nejjednodušší způsob zvýraznění ručně psaného textu, v textovém editoru jej použijeme, když potřebujeme něco nejen zvýraznit, ale také oddělit od ostatního plynutí textu. Podtržením dáváme najevo, že předchozí text se od následujícího liší. Podtržený nadpis kapitoly či povídky je docela fajn, ale mějme na paměti, že podtrhávání patří tam, kde vzniklo - do ručně psaného textu - a na stroji či počítači jde o přežitek, který používají jen staré panny a zapšklí puberťáci. Pro všechny psavce, kteří chtějí zvýraznit ta opravdu důležitá slova, bylo vymyšleno písmo tučné, neboli bold. To je naprosto ideální. Je lepší než velká písmena, je lepší než podtržení, je lepší než ta mladá sousedka odvedle. Když je něco fakt fest důležité, tak je to tučné. Když to naopak důležité tak nějak úplně není, když nám to připadá tak nějak nahnuté mimo realitu, pak o tom píšeme kurzívou, neboli italikou. V uceleném textu se kurzívou píší věci, které jsou méně důležité pro dynamiku textu, ale přeci jen je dobré je zmínit. Jindy se kurzívy využívá pro jakási intra, intermezza či outra, tedy kousky děje, který je popisován z naprosto jiného pohledu, než celý zbytek díla. V tomto případě jde však jen o takovou obezličku. Také se tak píší jména, názvy či části textu v cizí řeči, obvykle tedy fárze, které jsou známy samy o sobě a nevyžadují překlad. Ve výkladových pojednáních se kurzívou píší poznámky. V povídce užijeme kurzívy nejčastěji, když zapisujeme duševní dialog postavy. Vypadá to pak asi nějak takto:
>> Jestli si myslíš, že ti tohle sežeru, tak jsi fakt pako! pomyslel jsem si, ale nahlas jsem neřekl nic. <<
Na každý pád se vždy zamyslete, zda skutečně chcete dávat písmu jiný tvar. Velká písmenka vzbuzují pocit naléhavosti, tlustá písmenka jsou důležitá a po kurzívě zrak i mysl sklouzne rychleji. Formáty fontu jsou kořením, které vám umožňuje pracovat s rychlosti odvíjení povídky, avšak užívejte tohoto koření uvážlivě a s mírou!

Slibuji, že příští pojednání bude krátké! :)





27.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? II. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže

Dneska si povíme... ne, vlastně já vám napíšu něco dalšího o jevech, jichž jsem si při hodnocení povídek kandidujících na výhru v naší soutěži všiml. Minule jsem vyprávěl, co se stane s vaším dílem, než se dostane k recenzentovi, dnes si povíme něco o recenzování. Recenzent hodnotí povídku dle dvou hlavních kritérií, tedy jako dílo řemeslné a dílo umělecké. V prvním případě se ptá, jak dobře autor zvládl vyjádřit to, co chtěl, a ve druhém případě se ptá, co to vlastně vyjadřoval. První kritérium se hodnotí objektivně - pravidla psaní povídek jsou jasně daná a kodifikovaná a jsou součástí osnov základních škol. Gramatika, syntaxe, sloh, formátování textu, stejně jako osnova malého literáráního útvaru. Druhé kritérium je subjektivní, protože umělecký prožitek vychází z velké části z nitra čtenáře. Umění je v prvé řadě dialog mezi autorem a čtenářem a běžně se stává, že to, co promlouvá k jednomu, v přítomnosti druhého zarytě mlčí. Myšlenka, pocit, pointa, to jsou prvky, které musí rezonovat se čtenářovým nitrem, aby se nějak projevily. Ve svém hodnocení musí kritik pracovat ve třech rovinách - v první rovině technické, kde zhodnotí řemeslné zpracování díla, ve druhé rovině umělecké, kde zhodnotí svůj prožitek díla, a ve třetí rovině komunitně umělecké, kdy se pokouší odhadnout, jak dílo prožijí jiné lidé z komunity čtenáře a autora - neboť, jak jsem již psal, kritika slouží v prvé řadě ostatním čtenářům.
Proto budou k hodnocených povídkám zvěřejňovány i naše slovní recenze, ve kterých se pokusíme posoudit, jak je autor zručný slovotepec, jak zapůsobil na nás a jak asi zapůsobí na vás.
Jenže povídky je třeba také nějak srovnávat navzájem a to v případě vícerozměrných analýz jde jen velmi obtížně. Proto jsme přikročili ke známkování jako na základce - známka je vyjádřením sjednoceného hodnocení všech, objektivních i subjektivních, prvků povídky. Je to těžké a každý recenzent si musí v hlavě srovnat, který prvek povídky je pro něj důležitější.
Takže recenzent drží ve svých tlapkách štůsek papírů s povídkou. Jeho oči spočinou na nadpisu a mysl začíná pracovat. Je nadpis slibný? Obsahuje cizí slova nebo pravpopisné chyby? Není to nějaká parodie? (Když člověku přijdou povídky jako "Návrat paladina", "Policejní dekadence", "Vault City: Reloaded" nebo "Desert Gump", naučí se dávat si pozor.) Nedá se z něj uhodnout, o co v té povídce jde? Tohle je častý problém, přátelé, že autor nedokáže vložit do deseti odstavců nic víc, než co již napsal do nadpisu. Na druhou stranu existují autoři (i čeští), kteří tohoto jevu umí mistrně využít, například v podobě povídky složené převážně z nadpisů. Navrhnut kulervoucí nadpis, který bude mít sílu nabušeného taktického křečka není jednoduché; všimněte si třeba Bodkina, jenž na fóru nedávno veřejnil svou novou povídku, povídka stojí, a nyní si hraje jen s nadpisy... Když se to podaří, je to palba, vezměte si teba takovou povídku Lásku za krev a smrt. Lásku... za krev... a smrt! Nářez. Hned víš, co to bude - bude to drsné a dojemné jako západ slunce nad zmasakrovaným táborem uprchlíků z dětského pracovního tábora. Tuhle Harleyovu povídku jsem četl dávno, ale dodnes si pamatuju, kde jsem se právě nacházel i jak se slunce odráželo od okenní tabule, což je dáno jednak sílou napsaného příběhu, ale také sílou nadpisu, pod nějž jsem si ten celistvý zážitek uložil. Na nadpis nespěchejte. Když povídku dopíšete a dokončíte všechny úpravy, znovu se zamyslete a popřípadě název upravte. Nad nadpisem se vyplatí přemýšlet týden nebo dva.
Ale třeba pro Viky nadpis nehraje vůbec žádnou roli - byť ji potěší, pokud nějaký je.
Někdy před nadpisem, někdy po nadpisu si čtenář všimne celkového rozložení textu. Pamatujete, jak vás na základce nutili linkovat sešity? Jak jste museli s sebou tahat pravítko, abyste mohli posunout první řádek odstavce o kousek doprava? No, tak tohle je pro čtivost jakéhokoliv útvaru delšího než výkřik podstatná záležitost. Stránka A4 má na šířku něco pod tři palce, jednadvacet centimetrů, a čteme ji na vzdálenost pokrčené ruky, tedy asi půl metru, spočítejte si tedy obvodovou rychlost imaginárního bodu průmětu optického ohniska oka při pohybu z konce jednoho řádku na začátek druhého řádku. V takové rychlosti se jemná motorika okohybných svalů unaví, mozek ztrácí přesnost, soustředění - a to je důvod, proč jsou v novinách delší články psány v tenkých odstavcích! Čte se to líp, mohem líp, rychleji. Nemusíte rovnou psát povídku ve sloupcích, byť to Writer dokáže bez problémů, ale stačí, když si nastavíte dobře odsazení dokumentu zleva i zprava a z jednadvaceti cenťáků využijete třeba jen patnáct. Je vyšší spotřeba papíru, ale je vyšší požitek ze čtení. Jako autoři pracujete nejen se strukturou povídky či s dynamikou jejího děje, ale také s dynamikou jejího čtení. Souvisí s tím i volba slov a souvětí, ale tím se zabýval i Žamboch v Ikarii a já to možná proberu někdy jindy.
Odsazení na začátku odstavce je také dobrá věc, a také vám ji Writer umožňuje snadno nastavit. U mne se jedná o automatický pohyb, otevřu prázdný dokument, odsadím první větu o půl centimetru a napíšu pracovní nadpis; pak teprve se zamyslím, co vlastně chci psát. Odsazení pomáhá čtenáři se orientovat. Mrkejte na tuhle dlouhou aktuálku - náš systém neumí odsazovat. Čte se to pěkně blbě, co? Takže odsazujte, odsazujte každý odstavec, i přímou řeč. Odsazuje se jedním zmáčknutím klávesy "Return", které PCčkaři říkají "Enter". Ano, opravdu jedním. Ne dvěma. Tři jsou úplně mimo. Kolikrát musíte zmáčknout enter, abyste ukončili jeden a začali druhý odstavec? Jednou! Když zmáčknete dvakrát, začínáte novou kapitolu. Nedodržovat tohle je strašlivé zvěrstvo, díky němuž dialogy vypadají jako lán kukuřice v Sovětském svazu.
Když napíšete povídku jako změť písmenek a slov bez ladu a skladu, čte se špatně a recenzent nebude mít moc náladu dávat vám jedničku.
Na závěr dodám, že v případě přímé řeči se enter zmáčkne pokaždé, když skončila mluvit jedna postava a začíná mluvit druhá. Jo a prosím vás - nenechte své postavy mluvit jednu přes druhou. Funguje to jenom ve stripech o Nemi, ne v povídkách!
Příště vám popíšu, co se stane, když si recenzent přečte první větu. A teď už přeji bodrou moč a vlhké sny!




26.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme?


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (6) |  Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže

Přátelé, povídková diskuse se nám docela rozproudila, tak já zase vypustím pár hlášek, ať vás udržím ve střehu. Celý náš tým maká jak šnekový diferenciál, abychom stihli ohodnotit vaše díla do konce tohoto měsíce. Povídka Henryho Thorna se již nyní stává legendou, a to ji ještě nikdo nečetl, tak já vím prozradím, že má nějakých 150 normostran. Jak recenzujeme?
Literárání kritik je nejen člověk, který má ostrý jazyk sloužící mu ke strhání díla, ale také průvodce čtenáře, kterému pomáhá k většímu a lepšímu zážitku tím, že dílo zasazuje do širšího kontextu. V případě amatérských prací (a amatérských kritiků) ještě také odděluje zrno od plev a chrání čtenáře se slabší psychickou konstitucí.
Celý proces samozřejmě začíná přijetím e-mailu. E-mailová adresa se bude povídky držet po zbytek jejího hodnocení, takže je vcelku jedno, jestli se podepíšete jako "Něžňoučká žežulička" nebo "HustejDrsnejPařanFalloutů", my z toho vidíme stejně jen "Jan.Novak@Vasefirma.cz", a i to slouží jen jako pomocný identifikátor. Proč je třeba pomocných identifikátorů? Řekneme si hnedle. Já totiž otevřu zprávu a tam se na mne vychrlí neštěstí - celá povídka je napsaná ve vlastní zprávě, a poté, co prošla řadou filtrů a přeposílání, je plná "Fwd" znaků. Což jí na čtivosti nedodá. Nicméně vypreparuju povídku do normálního souboru ve formátu odt nebo txt a uvedu ji na fóru, v topicu pro hodnotitele, pod jejím jménem a s e-mailovou adresou odesilatele. (Občas se stane, že nelze odlišit povídku od doprovodného textu.) Pokud přijde povídka tak jak má, tedy jako příloha, pak ji uvedu pod názvem souboru a s e-mailem. Někdy se povídka jmenuje jinak, než jak je nazvaná, a to pak dělá zmatky.
Povídky jsou setříděny dle abecedy, po čtyřech v příspěvku ve speciálním topicu, a recenzenti si je stahují, tisknou, čtou a pak k nim připisují svá hodnocení. Zde se objevují další problémy. Například si člověk řekne, že ho čeká šest hodin ve vlaku, tak si vytiskne deset povídek, hodí do tiskárny štos recyklovaného papíru a tiskne. Jenže některé povídky vůbec nemají nadpis! Zjistí se to až ve vlaku, a pak je třeba dohledávat, co jsem to vlastně hodnotil.
Jak jsem již psal, tyto statě mají sloužit k tomu, aby z nich začínající autoři načerpali zkušenosti, a mohli pak úspěšněji soupeřit ve velkých soutěžích celonárodních. Právě na popsaných případech je vidět, že je opravdu dobré pojmenovat povídku do nadpisu i do názvu souborů. Také potěší, když je v záhlaví povídky vyplněna aspoň e-mailová adresa; i když třeba u Ceny Karla Čapka to rádi nemají. Jedna povídka v soutěži má pro sichr jméno autora v zápatí na každé stránce, což je fajn zvláště když vlak narazí do vyvráceného smrku a papíry se rozletí a promíchají.
Tak tedy recenzent drží v rukou štůsek papírů na kterých se to hemží tiskovou drobotinou. To úplně první, čeho si všimne, je hmotnost povídky, tedy její rozsah. Zkušený člověk již ví, co může očekávat. Když to má do pěti stran, je to krátká povídka, a to obvykle bývá buď učiněná blbost, nebo moc dobrá věc. Když to má jen jednu stranu, tak to sice může být mikropovídka jiskřící vtipem, ale obvykle to bývá blábol. Sir Pratchett se vejde s erotickou fantasy povídkou do jednoho sta slov (a Kantůrek to po něm přeloží!), ale sir Pratchett nepíše na VŠB každý den. Když má záležitost mezi pěti a deset stránkami, jedná se o dlouhou povídku. Od takových je možno očekávat vše. Nemá smysl brát je sebou ráno do tramvaje, ani se do nich začítat během přednášek, protože jsou na to prostě moc dlouhé, a proto k jejich přečtení dojde spíš až večer během dlouhé cesty domů, kdy vlak kodrcá tmou mezi ztemnělými siluetami Vítkovických železáren a je tak narvaný smradlavými študáky, že recenzent sedí na umývárce, nepřečtenými povídkami se zakrývá před vlezlým studeným vichrem profukujícím skrze dveře a na přečtených sedí. Pokud má povídka více než deset normostran, tak už se to pomalu nedá považovat za povídku, ale spíš za novelletu, a na ty je třeba vyhradit si večer delší dobu, třeba než se žena obleče, nebo než se upeče štrúf. Když to jde přes dvacet, už mluvíme o novele. O něco dál je pak krátký román, jako třeba McCarthyho Cesta, která má asi tři sta normostran v polovičním formátu, tedy zhruba sto padesát normostran kancelářských. (To jen abyste věděli, s jakými díly srovnáváme ta vaše.) Ve většině soutěží by vám tohle omlátili o hlavu, ale u nás to ještě projde, i když tisknout to samozřejmě nikdo nebude.
V okamžiku, kdy zhodnotí rozsah, se recenzent konečně podívá na jméno povídky.
Ale o tom si povíme zase příště.





