Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

ARCHIV AKTUALIZACÍ VAULTU


2017: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2016: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2015: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2014: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2013: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2012: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2011: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2010: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2009: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2008: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
2007: 9 10 11 12

Statické archívy před RS:
 2007: 1 2 3 4 5 6 7 8                     
 2006: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2005: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2004: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2003: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2002: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
 2001:5 6 7 8 9 10 11 12

Tagy: vše    Madbrahmin    Kultura    Zajímavosti    Fallout 3    Povídky    Návod    Komiks    LARPy    Soutěže    Rozhovory    Příbuzné hry    Modding    Developers    Fallout 1    Artwork    Ostatní hry    Fallout Tactics    Články    Videa    Fallout MMO    Van Buren    Fallout 2    Komunita    Interplay    Hudba    Studená válka    Fallout Online    Fallout: New Vegas    x    Anketa    Recenze    Film    Fallout 4    Vaultmasteři    FoT patch    Fo3 patch    Fo2 patch    FOnline    Fo1 patch    Bethesda    Fo2 RP    Černobyl    Mutants Rising    Screenshoty    FOnline Engine    BGE    FoNV patch    DLC    Civilní ochrana    Fukušima    Arcanum    Fallout of Nevada    Krai Mira    Olympus 2207    Resurrection    Wasteland    Concept art    Wasteland 2    Obrázky    Platformy    Brahmíní vemeno    Urbex    Junktown    Festival    Wasteland 3


31.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? IV. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (9) |  Tagy: Soutěže Kultura Komunita Madbrahmin

Čtenář-recenzent drží v ruce povídku. Zhodnotil její rozsah, zaujal jej nadpis, na první pohled zjistil, a to jej potěšilo, že povídka je dobře formátována (ne jako moje minulá aktuálka), text je přehledně zarovnán, přímá řeč je schovaná v chlívku uvozovek a každá na vlastním řádku a že jediné zvýrazněné slovo je tučné bum! v okamžiku, kdy hrdinovi pod zadkem bouchne soudek kyselého zelí. Nejsou tam žádné rušivé obrázky a povídka slibuje rychlou, dobře čtivou zábavu. Je čas přečíst první větu...
Pamatujete na své první rande naslepo? To nejdůležitější je zaujmout, protože názor na neznámého člověka si uděláme v prvních třech (až patnácti, záleží na výzkumu) sekundách osobního kontaktu. (Nehledejte za tím žádnou sexuální narážku, prosím!) Pokud svůj protějšek úspěšně zahákujete, můžete po zbytek večera mlít voloviny a lít si do výstřihu čokoládu a drobky, k abordáži stejně dojde.
Úplně stejné to je v povídkách. Dvouhodinový film si může dovolit začít dlouhou, pozvolnou sérií záběrů do krajiny. Román si může dovolit vyčlenit dvě kapitoly popisů krajiny. Povídka ne. Povídka pracuje s každým jednotlivým slovem, první slovo musí mít stejnou hodnotu jako poslední, nic nesmí přebývat, nic nesmí chybět. Psát dobré povídky je mnohdy těžší než psát dlouhé romány. Autor by neměl počítat s tím, že se čtenář do povídky časem začte, ale měl by ho hned prvními větami popadnout za límec a vtáhnout do děje. Začátečník obvykle povídku začne akcí, aniž by ho napadlo, že akční scéna na úvod funguje ve filmu, ale ne v povídce. Než začnete psát o svém příběhu, zamyslete se, čím ho začít. Nadpis a první dvě-tři věty rozhodnou, jestli vás bude někdo číst, nebo ne. V případě snahy o kariéru to rozhodne o tom, zda vás otisknou nebo ne.
Schválně si zkuste přečíst jednu až tři první věty z následujících povídek, a přeberte si v hlavě, zda byste je chtěli číst dál, až do konce: Poutník, Sarah, Lovec páračů, Na vlastní pěst. A teď tyhle: Cena za přítele, Anděl, Čokl, Kronika města Perfect Town. Tak co, vidíte rozdíl? Řekl bych, že v těch dvou skupinách nějaký je. Malý rozdíl - ale zatraceně důležitý, protože formuje podstatnou část názoru čtenáře.
Prokletím úvodu vtahujícího do děje je nastavení laťky. Může se vám stát, že napíšete bohovský úvod a jen nadprůměrný zbytek povídky, které pak vypadá odbytě. Jo, psaní povídek není žádná sranda, byť si Andrzej Pilipiuk myslí něco jiného...
Další věcí, které si čtenář všimne a kritik ohodnotí, je dynamika povídky, té však věnuji příští článek.

Pozn. - Uvedené povídky nejsou povídkami soutěžními!


Fallout RPG


Autor: Chekotay |  Zdroj: web | Komentuj novinku (10) |  Tagy: Komunita Příbuzné hry

Jestli tady podle nadpisu čekáte návod na výrobu "špinavé" hlavice pro pancéřovku, tak se krutě mýlíte, protože tato zpráva je určena všem falloutovských hospodským povalečům. Objevila se totiž nová společenská hra. Měli jsme tady Fallout: Warfare, který byl plný násilí a počítání, Fallout P´n´P ve stylu dračáku a nepříliš podařený Fallout TCG ve stylu Magicu. S TCG stále experimentujeme... No a teď je tady Fallout RPG. Hra, která by měla být jednodušší a zábavnější než koukání na dámské kalhotky točící se v pračce. Přiznám se bez mučení, že první text jsem jen přelétl a již mi připadal velice známý - aby taky ne, je jen zkopírován z Warfare. Další texty už jsem nečetl, protože nemám rád pravidla, (a proto hraju P´n´P) nicméně minimálně podle jednoduché, ale účelné grafiky si  troufám odhadnout, že Sidewinder dělá docela dobrou práci.
Každopádně, až to někdo vyzkouíte, dejte mi vědět!




30.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? III. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (3) |  Tagy: Soutěže Kultura Komunita Madbrahmin

Vážení návštěvníci, pokud vás ještě neštvu svými literáráními rozbory, dáme si dnes takhle navečer další. Ještě než se ale zakousnu do toho papírového sendviče, poznamenám, že dne 27.10. složil známý brahmíňan Justin přísahu a slavnostně tak nastoupil dráhu profesionálního vojáka - studenta všeobecné medicíny.

