Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
2024: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2023: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2022: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2021: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2020: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2019: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2018: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2017: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2016: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2015: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2014: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2013: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2012: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2011: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2010: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2009: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2008: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2007: Statické archívy před RS: 2007: 1 2 3 4 5 6 7 8 2006: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2005: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2004: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2002: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2001: Tagy: vše Madbrahmin Kultura Zajímavosti Fallout 3 Povídky Návod Komiks LARPy Soutěže Rozhovory Příbuzné hry Modding Developers Fallout 1 Artwork Ostatní hry Fallout Tactics Články Videa Fallout MMO Van Buren Fallout 2 Komunita Fo2 RP Interplay Hudba Studená válka Fallout Online Fallout: New Vegas Anketa Recenze Film Fallout 4 Vaultmasteři FoT patch Fo3 patch Fo2 patch FOnline Fo1 patch Bethesda Černobyl Mutants Rising Screenshoty FOnline Engine BGE FoNV patch DLC Civilní ochrana Fukušima Arcanum Fallout of Nevada Olympus 2207 Fallout: Sonora Krai Mira Resurrection Wasteland Concept art Wasteland 2 Obrázky Platformy Brahmíní vemeno Urbex Junktown Festival Wasteland 3 Fallout Fallout 76 The Outer Worlds MIB88 Megamod Last Hope Fallout et tu Fallout: Yesterday Atom RPG  Na konci tunelu tmaAutor: Chekotay | Komentuj novinku (7) | Tagy: Brahmíní vemeno Poslední tři povídky, které vypadly ze soutěže v prvním kole, získaly shodně průměrnou známku 2,6. Rozeberu je proti abecednímu pořadí; dnes vám tedy představím povídku Svetlo na začiatku tunela loňského vítěze Petera Rúfusa. Cheky: 2Chekyho hodnocení: Svetlo na začiatku tunela je po stránce jazykové napsáno výborně, bohužel jej shazuje málo zajímavý příběh a ne zcela vhodný způsob vyprávění. Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše, tahle povídka je Fallout 3 a já nemám rád Fallout 3. Vše, co považuji za chybné a co vnáší pachuť do jinak obstojného příběhu, vychází ze způsobu, jakým nazírá tématiku postapa právě Fallout 3, respektive jeho tvůrci. Současně to ovšem znamená, že jde o dost možná první povídku, která vychází ze světa Falloutu 3 a přitom je napsaná řemeslně velmi dobře! Jako taková představuje unikum a jsem si jist, že si najde své nadšené čtenáře. Samozřejmě, fantastika vždy vychází z toho, že čtenář je ochoten přistoupit na nereálné prvky autorova světa, že je ochoten hrát s ním onu hru; a pakliže není, i to nejlepší dílo prostě nefunguje. Úhelným kamenem vypravěčského umění ovšem je právě schopnost vtáhnout čtenáře do příběhu. A já mám v tuto chvíli pocit, že mé hodnocení je stejně rozpačité, jako pocit, který jsem si ze čtení povídky odnesl, takže přistoupím k výčtu konkrétních věcí. "No. Do. Riti." je způsob zápisu, který mi nevyhovuje. Na konci věty, to jest u tečky, klesám hlasem a takové zakončení mi přijde absurdní. Spíš bych použil "No do riti!" nebo "Nó do riti..." "Jet sa začal opotrebovávať" - Těžko říct, jak vlastně popsat konec efektu drogy, ale myslím, že toto není vhodně zvolené slovo. Výskyt pastí na medvědy v metru mi přijde velmi nepravděpodobný. Jak často potkáváte takový předmět v obchodech? Z ohledávání zabitých ghúlů jsem pochopil méně, než hrdinka. Proč na nich Karl experimentoval? Snažil se je léčit? Nebo je naopak upgradoval - ale proč je pak zazdil? Nebo nějakým způsobem vytvářel ghúly z normálů... a pak je zazdil? Proč je vlastně zazdíval? Pasáž "Co by se stalo, kdyby Petra nepoužila psycho" se mi nelíbí už vůbec. Připomíná mi špatné novinové titulky ve stylu "Led. Vznikne z vody, když ji necháte na mrazu." Taktéž konstrukce objasňující fungování psycha pomocí adrenalinu je nešťastná. Fyzikální vsuvka na závěr jen rozmělňuje emocionálně působivé vyvrcholení příběhu. No a pak jsou tady poslední tři věty. Představme si drsný postapo svět, boj o holé přežití, představme si muže, který vysílá ženy na průzkum rozvalin. Nebo si představme svět, v němž závislák na silné droze vyšle holku pro další dávku. A tato se vrátí nejen bez kořisti, ale dokonce i bez výbavy, vlastně s holým zadkem a ještě ozářená. Dělá mi potíže představit si, že by to byla Petra, kdo by nakopával Andrewův zadek, spíš by naopak mohla hovořit o štěstí, kdyby skončila jen s rozbitou čelistí a zlomenými žebry někde na trhu otrokyní, vyměněná za tři dávky jetu. Pokud by se vůbec - bez ošacení, bez obuvi, beze zbraně - dostala zpátky "domů". Leda že by Pustina byla mnohem příjemnější místo pro život, než si maluji. Ta povídka je napsaná dobře, ale popisuje podivný příběh v podivném světě, připomínajícím komiksové