Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


Hamster - Plameny




Stál a pozoroval krajinu před sebou. Nehostiná poušť plná svinstva a zvěře. Seschlé stromy a pražící žár. Slabý vítr se mu opíral do tváře, ale tentokrát postrádal svou útěchu. Někde za těmi kopci je jeho domov. Litoval svých rozhodnutí, jako když pes lituje neuposlechnutí příkazu. Zvířecí strach. Pociťoval strach z těch nejanimálnějších částí své mysli a jeho děs mu paralyzoval všechny jeho vzpomínky. Necítil touhu po domově, ani po své dívce, kterou tam nechal v šestém měsíci těhotenství. Necítil nic, kromě hrůzy.

"...Dvanáct..." Řekl komandér, když kolem něj procházel a vytrhl ho tím z přemýšlení. Trhl sebou a přitáhl si pušku blíže k tělu. V místech, kde jí držel se vytvářel mastný otisk jeho dlaně. Zaostřil na muže vedle sebe, který si právě stěžoval komandérovi, že sčítáním jen zdržuje. Mohlo mu být tak pětatřicet a důraz jeho stáří dával i krátký, prošedivělý plnovous. Přesto měl vypracované svalstvo a pušku držel sebejistě. Všiml si, že je pozorován a zazubil se v odpověď. Wep se lekl a prudce stočil zrak před sebe. Pokud ho děsí jeho spolubojovníci, jak to pak bude vypadat za tím kopcem? Tahle otázka navázala na jeho vyděšení a zarazila přístup dalším myšlenkám. Stáli ve dvojstupu po třiceti lidech a čekali, až je jejich jediný důstojník přepočítá. Nikdo z nich přesně nevěděl proč tu bojují. Na to byli moc bezvýznamní. Město nejspíše odmítlo zaplatit výpalné. Mafiáni z Corpus Christi si hlídali svoje dlužníky.

"Ták vojáci!" Zaburácel komandér, když došel na konec řady. "Rozptylte se mi po svahu a počkejte na povely svých poddústojníků!" Wep se otočil a vydal se za desátníkem jeho oddílu, kolem kterého se začali soustřeďovat další muži.

"...nezapomeňte překontrolovat perimetr, než se pustíte dál." Vykládal právě desátník. "Pak deme na severovýchod zajistit silo. To už ale všechno znáte. Dotazy?"

Ani nečekal na odpověď a vydal se za komandérem. Wep si klekl na své místo a se skloněnou hlavou nahlédl za svah. Vesnice vypadala poklidně a bezstarostně. Většina zdejších budov byla postavena ještě před válkou. Bombám sice utekly, ale jak je dnes vidět, válce ne. Pak si toho všiml. Tři muži klečící na střeše jednoho z domů. Další schovaný za autem. Zavřel oči a pomalu zacouval za svah. Puška ho pálila v rukou a nedostávalo se mu slin. Všichni kolem něj se náhle zvedli a dali se do běhu směrem přes pláň. Až teď si uvědomil, že jeho desátník křičí povel ke steči. Nerozhodně se postavil a rozeběhl se za ostatními, kteří před ním už měli 20 metrů náskok. Planina, která je dělila od města mu připadala s každým jeho krokem delší. Začínal na sobě cítit účinky přehřátí. Muži před ním zvedali oblak dusivého prachu, do kterého se nořil. V běhu klopýtl a helma mu spadla z hlavy. Ani se neotočil. Běžel jako šílený stále vpřed. V tom to přišlo. Z oken a střech domů začala dunět střelba. Nikdo ji neopětoval, všichni jen běželi. Vítr nyní měli v zádech a to je vybouzelo k ještě většímu výkonu. Wepovi se vše zdálo jako sen. Před zrakem se mu vytvořil tunel, který musel proběhnout, aby si zachránil kůži. Jeden z mužů, běžících před ním, spadl tváří do písku. Wep byl jediný, kdo projevil zájem a k postřelenému si klekl. Nadzvedl ho a hned ho zase pustil. Muž dostal zásah do lícní kosti. Wep si přiložil pěst k ústům a zadržel zvracení. Zatočila se mu hlava a upustil pušku. Střelba se náhle zkoncentrovala. Ohlédl se k městu. Jeho oddíl právě dosáhl města a pustil se do boje. Za nimi ležela řada půltuctu padlých. Silná ruka ho chytila za límec a zvedla na nohy. Kolem něj proběhl druhý sled vojáků.