A teď pár věcí organizačního charakteru. Zajímá-li vás, zda bude další ročník této soutěže, pak vězte, že nic není jisté. Je zde jistá vůle soutěž zopakovat, ale vše záleží na tom, jaký dojem budeme mít z tohoto ročníku.
Někteří autoři by rádi zveřejnili svou soutěžní povídku dříve, než vyjde zde, a ptají se, zda mohou. Samozřejmě mohou. Akorát že poslat do soutěže povídku a pak ji prezentovat jinde je takové divné. Není to přímo nezdvořilé, jen tím autor dává najevo, že mu je vyhlašovatel soutěže ukradený. Asi jako když vás váš spolupracovník pozdraví a vy mu neodzdravíte. Třetí poznámku jsem už tuším někde vysvětloval, jde o zevřejňování povídek. Tak tedy, až budou všechny povídky oznámkovány, rozseknu je. Ty, co budou mít průměr vyšší než 2, půjdou do dalšího kola hodnocení, ty co budou mít průměr nižší vypadnou a budou zveřejněny postupně zde. Začnu od těch, jejichž průměr bude nejhorší, vždy zveřejním povídku i její recenze. S povídkami, které budou opětovně hodnoceny v prvním kole, mám zatím trochu neujasněné záměry - buďto je rovněž zveřejním stejným systémem, anebo je dám vytisknout a kniha bude ke koupi za cenu nákladů a dopravy.
Do hodnocení povídek nebudou připuštěni čtenáři. Jejich hlasování by totiž nebyl "vox populi-vox dei", ale spíš něco jako "vox ochlei", neboť anonymita internetu neumožňuje garantovi soutěže zaručit dodržení rovných podmínek hodnocení.
A finálně věc, která rovněž vyvolává zajímavé reakce, totiž samotné zvěřejnění povídek. Soutěžní povídky budou zveřejněny spolu se svými recenzemi prakticky ve stejné podobě, v jaké k nám přišly, avšak v jednotném formátu (předokládám lyx, odt a pdf). Pokud autoři budou chtít své výtvory vylepšit, než je zařadíme do portfolia povídek madbrahmíny, samozřejmě mohou poslat své upravené verze, tyto se však samotné soutěže již nezúčastní.
Na závěr této organizační části se chci omluvit za občasné úniky "pikantních" informací, které jsem způsobil. Asi pod vlivem bulváru, nevím... rozhodně to však není seriózní chování. Jedinou mou omluvou je fakt, že tyto statě píši na závěr dlouhých dnů, jsouce velmi unaven. A proč je tedy vlastně píši? Nebylo by snad lepší být potichu a vyčkat na zakončení soutěže? Ve skutečnosti snad ani ne. Recenzenti potřebují čas, aby mohli konat svou práci, a čtenáři VŠB potřebují ujsitit, že na tom opravdu děláme. Tato má vata literární teorie snad plní oba účely. Krom toho množství povídek do soutěže došlých představuje materiál, na němž budu moct demonstrovat své teze, jež ovšem mají obecnou platnost. Budu velmi rád, když mé výplody pomohou začínajícím autorům vypilovat jejich první povídku pro Madbrahminu, nebo ještě lépe, když jim pomohou k umístění jejich díla na žebříčku vítězů některé větší, republikové soutěže. 

Nyní tedy k další kapitolce o věcech, jichž si čtenář-recenzent všímá. Slíbil jsem vám první větu, leč ta musí počkat, ještě jsme neskončili s grafickou stránkou věci. Některé povídky došlé do soutěže jsou totiž ozdobeny obrázky.
V rámci VŠB své povídky poprvé obrázky ozdobil již petruschka blahé paměti, a již tehdy to nedopadlo dobře. Povídka je totiž krátký literárání útvar, jenž stojí sám na sobě a na obecně známých kulturních základech, a kromě určitého formálního formátování, o kterém jsem psal minule, nevyžaduje nic víc než prostý text. Povídku je možno poslat Marconiho jiskrovým telegrafem, a po dekódování bude stejně čtivá jako před odesláním. Obrázky přiložené k povídce jsou přinejmenším zbytečné. Čtenář totiž náhle krom povídky hodnotí i obrázkovou přílohu. Fenomenální malíř by jistě dokázal vytvořit malbu, která by svou bohatostí dokonale doplnila povídku; tento malíř by ovšem nemusel psát, ale stačilo by mu malovat. Obrázky provázející povídku odtrhávají pozornost čtenáře od plynutí textu (na to se zaměřím později) a konfrontují jeho fantazii s realitou. Čtenář si na základě přečteného něco představuje, a najednou je tato představa zborcena a korigována kresbou, která ponechává fantazii jen málo místa. Pamatuji si, jak jsem se kdysi vnitřně stotožnil s hrdinou jakési mayovky, a jak jsem byl zklamán, když jsem posléze tohoto hrdinu spatřil v televizi - vypadal mnohem hůř, než jsem si jej představoval... Kromě toho musí být doprovodné obrázky také zpracovány a umístěny dokonale, aby nerušily text a jeho formátování. To nejlepší, co může autor od přidaných obrázků očekávat je, že nijak neovlivní hodnocení povídky čtenářem. Pravděpodobnější však je, že hodnocení ovlivní negativně. (Positivně nikdy.) Existují úžasné kiksy, například nedávno byla v Ikarii povídka doplněná ilustrací, na které bylo vyobrazeno zakončení velmi napínavého děje, včetně závěrečné pointy. Tato ilustrace však byla umístěna zhruba v polovině povídky! Zbylé tři strany jsem dočetl již jen pro forma... Přátelé, pokud chcete své povídky ilustrovat, inspirujte se dávnými rodokapsy, omezte se na jednu-dvě kresby v oblasti obálky představující povětšinou toliko Anonymního desperáda a Pochmurnou krajinu vůkol. Tím nabudíte atmosféru, ale fantazii čtenáře necháte pracovat dle její vlastní osy.
Tento problém je obsáhlejší, týká se totiž i způsobu, jakým autoři své povídky píší, jakým exponují své postavy a místo děje. Velkým nešvárem v době poslední dekády se stal "syndrom filmové expozice", kdy autor viděl mnoho filmů a napadlo jej filmové dobrodružství, protože však nemá kameru, raději napíše povídku. Neuvědomí si přitom, že literatura a herectví mají naprosto rozdílné múzy, že jde o zcela jiné formy umění pracující se zcela rozdílnými prvky a procesy. Nejblíže se filmu blíží scénář, povídka je však něco úplně jiného. Rozdíl je snad asi jako mezi fotografií a kresbou, prostě v povídce autor ukazuje čtenáři jen to, co je opravdu důležité, ale to, co je opravdu důležité, mu musí ukázat vše. Záplava "filmových povídek" donutila povolanější, než jsem já, k napsání svých statí, Žamboch, Neff, najděte si jejich rady na stránkách Ikarie či Pevnosti. určitě si však zapamatujte, že filmové triky v povídkách nefungují a ruší. Nutit čtenáři vaši vizuální představu, ať již obrázkem nebo sáhodlouhým popisem, má cenu pouze pokud se popisované vztahuje k ději. Chcete-li vyjádřit, že hrdina dlouho putuje velkou pouští, tak ve filmu ukážete dlouhé, sestříhané záběry na velkou poušť. Ve špatné povídce budete dlouze popisovat tuto velkou poušť. V dobré povídce napíšete "Hrdina putoval tou velkou pouští už fakt dlouho." Ono to stačí. Čtoucí lidé mají fantazii vycvičenou.

