Vault šílené brahmíny - největší stránka o sérii Fallout v češtině i slovenčine | Fallout 1, Fallout 2, Fallout Tactics, Fallout 3, Fallout New Vegas, FOnline, Fallout 4
... vstup do vaultu ... orientace ... vaultmasteři ... kontakt ... poslat novinku ... fórum ... archiv ..

Fallout

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
vault-boyové
holodisky
konce
texty ze hry
vychytávky
archiv zvuků
screenshoty
demo
wiki
fórum
download

Fallout 2

novinky
recenze
návod
města
náhodné lokace
postavy
spolubojovníci
předměty
zbraně
brnění
automobil
holodisky
karmické tituly
konce
texty ze hry
kulturní odkazy
zajímavé sejvy
vychytávky
screenshoty
archiv zvuků
mapper
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout Tactics

novinky
recenze
návod
charakter
mise
náhodné lokace
zbraně
brnění
vozidla
holodisky
drogy
screenshoty
multiplayer
hrajeme po netu
tipy a triky
editing
obličeje
modifikace
wiki
fórum
download

Fallout: New Vegas

novinky
recenze
hráčské recenze
návod
spolubojovníci
screenshoty
videa
zbraně
download
wiki
fórum

FOnline

novinky
faq
fórum
FOnline: 2238
status
server-boy 2238
manuál
mapy
instalace
screenshoty
gang VŠB
wiki-boy 2000
download
The Life After
status
manuál

Společné

bible
časová osa
bestiář
pitevna
traity
perky
technologie
zbraně vs. realita
bugy
tajemná tajemství
technické problémy
licence

Fallout projekty

Fallout Online (V13)
Fallout 4
Fallout 3: Van Buren

Příbuzné hry

Arcanum
AshWorld
Fallout: BOS
Fallout 3
Fallout: PNP
Fallout: Warfare
Fallout Tycoon
Lionheart
STALKER
Borderlands

Hry naživo

Fallout LARP
Fallout RP
download

Soutěže

O brahmíní vemeno
screenshot měsíce
žebříček charakterů
žebříček kr. zásahů
masový hrob
rychlonožka

Zábava

povídky
poezie
knihy
komiksy
filmy
hudba
kvízy
humor

Různé

články
rozhovory
jak přežít
wallpapery
bannery
průzkum
srazy a setkání
IRC channel
odkazy

Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.


