.. vstup do vaultu .. orientace .. vaultmasteři .. contact us .. galerie .. kniha hostí .. fórum .. archiv .. |
Napřed něco úplně od věci, na netu jsem našel vědecké zdůvodnění, proč lidem ve Falloutu 3 po zásahu z libovolné zbraně ulétávají hlavy. Na četbu náročnou odbornou literaturu v podobě impaktového článku najdete zde. A teď zpátky k soutěži.
Dnes tedy Meehailova povídka Broken Dreams: Jednooký, která se umístil na bronzové příčce.
Příspěvek #30 [PDF]
Aranelka: ano, ANO!Ratman:
Bodkin: Ale jo, spíš Ano.
Dawen: ANO
Chekotay: Tohle je tak krásné! Vždyť to je báseň v próze! Mám chuť vzít cáry mlhy jako dlouhé hedvábné šátky a obalit jimi ta polámaná křídla vážky zchoulené ve stéblech ostřice na břehu rybníka, když přišly první oktobrové mrazy. Navíc ta dokonalá práce s reáliemi Falloutu -> Rozhodně ano!
Smejki:
Tína: Ano (a nevím, co si o tom myslet)
Viky: ANO (ale konec je příliš nejasný, potřeba nechat si to projít hlavou)
Ratman: klidně me kamenujte, ale NE
Ano: 7, Ne: 1
Autor: meehail | Odesláno: 10:20, 15.11.2010 | ID: 61403c | Nahlásit Vaultmasterům |
Chekotay: stredoveká atmosféra sa dá vysvetliť logicky aj ináč. Na to druhé stačí teória o kolektívnom nevedomí v kombinácii s mytologickými archetypmi. Rovnako sa nedá vysvetliť ani podobnosť, ba dokonca zhodnosť snov ľudí v Európe s mytológiami kmeňov na druhom konci sveta v 19. storočí, pričom snívajúci ľudia nikdy nemohli do kontaktu s danou kultúrou prísť. A predsa takéto prípady Jung popisuje. Logicky na to stačia útržky Bežcových rečí z klietok v kombinácii s napríklad nájdeným časopisom alebo obrázkovou encyklopédiou, kde sa stredoveké prostredie objavilo. Skôr mi však išlo o to prvé, nakoľko sa v snovej časti objavuje napríklad aj motív kráľa rybára - mrzáka a pána znivočenej zeme. A Butcher nie je Metzger, aj keď spojitosť tam je, ale o tom možno niekedy nabudúce. Každopádne, ak by som mohol poprosiť, veľmi by mi pomohli dlhšie, alebo aspoň nejaké názory recenzentov. Na fórach som pod rovnakým nickom. | |||
Autor: Viky | Odesláno: 10:55, 15.11.2010 | ID: 32910e | Nahlásit Vaultmasterům |
meehail: Bude, vydrž, nestíhám. :-( | |||
Autor: Tina | Odesláno: 11:03, 15.11.2010 | ID: 618d30 | Nahlásit Vaultmasterům |
Nápodobně, ale ráda | |||
Autor: Knecht | Odesláno: 12:27, 15.11.2010 | ID: 60caa6 | Nahlásit Vaultmasterům |
Celkem pěkné, ale já osobně si moc nepotrpím na tyhle "zasněné" povídky. Mám radši realitu, maximálně s nějakými občasnými vzpomínkami, zamylšeními a tak, ale "reálná" část příběhu musí převažovat. Aspoň je pěkně vidět, jak má každý úplně jiný vkus. | |||
Autor: Viky | Odesláno: 13:39, 15.11.2010 | ID: 32910e | Nahlásit Vaultmasterům |
Tak jo, jdu na to.. Propracovaný příběh, kde je spousta věcí jne naznačená a ponechaná čtenáři na domyšlení. A to není vůbec na škodu. Příběh je sevřený, zabývá se jen osudy malé, maličké skupinky osob, jejich údělem, myšlenkami a nadějemi. Velmi se mi líbí nastínění postav a jejich charakterů, je to tak akorát, aby byly postavy živé a přitom si zachovaly značnou dávku tajemství a nejednoznačnosti. To je na jednu stranu skvělé, na druhou stranu to ale čtenáře mate a v některých chvílích vyžaduje sledování linky příběhu námahu větší než malou (zejména ke konci