Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
Chodbou duněli kroky několika mužů.Muži byli tři,jeden nesl v ruce těžký kovový kufr další měli zbraně připravené k palbě.Mířili do hlavní místnosti pro odpal jaderných hlavic,která byla umístěna v Pentagonu velitelství všech vojenských sil Ameriky,a navíc byla napojena na jednotlivé raketové základny takže stačilo zmáčknout knoflík a… Smáli jste se protivníkum a pak utíkali….. Ten muž jež nesl kufřík se jmenoval Bud Smith a sloužil armádě,nikoliv V ale jen armádě.Dělal svým způsobem kancelářskou krysou ale proč ne když mu za to platí a navíc v týhle mizerný době kdy není ani dost ropy to není špatný .Zatím nevěděl co v kufru nese ale měl neblahé tušení když věděl kam míří.Stanul před velkými ocelovými dveřmi u kterých stáli další čtyři ozbrojenci s laserovými puškami.Bud vstoupil do místnosti.Byla plná uniformovaných generálů a několika počítačů. "Ale pan Smith no konečně zde"ozval se generál Wilson "takže ten kdo tu již není potřebný smí odejít" jako na povel tři čtvrtiny lidí z místnost odešli.Položil kufr na stůl a odemkl pouta které ho ke kufru poutali.Nyní zbylo v místnosti pouho pouhých sedm."Takže Bude ten kufr co jsi donesl teď rozhodne o celý týhle podělaný válce" pak se otočil ke ostatním uniformovaným vojákům a řekl "pánové poslední transport do Vaultu 0 odjíždí za 15minut opakuji kdo chce odejít smí".Bud se již chystal odejít ale zarazil se když uviděl že v místnosti zůstal s generálem Wilsonem sám."no pane takže je to asi na nás.Mýlím se snad? "Ne,nic jiného jsem vlastně nečekal" . Myslíš na to jak přes tělo kamaráda padáš, cizímu meči docela svědčil úprk a tvá nechráněná záda Generál došel ke stolu na kterém ležel kufr zadal bezpečnostní kódy a otevřel ho. "Bude,jak si se určitě dovtípil tohle jsou kódy k odpálení všech atomových bomb v celý Americe" s těmito slovy vzal první klíč zasunul jej do zámku odemkl a za malé krabičky uprostřed vytáhl tři dlouhé válečky vyrobené z tmavého plastu.Na každém byla v půlce rýha .Generál Wilson vzal první váleček a přelomil ho přesně uprostřed,vytáhl z něj světle červený papírek s kombinací čísel písmen.Přistoupil k jednomu z počítačů zadal kód a zmáčkl červen tlačítko.Na monitoru se objevila suchá hláška:"Rakety 1-5 připraveny k odpalu" .Další váleček,další počítač,další kód,další hláška.Takto obešel všechny počítače.U posledního počítače připojil do portu malou krabičku s červeným tlačítkem ."Takže je nutné udělat tohle, poplach je spuštěn čili by lidé měli být ve vaultech, problém je to že se naší rozvědce podařilo zjistit že jakmile se odsud odešle signál o vypálení bomb tak se na tohle místo automaticky pošlou dvě atomové bomby.""Jak dlouho to bude trvat než přiletí?"otázal se Bud."Maximálně deset minut víc určitě ne".Bud se zahleděl do neznáma.Takže to je konec,napadlo ho.Kdo ví co bude až to začne,či spíš skončí?Mně už to asi bude jedno.Budu hryzat zem."Máme to pěkné vyhlídky",ozval se Bud nahlas."Ano ale omluv tuhle banalitu ale je to naše poslání."řekl Wilson a šel ke klávesnici zmáčkl několik kláves a na velkém monitoru se objevil prezident."Pánové to co právě děláte vám Amerika dokonce svých dnů nezapomene"pronesl tak slavnostně až to zamrazilo"až zmáčknete to červené tlačítko tak pošlete hromadu komoušů do pekel,kam patří."nadechl se a pokračoval "my doufáme že naše rakety neminou a že poplach který jsme spustili budeme moc vysvětlit jako cvičení"znova nabral dech do plic a dokončil"vaše obět pánové nebude nikdy zapomenuta sbohem."obrazovka zhasla.Generál pomalu došel ke stolu vzal krabičku do ruky a……….zmačkl tlačítko. Tajemná ruka kohosi neviditelného nahoře v oboře letohrádku zhasí světlo žití tvého……. "A je to tady"promluvil Wilson.V koutku místnosti ležela taška generál z ní vytáhl láhev whisky."Žena říkala že mě ten alkohol jednou zabije a evidentně měla pravdu.No co se dá dělat."nalil dvě skleničky.Bud si vzal skleničku plnou až po okraj a "kopl ji do sebe" "Moje přítelkyně mi kdysi řekla že další doutník muže být můj poslední"vytáhl dva a jeden podal generálovi,ten s kapsy vylovil zlatý zapalovač s znakem mariňáků. "U Maríny?"otázal se Bud "jo" "zabil jste někdy někoho?" "jo" přemýšlel jste někdy poslední nad vlastní smrti když jste byl v akci?" "chlapče pokaždé když jsem slyšel že ze tmy letí kulka nebo jak někoho s mých kámošů zabijí nějací povstalci jako třeba v 55 v Africe měli jsem získat prototyp nějaké zbraně či co.Všichni moji muži umřeli jen já to přežil.Strašný pocit.Věř mi." "Generále?" "jo" " víte že jste právě zabil přes miliardu lidí?" "Jo" "Nic víc?" "Udělal jsem to pro Ameriku a pro její děti" "Kdo dává Americe právo zabít přes miliardu lidí?" "To je to nejhorší.Nikdo" Oba dva strnule hleděli na americkou vlajku.Pár hvězd a pár pruhů "Pro co zemřít?Pro Ameriku? Pro zítřek?Pro vyznamenání Im memorian ?Ne pro nic se nemá zemřít.Bud otevřel okno a vyvěsil vlajku na stožár připevněný vedle okna.Jak to bývá ve filmech,patrioticky zaplála ve větru Plály tenkrát oči plály,když statečné a pyšné vlajky vlály, stály pevně řady stály jenže zimní loutka nerovná se králi …….… Bud se posadil, generál dopil whisky ,doutníky byly dokouřeny.Zbývali jediné.Čekat.Čekat na smrt. A ta přicházela….. Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli,pozemská část má svůj hmotný cíl…… Své milé panně již nikdy nepolíbíš čelo pomalu prchá z obalu podstata a země zpátky příjme tělo…. Byly použity texty z písně bílá hora od D.Landy :o)
|
