Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. kontakt .. poslat novinku .. kniha hostí .. fórum .. archiv ..

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


HNOJ - Spravedlnost Pustiny


Zločin

Býval jsem karavaník. Jezdil jsem s karavanami s vodou a zásobami jídla z Města HUB do základny bratrstva oceli, Nekropole, Junktownu a ještě mnoha dalších míst. Jednou těsně po návratu s karavanou jsem hned zamířil do obchodu se zbraněmi abych doplnil náboje do své milované pušky a pak jsem zamířil do zdejšího baru Maltese Falcon, který vlastnil zdejší mafiáský bos, který se jmenoval Dekker a jednou se mě pokusil najmout na vraždu nějakého obchodníka s vodou. Slyšel jsem že tuhle práci pro něj udělal někdo jinej, ale to není náš příběh. Tak jsem došel až k baru a dal jsem si pivo a panáka, napadlo mě taky najmout si holku na tuhle moc, už žiju sám skoro 6 let. Ženu mi zabili nájezdníci. Posadil jsem se ke stolu, kde se hrály karty, vydělal jsem dost peněz a tak jsem se dal do hry. Někde jsem slyšel že automaty v tomhle baru jsou seřízený, tak aby se nedalo nic vyhrát. Hra ubíhala a můj účet přibýval, ale ve hře se mi celkem dařilo a pak se to stalo. Měl jsem velkou postupku a moji protihráči neměli nic a já vyhrál úplně všechno!!! Ještě nikdy jsem nic nevyhrál a teď najednou takovej balík! Když jsem si shraboval peníze, tak po mě vystartoval chlap co seděl celou dobu naproti mně a všechno co měl prohrál, v ruce měl najednou nůž a s řevem :“Ty Hajzle zlodějskej!“, mi skočil po krku, ale já naštěstí uskočil a on se mi sesypal k nohám s nožem v ruce. Vytáhnul jsem brokovnici a vrazil mu jí k hlavě řek mu ať se uklidní nebo na něj zavolám šerifa. On zařval: “Seru na tebe a seru i na šerifa“ a vrhnul se na mě a já ho střelil přímo do obličeje. Padl mrtev k zemi a začali se sbíhat lidé. Na jeho mrtvolu nebyl moc hezký pohled, brokovnice mu servala většinu z obličeje a všude byla spousta krve… Najednou dovnitř vběhly městské stráže, odzbrojili mě a odvedli k šerifovi. Ten se na mě ani nepodíval a zavřel mě do cely na konci chodby a odešel a zavřel dveře. Bylo už hodně po půlnoci a tak jsem se svalil na kavalec a přemítal o tom co se mi stalo v posledních několika hodinách. Věřil jsem tomu, že mě pustí a já se vrátím zpátky ke karavanám a svému životu. A tak jsem šel spát s nadějí na nový zítřek.