19.10.2009 . . .

Jak postupuje naše literární soutěž?


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (53) |  Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže

Připravil jsem si pro vás podrobný rozbor toho, jak vlastně recenzujeme, jenže počítač jeho podrobnou rozborovitost neudržel a poroučel se. Takže to vezmu jen zkráceně. V soutěži je 23 povídek, a jsou to tyto: Broken Dreams, Fallout3 - Pravdivý příběh, For Madbrahmin, Frankie, Freeman, Hrob za hrob, Keď holubovia zapelychajú, Lovec Vyvolených, Osvícení, Peklo v Pittu, Povídka (vana3), Poslední kšeft v New Renu,Povídka (Linot), Púšť, Slib, Stalkerský příběh, Touha žít, touha odpouštět, Vault Dweller, Vault šílené brahmíny, VBS, Vemeno, Votrelkyňa, Zkouška knihy a Zrůdy by měly držet spolu.
Pokud jste svou povídku poslali, a není zde uvedená, tak jě někde chyba a do dvou dnů ji posílejte znovu!

 





2.10.2009 . . .

Brahmíní vemeno připraveno k podojení


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (16) |  Tagy: Kultura Komunita Madbrahmin Soutěže

Každý, kdo po přečtení nadpisu začal myslet na sex, si může udělat čárku. Mimochodem, na Rapidshare je nějaký soubor s názvem "Fallout erotica"... No nic. Jak už jste asi všichni pochopili, měl jsem na snídani cukr. Důležitější však je, že minulý víkend proběhl desátý ročník Post-Apokalyptické Schizofrenní Symfonie. Všechny návštěvníky madbrahmíny, kteří si byli zatrsat na dekadentní Marťušákovy rytmy tímto zdravím. Ti ostatní by se měli zamyslet, jaký má vlastně život cenu, když jej člověk nevyužije k návštěvě nejlepšího postapo LARPu u nás?
Tolik novinky ze světa... jo, vlastně ještě jedna, dlouholetý a oddaný madbrahminí patolízal Necromancker přišel o panictví, a pokud jsem dobře pochopil, mají s tím co dělat ovce, větší množství ovcí -> teď se však raději vrhnu na téma zmíněné v nadpissu. Naše literární soutěž totiž skončila. Další příspěvky už neposílejte, do soutěže zařazeny nebudou. Nyní je na mně, abych si prošel došlé e-maily a předal povídky k hodnocení mým recenzentům. Všechny povídky budou předběžně ohodnoceny a ze souboru budou vyřazeny všechny, jejichž hodnocení se bude pohybovat kdesi na konci stupnice. To, co zbyde, projde druhým, pečlivějším sítem, a až poté se budem dohadovat nad vítězi. A protože v našich životech figurují i takové věci jako je práce, škola, nutnost zaplatit nájem, jídlo, spánek, sex (kupodivu) a blížící se operace Sturm und Drang, celé to nějaký čásek potrvá.
Už teď mohu říct, že mne mnozí soutěžíci překvapili. Například když jsem si v minulé aktuálce stěžoval, že mi některé povídky došly jako e-mailová zpráva, hned na druhý den jsem dostal další dvě či tři takové. No recenzenty to nepotěší, a nepotěšený recenzent je zlé božstvo... Nejkratší obdržená povídka měla cca 10 řádků v jednom odstavci (včetně oslovení a závěrečného pozdravu) a tuším se v ní nacházely dvě tečky. Mám podezření, že byla odeslána formou SMSky. Nejdelší obdržená povídka - Henry Thorn opět překvapil - má na objem 101 MB, což je stylové, neboť se odehrává ve světě Vaultu 101.
Tož to prozatím snad i stačí.





19.9.2009 . . .

Jak pokračuje soutěž


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (22) |  Tagy: Komunita Madbrahmin Soutěže

Do konce povídkové soutěže zbývají necelé dva týdny, takže malá rekapitulace. V současnosti mám ve své zmatečné evidenci dvacet povídek, z toho šest má za sebou již první kolo hodnocení. Protože má můj hodnotitelský tým zkouškové období, celkové vyhodnocení rozhodně nepřijde hned 1.10. To jen abyste nebyli zklamáni. A teď něco pikošek: pár autorů si neuvědomilo, že je rozdíl mezi e-mailovou zprávou a dokumentem poslaným skrz e-mail. Takže když jejich povídka v podobě zprávy prošla mezi pár servery, zbyla z ní jen obtížně čitelná slátanina. Což nepotěší. Naproti tomu, zkušenější harcovníci napsali jméno své povídky nejen do názvu dokumentu, ale také přímo do dokumentu, a přidali ještě i své jméno a @dresu, což je moc fajn. Na samotném hodnocení se ani jedno neprojeví, ale druhý jev značně zkvalitňuje práci. Většina prací, které jsme zatím četl, byla plná války a bezuzdého násilí - znásilňovaná čeština, upalovaná čeština, čeština lámaná v kole, zabíjená a popravovaná na sta způsobů. Jakožto člověk, jenž na základce málem propadl z češtiny, to chápu - ale jakožto vlastenec bych dotyčným nejraději nakopal zadek. Je opravdu zajímavé sledovat cesty trnitými bludišti y/i, stepování v minovém poli interpunkce a šplhání do výšin odstavců a přímé řeči.
Tož to jen tak na okraj. Smejki kleje jako pohan, (kterým také je), Viky, než by recenzovala, se raději rozhodla učit/vařit/uklízet a Bodkin si radši našel ženu. Já jsem ze stejného důvodu opravil půl roku protékající záchod, oholil se a vynesl plesnivějící koše. Je tedy jasné, že se všichni moc těšíme na další soutěžní příspěvky! :)
Jen na závěr malá poznámka - každému autorovi by mělo přijít potvrzení o přijetí jeho práce do soutěže. Jsem ovšem líný jak veš, takže se to může trochu protáhnout... ale dýl jak měsíc rozhodně ne! Přeju slunce v duši a psavou náladu.






1.9.2009 . . .

Termín soutěže O Brahmíní vemeno protažen!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (7) |  Tagy: Madbrahmin Komunita

Tak mi včera, den před uzávěrkou soutěže, přišlo naráz jednou tolik příspěvků, co za celý předchozí čas od vyhlášení. Navíc mnozí lidé psali, že to nestíhají dopsat, že posílají jenom nástin, že jim zrovna při odesílání zkolaboval počítač, a tak různě, a tak podobně. Prostě to vypadá, že potřebujete ještě trochu času. Takže jsme se rozhodl, že protáhnu termín ještě o čtyři týdny - naprosté finále odevzdání soutěžních povídek tedy je určeno na 30. IX. t.r., tedy na 12. výročí vydání Falloutu! A schválně, jestlipak víte, který vault měl číslo 12 a čím byl zvláštní?
Máte tedy, milí pisálkové, ještě měsíc času na dopilování svých děl. A aby nebylo dobrých zpráv málo, k cenám vypsaným na výše uvedeném odkazu se přidávají ještě dvě originálky hry Stalker, které mám doma zavřené v olověné bedničce spolu se Schrödingerovou kočkou.





20.8.2009 . . .

Po neprůstřelném skle pomalu stékají jednotlivé kapičky krve...


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (10) |  Tagy: Příbuzné hry LARPy Komunita Madbrahmin Zajímavosti

První kapka krve již zaschla a začíná smrdět. Vznikla před nějakými sedmi měsíci, když mi napsal Morag Styx a upozornil mě na existenci projektu Pocket F.A.L.L.O.U.T. Já si ten mail ovšem přečetl až dnesk. O co jde: Šikovní soudruzi ze země, nad níž slunce nezapadá vytvořili volně modifikovatelný engine pro PDA (to je takový ten pip-boy, co se nenosí na paži, ale v dlani) vybavené operačními systémy Windows Mobile 2002, 2003SE, 5.0. Tenhle engine umožňuje prý vcelku jednoduše vytvářet vlastní postapo hry ve stylu Falloutu. Na důkaz svých slov autoři projektu konvertovali Fallout 2, který lze spustit pod systémy Windows Mobile 2003, WM5, WM 6.x. No stáhnout si to můžete ve erzi 1.2 tady, a to v jazyce onoho podivného plémě vzešlého ze Sasů, kteří, porazivše Kelty, sami padli pod sekerami Normanů. Vlastní stránku projektu najdete zde, a pro líné sem hodím pár screenshotů, na které je tento mladý podnik zatím docela chudý. Škorpióni! | Charakter | Chrám zkoušek.
Druhá kapka krve je naopak velmi čerstvá, tak čerstvá, že dnes existuje spíš ještě in potentio. (To znamená, že až to na vás prskne, tak se z toho potento...) Jde jen o to, že pokud vás svrbí prsty a rádi byste si dali nějakou postapo řež naživo, tak za dva dny Templářský řád Vaultu šílené brahmíny provede operaci Zubaté ostří. Případní zájemci by si měli fofrem přečíst info. No a pokud jste o Řádu ještě ani neslyšeli, tak jsem pro vás na našem fóru připravil malé obecné info.
Třetí kapka krve vytekla z mé pořezané ruky před pěti týdny, na Nukleárním úderu. Tehdy chudinka ještě netušila, že za devět a půl týdne se do oblasti rodiště Antonína Dvořáka vrátíme, abychom zde uspořádali afterparty. O přesném datu se stále ještě jedná v příslušném topicu na fóru, ale již nyní vás tam zvu.
Čtvrtá kapka krve stéká pomalu dolů a zanechává za sebou podivný obrazec, jehož integrálem je prvočíslo. Tím chci naznačit, že vedení tak rozsáhlého objektu, jakým náš Vault bezesporu je, se neobejde bez sofistikovaných matematických nástrojů a speciálních počítačových programů, jako je třeba MS Paintbrusch. Takže tady se můžete pokochat strmým nárůstem nováčků na diskusním fóru v souvislosti s vydáním Falloutu 3. Bohužel, autor (nechci Toudiho prásknout široké obci, takže jej zmíním toliko jako "autora") se neobtěžoval s popisem svislé osy, takže nevíme, kolik lidí to vlastně přibylo... no ale svah je to hezký. Podobná věc se nám stala zrovinka nedávno, když vyšel Fallout Online. Však vizte tento graf! Graf začíná 17.V. založením fóra, respektive jeho zpřítupněním. Během dvou týdnů se nalogovala stovka starých známých. Pak přišel pomalý příboj standardních příchozích, snad ještě přiživován potůčky opozdilců. Takových 20 nováčků co dva týdny. V srpnu se však počet příchozích ztrojnásobil - za první dva týdny osmého měsíce 66 nováčků. A teď bacha - poslední údaj má hodnotu 53 nováčků, a je to údaje za poslední dva dny, od vydání FOnline! Přitom nejde jen o počet registrovaných, datový tok také vykazuje tři krát větší objemy. Skoro až lituji své lenosti opravit vadný kód v počítadle přístupů na naši sajtu, to by byla čísilka! Tak brutální nástup tady nebyl snad ani za F3...
Pátá kapka krve je taky hodně zaschlá... souvisí s poslední akcí Fallout LARPu pod Gearfish. Myslím, že toto video z New Rena jsem již ukazoval, ale lepší jej ukázat dvakrát, než vůbec.
Šestá kapka krve se po skle proteče až 11.9., kdy v Brně proběhne desátý Brnosraz fallouťáků z VŠB. Nejspíš zase zakotvíme U dobré kozy, tak se kdyžtak ukažte.
Sedmá kapka krve v noci svítí - Dacelo si otevřel e-shop, ve kterém prodává svítící přívěšky ke klíčům. Není třeba monočlánků, svítidlem je zde tritiový plyn s poločasem rozpadu asi 12 let, takže vám to vydrží svítit naplno po celou pubertu. Cena za nejlevnější klíčenku se ovšem pohybuje kolem 10 piv...
Tak, a to je zatím vše. Pod kapkami krve se ještě nachází kousky jakéhosi mozku, a jestli ho Ssyx nesní, tak se k těmto zbytečkům vrátím zase někdy jindy...