"Tady nejsme na prázdninách!" Vykřikl mu do tváře jemu neznáý desátník. Do rukou mu vrazil pušku a strčil ho směrem k městu. Wep se dal opět do běhu. Při pohledu na zabíjení před sebou celý zesinal. Obránci ze střech byli zatlačeni a nyní se stahovali k další barikádě. Wep si ani nevšímal krve, která mu kapala z prokousnutého rtu. Doběhl s druhým sledem k prvním domům a přelezl barikádu. Muži vedle něho zapraštělo ve stehení kosti a ten se s křikem svalil k zemi. Wepovi stačil rychlý pohled aby zjistil, že jsou nekryti před třemi obránci, kteří stříleli spoza zrezivělého pick-upu. Skočil ke stěně a rukama si schoval hlavu.

"Jdeme Wepe!" Podíval se nahoru a uviděl svého kámoše z Christi. "Tak dělej!" Wep se zvedl a v předklonu se dal do běhu za Juonem. Ten zaběhl za roh domu a úzkou uličkou vběhl do paralelní ulice. Bokem k nim tam byl muž s automatickou karbinou kryjící se za barelem. Na zemi před ním leželi dva jejich mrtví spolubojovníci. Juon si klekl a namířil na něj puškou. Wep se krčil pět metrů za ním a zadržoval třas. Muž za barelem se vyklonil a střelil jednoho z útočníků na hlavní ulici do hrudě. Okamžitě se skryl před odvetnou salvou a přitom si všiml hlavně, která ho sleduje. Juon se začal nepřiměřeně potit. Muž seděl a překvapeně se díval na pušku, která ho mohla ve kterémkoliv okamžiku zabít. Juonovi se začaly třást ruce a pot ho štípal v obličeji. Obránce, nyní už odevzdaněji, čekal na kulku se svým jménem. Jedna ze střel, které zasáhly barel, prorazila dvojitou vrstvu kovu a trefila ho do krku. Zády narazil do země a rozbil si hlavu o chodník. Juon se otočil na Wepa ve snaze zjistit, co si myslí. Ten mu ale pohled nevrátil. Hleděl na vojáky, co kolem nich probíhali ulicí. Byly jich tu tak dva tucty. Hlavní ohnisko útoku. Vyběhli z postraní uličky a přidali se ke skupině. Vozovka byla roztříštěná a zanesená majetnickým pískem navátým z pouště. Když po ní běžel, pod nohama mu občas zvonily prázdné nábojnice. Uběhli 100 metrů, aniž by narazili na jediného obránce. Zleva sice slyšeli střelbu, tady ale bylo prázdno. Wepa překvapilo i to, že nikde nevydí žádné neozbrojené civilisty. Domy zde byly oprýskané, přesto v rámci možností udržované. To se v Corpus Christi moc nevidělo. Město se topilo v mámidlech a chaosu ovládaným mafií. Jedinné, z čeho město žilo, bylo vydírání a peníze lidí, hledajících povyražení. Tady ale viděl několik ohrad s dobytkem, malé farmy i fungující kovárnu. Ti lidé tu žijí a pracují, a oni je napadli kvůli tomu, že jim nedali výpalné. Prostředky, které pak mohou být v Christi prohýřeny a tím vytvořeny ještě větší zisky. Zisky, za které se najímají žoldáci, kterými se vynucuje poslušnost. Uzavřený kruh zla.

Ulice ústila na velké náměstí se spoustou paprskovitých uliček. Vojáci se začali rozptylovat po place a střílet na kryjící se obránce. Ozvala se dutá rána a v jedné z ulic vlevo, kterou na náměstí střílel jeden z jejich oddílů, explodovala nálož. Stará vozovka se rozrdrtila a spolu s pouštním prachem se vyzvedli do výše. Uprostřed náměstí totiž stál tank. Byl zřejmě již dlouho nepojizdný, jeho dělo však stále fungovalo. Wep s Juonem se rozeběhli podél náměstí, aby unikli peklu, které se na něm rozpoutalo. Minuli několik vojáků, kteří se pokoušeli dostat do zamčených vchodů a blížili se k malému plácku vedle náměstí, který snad dříve býval parkem. Kolem lítalo spousta munice různých ráží, aby se se svištěním zabodávaly do stěn a krytů. Bylo Fascinující, jak lidé, kteří byli odkázáni jen na své síly a tísíciletí staré postupy obživy, dokázali obnovit chod Texaské zbrojovky ve Freeportu. Ta nyní chrlila množství nové munice a spotřebovávala nenahraditelné zásoby kovů. Jako kdyby starověcí bohové války nebyli nasyceni Velkým ohněm a dále vyžadovali pravidelné přísuny násilí. Zbrojovku měl pod kontrolou kartel z Corpus Christi, který tím zabodával hřebík do rakve celému regionu. Samozřejmě že to nedělal pro zlo samotné. Dělal to pro zisk.