kulisy, ve kterých je všechno jenom jako, s nadsázkou, s úšklebkem. Neměl jsem pocit, že by o něco vážného šlo. Neměl jsem pocit, že je Petra vystrašená, že bojuje o život, že jí je hnusně z odporných ghúlů, že se vzepjala k heroickému výkonu a že vyvázla jen o nejtenčí chloupek. Po celé čtení jsem měl pocit, že se dívám na mýdlovou operu. Což je smutné. Meehailove hodnotenie: Jediná slovenská poviedka, v ktorej jazykovo nič nerušilo. Čítala sa dobre. Ale na rozdiel od niektorých iných slovenských poviedok, ktoré mali nápad a prispôsobili mu dĺžku textu, ma téma a spracovanie tejto poviedky nezaujali. Asi to bude tým, že v jej centre je niekoľko konceptov, ktoré pre mňa patria iba do hier. Supersilný ghoul, účinky drog trvajúce iba niekoľko sekúnd a príliš veľa času venovaného preskúmavaniu prostredia a úteku, resp. boju mi pripomínalo hranie Falloutu 3. Teda hranie hry, ktorú si zahráte, lebo máte radi postapo, ale cítite, že je to nudne priemerné. Vchádzate do ďalšieho metra a vy viete, že všetky sú takmer rovnaké, že váš zážitok bude v porovnaní s predchádzajúcim metrom zhodný na 95 percent. Možno niekde nájdete skrinku navyše, inú zbraň, iného nepriateľa, okrajovú postavu so šablónovitým príbehom. A celý čas vás bude na pozadí trocha frustrovať spracovanie a herná mechanika. A to nepatrím k ľuďom, ktorí Fallout 3 odsudzujú ako najhoršiu hru na svete. Tiež mi nebolo po vôli rozprávačovo dovysvetľovanie na konci poviedky, vzhľadom na úplný koniec poviedky bolo aj tak zbytočné. Napriek tomu dám o stupeň lepšiu známku, ako by si poviedka možno zaslúžila, pretože má úvod, jadro aj záver a autor myslel aj na čitateľa a doprial mu nerušivé čítanie bez chýb. Ssyxoj: Celkem dobrou povídku o dungeonu (schválně raději uvádím herní termín, vzhledem k stylu povídky) s ghůlem - šíleným vědátorem sráží opisy, které jako by vypadly ze scénáře k FPS hře a závěr "hurá s holým zadkem a nemocí z ozáření do divoké Pustiny!" Tinino hodnocení: Vlastně nic špatně, ALE. První polovina povídky je čistá akce a přitom se táhne, zasloužila by zkrátit, být svižnější. Občasná chyba spíš z nepozornosti (chybějící uvozovky apod.), ale jen pár, jinak moc hezký jazyk. Trochu mě iritovalo opakované popisné řvaní ghúlů. Objektivně žádné výrazné chyby, subjektivně proškrtat, příliš popisné, úvodní akce zbytečně dlouhá, víc by se mi líbilo zaměřit se trochu víc na interakci s Karlem. Působí to na mě, jako by to jen klouzalo po povrchu a vlastně o nic nešlo. Nudila jsem se, ale to neznamená, že se jiným povídka líbit nebude. Horší 2. • 29.12.2016 . . . Krysy opouštějí loď!Autor: Chekotay | Komentuj novinku (0) | Tagy: Brahmíní vemeno Dnes se rozloučíme s autorkou jménem Bety, jejíž povídka Krysa na ostrově navzdory jazykové zručnosti porotu příliš nezaujala a dosáhla pouze na známku 2,8. Cheky: 1Chekyho hodnocení: Já tydlencty magické realismy a podobné srandy moc nemusím, ale tohle se mi líbilo. Je ovšem dost těžké vysvětlit co a proč vlastně. Obecně nesnáším vyprávěče, kteří skončí, pak je dlouho ticho, pak se někdo zeptá, co to mělo znamenat a vypravěč odvětí, že to je schválně tak otevřené, aby si to jako každý mohl domyslet. Tady mi to ale nevadí. Možná proto, že to je dobře napsané, možná proto, že je to napsané kvalitním jazykem a možná proto, že jsem to už četl v jedné sbírce sci-fi povídek, které Odeon vydal někdy v roce 1984. Tam je ovšem napřed odvyprávěna druhá část, až potom první, takže to víc podporuje tu detektivní rovinu a žene to čtenáře zjistit, jak to, že ta zamilovaná androidka bývala kosmonautem. Ten závěr, se stroji honosícími se blyštivými jmény, to jsem také již někde četl. Ocelová pijavice od Zelazneho, že by? Těžko říct. Snad jen, že se mi příběh, v němž vystupují tři postavy, z toho jedna hned na začátku umře, svou atmosférou líbil. Co mi vadilo nejvíce, je odsolovač na kliku v místě, kde praží slunce. Určitě by se dal snadno vyrobit nějaký přenosný solární destilátor. A bylo mi líto robobraina. :-( meehailove hodnotenie: Toto ma veľmi neoslovilo, ide o takú poviedku 2 v 1. No nekúp to. Tak som to kúpil. A čo som to vlastne kúpil? Neviem. V prvej polovici je však niekoľko odkazov na Fallout, minimálne ten na systém SPECIAL mi ale vôbec nebol po vôli, aj keď iného čitateľa zanechá chladného a niekoho možno aj pobaví. Ja miešanie herných mechanizmov do literatúry rád nemám, ak nejde o paródiu. Druhá polovica poviedky je na tom lepšie, pokus o netradičný príbeh písaný v náznakoch fungoval vcelku dobre, ale neprichádzal odnikadiaľ a viedol do konečného bodu, ktorý mi ako čitateľovi veľa nedal. Dosť mi prekážalo vyjadrovanie postáv na konci, pripadal som si že sledujem niektorý film od Monty Pythonov. Bez humoru. Ssyxovo hodnocení: Téhle povídce dávám 3 za dobře plynoucí vyprávění a kvalitní jazykové schopnosti autora. Ale příběh jsem nějak nepochopil ani po 2. přečtení. Kdo byla Márka? Krysa, její potrava, zběh z BoS nebo nebo robotova fantazie? Tinino hodnocení: Úplně jsem to nepochopila, a to tak, že si ani nejsem jistá, jestli je to vina moje, nebo autorova. Nicméně je povídka psaná velmi hezkou češtinou, má ideální rozsah a nápad vyprávět příběh ve svou zdánlině nesouvisejících rovinách je dobrý. Ale nevím ani, jak to vlastně skončilo, a nevím, co si myslet o Márce. Beru to jako lichotku komandérov, ale ne o moc víc. Každopádně potenciál na dobré příští dílo autor má (druhá polovina povídky je jednoduchá, stručná a pro mě velmi povedená), jen to chce děj. Autor umí psát. Vikyino hodnocení: Krysa Márka nebo jak, 9 bran jejího těla. Tohle je prostě takové normální. Nijak špatné, nijak dobré, nijak extra zajímavé, jazyk dobrý, příběh už moc ne. Chekotay mi osvětlil patrný záměr autora zahrát si se čtenářem a předložit mu dva jen zdánlivě spolu nesouvisející příběhy. No, nevyšlo to. Chekyho douška: Teď mi přes rameno nakoukla Viky se slovy "Co to píšeš? To je ta taková divná?" A já si tak říkám, že tahle povídka možná představuje průzkumnou sondu, která by mohla zjistit, kolik divoké a nespoutané fantasie se vůbec vejde do škatulky fantastické literatury. • 27.12.2016 . . . Kam za opuštěnými místy na SlovenskuAutor: Chekotay | Komentuj novinku (3) | Tagy: Urbex Vánoční prázdniny a dovolené lákají k výletům za krásami naší vlasti. Pakliže vás to táhne spíše do podzemí a k industriálu a důl Richard nebo kladenské pece máte prolezené skrznaskrz, třeba vás zaujme pozvánka k prohlídce pozoruhodných průmyslových (a kulturních) objektů slovenských. (Mimochodem, v jednom z nich jsem byl na svatbě své sestřenici.) • 26.12.2016 . . . Můj termix!Autor: Chekotay | Komentuj novinku (0) | Tagy: Brahmíní vemeno Lidé jsou schopní natočit film i o rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou částí planety... a autorská dvojice D. + M. je schopná společnými silami napsat nanopovídku na půl stránky. Můj terminátor dostal známku 2,8. Cheky: 1Chekyho hodnocení: Žádné dlouho odstavce, přišlo mi to krátké, rychlé a přitom vtipné. Prospěly by tomu lesby na motorkách. Meehailove hodnotenie: Áno, niektorí ľudia veľa pozerajú telku a potom strácajú úsudok. A čo? Myšlienka je to fajn, pobavila. Problém pre mňa je v tom, že ostalo len pri tej myšlienke, chýba samotná poviedka. V doslove knihy, ktorú som nedávno čítal, popisoval autor, ako mu ľudia neustále píšu s neodolateľnými ponukami, že majú preňho super nápad na knihu, oni mu ho povedia a jemu stačí to už len napísať, zisky a slávu si podelia zrejme na polovicu. Autorovi tejto poviedky preto chcem povedať, že nápad už má, stačí už len napísať poviedku, dobrú poviedku, a niečo z toho možno bude. Ja viem, že ide o mikropoviedku. A priznám, že mikropoviedky prakticky vôbec nečítam. Ale napísať dobrú mikropoviedku je podľa mňa hrozne náročná úloha. Prirovnal by som to k vytvoreniu dobrého reklamného sloganu, ktorý tromi slovami dokáže predať produkt lepšie než stostranové manifesty korporácií. Musí byť dokonalý, jazykovo úsporný, dokonale vytvarovaný, ľúbozvučný. Táto poviedka nie je hotovým sloganom, je prvým nástrelom myšlienky, o čom by to malo byť. Ssyxovo hodnocení: Má to švung, ale na povídku je to zoufale krátké. Chtělo by to buď přidat několik stránek děje nebo naopak čtvrt stránky ubrat a předělat na vtip. Tinino hodnocení: Tato povídka mě zklamala, vzhledem k rozsahu jsem očekávala "vtip", toho bylo ale pomálu a pointa byla v podstatě obsažena od začátku do konce. Když má dílo půl stránky, aspoň by si ho po sobě autor mohl pořádně přečíst (blízko - blýsklo, prví - první, atd.). Povídka je spíš jen hříčka, která nemá čím zaujmout. Hodnotila jsem podobnou v letošním CKČ (o hrdince posedlé ne Terminátorem, ale Stmíváním) a ta byla výrazně lepší. Povídka je takový kočkopes, na prostý vtip moc dlouhá a málo vtipná, na skutečnou povídku o slastech a strastech jedné naivní fanynky moc krátká a jednoduchá. Vikyino hodnocení: Hezká mikropovídka, má to vtip. • 25.12.2016 . . . Internetová generace je roztěkanáAutor: Chekotay | Komentuj novinku (2) | Tagy: Brahmíní vemeno Začne psát jednu věc a pak pokračuje něčím zcela jiným. To se stalo osudným další Firejsově povídce s lakonickým názvem Internet. Obdržela průměrnou známku 3,0 a v minulých ročnících by se stala předělovou, nebo´t po ní by začínalo druhé kolo. Ovšem v minulých ročnících také leželo těžiště povídek hluboko pod trojkou, zatímco letos jsme buďto hrozně vyměkli, anebo jste vy začali psát opravdu dobře, a proto jsem posunul laťku druhého kola až na známku 2,0, tedy lehce nad polovinu žebříčku. Cheky: 2Meehailove hodnotenie: Nevýrazná poviedka z kategórie "Ďalšia", ktorej názov navyše príliš nekorešponduje s obsahom. Trochu napätia, trochu viac opisu postapo sveta a masakru, trochu príšer, trochu sosákov pripravujúcich sa na ejakuláciu, jednoducho taká všedná klasika, na ktorú som zabudol krátko po dočítaní a pri písaní hodnotení som ju musel znova preletieť, aby som si spomenul. Fakt, že na konci hlavný „hrdina“ (dúfam) nechtiac pôsobí ako pedofil, jej rozhodne nepomohol. Ssyxoj hodnocení: Lidožravé inteligentní chobotnice jsou fajn nápad, ale s internety moc nesouvisí a povídka je místy moc roztahaná. Takový průměr. Tinino hodnocení: Už z první věty jsou znát "kvality" autora. Zlatý Word, který stále ještě nedokáže opravovat shodu podmětu s přísudkem, díky němu je aspoň jasné, kdo umí česky, a kdo ne. Za větu "Sosák se začal třást a nafukovat. Připravoval se k ejakulaci." možná hodnocení trochu zvednu, ale je to docela o ničem, ukecané tam, kde byl tomu prospěla akčnost, i když námět by mohl být prima, vlastně opět neduh lidí, co neumí napsat krátkou povídku (sama to neumím) - atmosféru to nemá, děj taky ne. Nepochopila jsem, co s tím vší má vlastně společný titulní internet. Vikyino hodnocení: Lidožravé chobotnice. Nuda, průměr, moc ukecané. • 23.12.2016 . . . Poslední den...Autor: Chekotay | Komentuj novinku (0) | Tagy: Brahmíní vemeno ...před Štědrým večerem. Pokud David Jiřička doufal, že pod vánočním stromkem najde nějaký ten vavřín vítězů, zklamu jej, neboť se svou povídkou Poslední den na Zemi do druhého kola naší soutěže neprorazil. Není špatná, avšak vysloužila si průměrnou známku jen 3,2. Cheky: 3Chekyho hodnocení: Prostá úvaha nad koncem světa je začínajícími autory postapa volena poměrně často. Je to jednoduchá forma, na které není mnoho co zkazit a současně umožňuje autorovi introspekci v mezní situaci, takže je přinejmenším pro něj přínosná, i když se její sepsání nepovede. Úvaha principiálně směřuje do hloubky a asi by měla být krátká, aby čtenáře nenudila; historicky se témata, pro něž je úvaha příliš krátkým útvarem, rozváděla v umělých dialozích. Od úvahy neočekávám ostrovtipnou pointu. Autor se útvaru zhostil dobře, rozsah lehce přes jednu stranu postačil k pokrytí celého popisovaného fenoménu a závěr je odlehčen dialogem. Samotný konec je lehce hořkosladce vtipný a celou úvahu dobře uzavírá. Mně, jakožto protřelému postapákovi, však povídka nepřináší nic nového. Také jsem si touto úvahou prošel, možná i někam napsal, a nechal ji daleko za sebou. Dnes mne již nemá jak oslovit a myslím, že stejně na tom bude většina postapáků, respektive asi všichni, protože nejspíš každého napadlo, jako by to bylo, kdyby "to" teď přišlo. Navíc to zhudebnil Daniel Landa v písni Osmý den chaosu. Ke gramatice nemám zvláštních výhrad. Ve věci slohu zmíním možná trochu příliš úsečné věty ve střední pasáži, ačkoliv to byl možná autorův záměr. Mě to trošku nesedělo. Ve druhé větě bych se vyhnul číslici a raději bych použil číslovky: "třiadvacet". V oblasti úsečných vět se také vyskytuje slovo "podpaždí". Pravidla českého pravopisu jej sice připouštějí, ale mne irituje, protože to je takový jazykový plevel. Paždí paže nazýváme podpažím, podpaždí by mělo být ještě níže, tedy na žebrech. Ale chápu, že jazyk ne vždy dává smysl. Pár postřehů spíše technického charakteru: Planetka s průměrem téměř totožným se Zemí není planetka, ale planeta, možná tak ještě trpasličí planeta (na úrovni Ceres, Eris a Pluta). Rozdíl byl definován roku 2006 v Praze a byl to významný milník, neboť rozsekl sto let trvající spory. Otázka na geometrii je, zdali mohou být průměry dvou těles totožné, když tato tělesa totožná nejsou. Mám pocit, že by se mělo spíš hovořit o podobnosti. Složení posádky ISS neřeší žádné feministky. Patrně jim to po smrti Resnikové a McAuliffeové (STS-51-L) a Chawlaové a Clarkové (STS-107) nepřijde dost sexy. Tak jako tak by srážka dvou planet nepochybně zničila i vše na orbitě. Lékaři nečiní Hippokratovu přísahu, ale lékařský slib, který z ní velmi volně vychází a jenž dotyčné v právním ani etickém smyslu nijak neváže. Má stejnou váhu, jako akademická přísaha, kterou skládá každý vysokoškolák, je jenom slavnější. Je zajímavé, že v takovémto apokalyptickém výjevu funguje elektřina i Facebook a že se nezhroutila telefonní síť. Možná je to dnes robustnější, ale pamatuji, jak "padaly" telefonní sítě během Silvestra. Ujet osmdesát kilometrů na kole za čtyři hodiny, tedy ujíždět o něco rychleji, než dvacet kilometrů v hodině, to by mi asi stálo za to, abych mohl se svou družkou prožít poslední chvíle našich životů. Zvláště za pěkného dne, ve třiadvaceti a s vidinou toho, že křeče na druhý den mě opravdu nemusí trápit. A poslední věc: Autor v povídce použil anglických uvozovek "", namísto vhodnějších a příjemnějších českých „“. Povídka je teda napsána docela dobře a obstála by coby školní slohová práce, avšak Brahmíně nemá co nabídnout. Meehailove hodnotenie: Ošúchaná scéna, ktorá je obľúbeným námetom krátkych poviedok tohto žánru. V tomto prípade ide o podpriemerné dielo s veľmi priehľadným úvodom, kde prvé vety doslova kričia na čiteľa: „Všimni si, som poviedka o konci sveta“. Našťastie bola poviedka krátka, horšie je to, že je ukončená obyčajným prisladeným koncom. Pobavila ma aspoň prvoplánová posledná veta (a naznačila, že autor si je sympaticky vedomý, že v prípade tejto poviedky nejde o nič prevratné ani originálne). Ale sám by som si k čítaniu poviedky popcorn nedal. A pozor na používanie časov, občas sa bezdôvodne menia, čo nerobí dobre. Škoda, že autor von Trierovu Melancholiu len spomenul, ale nič si z nej nevzal, tento námet môže byť zaujímavý, ale musí byť pôsobivý a odhaľovať starostlivo vykreslený svet postáv. Nemusí sa každému rúcať svet, ale myslím, že málokoho dnes zaujme úplne bežný opis bežnej scény s tuctovým dialógom na konci. Ssyxovo hodnocení: Klasické téma zamyšlení se nad posledními okamžiky lidstva. Příjemně rychlý závěr. Tinino hodnocení: Povídka neurazí, nenadchne, horší je, že ani nezaujme, nemá čím, právě proto, jak je civilní a jednoduchá. To je současně její pozitivum, je dlouhá tak akorát a není melodramatická, jako mnohé povídky obdobného námětu. Není tu žádná nepravděpodobná hra na hrdinství (naopak, hlavní "hrdina" je, co se konce světa týče, docela lenoch). Nicméně na tak krátkou povídku je to málo atmosferické, nálada bezútěšnosti nevyhnutelného, nebo naopak stoického klidu a smíření s koncem (stoický klid postava nemá, je jen silně flegmatická) by tomu mohla dát smysl, ale musela by být vykreslena lépe. Na to, jak nepodstatný byl "aktivní příběh", si to žádalo trochu víc prožít. Povídka obsahuje poměrně tradiční, ještě přijatelné množství chyb, prospěly by jí ale odstavce. Autor však rozhodně nepíše špatně. • 22.12.2016 . . . Perverzní poprava příborem pro polévkuAutor: Chekotay | Komentuj novinku (5) | Tagy: Brahmíní vemeno Dneska jsme zařízli Firejse. Tupou lžící. Horké sojové mléko vystříklo do jogurtu... Zasloužil si to! Jeho povídka Polévková lžíce v kelímku od jogurtu nasbírala průměrnou známku jen 3,4 a ranila nás strašlivým množstvím chyb. Cheky: 1Chekyho hodnocení: Mě se to líbilo, neboť atmosféra naprosto přesně zapadla do toho, co od postapa čekám a co na PA LARPech zažívám. Vnímám to tedy spíše jako baladu či obraz, než jako literární útvar. Meehailove hodnotenie: Poznáte ten vtip, kde riaditeľa blázinca pri inšpekcii začne naháňať jeden z pacientov s nožom v ruke a po dlhom naháňaní zaženie riaditeľa do kúta? Riaditeľ je vystrašený a lúči sa so životom, keď mu v tom blázon podá nôž a vraví: „Tu máš, teraz ty mňa!“. Táto poviedka je niečo podobné. Hlavnú myšlienku som ocenil až pri druhom čítaní, chybne som pri prvom hľadal hlbšiu myšlienku, zápletku či stupňovanie deja. Ale po prehodnotení musím povedať, že tam veľmi ani nechýbali a zároveň oceňujem dĺžku. Nie je to nič prevratné, ale na to, čo všetko poviedke chýba, funguje veľmi dobre. Názov poviedky je absurdný podobne ako daná myšlienka, ale aspoň to nie je „Milí pán“ (tí, ktorí si ju prečítajú, budú vedieť, o čom hovorím). Ssyxovo hodnocení: Nevím jaké prášky Firejs zapíjel domácím čučem, ale očividně mu to před psaním téhle povídky nesedlo. Alespoň to bylo krátké. Tinino hodnocení: Bohužel, pokud se v téhle povídce skrývá smysluplná pointa, já ji nepochopila. Nepochopila jsem ani, co to je, natož o čem to je. Povídka je sympatická svou délkou, to je však jen sotva důvodem k dobrému hodnocení. Koncentrace chyb je, vzhledem k rozsahu povídky, až fantastická. Nevěřím, že lze opakovaně psát "milí pán", pokud člověk v životě přečetl víc než jednu knihu. Dysgrafie, dyslexie, dysortografie, v pořádku, to všechno jsou dnes poměrně časté vady, ale pokud jimi autor trpí, tím spíš by měl požádat, aby mu povídku někdo zkontroloval. Povídka mi přišla nemastná neslaná, o ničem, a pokud obsahovala vtip, omlouvám se autorovi, upřímně říkám - nenašla jsem v ní nic. • 19.12.2016 . . . Krysy ohlodávají vyschlá těla neúspěšných uprchlíkůAutor: Chekotay | Komentuj novinku (12) | Tagy: Brahmíní vemeno Dnes si rozebereme povídku Krysy od Michala Frolíka. Přestože je námětem zajímavá, získala průměrnou známku 3,8, neboť: Cheky: 3A nyní již konkrétnější pohled. Chekyho hodnocení: Standardní formát povídky vyprávěné ich-formou je naplněn zajímavým a nevšedním příběhem skupiny lidí na útěku jakousi post-technickou divočinou. Autorovi se dobře povedlo nahodit základní rámec reálií, který zůstává tušený, takže neruší ve vlastním příběhu, a přitom je dostatečně konkrétní, aby si jej mohl čtenář dobře představit. I když, stop - nevšední. Vlastně je to obšlehnutý úvod Falloutu 3. Každopádně zpracovaný výrazně lépe. Bohužel, syžet je také to poslední, co je povedené. Je zřetelně vidět, jaká témata autor chtěl zpracovat: napětí mezi členy týmu, sexuální přitažlivost, majetnictví, zrada, naděje, napětí, akce, strach. Rozsah osmi stran by naprosto stačil, ale muselo by to být napsáno lépe. Začnu vykreslením postav, které je špatné. Hrdinové jsou nahozeni jak podle šablony pro klasické RPG, což by nemuselo být špatné, kdyby se následně autor těchto šablon držel. Takže tady je mužatka Valkýra, která má páru jako nákladní automobil, ale také pěkný zadek a určitě by vypadala sexy, ustrojena coby rozverná školačka. Chcete si tohle představovat? Já třeba snad ani ne. Navíc ty šablony nejsou k ničemu použity. Geniální superkoumák nic nevykoumákuje, namakaný supersvaloun svou silou nic nevyřeší, ztepilá sexbomba je taky jen do počtu. Zajímavější kamarády má i Alois Nebel. Motivaci hrdinů je věnován jeden kratičký odstavec. Tady se měl autor zastavit a ujasnit si, co vlastně chce, jestli rozepsat, o co postavám jde a vypilovat jejich charaktery, anebo z nich udělal víceméně zaměnitelné postavy sloužící jen za kanonnenfutter a veškeré pozadí shrnout hned v úvodní větě ve stylu "Nikdo z nás už zpátky nemůže, zbývá jenom cesta kupředu." Takhle, na půli cesty, sice již popisy charakterů zdržují tempo příběhu, ale přitom nestačí k dostatečnému prokreslení. Stejně zbytečné, jako postavy, jsou i popisy podružností. Proč čtenář potřebuje vědět, že příšeru, na kterou výprava narazila, hlavní hrdina kdysi viděl v nějakém časopise a že se jmenuje Hydra? Znamená to, že se v horních patrech vaultu usídlila dcera Týfóna a Echidny? Nebo to má naznačit, že je tahle bestie pěkný nezmar? A co ten časopis? Byl snad hlavní hrdina vypovězen z vaultu za pokoutné čtení Měsíčníku řecké mytologie? Proč to tam je? Proč má hrdina pistoli, kterou nikdy nepoužije, jenom ji ztratí? A naopak, kde vzal na konci ty černé brýle a proč je sebou měl, respektive, jak věděl, že je bude potřebovat? Koukal se na instruktážní videa Vault-Tecu? Číslování pater má dvě roviny, písemnou a číselnou. Chvíli mi trvalo pochopit, že tomu tak je, ale toto nebylo nikde dál použito. Nebylo by lepší mít tam prostě jenom čísla? Vlastně to asi není důležité, jenom to zdržuje, díky čemuž tam, kde mělo být napětí, strach, akce, střeva, krev a úsečné hlášky koridorové vyvražďovačky, nalezl jsem toliko prostoje a nějaký ten