4.8.2009 . . .

Nejasná zpráva o diskusním fóru


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Madbrahmin Komunita

Dneska bych si chtěl popovídat o našem skvělém diskusním fóru. Je to už nějaký čas, co jsme přešli na nový server a novou verzi fóra, takže malé bilancování by nezaškodilo. Máme registrovaných skoro dvě stě uživatelů, kteří napsali přes 20 000 příspěvků. V čele spammerů vede samozřejmě Viky. Fórum je rozděleno na sekci čistě o Falloutech a sekci tak nějak komunitní a obdobně jsou rozdělení i uživatelé. Co je skvělé, že od doby, co Bethesda začala vydávat tu svou střílečku, ubylo v komunitních diskusích nevyzrálých trollů, žblebtajících provokatérů a fríkulínů vůbec - všichni se nastěhovali do sekce F3. (Jediný, kdo zůstal, je Casino, ale z toho se pomalu stává mazlíček fóra.) Sekci Falloutu 3 proto dostala na starost právě Viky, která sice samotnou hru nikdy nehrála, ale zato má VŠ diplom z gramatiky a ocelové nervy k tomu. Zvláštní komando VŠB navíc minulý týden tajně vyplnilo mrtvolu Josefa Jakuba Jungmanna železem a jeho rakev omotalo měděným kabelem a rotující mrtvola patrona českého jazyka (byť nejlepší český jazyk má samozřejmě sv. Jan Nepomucký, he he) nyní sanuje kolem 39% energie potřebné pro provoz Vaultu. Počítám, že s vydáním dalších misí pro F3 se nám podaří vytáhnout to na 50%.
Co je zvláštní, že to zatím vypadá, jako že to funguje. Z poloviny uživatelů jsem teda musel udělat moderátory, aby drželi na uzdě tu druhou polovinu, a všechny moderátory drží zkrátka dvojice JaWík a Bodkin (ehm... teoreticky). Díky této konfiguraci Ratman přestal utrácet celý svůj plat za návštvy psychiatrů.
Tak abych vám, milí, méně milí i vy úplně nemilí návštěvníci těchto stránek, to naše fórum nějak přiblížil. Máme tam sekce o Falloutu a Falloutu dvě, kde se stále probírají takové věci jako účinky drog, různé zajímavé zážitky a oblíbené postupy, jak hrát. Máme tam sekci o Falloutu 3, kde se řeší, proč tam není sex a proč to pořád padá, případně co udělat, aby se to dalo hrát. Za fakt, že tato sekce prakticky postrádá spam, děkuji Viky, která denně maže tuny bordelu s urputností Otty Skorzenyho hájícího poslední most přes Odru. Další dík směřuji Saybootovi, který je sice jako člověk naprosto k nevydržení, ale díky němu máme opravdu dobrý přehled modifikací a patchů (Smejkimu děkovat nebudu, neboť to je vaultmaster, a tak by si měl zvykat na život v bídě a neuznání).
Pro lidi, kterým stačí k prožití Falloutu jen přivřít oči, tady máme něco, co se zatraceně blíží kompletnímu seznamu PA kulturních děl - na československém internetu jsem ještě neviděl obsáhlejší seznam, a já děkuji Qwertymu za jeho zpracování a za to, že se jeho nick píše tak snadno. Pro ukojení obrázkových fetišů je tady Obrazárna a pro technokraty zase sekce Zbraně, věda, technika, kde se donekonečna mohou bavit, jestli je chemomorfní ionizační galvanizátor lepší perhumidní vertodorzálně nebo laterárně. Mimochodem, právě v Obrazárně našel své zázemí Smejkiho projekt, jehož cílem je převést všechny obrázky Fallout-boye (perky, traity, prostě vše) z bitmapy do vektoru. Projekt pokračuje pomalu, ale zatím se zdá, že docela dobře, a pokud chcete pracovat s nějakou grafikou, doporučuji jej vaší pozornosti.
Další zajímavou sekcí jsou Srazy a setkání, kde se koordinují reálné akce fallouťáků. Následkem je třeba velký sraz před dvěma měsíci, jehož výsledkem jsou naše skvělá vaultí trička, nebo nedávný Nukleární úder. Mimochodem, další Brnosraz bude 11.9. - toto významné datum (8. výročí 5. Pražského falloutího srazu, kde jsem potkal Fetařinu - zdravím Königa!) - oslavíme velice perverzně. Jako vždy. Případní zájemci o účast ať si vezmou extra tuhé kondomy, vazelínu a pětikolečko z favoritky.
Nakonec jsem si nechal sekci, ve které zuří taková off-topic diskuse, že se tam dá psát stylem "padni kam padni" - on to stejně nikdo nečte. Je to Diskutárium, kde si člověk může poklábosit vcelku volně. Fórum obsahuje také zvláštní "tajnou" sekci, kde - krom prohlížení si perverzního šmoulího fekál porna - hodnotíme povídky zaslané do té naší soutěže "O brahmíní vemeno". Připomínám, že uzávěrka je 30. 9. - na výročí vydání Falloutu.
To je asi tak vše, co jsem chtěl říct. Pokud ještě nejste regnutí, tak jděte do toho, protože taková banda retardovaných pošuků se jinak moc často nepotkává.
A na úplný závěr jen krátká noticka: Jestli jste mi někdy poslali nějaký mail na adresu chekotay at madbrahmin, tak vězte, že jsem se tím začal prokousávat a tak do dvou let vyřídím vše. :) Přeju slunce v duši!





30.5.2009 . . .

Soutěž -O brahmíní vemeno- ukázka cen


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (25) |  Tagy: Madbrahmin

Od vyhlášení povídkářské soutěže "O brahmíní vemeno" už sice uplynulo pár dní, ale vlivem Ratíkovi lenosti a přílišné chuti na pivo se teprve nyní dočkáváte slíbeného fota nabízených cen. Nuže mí věrní šmoulíci, pohleďte, co má naše brahmínka ve svém vemínku (kromě hektolitrů piva, glogloglo):

ukázka cen do soutěže


Pro ty, co by snad nepoznali z obrázku o co přesně se jedná, tak udávám celý přehled i v textovém formátu (analfabeti-nepoználci mají bohužel smolíka).

Originální hra - Fallout 3
Originální hra - Fallout Collection
Originální DVD s postapo filmy (MadMax, MadMax 3, Waterworld)
Stařičká originálka Fallout 1
Webkamera (ano ve tvaru psa... a ne, na ceny opravdu nemočí, to se vám jen zdá)
Postapo knihy (Špinavá práce, Den Trifidů)

A samozřejmě- každý ze šťastlivců obdrží audio CD s hudbou původních Falloutů + DVD s kvantem falloutích downloadů. Ty už ovšem na obrázku neuvidíte, protože se nejedná o ceny výběrové, alébrž  jisté pro každého z výherců. Pokud byste netušili, o čem to ta zlitá krysa zase žvaní, tak doporučuju přečíst tuto novinku, kde naleznete více informací. Takže povídkám, pivu a šmoulům zdar! :o)





16.5.2009 . . .

Rada OSN vydala rezoluci zakazující umístění serverů VŠB Fóra na území Evropské unie!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (2) |  Tagy: Madbrahmin Komunita x

Rada bezpečnosti OSN vydala rezoluci mimo jiné zakazující umístění serverů VŠB Fóra na území členských států Evropské unie. Vault šílené brahmíny odpověděl zaměřením dalekonosných střel s jadernými hlavicemi Strýček Lenny III na hlavní města "pětadvacítky". Krizi, o které bylo zakázáno informovat běžné civilní obyvatelstvo, v uplynulých dnech operativně řešil nejvyšší štáb VŠB spolu s terénními pracovníky z řad Greenpiss, Svědků Jahlových a Organizace Svobodných Námořníků, za což jim budiž velký dík. (Brzo budou i nějaké fotky z konference v Avignonu, a možná i nějaké nahaté baby z nudapláží ;-) )
Nakonec se nám podařilo vyjednat nějaké ústupky, například se nám nebude muset vzdát celá Francie, spokojíme se s Mortmartrem. Diskusní forum bude na naše náklady přesunuto z pevnosti Temných Templářů do speciálního bunkru, chráněného osmiovým kontejmentem.
Bohužel databáze na fóru starém byla poměrně problematicky přenosná a zároveň hutně „spamoidní“, proto začínáme znova na čisté louce s možností vyvarovat se chyb z let minulých... Ohledně provozu fóra a jeho koncepce vám více prozradí tento topic. V příštích pár dnech bude fórum možná ještě lehce upraveno dle případných konstruktivních návrhů a pak se již zabydlí natrvalo. Prozatím nechť se zájemci o diskusi přeregistrují a přesunou svou pozornost ze starého fóra na nové. Až se tak stane, budou definitivně vyměněny i odkazy na stránkách a lištách webu. Takže prozatím diskusi zdar a spamování zmar!
Vzhůru na nové diskusní forum!!!


O brahmíní vemeno


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (33) |  Tagy: Kultura Komunita Madbrahmin

Bujaré oslavy narozeniny Vaultu se tentokrát obešly bez použití taktických nukleárních zbraní a análních kondomů (psáno dopoledne, pozn. autor.), neboť většina vaultmasterů zalezla do másterovny, kde vykutili ďábelský plán...
Nebudu kolem toho chodit jak panic kolem pornočasáku - Nabízíme solidní ceny za postapo povídky! (Nebo... postapo ceny za solidní povídky...). Prostě vyhlašuji literární soutěž.
Soutěžní povídka musí spadat do alespoň jedné z následujících kategorií:
  • 1) Sepsaný příběh hry (F1, F2, F3, FT:BOS)
  • 2) Povídka dle platných reálií Falloutu
  • 3) Postapo z českého prostředí
  • BONUS) Mikropovídka o VŠB
a musí být napsaná právě jedním z následujících jazyků:
  • čeština
  • slovenčina
  • angličtina.
Své povídky mi posílejte nejpozději do konce srpna (který hodlám ztrávit na rekreaci v hotelu Ozón) na mou adresu na Seznamu.cz (chekotay [at]seznam[dot]cz). Do předmětu napište "Literární soutěž", pokud možno bez úvozovek.
Povídky budou hodnoceny kolektivem vaultmasterů a jejich sečtělých přisluhovačů (jmenovitě: Chekotay, JaW, Ratman, Smejki, Aranelka, Bodkin a Viky). Každý brahmíňan ohodnotí každou povídku dle MARIE-TEREZIE (1774), to značí známky 1 až 5,  kde 1 je nejlepší. Povídka s nejlepší průměrnou známkou vyhrává. Druhé a třetí místo obsadí povídky s odpovídajícími známkami.
První, druhá a třetí kategorie soutěží společně, kategorie BONUS bude mít pouze jednoho vítěze, a i to pouze když se všichni shodneme, že si to zaslouží.
Vítěz bonusové kategorie si bude z nabízených cen vybírat jako první, následuje jej vítěz standardních kategorií, druhé místo, třetí místo.
Co nabízíme:


Ukázka cen

A samozřejmě- každý ze šťastlivců obdrží audio CD s hudbou původních Falloutů + DVD s kvantem falloutích downloadů. Jak se tak na to dívám, nejraději bych to všechno shrábl sám.