Obvinění a Soud

Druhý den ráno mě probudil šerif a bez jediného slova mě odvedl k výslechu, byl tam ještě jeho zástupce Jerry, znali jsme se už aspoň 3 roky a byli jsme dobří kamarádi a tehdy jsem si to alespoň myslel. Pozdravil jsem ho : “Ahoj,“ řekl jsem a kývnul na něj a on se na mě ani nepodíval. Byla tam také zapisovatelka, nerudná čtyřicátnice s drdolem, krajně nesympatická osoba. Ptali se mě několikrát na všechny události včerejšího večera. Zkoušeli na mě různý starý policajtský triky, jako že se na něco patli dvakrát, ale já byl nevinný a na všechno jsem odpověděl, přesně tak jak se to včera semlelo. A taky se mě vyptávali, jak to tehdy bylo s tou vraždou obchodníka s vodou, jmenoval se Wright. Řekl jsem jim, že se mě na tu vraždu pokusil najmou Dekker, ale já jsem to tehdy odmítl. Tohle vyslíchání trvalo skoro celý den a pak mě znovu dali zpět do cely s tím, že zítra se uvidí… A tak jsem znovu byl pod zámkem. A červ pochybností do čeho jsem se to zaplet začal nahlodávat moji mysl.
Druhý den pro mě přišel šerif a sdělil mi obvinění z vraždy obchodníka Wrighta a muže jménem Rick Smith, to byl ten muž z kasina. Pak mě znovu vyslýchali ohledně vraždy Wrighta, ale já jsem o tom nic nevěděl. Nic mi nevěřili a moje naprostá bezmocnost se projevila v zuřivosti a já ve vzteku napadl šerifa. Surově mě zbili a hodili do cely. Když šerif odcházel suše mi sdělil, že mě zítra čeká soud. Když je člověk na konci svých fyzických možností a leží v bolestech na zemi, jeho myšlenky se pročistí a zůstane v nich jen to nejčistší zrno pravdy a čistá fakta. Vzpomínal jsem na rvačku v Maltese Falcon, byl jsem ožralej na mol a porvali jsme se s nějakým mladíčkem o holku, bylo mu tak nanejvýš 16. Byl to jeden z těch mladých drsňáků v kožené bundě a jizvou přes půl obličeje se kterou se chlubil a balil na ní holky. Říkalo se o něm, že je to nájezdník a že žije někde daleko v pustinách. Taky se říkal, že on vzal tu Dekkerovu práci a zabil Wrighta a ještě nějakou ženu od dětí katedrály, která vedla jejich nemocnici, ale nebyly důkazy, protože pak opustil město a od té doby ho nikdo neviděl. Já jsem odjel s karavanou do Necropolisu těsně po tom co se to stalo a tak je docela normální že podezření padlo na mě, ale musel tu být někdo kdo dal šerifovi udání a ten někdo byl nejspíš ten kluk. Druhý den mě předvedli k lidovému soudu. Byl jsem obžalován z dvou vražd a vypadalo to se mnou opravdu špatně. Postupně byly předváděni svědci, kteří seděli se mnou u stolu na poker a všichni svědčili proti mně. Jeden z nich se ukázal jako jeho bratr. Ten dokonce tvrdil, že jsem ho napadl já sám a že jsem ho okradl před tímto incidentem u baru. Barmanka zase tvrdila, že jsem byl tak hrozně opilý, že jsem vůbec nevěděl co dělám a několikrát jsem v baru vystřelil do vzduchu… Vymysleli si na mě spousty a spousty dalších naprosto nepochopitelných lží. Poslední jsem byl předvolán já. Soudce mě vyzval, abych řekl něco svou obhajobu. Postavil jsem se před tu nespravedlnost a zařval na něj: “ Ty kurvo soudcovská zkorumpovaná, podplatil tě Dekker, aby se mě zbavil, Di do PRDELE! ,“ poslali na mě ochranku a ta mě znovu zbila a spoutala. Seděl jsem tam a čekal na rozsudek, který jsem už předem znal. Pak soudce vstal a slavnostně vynesl rozsudek: Smrt Zastřelením. Poprava měla proběhnout za úsvitu. Plného beznaděje, nenávisti a smutku mě odvedli mě do cely, dostal jsem poslední večeři. Pak jsem dlouho do noci přemítal o svém životě, o nespravedlnost a litoval sám sebe. Byla to hrozná beznaděj za 2 hodiny jsem měl zemřít a ten čas letěl takovou rychlostí. Ale asi hodinu před úsvitem někdo potichoučku odemykal dveře do chodby k celám. Myslel jsem si, že už si pro mě přišli, ale nebyl to kat. Byl to Jerry, odemknul celu a vešel dovnitř posadil se na kavalec a řekl: “ Já vím, že jsi to neudělal, byl jsem v tom baru taky a všechno jsem viděl, ale nemoh jsem ti nijak pomoct, “ pak se smutně podíval: “Tohle mě bude stát místo a možná i soud pokud mě někdo viděl. Tady máš brokovnici a kápi, Vypadni z města, jak nejrychlejc to umíš. BĚŽ ! “ Na nic jsem nečekal přes hlavu jsem si přehodil kápi přes hlavu, pušku přehodil přes rameno a skryt pod rouškou noci jsem utíkal ven z města do pustin.

