Vezměme si na paškál prvních pár hodin hraní, kdy se dostatečně projeví některé klíčové prvky a jiné sotva stačí povystrčit růžky. S nevelikým klidem, ale přeci jen, lze pak extrapolovat dojmy na celou hru. Projděme to tedy od těch zjevných prvoplánových prvků až po aspekty plánu druhého.

Engine je... stejný - zoufale technologicky zastaralý. Ono ale celkem buřt, jestli je hra technologicky na výši. Je však důležité, jestli jsou zvolené technologie využité správným způsobem. Jistě, zamrzí absence dynamických stínů a textur s vysokým rozlišením, malé využití shaderových technologií atd., ale i takové věci jdou zabít hloupým a nedomyšleným designem. Design světa je v malém měřítku (interiéry, osady, města, jejich okolí a “funknčí“ prvky) na velmi vysoké úrovni. Oproti Falloutu 3 již nepozbývá logiky a citu pro detail (technická omezení však jsou velmi cítit). Lidé již nežijí z ničeho - mají farmy, zahrádky, ba i skleníky; mají základní zdroje produkce. Osady a lidská uskupení obecně nestojí na pseudovtipných premisách, nýbrž na pevných základech logiky, pubertální šaškárně nic nenasvědčuje.

Ve velkém měřítku je pak svět takřka dokonale funkční. Stádová zvířata se vyskytují v hejnech a konečně si někdo vzal k srdci význam slova pustina. Skutečně jsou momenty, když nikde nikoho a nic nepotkáte. V kombinaci s dalekým vytím kojotů se tak vaří atmosféra vskutku výrazných kvalit.

Další věcí, které si ani nemusíte zprvu všimnout, jsou kvalitně napsané dialogy. Nevšimnout si toho můžete právě proto, že jsou natolik přirozené, že vám ani nemusí dojít, že by mohly být horší. Pokud se vám v New Vegas něco nezdá, tak se vám něco nebude zdát zas až tak za hodinu; oproti Falloutu 3 zcela jiná dimenze, kde jsem spíš jednou za dvě hodiny narazil na dialog, který se dal považovat za dobrý. Hra je ukecaná až hrůza - překlad čítal téměř milion slov (přes 3000 normostran textu). Jen dialogy vydají na téměř 750 tisíc slov. Celý Fallout 2 měl něco přes 600 tisíc slov celkově (tedy včetně jmen, popisů questů v PipBoyi, obsahu holodisků). Téměř každá postava má své pozadí, motivace, psychologický profil a v rámci něho jedná. Ve FNV jde o práci těch nejvyšších kvalit, přesně jak to hoši z Obsidianu umí.

Změn (byť na první pohled kosmetických) dostál i soubojový systém. Co je prakticky nového? Moc ne, ale věřte, že těchto pár změn dodává soubojům zcela novu dynamiku.

HC mód je vůbec kapitola sama pro sebe. Neuvěřili byste, co nutnost pití, jídla a spánku v kombinaci s faktem hmotnosti munice dokáže udělat za bugr. Specializace je nutnost, strach o život je na denním pořádku.

Nový crafting systém umožňuje vyrobit desítky předmětů, tedy pokud jste dostatečně znalí oboru. Při zapnutém HC módu velice užitečná věc.

Poslední věc, kterou začnete vnímat, ale zato má na uvěřitelnost světa největší dopad je fakt, že ve hře neexistuje hlavní zloun. Ve světě FNV existuje několikero zájmových skupin (NCR, Legie, Mr. House a jeho Vegas, Vy jako entita snažící se všechny vyhnat a několik zdánlivě minoritních skupin) a všechny jsou více či méně morálně šedé. V mikroměřítku je morální šedost aplikovaná na různých řešeních questů. Vezměme si třeba tvůrci představené městečko Primm, které obsadili uprchlí vězni. Vaším úkolem je je vyhnat a poté najít pro město šerifa. Tento quest lze řešit mnoha způsoby a věřte, že můžete mít nejčistší úmysly, přesto se však lidé na vaše řešení mohou oprávněně ksichtit. Nikdy nevíte, jestli vaše řešení bude mít opravdu takový efekt, jaký jste zamýšleli. Na finální soudy je potřeba hru opravdu dobře projít, ale již po 2-4 hodinách hraní lze velmi snadno nabýt do jmu, že Fallout: New Vegas aspiruje na titul jedné z nejchytřejších a nejdospělejších her poslední dekády. Sejdeme se na Stripu a u plnohodnotné recenze za pár dní. ;-)