Douglas Adams - STOPAV PRVODCE PO GALAXII


20. KAPITOLA

   Pt postav se zvolna plouilo zpustlou krajinou. Neurit e se stdala s nijakou hnd, a nkter partie byly dokonce jet nezajmavj. Jako vyschl mol, zbaven nkdej vegetace a pokryt tlustou vrstvou prachu. Navc tu bylo dost zima.
   Zafoda scenrie zjevn deprimovala. Chmurn rzoval stranou od ostatnch a po chvli se jim ztratil z o za mrnou vyveninou.
   Vtr bodal Arthura do o i u, dk zatuchl vzduch mu svral hrdlo. Nejvc vak trpla jeho mysl.
   "Fantastick...," ekl a vlastn hlas mu znl hlue. dk atmosfra patn nesla zvuk.
   "J tvrdm, e je to oputn dra," ozval se Ford. "V ps boud bych se bavil lp." Narstalo v nm podrdn. Copak se ze vech planet ve slunench soustavch Galaxie - z nich spousta je vzruujc, exotick a kypc ivotem - musel po patncti letech vyhnanstv vyskytnout v thle de, kde nen ani stopy po emkoliv, teba jen po stnku s buty! Sehnul se a sebral ze zem hromadu studenho blta, ale neobjevil pod n nic, co by stlo za pekonn vzdlenosti tisc svtelnch let.
   "Ty mi nerozum," vedl Arthur svou. "Tohle je skuten poprv, kdy stojm na povrchu jin planety... cel neznm svt...! Akort koda, e je to takov dra."
   Trillian se schoulila, otsla a zamraila. Byla by psahala, e koutkem oka zahldla sotva postehnuteln neekan pohyb. Kdy vak tm smrem pohldla, spatila jen jejich lo, tie a nehybn stojc o njakch sto metr dl.
   Ulevilo se j, kdy o vteinu pozdji uvidli Zafoda, jak na n mv z vrcholu ternn vlny, aby li bl.
   Zdlo se, e ho nco vzruilo, ale co k, neslyeli. Atmosfra byla pli dk a vtr pli siln.
   Kdy se piblili k vyvenin, zjistili, e tvo kruhov krter o prmru asi sto metr. Svah v okol vnjho valu byl poset ernmi a ervenmi hroudami. Zaali jednu z nich zkoumat. Byla vlhk a jakoby gumov.
   Vtom s hrzou pochopili, e je to erstv vorvan maso.
   Na vrcholku valu ekal Zafod.
   "Podvejte," ukzal dovnit krteru.
   Uprosted leela rozplcl mrina onoho osamlho vorvan, jen neil ani tak dlouho, aby mohl bt zklamn svm osudem. Ticho peruovaly jen slab bezdn stahy Trillianina hrdla.
   "Pohbvat ho asi nem cenu, co?" zamumlal Arthur a hned si pl, aby to neekl.
   "Jdeme," ekl Zafod a vykroil do krteru.
   "Coe, tam?" Trillian neskrvala znechucen.
   "Jo," ekl Zafod. "Musm vm nco ukzat."
   "Vidme," ekla pke Trillian.
   "Ale tohle ne. Nco jinho. Pojte."
   Vichni ti trochu vhali.
   "Tak, pojte," nalhal Zafod. "Nael jsem cestu dovnit."
   "Dovnit?" zhrozil se Arthur.
   "Do nitra planety. Je tu podzemn chodba. Pod nrazem vorvan pukla... a my do n tudy vlezeme. Tam, kam lidsk noha nevkroila pt milin let, pmo do hlubin asu..."
   Marvin si zaal ironicky prozpvovat.
   Otsajce se hnusem sestupovali za Zafodem do krteru a usilovn se snaili nevidt jeho nebohho pvodce.
   "ivot," pronesl chmurn Marvin, "si me hnusit nebo ho ignorovat. Ale lbit se neme nikomu."
   V mst vorvanho pdu se pda proboila a odhalila rozshlou s chodeb a galeri, te ovem z vt sti zavalench zborcenm zdivem a vorvanmi vnitnostmi. Zafod zaal istit vchod do jedn z nich, ale Marvinovi to lo podstatn rychleji. Z temnch hlubin zavanul zatuchl vzduch, a kdy Zafod posvtil baterkou dovnit, nebylo v pranm ptm vidt tm nic.
   "Podle legendy trvili Magrathean vt st ivota v podzem," ekl s nadj.
   "Pro," uasl Arthur. "To byl povrch tak zneistn? Nebo snad pelidnn?"
   "To asi ne. Sp se jim venku moc nelbilo."
   "V urit, e v, co dl?" Trillian nervzn nakukovala do temnot. "U jednou na ns zatoili..."
   "Koukni, holiko, rum za to, e veker ijc populace thle planety se rovn nule, s vjimkou ns ty. Tak se uklidni a jde se. Ehm... hele pozemane..."
   "Arthure," napovdl Arthur.
   "Jo. Hele, bu tak laskav a vem si tady toho robota a hldej u vchodu, jasn?"
   "Hldat? Ped m? kals pece, e tu nikdo nen."
   "N, ist jen kvli bezpenosti, chpe?"
   "Tv nebo moj?"
   "Jen klid. Tak jdeme," dodal Zafod a nsledovn Trillian a Fordem, tpav sestupoval do podzem.
   "Doufm, e vs potk nco hodn nepjemnho," ekl kysele Arthur.
   "Neboj. Taky e jo," ujistil ho Marvin.
   V nkolika vteinch jim vprava zmizela z o.
   Arthur se chvli uraen poflakoval kolem, pak ale usoudil, e vorvan hbitov nen koneckonc nejvhodnj msto k poflakovn. Marvin ho chvli zlobn pozoroval, nae se vypnul.