Na závěr dnešního perného dne (tuto stať zveřejním včera) se ještě rozepíší o posledním jevu, jenž kloubí grafickou část povídky, či tedy spíše formátování, s obsahovou částí. Řeč je přímo o formátování písma. Vezmu to odzadu.
Část svého literárního díla můžete napsat formou dolního či horního indexu. Význam to má pouze v případě vědeckých operátorů, přestože jsem tento jev zazanamenal i v literatuře pornografické (konkrétně jde o Emanuelina slunce). Nehodí se ani pro literárání pokusy a navíc ne všechny textové editory je zvládají zobrazit korektně. Další zajímavý formát je psaní kapitálkami, což jsou velká písmena psaná jako malá, nebo spíš menší. Redakční systém VŠB je nedovoluje zobrazit, a já vám hned řeknu proč - používají se totiž pouze ve vědecké literatuře pro psaní jmen vážených vědců v případě, že odkazuji na jejich práci. Další použití je ještě vražednější, kapitálkami totiž mluví Pratchettův Smrť! Když jsme se pokoušeli implementovat kapitálky do systému, objevil se v serverovně malý rack s kúsou a sundal nám diskovou plotnu...
Ne vždy je třeba obtěžovat kapitálky a můžeme použít obyčejná VELKÁ PÍSMENA. Je to nejjednodušší způsob zvýraznění, zvláště v rozsáhlém textu. Z komiksů se do literatury dostaly výkřiky a exploze typu ÁÁÁÁÁ! BUM! kde velká písmena jasně ukazují, jak byl ten výbuch obrovský. Je to poněkud americké. :) Nadužívání velkých písmen je nešvár, neboť se špatně čtou. Klasické, bežně užívané fonty mají za sebou asi šest století evoluce a zdokonalování, a vymyslet nový dobrý font není nic lehkého. Nedávno byl v HN (nebo LN) rozhovor s českým grafikem, jenž se světově proslavil, neboť po pěti stech letech vytvořil nový font, který není jen nějaká ozdobná habaďůra, ale fakt se dá dobře používat. Malá písmena klasických fontů jsou utvořena tak, že v jakékoliv vzájemné kombinaci vytvářejí tři horizontální vodící linky, po kterých klouže čtenářovo oko. Velká písmena na začátku vět mají charakter upozornění na předchozí tečku, na začátku vlastních jmen pak upozorňují, že jde o vlastní jméno. (Víte, mít přezdívku "petruschka" nebo "chekotay" je vlastně velice pitomé, a postupem času vůbec ne pohodlné.) Velká písmena však vodící "lišty" nemají, jsou všechny rovnocenné, a oko z nich zklouzává. Dlouhý text psaný velkými písmeny se čte zle. Klasické zlo jsou nadpisy vyvedené velkými písmeny, vypadají škaredě a čtou se ještě hůř. To už je lepší nadpis podtrhnout. Podtržení (underline) je nejjednodušší způsob zvýraznění ručně psaného textu, v textovém editoru jej použijeme, když potřebujeme něco nejen zvýraznit, ale také oddělit od ostatního plynutí textu. Podtržením dáváme najevo, že předchozí text se od následujícího liší. Podtržený nadpis kapitoly či povídky je docela fajn, ale mějme na paměti, že podtrhávání patří tam, kde vzniklo - do ručně psaného textu - a na stroji či počítači jde o přežitek, který používají jen staré panny a zapšklí puberťáci. Pro všechny psavce, kteří chtějí zvýraznit ta opravdu důležitá slova, bylo vymyšleno písmo tučné, neboli bold. To je naprosto ideální. Je lepší než velká písmena, je lepší než podtržení, je lepší než ta mladá sousedka odvedle. Když je něco fakt fest důležité, tak je to tučné. Když to naopak důležité tak nějak úplně není, když nám to připadá tak nějak nahnuté mimo realitu, pak o tom píšeme kurzívou, neboli italikou. V uceleném textu se kurzívou píší věci, které jsou méně důležité pro dynamiku textu, ale přeci jen je dobré je zmínit. Jindy se kurzívy využívá pro jakási intra, intermezza či outra, tedy kousky děje, který je popisován z naprosto jiného pohledu, než celý zbytek díla. V tomto případě jde však jen o takovou obezličku. Také se tak píší jména, názvy či části textu v cizí řeči, obvykle tedy fárze, které jsou známy samy o sobě a nevyžadují překlad. Ve výkladových pojednáních se kurzívou píší poznámky. V povídce užijeme kurzívy nejčastěji, když zapisujeme duševní dialog postavy. Vypadá to pak asi nějak takto:
>> Jestli si myslíš, že ti tohle sežeru, tak jsi fakt pako! pomyslel jsem si, ale nahlas jsem neřekl nic. <<
Na každý pád se vždy zamyslete, zda skutečně chcete dávat písmu jiný tvar. Velká písmenka vzbuzují pocit naléhavosti, tlustá písmenka jsou důležitá a po kurzívě zrak i mysl sklouzne rychleji. Formáty fontu jsou kořením, které vám umožňuje pracovat s rychlosti odvíjení povídky, avšak užívejte tohoto koření uvážlivě a s mírou!