Pomsta

Utíkal jsem z Hubu opravdu velice rychle, běžel jsem do hor na východě a schoval se v jeskyni. Dlouho jsem spal. Po probuzení jsem spřádal plány na pomstu, musím zjistit kdo mě udal a to ví jen Dekker, takže se ještě budu muset vrátit do Hubu abych zjistil, kdo mě nařknul. V jeskyni jsem strávil ještě další 2dny, už po mě určitě přestali pátrat více, než je nutné. Po západu slunce jsem vyrazil směrem do Hubu, abych zjistil pravdu. Několik hodin jsem čekal na dávno nepoužívané nákladní rampě Maltese Falcon s několika spícími bezdomovci, čekal jsem až zavřou a Dekker zůstane dole ve svém podzemním bytě sám. Jen chvíli před svítáním se tak stalo a jsem jako stín vplul k Dekkerovi do jeho doupěte. Ten hajz už spal, stoupnul jsem si vedle něj a nacpal mu brokovnici pod noc a kopnul do něj. Probudil se a když viděl mě chtěl volat o pomoc, ale pohrůžka, že jestli zařve o pomoc, odešlu ho expres na onen svět zabrala.
“ Kdo zabil Wrigta? Rychle ! Mluv! “
“ Já vo tom nic nevim a ty už má dávno viset“ Nacpal jsem mu brokovnici mezi nohy a hodně zatlačil, Dekker jen stěží potlačil výkřik bolesti a spustil.
“ Zabil ho jeden nájezdník, všichni mu říkali Zjizvenej Johny. “
“A Gdo mě udal? Johny? “
“ Jo udal tě von. “
“ A kdo podplatil svědky a soudce? Ty? “
“ jo to sem byl já“
“ Proč? “
“ Potřeboval jsem se tě zbavit, ty jsi věděl o tom, že jsem najal tu vraždu. “
“ Aha. Tak jo. Gde najdu Johnyho? “
“ Nevim“
“ Kecáš“ zaril jsem mu brokovnici přímo do koulí až zakvičel.
“ Já vážně nevim, ale ví to jedna kurva co tu pracuje, menuje se Bessy“
“ Tak jo gdyz to rikas“ Vytahnul sem Dekkera z postele a s brokovnicí vraženou v zádech mi ukázal, kde spí Bessy. Probudil jsem jí.
“ Gde najdu Johnyho. “ zeptal jsem se docela mile.
“ To nesmim nikomu říct, von by mě pak zabil. “
Tahle odpověď pro mě nebyla uspokojující, a tak jsem střelil Dekkera Brokovnicí do kokena, zhroutil se v bolestech. Bessy se zřejmě lekla.
“ V táboře nájezdníků asi 8 mil na jih od Nekropole. “ vykřikla.
V tu chvíli se začali sbíhat Dekkerovy stráže, protože slyšely výstřel a tak jsem musel urychleně opustit tento bar. Dekkerovi jsem se už pomstil dost, do konce života nebude moct chodit normálně. Byla to dlouhá noc a tak jsem se vrátil do svojí jeskyně, abych nabral síly na pomstu Johnymu. Ráno bylo velice svěží, alespoň mě tak připadalo. Věděl jsem kde leží Nekropolis, po několikahodinovém pochodu jsem dorazil k Nekropoli a stočil se na jih. Bessy neměla moc odhad, nebyl to 8 ale 23 mil, ale to jedno. K nocležišti nájezdníků jsem dorazil těsně nad ránem. Tiše jsem se proplížil ke spícím nájezdníkům, tak abych je nevzbudil, ale to bylo celkem jedno, protože byli úplně opilí… Sebral jsem jim veškeré střelivo a zbraně, které jsem na šel. A hodil je do blízké pukliny ve skále. Všechnu jejich vodu i alkohol jsem vylil a odešel na kopec, abych se bavil jejich zamtjem. Psychologická válka začala. S pobavením jsem sledoval, jak ti hlupáci hledají zbraně zbraně a vodu. Asi po půl hodině marného hledání poslali jednoho z nich mým směrem pro vodu. K mému překvapení to byl sám Johny. Počkal jsem si na něj za keřem a když šel okolo vrazil jsem mu pušku do zad. Johny se otočil a s úlekem ve tváři mě poznal.
“ Proboha, Dekker řikal, že tě popravili….“ Vyjekl zděšeně.
“ Jak vidíš, ještě žiju a jsem tu abych se ti pomstil svedl jsi na mě vraždu Wrigta a mě málem zastřelili “
“ To není všechno co jsem ti kdy udělal…“ Prohlásil smutně a v jeho dětské tváři byl vidět strach.
“ Co jsi mi ještě udělal? “ Zeptal jsem se nechápavě.
“ Skupina nájezdníků se kterou žiju ti zabila rodinu, tehdy mi bylo 12 a jen jsem přihlížel…“ asi se styděl za to čeho byl svědkem…
“ Proboha, “když jsem si vzpomněl, jak mi zabili ženu a děti vyhrkly mi do očí slzy. “ Kolik je jich v táboře? “
“ Sedm. “ odpověděl.
“ Ty svině! “ přivázal jsem Johnyho ke skále, aby neutekl, nechám si ho nakonec.
Vydal jsem se do tábora nájezdníků, jak mě uviděli běželi ke mně s klacky v rukou a křikem. Začal jsem střílet, nedal jsem jim jednou šanci, copak dali šanci oni mé rodině? Jediné, co jsem měl v tu chvíli byl pomsta. Stačilo sedm výstřelů a leželo zde sedm těl, která jsem nechal v pustinách na pospas supům. Nic jiného si nezaslouží. Pak jsem se vrátil zpět k Johnymu. Seděl tam, jako já tehdy v cele, když jsem čekal na popravu, ztratil už všechnu naději na život. V jeho dětské tváři byl vidět, strach ze smrti, kterou tak dobře znal, rozdával jí. Ale bylo to ještě dítě a děti někdy dělají hlouposti. Nechal jsem ho jít do pustin za svým osudem. Zabít ho by byla vražda. A vražda je čin, který je potřeba potrestat a já myslím, že svoboda pro něj bude dostatečným trestem, ticho v pustině ho donutí přemýšlet o svých činech. Dnes jsem vykonal spravedlnost. Spravedlnost pustin je Pomsta. Pomsta je pustá rozumu, je ovládaná emocemi, ale dodá duši obrovský klid. Teď, když jsem pomstil svoji rodinu, můžu žít v klidu. V pustinách.

ANKETA

Miniaplikace


Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Fallout Bible


Vývojářské memoáry

Fallout 3: Van Buren


Rychlé odkazy
České stránky
Templáři VŠB
ABCgames



Zahraniční stránky
No Mutants Allowed
Duck and Cover
Planet Fallout
Fo3 ofic.stránky
Bethblog
The Vault
Trzynasty Schron
Falloup Online

Modifikace
Vault-Tec Labs
Killap.net
Last Hope
Fallout:Resurrection
Fallout:BGE
Mutants Rising
Fallout:Yurop

Pro autorizaci
pište na e-mail


Sponzoři VŠB

TOPlist