Wepovi se zasekla noha a spadl na zem. Myslel, že zakopl, ale tlak na noze neustal. Podíval se za sebe. Za nohu ho držel zaprášený muž, který měl břicho a ruce pokryté krví. Skrze zakrvácené ústa posílal tichou prosbu o pomoc. Wepa zachvátila panika a pokusil se ze sevření vymanit. Muž měl na svůj stav neuvěřitelně velkou sílu a udržel se i na jeho kopající noze. Do Wepova zorného pole vběhl Juon, který zraněného dvakrát střelil do hlavy. Wep se vyprostil a odskočil od mrtvého. Hlava byla roztříštěná a mrtvé uči na něj stále upíraly svůj zarudlý pohled. Opřel se o stěnu a pokusil se dívat jinam. Jeho oči se však stále stáčely k tomu smrtelnému výjevu, jako kdyby to byl jediný mrtvý v tomto městě. Tank opět vystřelil. Podíval se na něj a zahlédl pětici žoldnéřů, jak k němu běží z boku. Věž tanku byla z poloviny uříznutá a zbyla jen přední strana pancíře s dělem. Vojáci doběhli až k tanku a postříleli oba jeho střelce. Jinde zas viděl, jak voják ubíjí zraněného nepřítele puškou. Celé náměstí bylo v oblaku zvířeného prachu, který milosrdně zakrýval většinu utrpení, které zde probíhalo. Wep se zvedl a vydal se za Juonem. Šli středem náměstí, kde se stále ještě ozývala doznívající střelba. Na některých místech byly vidět obdelníky vytlačené do země, které ukazovaly ještě nedávné pozice trhových stánků. Kdesi na východě se ozvala hlasitá exploze. Wep už nyní neměl strach. Byl netečný a odevzdaný. Z věznice, která byla ani ne padesát metrů od náměstí, začali vojáci vyhánět dlouhý zástup lidí, kteří se tam schovali před bojem. Nahnali je doprostřed plácku a donutili je lehnout si na zem. Několik žoldnéřu zase přitáhlo brahmínu a zatímco jí stahovali z kůže, jiní rozdělali na náměstí ohniště. Wep s Juonem si sedli na schody radnice a pozorovali rabování. Na něco takového neměli ani pomyšlení. Juon něco říkal, ale Wep ho neposlouchal. Když se na výpravu s Juonem přihlásili, viděl za tím jen výdělek. Ani ho nenapadlo děsivé strádání, které tu během té hodiny spatří. Nebál se, že bude muset zabít. Už jednou člověka zabil. Tehdy to ale byl zavšivený bandita, kterého za člověka ani nepovažoval. Tohle bylo něco jiného. Doléhala na něj histerie a strach každého jednotlivého člověka v tomhle městě. Už se ale nebál - teď už ne. Už se nebál vůbec ničeho. To, čím v tu chvíli byl, už nebyl on. Podlehl bojové horečce, na kterou už byla většina přítomných žoldnéřů zvyklá. Tep se mu pomalu mírnil a adrenalin ustupoval. Nastupovala letargie. Vojáci vytáhli z davu jednoho staršího muže a obvěsili ho na praporu. Pravděpodobně místní starosta. Nebylo to moc důležité. Šlo jen o to někoho po vítězství popravit. Z druhé strany se vedle Wepa posadil ten zarostlý muž, který vedle něj stál při sčítání před bojem. Zahekal, jak si protáhl bolavá záda a pak se na něj zakřenil. Wep se mu nedokázal podívat do očí, když mu žoldák vyprávěl o tom, jak na jeden zásobník zabil tři lidi. Přišel k nim jeden z poddůstojníků a řekl jim, že se přidají ke skupině, která půjde dobýt severozápad města, stále bráněný hrstkou ozbrojenců.