   Zafod rychle postupoval chodbou a snail se rostouc nervozitu maskovat rznm vykraovnm. Svtil kolem sebe baterkou. Stny pokrvaly tmav, na dotek studen kachlky. Tk vzduch zatuchle pchl.
   "Vidte, co jsem kal?" povzbuzoval sv spolenky. "Neobydlen planeta. Magrathea...," a rzoval dl pnou a odrolenm zdivem, pod nm se ztrcela kachlkov podlaha.
   Trillian to pipomnlo londnskou podzemku, pestoe nebvala zanedn tak systematicky.
   Msty se kachlky na zdi stdaly s mozaikami - jednoduchmi hranatmi pestrobarevnmi obrazci.
   Trillian se zastavila a zaala jeden z nich studovat, ale nepodailo se j v nm najt dn smysl.
   "Hej, Zafode," zavolala, "m tuen, co tyhle zvltn symboly znamenaj?"
   "Asi to budou prost jenom njak zvltn symboly," utrousil Zafod. Ani se neohldl.
   Trillian pokrila rameny a vykroila za nm.
   V jedn i druh stn obas objevili dvee vedouc do malch komrek. Jak Ford zjistil, byly napchovny rozbitmi soustkami k potam. Zathl Zafoda dovnit a Trillian vela za nimi.
   "Koukni," zaal, "ty mysl, e tohle je Magrathea..."
   "Jo," opil Zafod. "Slyeli jsme ten hlas, ne?"
   "Prima. Beru tedy jako fakt, e to je Magrathea - aspo prozatm. Cos nm ale nevysvtlil, je, jak jsi ji u vech ernch dr objevil. Nenaels ji pece v hvzdnm atlasu."
   "Bdnm. Ve vldnch archvech. Detektivn prce. Pr dobrch odhad. pln prost."
   "A pak jsi ajznul Srdce ze zlata, abys ji mohl hledat?"
   "ajznul, abych mohl hledat spoustu vc."
   "Spoustu vc?" asl Ford upmn. "Co teba?"
   "Nevm!"
   "Coe?"
   "Nevm, co hledm."
   "Jak to?"
   "Protoe... protoe... mon proto, e kdybych to vdl, tak bych to zase nebyl schopen hledat."
   "Ty se fakt blzen."
   "Ani tuhle monost zatm nemu vylouit," ekl Zafod tie. "Vm o sob jen tolik, kolik je moje mysl schopna zjistit ve svm momentlnm stavu. A ten rozhodn nen dobr."
   Dlouho mleli. Ford pozoroval Zafoda s rostoucmi obavami.
   "Posly, kamarde," zaal konen, "jestli chce..."
   "Ne, pokej...," peruil ho Zafod. "Nco ti povm. J prost vtinou na vechno kalu. Napadne m nco udlat, eknu si pro ne, a udlm to. pln jednoduch. Rozhodnu se ukrst tuhle lo. Rozhodnu se najt Magratheu, a zas se mi to povede. Vdycky vymyslm, jak to udlat co nejlp, to jo, ale vdycky to funguje. Je to asi jako mt galaktick sporoiro, ze kterho pod vybr, pestoe nic neukld. No a kdy se pak zastavm a zamyslm se - pro jsem to jen chtl udlat? Jak jsem vlastn piel na to, jak to mm udlat? - vdycky se mi stran chce pestat na to myslet. Jako napklad te. Stoj m dost pemhn o tom mluvit."
   Zafod se na chvli odmlel. Zavldlo krtk ticho. Pak se zamrail a pokraoval: "Zrovna dneska v noci jsem o tom zase pemlel. O tom, e jist st mho mozku prost nepracuje, jak by mla. Pak m napadlo, e to vypad, jako by nkdo bez mho vdom pouval mho mozku, aby si jm vymlel dobr npady. Kdy jsem dal tohle dohromady, doel jsem k zvru, e si nkdo pro tenhle el st mho mozku zablokoval, co je dvod, pro ji nemu pouvat. Zajmalo m, jestli se to d njak ovit. Udlal jsem si encefalogram. Vechny zkladn testy na obou hlavch - vechny testy, kter jsem musel podstoupit pod kontrolou vldnch zdravotnk, aby mohla bt schvlena moje nominace na prezidenta. Testy neukzaly nic. Alespo nic neoekvanho. Prokzaly, e jsem chytr, mm znanou pedstavivost, dle e jsem nezodpovdn, nedvryhodn a extrovertn. Nic, co bys neuhodl. dn anomlie. A tak jsem zaal vymlet dal testy. ist nhodn. Nic. Pak jsem dokonce zkusil piloit vsledky z jedn hlavy na vsledky z druh hlavy a pozorovat je proti svtlu. Pod nic. Nakonec jsem z toho zblbnul, protoe jsem se rozhodl, nechat to plavat prost jako zchvat paranoie. Posledn, co jsem jet udlal, ne jsem to definitivn zabalil, bylo, e jsem vzal vsledky poloen pes sebe a podval se na n pes zelen filtr. Vzpomn, e jsem byl u jako mal kluk povriv na zelenou barvu? Touil jsem stt se pilotem u przkumnk trhu."
   Ford pikvl.
   "A taky, e to tam bylo. Jasn jak facka. Sekce uprosted obou mozk, kter mly spojen jen mezi sebou a nim jinm okolo. Njak hajzl mi vyplil vechny synapse a elektronicky traumatizoval ob izolovan sti malho mozku."
   Ford zden zral. Trillian zbledla.
   "To ti nkdo udlal?" eptl Ford.
   "Jo."
   "M tuen kdo a pro?"
   "Pro mu jen hdat. Ale zato vm, kdo byl ten hajzl."
   "Ty to v? A jaks na to piel?"
   "Protoe vyplil sv inicily do zniench synaps. Schvln, abych je vidl."
   Ford s hrzou zral na Zafoda a mrz mu bhal po zdech.
   "Inicily? Vyplen do tvho mozku?"
   "Jo."
   "A jak inicily, proboha?"
   Zafod na nho mlky pohldl, pak odvrtil zrak.
   "Z. B.," ekl tie.
   V tom okamiku se za nimi s rachotem zabouchly ocelov padac dvee a do komory zaal vnikat plyn.
   "Nkdy ti o tom budu povdat," rozkuckal se Zafod a pak vichni ti ztratili vdom.