Slibuji, že příští pojednání bude krátké! :)





27.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme? II. díl


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (8) |  Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže

Dneska si povíme... ne, vlastně já vám napíšu něco dalšího o jevech, jichž jsem si při hodnocení povídek kandidujících na výhru v naší soutěži všiml. Minule jsem vyprávěl, co se stane s vaším dílem, než se dostane k recenzentovi, dnes si povíme něco o recenzování. Recenzent hodnotí povídku dle dvou hlavních kritérií, tedy jako dílo řemeslné a dílo umělecké. V prvním případě se ptá, jak dobře autor zvládl vyjádřit to, co chtěl, a ve druhém případě se ptá, co to vlastně vyjadřoval. První kritérium se hodnotí objektivně - pravidla psaní povídek jsou jasně daná a kodifikovaná a jsou součástí osnov základních škol. Gramatika, syntaxe, sloh, formátování textu, stejně jako osnova malého literáráního útvaru. Druhé kritérium je subjektivní, protože umělecký prožitek vychází z velké části z nitra čtenáře. Umění je v prvé řadě dialog mezi autorem a čtenářem a běžně se stává, že to, co promlouvá k jednomu, v přítomnosti druhého zarytě mlčí. Myšlenka, pocit, pointa, to jsou prvky, které musí rezonovat se čtenářovým nitrem, aby se nějak projevily. Ve svém hodnocení musí kritik pracovat ve třech rovinách - v první rovině technické, kde zhodnotí řemeslné zpracování díla, ve druhé rovině umělecké, kde zhodnotí svůj prožitek díla, a ve třetí rovině komunitně umělecké, kdy se pokouší odhadnout, jak dílo prožijí jiné lidé z komunity čtenáře a autora - neboť, jak jsem již psal, kritika slouží v prvé řadě ostatním čtenářům.
Proto budou k hodnocených povídkám zvěřejňovány i naše slovní recenze, ve kterých se pokusíme posoudit, jak je autor zručný slovotepec, jak zapůsobil na nás a jak asi zapůsobí na vás.
Jenže povídky je třeba také nějak srovnávat navzájem a to v případě vícerozměrných analýz jde jen velmi obtížně. Proto jsme přikročili ke známkování jako na základce - známka je vyjádřením sjednoceného hodnocení všech, objektivních i subjektivních, prvků povídky. Je to těžké a každý recenzent si musí v hlavě srovnat, který prvek povídky je pro něj důležitější.
Takže recenzent drží ve svých tlapkách štůsek papírů s povídkou. Jeho oči spočinou na nadpisu a mysl začíná pracovat. Je nadpis slibný? Obsahuje cizí slova nebo pravpopisné chyby? Není to nějaká parodie? (Když člověku přijdou povídky jako "Návrat paladina", "Policejní dekadence", "Vault City: Reloaded" nebo "Desert Gump", naučí se dávat si pozor.) Nedá se z něj uhodnout, o co v té povídce jde? Tohle je častý problém, přátelé, že autor nedokáže vložit do deseti odstavců nic víc, než co již napsal do nadpisu. Na druhou stranu existují autoři (i čeští), kteří tohoto jevu umí mistrně využít, například v podobě povídky složené převážně z nadpisů. Navrhnut kulervoucí nadpis, který bude mít sílu nabušeného taktického křečka není jednoduché; všimněte si třeba Bodkina, jenž na fóru nedávno veřejnil svou novou povídku, povídka stojí, a nyní si hraje jen s nadpisy... Když se to podaří, je to palba, vezměte si teba takovou povídku Lásku za krev a smrt. Lásku... za krev... a smrt! Nářez. Hned víš, co to bude - bude to drsné a dojemné jako západ slunce nad zmasakrovaným táborem uprchlíků z dětského pracovního tábora. Tuhle Harleyovu povídku jsem četl dávno, ale dodnes si pamatuju, kde jsem se právě nacházel i jak se slunce odráželo od okenní tabule, což je dáno jednak sílou napsaného příběhu, ale také sílou nadpisu, pod nějž jsem si ten celistvý zážitek uložil. Na nadpis nespěchejte. Když povídku dopíšete a dokončíte všechny úpravy, znovu se zamyslete a popřípadě název upravte. Nad nadpisem se vyplatí přemýšlet týden nebo dva.
Ale třeba pro Viky nadpis nehraje vůbec žádnou roli - byť ji potěší, pokud nějaký je.
Někdy před nadpisem, někdy po nadpisu si čtenář všimne celkového rozložení textu. Pamatujete, jak vás na základce nutili linkovat sešity? Jak jste museli s sebou tahat pravítko, abyste mohli posunout první řádek odstavce o kousek doprava? No, tak tohle je pro čtivost jakéhokoliv útvaru delšího než výkřik podstatná záležitost. Stránka A4 má na šířku něco pod tři palce, jednadvacet centimetrů, a čteme ji na vzdálenost pokrčené ruky, tedy asi půl metru, spočítejte si tedy obvodovou rychlost imaginárního bodu průmětu optického ohniska oka při pohybu z konce jednoho řádku na začátek druhého řádku. V takové rychlosti se jemná motorika okohybných svalů unaví, mozek ztrácí přesnost, soustředění - a to je důvod, proč jsou v novinách delší články psány v tenkých odstavcích! Čte se to líp, mohem líp, rychleji. Nemusíte rovnou psát povídku ve sloupcích, byť to Writer dokáže bez problémů, ale stačí, když si nastavíte dobře odsazení dokumentu zleva i zprava a z jednadvaceti cenťáků využijete třeba jen patnáct. Je vyšší spotřeba papíru, ale je vyšší požitek ze čtení. Jako autoři pracujete nejen se strukturou povídky či s dynamikou jejího děje, ale také s dynamikou jejího čtení. Souvisí s tím i volba slov a souvětí, ale tím se zabýval i Žamboch v Ikarii a já to možná proberu někdy jindy.
Odsazení na začátku odstavce je také dobrá věc, a také vám ji Writer umožňuje snadno nastavit. U mne se jedná o automatický pohyb, otevřu prázdný dokument, odsadím první větu o půl centimetru a napíšu pracovní nadpis; pak teprve se zamyslím, co vlastně chci psát. Odsazení pomáhá čtenáři se orientovat. Mrkejte na tuhle dlouhou aktuálku - náš systém neumí odsazovat. Čte se to pěkně blbě, co? Takže odsazujte, odsazujte každý odstavec, i přímou řeč. Odsazuje se jedním zmáčknutím klávesy "Return", které PCčkaři říkají "Enter". Ano, opravdu jedním. Ne dvěma. Tři jsou úplně mimo. Kolikrát musíte zmáčknout enter, abyste ukončili jeden a začali druhý odstavec? Jednou! Když zmáčknete dvakrát, začínáte novou kapitolu. Nedodržovat tohle je strašlivé zvěrstvo, díky němuž dialogy vypadají jako lán kukuřice v Sovětském svazu.
Když napíšete povídku jako změť písmenek a slov bez ladu a skladu, čte se špatně a recenzent nebude mít moc náladu dávat vám jedničku.
Na závěr dodám, že v případě přímé řeči se enter zmáčkne pokaždé, když skončila mluvit jedna postava a začíná mluvit druhá. Jo a prosím vás - nenechte své postavy mluvit jednu přes druhou. Funguje to jenom ve stripech o Nemi, ne v povídkách!
Příště vám popíšu, co se stane, když si recenzent přečte první větu. A teď už přeji bodrou moč a vlhké sny!


Mad Max po čtvrté ???


Autor: VooDoo |  Zdroj: CSFD | Komentuj novinku (0) |  Tagy: Film

Na stránkách Česko-Slovenské filmové databáze se objevilo něco málo o chystaném čtvrtém zpracování Mad Maxe s podtitulem Fury Road. Podle všeho by se režie měl chopit starý známý George Miller. Termín uvedení do kin je někdy v létě 2012 ...

Citujeme novinku z CSFD: "Kdo bude novým Šíleným Maxem? - Po letech spekulací, problémů s rozpočtem a mnoha verzích projektu (Heath Ledger jako Maxův syn, Heath jako mladý Max, Gibsonův návrat, digitálně animovaný film...) to vypadá, že Mad Max 4 s podtitulem Fury Road se konečně dočká realizace. Režírovat bude samozřejmě George Miller, tvůrce staré trilogie. Ve filmových studiích v Sydney rozběhl přípravné práce a ve videu ABC News dokonce provedl redaktory dílnami, v nichž se už staví různá bizarní postapokalyptická vozidla. Čtyřka bude podle jeho slov hodně rychlá, naditá akcí a šílenými kaskadérskými kousky. Rovněž už několik týdnů probíhá casting. Padají různá jména, ale zdá se, že hlavními kandidáty na roli omlazeného Maxe Rockatanského jsou Brit Tom Hardy (Bronson) a čím dál vytíženější Sam Worthington. Miller však ve videu dlouze pohovořil i o rozvoji australského filmového průmyslu a nutnosti dát šanci domácím hercům a tvůrcům, takže Australan Worthington má asi větší šanci. V roli jeho ženy si Miller představuje Charlize Theron. Natáčení bude zahájeno během příštího roku, o možném datu premiéry se prozatím nespekuluje. Miller si však myslí, že nákladná produkce nebude hotová dřív než za dva roky – jen honičky v poušti u města Broken Hill se mají natáčet dlouhých 30 týdnů. Takže je docela možné, že Max vyjede na plátna kin až v létě 2012. (Cervenak)"




26.10.2009 . . .

Soutěž: Jak recenzujeme?


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (6) |  Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže

Přátelé, povídková diskuse se nám docela rozproudila, tak já zase vypustím pár hlášek, ať vás udržím ve střehu. Celý náš tým maká jak šnekový diferenciál, abychom stihli ohodnotit vaše díla do konce tohoto měsíce. Povídka Henryho Thorna se již nyní stává legendou, a to ji ještě nikdo nečetl, tak já vím prozradím, že má nějakých 150 normostran. Jak recenzujeme?
Literárání kritik je nejen člověk, který má ostrý jazyk sloužící mu ke strhání díla, ale také průvodce čtenáře, kterému pomáhá k většímu a lepšímu zážitku tím, že dílo zasazuje do širšího kontextu. V případě amatérských prací (a amatérských kritiků) ještě také odděluje zrno od plev a chrání čtenáře se slabší psychickou konstitucí.
Celý proces samozřejmě začíná přijetím e-mailu. E-mailová adresa se bude povídky držet po zbytek jejího hodnocení, takže je vcelku jedno, jestli se podepíšete jako "Něžňoučká žežulička" nebo "HustejDrsnejPařanFalloutů", my z toho vidíme stejně jen "Jan.Novak@Vasefirma.cz", a i to slouží jen jako pomocný identifikátor. Proč je třeba pomocných identifikátorů? Řekneme si hnedle. Já totiž otevřu zprávu a tam se na mne vychrlí neštěstí - celá povídka je napsaná ve vlastní zprávě, a poté, co prošla řadou filtrů a přeposílání, je plná "Fwd" znaků. Což jí na čtivosti nedodá. Nicméně vypreparuju povídku do normálního souboru ve formátu odt nebo txt a uvedu ji na fóru, v topicu pro hodnotitele, pod jejím jménem a s e-mailovou adresou odesilatele. (Občas se stane, že nelze odlišit povídku od doprovodného textu.) Pokud přijde povídka tak jak má, tedy jako příloha, pak ji uvedu pod názvem souboru a s e-mailem. Někdy se povídka jmenuje jinak, než jak je nazvaná, a to pak dělá zmatky.
Povídky jsou setříděny dle abecedy, po čtyřech v příspěvku ve speciálním topicu, a recenzenti si je stahují, tisknou, čtou a pak k nim připisují svá hodnocení. Zde se objevují další problémy. Například si člověk řekne, že ho čeká šest hodin ve vlaku, tak si vytiskne deset povídek, hodí do tiskárny štos recyklovaného papíru a tiskne. Jenže některé povídky vůbec nemají nadpis! Zjistí se to až ve vlaku, a pak je třeba dohledávat, co jsem to vlastně hodnotil.
Jak jsem již psal, tyto statě mají sloužit k tomu, aby z nich začínající autoři načerpali zkušenosti, a mohli pak úspěšněji soupeřit ve velkých soutěžích celonárodních. Právě na popsaných případech je vidět, že je opravdu dobré pojmenovat povídku do nadpisu i do názvu souborů. Také potěší, když je v záhlaví povídky vyplněna aspoň e-mailová adresa; i když třeba u Ceny Karla Čapka to rádi nemají. Jedna povídka v soutěži má pro sichr jméno autora v zápatí na každé stránce, což je fajn zvláště když vlak narazí do vyvráceného smrku a papíry se rozletí a promíchají.
Tak tedy recenzent drží v rukou štůsek papírů na kterých se to hemží tiskovou drobotinou. To úplně první, čeho si všimne, je hmotnost povídky, tedy její rozsah. Zkušený člověk již ví, co může očekávat. Když to má do pěti stran, je to krátká povídka, a to obvykle bývá buď učiněná blbost, nebo moc dobrá věc. Když to má jen jednu stranu, tak to sice může být mikropovídka jiskřící vtipem, ale obvykle to bývá blábol. Sir Pratchett se vejde s erotickou fantasy povídkou do jednoho sta slov (a Kantůrek to po něm přeloží!), ale sir Pratchett nepíše na VŠB každý den. Když má záležitost mezi pěti a deset stránkami, jedná se o dlouhou povídku. Od takových je možno očekávat vše. Nemá smysl brát je sebou ráno do tramvaje, ani se do nich začítat během přednášek, protože jsou na to prostě moc dlouhé, a proto k jejich přečtení dojde spíš až večer během dlouhé cesty domů, kdy vlak kodrcá tmou mezi ztemnělými siluetami Vítkovických železáren a je tak narvaný smradlavými študáky, že recenzent sedí na umývárce, nepřečtenými povídkami se zakrývá před vlezlým studeným vichrem profukujícím skrze dveře a na přečtených sedí. Pokud má povídka více než deset normostran, tak už se to pomalu nedá považovat za povídku, ale spíš za novelletu, a na ty je třeba vyhradit si večer delší dobu, třeba než se žena obleče, nebo než se upeče štrúf. Když to jde přes dvacet, už mluvíme o novele. O něco dál je pak krátký román, jako třeba McCarthyho Cesta, která má asi tři sta normostran v polovičním formátu, tedy zhruba sto padesát normostran kancelářských. (To jen abyste věděli, s jakými díly srovnáváme ta vaše.) Ve většině soutěží by vám tohle omlátili o hlavu, ale u nás to ještě projde, i když tisknout to samozřejmě nikdo nebude.
V okamžiku, kdy zhodnotí rozsah, se recenzent konečně podívá na jméno povídky.
Ale o tom si povíme zase příště.





21.10.2009 . . .

Hezky česky amatérsky... a zdržení F3 GOTY


Autor: Smejki |  Zdroj: Tomek pro VŠB | Komentuj novinku (9) |  Tagy: Fallout 3

Tomek připravil pro trpělivé duše překlady dalších dvou DLC pro Fallout 3 - Broken Steel a Operation: Anchorage. S dalšími prý počká, jestli náhodou Cenega nedodrží termín vydání 30.10.2009 (good one :-D ). Češtiny pro datadisky jsou ke stažení tamcoobvykle. Mimochodem GOTY edice Falloutu 3 bude mít 2 měsíce zpoždění oproti zbytku světa, kde vychází v těch to dnech.







19.10.2009 . . .

Jak postupuje naše literární soutěž?


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (53) |  Tagy: Madbrahmin Komunita Soutěže

Připravil jsem si pro vás podrobný rozbor toho, jak vlastně recenzujeme, jenže počítač jeho podrobnou rozborovitost neudržel a poroučel se. Takže to vezmu jen zkráceně. V soutěži je 23 povídek, a jsou to tyto: Broken Dreams, Fallout3 - Pravdivý příběh, For Madbrahmin, Frankie, Freeman, Hrob za hrob, Keď holubovia zapelychajú, Lovec Vyvolených, Osvícení, Peklo v Pittu, Povídka (vana3), Poslední kšeft v New Renu,Povídka (Linot), Púšť, Slib, Stalkerský příběh, Touha žít, touha odpouštět, Vault Dweller, Vault šílené brahmíny, VBS, Vemeno, Votrelkyňa, Zkouška knihy a Zrůdy by měly držet spolu.
Pokud jste svou povídku poslali, a není zde uvedená, tak jě někde chyba a do dvou dnů ji posílejte znovu!

 





18.10.2009 . . .

Sturm und Drang!


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (22) |  Tagy: LARPy

Tak a dost! Až doteď to byla sranda. Nevinné pošťuchování, dětské rozbroje na pískovišti, něco jako US. Marine Corps a Vietkong, prostě knoflíková válka - ale teď poteče krev. Bratrstvo oceli sází vše na jednu kartu a útočí přímo na opevnění chránící Protektorát. Drancíři, již dva roky krvácející ve vleklých válkách v obklíčení, se zakousli do stěn zákopů a jen tak něco je odsud nevyštípe. Oceláři ovšem nejsou jen tak něco...! Otrokáři stojí po boku Drancířů, jak moc věrně, to je otázka. A v Pustině se vždy najde ještě něco, co může zvrátit výsledek bitvy...
O čem to sakra melu? O další templářské bitvě, ke které dojde v oblasti Stonavy příští sobotu! Milujete airsoft? Máte vymazlenou softku? Dokonalou bojovou uniformu? Znáte bojové povely, umíte používat rádio? Nemáte problémy bojovat v týmu? Bojujete až do úplného vítězství? Tak přesně vás tady nechceme! Tahle akce je pro lidi, kteří znají fallout, kteří se ve starých hadrech toulají Pustinou, kteří ve hře hledají hlavně pobavení pro sebe i své okolí, kteří si od ťamanů koupili kuličkovku za dvě kila a vzali ji párkrát kladivem, aby vypadala víc postapo. Je to akce pro lidi, kteří chtějí vyprávět příběh, příběh z postapokalyptické pustiny, příběh o lidech a rozpálené oceli. Byť tou ocelí je dřevo a jekor.
Sraz je v Albrechticích u Českého Těšína na zastávce, a byť Kaali ještě nezveřejnil čas, tak tipuju, že někdy mezi devátou a desátou hodinou ranní. Akce je jen jednodenní.




17.10.2009 . . .

Aby bylo do čeho rvát prachy


Autor: Psychotic |  Komentuj novinku (12) |  Tagy: Ostatní hry

Pokořitel Falloutu? Dost možná. Mluvím tady o post-apo RPG, které vychází za 3 dny - BORDERLANDS. Jak už jsem říkal, hra vychází 20. října pro všechny tři platformy - PS3, X360 a PC. Hra se řadí do kategorie akční RPG s pohledem první osoby.

Ačkoliv se tedy jedná o stejnou třídu her, v níž je Fallout, více by se od něj Borderlands lišit nemohl. Tato hra je mnohem více zaměřena na akci (pro tento účel ji vývojáři opatřili implementováním STOVEK druhů zbraní a dalších předmětů), bude obsahovat vozidla, která půjdou i vylepšovat, její provedení bude v kontroverzní "komiksové grafice", místo perků nastupují tradiční "blizzard-like" stromy dovedností... a teď špatná stránka hry - málo rozhovorů a slabší příběh, žádné větvení rozhovorů, jeden konec a hlavně WoWkařské úkoly typu běž semhle a zabij tolik příšer/banditů.

Kapitolou samu pro sebe je multiplayer (díky, Satane). Celý příběh půjde totiž projít v téměř libovolném počtu hráčů kooperativně. Konzoloví hráči mají navíc možnost hrát ve dvou splin-screen na jedné konzoli (Hell yeah!). Kromě toho bude hra zřejmě obsahovat i "normální" multiplayerové módy, tedy např. DM, obdobu CTF atd.

Nevím proč, ale řekl bych, že jestli F3 byl Oblivion s bouchačkama, tohle je Diablo s bouchačkama.

Rozhodně se jedná o dalšího zástupce post-apo RPG na herním trhu, takže správní Fallouteři by si to měli alespoň prozkoušet, ne? V ceně hry se vyskytují obrovské rozdíly napříč různými obchody, nejlepší ceny, co jsem našel:

PC - 899 Kč (surtep.cz); konzole: 1099 Kč (XZone.cz)

Pozn.: Ani nezkoušejte kupovat hru ze zahraničních obchodů, bůh-ví-proč je tam dražší, než u nás.

 





5.10.2009 . . .

Falloutí téma na mobil a Nukezin


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (3) |  Tagy: Zajímavosti Modding Komunita

Že má Toudi v kalhotách atomovku, je všeobecně známo. Konkrétně se bavíme o Sony Ercisson W995 s rozlišením 240x320, na kterém ujkou Toudi hraje Fallout (k vidění bylo na fotkách z X. Brnosrazu). Aktuálně si hraje se skinem - tématem (či jak se u mobilů říká layoutu) Pip-Boy 3000. Je to zatím takové jako že divné, nicméně spořiče obrazovky mu jdou dobře: ať už klasické padání bomb, verze s rámečkem, či pro Tomka, posledního žijícího příznivce Falloutu 3, i verze z Vaultu 101.
A na závěr ještě řeknu, že právě vyšlo 4. číslo nukezinu NBC, počíst si o dění v PA komunitě si můžete zde.




3.10.2009 . . .

Čeština k Mothership Zeta aneb styď se, Cenego!


Autor: Smejki |  Zdroj: Tomek pro VŠB | Komentuj novinku (8) |  Tagy: Modding Fallout 3

Čeština k DLC? Cenega je firma nespolehlivá až běda, a vzpomeneme-li na "Jožiny bažinaté" ( © Tomek), možná je i dobře, že oficiální češtiny na DLC pravděpodobě nikdy nevyjdou. Mimochodem kauza Cenega se tuhle proprala na Tiscali Games a vážně zvažuji veškerý bojkot této firmy a zasílání varování všem studiím, která by jen zvažovala spolupráci s nimi.

Tak! Po mnohých "já to říkal" proslovech se konečně ukázalo, že i mezi fandy Falloutu 3 se najdou plodní lidé, a ne jen kurzu poplatné děvky, které již nyní vzhlížejí na další hit(y) sezony a na nějaký rok starý a zastaralý "pyčo LOL, vi to ještě hrajete OMG"  Fallout už si ani nevzpomenou. Tomek, který bez velkých fanfár pomalu překládal Mothership Zeta (nejen!), včera uveřejnil plody své práce, plivnul si na fóru na staré harcovníky, načež mu uděluji pochvalu za práci a za bystrost, a řád Zářící flašky. Zvěčnění na stránkách VŠB, spousta lehkých děv, a bohatá sexuální budoucnost, budiž mu přány.

A nyní již nechám mluvit Tomka (redakčně lehce upraveno):
Lži, co vyprodukovali páni orig.češtináři dostoupily vrcholu. Komu se nechce čekat, může vyzkoušet tenhle volný! překlad, prozatím jen Mothership Zeta. Je přeloženo 99,9% textů, včetně questů, jejich názvů a podúkolů, holopásek atd. Úmyslně nejsou přeložena jména, názvy nových zbraní a věcí důležitých pro děj hry, to rád přenechám "Bažináčům". Odzkoušeno na anglické verzi s Patchem 1.7 se zapnutou češtinou základní hry a nebyl instalován žádný mod. Chyby, které se vyskytly nezpůsobuje tahle čeština, protože se vyskytly i po vypnutí všech češtin. Soubor je možné zapnout i vypnout kdykoliv během hry.
Dělat cokoliv pro F3 je v podstatě sebevražda, názor "falloutářů" je všeobecně znám a i kdyby se "pozlatilo" cokoliv.... já už si zvykl, takže případné nadávky směřujte do SZ, ještě tam trochu místa je :-)
Exkluzivně pro Brahmínu :-) mám v úmyslu dát do jednoho topíku postupně všech 5 češtin do DLC. Broken Stell je už hotov, teď se testuje především přechod základní hry do BS, kde sólo čeština do základní hry většinou kolabuje.
Link s češtinou, instalací a infem je tady.

Příslušný topik na fóru, kde je možno zapříst hovor s autorem, případně nabídku spolupráce, najdete zde. Viva la Tomek!




2.10.2009 . . .

DLC pro PS3 verzi Falloutu 3


Autor: Smejki |  Zdroj: NMA | Komentuj novinku (1) |  Tagy: Fallout 3

Kdysi zamítané se stalo skutečností. Za úplatu $9.99/£7.99/€7.99 jsou pro majitele černé bedýnky nyní na on-line shopu k dispozici první dva DLC (Operation: Anchorage a The Pitt) pro téměř rok starou postapo akční hru Fallout 3. Následovat by měl velice záhy Broken Steel.
... Neříkala něco Cenega o exkluzivitě pro GfWLIVE/Xbox ohledně nemožnosti vydání české verze DLC pro PC?


Brahmíní vemeno připraveno k podojení


Autor: Chekotay |  Komentuj novinku (16) |  Tagy: Kultura Komunita Madbrahmin Soutěže

Každý, kdo po přečtení nadpisu začal myslet na sex, si může udělat čárku. Mimochodem, na Rapidshare je nějaký soubor s názvem "Fallout erotica"... No nic. Jak už jste asi všichni pochopili, měl jsem na snídani cukr. Důležitější však je, že minulý víkend proběhl desátý ročník Post-Apokalyptické Schizofrenní Symfonie. Všechny návštěvníky madbrahmíny, kteří si byli zatrsat na dekadentní Marťušákovy rytmy tímto zdravím. Ti ostatní by se měli zamyslet, jaký má vlastně život cenu, když jej člověk nevyužije k návštěvě nejlepšího postapo LARPu u nás?
Tolik novinky ze světa... jo, vlastně ještě jedna, dlouholetý a oddaný madbrahminí patolízal Necromancker přišel o panictví, a pokud jsem dobře pochopil, mají s tím co dělat ovce, větší množství ovcí -> teď se však raději vrhnu na téma zmíněné v nadpissu. Naše literární soutěž totiž skončila. Další příspěvky už neposílejte, do soutěže zařazeny nebudou. Nyní je na mně, abych si prošel došlé e-maily a předal povídky k hodnocení mým recenzentům. Všechny povídky budou předběžně ohodnoceny a ze souboru budou vyřazeny všechny, jejichž hodnocení se bude pohybovat kdesi na konci stupnice. To, co zbyde, projde druhým, pečlivějším sítem, a až poté se budem dohadovat nad vítězi. A protože v našich životech figurují i takové věci jako je práce, škola, nutnost zaplatit nájem, jídlo, spánek, sex (kupodivu) a blížící se operace Sturm und Drang, celé to nějaký čásek potrvá.
Už teď mohu říct, že mne mnozí soutěžíci překvapili. Například když jsem si v minulé aktuálce stěžoval, že mi některé povídky došly jako e-mailová zpráva, hned na druhý den jsem dostal další dvě či tři takové. No recenzenty to nepotěší, a nepotěšený recenzent je zlé božstvo... Nejkratší obdržená povídka měla cca 10 řádků v jednom odstavci (včetně oslovení a závěrečného pozdravu) a tuším se v ní nacházely dvě tečky. Mám podezření, že byla odeslána formou SMSky. Nejdelší obdržená povídka - Henry Thorn opět překvapil - má na objem 101 MB, což je stylové, neboť se odehrává ve světě Vaultu 101.
Tož to prozatím snad i stačí.





1.10.2009 . . .

Vetlínské zelené, ročník 2078


Autor: JaW |  Zdroj: Buridanův geneticky modifikovaný osel | Komentuj novinku (5) |  Tagy: Zajímavosti

Milovníci dobrého vína teď zostří své smysly. V našem Vaultu se mluvilo téměř o všem, co má na sobě jen špetku příjemně šimravého radioaktivního prachu. Dokonce máme speciální odkaz na to Jak přežít po atomovém výbuchu, kde najdete vše, od budování protiatomového krytu, až po to co budete papkat.

Co tam určitě nenajdete je to, co budete moci bumbat na pátečních předvíkendových akcích, když se vrátíte z celotýdenního lovu geckonů pro svůj kmen.

Co se stane po atomové válce s vinohrady na Jižní Moravě? Přežijí rok 2077? Nezničí celou úrodu píseční červi? Co Jan Tleskač a jeho kolo? Jak bude víno chutnat? Kdo ho bude sbírat? Kdo ho bude pít? O tom můžeme vést sáhodlouhé akademické debaty.

Jedno je ale jisté, letošní vinobraní už nestihnete.

Takto si představují etiketu příliš pozdního sběru Vetlínského zeleného autoři Buridanova geneticky modifikovaného osla.








STARŠÍ VZHLEDY VAULTU

Vzhled Vaultu k 29.8.2007, ještě na Bonuswebu
Vzhled Vaultu k 4.10.2003
Vzhled Vaultu k 30.4.2002
Vzhled Vaultu k 31.1.2002
Poslední dny kompromisní grafiky 23.9.2001
Návrh příštího vzhledu od Ratmana 19.8.2001 (vítězný, zaveden 26.9)
Návrh příštího vzhledu od Jiri_auf_Wiedersehena (tehdy stávající vzhled) 19.8.2001
Návrh zaslaný Ratmanem těsně před spojením Ratman´s Tactics s Valtem šílené brahmíny
Jeden z nejstarších dochovaných vzhledů Vaultu, který ještě vedl osamělý Jiri_auf_Wiedersehen




Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist

BlueBoard.cz
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. irc channel .. kniha hostí .. fórum .. archiv..