Vydali se tedy na místo, kam je desátník odkázal a počkali až se všichni sejdou. Bylo jich čtrnáct, nebo patnáct. Poddůstojník dal pokyn k opatrnému postupu. Když došli na malé parkoviště před polozřícenou poštou, desátník nařídil zastavit a poslal vpřed dva průzkumníky. Ti vyběhli a skryli se za zrezivělou dodávku. Všichni bez dechu čekali. Průzkumníci se opatrně zvedli a doběhli až k budově. Jeden z nich se po chvíli otočil a dal signál, že prostor je čistý. Desátník mu odpověděl mávnutím ruky a pak vpřed poslal polovinu ze zbývajících mužů. Když došli k dodávce, zarachotil kulomet, který okamžitě poslal do pekla dva z nich. Všichni se začali krýt za co šlo a stříleli všemi směry. Desátník se pokusil několika povely ovládnout situaci, ale nebyla šance ho slyšet. Zbylí vojáci vyběhli z krytu uličky a přidali se k boji. Wep se rozeběhl za Juonem a schovali se pod rozpadlý přívěs. Ukázalo se, že na střeše pošty je půltucet lidí. Kov svištěl vzduchem a lidé křičeli bolestí. Dva průzkumníci, kteří byli poště nejblíže vběhli dovnitř. Hned na to vchodem zaduněl výbuch a ven se vyvalil sloup dýmu. Několik vojáků využilo dočasného oslepení obránců a rozeběhli se přes parkoviště. Wep se dal za nimi a u rohu pošty je s Juonem dohnali. V malé slepé uličce, která vedla podél budovy bylo požární schodiště. Okamžitě se dali do jeho zdolání. První na střechu vyběhl zjizvený veterán se samopalem a dal se do nepřerušované střelby. Muž, co vyběhl po něm však dostal ještě na vrcholku schodiště zásah a svalil se na za ním stojícího Wepa. To zabránilo, aby se ostatní dostali po úzkých schodech nahoru a než ho odvalili, bylo po boji. Veterán stál nad řadou mrtvých těl a zvedl na ně palec. Pak se přehnul přes okraj střechy a mávl na vojáky na parkovišti. Ozval se výstřel a muž přepadl dolů. "Nestřílejte!" Křičel Juon, ale muži to už nepomohlo. Byl mrtvý dříve, než dopadl na rozpálený chodník. Když okradli mrtvé a sešli dolů, čekal tam na ně samotný desátník, který je rozdělil na dvě dvojice a ukázal jim na mapě jejich oblast k průzkumu.

Wep s Juonem se vydali do jejich sektoru a rozhlíželi se po okolí. Přestože tu Wep nezabil jediného člověka, připadal si jako spoluviník smrti každého z nich. Došli na rozcestí a vydali se širokou ulicí vpravo. Bylo mu zle ze zbytečnosti zabíjení všude kolem. Ještě více ho však děsili lidé se kterými sdílel prapor. Jako by z celé záležitosti měli potěšení. Vyžívali se v zabíjení bránících se farmářů a ve znásilňování jejich vdov. Připadalo mu, že on sám je tu omylem. Jako by ho neznámá síla vytrhla z koloběhu pomocných prací v Christi a vrhla ho do situace, které nerozumí. Stále před očima viděl zraněného muže, který ho žádal o pomoc. Byl postřelený, zakrvácený a v šoku - přesto se ho bál. Bál se ho i nyní, po jeho smrti, jako by se mu stále mohl pomstít za jeho bezohlednost. A to šlo jen o jeden fragment smrti tohoto dne. Viděl před sebou celou mozaiku lidí, kteří dnes zemřeli, nebo ztratili někoho blízkého. O to horší byla celá akce, že šlo jen o děsivé divadlo. Kartel z Christi z toho samozřejmě nemůže mít žádný příjem. Pokud z toho dostane vůbec nějaké peníze, sotva to pokryje náklady na vojáky a munici. Jediné, o co jde, je vyděsit ostatní komunity, aby se nepokoušely jít stejnou cestou. To má však jen diskutabilní efekt, protože zatímco polovina se opravdu "poučí", druhá se rozčílí ještě víc a přidá jí to jen další důvod k odporu. Hrozbou se nedá udržet stabilní vláda a mafiáni to věděli. Přesto to ale pro ně byl nejvýhodnější způsob a padesáti procentní úspěch pro ně znamenalo víc než dost. Wep byl zhnusený při představě, že pro tyto lidi po roky pracoval. Došli na další rozcestí a zabočili za roh. V polovině ulice dostal zásah do hlavy.

ANKETA

Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist