Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Začneme něčím jednodušším – co je to vlastně Gaussova (word mi to pořád opravuje na gaučova) puška. Jedná se o lineární magnetický urychlovač feromagnetického projektilu. Amíci tomu taky někdy říkají Coilgun (cívková puška), narážejí tím na fakt, že k pohonu projektilu se používá několika za sebou řazených cívek. Pro obraznost tady je odkaz na zjednodušený Coilgun

Feromagnetismus – je vlastnost látky, která se stává magnetickou pokud se nachází v cizím magnetickém poli, ve chvíli kdy se ztratí toto cizí magnetické pole ztrácí se i magnetické vlastnosti dané látky.

Cívka - nastudujte si střední školu protože tohle musí vědět každý ;)

Ještě by se hodilo trochu upřesnit názvosloví, Gaussova puška a Railgun NENÍ to samé. Railgun funguje na podobném principu ale ne stejně, to můžu sepsat někdy jindy. Někdy se také dá narazit na pojem MASS DRIVER, to se dá ve zjednodušené formě považovat za hodně přerostlou Gaussovu pušku, funguje v podstatě stejně jen v „trochu“ jiném měřítku. Když se vrátím k railgunu, 99% všech zbraní na které narazíte ve hrách a filmech, kterým se říká railgun jsou ve skutečnosti lineární magnetické urychlovače (prostě tomu budu v rámci tohohle pojednání říkat Gaussova puška). Hlavní rozdíl mezi railgunem a coilgunem je v metodě vystřelování projektilu, coilgun používá hlaveň, jako klasická puška, ve které se projektil urychluje pomocí několika sekcí cívek, na rozdíl od railgunu kdy se jedná o lineární motor, takže vlastně dvě souběžné „kolejnice – raily“ a projektil je urychlován celou dobu.

Takže zpátky ke Gaussově plivátku. Jako nejjednodušší forma se dá považovat několik neodymových magnetů a ocelových kuliček. Do nějaké vhodné „kolejnice“ přilepíme v pravidelných rozestupech (pravidelný pro účel výuky, protože doopravdy se musí vzdálenosti zvětšovat úměrně rychlosti projektilu) neodymové magnety a ke každému dáme na stejnou stranu dvě nebo více ocelových kuliček.

Výsledek vypadá takto

První kulička která se pustí směrem k magnetu je jím přitahována až do něj narazí, díky zákonu o zachování energie je tato energie předána poslední kuličce ve vzniknuvším zmatku a ta je vystřelena vyšší rychlostí než kulička která do magnetu narazila (byla dále od něj, tedy ji magnet držel menší silou než přitahoval první kuličku, proto je jich taky na jedné straně více), to by byl jednofázový gauss gun, pokud takových sekcí s kuličkami uděláme více, každá další kulička bude mít vyšší rychlost a energii než kulička před ní, teda do chvíle než rozmlátí magnet v další sekci na padrť.

Skutečná gaussova puška pracuje v podstatě na stejném principu. Máme hlaveň, a na ní je ZA nábojovou komorou umístěna cívka s nějakým druhem snímače, projektil může být buď přitáhnut rovnou, nebo mu může být udělena kinetická energie (například normální náboj) a poté akcelerován cívkami. Ve chvíli kdy se náboj ocitne těsně před středem cívky, musí být odpojena, aby projektil nebyl zase zpomalen magnetickým polem, které by ho tahalo zpátky. Pro větší účinnost se používají další cívky, kdy se zvětšuje vzdálenost mezi nimi, aby se eliminovala zvyšující se rychlost projektilu a jeho magnetická saturace (schopnost akumulovat magnetismus).

Takhle vypadá vícestupňový coilgun

Hlavní problém je v elektřině, aby mohl být projektil urychlen na efektivní rychlost je potřeba dostatek energie, přesněji dosáhnout v cívce/elektromagnetu špičkového výkonu v řádech kiloampér a mikrosekund (aby bylo magnetické pole dost silné na urychlení projektilu), což klasická baterie nezvládne, další problém (ale řešitelný) je vznik napětí na cívce o opačné polaritě. Nejvhodnější jsou momentálně kondenzátory, a to kondenzátory pulzní, které jsou schopny takovýchto výkonů. Když si dáte tu práci a použijete google, dá se najít matematická rovnice pro výpočet požadované kapacity pro dosažení dané energie (v joulech).

Vhodné zdroje energie jsou kompulzátory – alternátory s pulzní kompenzací
pulzní transformátory – taky dokážou dodat dostatečný proud v dostatečně krátkém čase
a kondenzátory J, nevýhoda je nutnost jejích nabíjení (hodinu nabíjím a pak to za desetinu vteřiny vypařím v cívce).

Zajímavý projekt, který je bohužel už delší dobu mrtvý. Jedná se o pětistupňovou gaussovu pušku s energií kolem 7 kJ

Druhý jejich projekt je slabší 3 kJ

Bohužel efektivita takovýchto doma dělaných „kanónů“ je 3-4% ale i tak, když si vezmete 3% z 7 000 Joulů, jsme na 210 Joulech efektivního výkonu projektilu a to už je dost (airsoftová odstřelovačka s pořádnou pružinou 10-12 Joulů, vzduchovka hatsan 440 s upravenou pružinou 24 Joulů).

Výsledná energie se odvíjí od úsťové rychlosti a váhy projektilu, takže lehčí projektily mohou dosahovat i nadzvukových rychlostí.

Hledal jsem ještě článek o dělu americké armády kdy používali tuto technologii pro střelbu dělem ale nenašel, výsledky byly úctyhodné, až na ty teploty které při střelbě vznikaly na cívkách, takže to střílelo pěkně ale jen jednou než se to upeklo.