21. KAPITOLA

   Venku, na povrchu Magrathey, se mrzut poflakoval Arthur.
   Ford mu pedvdav zanechal svj vtisk Stopaova prvodce po Galaxii, aby si ml m krtit dlouhou chvli. Stiskl namtkou nkolik knoflk.

   Stopav prvodce po Galaxii je kniha velmi nevyrovnan kvality. Obsahuje adu hluchch mst, je ovem autorm kdysi pipadala jako skvl npady.
   Na jedno z nich te Arthur narazil. Je to vylen dajnch zitk jakhosi Vta Vjagiga, mladikho nenpadnho studentka Maximegalonsk university. Studoval s vbornm prospchem starodvnou filologii, transforman etiku a vlnovou harmonickou teorii koncepce djin. Jednou, po noci strven pitm Pangalaktickch megacloumk se Zafodem Bblbroxem, ho nhle zaalo trpit pomylen, co se stalo se vemi tmi propisovakami, kter si v poslednch letech koupil.
   Bdn bylo nron a trvalo dlouho. Bhem t doby Vt Vjagig navtvil vechny hlavn oblasti niku propisovaek po cel Galaxii. Nakonec piel s kurizn teori, kter svho asu nadchla veejnost. Podle n existuje kdesi v kosmu, vedle planet obydlench humanoidy, reptiloidy, ryboidy, chodcmi stromoidy a superinteligentnmi odstny modr barvy, tak planeta patc vhradn propisovakovitm formm ivota. A prv na tuto planetu putuj vechny ztracen propisovaky. Nepozorovan proklouznou ervmi drami ve vesmru do svta, kde, jak dobe vd, si budou moct uvat ndhern propisovakovitho ivotnho stylu, odpovdajcho vysoce propisovakovitm stimulm, a vbec mt to, co propisovaky povauj za zlat asy.
   To vecko bylo moc prima a nramn legrace, ovem jen do t doby, ne Vt Vjagig z nieho nic prohlsil, e tu planetu nael a e tam dokonce pracoval jako ofr v rodin lacinch zelench zacvakvacch propisek. Nae ho pochopiteln sbalili a dali pod zmek, kde se mu podailo napsat knihu, a skonil v daovm exilu, co je osud, kter obvykle potk ty, kdo si nedaj ct a dlaj ze sebe pitomce na veejnosti.
   Kdy na souadnice, jak dajn mla mt Vjagigova planeta, piletla jednoho dne vprava, objevila jen mal asteroid obvan samotskm ddkem, kter neustle prohlaoval, e nic nen pravda, co se poslze ukzalo jako liv tvrzen.
   Jedin nejasnosti, kter nicmn jet zstvaj, se tkaj onch zhadnch edesti tisc altairskch dolar, vyplcench kadoron na Vjagigovo bankovn konto v Brantisvoganu, a potom tak Zafodova kvetoucho keftu s ojetmi propisovakami.