femdom. No a pak tady ještě máme neobratné formulace. Hned ve druhé větě se hrdina "chytl za (Thébeho) ruku", což vypadá, jako by tam ta ruka neživě povlávala a hrdina jí využil obdobně, jako příčky žebříku nebo kořenu, rozhodně ne, jako kdyby se měl chytit za ruku. O kousek dále si Talona "narovnala prsa". Co si mám pod tím představit? Opravdu si přerovnala ňadra v košících podprsenky, anebo se narovnala a vypnula hruď, anebo... co? Pár dalších postřehů: Jestliže "podlaha byla z kovu", patrně byla "kovová". Pokud někdo "negativně zakývá" hlavou, je buďto Bulhar, anebo jí zavrtěl. Útvar "ale aniž se cokoliv stalo" je vyloženě špatný. Crooksovo koktání má vážné problémy v oblasti výpustek, čárek a mezer. V patře A-8 se nachází 4 věty, z toho 2 praví, že tam nebyl "problém se skrýt", což je nadbytečné, a navíc ta čtvrtá věta praví, že se tam hrdinové vůbec neskrývali, ale jen se proplížili dál. O kousek dál hlavní hrdina leze tmavou šachtou a raději se nedívá pod sebe. Proč? Copak by viděl něco víc, než tmu tmovatou? Jednou jsem si to zkusil a závrať jsem neměl, spíš pokušení ulevit rukám a do té pohodlné tmy se posadit. A to by za mě asi stačilo. Povídka mohla být psychologickým thrillerem, anebo zběsilou vyvražďovačkou, není však ani jedním. Odnesl jsem si z ní pocit, že se hrozně táhne a že hlavní hrdina je posera, který se nechává opakovaně mlátit ženskou. Samotný námět se mi líbil, ale řemeslo není odvedeno dostatečně dobře. Možná bychom si měli pohovořit o tom, nakolik je etické, aby soutěžícím bylo dovoleno povídky v jednom ročníku nevyhovující přepracovat a zaslat do ročníku dalšího, protože tahle věc by si to možná i zasloužila. Meehailove hodnotenie: Poviedka by mala stáť, no namiesto toho padá na zle vykreslených postavách a ich vzťahoch, pričom je vidieť, že práve to bol autorov úmysel. Škoda, že sa mu to nepodarilo. „Génius“ Crooks sa pýta stupídne otázky a jedinou zárukou geniality je len slovo rozprávača. Máme tu dve ženy, jedna je rozprávačom (až dokonca autorom) stavaná do pozície bábiky so všetkým, čo k tomu patrí, ešte viac ma však iritovala druhá ženská postava, ktorá sa zjavne nedokáže kontrolovať a neuvedomuje si, v akej situácii sa nachádza. Bolo by oveľa zaujímavejšie sledovať napätie medzi ľuďmi, ktorí sa neznášajú, ale musia spolu spolupracovať, ako opakovane čítať o tom, ako pri prechádzaní čudesným komplexom zamorenom predátormi dochádza k neustálym fyzickým napadnutiam. Nedáva to zmysel. Rovnako ako vzhľadom na vyústenie deja nedáva zmysel, konanie vodcu Thébého v polovici poviedky, ktoré zjavne slúžilo na to, aby Thébé na chvíľu zmizol zo scény a Valkýra mohla opakovane mlátiť hlavného hrdinu. Samotné zasadenie poviedky je bez bližšieho vysvetlenia a celý komplex pôsobí čudne. A keď je treba, tak nie je problém hrdinom pripraviť alternatívnu cestu v podobe výťahovej šachty, ktorá na iných poschodiach chýba. Šachta jednoducho vhodne začína na poschodí, kde majú postavy problém, a potom zrazu končí a ide sa ďalej tradičným spôsobom. Históriu a motiváciu postáv autor sem-tam trocha okato odhaľuje, bohužiaľ na miestach, kde je už zbytočná. Pozitívom je, že nás aspoň hlavný hrdina nezaťažuje svojou históriou a zostáva tak trocha záhadou. Autor relatívne dobre zvládol koniec, ktorý síce nie je nijak originálny, ale dáva za poviedkou dôstojnú bodku (vzhľadom na minuloročnú epidémiu poviedok bez konca). Poviedka mala (a asi chcela) byť postavená na interakcii postáv v stresovej situácii, no v tomto zlyhala. Ssyxovo hodnocení: Povídku totálně shodilo nelogické/stupidní chování postav a nezvládnuté vyprávění děje. Věc, která měla našlápnuto na stalkerovský thriler končí jako špatně napsaný výřez z většího celku. Vikyino hodnocení: Špatné, hodně špatné. Strašný jazyk, z něj vyplývající nelogičnosti textu. Nezajímavé a ne-uvěřitelné vykreslení postav, příběh jsem nepochopila - proč tam šli, kam vlastně šli, jak se dostali ven?; češtin celkem úpí, i když mohlo být i hůř. Tinino hodnocení: Povídka, která mě vzhledem ke svému námětu měla zaujmout, protože tohle téma mě baví. A napsat, že mě povídka nebavila, by nebylo upřímné. Nicméně napsat, že je povídka dobrá, taky ne. Nesnáším formulaci "nevypsaný autor", protože je možné, že autor téhle povídky toho napsal desetkrát víc, než jsme napsali my všichni dohromady, ale nevypsanost z toho přímo čiší. Spousta formulací je podivná a neobratná (narovnat prsa, negativně zakývat hlavou atd.), podivné a neobratné jsou i akční popisy (všichni padají, dělají kotouly, uskakují, odstrkují se, ale přitom si vůbec nedokážu představit, co se v tu chvíli vlastně děje). Někdy mám pocit, že úplně nechápu, co vlastně čtu, např. když autor píše "Všichni tři jsme vyrazili sprintem, ale Thébé, Grizzly i Crooks se nám ztratili v chodbách.", mám za to, že je Crooks už dávno mrtvý. Hlavní slabinou povídky je ale naprosto nezvládnutá psychologie postav. Chápu, jak by povídka měla vypadat, a že by mezi postavami mělo docházet ke konfliktům, vinou jejich rozdílných povah, reakcí na stres, minulosti i současných úmyslů. Ale konflikty mezi nimi nefungují. Pokud je potřeba, aby někdo někoho napadl, napadne ho, aniž by k tomu měl logický důvod. Proč Valkýra neustále útočí na hlavního hrdinu? Je to nesmyslné a v jejich momentální situaci jen hloupé a nebezpečné. Povídka o partě velmi rozdílných lidí, nebezpečí číhajícím všude kolem, boji o přežití atd. má potenciál zaujmout. Proto je škoda, že ji sráží nezvládnuté psaní, hloupé chování postav, nefungující intriky (děj zpomalují i zbytečné zmínky o jejich minulosti, které ve výsledku nemají na nic vliv). Pokud by se autor nad jednáním postav zamyslel a povídku přepracoval (+ zkrátil) mohl by se z ní stát velmi slušný survival horor. • Supi již krouží nad zdechlinouAutor: Chekotay | Komentuj novinku (0) | Tagy: Brahmíní vemeno Pisatel Dretnoth je v naší soutěži známý pojem. V roce 2014 se umístil na předposledním místě druhého kola s povídkou Rituálny tanec za dobrú úrodu, v roce 2015 tuto pozici obhájil s krátkým skečem Autobusová zastávka. Letos však pohořel a jeho povídka s jednoduchým jménem Bob si vysloužila průměrnou známku 4,0. Cheky: 3Chekyho hodnocení: Kdyby se dalo do richtiku formátování, bylo by to krátké. Je to tak krátké, že je to ještě zábavné. O nic tam nejde, je to krátký veselý skeč jako ze Šerifa ze Shady Sands. Přitom žádná velká křeč. Zkrátka, líbí se mi atmosféra, jakou to navozuje. Nelíbí se mi hromada chyb. Gramatika jde ve psí, slova jsou v podivných tvarech, některé věty začínají nějak a končí jinak, styl je neučesaný, což u takové jednoaktovky dost vadí. Mít to vybroušenou formu, dal bych tomu solidní dvojku. Meehailovo hodnotenie: Celé zle. Nulový príbeh s nudnou pointou na konci. Poviedke nepomohlo ani to, že som v posledných dňoch zhodou okolností veľa počúval Morriconeho. Toľko k obsahu. Čo sa týka kvality písania, mal som miestami pocit, že to bolo napísané v inom jazyku a potom preložené pomocou Google Translate. A potom ešte raz prepísané na mobile so zapnutými návrhmi slov („ošívalo sa klikanie kohútikov“). Za celý život som nepoužil toľko prechodníkov ako autor dokázal natlačiť do celej poviedky. Chyby, hrúbky, pády, slová a výrazy, ktoré sa len podobajú existujúcim slovenským výrazom. Ešte aj tie citoslovcia výstrelov znejú akoby niekto strieľal z pištole na marmeládu (Blam!). Nehodnotím najhoršou známkou, pretože som na začiatku nebol celkom úprimný, nebolo všetko zlé. Nápad prestrelky so spaghetti westernovou živou hudbou z rúk šerifa a čakanie na odbitie nefunkčných hodín je skvelá myšlienka. Nabudúce poprosím lepšie napísané a bez supov. Tinino hodnocení: Nejvíce mě na této povídce zaujal jazyk, bohužel ale ne v dobrém slova smyslu. Slovenčinu si hodnotit netroufám, ale povídka dle mého obsahuje takové množství čárek, že by mohla podělit všechny ostatní účastníky, kteří se letos rozhodli interpunkci omezit, a ještě by jí zbylo. Spousta vět mi nedává smysl, ať se snažím do slovenského jazyka přepnout sebevíc, např.: "Dvaja opilci to prehnali v argumentovaní prejsť od slov k pästiam vyvolajúc hurhaj až boli vyhodený na ulicu.", nebo "Opito sa knísali na všetky strany, precvičujúc si nervózne zbrane len pár centimetrov od svojich zavesených zbraní. " atd., podobných obsahuje povídka, která je jinak poměrně krátkého rozsahu, spoustu. Námět westernové přestřelky není špatný, humorné, komiksovo-filmové pojetí je zajímavý nápad. Ale napsáno je to nedobře, bohužel. A především, nebavilo mě to číst. Ssyxovo hodnocení: Celkem veselá postapo-westernová scénka, naštěstí krátká. Zabito divnými slovními obraty a nucenou "komiksovostí". Na brahminí Vemeno to ale bohužel nemá. Když se podíváte na hodnocení z minulých let, zjistíte, že velká část výtek se opakuje. Jak v roce 2014 řekl návštěvník Raider: "Zdá sa, že niektorým autorom ich vlastná poviedka nestojí ani za to, aby si ju po dokončení raz prečítali a opravili aspoň tie najväčšie chyby :-\" Dretnoth očividně má schopnost vidět ve své fantazii příběhy, které možná nejsou nijak světoborné, avšak mají pointu a lehký vtip. To není samozřejmé. Takové příběhy nesahají po palmě vítězství, ale je příjemné je číst. Opakovaně však žehrá na úroveň jazyka a letos to jeho povídku vyloženě sestřelilo. Bohužel, jak uvidíme v příštích dnech, není zdaleka jediný. • 17.12.2016 . . . Zánik EvropyAutor: Chekotay | Komentuj novinku (0) | Tagy: Brahmíní vemeno (...) projevovaly se (...) neklamné známky, že experimentu se "sjednocenou Evropou" je odzvoněno. Vzniklým ekonomickým úpadkem těchto zemí byla stržena pracně vybudovaná fasáda a odhalena nemohoucnost snah o jednotu. O tom, jak by mohl vypadat svět, kdyby se výše citovaná slova novinového článku naplnila, vypráví povídka Europie autora Václava Kulovaného. V soutěži obdržela průměrnou známku 4,0. Cheky: 4Meehailovo hodnocení: Europie je poviedka, ktorá zabudla, že chcela byť iba poviedkou. Udalosť, ktorú opisuje opisuje, je možno z hľadiska udalostí v danej vízii sveta dôležitá, ale akoby na to sám autor zabudol a v posledných troch odstavcoch ju necháva napospas osudu a radšej sa rozhodne vyrozprávať, ako to bolo ďalej. Popravde sú dej poviedky, postavy aj jej kvalita všedné, takže aj keby sa autor udržal na uzde a dokončil, čo začal, tak by to moje hodnotenie nijak nezlepšilo. Štýl písania je nemastný-neslaný a žiaden vzťah som si k hlavnej postave ani jej úsiliu nevytvoril. Na druhej strane som si však všimol isté viaznutie pri niekoľkých prechodoch medzi odstavcami, ktoré na seba príliš dobre nenadväzovali a prerušovali čítanie. Ssyxovo hodnocení: Nevím, odpad to není, ale přecijen mě příběh nijak zvlášť nezaujal. Mezi druhým a třetím čtením jsem úspěšně zapoměl většinu povídky a opět mě překvapilo, kolik chyb z autorovy nepozornosti tam je. Mohlo by to být menší epizodkou z většího díla. Tínino hodnocení: Povídka obsahuje zbytečné chyby, nejen pravopisné, ale i z nepozornosti (uvozovky navíc apod.) - znovu, ostatně snad jako každý rok, apeluji na autory, aby si po sobě povídky přečetli, a pokud není čeština jejich silnou stránkou, ale mají toho tolik co říct, ať si seženou betareadera. Některé povídky vyloženě sráží sami autoři, kteří halí často zajímavý obsah do šíleného formálního hávu. To je případ i Europie. Velmi jí škodí i opakované přerušování aktivního děje pasivními vysvětlivkami, pro mě je to její hlavní negativum, zpomaluje tempo, vytrhává čtenáře z příběhu, nudí. Autor zasadil do obrovského, možná dobře promyšleného světa jeden mikropříběh, který vlastně ani "není o něčem", ale kterým se snaží říct všechno - mezi řečí popisuje, co se světu stalo kdysi, i jaká je aktuální politická situace. Povídka nekončí vyvrcholením ústředního mikropříběhu, ale popisem toho, jak to dopadne se světem. Je toho zkrátka moc. Nápad není špatný, mám pocit, že autor nad svým PA světem uvažoval a promýšlel si ho, ale celé to připomíná spíš referát o románu, než povídku, která by mohla obstát samostatně. Něco delšího, nebo lépe zasazeného do autorova světa (a ideálně dobře vypointovaného), bych si přečetla ráda. Vikyino hodnocení: Možná jako prolog, ale jako samostatná povídka nezaujalo. Akce sice je, ale tak nějak se táhne odnikud nikam. Nezajímavě a chybovatě napsané. (Mimochodem, citovaná noticka vyšla v magazínu Květy 13. 3. 1975 na 13. straně, což dokládá, že prorokování rozpadu evropského společenství je tak staré, jako společenstvo samotné.) • 16.12.2016 . . . Klub prvních padlýchAutor: Chekotay | Komentuj novinku (7) | Tagy: Brahmíní vemeno Dobrá zpráva letošního ročníku Brahmíního vemene je, že nejsou žádné vyložené hrůzy, u kterých by se rozhodčí domáhali rozšíření známkové stupnice na 6. - 7. stupeň. To ovšem také znamená, že scházejí i vyložené "aaa, vrtulník, né" perly. A, bohužel, někdo poslední být musí a tím posledním je letos Pervitinový klub s průměrnou známkou 4,6. Jednotlivé známky byly následující: Cheky: Apokalypsa, 5
Chekyho hodnocení:
Meehailovo hodnocení:
Ssyxovo hodnocení:
Tínino hodnocení: • 2.12.2016 . . . Jak to vypadá s Brahmíním vemenem?Autor: Chekotay | Komentuj novinku (10) | Tagy: Brahmíní vemeno Na pohmat trochu tvrdé, na poslech dunivé, na pohled zarudlé, na olíznutí... hmhmhm... mno, v čem se to válelo? Ale co, však oni to v tom salámu stejně nepoznaj'.
Nuže, a nyní k naší literární soutěži. Autoři posílali povídky na poslední chvíli, i po ní, když jsem dal ještě pár dní čas do tvrdého deadlinu, tak jej využili, a pak i překročili a já jsem takový benevolentní pravdoláskář, že jsem jim to povolil. Nakonec dorazilo 21 děl (to jsou tři baterie po sedmi). Jeden autor zaslal tři povídky, jedna povídka byla napsána dvěma autory. Věk, pohlaví, vyznání, národnost... jsem nezjišťoval. Pár autorů jsou staré firmy, pár autorů vidím prvně a jen tak od pohledu a velmi osobně si myslím, že rozložení kvality je mezi oběma skupinami rovnoměrné. Což je dobře.
Já jsem již všechny povídky přečetl a mám celkem jasno alespoň v prvním kole, co bych chtěl vidět ve druhém, a co bych raději nechtěl vidět vůbec, aby tak řekl. Bohužel jsem podcenil ostatní sudí, respektive náročnost jejich zaměstnání před Vánoci. A naše dvě maminky, které by teoreticky mohly mít nějaký volný čas (he, he... ehm) zase pro změnu ochořely a nemají mnoho pochopení pro hodnocení. Zdá se mi, že celý prosinec je takový nějaký šílený měsíc, ačkoliv by člověk čekal, že po svatém Martinu se všechno uklidní a nastanou ony pověstné a plodné dlouhé zimní večery (v opozici k vlahým letním nocím plodné hlavně po literární stránce). Nu, co se dá dělat, snad jenom poprosit vás o trochu té trpělivosti.
Využiji této přestávky, abych vám trochu představil hodnotitele:
Dawen je naprosto normální člověk, který normálně čte normální věci. Jako takový je v týmu naprosto unikátní. letos to bohužel vypadá, že jej práce před Vánocemi ze svých spárů nepustí.
Cheky má zálibu ve fantastice 80. let, naopak současné trendy mu unikají.
Meehail je nováček v hodnotícím týmu. Loni jsem si jej vyzkoušel a myslím, že dokáže dobře ohodnotit povídky pomalé, stavící na poetice a dlouze budovaném příběhu. Navíc se vyzná ve slovenčine.
Ssyx oblibuje naopak rychlejší a jednodušší formy, nejlépe, když tam je nějaký humorný overkill.
Tína se vyzná v současné fantastice a také ve filmech a průběžně vyhrává ostatní literární soutěže, takže poskytne srovnání i z tohoto úhlu.
Viky je technokrat, kterého nedojmou plané tlachy. Vyžaduje, aby povídka fungovala na sto procent. Statistika odhalila, že ji autoři vnímají jako nejtvrdšího hodnotícího, ačkoliv ve skutečnosti je nejhodnější. Nebo aspoň bývala.
Takže toto jsme my a doufám, že již brzy začneme ukazovat čtenářům, jací jste vy, autoři.
STARŠÍ VZHLEDY VAULTU Vzhled Vaultu k 29.8.2007, ještě na Bonuswebu Vzhled Vaultu k 4.10.2003 Vzhled Vaultu k 30.4.2002 Vzhled Vaultu k 31.1.2002 Poslední dny kompromisní grafiky 23.9.2001 Návrh příštího vzhledu od Ratmana 19.8.2001 (vítězný, zaveden 26.9) Návrh příštího vzhledu od Jiri_auf_Wiedersehena (tehdy stávající vzhled) 19.8.2001 Návrh zaslaný Ratmanem těsně před spojením Ratman´s Tactics s Valtem šílené brahmíny Jeden z nejstarších dochovaných vzhledů Vaultu, který ještě vedl osamělý Jiri_auf_Wiedersehen |