a na konci povídky). Oceňuju zvtárnění konce povídky, které je sice na první nebo druhé přečtení zmatečné a těžko uchopitelné (tohle je výtka), ale po uležení začne dávat smysl (a tohle je pochvala za to, jak se autor popral s jinak očekávatelným a ne tak překvapivým koncem). I když si stále nejsem jistá, jestli jsem celou povídku a její konec pochopila tak, jak to autor zamýšlel. A vím, že jsem ji pochopila jinak než minimálně jeden další recenzent (pro zájemce spoiler na konci) :-) Co tuhle povídku sráží, je snová mezihra, ke které se dá říct jen WTF. Narušuje rytmus povídky a vyhazuje čtenáře kamsi mimo děj, aniž by to mělo pro povídku nějaký význam (poku ano, pak mi unikl). A to je hodně škoda.. Podobně epilog, který je až příliš metafyzický a působí jako naroubovaný z úplně jiného příběhu - zde je ovšem možné, že se jedná o odkaz na nějakou lokalitu z Falloutu, kterážto narážka mne zákonitě mine. Také posledních 6 řádků před kurzívou psaným koncem působí rušivě - ano, asi chápu, co tím chtěl autor říct, ale už je to příliš a zbytečně alegorické (báseň v próze, inu proč ne, ale ne v rámci povídkového textu a přímo po střízlivém popisu masakru). Nelíbí se mi způsob zápisu přímé řeči, i když je asi korektní. Staré dobré uvozovky mi stále přijdou přehlednější než jejich nahráda spojovníkem. Ještě bych chtěla vyzvednout zapojení povídky do světa Falloutu, které mi, ač neznalci, přišlo velmi dobré a zejména nenásilné - tohle je povídka, kde na párače uvěříte. SPOILER KONCE POVÍDKY! Tak tedy, bandu otrokářů zmasakrovali párači, naši 3 uprchlíci se dostali z jejich dosahu (dosahu páračů) a vydali se směrem k anténám. Když došli až tak daleko, že bylo jasné, že antény nejsou sídlem Bratrstva, tak se událo několik věcí. Běžec si do to ve svém šílenství odmítal přiznat a vítal imaginární Bratry. Hrocha toho poznání naštvalo takovým způsobem, že se neudržel a Běžce zabil. K tomu vnitřní monolog Hrocha o jednookém králi. Povídka končí pohledem na Hrocha a Žabku stojící v obětí uprostřed ruin starého města, kteří nemají kam jít a kteří pozbyli veškerých nadějí. Epilog ingoruju. | |||
Autor: Viky | Odesláno: 13:55, 15.11.2010 | ID: 32910e | Nahlásit Vaultmasterům |
A ještě jsem zapomněla na krvelačnou brahmínu! Múúúú! :D ROFL | |||
Autor: GeXeS | Odesláno: 14:19, 15.11.2010 | ID: 41d222 | Nahlásit Vaultmasterům |
Zajímavá věc. Díky za spoiler, Viky. Osobně jsem pochopil konec jinak než ty, ale tvoje verze mi dává víc smyslu. Líbí se mi atmosféra plus charaktery (i když Žabka byla nastíněná jen velmi okrajově a Missy mi přišla naopak až moc zvýrazňovaná) - když jsem si četl Běžcovy hlášky, viděl jsem Brada Pitta z 12 opic :o) | |||
Autor: Knecht | Odesláno: 14:38, 15.11.2010 | ID: 60caa6 | Nahlásit Vaultmasterům |
Já ten konec taky pochopil jako Viky. To se dá chápat nějak jinak? | |||
Autor: dawen | Odesláno: 14:44, 15.11.2010 | ID: 7f7760 | Nahlásit Vaultmasterům |
Já se omlouvám, ale nějak nedokážu napsat hodnocení. Jednoduše jsem zmaten, ale vím, že je to skvělá povídka povídka. | |||
Autor: Tina | Odesláno: 15:01, 15.11.2010 | ID: 618d30 | Nahlásit Vaultmasterům |
Knechte, například já konec nepochopila ani po druhém přečtení, netvrdím ale, že je to vina povídky. Do něco málo za polovinou jsem z ní byla naprosto, Chekotay-like stylem nadšená, potom se ale (počínaje snovou vizí) ubrala směrem, který jsme už společný neměly. | |||
Autor: Chekotay | Odesláno: 20:27, 15.11.2010 | ID: 32910e | Nahlásit Vaultmasterům |
Já bych vám to, jak chápu závěr, asi spíš namaloval než popsal. Mytologii kolem Krále Rybáře rád nemám, je to cizí idea, a proto mne nezaujala a nepracoval jsem s ní. Povídka se mi do půlky líbila, od půlky jsem jí byl nadšen, ale jak říkám, sny bych osobně ztvárnil jinak. Možná mi díky tomu něco uniká. Jak jsem psal, považuji všechny hrdiny za zlomené osobnosti. Missy byla pro svou krásu tak dlouho znásilňovaná, až z ní zůstala jen slupka, tělo bez duše. Ostatní tři si našli svou cestu, jak alespoň trochu uniknout šikaně: Nikdo by nechtěl spát z ropuchou, tlouštík je spíš námět na vtipy a vychrtlý blázen je spíš užitečný a nenápadný. Duše těch lidí jsou spálené. Ale nikdo nedokáže žít bez naděje, a tak si pokřivená mysl Běžce vykonstruuje ze zaslechnutých zkazek slavné BoS, jehož prý je členem. Ostatní se toho chytí jako příslovečného stébla. Jenže na konci se projeví skutečná podstata stébla, které je přelámané. Žádné Bratrstvo neexistuje, je jen Pustina a Běžec je šílený. V návalu vzteku jej Hrošík zabije, aby uvolnil bezbřehé zklamání. Povídka končí pohledem na Hrocha a Žabku stojící v obětí uprostřed ruin starého města, kteří nemají kam jít a kteří pozbyli veškerých nadějí. To je podstata. Nejen že ti lidé byli zlomení, oni byli nadvakrát zlomení. Jako lidé, kteří za Války byli po udání v lágru a když se z něj dostali, tak je zase zavřeli komanči. Co v takovém člověku zbyde? Vůbec nic, jen poušť a rozbité střepy snů. Na to navazuje Café of Broken Dreams, což je nejvíc mystický prvek světa Falloutu. Jak na samotném konci praví Vyvolený: "Přijdou další, a každý ponese své střepy." To je přece tak krásné, až z toho jdou slzy do očí. Je to ztvárnění naděje, která neumírá - ne naděje, která umírá poslední, ale skutečně naděje, která neumírá nikdy. Poselství, že nehledě na porážky někde je místo, kam se může člověk utéct. Ráj srdce. | |||
Autor: Viky | Odesláno: 09:33, 16.11.2010 | ID: 32910e | Nahlásit Vaultmasterům |
meehaile, mohl bys se prosím vyjádřit k naším interpretacím konce povídky a podělit se s námi o tvou autorskou představu? Moc by mne to zajímalo. :-) | |||
Autor: meehail | Odesláno: 12:38, 16.11.2010 | ID: 32dda0 | Nahlásit Vaultmasterům |
Chcel som sa vyjadriť už včera, no nestíhal som. Takže... Chekotay zachytil podstatu celkom výstižne. Café of Broken Dreams je na jednej strane miestom nádeje, no ako taká je miestom, kde ostali uväznené utýrané duše osudom uštvaných ľudí. Preto sa tam minulý rok ocitol Mark Benton, preto tam chýba Bežec; on totiž do poslednej chvíle veril tomu, čo videl. Preto Žabka čaká na Missy a zároveň dúfa, že nikdy nepríde, že sa zachránila. Preto sa tam objavuje Vault Dweller (nie Vyvolený). On snáď ako jediný prežil krutosť osudu, keď ho po návrate do V13 vyhnali, pretože sa báli toho, čo symbolizoval. Vault Dwellera vnímam ako človeka, ktorý musel odísť zachrániť svoj svet, postavil sa novému svetu tvárou, no neskôr zistil, že ostal uväznený niekde medzi. Viac snáď v ďalšej poviedke... Jednooký pôvodne vzišiel z myšlienky človeka bežiaceho po púšti. No netrúfal som si vykresliť rozpoltenú a zmätenú dušu zvnútra, tak som to urobil zvonku. Pribudli postavy, ktoré som si obľúbil a stali sa dokonca dominantnými. Téma beznádeje a bezvýchodiskovej situácie bola dominantná aj v minuloročných Demons. V Jednookom som sa však snažil trochu čitateľa napínať a hrať sa s ním, najmä odkazmi na bratstvo. Ľudia znalí falloutov tak pravdepodobne očakávali, že sa im ujsť podarí, alebo aspoň verili, že Bežec skutočne patril k bratstvu. Hraničná situácia na konci už len spustila nevyhnutné. Čo sa týka poznámok: Postavy som sa po minuloročnej kritike prílišného opisu a vysvetľovania snažil len načrtávať, a s týmto aspektom som spokojný. Snová sekvencia, aj keď si uvedomujem, že poviedku trocha brzdí, a vlastne by sa bez nej aj zaobišla, ma zaujímala a užil som si jej písanie. Prelínanie nedávnych aj dávnych skúseností, očakávaní i skutočných zmyslových vnemov, ako aj prestupovanie úlomkov Bežcovej chorej mysle do Hrochovych snov ma bavilo. Navyše sa okruh poviedok volá Broken dreams. Každopádne som sa snažil vytvoriť poviedku, ktorá nielen opisuje, ale sa aj zamýšľa; poviedku, ktorá baví a trošku aj navádza. | |||
Autor: chekotay | Odesláno: 19:04, 16.11.2010 | ID: 32910e | Nahlásit Vaultmasterům |
Aha! A já si říkal, co probůh dělá Vyvolený v Kavárně! :-) Ano, Vault Dweller je pěkná, tragická postava. Vždy mne ale zajímalo, co se stalo s lidmi, kteří s ním spojili svůj osud - Ian, Tycho, Katja... Uvěřili jeho snům a odešli s ním do Pustiny nebo...? Tak si říkám, kdo další by ještě měl v kavárně skončit: Harold, a co Richard Grey, známý coby Vůdce? --- Že je Běžec člen BoS jsem neuvěřil. Pokud by byl, pak by situace BoS byla opravdu tragická. :-) -- Děkuji za vysvětlení. Mimochodem, píšu teď jednu povídku slovensky, myslíš, že by ses mi mohl potom podívat na jazykovou korekturu? | |||
Autor: meehail | Odesláno: 21:56, 16.11.2010 | ID: 61403c | Nahlásit Vaultmasterům |
Ani tak nešlo o to, či bol alebo nebol členom BoS. Ide o to, že v poviedke sa nespomína žiadne BoS, iba nejaké oceľové bratstvo, čo môže byť iba výplod Bežcovej fantázie. Všetci, ktorí Fallout hrali, však očakávali spojitosť. Niežeby Bežec nemohol byť členom. Nič tragické by na tom pre BoS nebolo. Dva roky ponižovaný a týraný otrok, ktorý si musel prejsť ktovie čím, by fakticky nemal už nič spoločné so svojou minulosťou v bratstve. A s korektúrou ti rád pomôžem, môj mail máš. | |||
Autor: An-fin | Odesláno: 23:36, 16.11.2010 | ID: 42bce4 | Nahlásit Vaultmasterům |
Jo, tohle se mi moc líbilo. Taková poetická próza... Mrzí mě jen, že mi slovenština ještě dělá problémy, musel jsem některé části číst vícekrát. Každopádně moc hezké. | |||
Autor: Lmslaver | Odesláno: 11:29, 17.11.2010 | ID: 60a4c2 | Nahlásit Vaultmasterům |
Výborně vykreslené postavy, přirozená nehostinná pustina, boží námět, skvělý příběh. Nejprve jsem se bál rozsahu povídky ve slovenštině (rád ji poslouchám, nerad čtu), ale nakonec mě tahle povídka doslova přikurtovala do křesla až do samotného závěru. Blahopřeji autorovi, tohle se mu opravdu povedlo a po přečtení obou povídek dělící se o druhé místo mi je líto, že se nedostala na vyšší příčku. |