Redakce vaultu si vyhrazuje právo vaši povídku ze soutěže vyřadit, právo vaši povídku zveřejnit na webu, právo proklínat gramatické barbary a právo dát si po obědě šlofíka. Vault nehradí klávesnice zavařené zběsilým psaním.
Snažte se prosím posílat jen kvalitní věci - aspoň si to po sobě přečtěte!!! Máme rádi interpunkci, shodu přísudku s podmětem a orální sex. Rozsahově by se práce měly držet definice slova "povídka", ale jsem liberální a když to trošku přefiknete, nic se nestane. I přesto by však vaše dílo nemělo být delší než 4.000 normostran textu (plus případné obrázky).
Tak a to je vše.
Hodně zdaru!


Osm let poté....


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (12) |  Tagy: Madbrahmin

Slyšte, slyšte! Dnes je tomu právě osm let, co Šílená brahmínka spatřila tento svět... naši nejmladší čtenáři byli v té době snad ještě ve stádiu pomočených zadečků a vlhkých plenek, nejstarší pak ještě překypovali fyzickou kondicí, co si budeme nalhávat... :o)))
Nu, další rok se s rokem sešel a zase máme na co vzpomínat. Kromě mnoha radostných i rozporuplných situací jsme se za tu dobu dočkali konečně vydání dychtivě očekávaného Falloutu 3... bohužel pro mnohé hardcore Fallouťáky to nebylo dočkání zrovinka příjemné. Po všech odkladech, létech nejistoty a namlsání projektem VanBuren jsme my staří pardálové očekávali možná přecejen něco trošku jiného. Nu, ovšem jde o věc vkusu a mnozí nadšeně paří doteď.
Stejně jako každý rok, se nám Brahmína rozrostla co do krásy, to i do objemu – nejen po stránce obsahu, ale i počtu lidiček, co se na tomto webu podílí. A nemyslím tím jen Smejkiho, pilnou to včeličku co pro vás sype jednu zajímavost za druhou, ale musím poděkovat také VŠEM co za ten rok a léta předtím posílali své nápady, příspěvky a novinky – právě díky vám je teď Vault šílené brahmíny takový, jaký je :o) Omlouvám se, že nějaká konkrétní jména nepadnou – bylo a je vás tolik, že bych na někoho zákonitě zapomenul. Zkrátka, VÁM VŠEM patří dík!
Bohužel uplynulý rok s sebou přinesl i jednu velmi tragickou událost, která těžce poznamenala nejen náš web, ale i životy mnoha dalších lidí. Náš věrný přispěvatel a později jeden z nejaktivnějších vaultmasterů vůbec-Deimos aka Jiří Šťovíček byl chladnokrevně zavražděn. Svět tak přišel o velmi nadějného a talentovaného člověka, který mohl mnohé dokázat... a řekněme si to upřímně – také hodně táhl tyto stránky vpřed :( Spolu s ním tak odešla jedna velká část madbrahmíny, na které se tak aktivně podílel. Vzdejme prosím znovu čest jeho památce a vzpomeňme si na něj vždy, když zabrousíme na tyto stránky.

Ale abych tento tradiční roční proslov zakončil alespoň trošku vesele, tak si vás trošku namlsám :-) Během dnešního dne se zde objeví dvě velká překvapení, které jsme si pro vás, naše milé čtenáře připravili. Více již prozrazovat nebudu, těště se!





1.4.2009 . . .

Pozor: Nová pravidla pro vstup na stránky!


Autor: Ratman |  Zdroj: Směrnice EU | Komentuj novinku (23) |  Tagy: Madbrahmin

Vážené a ctěné čtenářstvo, dnešního dne nabyla v platnost směrnice EU, která nařizuje zamezení přístupu mladistvých na internetové stránky obsahující nevhodnou tématiku (např. sex, lži, násilí..). Bohužel do této kategorie spadá i Vault šílené brahmíny. Proto, jak jste si již jistě všimli, jste vyzýváni k prohlášení o vašem věku a posléze ještě musíte stvrdit svoji mentální vyspělost. Jak jste si určitě také zaznamenali, tento druhý krok ještě není plně funkční - což je dáno naší malou znalostí php, protože prozatím nedokážeme pořádně skloubit EU template s naším redakčním systémem. Na řešení se nicméně usilovně pracuje a předpokládáme plné zprovoznění během pár následujících hodin. Doufejme hlavně, že se to neprotáhne déle, než do zítřejší dvanácté hodiny - jinak budeme bohužel nuceni stránky definitivně z internetu odstranit. Děkujeme za pochopení a přejme veselé prožití prvního dubnového dne!




2.2.2009 . . .

Spadlo diskusní forum


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Madbrahmin

Jak jste si již asi všimli, nefunguje naše diskusní forum. V současnosti to vypadá, že spadl celý server Temných Templářů, na kterém bylo forum hostováno, a nám nezbývá než počkat, až to DJ opraví. Pokud máte urgentní dotazy či touhu se vykecat, můžete využít našeho klubu na Hofylandu (ID:1020), nebo na Okounovi. Zájemci o LARPy a vůbec reálnější postapo mohou navštívit Templáře VŠB.
Za výpadek se omlouváme.




1.1.2009 . . .

Vše nejlepší do nového roku!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (19) |  Tagy: Madbrahmin

Vážení věrní i nevěrní čtenáři! Dovolte, abych vám do toho nového roku 2009 popřál hodně úspěchů, hodně štěstí, zdraví a hlavně návštěv této stránky :o) Doufám, že jste mohutně avšak zároveň i s mírou slavili a moc pěkně si to užili. Tak vše nej a světu mír... ať ten Fallout nezažijem na vlastní kůži...





24.12.2008 . . .

Šťastné a veselé!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (12) |  Tagy: Madbrahmin

Vážené čtenářstvo a ostatní (ne)zmutované obyvatelstvo tohoto prochlastaného vaultu! Dovolte, abych Vám za celou naši redakci této šílené stránky popřál ŠÍLENĚ krásné vánoce, hodně klidu, míru, pohody, dárečků a hlavně co nejméně starostí! A jak by řekl náš milý skorokolegastakyprochlastanýmijátry Smejki: „ZÁŘIVÉ VÁNOCE VŠEM!“ (ale raději pouze virtuálně!) :-)






11.12.2008 . . .

Ještěrky se také střílejí


Autor: Ještěr |  Zdroj: --- | Komentuj novinku (57) |  Tagy: Madbrahmin Komunita Vaultmasteři

Vážené čtenářstvo, rozhodl jsem se dnes ventilovat takový "nápad", který ve mě zrál už dlouho - po více než 2 letech práce pro Vault končím s pravidelným přispíváním pro "Brahmínku" a odcházím si tak válet šunky mezi neaktivní Vaultmastery. V prvé řadě tak činím z důvodu, že mě daná (samozřejmě neplacená) práce již neuspokojuje, nebaví. Budoucnost značky Fallout v rukou Bethesdy mě nezajímá, nechci nadále sledovat ono plýtvání, kdy se brilantní myšlenka s enormním potenciálem dostává do rukou kreativně průměrného, arogantního kolektivu. Krach BIS a jemu podobných studií považuji za nezvratný fakt toho, že herní průmysl není zdravý a rozhodně to není něco, nač bych se měl nebo chtěl v nejbližších letech upínat.

Pokud bych se měl ohlédnout za sebe, kromě zábavy si cením hlavně nabyté pozornosti a s tím souvisejího "portfolia" kontaktů na schopné lidi, které jsem často tak kriticky potřeboval pro "své" FOBGE. BGE jako takové samozřejmě nekončí a u jeho aktualizací (už se jedna taková peče, resp. louská do EN) se budem tu a tam nadále setkávat. Mrzí mně naopak, že jsem fungoval vždy spíše jako hasič a ne jako "jeden z mnoha aktivních psavců" - což se krutou smrtí Jiřího Šťovíčka mimochodem asi nezmění - že jsem nestihl pořádně si zaaktualizovat s dnes již monumentálně neaktivním a řádně nemrtvým kolegou Petruschkou, jehož momentální žblebty, tvářící se jako pravidelné aktualizace, jsem měl rád, a že jsem nechytil "předvanburenovské" období.

Je to sice teatrální a kurevsky patetické, ale... teď hezky ťapkám za ním. :-)


Děkuji Dingovi, že mě dostal k Falloutu, když tenkrát do školy přitáhl krásně pomalované levelí cédéčko s Falloutem 2 se slovy "tohle je nej hra, grafika hnusná jak prdel, ale těch možností...". Dále - kromě ostatních VM? - děkuji mj. Aranelce, Fetařinkovi, Fuzzimu, Ghostíkovi, Harleyovi, Hnojovi, Janu Doležálkovi, Kuřeti, Luboru Kasalovi, Mad Eyemu, Přebralovi, Zobovi, Zruudovi a mnoha dalším lidem, kteří se mi v rámci Falloutu přičůrali do života a mě s nimi bylo (a je) dobře. Pokud máte někdo vážný zájem vesele si vaultmasteřit za mě, ozvěte se jednomu z kolegů anebo poctivě makejte na novinkách.

KKTHXBYE!




22.11.2008 . . .

Blíží se obnova Screenshotu měsíce


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (9) |  Tagy: Madbrahmin Soutěže

V časech, kdy ghoulové nevypadali jako zombíci, kdy mutanty nešlo umlátit trubkou od hajzlíku, v časech, kdy ještě existovala naděje, jsme zažívali radosti i strasti se soutěží zovanou SCREENSHOT MĚSÍCE. Už déle než rok tato dřívější výkladní skříň našeho vaultu tleje jak poslední Haroldovi ponožky. Nuže přátelé, vězte, že jsem byl doslova ukecán k tomu, abych svým hlodavčím polibkem probudil k životu již dávno zapomenuté a oupštěné dítko dřívější aktuálkové bídy.
S potěšením (???...!) tedy oznamuju všem těm, které uchvátily legrační típance, že už BRZY bude vše téměř při starém... a screenshot měsíce bude zpět v plné parádě! Aby k tomu však mohlo dojít, musíme naše děťátko pochopitelně nakrmit kvalitní konzervovanou stravou, nejlépe přímo z pod kloboučku radioaktivního hřibu Velké války. Proto prosím všechny zájemce, aby na náš redakční email posílali zajímavé obrázky hodné a vhodné pro zařazení do této soutěže. Aby to nebylo tak jednoduché, tak zde jsou v předstihu nová pravidla:

1) Každý soutěžící soutěží právě s JEDNÍM obrázkem. Další obrázek může poslat až po uzávěrce příspěvků do kola jehož se účastní nebo hodlá zúčastnit. Oprava obrázku před uzávěrkou jde udělat max. 2x. Tedy pozor, maxilálně můžete poslat 3 obrázky z nichž budu do uzávěrky akceptovat vždy ten aktuálnější, bez možnosti kroku zpět. Nerad bych se totiž prodíral tunama obrázků a mejlů co kam patří.
2) Obrázky se MUSÍ týkat světa Falloutu (F1,2,3, FT...) - nemusí být však čistě jen ze hry, avšak musí mít nějakou spojitost s naší komunitou (bude se ale posuzovat přísněji:o))
3) Obrázky mohou být screenshoty, modifikované obrázky, koláže, fotky, malůvky, komiksy... zkrátka JAKÝKOLI obrázkový materiál. Screenshot měsíce totiž nikdy neznamenal úplně screenshot, že... :-)
4) Je PŘÍSNĚ zakázáno posílat obrázky nebo jakýkoliv materiál z konce hry nebo hlavní linie Falloutu 3- zkrátka jakýkoli spoiler (na hlavní linii), který by mohl pokazit zážitek ze hry lidem co F3 ještě nedohráli.
5) Obrázek musí být ve formátu JPG s rozměry max 300kB (u screenshotů a fotek), komiksy a wallpapery do 900 kB.
6) K obrázku prosím připojte miniatutu o rozměrech 200x140 pixelů - hodně mi tím ulehčíte práci :)
7) Nebojte se používat humor... a mapper ;-)
8) Pokud vše půjde dobře, je možné, že vítězové budou každý měsíc odměněni nějakou drobností (zatím bez záruky).


Problémy s registrací do fóra


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Pod tíhou žádostí o aktivaci účtu na našem fóru a upozorňování na chybové hlášky (nejen) při registraci jsem se rozhodl, že bude nejlépe, pokud učiním menší prohlášení: O problému samozřejmě víme a mělo by se už pracovat na jeho odstranění - bohužel však zatím není jisté, kdy bude vše opraveno na stav před přesunem serveru na kterém bylo fórum. Buďte tedy prosím trpěliví.
Prozatím prosím ty, kterým se v posledních dnech nezdařila registrace, nechť mě kontaktují na adrese Ratman[zavináč]madbrahmin[tečka]cz kdy do předmětu uveďte: "Aktivace madbrahmin účtu" a v mailu mi jen uveďte přezdívku kterou tam máte. Nejlépe, pošlete li žádost z emailu pod kterým jste registrováni. Hesla ani nic podobného měnit nebudu, tato výzva platí jen pro uživatele bez aktivovaného účtu.
PS: Několika lidem jsem hromadně aktivaci již provedl, takže napřed se zkuste přihlásit, možná jste jedním ze šťastlivců :-)




4.9.2008 . . .

Sbohem, Deimosi, tohle sis nezasloužil...


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (105) |  Tagy: Komunita Madbrahmin

Jirka Život člověka bývá naplněn spoustou radostných, ale bohužel také smutných a bolestných věcí. S velkou lítostí vám musíme sdělit, že nás navždy opustil náš nejen redakční kolega, ale i dobrý kamarád, nadšený kulturista a Fallouťák – vaultmaster Jiří "Deimos" Šťovíček. Jeho život tragicky vyhasnul zásahem cizí ruky dne 2.9.2008 v nechutně nízkém věku nedožitých 20 let. Vzdejme tedy prosím čest jeho památce a pronesme o něm alespoň za naši redakci pár hezkých slov - komentáře jsou vaše.

Dodatek by Ještěr: toto není nějaký (další) extrémně hloupý postpubertální žert, nýbrž až bolestivě pravdivá situace, jak se můžete přesvědčit ze zpravodajství serverů NOVINKY.CZ, případně stručnějšího POLICIE-CR.CZ (prosíme NEHLEDAT "zaručeně seriózní" informace na bulvárních kýblech splašků typu TN.CZ). O vypatlanci, který to udělal, zatím zřejmě bohužel ani vidu ani slechu.

Chekotay: Deimosova smrt mě zasáhla, nevím moc, co říct... Nebudu se snažit zastírat, že jsem o Deimovi nesmýšlel moc dobře, všichni dobře víte, že jsem se se svým názorem netajil. Avšak i přes mé četné námitky je pravda, že to byl pilný psavec a jeho práce je pro Vault přínosem. S nadšením sobě vlastním dělal práci, do které jsme se my ostatní nehrnuli. Byl pilný, snaživý, horlivý. Chyběly mu zkušenosti, ale čekal jsem, že až je získá, bude z něj dobrý VM. Neznal jsem jej nijak zvlášť dobře, avšak byl pro mne vždy členem týmu. Věřte, že Deimos byl člověk, kterého byste chtěli do party na každou výpravu do Pustiny.
A tak na něj budu vzpomínat.

Ratman: tahle zpráva mě zastihla jak blesk z čistého nebe- když mi to JaW telefonoval, nechápavě jsem jen kroutil hlavou a myslel si, že si dělá legraci. Hodně velkou a pěkně nechutnou legraci. Bohužel vypátrané indície mě přivedly do chladné reality a já zjišťuju, jak je všechen ten bordel a hnus co člověk vnímá jen z televize blízko... Deimos byl fajn člověk a pokud mám v rámci těchto několika vět vystihnout jeho osobnost co nejlépe, řekl bych, že byl hlavně hodně pracovitý nadšenec který se snažil tuhle stránku udržet co nejvíc při životě. Když k nám před rokem a něco přišel, měl jsem trochu obavy z jeho smyslu pro podstatné a důležité aktuálky. Nicméně postupem času mě jeho píle a pracovitost přesvědčila, že byl na post vaultmastera dobrou volbou. S každou novou aktuálkou se zlepšoval a ten rok praxe v psaní byl už poměrně znát, ač sem tam ještě šlápl vedle. Bohužel už žádný další rozvoj k lepším literárním zítřkům tenhle fajn pracovitej člověk nikdy neabsolvuje :( Budeš nám tu chybět Deimosi.

JaW: Před tím, než jsem se včera rozhodl udělat aktuálku, jsem si říkal, že je divné, že Deimos už dlouho nic nenapsal a roloval jsem dolů až na 20.srpna. Tehdy jsem netušil, že to byla Jirkova poslední novinka.
Tragickou novinu jsem se dozvěděl v práci dnes odpoledne, když jsem si přečetl e-mail. Napřed jsem si myslel, že jde jen o velmi černý humor, o který není a nebyla v našem Vaultu nikdy nouze a k Falloutu vždy patřil. Bohužel, po tom co jsem zagoogloval a našel zprávu o zavražděném na webu Policie ČR, mi pořádně zatuhlo. V zápětí mi napsal petruš, že ho kontaktoval Jirkův bratr a to už se mi udělalo opravdu zle. I přesto jsem se tomu pořád bránil uvěřit a v práci jsem už skoro nic neudělal. Pořád jsem nad tím přemýšlel. Takové věci člověk těžko chápe. Těžko si člověk dokáže představit, že tu s námi Deimos byl a už tady s náma ve Vaultu nikdy nebude. Ale i přes to všechno na něho nikdy nezapomeneme a jeho práce tady na stránkách zůtane navždy.
Deimos miloval Fallout a proto se taky stal vaultmasterem. Často chrlil jednu aktuálku za druhou, tak byl pro věc zapálený. Je ho věčná škoda. Tak jak je škoda, každého zbytečně promarněného života. Vrah ať se navždy smaží v pekle. Vzdejme čest jeho památce. Nikdy na tebe Deimosi nezapomeneme! Byl jsi a navždy budeš jedním z nás!

Ještěr: Deimose jsem spolu s Ratem znal nejlíp z vaultmasterů a jeho smrt vnímám jako velkou nespravedlnost, protože na sobě tvrdě pracoval hned na třech frontách (škola, kulturistika, psaní) jen proto, aby v nedožitých dvaceti zažil osudnou srážku s blbem. Jako každý z vaultmasterů protáhl svou psavostí Vault určitým kritickým obdobím, tu lépe, tu hůře, ale hlavně pravidelně. V rámci možností jsem mu tu a tam předával nějaké zkušenosti, a ačkoliv neměl nějak závratný škrábací talent, nikdy si na kritiku ani slůvkem nepostěžoval (přestože měl občas proč). Postupně mi začíná docházet, že tuhle spolupráci už asi nikdy nedokončím. A jsem zase nejmladší... :-(
P.S. jsem docela zvědav, zda tato velká ztráta ostatní (čím dál zaměstnanější) autory VŠB stmelí, nebo půjde 7 let práce pomalu do kopru. Jirka by si jistě přál to první a doufám, že mu ono kýžené "Maybe" zítra naposledy zahrajou.

Poslední rozloučení s naším kamarádem proběhne v Ústí nad Labem – Střekově v Novém krematoriu v pátek 5.září v 11. hodin - někteří jedinci jistě zváží pouť. Za celé VŠB přejeme upřímnou soustrast všem pozůstalým.

 

EDIT (8. září), Chekotay:
Chci obyvatele vaultu informovat o dalším vývoji situace kolem smrti našeho kolegy. Zde tedy několik linků na server idnes.cz, jenž, ač nedělá zrovna čest zpravodajským serverům, přesto umožňuje vytvořit si rámcovou představu.
- Vrah byl recidivista.
- Měl zřejmě komplice.
- První vražda (pravděpodobně) v pondělí - podnikatel.
- Druhá vražda v úterý - Deimos.
- Třetí a čtvrtá vražda ve středu - barman a policista. Pachatel byl těžce zraněn.
Zpravodajský server Novinky.cz považuji za nejnižší příčku, ale já bohužel nejsem tak zběhlý v získávání hodnotných informací, a proto zde uvedu i odkaz na něj.
- Po probuzení z narkózy se ukázalo, že vrahovi je to všechno jedno.

EDIT (11. září), Chekotay:
Dalo by se říct, že příběh skončil podobně jako mnoho zdejších povídek - vrah dostal, co si zasloužil.
- Chomutovský vrah na následky svých zranění zemřel.
Jenže tohle není povídka. Zločinec nebyl souzen podle práva a Deimos se nám nevrátil z říše mrtvých. Pachatelova komplice bude stíhat justice a my můžeme jen čekat, až se odněkud vynoří další takový šílenec a přetne naše životní dráhy.

 

 





21.8.2008 . . .

Křiklouni všech zemí, ať je teda po vašem


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (50) |  Tagy: Madbrahmin

... Zfanatizovaný dav prochází po chodbách vaultu a rozbíjí vše co rozbít jde. Tu a tam se vysype neprůstřelné sklo, ozve se dunivá rána padajícího hasičáku nebo křupnutí vazu nevinného přihlížejícího. Nájezdu rozvášněného davu doposud naštěstí odolávají demižóny 90% JaWovi pálenky, které ještě včera v záchvatu nepřekonatelné lenosti zanechal válet na chodbě. "Chceme lepší diskusi! Chceme diskusi ke každé aktuárce zvlášť! Dost bolo šmoulí buzerace!" ozývá se z davu, který se už nebezpečně přibližuje velínu.
"Ale no tak, mí malí modří šmoulí soudruzi! Serte na to, vždyť současnej stav je vyhovující!" ozývá se z reproduktorů písklavý hlas. Dav je však k nezastavení. "My chceme diskusi pod každým článkem! Chceme víc svobody! Chceme víc šmoulích čepiček!" skanduje dál dav a začíná tlouct na pancéřové dveře velína.
"Tohle je vzpoura! Rozejděte se nebo na vás budu muset vypustit nadržené stepní brahminy!" řvou dále reproduktory. Několik z výtržníků se při těch slovech decentně zdekovalo... samozřejmě zadkem odedveří, to dá rozum. Jiným naopak zazářila očka blahem a do dveří se pustili s o to větší vervou. "My chceme diskusi pod články! My chceme separátní komentáře!" skanduje dál dav a za silného řinkotu se valí skrz zničené pancéřové dveře. Zatracený omezování nákladů.
Rozvášněný dav nyní vchází do řídící místnosti a dál skanduje svá populistická hesla. Uprostřed, ve správcovském křesle, sedí chlupatý tvoreček s dlouhým ocáskem a červenou čepičkou a ještě ze všech sil řve: "Lidi, mutanti, ghoulové nebo co jste, neblbněte! Dyť se stejně skoro vůbec nic pořádně nekomentuje, a když, tak je z toho nakonec jen kupa spamu! Bude tu bordel. A stejně jsou komentáře dané jen tím, že jsou lidi nasraní na F3! Jak ta vlna přejde, bude zas sucho!" Dav se však nenechává přesvědčit a vrhá se na správcovské křeslo. "DOBRÁ, TAK AŤ JE PO VAŠEM!" píská ještě z posledních sil tvoreček... a roztáčí obě hlavně rotačního kulometu...

Odpusťte mi přátelé tento poněkud příběhový a nestandardní úvod do situace, ale chtěl jsem jaksi navodit tu správnou atmosféru... a současně ukázat, že to zde představovaná novinka neměla vůbec jednoduché. Na počátku bylo slovo... teda několik slov. Vesměs nás několik (velmi hlasitých) křiklounů přesvědčovalo, že by bylo lepší zavést úplně nový systém komentářů článků. Místo v současné době příliš nevyužívaného odkazu do jediného topicu fóra jste chtěli ke každé novince separátní vlákno, ovšem nejlépe takové, které by nešlo přes námi využívané PhPBB fórum. Nuže - ať je tedy po vašem. Díky iniciativě "pana Karla", kterému tímto za všechny děkuji, nově zavádíme možnost individuálních komentářů - ke každé novince unikátních. A to vše bez potřeby registrace na fóru! Kliknete-li tedy na odkaz "komentuj novinku" budete mít možnost okomentovat nové zprávy i touto, snad lepší, cestou. Ovšem pozor! Protože jedním z hlavních argumentů proti tomuto systému byla vzrůstající tendence k spamování (znáte to... 10 příspěvků k věci, 100 o nechuťárnách...), tak jsme raději systém pojistili proti možnosti právě tohoto druhu diskuse. Pokud tedy chcete diskutovat nejen o novinkách, ale i dalších věcech víceméně nesouvisejících, využívejte prosím dále náš "šautbórt" :) nebo k tomu určená témata na diskusním fóru. Díky :)





21.7.2008 . . .

Vaultí novinkovač je zpět


Autor: JaW |  Zdroj: VŠB | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Měli jsme tu nějaké stížnosti na funkčnost "Novinkovače". Pokud jste něco sepsali a odeslali, tak se to ztratilo někde mezi vaším terminálem a naším hlavním počítačem tady ve Vaultu. Od teď již vše funguje tak jak má, takže se těšíme na Vaše příspěvky.
Odkaz najdete jako vždy na pravé liště.




15.7.2008 . . .

Yey! Nová anketa!


Autor: ještěrka |  Zdroj: --- | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Fallout 3 Madbrahmin

Pod tíhou událostí jsem se rozhodl podruhé za uherský rok změnit anketu ---> vote, ladies!

Starší anketky můžete ze srandy omrknout tady, tu poslední (modařskou) pak přesně tudlenc.

Toto hlasování vám přináší Úřad pro zpracování názorů choromyslných fanboyů a nerdů. :-)





16.5.2008 . . .

Šťastných sedm aneb 7. narozeniny!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

A je to tady přátelé! S obrovským potěšením vám mohu oznámit, že dnes je tomu právě 7 let co chrabrý JaW položil základní kámen své pouštní chatrče... a ten zahučel do temné džuzny. Jako správný sběratel pouštního šrotu neváhal a jal se k průzkumu temného podzemí, kde objevil zrezivělá vrata našeho krásného vaultu... a dál už to znáte ;)
Nyní, po sedmi letech nám z ošklivého káčátka vyrostla poměrně vemenatá čtyřnohá kráska, na které vám (pokud zrovna neživoříme pod tíhou jiných povinností) přinášíme stále čerstvé a zajímavé informace. Rekapitulovat nyní to, co vše za uplynulý rok stalo asi příliš nemá cenu. Bylo toho opravdu HODNĚ a většinou se to stejně nikomu nechce číst, takže... to protentokrát vynecháme, ju? :) Dobrá, dobrá... přecejen bych asi měl zmínit alespoň to nejdůležitější, což byl přesun do vlastního hnízdečka domény madbrahmin.cz a KONEČNĚ zavedení redakčního systému. Hip hip hurá! :)
Nuže, než si budeme moci legálně připít lahvinkou něčeho ostřejšího, musíme počkat ještě 11 let. Hlavní však je, že v tento přelomový okamžik 7. narozenin již za sebou zcela necháváme škvrněcí léta Teletubbies a spějeme vstříct odrostlejším létům zářné šmoulí budoucnosti! Hip hip hurá! :)




16.1.2008 . . .

Nová sekce: Fallout Online (FOOL) FAQ


Autor: ještěr |  Zdroj: --- | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin Fallout MMO

Co je k čertu Fallout Online?

Fallout Online je pracovní název pro případnou futuristickou MMO RPG hru umístěnou do univerza Falloutu, altersvěta postaveného na brakovém sci-fi z padesátých let, stavící svůj svět do dystopické post-apokalyptické reality. Jednalo by se o decentní odbočku série, jejíž jádro zahrnuje Fallout, Fallout 2 a Fallout 3.

Je Fallout Online oficiální název?

Není. Jelikož doposud nebyl oznámen žádný oficiální titul, spojení Fallout Online (nebo FOOL, chcete-li) je fanoušky užíváno jako reference na případný MMO titul. Opravdový název bude samosebou znám po oznámení hry.

Je Fallout Online opravdu ve vývoji?

Pravděpodobně. Interplay si během prodeje Bethesdě licencoval práva na Fallout MMORPG a najal Jasona Andersona, jednoho z původních tvůrců Falloutu, pro práci na neoznámeném MMO projektu. Jelikož je známo, že IPLY pracuje na jediné hře, je Fallout Online vcelku bezpečný tip.

Kdo vytváří Fallout Online?

Opět se mácháme ve stokách spekulací o dosud neoznámené hře, avšak opakované zaměstnání Jasona Andersona nevede k jiné teorii, než je přítomnost nové vývojářské divize IPLY.


(...)


Bude možno použít SPECIAL?

Žádné takové konkrétní detaily nejsou známy, ale není to nepravděpodobné. Jason Anderson se k charakterovému systému vyjádřil takto:

Dobrý charkaterový systém je jednou z věcí, kde vidím prostor pro zlepšení. Zdá se, že většina MMO disponuje řádně zredukovanými propočty statistik a nastavením skillů. Nechci se teď nimrat v detailech, avšak obecně vzato si myslím, že tam chybí pocit ovlivnění světa kolem nás a hlavně dojem, že se tak stalo díky určitým specifickým vlastnostem mé postavy.

Za jaké rasy bude takové MMO hratelné?

Dostupné rasy jsou nyní samozřejmě neznámé, avšak vzhledem k falloutí mytologii by mohlo jít o lidi, supermutanty a ghouly. Jelikož za tím stojí Jason Anderson, teoreticky to můžou být i zmutovaní mývalové z The Burrows (Nory), nezařazené lokace pro Fallout 1. Teoreticky.





1.1.2008 . . .

Šťastný nový rok!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Vážené čtenářstvo, dovolte nám, abychom vám touto cestou popřáli do toho nového roku hodně štěstíčka, zdravíčka, málo absorbovaného záření, pokudmožno nulové setkání s atomovými hříbky a HLAVNĚ, hlavně co nejméně nepříznivých mutací a degenerací tkáně! :) A nezapomeňte... podle BIS (nechť září na radioaktivním nebi ne věky...:)) nám už zbývá jen 69 let! :)




24.12.2007 . . .

Šíleně Veselé Vánoce!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Drazí ghoulové, mutanti a i vy, obyčejní hummies! Ač je tomu už mnoho radioaktivního prachu, před drahnými časy se tento den nazýval Štědrým a hodným dětem nosil jakýsi Ježíšek pod krásně zelený stromeček dárky. A tak, dovolte, abychom vám popřáli v tento zvláštní den šťastné a veselé, ať se vám splní vaše přáníčka a aby vám kostička z kapříka v krku nezaskočila. A pro ty, žijící blízko Kráteru přejeme dobrou chuť při obírání výtečných kapřích stehýnek! :)




16.12.2007 . . .

Předvánoční všehochuť


Autor: Ještěrka |  Zdroj: games.tiscali, vlastní | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Zajímavosti Madbrahmin

Přestože je ozubené kolo Šíleného Vaultu doslova zavaleno sněhem (lol #1), odváží se šarmantní a chrabří Vaultmasteři (lol #2) tu a tam do wastes sbírat nové problémy, pohlavní choroby a hlavně informace:

FTčka po internetu. Pokud jste tak ještě neučinili a máte co do FT hraní pořádnou slinu, hlaste se tuhle a ocitnete se tuhle v pořadníku. Je to prosté, leč mě se vážně nechce updatovat seznam věčně. :-)

Změnil jsem anketečku. Odešla nostalgická a přišla nová, modifikační. Mimochodem, aby 65% lidí považovalo Fallout 3 z hlediska starších dílů víceméně za marnou práci, to je teda síla. Takhle Bethesda na PCčkářích asi dvakrát netrhne...

○ ...což mě přivádí k poslednímu šprochu, kterým je zajímavá OT newska na Tiscali, zabývající se slabšími prodeji samozvaných podzimních hitů typu UT3, NFS ProStreet nebo Crysis. Bůhví, co se bude takhle po +/- roce psát o FO3?!

Psychonauts, GUN, System Shock 2, Black & White, Freedom Force vs. Third Reich... Starší hry, které byly originální a bodovaly u kritiků, ale prodávaly se prachmizerně. Obvykle se to zdůvodnilo nezavedenou značkou, špatným marketingem nebo jejich složitostí pro masy a svět se točil dál. V současnosti se však situace mění a na odbyt dobře nejdou ani PC tituly, které pro to splňují standardní kritéria: pokračování známé (dříve bestseller) série + masivní marketingová podpora + vysoké známky od recenzentů (+ vyžadování originálky pro online hru).

Pro mnohé šok: PC verze Unreal Tournamentu III se v celém USA za období 19. listopadu až 30. listopadu prodalo pouze 34 tisíc kusů. A neméně očekávaného i právem vychvalovaného Crysis se tamtéž za druhou polovinu minulého měsíce prodalo "jen" 86 tisíc kusů. (Teď už každý chápe, proč existují tlaky na nezávislého amerického auditora NPD Techworld, ať radši nezveřejňuje přesná čísla. Pro zajímavost - po Manhunt 2 Wii sáhlo jen 18 tisíc dospělých a žádná verze Need for Speed: ProStreet nepřesáhla 370 tisíc kusů, což po Carbonu také překvapilo). Čím to je způsobeno a lze to nazvat propadákem?

(pokračování newsky ... + docela doporučuji navštívit diskuzi)





10.11.2007 . . .

Pár restíků


Autor: Ještěr |  Zdroj: --- | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Developers Fallout 3 Madbrahmin

  • Na Bethblogu byli představeni další dva FO3 pracanti: enviromental & dungeon artist Robert Wisnewski a sám mistr community manager Matt "Gstaff" Grandstaff. V počeštění jejich projevů bych nicméně moc nedoufal.

  • Rozličné zahraniční weby pořád krouží kolem Bethesdy jako supi... příkladem za všechny supy budiž IGN, které z Pete Hinese vytáhlo dalších pár drobků - Bethesda prý např. plánuje odhalit něco nového někdy zkraje příštího roku ("February or March") - jen ještě nevědí, co. (třeba zbrusu nový turn-based systém & izometrický engine, eh? :)

  • Vyměnil jsem zatraceně neaktuální anketu. (výsledky najdete vždycky tu - to jste s Vaultem vážně tak spokojeni? blbost :) Nová anketa nechť se sentimentálním podzimem nese v trochu sentimentálním tónu... Mimochodem, pravé Vaultí liště dnes moc nevěřte, hrabe se v ní firma Ještěr, s. r. o.




5.11.2007 . . .

Povídka: Memento Mori


Autor: Ještěr |  Zdroj: totožný jako autor | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin Povídky

Memento Mori: ( D, P ) Flegmatický sběrač technologií Ironbyte dostává před nos voňavou nabídku, která se neodmítá. Jak už to ovšem bývá, situace nebývale zhoustne a z chamtivé výpravy se postupně stává boj o holý život...

Jelikož se nejedná o čtivo ledasjaké, nýbrž netradičně macaté a navíc plazí, nepřizval jsem si k verdiktu jednoho, ale hned pět chronických remcalů, o nichž se domnívám, že mají k tématu co říci: tvrďáckého ex-recenzenta Harleye, stávajícího recenzenta Deimose (který se jako jediný obtěžoval najít si český smysl názvu ve Wikipedii... krása! :)), vaultmastery Ratmana a Chekotaye a půvabnou slečnu Aranelku, z nichž první tři vyslyšeli a za to jim patří nemalý dík.

Úhel pohledu #1 - Harley: Na novou ještěropovídku se čekalo dlouho. Dost dlouho na to, aby bylo hluboce zamyšleno, pečlivě rozmyšleno a prozíravě vymyšleno o čem to vlastně bude. Přečteno, stráveno. A dojem? Příběh, jakož i většina těch ze života, začíná v hodpodě nad sklenicí piva. Ocitáme se v poválečném LA. Atmosféru beznaděje a nelákavého života je možno koutkem oka zachytit už z prvních dialogů hlavní postavy. Emotivním vykreslením vší té špíny a bordelu mezi ruinami nás autor zbytečně nezdržuje. Něco takového se dá napsat s velkým pocitem vlastního umělcovství, ale stokrát omletá pohádka o světě by tady jen zbytečně rozpatlávala to co všichni už dávno na pozadí vidí. A tak se s Irbem, hlavní postavou, vydáváme rovnou k věci. V moc pěkně pojatém, rychle odsýpajícím a neotravujícím shrunutí nedávné historie i všech okolností se dopracujem až k tomu, proč se Irb stává "Falloutím Stalkerem" a o jakou vyjímečnou akci tu vlastně půjde. Na cestě za již zdánlivě jasně danou zápletkou nás čekají ještě logicky zasazená, a v detailu umně zachycená intermezza s vedlejšími postavami. Poté už je na čase vypadnout do divočiny za vysoce ceněnou kořiští. Příběh se láme v poutnickou klasiku s více či méně akčními / útrpnými scénami a nějak mi připadá, jako bych se začetl do něčeho úplně jiného. Zjednodušené motivy se potácejí na hraně logické úvahy a nastupují první hrdinská (nikoli pouze ve smyslu hlavní postavy) klišé, která bohužel udrží svůj drápek zaťatý do dějové linie až úplně do konce. Pokulhávající zápletka nepřekvapí jak by si autor přál. Dnešní náročné a zmlsané čtenářovo oko už asi čeká o něco hlubší síť třeba i náhod, které, jak by se mohlo ukázat, dají ve výsledku mnoho práce. A tak ještěropovídka uteče tak nějak do ztracena, pokouší se vyrovnat dojmy zdařilejšími prostřihy do klidnějších dní specifické společnosti a zanechá vás bez nutnosti delší úvahy vlastnímu životu. Což ovšem neznamená, že byste v zatuchající prázdnotě povídkových novinek měli tento kousek odložit, ba dokonce minout. Přecejen je to milý a relativně delší výlet zpátky do nám tak známého světa...

Úhel pohledu #2 - Deimos: Po dlouhé, velice dlouhé odmlce tu máme opět dílo literárního charakteru- pro někoho prostě povídku. Čas přinesl své ovoce a tak Vám zde nyní mohu představit Ještěrovo nové dílo, jež nese název Memento Mori neboli volně z latiny přeloženo: "Pamatuj, že jsi smrtelný"...

V podobném duchu se i povídka nese; přestože se jedná spíše jen o vyprávění, je děj bohatý na typicky ponurou- a přitom drsnou a ošuntělou atmosféru post-apokalyptického světa, s ní spojené živořící jedince, a hlavně na falloutí reálie, jež jsou však v díle použity jako příjemná kulisa a ne asi každý si uvědomí, že to i ono je zrovna z Falloutu, neboť tyto informace jsou součástí spíše falloutí bible- zákulisí, než samotné hry. Samotný příběh je vlastně ucelený popis části života jednoho hledače pokladů, který se snaží dělat jen svoji práci, aby si sem tam mohl dovolit zapít prožitý den nebo se vyspat s některou z trosek poválečného světa. Během jedné hledací mise se však jeho život (opět) převrací naruby a ani nový život není lepší než ten předešlý... Přestože je povídka trochu delšího rázu (okolo 16 stran), rozhodně se vyplatí si na ni udělat čas; velice kvalitní a gramaticky povedený styl psaní je u autorů typu Ještěr již klasika a přece jen je i vidět, že každým dalším dílem se autor stále zlepšuje. Proto však ale i povídka nemusí nadchnou každého hltavce našich falloutích děl, neboť četba zrovna tohoto díla vyžaduje opravdu velkou koncentraci a představivost, aby se čtenář ne v ději, ale v souvislostech neztratil a procitl do detailů Mementa Mori, které si můžete stáhnout i v .doc verzi a to zde.

Úhel pohledu #3 - Ratman: Nuže příběh v krátkosti nastíněn, nyní začněmež tu méně příjemnou práci recenzentského života – vychvalování a kopání do aná…(???) v tomto případě asi spíš ocásku:) Pozitivní stránkou povídky je bezesporu kvalitní formát mnou obdržené verze – povídka je pečlivě a úhledně napsána, dialogy odlišeny kurzívou a atmosféru dokreslují obrázky (proto doporučuji nahodit i možnost stažení povídky v rámci dokumentu). Chvíli to sice působí malinko rušivě, ale za nějaké dvě-tři stránky si určitě zvyknete a bude se vám to číst lépe. Stejně tak slohová stránka psaní, gramatika atp. vyloženě nikde neobsahuje příšerné krpy, které by vám dojem ze čtení kazily. V tomto ohledu se tedy jedná o dílo nadprůměrné. Příběh je okořeněn špetkou originality (žádné XXX hero-akce, popisy příběhu z F1a2 atp.) a čtenář s rozšířenými obzory Falloutího světa jistě zaplesá i nad inspirací ze světa design dokumentů či „kulturních odkazů“. Bohužel, povídka si rozhodně nezaslouží jenom chválu. Největším problémem při čtení byl vedený styl vyprávění. Nevím sice, do jaké míry  se autor snažil tlačit na psychologický aspekt vyprávění, pravdou však je, že jsem se občas v ději prostě ztratil. Někdy jsem se musel o pár řádků vrátit, abych následující pasáž lépe pochopil, protože přechod je někdy moc ostrý, jindy prostě nelogický nebo trochu podivný. Rovněž určité dějové linie se mi zdají příliš otevřené. Zkrátka abych to shrnul – moc náznaků a otázek, které povídka ve svém závěru nevysvětluje nebo je dál prostě nerozvíjí, a tak jsem po dočtení měl poměrně smíšené pocity. Memento Mori není špatná povídka, rozhodně nezklame, ale bohužel ani vyloženě nenadchne. Pokud však vyznáváte lehce psychologický žánr povídek s aspektem dobrodružství, je tato povídka dobrou volbou.

(komentáře k dílu)





30.10.2007 . . .

Fallout Tactics intermezzo #2


Autor: Ještěr |  Zdroj: e-mail | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Fallout Tactics Madbrahmin

Jak jsem slíbil, tak (výjimečně) i konám - počínaje tímto dopolednem je v Tacticsí sekci Vaultu dostupná sekce "hrajeme po netu" (já vím, je to pitomý, ale lepší jmenovka mě zkrátka nenapadla). Zatím mi přišly nějaké dva maily, což je vzhledem k počtu celoročních otravů (mimochodem, dnes jsem ve službě přesně rok a jeden den!!29) trestuhodně málo, takže na tom zavčasu zapracujte, dělám to konec konců pouze pro vás.

BTW... Rudi! Ty zvíře! Tolik gramatických zpatlanin vtěsnat do jediného mailu ctěnému zelenovocasému Vaultmasterovi... To je teda gigantismus :-/





29.10.2007 . . .

Sčítání lidu Tacticsodiního


Autor: Ještěr |  Zdroj: --- | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin Fallout Tactics

Vážení, protože mám online fajtění rád (a naopak NEMÁM rád vyplašené a nadržené Tacticsáře na ulici / ICQ / mailu), rozhodl jsem se doufám nadobro skončit s chaosem a nevěděním, které kolem této bohem zatracené hry vládne. :)

TAKŽE, chcete-li si místo např. vyřvávání hlasivek v našem shoutboardu v rozumném časovém horizontu opravdu po netu zahrát Fallout Tactics, oznamte mi to na lordjester [zavináč] centrum [tečka] cz a přihoďte svůj nick, ICQ (příp. jiný komunikátor) a/nebo e-mail. Tipy a dodatky (příklad: znám tenhle a tenhle server, tuhletu ligu, tadyhle se něco koná, hraju jen přes Hamachi, hraju o víkendech, ...) vítány.

K dispozici vám budiž i tento thread v našich fórech, hodně štěstí.





21.10.2007 . . .

Erhm... Stalinovská čistka


Autor: Ještěrka-uklízečka |  Zdroj: --- | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Vážení falloutí přátelé, podařilo se mi dnes pročistit téměř nepročistitelné, a sice mimořádně zasrané a neaktualizované linkoviště. Spousta nových a čiperných odkazů vystřídalo linky vyčerpané, skomírující, či dokonce mrtvé. No jo, dost užvaněných capin... Enjoy.




7.10.2007 . . .

Malé brahmínovské výřočí...


Autor: Deimos |  Zdroj: život | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

...Trošku si přispím. Vstávám poměrně brzy, v 6:30, tedy budík v tuto chvíli začne vyhrávat, dobře však vím, že mám ještě čas, v posteli tedy ještě chvilku zůstávám. Znovu se probouzím v 7:10; Ku**a...
Z plánované půlhodinky navíc, kdy jsem se chtěl podívat na učivo nadcházejícího dne, tedy nic nezbylo. Bože, netušil jsem, že v maturitním ročníku toho bude fakt tolik. No nic, snad to dneska v ústavu nějak přetrpím...
S výsledkem 4! ze základů společenských věd se tedy ve spěchu vracím domů. Z odpoledky jsem značně znaven, pořádný dlabanec to však zpraví. Vyměním brašny a zase pádím. Za půl hodinky v trolejbuse stačím přečíst několik kapitolek z Asimova; konečně trochu oddychu. Tato chvilka však uběhne až moc rychle, za okamžik musím zas vystupovat. Čeká mě zhruba devadesátiminutový trénink...
Když se vracím dom, je už po osmé. Naláduji se, udělám svačinu na další den a mizím rychle do pokoje. Blíží se devátá, tělo a mysl je po vyčerpávajícím dnu téměř na dně, finále dne však teprve přichází: nadchází čas aktuálek...Když vidím, kolik toho je, zhluboka vydechnu a pokládám prsty na klávesnici; mít aktualizaci na každý den, to je teď základ...
Naučit se můžu ráno- mám přeci ještě půlhodinku...

I tak může vypadat den vaultmonstera. Snaží se, seč to jde, chce, aby bylo denně aktualizováno (kromě neděle samozřejmě ;)). Ostatní věci musí jít občas stranou...
Chtěl bych Vám tedy touto formou aktuálky (nedělní!- to se stávat nebude :)) připomenout, že je tomu prakticky měsíc, co se brahmína přestěhovala na novou adresu (do luxusnější části pouště), aby i nadále mohla poskytovat informace a novinky ze světa Falloutu a jeho okolí, a zároveň poukázat na to, že ne vždy je to pro nás lehké. Leč myslím, že (téměř) každodenní aktualizace jsou snad dostatečným poděkováním za Vaši přízeň, která se nyní průměrně pohybuje okolo 850ti návštěvníků za den (ne návštěv, ale návštěvníků). Doufáme, že jste se vším zatím na tomto novém hostingu spokojeni a pokud ne, zkuste nám dát vědět, na co bychom se mohli více zaměřit. Pokusíme se vám vyjít co nejvíc vstříct. Ale zároveň nezapomeňte, že jsem také jen obyčejní lidé se svými každodenními starostmi a problémy... ;)
Za redakci bych chtěl tedy poděkovat všem sponzorům, díky kterým to tu vůbec můžeme provozovat, všem dobrodincům, kteří upozorňují na chybky, a všem návštěvníkům, které to tu prostě baví ;). Děkujeme za Vaši podporu!






18.9.2007 . . .

A změny pokračují...


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Je tomu již 14 dnů co jsme změnili působiště a přesunuli se do vlastního krytu. Po těch 14ti dnech víceméně zkušebního provozu se některé věci ukázaly jako přeceněné, jiné nepochopené a další užitečné. Nuže přátelé, provedl jsem několikero změn, doufejme k lepšímu. První jasně viditelná je návrat staré dobré Vaultovize - kterou po přesunu nahradil Xzone. Nu ten nyní trůní na pravé liště, kde mu (a nám taky) bude líp. Dále jsem přibalil nějaké instrukce do položky Pošlete nám svoji novinku! Protože v předchozím stavu nemusela být tato funkce plně pochopena. A závěrem jsem přidal/obměnil asi 30 náhodných hlášek z Falloutů... ať je zase chvíli co číst :) 




9.9.2007 . . .

MadBrahmin Vault's free! (aka pozdní zelenoještěří comment)


Autor: Mr. Lizard |  Zdroj: NMA a spol. | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Fallout 3 Příbuzné hry Madbrahmin

"Je to malý krok pro člověka, ale veliký krok pro lidstvo...", pronesl kdysi jeden charismatický pán, který nedobře skončil. Jelikož jsem se v době převodu (na který jsem Vault psychicky připravoval víceméně od svého příchodu - den dnes též známý jako Doomsday) jen nezodpovědně, jako by nezúčastněně mrcasil v bezpečné nepracovní vzdálenosti a mé aktivity byly poctivému Vaultmasteření na hony vzdáleny, vezmu ztracených 7-10 dní jen subjektivně a zkratkovitě:

Projekt s pro redaktora historicky nejhorším webovým rozhraním, New Dawn, se dočkal hned dvou updatů, z toho minimálně jeden se týkal screenů, jež jsou na proklamované PA dílo zelené až běda. Se šarmem sobě vlastním (erhm...) jsem se na tento znepokojivý faktor poptal jednoho polského pohlavára na NMA, kterýžto mě ujistil, že zdání určitě klame a že se ND odehrává ne desítky, ale stovky let po nějakém průseru... Tudíž jsem se poslušně posadil na zadek a dále po tom nepátral.

Kvalitního updatu v podobě "some nifty artworks" se překvapivě dočkal i další .pl projekt Afterfall, kterýžto nyní ukazuje, že jeho autoři umí možná i drobátko více než jen blbě kafrat na účet Bethesdy. :)

Ne tak dobře už dopadla sympatická PA autodrandírna Auto Assault, který se sice proháčkoval až do launch fáze, leč byl po pár měsících (asi z důvodu nízkého zájmu, co já vím) zrušen. Je mi autorů docela líto, myslím, že se i přes velice solidní masáž tady na Brahmínách žádný čech na hru nelapnul (byť mě osobně byl třeba poskytnut jeden z prvních testovacích účtů, jež zůstal trestuhodně promrhán). Co už, nechť supi dokonají své dílo.

Teď něco málo (ale opravdu málo) k BioShocku: soudě dle poslední nedohlasované zelenoještěroanketky, kterou mi kolega Ratík nekřesťansky uťal, se majoritě z vás bude hodit tento rozsáhlý ladící článek na serveru pctuning.cz. Náš ex-chlebodárce (pro blbé - BonusWeb :)) zase "přispěchal" s dvojicí recenzí, které sice přišly relativně pozdě, nicméně alespoň se věnují PC a XBox verzi odděleně. PC verze na BW relativně ostrouhala (87%), mj. z důvodu "absence výraznějšího příběhu" (jestli je to pravda nebo ne nemám ani páru, nehrál jsem).

Nejvíc mě ale za minulý týden pobavila zpráva o "průniku" dvou NMA'ers, Suasida a Kharna aka Brother Noneho, na GC 2007, kde Bethesda s Pete Hinesem v čele čiperně vystavovala již na E3 viděné věci. Oběma redaktorům se ochotného Peta podařilo kvalitně, dlouhe a zostra vyzpovídat a přinést světu toto preview, což se samozřejmě doneslo až do Bethesdí chaloupky a "community manager" Gstaff (aby bylo rozuměno, téměř nikdo v praxi nechápe, k čemu ten maník vlastně je, zatím se mu podařilo jen nasrat pár tisíc lidí, takže malá rada zadarmo: až jednou budete formovat herní uberstudio, od zaměstnání pana Grandstaffa pazoury pryč) ze sebe začal plivat moudra jako erhm, heh, co tam tyhle malé ryby ksakru vůbec dělaly, GC je přece akce pro renomovaný tisk atp atp. Znamená to tedy, že Beth dohnala FO3 do takové fáze tuposti / komerce / paranoie, že důrazně pase po každé kritice, jakkoliv odborně je podaná? Ví vůbec levá ruka v Marylandu, co dělá na GC pravá? To se dozvíte tak za padesát let... anebo ihned na patřičncýh NMA fórech, kdoví.


Ještě něco málo ode mě směrem k malému puči ve Vaultu - všechno podstatné už bylo víceméně řečeno přede mnou, ale přesto zopakuju - ne všechno je s úderem nového hostingu automaticky dokonalý, dokonce ne všechno je převedeno. Na reklamu nežárlete ani nenadávejte, stránkám to může dlouhodobě jen prospět a koneckonců - někdy může být užitečná i vám. :)

Osobně tak trochu přecházím do módu lehhké hibernace, newserem každého prdu z velína Bethesdy teď bude ponejvíc lepšující se Deimos a ode mě se vám bude dostávat primárně perliček, subjektivních rádoby moudrých commentů a méně toho papouškování, plus zkrátka to, co mě na této práci baví... Mj. se taky pokusím(e) rozjet jeden nebo více pravidelných seriálů a třeba i soutěž (další naivně-optimisticky-propagandistický žertík, ach tak, ha ha!), prostě cokoliv, co by nám pomohl udržet se teď silně na vlastních nohou a hlavně zůstat serverem, který je od května 2001 špičkou mezi českými fanstránkami. A nemusím snad dodávat, že věci jako bugreport / spoznorské dary / fundované tipy na zlepšení stránek (tzn například NE low IQ průjmy typu vy líný lamy, chci méně / více newsek, méně / více kradení z NMA apod. - bohužel i tohle je naším denním chlebem) jsou velice vítány. Myslím, že je to zanedbatelná daň za práci tří čtyř nadšenců, Vaultmasterujících ve svém krátícím se volném čase, co říkáte?





7.9.2007 . . .

Upravená stránka sponzorství a poděkování


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Jelikož se mě již několik lidí ptalo, jak se může na provoz stránek přispět darem a k čemu jsou tyto dary vlastně dobré, uvedl jsem informaci do příslušné rubriky – spolu s dalšími jmény sponzorů:) abyste byli v obraze. Zájemci a zvědavci, čtěte tedy přímo tam. Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat všem (a že jich nebylo málo…) kteří něco věnovali a nebo při a po přesunu stránek pomáhali s odladěním a opravou chyb, vylepšování atp. hodně jste tím pomohli, díky.





4.9.2007 . . .

Kterak brahmína vault obytný změnila… a s mnoha novinkami přišla!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

„Hééééééj! Pohni tím líným ocasem Ještěre, ještě musíme přestěhovat dvacet beček! Nod dělej, s takovou ten sklad lihovin nevystěhujem ani do zítřka!“ ozývalo se v minulých dnech po chodbách našeho zatuchlého útočiště. Kdepak stěhováci přátelé! Nic takového očividně v této bohem zapomenuté pustině nefunguje. Pěkně připravit povozy, zapřáhnout brahmíny a hurá na cestu…
Teď již trošku vážně. Po dlouhých šestianěco letech jsme se rozhodli vzdát se free webhostingu a přejít do vlastního, placeného místečka, kde si však můžeme dovolit poněkud více komfortu. Těchto změn je mmoho a další brzy přibudou, nicméně dovolte, abych vás s těmi aktuálními seznámil pomocí dalšího textu.
Začněme tím, co je obecně vnímáno jako negativum a tím co zde ZATÍM ještě není naplno vidět, tím jsou tádydádydá – reklamy. Jelikož jsme nyní na serveru placeném a rovněž doména něco stojí (penízků... ehm:), jedná se o jeden z hlavních způsobů, jak provoz pokrýt a proto prosím, abyste tyto věci tolerovali, protože bez finančních prostředků jaxi bude provoz stránek obtížný. Samozřejmě pokud byste chtěli finančně vypomoci sponzorským darem jako jsem to udělal já a Deimosák, pak budeme potěšeni ;) Ale škemrat nic samozřejmě nebudeme. Pokud bude hospodaření v dobrých číslech, pak se můžete těšit na soutěže o opravdu hodnotné ceny nebo například Falloutí trička atp., neboť se řídíme heslem, nechceme tu slevu zadarmo:) Ale zatím bude stačit, když se tu alespoň udržíme. Tak, toť komerční vsuvka, nyní již k tomu co vás skutečně zajímá, totiž PŘÍNOS! Nuže- pokud se vám zdá brahmína volaká čudná, tak vězte, že za to může náš vlastní RS, jehož autorem je pan Petr Black (viz. poděkování), který nám ho zhotovil skutečně na míru. Co z toho plyne? Především to, že nyní lze aktuálky přidávat skutečně rychle, přehledně a snadno, takže ANO- teoreticky by jich mělo bít ještě VÍCE. Co však je na tom nejlepší je fakt, že i VY SAMI můžete přidat vlastní novinku! Prostě uvidíte něco zajímavého o čem stojí za to napsat, vlezete na onu speciální stránečku, vyplníte svoje iniciály a další políčka, sepíšete to zajímavé a odešlete… no a pak již jen počkáte, až přijde nějaký (líný) vaultmaster, přečte si o čem píšete a pokud to bude zajímavé a dobře napsané- máte to na hlavní stránce přesně tak, jak si představujete, se svým jménem a odkazy, které chcete. Dobré ne? Konec posílání oznámení o konání srazů, LARPů, modech atp. přímo nám, kdy hrozí zahození do spamboxu… prostě si to napíšete sami... Jen si neodpustím upozornění- systém je samozřejmě zabezpečen a prosím, využívejte ho jen na kvalitní a zajímavé novinky, které budou dobře sepsány. Nic typu „podívejte se sem, nemám čas psát co to je, ale je to dobrý!“ samozřejmě razit nebudem. Takové věci dále do mailu… aha, mail, ano ten dostál také změn. Pokud nám budete něco chtíti, využívejte adresy: redakce[zavináč]madbrahmin.cz a rovněž všichni aktivní VM mají adresu ve tvaru přezdívka[zavináč]madbrahmin.cz. Staré maily každého fungují ale taktéž, nicméně např. mě v posledních dnech Seznam tak zlobí, že jsem už tento nový mail poměrně bezproblémů a hojně využíval.
Co říci dále? No, snad to, že jsem asi vše ještě nezmínil -  je zde také nový vršek, předělané řazení rychlých odkazů, pro která platí nová pravidla (stručně, ať to nenatahuju: dáváme tam opravdu jen zajímavé stránky s Fallout či příbuznou tématikou na kterých něco je! Takže nás neproste o přidání odkazu na kde co. Je to pak dlouhé a nepřehledné- dobré stránky, které v době renovace odkazů nebyly funkční byly rovněž vyřazeny). Nový systém archivace je snad také dobře pochopitelný- novinky můžete třídit dle kategorií, které se ráčí zovat TAGy- kliknete a rázem máte z dané kategorie vypsáno vše… dobré ne?:)
Ufff… no snad už stačilo, další změny nás ještě samozřejmě čekají, bo nic není dokonalé, takže dojde jistě na některé úpravy nejen vzhledu. A pak… pak jsou na řadě povídky na které už mám vymyšlený nový systém a také downloady, které trpí… hodně, takže rovněž budou muset být přepracovány… no, těšte se (?...! :o))


Madbrahmínka v novém DĚKUJE!


Autor: Ratman |  Komentuj novinku (0) |  Tagy: Madbrahmin

Na přesunu stránek, jejich vylepšování a tvorbě RS se podílelo vícero jedinců, kteří si za svou snahu zaslouží nejen poděkování. Aby však i tento akt nezůstal zapadlý  někde v kupě novinek, rozdělil jsem jej do samostatné aktuálky.   Nuže vězte přátelé, že opravdu VELKÝ dík za usilovnou práci a tvorbu našeho nového redakčního systému patří Petru Blackovi, který ho vytvořil prakticky dle našich požadavků a současně také později dále opravoval k obrazu požadovanému. Věřte, že to s některými názory neměl vůbec lehké, ale snášel je poměrně klidně, za což si zaslouží kromě díku i obdiv bo být to já, tak vylítnu snad z kůže :) Další osobou, která má na přesunu nemalý podíl je pak Kuře, který nechápavému hlodavci často musel pomoci s technickou strákou věci, nemluvě o vytvoření potřebného madbrahmíního zázemí, děkujeme.
No a v poslední řadě musím poděkovat taky sobě:) a ostatním VM za nápady, (ne)testy, podporu a hlavně trpělivost… bo to bylo skutečně náááročné. Uffffff!







STARŠÍ VZHLEDY VAULTU

Vzhled Vaultu k 29.8.2007, ještě na Bonuswebu
Vzhled Vaultu k 4.10.2003
Vzhled Vaultu k 30.4.2002
Vzhled Vaultu k 31.1.2002
Poslední dny kompromisní grafiky 23.9.2001
Návrh příštího vzhledu od Ratmana 19.8.2001 (vítězný, zaveden 26.9)
Návrh příštího vzhledu od Jiri_auf_Wiedersehena (tehdy stávající vzhled) 19.8.2001
Návrh zaslaný Ratmanem těsně před spojením Ratman´s Tactics s Valtem šílené brahmíny
Jeden z nejstarších dochovaných vzhledů Vaultu, který ještě vedl osamělý Jiri_auf_Wiedersehen




Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist

BlueBoard.cz
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. irc channel .. kniha hostí .. fórum .. archiv..