Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.

Falloutolog - Sup ....slunce nemilosrdně pražilo do vyschlé radioaktivní pískem pokryté pláně,vzduch se zrcadlil a krajinou se sypala drobná zrnka písku a prachu.Sem tam se povalovaly téměř nedefinovatelné zbytky plechů a hadrů...,,Zřejmě pozůstatky jakýchsi jezdících strojů,které se snad nazývaly auty.Alespoň tak nějak to slovo znělo",... sarkasticky se pousmál... Pomalu si hodil svoji loveckou pušku na rameno a vydal se čelit stupňujícímu se nelítostnému slunečnímu žáru. Pod nohama mu křupala zrnka písku a on šel obezřetně dál.Opatrnost byla na místě,sice již vyšel z nebezpečného pásma hor,ale stále ho mohlo překvapit něco nečekaného. Přeci jenom na něj doléhaly ještě včerejší myšlenky na setkání s dvěma párači. Zřejmě se matka vydala do pustiny učit své mládě jak přežít v nelítostném světě.Docela se jim dařilo,protože narazili na 10-ti členné stádo dvouhlavých brahmin a jedno tele jim padlo za oběť.Zřejmě pach krve otupil smysly jinak obezřetné páračské matky a nestačila včas reagovat na příchod lovce.Ten sám byl nemile překvapen, protože potkat párače bránící své mládě není žádný med.Snažil se nepozorovaně zmizet z jejich dosahu,krůček po krůčku,aby nezpůsobil žádný šramot,bohužel suchá větvička ho zradila.Věděl,že teď mu už pomůže pouze náhoda a rychlá ruka,namířil svoji loveckou pušku a vystřelil.Povedl se mu nádherný zásah do spánku páračské matky.Jistě to musel být kritický zásah minimálně za třicet hit-pointů:),hlavně ji vyřadil ze hry.U mláděte už takové štěstí neměl.Na svůj věk bylo neuvěřitelně hbité a rychlé.Odhodil prázdnou pušku a vytáhl krásně naleštěného desert eagla.Opravdu se v té zbrani musel probudit pouštní orel,protože tři rychlé rány na stejné místo pochroumaly mláděti zadní nohu,přesto dokázalo na lovce zaútočit a ranou pařátu ho smetlo k zemi.Lovec z posledních sil vystřelil tři rychle za sebou jdoucí rány a vytáhl mačetu.Ale na mládě ji už nebylo třeba,to se s chroptěním složilo k zemi.Zvedl oči k obloze jakoby děkoval a těžce vstal.Věděl,že ještě nemá vyhráno,musel dodělat samici,než se probere k vědomí.Nabyl svoji pušku a z blízka do stejného místa na hlavě vypálil tři rány a až ta třetí prorazila nepoddajnou lebku páračské matky.Znovu nabyl své zbraně a vydal se dál,věděl,že krev může přilákat další stvoření,která vznikla jen díky radioaktivní mlze a rozhodně nestál o další společnost... Možná kvůli tomu,nebo díky zažitým mechanismům znovu prohlédl své zbraně:,,Vypadají v pořádku" a drsně se usmál, ,,asi jediná věc,kterou mám při sobě".Poté si prohlédl své draze zaplacené kožené brnění,které si sám vylepšil vsunutím plechových plátů mezi dvě vrstvy kůže.Na místě,kde ho udeřilo mládě párače byla vrchní vrstva téměř protržena a místy prosvítalo zoxidované železo.,,Jistě mám na rameni pěkný šrám"pomyslel si.,,už bych mohl narazit na nějakou vodu,přeci jenom zásoby mi docházejí a hladina v láhvi nebezpečně klesá.Ještě,že jsem si koupil ta desinfekční činidla,jinak by se ty radioaktivní chcanky asi ani nedaly pít."Zapnul geigerův počítač,aby znovu zkontroloval stav radiace,což bylo téměř zbytečné,stejně nebylo kam se schovat,ale zvyk je zvyk.Hodnota se zastavila někde mezi pětkou a šestkou...,,a rad away taky dochází",povzdechl si... Náhle ho na obzoru upoutal záblesk,jakoby odraz od něčeho kovového.Nastražil smysly a opatrně se vydal tím směrem.Zahřměl výstřel a na to smrtelný výkřik a další střelba,to znělo jako automatická puška s poměrně dobrou kadencí.Poklekl a plížil se dál.Zřejmě se před ním odehrávala další krutá příhoda mrtvé pustiny...A už zahlédl o co vlastně jde. Přepadená karavana ze zálohy.Vůdce karavany rozmetán na cucky,ale kousek od něj se povalují dvě těla patřící jisto jistě pouštním lupičům a třetí se snaží odplížit z křížové palby.Ochranka karavany už stačila vytvořit kolovou hradbu a zřejmě se schyluje k delšímu boji, vozy skýtají obráncům výborné krytí.Výstřely hřmí už jasně.Lovec pokleká za blízký balvan a zvažuje situaci,když tu náhle se rozezní zvuk připomínající sypání štěrku na plechovou desku.Nájezdníci mají gatling!A již je vidět jaké smrtelné škody páchá.Jeden vůz i s brahminou je rozmetán napadrť,dva obránci ani nestačí hlesnout a třetí se s torzem levé nohy snaží uniknout.Avšak dobře mířená střela z magnumu,jaký to nezaměnitelný zvuk,trhá jeho tělo téměř na dva kusy. Odveta na sebe nenechá dlouho čekat.Zpoza vozu vyletí najednou pět granátů,každý na předem určené místo a dva další nájezdníky již asi nikdo neposkládá dohromady.Boj se rozhořel na plné obrátky.Kulky létají ze strany na stranu,gatling ještě chvíli hřmí,rozdrtí další vůz,pod kterým pohřbí jednoho obránce,ale brzy do něj dojdou náboje.Jakmile střelba ze zkázonosné zbraně utichá,vztyčí se tři neohrožení obránci a střílí přesné dávky do řad banditů.Tamhle se mihla noha a zasažený nájezdník s téměř ustřeleným kotníkem bolestí vyskočí a je v zápětí rozstřílen na cucky.Vzduchem se mihl granát a další dvě těla znehybní.Obránci radostně zajásali,to už snad musí nájezdníci vzdát a odtáhnou zpět do pouště.To se jim stalo osudné.Tři neohrožení obránci,z nichž jeden má na sobě krásné stříbrné brnění jsou zaživa upáleni plamenometem,se kterým se v době zmatku přiblížil až k hradbám vůdce nájezdníků.A zkáza pokračuje dál,plamenomet bez náplně,ale stále rozpálený na teplotu 200°C hází na překvapené obránce a tasí zbraň,zároveň se ze všech stran zdvihají zbylí nájezdníci a rozsévají smrt.10-ti milimetrový samopal je k neutišení,zbylí obránci se vrhají pod kola vozu,kde mají ještě alespoň nějaký kryt.Pouze z jednoho vozu je slyšet,že jeho majitel neztratil hlavu, pumpovací brokovnice protrhne plátno a tři bandité,zatížení přívalem broků klesají do prachu.Smg však zahřmí a vůz má potrhanou plachtu i z druhé strany,zároveň z něj padá další tělo hrdiny......Ryk utichl,vane tichý vánek,zdvihá se prach.Vůdce banditů prochází bojiště a zjišťuje,že zůstal sám.Při urputném boji všichni zahynuli.Pouze jeden z obránců s krvavou pěnou na rtech ho proklíná a posílá ke všem čertům...v tom se ozve vzdálené zahřmění a bandita klesl s prostřelenou hlavou.... Když došel lovec na místo bojiště,nikdo už nežil.Doplnil své zásoby jídla a vody,loveckou pušku vyměnil za krásný pancor jackhammer a svou koženou vestu s pohrdlivým úšklebkem zahodil a oblékl si ještě teplé železné brnění....Cítil se jako rytíř....chvíli...