   Arthur doetl pas a odloil knihu.
   pln neten robot dl sedl tam, kam ho posadili.
   Arthur vstal a vydal se k vrcholku krteru. Potom jej obeel kolem dokola. Sledoval majesttn zpad dvou slunc za Magratheou. Pak se vrtil a vzbudil robota, protoe pod lep bavit se maniodepresivnm robotem ne vbec s nikm.
   "Pichz noc," ekl mu. "Podvej, robote, hvzdy vychzej."
   Uvnit temnho mrana je vidt jen mlo hvzd a jen slab, ale k vidn pece byly.
   Robot na n poslun pohldl a odvrtil se.
   "J vm. Dsn, co?"
   "Ale ten zpad slunce! Ani v nejdivoejch snech jsem nevidl nic takovho... dv slunce! Jako ohniv hory vypaujc se do vesmru."
   "Vidl jsem to," ekl chmurn Marvin. "Je to vechno na draka."
   "Doma jsme mvali jen jedin slunce," posteskl si Arthur. "Pochzm toti z planety zvan Zem."
   "Vm," odbyl ho Marvin. "Pod o tom mluv. Zn to hrozn."
   "Kdepak, bylo tam krsn."
   "Njak oceny?"
   "Ano... Ohromn vlnc se modr oceny...," vzdychl Arthur.
   "Nesnm oceny."
   "Povz mi..., vychz dobe s roboty?" zajmal se Arthur.
   "Nenvidm je," odsekl Marvin a dodal: "Nkam jde?"
   Arthur u to nemohl vydret. Znovu se zvedl.
   "Pjdu se asi jet trochu projt," ekl.
   "Nevytm ti to," ekl s povzdechem Marvin a napotal pt set devadest sedm miliard ovc ne o vteinu pozdji usnul.
   Arthur se poplcval dlanmi ve snaze zvit pracovn morlku krevnho obhu. Plahoil se zpt pes val krteru.
   dk atmosfra a neptomnost msce zpsobovaly, e noc padala rychle. Bylo u hodn tma, a zejm proto narazil Arthur do kmeta, dv ne ho uvidl.

pokraovn

Staň se pomocníkem při tvorbě, nakrm Šílenou brahmínu!:)




Stránky v EN

No Mutants Allowed
Fallout Wiki
Fallout Database

Modifikace v CZ

Fallout:Resurrection
Fallout et tu
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout:BGE (dead)
Fallout:Yurop (dead)

Modifikace v EN

Vault-Tec Labs
Fallout 2 Restoration Project a neof.patch
Fallout of Nevada
MIB88: Megamod
Last Hope
Fallout et tu



Sponzoři VŠB

TOPlist





.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. irc channel .. kniha hostí .. fórum .. archiv..