Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


Hnoj - Odešel jsem


Odešel jsem, abych zapomenul a byl zapomenut. Vše co měl přinést zítřek, přinesl už včerejšek. Veškerá naděje, kterou jsem kdy měl se změnila v jistotu. V jistotu, že umřu sám. Jak to můžu vědět? Vím to, protože jsem odešel. Odešel jsem, abych už nikdy nemusel vidět ty, kteří pro mě tolik znamenali. Odešel jsem do pustin, abych tam dožil s vědomím, že to nebylo vyloženě špatný, ale rozhodně to mohlo být lepší.

Ještě před několika lety jsem býval samotář. Býval jsem lovec, odcházel jsem do pustin a vracel se za několik dní s nákladem gekoních kůží, nosil jsem jich dost na to abych mohl chlastat. Tiše jsem nasával u baru. Nasával jsem a druhý den jsem zase odešel, abych na několik dní zmizel a nasál samoty. Když je člověk sám může se soustředit a přemýšlet. Ale pak jsem se rozhodl, změnit svůj dosavadní život, ve které hráli lidé jen tu nejpodřadnější roli. Lidé pro mě nic neznamenají, protože dokážou strašlivé věci, ale také dokážou nádherné věci, ale radši se jich budu stranit a budu žít sám, než abych byl svědkem těch strašných věcí. Možná bych se stal svědkem i těch krásných věcí, ale za jakou cenu? A staly by se vůbec?

Začal jsem vyhledávat společnost. Přestal jsem popíjet sám, whisku, ale začal jsem svými novými přáteli sedět u piva. Všichni mi začali říkat, že jsem docela příjemnej člověk a to mi dělalo dobře. Předtím se prý na mě dívali jen jako na opilce, který se válí po baru, ale teď jako na přítele. Dobře jsem nechápal, co myslí tím přítele. Snad člověka, kterému můžou říct svoje příhody a trápení, nebo člověka kterému věří. Moji „přátelé“ pro mě byli jako kameny v poušti, prost tam byly nic důležitého pro mě neznamenali. Prostě tu byli a to bylo vše. Začal jsem je vyhledávat, abych se po večerech až tak nenudil, protože všechny předválečné knihy ve městě jsem už přečetl. Veškeré moje vztahy s nimi byly naprosto odosoběné, neměli „šťávu“, byli pro mě jen povyražením. Ale i s nimi jsem se ve skrytu duše stále cítil osamělý a nejhorší na tom bylo, že to byla pravda…

Ale pak to přišlo. Potkal jsem Ho. Byl to taky lovec a já ho znal už z dřívějška, stal se mým přítelem, tím pravým člověkem, kterému můžete říct všechno. Věřil jsem mu. Začali jsme lovit spolu a všechno se mi začalo dařit a já jsem zavrhnul své dřívější přátele, jen abych se necítil tak sám. Ale pak se mezi nás vložila žena. Nikdo z nás se o ní nezajímal. Zajímala se ona, ale zajímala se na obě strany, byla to mrcha. Byla úskočná a prolhaná. Asi dva týdny jsem jí ignoroval a nasával, ale pak se mi zalíbila. Těžko říct proč, asi jsem si chtěl něco dokázat, nebo něco dokázat svému okolí. Těžko říct proč jsem se o ní začal zajímat. Prostě se to stalo a teď už je pozdě na to řešit to. Byla naprosto přístupná a já se s ní hned první noc vyspal. Těšil jsem se na to, protože ženskou jsem neměl už aspoň dva roky. Ale když už na to došlo, zjistil jsem, že to bylo stejně neosobní jako jakýkoliv můj vztah. Bylo to pro mě jako lovit, pronásledoval jsem to a když jsem to dostal, ztratil jsme o to zájem. Prostě to bylo moje, jenže co teď s tím?

Druhý večer se začala ovíjet kolem něj. Jo, mě je to úplně jedno, já už o ní zájem nemám. Brzo spolu odešli. A tak jsem tam seděl. Sám. Jako za starých časů. Seděl jsem tam sám a nasával. Ráno jsem se probudil za svítání pod barovým pultem se strašlivou bolestí hlavy. Žlutý kotouč slunce se pomalu vynořoval zpoza obzoru a dveře se otevřely. Stál tam on, stál ve světle a vypadal jako přízrak. Zašel ke mně a zaklekl. „Myslim, že už bysme se nikdy neměli vidět,“ řek mi a otočil se k odchodu. Můj alkoholem ztuhlý mozek pomalu začal pracovat a mě došlo, co mi to vlastně řekl. „Proč?“ vykřikl jsem na něj ještě když vycházel ze dveří. Neotočil se na mě. Prostě odešel aniž by řekl aspoň „Ahoj“. A v tu chvíli mi to došlo, byl jsem sám a vždycky budu sám. Nikdy to nezměním, ani kdybych chtěl…

Odešel jsem, abych byl sám, protože jsem vždycky byl sám. Pochopil jsem sám sebe mou vlastí podstatou byla samota a proto se to vždycky posralo, protože nejde změnit to, co je předem dáno. Takový to je a takový to i bude, teď jsem to konečně pochopil. Není jiné cesty než odejít. Odejít, abych mohl být sám sebou. Abych mohl být sám.

A tak jsem odešel do pustin abych už nikdy neviděl své staré přátele, Jeho ani jí. Odešel jsem abych zapomněl a byl zapomenut.
Abych byl zapomenut.

ANKETA

Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist