Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Procházel městem a tak, jak vítr smetává odpadky z chodníku, tak tento muž od sebe odháněl, jen pouhým pohledem, obyvatele tohoto města. Město na něj působilo velmi depresivně. S očima sklopenýma k zemi procházel ztichlou ulicí. Před ním se obyvatelé stahovali a za jeho zády se zase zpoza rohů domů dívali co se bude dít. Ale nic se nedělo. Záhadný muž vešel do místní krčmy, okamžitě se vyklidily všechny místa jen hostinský stál vystrašeně na svém místě za barem. Muž si poručil něco k pití a barman mu podal nejbližší flašku, která mu stála po ruce aby se nemusel ani hnout z místa. Muž se napil a něco jakoby stékalo na zem. Tak tam seděl do večera, tvořila se pod ním větší louže, barman stál stále na svém místě a několik postav sledovalo muže přes zasklené okenice. Jeden z nich seskočil z okna a řekl velmi tiše a napjatě "Musí to být ohromná síla co přinutí člověka stát na jednom místě bez pohnutí a to vše bez jediného pohledu, bez jediného slova" Jen to dořekl ucítil mužův pohled, spadl na zem a začal se třepat. Po chvíli přestal a s křikem odběhl do nejbližšího domu. Diváků přibývalo, ale nikdo z nich ze sebe nevydal ani hlásku. A pak úplně všichni, co stály před krčmou, zahlédly něco, co si budou pamatovat do konce svého života. Zahlédli část života tohoto muže. Ale nebyl plný hrdinství ani nebojácnosti, plný dobrých skutků ani vítězství. Naopak bylo v něm jen zklamání, nepřátelství, prohry, smutek, beznaděj. Všem okamžitě zkameněly tváře, jeho život byl tak chmurný až se všem chtělo brečet a umřít zároveň. Po schodech v krčmě scházela velmi atraktivní, celá v červeném mladá žena kolem dvaceti a došla až k muži. Dlouze a smutně se na něj zadívala a cítila jeho pohled. Odejmula ho a zašeptala "tatínku". V tu chvíli už v krčmě neseděl žádný muž a nestála tam žádná žena. Jen na konci města stála podivná zahalená postava a mávla rukou a zaklela toto město. Pak se jen otočila a odcházela. Nikdo se nesnažil opustit město, všichni ale začali žít jinak. Ze všech se staly zrůdy, podivné bytosti. Už nebyl vůbec žádný důvod pro nic. Všichni zůstali v tomto městě, všichni zůstaly v NEKROPOLIS.
|
