Vault šílené brahminy - největší stránka o sérii Fallout v češtině a slovenčine.
|
28. KAPITOLA Trvalo dlouho, ne nkdo promluvil. Koutkem oka vidl Fouk moe nedokavch tv dole na nmst. "Lynovn ns asi nemine, co?" zaeptal. "Byl to tvrd oek," poznamenal Hlubina mylen mrn. "tyicet dva?!" zajeel Lnkvl. "To je vechno, co nm me pedloit za sedm a pl milinu let prce?" "Peliv jsem si to ovil," odporoval vldn pota. "Zcela urit je to sprvn odpov. Ale abych byl upmn, myslm si, e problm spov v tom, e jste nikdy podn nevdli, jak zn otzka." "Vdy to byla Velk otzka! Zkladn otzka ivota, vesmru a vbec!" hulkal Lnkvl. "Ano," souhlasil Hlubina mylen etrnm tnem nkoho, kdo v, e m co init s blznem. "Ale jak vlastn zn?" Oba mue zvolna zahalilo okovan ticho. Zrali nejprve na pota, potom jeden na druhho. "No prost... zkrtka... vechno... a vbec...," pokusil se chab Fouk. "Prv!" ekl Hlubina mylen. "A budete znt pesn znn otzky, pochopte, co znamen odpov." "Bjen," zadrmolil Fouk. Odhodil di a setel drobnou slzu. "Hele, podvej, tak fajn," ozval se Lnkvl. "Me nm tedy ct tu otzku, prosm t?" "Zkladn otzku?" "Ano!" "ivota, vesmru a vbec?" "Ano!" Hlubina mylen chvli uvaoval. "To je prv ta pot," ekl pak. "Ale doke to?" Lnkvl vzruenm zvil hlas. Hlubina mylen se znovu dlouze zamyslel. "Ne," ekl nakonec pevn. Oba mui se zoufale zhroutili do kesel. "Ale povm vm, kdo to doke," dodal Hlubina mylen. Prudce vzhldli. "Kdo? Povz!" zvolali souasn. Arthur nhle uctil, jak mu bh mrz po neexistujcch zdech, nebo se zvolna, ale neodvratn blil k ovldacmu panelu. Byl to vak pouze dramatick njezd kamery, alespo to tak pipadalo tomu, kdo zznam poizoval. "Nemluvm o nikom jinm ne o potai, jen m pijt po mn," zahovoil Hlubina mylen svm obvyklm deklamanm stylem. "Pota, jeho pouh zkladn parametry nejsem hoden spotat - a pece ho pro vs navrhnu. Pota, kter me najt Otzku ke Konen odpovdi, pota tak nekonen dokonal a sloit, e soust jeho operan matice bude i organick ivot. A vy vezmete na sebe novou podobu a sestoupte do tohoto potae, abyste dili jeho program po deset milin let! Ano! Navrhnu pro vs tento pota. A tak pro nj zvolm jmno. Bude se jmenovat... Zem." Fouk civl na Hlubinu mylen. "To je ale blb jmno," ekl a po cel dlce jeho tla se objevily dlouh zezy. I Lnkvl nhle utrpl hrzn zsahy odnikud. Kontroln panel potae zflekatl a pukl. Zdi se zakymcely a rozdrobily se a cel mstnost se ztila vzhru smrem do stropu... Ped Arthurem, svrajcm drty, stl Slartibartfast. "Konec psky," vysvtlil. 29. KAPITOLA "Zafode! Probu se!" "Hmmmfffvrrr?" "Povdm, probu se!" "Radi se budu vnovat tomu, co mi jak tak jde," zamumlal Zafod a unikal hlasu zpt do spnku. "Mm t nakopnout?" nabzel Ford. "Pot t to?" zahuhlal Zafod nezeteln. "Ne." "M taky ne. Tak vid, nem to cenu. Pesta m buzerovat." A Zafod se stoil do klubka. "Dostal toho plynu dvojnsobnou dvku," spekulovala Trillian sklnjc se nad nm. "Vdy m dv prdunice..." "A nemluvte," oboil se na n Zafod. "Tady se prost ned spt. Co se stalo se zem, e je tak tvrd a studen?" "Je ze zlata," vysvtlil Ford. Neuviteln svinm, a baletnm pohybem se Zafod postavil na nohy a zaal zkoumat obzor - a tam se toti vemi smry thla zlat zem, dokonale hladk a jednolit. Tpytila se jako... tko ct, jako co se tpytila, protoe ve vesmru se nic netpyt pln pesn jako planeta vyroben z jednoho kusu zlata. "Kdo to tam dal?" zachraptl Zafod s oima navrch hlavy. "Jen klid," mrnil ho Ford. "To je jenom katalog." "Kdo?" "Katalog," zopakovala mu Trillian. "Iluze." "Jak to vte?" kiel Zafod. Padl na vechny tyi a zral na zem. ouchal a dloubal do n. Byla velmi tk a celkem mkk - dalo se do n rpat nehtem. Byla vrazn lut a velmi leskl, a kdy na ni dchl, dech se z n vypaoval onm zvltnm zpsobem, jm se dech vypauje jen z pravho zlata. "Probrali jsme se s Trillian u ped chvl," vykldal Ford. "Zaali jsme vt a hulkat, a nkdo piel, tak jsme vali a hulkali dl, a je to nakonec pestalo bavit a zaveli ns do katalogu planet, abychom se zabavili ne budou mt as se s nmi vypodat. Tohle vechno je jenom senzofilm." Zafod na nj vytav pohldl. "Kurva fix, to m mus probudit z mho vlastnho naprosto uspokojivho snu, jen abys mi ukzal ciz?" Znechucen si depl na zem. "Co je to tamhle za dol?" zeptal se. "Punc," vysvtlil Ford. "U jsme se byli podvat." "Nechtli jsme t dv budit," ozvala se Trillian. "Na t minul planet bylo po kolena ryb." "Ryb?" "Lid maj rdi divn vci." "A pedtm byla platina," vloil se Ford opt do hovoru. "Celkem nuda. Ale mysleli jsme si, e tohle bys pece jen chtl vidt." Vude, kam pohldli, je oslepovala planouc vhe zlatavho svtla. "Moc hezk," vybublal Zafod podrdn. Na obloze se objevilo obrovsk zelen katalogov slo. Zablikalo a zmnilo se v jin, a kdy se rozhldli, zjistili, e i krajina se promnila. Jednohlasn zvolali: "Juch!" Moe bylo purpurov. Pl, na n sedli, pokrvaly nepatrn lut a zelen oblzky - patrn straliv vzcn drahokamy. Na obzoru se mkce rsovaly rud vrcholky vzdlench hor. Opodl stl masvn stbrn plov stolek s fialovm slunenkem lemovanm volny a stbrnmi stapci. Na obloze se namsto katalogovho sla objevil obrovsk slogan: "A mte jakkoli vkus, Magrathea vm vyhov. Nechlubme se." Nae se z nebe na padcch sneslo pt set pln nahch en. Scna vak v miku zmizela a rzem se octli na jarn louce pln krav. "ch!" zanakal Zafod. "Moje mozky!" "Chce si o tom promluvit?" "Fajn," souhlasil Zafod. Posadili se a ignorovali scenrie, stdajc se kolem nich. "Myslm si, e je to asi tak," zaal Zafod. "A u se s mmi mozky stalo cokoliv, byl jsem to j, kdo to udlal. A udlal jsem to tak ikovn, e na to nepili ani pi vldnch provovacch testech. Dokonce j sm jsem o tom neml vdt. Dost len, co?" Jeho spolenci souhlasn pikvli. "A tak jsem si kal, co me bt tak tajnho, e nikdo nesm vdt, e o tom vm, ani galaktick vlda, dokonce ani j sm? A odpov zn: nevm. Co je nasnad. Ale dal jsem si pr vc dohromady, take si zanm nco domlet. Kdy jsem se rozhodl kandidovat na prezidenta? Krtce po smrti prezidenta Judena Vranxe. Pamatuje na Judena, Forde?" "Jo," pisvdil Ford. "Ten chlpek, co jsme ho potkali jako kluci, ten arktursk kapitn. To byl teda zek. Pamatuje, jak nm dal burky, tehdy, jak ses mu naboural do toho jeho meganklaku? kal, e takovho aplgra, jako jsi ty, jet nevidl." "Co to m znamenat?" asla Trillian. "Star historie," vysvtloval Ford, "to jsme jet byli mal kluci na Betelgeuze. Arktursk meganklaky tehdy obstarvaly dopravu vtiny zbo mezi centrem a okrajovmi oblastmi Galaxie. Betelgeuzt przkumnci trhu vyhledvali nov trhy a Arkturan je pak zsobovali. Tehdy jet bylo dost problm s pirty, ne byli vyhlazeni v dordellijskch vlkch, take meganklaky bvaly vyzbrojeny nejfantastitjmi ochrannmi tty, jak galaktick vda znala. Dsn potvory, tyhle lodi, a stran velk. Na obn drze kolem planety pravideln psobily zatmn slunce. Jednoho krsnho dne se tady mlad Zafod rozhodl, e se do jednoho z nich vloup. Na ttryskovm sktru, konstruovanm pro stratosfru - a to byl jet mal kluk! Zkrtka byla to blznivina, co ti mm povdat. Letl jsem s nm, protoe jsem se vsadil o slun penze, e to nedoke, a chtl jsem mt jistotu, e nezfaluje dkazy. Co bylo dl? Nasedli jsme do t jeho tkolky, kterou setloval, e z n bylo nco pln jinho. Bhem pr tdn jsme urazili ti parseky, nabourali se do meganklaku - dodneka nevm jak - a pipochodovali jsme na velitelsk mstek. Mvali jsme dtskmi pistolkami a doadovali se burk. Nic lenjho jsem jet neslyel. Stlo m to ron kapesn. A pro? Kvli burkm." "Kapitnem byl prv tenhle bezva chlap, Juden Vranx," pokraoval Zafod. "Dal nm jdlo i chlast - lahdky z nejpodivnjch st Galaxie - a samozejm spousty burk. Mli jsme se jak Pnb ve Frankrajchu. A pak ns teleportoval zptky. Do nejpelivji hldanho kdla Betelgeuzsk sttn vznice. Ten se s nim nepral. Nakonec se stal prezidentem Galaxie." Zafod se odmlel. Scenrie, v n se prv nachzeli, tonula v ptm. Temn mlhy se valily kolem nich a ve stnu se nezeteln rsovaly obrovit postavy. Obas prozly vzduch vkiky fiktivnch bytost vradnch jinmi fiktivnmi bytostmi. Tenhle model se urit musel zamlouvat spoust lid, jinak by se Magratheanm sotva vyplatil. "Forde," ekl Zafod tie. "Hmm?" "Ne Juden umel, piel za mnou." "Coe? Tos mi nikdy neekl. "Ne." "A co kal? Pro za tebou piel?" "ekl mi o Srdci ze zlata. To byl jeho npad, abych lo ukradl." "Jeho npad?" "Jo," pisvdil Zafod. "A jedin ance se naskytla pi slavnostnm odplen." Ford na nj chvli nechpav zral, a pak se bouliv rozchechtal. "Chce ct, e ses rozhodl stt prezidentem Galaxie, jen abys mohl tu lo ukrst?" "Pesn," potvrdil Zafod se svitem v oku, jen by vtinu lid bezpen dostal do vypolstrovan cely. "Jene pro?" divil se Ford. "Pro je tak dleit ji mt?" "Co j vm," zvadl Zafod. "Myslm, e kdybych si byl vdom, pro je to tak dleit a na co ji budu potebovat, asi by se to projevilo pi testech, a nikdy bych neproel. Juden mi nejsp ekl spoustu vc, jene ty jsou zatm blokovan." "A ty si mysl, e sis rejpal v mozku jen kvli tomu, co ti Juden napovdal?" "Uml to lovku vysvtlit." "Nojo, ale, Zafode, kmo, nesm se hned nechat zblbnout." Zafod pokril rameny. "A m vbec tuen, co by za tm vm mohlo bt?" Zafod se hluboce zamyslel. Chvlemi vypadal, e se potk s pochybnostmi. "Ne," ekl nakonec. "Zejm jsem si neprozradil dn ze svch tajemstv... Co docela chpu," dodal po chvli. "Nevil bych si, ani co se vejde do elektronov slupky." Posledn planeta katalogu jim zmizela pod nohama a znovu je obklopil hmatateln svt. Sedli v ekrn zamoen plyovmi potahy, stolky se sklennmi deskami a spoustou diplom ze sout v krajinsk architektue. Nhle se ped nimi zjevil vysok Magrathean. "Myi vs oekvaj," oznmil. pokraovn |
